Determinanty zdraví. A. Malina, ŠVZ I. modul

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Determinanty zdraví. A. Malina, ŠVZ I. modul"

Luděk Bílek
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Determinanty zdraví A. Malina, ŠVZ I. modul

2 Životní styl (způsob života) (sociáln lní faktory-chudoba, nezaměstnanost, práce, stres, vzdělání,, způsob stravování,, pohybové aktivity, abusus drog, alkoholu, kouřen ení..) Genetické faktory (vrozené vady nebo dispozicie ke vzniku nemoci) Životní prostřed edí (ovzduší ší,voda, půda, p fauna, flora, kvalita potravin,zářen ení,, hluk, chemické látky, biologické faktory-infekce) Zdravotnické služby (zdravotní péče,zdravotnická zařízen zení,, organizace zdravotnictví,, financování, řízení í ) váha ha vlivu těchto čtyř determinant zdraví je v různých r společnosti odlišná

.) Genetické faktory (vrozené vady nebo dispozicie ke vzniku nemoci) Životní prostřed edí (ovzduší ší,voda, půda, p fauna, flora, kvalita

3 Vyspělé státy ty 50% Životní styl 20% Genetické faktory 15% Životní prostřed edí 15% Zdravotnické služby

4 Hlavní determinanty zdraví

5 Thomas McKeown (1991): zaměření medicíny i zdravotnických služeb je chybné a společenské investice do zdraví nejsou dobře využívány vliv zdravotnických služeb na zdraví lidí se přeceňuje a naopak nedoceňuje vliv životního prostředí a chování lidí

dobře využívány vliv zdravotnických služeb na zdraví lidí se

6 Příčiny úmrtí v bohatých a chudých zemích Bohaté země Chudé země % podíl na celkové úmrtnosti Nemoci oběhové soustavy Zhoubné novotvary Další neznámé příčiny Chronické nemoci dýchacích cest Vnější příčiny (úrazy, otravy) Infekční parazitální nemoci Peri- a neonatální úmrtnost Mateřská úmrtnost Onemocnění

Další neznámé příčiny Chronické nemoci dýchacích cest Vnější příčiny (úrazy,

7 Vývoj počtu kardiochirurgických operací v ČR R (podle ÚZIS)

8 Vývoj počtu koronárn rních intervencí a stentů v ČR PCI stent

10000 8000 6000 4000 2000 0 1992 1993 1994

9 Sociáln lní gradient Lidé,, kteří jsou na sociáln lním žebříčku níže n mají téměř dvojnásobn sobné riziko závaz važného onemocnění a úmrtí,, než ti, kteří jsou na vrcholu sociáln lní hierarchie.

11 Nedostatečný příjem, p jem,nedostaek rodinného majetku Nedostatečné vzdělání Nejisté zaměstn stnání,, nezaměstnanost Bydlení v chudinských čtvrtích Často kombinace faktorů

13 Stres (psychosocici( psychosociciální faktory) Trvající pocit úzkosti a nejistoty Nízké sebevědom domí Sociáln lní izolace Nedostatek kontroly nad vlastní prací a soukromým životem Poškozen kození kardiovaskulárn rního a imunitního systému

izolace Nedostatek kontroly nad vlastní prací a soukromým

14 Dětství Zdravotní důsledky ranného vývoje trvají po celý život Špatný vývoj plodu (diabetes, AS) Emocionáln lní strádání Dobré návyky (stravovací návyky, tělesnt lesná aktivita) Význam preventivní péče e o těhotnt hotné a děti, d Zvyšov ování vzdělanostn lanostní úrovně rodičů i dětí

(stravovací návyky, tělesnt lesná aktivita) Význam preventivní péče e

16 Sociáln lní vyloučen ení Nezaměstnan stnaní Etnické minority Zahraniční dělníci Ilegáln lní migranti Uprchlíci ci Bezdomovci Invalidi Pramení z rasismu, diskriminace, stigmatizace, hostility a nezaměstnanosti

Uprchlíci ci Bezdomovci Invalidi Pramení z rasismu,

19 Práce Stres na pracovišti zhoršuje zdravotní stav Tam, kde je malá možnost využít t svých dovedností Tam, kde mohou minimáln lně uplatnit svou rozhodovací pravomoc Tam, kde je neadekvátn tní odměna za práci Nezávísl slé na psychol.. charakteristice lidí

lně uplatnit svou rozhodovací pravomoc Tam, kde je neadekvátn

21 Zdravý podnik Lepší pracovní podmínky zlepšen ení zdravotního stavu zlepšen ení produktivity práce Přiměřený podíl l na rozhodování Adekvátn tní ocenění (peníze, pochvala, postavení) Ergonomika pracovního úprostředí Dobrý management

22 Nezaměstnanost Vyšší míra nezaměstnanosti vede k vyšší nemocnosti a předp edčasným úmrtím

24 Sociáln lní opora Přátelství,, dobré sociáln lní vztahy a pevné sítě sociáln lní opory zlepšuj ují zdravotní stav

26 Doprava zdravá doprava : : méněm časté používání automobilu, více v chůze event.. jízdy j na kole Pozitiva: fyzické cvičen ení,snižuje počet smrtelných nehod, posiluje sociáln lní kontakty, snižuje znečištění ovzduší

28 Závislosti (alkohol, tabák, drogy) Užívání drog je: Reakcí na sociáln lní problém m (falešný útěk) Vede k další šímu prohlubování soc. problémů Represivní x liberáln lní přístupstup Konzumace alkoholu: Úmrtí (cirhóza) Násilná úmrtí (nehody,násil silí,otravy, zranění, sebevraždy)

30 Graf č. 13 : Srovnání spotřeby alkoholu v ČR a EU ( ÚZIS 2002)

31 Výživa Dobré stravovací návyky Nedostatek či i nadbytek potravin Nedostatek kvalitních potravin Nezbytná dostupnost zdravé,, nutričně bohaté stravy

37 Vývoj spotřeby potravin: kg/ kg/obyv./rok Vepř.. maso 45,7 41,5 Hov. maso 14,3 9,9 Drůbe bež 17,9 26,1 Mléko+m.v. 197,1 238,3 sýry 8,8 12,5 Nealko.n vejce máslo 4 4,8 ovoce 72,5 80,5 zelenina 82,2 77,8 cukr 37,6 40,5

39 Obezita Vyšší spotřeba cukrů a tuků: u méněm vzdělaných a chudých ale postihuje všechny v sociáln lní skupiny Nekvalitní skladba potravin: mladé rodiny, staří lidé,, nezaměstnan stnaní

Podobné dokumenty

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno Zdraví a jeho determinanty Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, 625 00 Brno Zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady