Historie a současnost používaných informačních technologií pro osoby omezenou schopností pohybu a orientace v ČR a ve světě. Ing.

Transkript

1 Historie a současnost používaných informačních technologií pro osoby omezenou schopností pohybu a orientace v ČR a ve světě. Ing. Pavel Roček Obsah: Seznam obrázků..2 Seznam tabulek...4 Seznam použitých zkratek 4 1 Úvod 5 2 TYFLOSET - povelový spoj Vysílač povelového spoje VPN Vysílač povelového spoje VPN Vysílač povelového spoje VPN 03, v horní části slepecké hole Vysílač povelového spoje VPN 403, v horní části slepecké hole Vysílač povelového spoje VPN 03/MFA Vysílač povelového spoje VPN Přijímač povelového spoje PPN 01, PPN 02, PPN Přijímač povelového spoje PPN 24A Přijímač povelového spoje PPN 424A Integrovaný orientační a informační systém, sdružení kompenzačních pomůcek Prostorová orientace a samostatný pohyb 5) Smyslové vnímání Bezpečnostní vzdálenost Zvládnutí bezpečnostní vzdálenosti nevidomým a projektantem Prvky prostorové orientace Role pohybu při lokalizaci zvuků Orientační bod Shrnutí.18 4 Využití akustického povelového spoje TYFLOSETu Využití akustického povelového spoje v městské a příměstské dopravě Rádiový systém informování strojvedoucího metra o nástupu nevidomého do vlakové soupravy Využití akustického povelového spoje v městské zástavbě ZOM 03 zvukový orientační maják Elektronický vizuální a akustický systém informování cestujících (ZIS) Informační stojany jízdních řádů Aktivace akustického návěstí informujícího o stavu semaforu na křižovatce Akustický informační systém na letišti Václava Havla Akustický informační systém na terminálech SEVER 1 a SEVER 2 ruzyňského letiště Rádiový povelový spoj v zemích evropské unie Mezinárodní veletrh Rehacare v Düsseldorfu Mezinárodní veletrh Ortopedie REHA Technika v Lipsku BLIS informační systém pro nevidomé v Drážďanech Radiový akustický informační systém pro nevidomé ve Grazu (Štýrský Hradec).34 1

2 5.5 Porovnání informačních systémů pro nevidomé Porovnání informačních systémů pro nevidomé v Euroregionech Bezbariérová přeshraniční veřejná doprava Standardizační komise EU, CEN 278 / WG NEV1, Informační podpora pro nevidomé Navigace pomocí speciálního akustického serveru Návrh ovládání MDA klient Serverová část systému Ukázka mapového podkladu Metodika testování Sledování GPS v městské zástavbě Posudek Informační podpora pro nevidomé Navigační informační systémy pro osoby se sníženou schopností orientace a pohybu v Evropě Vědecké technické centrum Finska Tampere (VTT Technical Research Centre of Finland 2002) Švýcarský sytém PAVIP 2003 (Personal Assistant for Visually Impaired People, Osobní pomocník pro nevidomé osoby) Francouzský systém RAMPE Švédský systém FRAM Drážní německý systém regionálních vlaků Regio v Sasku Poznávací pomocný systém pro nevidomé osoby 12) Navigační informační systémy pro osoby se sníženou schopností orientace a pohybu ve světě Mobilní oblak vytvářený detektorem dopravních semaforů pro navigaci nevidomých Hlasové a čtecí zařízení OrCam pro nevidomé a slabozraké v umožňující samostatný pohyb v Izraeli Bezpečnostní vzdálenost Navigační centrum SONS ČR Závěr.66 Použitá literatura:...67 Seznam obrázků: Obr. 1. Vysílač VPN Obr. 2. Vysílač VPN Obr. 3. Vysílač VPN 03-FMA 8 Obr. 4. Vysílač VPN Obr. 5. Přijímač PPN Obr. 6. Přijímač PPN 24A.13 Obr. 7. Integrovaný orientační a informační systém...14 Obr. 8. Provoz tramvají T 3 v obou směrech...17 Obr. 9. Zastávkový označní, jako orientační bod 18 Obr. 10. Mgr. Viktor Dudr aktivuje hlasový výstup tramvaje 19 Obr. 11 Datová komunikace mezi nevidomým a dopravním prostředkem.. 20 Obr. 12 Technické řešení metro Praha 23 Obr. 13. Zvukový orientační maják ZOM 03D na Svazu nevidomých a slabozrakých v Drážďanech

3 Obr. 14. Zastávkový informační systém cestujících na trati Hlubočepy-Barrandov, včetně hlasového výstupu pro nevidomé a slabozraké 26 Obr. 15. Zastávkový informační systém cestujících v Norimberku 26 Obr. 16. Informační stojan jízdních řádů 27 Obr. 17. Aktivace akustického návěstí semaforu 28 Obr. 18. Akustický stojan na letišti Václava Havla v Ruzini...28 Obr. 19. Informační systém na terminálech SEVER 1 a SEVER 2 ruzyňského letiště.29 Obr. 20. Informační systém v letištní hale..29 Obr. 21. Mluvící autobus pro nevidomé DP Prahy na veletrhu Rehacare v Düsseldorfu 30 Obr. 22. Stánek APEX s autobusem Dopravního podniku Drážďany v Lipsku.31 Obr. 23 Tramvaj Bombardier DD 12 s akustickým vybavením pro nevidomé v Drážďanech.32 Obr. 24 Tramvaj Bombardier DD 12 s akustickým vybavením pro nevidomé v Drážďanech.33 Obr. 25. Nevidomý aktivuje rádiový akustický informační systém v Drážďanech.33 Obr. 26. Nízkopodlažní tramvaj Variobahn v Grazu...34 Obr. 27. Regiony s eventuelní možností o přeshraniční dopravu...36 Obr. 28. Funkční a fyzická architektura systému 38 Obr. 29. Blokové schéma informačního systému klient-server.. 39 Obr. 30. Návrh ovládání MDA klient.39 Obr. 31. Serverová část systému 40 Obr. 32. Ukázka mapového podkladu TUVCZ, ul. Novodvorská 994, Praha Obr. 33. Metodika testování, výchozí bod e4t, koncový bod Tesco..43 Obr. 34 GPS signál v oblasti zástavby SONS.44 Obr. 35. Nástup nevidomé do autobusu.46 Obr. 36. Klientský terminál vyvinutý pro navigační systém NOPPA 46 Obr. 37. Architektura navigačního systému NOPPA 47 Obr. 38. Přiklad na čekání na zastávce autobusu 48 Obr. 39 Příklad čekání na vlak...48 Obr. 40. Nástup nevidomé osoby do tramvaje v městě St. Gallen. 49 Obr. 41.Přijímací a vysílací zařízení Milestone..49 Obr. 42.Architektura navigačního systému RAMPE.51 Obr. 43. Přiblížení nevidomé osoby ke zvolené zastávce.. 51 Obr. 44. PDA se syntezátorem řeči: SaysoPocketSpeech, Acapela 52 Obr. 45. Vývojový diagram povelů na zastávce.52 Obr. 46. PDA s přijímačem GPS, digitálním kompasem, se sluchátky a mikrofonem..53 Obr. 47. Určení cesty pro chodce 54 Obr. 48. Architektura švédského systému FRAM s e-adept pro nevidomé osoby 55 Obr. 49. Neuskutečněné řešení systému BLIS u německých regionálních drah v Sasku 56 Obr. 50. Systém německých drah Verkehrsverbund Oberelbe tak zvaný flexibus. 56 Obr. 51 Prototyp projektu CASBliP 12) Obr. 52. Schéma celkového systému.58 Obr. 53. Zkouška čidla prostoru 58 Obr. 54 Chip dodávaný společností Texas Instruments..59 Obr. 55 Architektura systému s oblakovým programováním 60 Obr. 56. Schéma a komunikace detektoru dopravního semaforu s uživatelským zařízením. 61 Obr. 57. Systém detektoru dopravního semaforu...62 Obr. 58. Vzorek dat výstupu detektoru v blízkosti areálu univerzity 62. Obr. 59. Slečna Liat Negrin z Jeruzaléma, která je od dětství slabozraká zkouší systém OrCam. 63 Obr. 60. Vyznačení bezpečné vzdálenosti na tabletu 64 Obr. 61. Vyznačení nebezpeční a bezpeční vzdálenosti 64 3

4 Obr. 62. Zobrazení mapy na tabletu..65 Obr. 63. Blokové schéma lokalizace polohy nevidomého 66 Seznam tabulek : Tabulka 1: Akustická indikace po stisknutí tlačítka.11 Seznam použitých zkratek: SONS Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR APEX Společnost s ručením omezením DP Praha Dopravní podnik Hl. města Prahy, a. s. ICU Integrated computer unit, digitální hlásič Integrovaný systém dopravního řízení ISYDR MHD Městská hromadná doprava IBIS Integrated Board Information System VDV IPIS Integrovaný palubní informační systém VÚST Výzkumný ústav pro sdělovací techniku ČTÚ Český telekomunikační úřad STÚ Slovenský telekomunikační úřad BSVS Blinden-und-Sehbehinderten-Verband Sachsen e. V. Unie nevidomých a slabozrakých v Drážďanech ZIS Zastávkový informační systém cestujících UITP L Union internationale des transports publics Mezinárodní svaz UITP International Association of Public Transport veřejné dopravy BLIS Blinden Informations System im ÖPNV Dresden BLIS Informační system pro nevidomé ve veřejné dopravě Drážďny DVB AG Dresdner Verkehrsbetriebe AG,Dopravní podnik v Drážďanech RBL Rechnergesteuerte Betriebsleitsystem, Dopravní systém řízený počítačem INIT Innovative Informatikanwendungen in Transport-, Verkehrs- und Leitsystemen GmbH OSN Organizace spojených národů Comité européen de Normalisation, Evropská komise pro standartizaci CEN MDA PDA Multi Digital Assistant Personal Digital Assistant ERTMS European Rail Traffic Management System Evropský systém řízení železniční dopravy. ETCS European Train Control System Evropský vlakový zabezpečovací systém. ESIEE Éccole supérieure d'ingénieurs Électronique et Électrotechnique LEI Laboratoire d'ergonomie Informatique at the University of Paris V TTS Transport Telematics Sveden (Dopravní telematika Švédska) GIS Geografické informatické systémy e-adept Electronic Assistance for Disabled and Elderly Pedestrians and Travellers e-adept Elektronická podpora pro znevýhodněné a starší osoby v dopravě NAS Network access server TTS Text to Speech Software CASBliP Computer Aided Systém for Blind People, Pomocný počítačový systém pro nevidomé 4

5 1 Úvod V devadesátých letech minulého století vznikl hlasový pokus informování nevidomých a slabozrakých na tramvajových zastávkách. Povelový systém byl sestaven firmou Elvos s r. o. 1) na volném kmitočtu 28 MHz. Brzy se ukázalo, že z důvodu dopravního rušení vhodnost kmitočtu 28 MHz není optimální. 16. června 1996 byla ustanovena Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR 2). Viceprezident SONS, Mgr. Viktor Dudr, zpracovatel podmínek pro samostatný a bezpečný pohyb nevidomých a slabozrakých lidí 3), byl duchovním otcem hlasového povelového systému v dopravě a městské zástavbě. Začátkem 90. let dvacátého století vznikl požadavek Dopravního podniku Praha, elektrické dráhy, nahradit nedokonalý magnetopáskový hlásič zastávek firmy EMGETON, digitálním přístrojem. Projektu se ujala společnost APEX s. r. o., která vyvinula digitální hlásič zastávek ICU 03. ( APEX spol. s r.o. vznikla z pracovníků TESLA VÚST, závodu Pozemních pohyblivých radiokomunikacích, který navrhl řídící systém ISYDR pro DP Praha, elektrické dráhy). Použitím digitální palubní sběrnicí IBIS (česky IPIS) mohl vzniknout hlasový povelový systém informování nevidomých a slabozrakých osob na zastávkách MHD, zvaný TYFLOSET. Úspěch a rozšíření TYFLOSETU na krajská města byl dán jednotným požadavkem uživatelů ( SONS, Mgr. Dudr ), zájmem veřejných a státních institucí zabývajících se bezbariérovým přístupem osob s omezeným pohybem a orientací a specialistů na radiokomunikační systémy společnosti APEX s.r.o. 2 TYFLOSET - povelový spoj TYFLOSET je soubor kompenzačních pomůcek pro nevidomé a slabozraké, který umožňuje lepší orientaci v hromadné dopravě, městské zástavbě, na úřadech i v domácnostech. Je to aktivní systém zakládající se na dotazu nevidomého a jeho odpovědi pomocí radiového přenosu s hlasovým výstupem. Na žádost SONS vyhradil ČTÚ volný kmitočet 86,790 MHz pro povelové zařízení, soupravy pro nevidomé vysílačů TX: VPN-01, VPN-03, RX PPN 01,PPN 02,PPN 24 pro APEX spol. s r. o. Podle nové legislativy vydal ČTÚ všeobecné oprávnění č. VO-R/10/ , článek 15, pro dálkové ovládání akustických informačních zařízení pro nevidomé. Potvrdil technické parametry: kmitočet vyzářený výkon kanálová rozteč doba trvání povelu 86,790 MHz 10 mw e.r.p. 20 khz max: 100 ms 2.1 Vysílač povelového spoje VPN 01 VPN 01, vysílač pro nevidomé a pohybově postižené se šesti tlačítky. Vysílačem je možno vyslat šest povelů. Trvalým stiskem tlačítek TL2 až TL6 lze po dobu držení vyvolat opakované vysílání příslušného povelu s periodou asi 2 vteřiny (autorepeat). Mezi tlačítky TL1 a TL2 je umístěna slepecká značka pro jednoduchou orientaci na klávesnici. Jednotlivá tlačítka plní tyto funkce : TL1 - vyvolání odezvy akustického majáčku pro orientaci nevidomého,krátký stisk - jednorázová odezva akustického majáčku, dlouhý stisk (déle než jedna vteřina ) - vyvolání periodického opakování vysílání pro akustický majáček po dobu 1 minuty po 3 vteřinách. K ukončení tohoto režimu krátce stiskneme libovolné jiné tlačítko. 5

6 TL2 - vyvolání doplňkové informace akustického majáčku TL3 - vyvolání hlasové informace o číslu linky a směru jízdy dopravního prostředku TL4 - potvrzení nástupu nevidomého (tělesně postiženého) do dopravního prostředku a případné otevření dveří, nebo vysunutí plošiny u nových typů dopravních prostředků TL5 - aktivace akustického návěstí na křižovatkách TL6 - rezerva Technická specifikace 4) Vysílaný kmitočet... 86,790 MHz, pro Českou republiku VPN ,95 MHz,pro evropské země, kmitočtové pásmo volné pro vysílání nízkým výkonem do 10 mw Výkon vysílače mw Modulace..... FSK Kmitočtový zdvih... 3 khz Napájecí napětí V (2 x 1.5V LADY, 4001, LR1, AM5) Odběr proudu při vysílání povelu cca 20 ma Doba trvání vysílání povelu... cca 100 ms Dosah.... min. 30 m Rozsah pracovních teplot C až +60 C Rozsah skladovacích teplot C až +80 C Rozměry x 21 x 85 mm (se sponou) Váha....cca 60 g Ovládání.... šestitlačítkové Obr. 1. Vysílač VPN Vysílač povelového spoje VPN 401 Je obdobou vysílače VPN 01 pro evropské země v kmitočtovém pásmu 433,05-434,79 MHz s modulací GFSK. Tlačítka byla navržena podle žádosti Unie nevidomých a slabozrakých v Drážďanech (Blinden-und-Sehbehinderten-Verband Sachsen e. V.). TL1 - vyvolání hlasové informace o číslu linky a směru jízdy dopravního prostředku 6

7 TL2 - potvrzení nástupu nevidomého (tělesně postiženého) do dopravního prostředku TL3 - opakování následující zastávky TL4 - rezerva TL5 - rezerva TL6 - rezerva 2.3 Vysílač povelového spoje VPN 03, v horní části slepecké hole Tímto vysílačem je možno vyslat žádané povely pomocí tří tlačítek. Vysílač je umístěn v horní části slepecké hole. Tlačítko TL1 je nejblíže rukojeti hole. Funkce jednotlivých tlačítek je následující : TL1 - krátký stisk - vyslání povelu pro jednorázovou aktivaci akustického orientačního majáčku dlouhý stisk ( déle než vteřinu ) - vyvolání režimu opakované periodické aktivace akustických. majáčku po dobu jedné minuty s intervalem 3 vteřiny (režim opakování lze kdykoli ukončit stiskem libovolného ze zbývajících tlačítek TL2, TL3). TL2 - krátký stisk - potvrzení nástupu nevidomého do vozidla a případné otevření dveří TL3 - krátký stisk - vyslání povelu pro dotaz na číslo linky a směr jízdy dopravního prostředku a povelu pro vyvolání doplňkové informace z akustického majáčku. Technická specifikace 4) -stejná jako u VPN 01, dosah větší jak 30 m, neboť slepecká hůl působí jako anténa. 3 tlačítka: TL1,TL2,TL3 Obr. 2. Vysílač VPN 03 Oba typy vysílačů VPN 01 i VPN 03 jsou vybaveny akustickou indikací vyslání povelu a stavu baterií. K této indikaci dojde při stisku lib. tlačítka. Dvojí pípnutí ukazuje na správnou funkci a dobrý stav baterií, jedno pípnutí upozorňuje na snížení vysílaného výkonu a nutnost v nejbližší době vyměnit baterie. Stisknutí, které nevyvolá akustickou odezvu, ukazuje na nefunkčnost vysílače z důvodu vybití baterií nebo jiné závady. 7

8 2.4 Vysílač povelového spoje VPN 403, v horní části slepecké hole Je obdobou vysílače VPN 403 pro evropské země v kmitočtovém pásmu 433,05-434,79 MHz s modulací GFSK. Tlačítka byla navržena podle žádosti Unie nevidomých a slabozrakých v Drážďanech (Blinden-und-Sehbehinderten-Verband Sachsen e. V.). TL1 - opakování následující zastávky TL2 - potvrzení nástupu nevidomého do vozidla TL3 - vyslání povelu pro dotaz na číslo linky a směr jízdy dopravního prostředku 2.5 Vysílač povelového spoje VPN 03/MFA Na podzim roku 2013 vyvinula firma APEX novou verzi vysílače povelů zabudovaného v holi. Má také 3, avšak mnohem větší a hamatnější tlačítka než jeho předchůdce. Hlavním cílem inovace však byla skutečnost, že původní model neumožňoval vyslat samostatně každý z šesti použitelných povelů samostatně tak, jak to umějí vysílače VPN 01 a DOM 2F. U tohoto vysílače je možné pro vyslání jednotlivých povelů použít buď krátký stisk tlačítka (do 1 sec.) nebo dlouhý stisk (delší než 1 sec.). Lze jej také přepnout na frekvenci používanou na Slovensku. Umožňuje přeshraniční cestování mezi Českou a Slovenskou republikou. Obr. 3 Vysílač VPN 03-FMA CSf. Umožňuje vyvolání následující odezvy 4) : TLAČÍTKO 1 - krátký stisk (do 1 sec.): Vyvolání odezvy akustického majáčku a první fráze hlasového majáčku. TLAČÍTKO 1 - delší stisk (1 až 2 sec.): Vyvolání druhé, doplňkové fráze hlasového majáčku. Aktivace hlášení režimu chodu eskalátorů. 8

9 Stisk delší než 2 vteřiny vyvolá periodické opakování vysílání povelu po dobu 1 minuty v třívteřinových intervalech. K ukončení tohoto režimu krátce stiskneme libovolné jiné tlačítko. TLAČÍTKO 2 - krátký stisk (do 1 sec.): Vyvolání hlasové informace o číslu linky a směru jízdy dopravního prostředku MHD (použijte jej až ve chvíli, kdy vozidlo zcela zastaví). TLAČÍTKO 2 - delší stisk (1 až 2 sec.): Potvrzení nástupu nevidomého do dopravního prostředku. Otevření dveří (u soupravy řady 471 Českých drah). Vysunutí plošiny u nových typů dopravních prostředků. Otevření všech dveří vlaku pražského metra na trasách A a C. TLAČÍTKO 3 - krátký stisk (do 1 sec.): Aktivace akustické signalizace na silničních i železničních přechodech se světelnou signalizací pro chodce. TLAČÍTKO 3 - delší stisk (1 až 2 sec.): Registrace do lístkových registračních systémů. Aktivace hlášení odjezdů prostředků veřejné dopravy na informačních tabulích. Aktivace klávesnice elektronických informačních stojanů. Vysílač VPN03/FMA lze použít jak na území České, tak i Slovenské republiky. Přepnutí se aktivuje současným stiskem Tlačítek 2 a 3 po dobu delší než 3 vteřiny. Stav je indikován zvuky Morseovy abecedy - pro ČR znak c (-.-. ), a pro SR znak s ( ). Vysílače VPN 03 i 03/FMA jsou napájeny dvěma mikrotužkovými bateriemi 1,5 V, typu AAA. Jsou vybaveny akustickou indikací vyslání povelu a stavu baterií. K této indikaci dojde při stisku libovolného tlačítka. Dvojí pípnutí ukazuje na správnou funkci a dobrý stav baterií, jedno pípnutí upozorňuje na nutnost v nejbližší době vyměnit baterie. Stisknutí, které nevyvolá akustickou odezvu vůbec nebo vyvolá odezvu, která je přerušovaná (chrastění), ukazuje na nefunkčnost vysílače z důvodu vybití baterií nebo jiné závady. Technická specifikace 4) -stejná jako u VPN 03, dosah větší jak 30 m, neboť slepecká hůl působí jako anténa. 2.6 Vysílač povelového spoje VPN 02. Vysílač lze po přepnutí kmitočtu použít v Česku, Slovensku a státech EU (Rakousko, Německo,..). Slouží k přeshraničnímu cestování osob s omezenou schopností orientace a pohybu v evropských městech, které jsou vybaveny informačními systémy pro nevidomé a slabozraké ve veřejné dopravě a městské zástavbě. Kmitočtové pásmo 80 MHz není v Evropě harmonizováno. Každá země určuje frekvenci a kmitočtový zdvih dle svého různého 9

10 telekomunikačního zařízení. Tak se stalo, že ČTÚ České republiky určil pro dálkové ovládání akustických informačních zařízení pro nevidomé kmitočet 86,790 MHz, STÚ Slovenské republiky kmitočet 87,100 MHz. Tyto kmitočty jsou v Německé spolkové republice vyhrazeny pro vojenskou komunikaci. Telekomunikační úřad Spolkové republiky Německo určil pro datovou komunikaci na krátké vzdálenosti kmitočet 433,950 MHz. Tuto nejednotu odstraňuje jediný vysílač VPN 02 s přepínáním na 3 kmitočty. Obr. 4 Vysílač VPN 02 Povely jsou vysílány po stisknutí tlačítek 1 až 6. Mezi tlačítky 1 a 2 je umístěna hmatná značka pro orientaci na klávesnici. Reakce na povely přiřazené jednotlivým tlačítkům je závislá na domovské zemi, zvoleném aktuálním regionu (kmitočtu), a na nastaveném režimu klávesnice. U VPN 02 je z výroby nastaven kmitočet používaný v domovské zemi v Česku, analogicky u VPN 02S kmitočet používaný na Slovensku. Funkce tlačítek je shodná v Česku i na Slovensku, ale v ostatních zemích EU je odlišná. Před zakoupením vysílače si může zákazník zvolit režim klávesnice, tj. zda funkce tlačítek bude shodná v ostatních zemích EU stejně jako v Česku a Slovensku (režim domovský), a nebo zda v ostatních zemích EU se funkce tlačítek změní ve shodě s regionální zvyklostí (režim regionální). Situaci objasňuje tabulka 2. Přidržením tlačítka ovládajícího funkci akustický orientační signál na dobu delší než 3 sekundy dojde k automatickému vysílání povelu v intervalu 3 sekundy po dobu jedné minuty. Tuto funkci lze zrušit stisknutím libovolného jiného tlačítka. Stisknutí každého tlačítka je doprovázeno akustickou indikací. Pokud je vše v pořádku jsou slyšet dvě pípnutí. První, vždy jednoduché, indikuje stisk tlačítka. Druhé pípnutí indikuje správný stav zařízení, vyhovující stav baterií a svým charakterem signalizuje zvolený kmitočet podle tabulky 1). 10

11 Aktuální region (kmitočet) První pípnutí Druhé pípnutí Česko Slovensko Ostatní země EU Tabulka 1: Akustická indikace po stisknutí tlačítka Volba aktuálního regionu (kmitočtu) Funkce přepnutí vysílaného kmitočtu umožňuje použití VPN02 na území Česka (CZ), Slovenska (SK) a ostatních zemí EU (Rakouska, Německa, ) (EU). Přepnutí se aktivuje současným stiskem a přidržením na cca 3 sekundy tlačítek 5 a 6. Kmitočet se přepíná postupně v pořadí CZ, EU, SK. Stav je indikován Morseovou abecedou: CZ pak EU -.. a pak SK a opět CZ, EU,.. Funkce tlačítek při volbě režimu bude popsána při použití v Euroregionech, v kap. 2.7 Přijímač povelového spoje PPN 01, PPN 02, PPN 03 Přijímač PPN 01 je určen k zabudování do akustických majáčků případně jiných zařízení s možností napájení 5V (4.7 až 9 V). Přijímač PPN 02 je určen k zabudování do dopravních prostředků případně jiných zařízení s možností napájení 24V (18 až 33V). Na přijaté povely reagují přijímače pomocí čtyř výstupů typu otevřený kolektor OC1 až OC4 a jedním přepínacím kontaktem relé sepnutím na dobu 100 ms. Napájení pro přijímač i výstupy povelů jsou vyvedeny desetižilovým plochým vodičem se samořezným konektorem. Přijímač PPN 03 je určen k zabudování do zařízení s možností napájení 24V (18 až 33V). Na přijaté povely reagují přijímače pomocí relé - přepínacím kontaktem přepnutím na předem nastavenou dobu. Přijímač je vyvinut pro aktivaci akustických návěstí na křižovatkách a křižovatek pomocí vysílačů pro nevidomé VPN 01 (tlačítko TL5) a VPN 03 (TL3). Technická specifikace 4) Přijímaný kmitočet ,790 MHz. 433,95 MHz Vstupní impedance Ohm Anténa.... drátová, nebo spirálová Citlivost V (BER=10-3 ) Přenosová rychlost bit/s Napájecí napětí V - PPN V - PPN 02 a PPN 03 Proudový odběr..... typ. 6 ma. 60 ma (sep.relé) PPN 01 a 02 max. 35 ma (sep.relé) PPN 03 11

12 Rozsah pracovních teplot C až +60 C Rozsah skladovacích teplot C až +80 C Rozměry x 71 x 23 mm Váha... cca 60 g Mechanické upevnění ks šroub M3 a spec. spona Vstupy..... vf vstup, napájení Výstupy PPN 01 a PPN 02: 4x OC.... ot.kolektor 35 V / 50 ma 1xpřep. kontakt relé.... max. 125 V AC / 0.5 A Výstupy PPN 03: 1xpřep. kontakt relé... max. 125 V AC / 0.5 A Doba sepnutí relé ms - PPN 01 a PPN až 32 minut s krokem 2min.- PPN 03 Nastavení doby sepnutí.... binárně int./ext. - PPN 03 Vstupy a výstupy jsou vyvedeny na kabelový konektor mimo anténní vstup. Obr. 5 Přijímač PPN Přijímač povelového spoje PPN 24A Přijímač PPN 24A je určen k zabudování do dopravních prostředků (případně jiných zařízení) s možností napájení 24V (18 až 30V), které jsou vybaveny systémem se sběrnicí IPIS. Přijímač je vybaven sběrnicí IPIS, po které komunikuje s řídícím systémem a předává mu informace o přijatých povelech a informace o datu a přesném centrálním času. Pomocí přijímače je také případně možno zablokovat označovače revizorem DP při kontrole jízdenek ap. Přijímač je chráněn proti napěťovým špičkám jak na napájení tak i na sběrnici. Napájení pro přijímač, rozhraní sběrnice IPIS a kontakty relé jsou vyvedeny na devítipólový pravoúhlý konektor CANNON 9. Technická specifikace 4) Přijímaný kmitočet ,790 MHz, pro Českou republiku 433,95 MHz, pro evropské země Vstupní impedance Ohm Anténa.... drátová, nebo spirálová 12

13 Citlivost V (BER=10-3 ) Napájecí napětí V Proudový odběr..... typ. 25 ma Rozsah pracovních teplot C až +60 C Rozsah skladovacích teplot C až +70 C Rozměry x 82 x 140 mm Váha.... cca 170 g Mechanické upevnění.... WAGO příchytkami na WAGO lištu Vstup... vf TNC konektor Napájení, sběrnice IPIS, relé.... CANNON 9-kolík Obr. 6. Přijímač PPN 24A 2.9 Přijímač povelového spoje PPN 424A Přijímač PPN 424A je určen pro evropské země k zabudování do dopravních prostředků s možností napájení 24V (18 až 30V), které jsou vybaveny systémem se sběrnicí IBIS. Přijímač pracuje v kmitočtovém pásmu 433,05-434,79 MHz. Je vybaven sběrnicí IBIS, po které komunikuje s palubním počítačem a předává mu data přijatých od vysílačů VPN 401, VPN 403 a VPN 02 k akustickému informování nevidomých a slabozrakých. Přijímač je chráněn proti napěťovým špičkám jak na napájení tak i na sběrnici. Napájení pro přijímač, rozhraní sběrnice IBIS a kontakty relé jsou vyvedeny na devítipólový pravoúhlý konektor CANNON 9. Technická specifikace 4) Přijímaný kmitočet ,05-434,79 MHz Vstupní impedance Ohm Anténa.... dipolová Citlivost.... Typ -100dB Napájecí napětí V Proudový odběr..... typ. 7 ma Rozsah pracovních teplot C až +60 C Rozsah skladovacích teplot C až +70 C Rozměry x 82 x 140 mm Váha.... cca 170 g 13

14 Mechanické upevnění..... WAGO příchytkami na WAGO lištu Vstup... vf TNC konektor Napájení, sběrnice IBIS, relé... CANNON 9-kolík 3 Integrovaný orientační a informační systém, sdružení kompenzačních pomůcek Vhodnou informací o pohybu osob s omezenou schopností orientace nelze obvykle dosáhnout jednou kompenzační pomůckou. Dobrou informaci lze dosáhnout pomocí kombinací systému sdružení kompenzačních pomůcek. Musí však být stanovena normativní předem domluvená prostorová oblast, viz. 3). Jinak se může jednat o nežádoucí dezinformaci. Základní pomůckou zůstává bílá slepecká hůl. Informace Dezinformace Naváděcí pruhy a šipky zdrsněné povrchy dlažby Štítky s Braillovým písmem Signální a varovné pásy, různé povrhy Hmatové reliéfní pomůcky,mapy prostorové uspořádaní Standardizované sloučení systému integrovaného orientačního a informační systému Počítače,mobily ovládané hlasem Nízkopodlažní vozy Bezbariélové nástupiště Akustický orientační a informační systém TYFLOSET Obr. 7. Integrovaný orientační a informační systém 14

15 3.1 Prostorová orientace a samostatný pohyb 5) Cílem dodavatele informačních a komunikačních technologií pro nevidomé a slabozraké osoby je zlepšení prostorové orientace a samostatného pohybu. Dle následujícího: Proces získávání a zpracování informací za účelem skutečné nebo myšlenkové manipulace s objekty prostoru nebo za účelem plánování a cíleného přemísťování prostorem. Mikroorientace:kontaktní analyzator (ruka, hůl s vysílačem VPN 03) Makroorientace:dálkový analyzátor (sluch, hlasová komunikace,tyfloset, čich) parciální vnímání 3.2 Smyslové vnímání 5) hmat typ povrchu a struktura přímý nepřímý ruka, chodidlo, prostřednictvím hole VPN 03 Zkresluje obuv, rukavice Zkresluje sníh, listí,mráz, sluch Rozlišení typů prostředí Rozlišení individuálních zvukových podnětů, jejich lokalizace a určení vzdálenosti ze stanoviště pozorovatele Rozlišení některých materiálů při poklepu ho Echolokace Zkresluje čepice, kapuce, deštník, hluk, vítr, čích Poskytuje doplňující informace, zkresluje vítr, silné pachy, 15

16 3.3 Bezpečnostní vzdálenost 5) Vzdálenost umožňující včas zareagovat na nebezpečí a zastavit. Při snižující se bezpečnostní vzdálenosti narůstá nebezpečí přímého kontaktu nevidomého s překážkou Největší nebezpečí představují překážky v prostoru nevykrytém holí od pasu nahoru. Bezpečnost nevidomého dále ovlivňují tyto vnitřní faktory: Fyzická zdatnost Celkový zdravotní stav Psychická kondice Pozornost Míra schopnosti vnímat a vybírat podstatné informace z prostředí, ve kterém se pohybuje a vytvářet si z nich ucelený obraz o svém postavení v prostoru v daném okamžiku 3.4 Zvládnutí bezpečnostní vzdálenosti nevidomým a projektantem 5) Zvládnutí prvků prostorové orientace Zvládnutí technik dlouhé bílé hole a jejich vhodná aplikace v konkrétním prostředí VPN 03 Zvládnutí užívání dopravních prostředků hlasová informace povelové soupravy Vnímání prostředí kompenzačními smysly Sociální dovednosti nevidomý chodec Zorientovat se v prostoru a bezpečně dojít k cíli projektant Je ohrožena bezpečnost nevidomé osoby v daném prostředí? Jakým způsobem je zajištěna její ochrana? Je tento způsob dostatečný? Poskytuje dané prostředí dostatek jasných orientačních informací? 16

17 3.5 Prvky prostorové orientace 5) Přímá chůze Přechod volných prostranství, přecházení ulice, Odhad vzdálenosti při chůzi Vyhledání pokračování přerušené vodicí linie, vyhledání rozhraní chodníku a vozovky Otáčení - odhad úhlů Přesné nasměrování k orientačně významným místům (odbočení na přechod, změny směru chůze Odhad vzdálenosti zdroje zvuku Odhad vzdálenosti dopravního prostředku od přechodu (určení doby vhodné pro přejití vozovky),vyhledání ozvučeného semaforu, Vyhledávání staničního sloupku Rozlišování směru zdroje zvuku Sledování pohybu zvukových zdrojů při více dopravních prostředků stojících za sebou (hlavních směry pohybu chodců, ) vytváření představy o křižovatce 3.6 Role pohybu při lokalizaci zvuků 5) Chodec pohybuje hlavou, ucho je střídavě ve zvukovém stínu a střídavě do něj dopadají přímé vlny, tím se zlepšuje směrové slyšení. To se projevuje při zastavení více dopravních prostředků stojících za sebou nebo na zastávkách v provozu v obou směrech. Obr. 8. Provoz tramvají T 3 v obou směrech Pocit nerozeznání lokalizace zvuků v městké dopravě byl hlavní kritikou akustického povelového spoje ze zahraničí. V současnosti zrušený Institut rehabilitace zrakově 17

18 postižených, Univerzity Karlovy, školil nevidomé a slabozraké při nástupech do tramvají a autobusů rozlišením blízkého a vzdáleného zvuku. Vykazoval pozoruhodné výsledky. 3.7 Orientační bod 5) Orientační bod je určité místo, které je při pohybu na trase snadno, rychle a zaručeně postižitelné, významným způsobem se odlišuje od všeobecné charakteristiky okolního prostředí a přináší zrakově postiženému novou informaci, např. zastávkový označník. Obr. 9. Zastávkový označní, jako orientační bod U tohoto orientačního bodu obvykle stojí nevidomý a slabozraký a aktivuje vysílač VPN 01, VPN Shrnutí 5) Při výuce prostorové orientace preferujeme výrazné přirozené vodicí linie a orientační body. K důležitým místům včetně přechodů směrujeme nevidomého primárně s využitím orientačních prvků (odbočení od vodicí linie pod určitým úhlem, srovnání do směru přecházení s využitím výrazných obrubníků nebo zdí, odhad vzdálenosti a chůze v přímém směru). U světelné signalizace pak s využitím lokalizace zvukového signálu, odhadu vzdálenosti a chůze ve směru zvukového signálu. Tam, kde je přechod ozvučený, upřednostňují nevidomí akustickou signalizaci a signální pásy často nevyužívají. Akustická signalizace podává informaci trvalého charakteru nezávisle na ročním období nebo počasí. Nedostatek informací je pro samostatný pohyb nevidomého člověka v prostoru stejně omezující jako nadbytek informací. Přemíra informací zahlcuje myšlení a negativně ovlivňuje bdělou pozornost,čímž se může snížit rychlost reakcí na případná nebezpečí. 4 Využití akustického povelového spoje TYFLOSETu 4) TYFLOSET 4) pro nevidomé je navržen jako jednotný systém pro všechny druhy akustického informování a orientování na území ČR. Nevidomý obsluhuje jeden povelový vysílač, kterým aktivuje všechny akustické a hlasové informační a orientační systémy. Při zavádění vizuálních informačních systémů pro občany v podobě velkých zobrazovacích panelů je cílem umožnit stejnou, ale hlasovou informaci též nevidomým spoluobčanům prostřednictvím povelové soupravy pro nevidomé. Další aplikací systému jsou informační sloupy na úřadech práce ovládané původně jen pomocí dotykové obrazovky. Nevidomý nyní může pomocí speciální šestitlačítkové klávesnice přejít do akustického módu a v něm vyhledat informace. Hlasový informační a komunikační systém není uzavřeny. Je otevřený k dalším novým aplikacím z hlediska nejmodernějších technologií. Nové aplikace systému pro nevidomé spočívají především v programové úpravě statických zařízení, netýkají se kapesního povelového vysílače nevidomého, který má dostatečnou rezervu při vysílání dat. 18

19 4.1 Využití akustického povelového spoje v městské a příměstské dopravě Obr. 10. Mgr. Viktor Dudr aktivuje hlasový výstup tramvaje Podle požadavků uživatele SONS a provozovatelů dopravních podniků je všech krajských městech zaveden hlasový povelový systém o nástupu nevidomého a osoby s omezením pohybu a orientace. Nevidomý je vybaven miniaturním vysílačem rádiového signálu obr. 1, jehož snadnou aktivací sám vstoupí do procesu informování a rozhodování. Vyžádá si např. na zastávce městské hromadné dopravy venkovní akustické hlášení o číslu linky a směru jízdy vozidla. Rozhodne-li se nevidomý nastoupit do očekávaného vozidla MHD, potvrdí nástup aktivací jiným tlačítkem svého povelového vysílače. Řidič dopravního prostředku uslyší z vnitřního reproduktoru akustickou zprávu o nástupu nevidomého. Systém je založen na obousměrné komunikaci rádiového dotazu a akustické odpovědi a je vhodný pro nasazení v dopravě i pro městské informační a orientační systémy. Systém TYFLOSET 4) poskytuje nevidomým větší mobilitu a nezávislost. Dopravní prostředky jsou vybaveny většinou sběrnicí IBIS v České republice IPIS, která umožňuje datovou komunikaci s dalšími palubními moduly, dle obr

20 Potvrzení nástupu nevidomého,na žádost otevření dveří Reproduktor řidiče I P Vnitřní reproduktor Hlásič zastávek ELA EL Anlage I S Hlasová informace o čísle linky cílové stanici, směru jízdy Vnější reproduktor I B I Povelový přijímač PPN 24A Palubní počítač S odpověď dotaz Provoní kmitočet 86,790 MHz 433,95 MHz 87,100 MHz Výkon vysílače 10 mw Modulace FSK Napájení 3V (2x 1,5V LADY) Čas vysílání cca 100 ms Dosah cca 30 m Obr.11 Datová komunikace mezi nevidomým a dopravním prostředkem Mnozí cestující jsou překvapeni, že z vnějšího reproduktoru slyší oznámení o čísle linky a směru jízdy např. konečné zastávky. Reproduktor řidiče Nástup nevidomého, informace pro řidiče tlačítko 4, potvrzení nástupu Vnější reproduktor SOR BN 8,5 Informace pro nevidomého, tlačítko 3 Linka 293, směr Budějovická 20

21 4.2 Rádiový systém informování strojvedoucího metra o nástupu nevidomého do vlakové soupravy Rozšiřuje využití povelového vysílače VPN 01, VPN 03 a povelového přijímače PPN 01. Nástupiště metra je přibližně dlouhé kolem 200 m. Tuto vzdálenost nevykryje vysílač VPN 01, VPN 03. Proto systém tvoří následující tři zařízení vzájemně komunikující na kmitočtu 86,790 MHz. MAN 01 rádiový maják, obsahuje povelový přijímač VPN 01 a povelový přijímač PPN 01. ZOM 01 zvukový orientační maják, obsahuje povelový přijímač PPN 01. METHOD 01zařízení pro ovládání hodin, obsahuje povelový přijímač VPN 01 a povelový přijímač PPN 01 Vozy SIEMES mají individuelní otvírání dveří a nevidomí by si otevřít dveře sami nemohli. Hodiny ve výhledu strojvedoucího Potvrzení aktivace systému: Otevření dveří aktivováno. Po stisku tlačítka 4 (resp. dolního na holi) se na hodinách v zorném poli strojvedoucího rozbliká návěstí d a tím jej upozorní na nutnost otevřít všechny dveře a dohlédnout na nástup nevidomého. Zároveň je nevidomý informován hlášením Otevření dveří aktivováno. Po stisku tlačítka 1 (respektive horního tlačítka na holi) je aktivována znělka. Nevidomý ví, že ve stanici je systém instalován a také se lépe orientuje na nástupišti. VPN 01 nebo VPN 03 Systém upozorňuje opticky strojvedoucího vlaku Metra na hodinách umístěných na začátku zastávky o nástupu nevidomého do vlakové soupravy. Na toto upozornění strojvedoucí otevře všechny dveře soupravy a to především u vlakových souprav vybavených tlačítky pro individuelní otevírání dveří cestujícími.. Stiskem tlačítka TL1 na vysílači nevidomého VPN 01 a VPN 03 je přímo aktivován zvukový orientační maják ZOM 01, který odpoví na tento povel znělkou. Tímto způsobem nevidomý zjistí přítomnost popisovaného systému ve stanici a zlepšuje se tak i jeho orientace na nástupišti. 21

22 Vlastní systém aktivuje nevidomý na nástupišti stiskem tlačítka TL4 u vysílače VPN 01, nebo stiskem tlačítka TL3 u vysílače ve slepecké holi VPN 03. Aktivaci systému je možno provést i opakovaně. Světelné návěstí na hodinách zastávky umístěné v zorném poli strojvedoucího vlaku, červené výrazně blikající písmeno d (dveře), jej upozorní na nástup nevidomého a tedy o nutnosti otevření všech dveří vlakové soupravy tak dlouho dokud nevidomý nenastoupí. Zvukové orientační majáky ZOM 01 informují nevidomého vhodným trylkem případně znělkou a hlášením Otvírání dveří aktivováno o aktivaci systému a otevření všech dveří vlakové soupravy Metra. Po odjezdu vlakové soupravy návěstí zhasne a automaticky proběhne diagnostika celého systému. Každá stanice Metra je vybavena rádiovými majáky MAN 01, zvukovými orientačními majáky ZOM 01 a zařízením METHOD 01 pro ovládání hodin. Majáky MAN 01 jsou rozmístěny rovnoměrně, pokud možno v podélné ose stanice, aby jako retranslační pokryly rádiovým signálem celý prostor rozlehlého nástupiště. Zvukové orientační majáky ZOM 01, které jsou umístěné podle požadavků nevidomých většinou u vstupu na nástupiště, informují vhodným trylkem ( případně znělkou a hlášením Otvírání dveří aktivováno ) nevidomého o aktivaci systému. Zařízení pro ovládání hodin METHOD 01 je součástí hodin reálného času ZRC 1, která jsou zavěšena v přední části stanice tak, aby je bezpečně viděl strojvedoucí vlaku po zastavení. Vlastní signalizaci nástupu nevidomého pro strojvedoucího je červené výrazně blikající písmeno d (dveře) na zobrazovači. Systém obsahuje vlastní diagnostiku, která umožní rychlé nalezení a odstranění případných závad. Technické řešení je na obr

23 14:25:37 14:25:37 d METHOD 01 METHOD 01 MAN 01 MAN 01 MAN 01 ZOM 01 ZOM 01 Obr. 12 Technické řešení metro Praha 23

24 4.3 Využití akustického povelového spoje v městské zástavbě ZOM 03 zvukový orientační maják 1 - objekt je v úrovni nevidomého 2 - objekt je v jiné úrovni než nevidomý (nemocnice, obchody, eskalátory,...) (podchody,...) naváděcí trylek: brlm naváděcí trylek: í-á Stiskem tlačítka 1 (res.horního tlačítka na holi) nevidomý aktivuje naváděcí trylek. Po delším stisku tlačítka je trylek opakován po každých 3 vteřinách Pomocí tlačítka 2 (resp. dolního na holi) je vyhlášena doplňková informace, např. podrobnosti o vstupu do budovy a pokyny pro orientaci uvnitř budovy. Doplňková informace, např.: Za vstupními dveřmi je 6 schodů směrem vzhůru. Po jejich levé straně je umístěno zábradlí. Jeho madlo nad schody přechází v provazovou zábranu. Za ní se nachází okénko vrátnice. Zvukový orientační maják ZOM 03 pomáhá navádět nevidomého k danému orientačnímu bodu a akusticky jej informuje o významu tohoto bodu. Po příjmu povelu z vysílače VPN01 resp. VPN03 je spuštěna např. hlasová sekvence znělka a po vyslání jiného povelu hlasová doplňková informace. Majáček má možnost u složitějších systémů vyslat i další povely pro případné řízení dalších zařízení. Rádiový orientační maják ZOM 03 se umísťuje na budovy, nemocnice, školy, městské úřady, pošty a jiné orientační body zpravidla tak, aby spirálová anténa vyčnívala nahoru. Obr. 13. Zvukový orientační maják ZOM 03D na Svazu nevidomých a slabozrakých v Drážďanech. Petersburger 15 24

25 TECHNICKÉ PARAMETRY ZVUKOVÉHO ORIENTAČNÍHO MAJÁKU ZOM 03 Rozměry 170 x 140 x 95 mm Váha. cca 1.8 kg Napájení.. 230V, 50Hz Příkon 6 VA bez hlášení max.. 20 VA při hlášení Přijímaný kmitočet MHz ( MHz pro verzi SM) Vstupní impedance Anténa spirálová Citlivost µv (BER=10-2 ) Rozsah pracovních teplot C až +60 C Rozsah skladovacích teplot C až +70 C 4.4 Elektronický vizuální a akustický systém informování cestujících (ZIS) Zastávkový informační systém zobrazuje vizuálně a hlasově, pro nevidomé a slabozraké cestující, odjezdy dopravních prostředků, včetně předpokládaného zpoždění. V textovém režimu jsou informace zobrazeny v nepohyblivých řádcích a jednom (zpravidla dolním) pohyblivém řádku (informace běží zprava doleva). Panel je vybaven povelovým přijímačem a modulem digitálního informátoru se zvukovými informacemi ve formátu MP3 nevidomí a slabozrací spoluobčané, kteří jsou vybaveni povelovým vysílačem (celostátně rozšířený systém TYFLOSET ), si mohou informace zobrazené na panelu vyvolat v kvalitní zvukové formě vysílači VPN 01 nebo VPN 03. Systém umožňuje sdělit cestujícím mimořádné vizuální i akustické informace. Pohyblivý řádek nebo údaj o zpoždění je možno editovat dispečerem dopravce a tak upozornit cestující na aktuální změny v dopravě. Přístup k editaci pohyblivého řádku může mít i více osob, tak je možno efektivně upozornit obyvatelstvo na mimořádné krizové situace a sdělit jim pokyny. Panel může být doplněn modulem syntézy řeči z psaného textu, pak jsou libovolné informace z pohyblivého řádku sděleny cestujícím i akusticky. Způsoby řízení ZIS Autonomní režim na panelu se zobrazují jen data uložená v paměti panelu (např. pravidelné odjezdy linek) Aktualizace dat se provádí ručně pomocí předem připravené databáze a pomocného programu K přenosu dat slouží počítač typu PC (stolní nebo notebook) s hardwareovým rozhraním ethernet (volitelně RS-422) Síťový režim Panel je připojen do sítě Internet, data i řídící software panelu lze měnit z libovolného místa s připojením na Internet (jen se znalostí IP adresy panelu) Nastavování textu pohyblivého řádku (popř. dalších textů podle skutečné softwareové konfigurace a nebo grafického obrazce ) se provádí pomocí HTTP klienta (PC s internetovým prohlížečem) Jízdní řády se v tomto případě aktualizují automaticky s využitím serveru CHAPS (placená služba) 25

26 Síťový režim se zobrazením reálného zpoždění Je- li dopravce vybaven systémem sledování skutečné polohy jednotlivých vozů (např. systém RIKOS ), může panel zobrazovat reálné odchylky (zpoždění) od pravidelného jízdního řádu Zpoždění 2 min Centrální dispečink DP Praha Optická síť Optický převodník/ RS-232 Řídící počítač OCTAGON Síťový díl Měnič 24/5V Povelový přijímač PPN 24 Digitální hlásič ICU 08 TYFLOSET 86,970 MHz Obr. 14. Zastávkový informační systém cestujících na trati Hlubočepy-Barrandov, včetně hlasového výstupu pro nevidomé a slabozraké V Norimberku je zastávkový informační systém hlasově ovládaný tlačítkem pro nevidomé a slabozraké. Jazyk se řídí pomocí syntezátoru řeči. Tlačítko pro nevidomé a slabozraké Obr. 15. Zastávkový informační systém cestujících v Norimberku 26

27 4.5 Informační stojany jízdních řádů Pomocí trylku zvukového majáku nalezne nevidomý a slabozraký informační stojany jízdních řádů všech linek PID (bus, tram, metro, vlak), vlaků ČD, autobusových linek vnitrostátních i mezinárodních. Detail šestitlačítkové klávesnice v braillským písmem s dotykovou obrazovkou. Obr. 16. Informační stojan jízdních řádů 4.6 Aktivace akustického návěstí informujícího o stavu semaforu na křižovatce Existují křižovatky kde pro plynulost jízdy ve večerních hodinách, o sobotách a nedělích, je vypínána světelná signalizace. Takovou to křižovatku nevidomí a slabozrací nemohou bez asistence přejít. Pro semafor je vyvinut přijímač PPN 03. Při jeho aktivaci povelovými vysílači VPN 01, VPN 03 se přepne semafor do aktivní světelné signalizace. Nevidomý může přejít křižovatku. Po přejití se vypne světelná signalizace do neřízeného stavu. 27

28 Stiskem tlačítka 5 VPN 01 (respektive dolního tlačítka na holi VPN 03) je aktivována akustická indikace stavu semaforu, viz. obr. 17. Semafor ve stavu STÚJ-tiky s frekvencí 1,5 Hz (3 tiky za dvě vteřiny) Semafor ve stavu VOLNO tiky s frekvencí 8 Hz (8 tiků za vteřinu) PPN 03 86,970 MHz Obr. 17. Aktivace akustického návěstí semaforu 4.7 Akustický informační systém na letišti Václava Havla U vstupu na odbavovací prostranství je umístěn stojan pro nevidomé a slabozraké. Pomocí aktivace povelového vysílače VPN 01, VPN 03 uslyší osoba normovaný trylek stojanu. Tři tlačítka informují o přistání a odletech, o městské dopravě a jeli to nezbytně nutné, přivolání asistenční pomoci. Pro lepší prostorový pohyb je k dispozici 12 akustických hlásičů. Akustický stojan Dálkové vyhledávání 1 Informace o přistání a odletech 2 Informace o městské dopravě 3 Asistenční pomoc 28

29 Obr. 18. Akustický stojan na letišti Václava Havla v Ruzini 4.8 Akustický informační systém na terminálech SEVER 1 a SEVER 2 ruzyňského letiště Dne byl instalován v letištní hale informační systém na velkoplošné obrazovce, který je umístěn a na kiosku Střediska dopravních informací (SDI) Dopravního podniku Praha, a.s. a venkovní panely informačního systému na nástupišti terminál u SEVER 1 a SEVER 2. Internetové napojení otevírá velké možnosti servisu běžných údajů, tak i ve využití při informování v nečekaných situacích. Všechny panely jsou k dispozici nevidomým a slabozrakým osobám k hlasové informaci o spojích městské dopravy pomocí systému TYFLOSET. Obr. 19. Informační systém na terminálech SEVER 1 a SEVER 2 ruzyňského letiště Obr. 20. Informační systém v letištní hale 29

30 5. Rádiový povelový spoj v zemích evropské unie Plošné nasazení rádiového povelového spoje vzbudilo zájem ze zahraničí. Organizované skupiny nevidomých, pracovníci sociálních služeb i ředitelé dopravních podniků sdružených pod Mezinárodním svazem veřejné dopravy UITP, přijížděly do Prahy testovat povelovou soupravu k zvěšení mobility osob s omezenou schopností orientace a pohybu. V roce 2003 dostává DP Praha a. s. zvláštní cenu ministrů dopravy Evropské unie za zavedení povelového systému pro osoby se sníženou schopností orientace a pohybu do skutečného provozu. Zahraniční společnosti se zajímali o vývoj rádiového akustického systému pro nevidomé a slabozraké osoby. APEX spol. s.r o. informoval na odborných konferencích a seminářích v tuzemsku i v zahraničí o systému TYFOSET, který předváděl na demonstračním kufru. 5.1 Mezinárodní veletrh Rehacare v Düsseldorfu mezinárodní veletrh zdraví, rehabilitace, péče a kompenzačních pomůcek pro postižené lidi se konal ve dnech 2. a. 5. října 2001 na výstavišti v Düsseldorfu. Společné expozice Sjednocené unie nevidomých a slabozrakých (SONS), Dopravního podniku hl. m. Prahy,a.s., firmami radiokomunikační techniky APEX spol.s r.a výrobcem skládacích a teleskopických holí předváděla aktivity, které poskytuje Dopravní podnik pro osoby s omezenou pohyblivostí v Praze. Obr. 21. Mluvící autobus pro nevidomé DP Prahy na veletrhu Rehacare v Düsseldorfu Informace ve vozidle byly namluveny v Němčině, zrakoví postižení návštěvníci si půjčovali slepeckou hùl a sami, prakticky bez jakéhokoliv tréninku, nastupovali prostředními dveřmi do autobusu. Snadnost, s jakou mohli tito netrénovaní nevidomí nastoupit do stojícího dopravního vozidla plně ukázala, jak tento systém přispívá k samostatnosti osob s sníženou orientací a pohybem. Německá televize DSF 27 zařadila autobus a jeho vybavení do pořadu o veletrhu REHA.CARE Westdeutscher Rundfunk přinesl ve svém vysílání informace o mluvícím autobusu. První zájemci se přihlásili o podrobnější podklady. 30

31 12. ročníku, se zúčastnilo celkem 868 vystavovatelů z 28 zemí. Stánek SONS, Dopravní podnik, APEX, Svárovský. byl jediným zástupcem ČR Autobus byl jediným veřejným dopravním prostředkem, usnadňujícím pohyb postižených občanù. Veletrh navštívilo celkem návštěvníkù ze 35 státù. 5.2 Mezinárodní veletrh Ortopedie REHA Technika v Lipsku Firma APEX spol. s r.o. se zúčastnila dne na novém výstavišti v Lipsku 6. setkání zdravotně postižených Saska v rámci Veletrhu Ortopedie REHA Technika. Ve stánku firmy APEX byl prezentován Elektronický orientační a informační systém pro nevidomé TYFLOSET. Byl předveden zvukový orientační maják pro budovy a podchody, zvukové zařízení pro semafor křižovatek a zastávkový informační systém pro informování cestujících. Součástí expozice firmy APEX byl autobus Dopravního podniku Drážďany vybavený zařízením BLIS pro nevidomé. V loňském roce firma APEX totiž do Dopravního podniku Drážďany dodala pro celý vozový park 218 sad zařízení systému BLIS. Obr. 22. Stánek APEX s autobusem Dopravního podniku Drážďany v Lipsku 5.3 BLIS informační systém pro nevidomé v Drážďanech V rámci inovace RBL inteligentního dopravního systému zavedl v roce 2005 Dopravní podnik v Drážďanech (DVB AG) akustický rádiový systém (BLIS) nástupu nevidomých a slabozrakých do dopravních vozů, tramvají Bombardier, autobusů MAN, MERCEDES CITARO a SOLARIS. Předlohou mu byl systém TYFLOSET zavedený a dlouhodobě vyzkoušený u DP Prahy. Podmínkou bylo, aby rádiový přenos využíval volné kmitočtové pásmo 433,05-434,79 MHz. Druhým požadavkem unie nevidomých a slabozrakých byla změna tlačítek a nového povelu opakování následné zastávky na kapesním vysílači. Společnost APEX s.r.o vyvinula povelový vysílač VPN 401, VPN 403 a přijímač PPN 424A. 31

32 Tlačítka VPN 401 TL1 - vyvolání hlasové informace o číslu linky a směru jízdy dopravního prostředku TL2 - potvrzení nástupu nevidomého (tělesně postiženého) do dopravního prostředku TL3 - opakování následující zastávky Technické vybavení tramvaje Bombardier NGTD12DD Přijímač PPN 424A Palubní počítač Siemens VDO Stávající informační systém Vysílač VPN424A Vozidlová sběrnice IBIS 2, DVB AG Tl.1 Linka č. směr, Straßenbahn Linie 3, Richtung Wilder Mann. Tl.2 Žádost o nástup, Achtung, Einsteigewunsch eines sehbehinderten Fahrgaste Tl.3Příští stanice, Nächste Haltestelle: Pirnaischer Platz, Umsteigemöglichkeit zum Regionalverkehr. Obr. 23. Tramvaj Bombardier NGTD12DD s akustickým vybavením pro nevidomé v 32

33 Drážďanech Obr. 24. Tramvaj Bombardier NGTD12DD s akustickým vybavením pro nevidomé v Drážďanech Vnější reproduktor pro nevidomého Obr. 25. Nevidomý aktivuje rádiový akustický informační systém v Drážďanech 33

34 Drážďany, hlavní město Spolkové země Sasko, jako první město ve Spolkové republice Německo uvedlo do provozu akustický informační systém pro osoby se sníženou schopností orientace a pohybu, nevidomé a slabozraké v městské hromadné dopravě. V současné době je vybaveno 150 tramvají a 80 autobusů. Dopravní podnik Drážďany ve spolupráci s VDV, Sdružení německých dopravců připravuje systém tak, aby mohl být zaveden jako univerzální systém v dalších dopravních podnicích. 5.4 Radiový akustický informační systém pro nevidomé ve Grazu (Štýrský Hradec) V srpnu 2007 uzavřel Dopravní podnik Graz AG velkou objednávku na 45 nízkopodlažních tramvají zvaných Variobahn s firmou Stadler Rail. Tyto tramvaje jsou dodávány od roku 2009 do Stadler Rail AG objednala akustický rádiový informační systém TYFLOSET u společnosti APEX s r. o. Informační systém pro nevidomé a slabozraké se stejný jako BLIS v Drážďanech z výjimkou, že Stadler využívá palubní počítač společnosti INIT GmbH. Obr. 26. Nízkopodlažní tramvaj Variobahn v Grazu (2010). Technické vybavení nízkopodlažní tramvaje Variobahn je doplněno informačním systémem pro nevidomé jako je BLIS v Drážďanech. 5.5 Porovnání informačních systémů pro nevidomé Naskýtá se možnost pro přeshraniční styk nevidomých cestovat bez asistenční služby pouze s jedním kapesním vysílačem nebo s vysílačem v držadle slepecké hole, který by 34

35 komunikoval na domácím kmitočtu i na frekvenci pásmu EUZ 433,05-434,79 MHz. Na přiklad, mezi Drážďany a Teplicemi, Ústí nad Labem, za lázeňskou službou nebo rekreací a kulturou. První pokusy vývoje z duálním vysílačem se datují v roce 2006 v projektu EU CONNEKT. V letošním roce 2014 vyvinula společnost APEX s r. o. povelový vysílač VPN 02, který tento přepínatelný kmitočet poskytuje. SONS,TYFLOSET Kmitočet rádiového přenosu 86,790 MHz Vysílač VPN 01 Tlačítko 3, linka 3, směr Sídliště Modřany Tlačítko 4, nástup nevidomého Akustický systém informování Řeč čeština Nevidomý cestující stojí u zastávkového sloupku Řidič otevírá přední dveře Dosah m Duální vysílač VPN 02 Blinden Verband, DP Drážďany Kmitočet rádiového přenosu 433,95 MHz Vysílač VPN401 Tlačítko 1, Straßenbahn Linie3 Richtung Wilder Mann Tlačítko 2, Einsteigewunsch eines Sehbehinderten Tlačítko 3, Nächste Haltestelle Pianischer Platz Akustický systém informování Řeč němčina Nevidomý stojí podél celého nástupiště Řidič otevírá všechny dveře Dosah m Technické parametry různé vlivem jiných zvyklostí Informační obsah velmi blízký až na jazyk 5.6 Porovnání informačních systémů pro nevidomé v Euroregionech 35

36 Pomoc osobám s omezenou schopností orientace a pohybu v Euroregionech podle Úmluvy OSN je základní podmínkou práva rovnosti pro každého i v dopravě. Jednání o rádiových akustických systémech pro nevidomé a slabozraké bylo někdy úspěšné jindy neúspěšné vlivem rozlišného způsobu financování Svazů nevidomých a slabozrakých v regionech. Hodně se očekávalo od programu EU CONNECT. Garant za Českou republiku Ministerstvo pro místní rozvoj mělo jiné priority. Polsko Spol.země Sasko Mnichov Lipsko Chemniz Lipsko Bavorsko Drážďn y Ústí nad Labem Karlovy Vary Plzeň Čes.Budějovice Praha Varšava Wroclaw Wroclaw Praha Krakov Hradec Klá. Brno Ostrava Bratislava Košice Slovensko Graz,Štýrský Hradec Vídeň Rakousko Obr. 27. Regiony s eventuelní možností o přeshraniční dopravu Polsko, u DP Warszava bylo tramvají vybaveno povelovým přijímačem PPN24A, povel aktivuje řidič pomocí VPN01, kmitočet český 86,790 MHz, dodalo MESIT Slovensko, v roce 2005 přiděleny kmitočty 87,050, 87,100 MHz, instalovány zvukové orientační majáky, v dopravě jen zkušební vzory Rakousko, Stadtwerke Graz AG, zprovoznil 45 nových nízkopodlažních tramvajich firmy Stadler Rail- Variobahne. Jednání s Dopravním podnikem Wiener Linie bylo neúspěšné vlivem malého zájmu nevidomých Bavorsko, nepodařilo se dojednat Sasko, v roce 2005 Dopravní podnik města Drážďany instaluje systému na kmitočtu 433,95 MHz v provozu je 220 vozidel DVB AG 5.7 Bezbariérová přeshraniční veřejná doprava 36

37 V Drážďanech je všeobecně dostupný server INTERRG LIFE, který vydává Unie pracovní společenství pomoci k samostatnosti: Landesarbeitsgemeinschaft Selbsthilfe Sachen e.v (LAG SH). Projekt Ziel 3, řešený společně s českou firmou má také napomoci při přeshraničním cestováním. Zatím bylo řešeno dvoujazyčné servery při cestování za kulturními památkami. Česká republika a Spolková republiko Německo ratifikovaly Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením (Úmluva OSN). Záměrem tohoto projektu je uvést ustanovení Úmluvy OSN do běžného života v česko-saské příhraniční oblasti. Nejprve je potřeba odbourat bariéry a přinášet problematiku života se zdravotním postižením do veřejného povědomí. Postupné vytváření bezbariérového prostředí je důležitým východiskem, které lidem se zdravotním postižením umožňuje samostatný a nezávislý život. Projekt ( ) má mít modelový charakter. 5.8 Standardizační komise EU, CEN 278 / WG3 Česká republika je členem Evropské komise pro normalizaci.cen TC287/WG3, kde se navrhují evropské normy veřejnou dopravu. Na žádost českého delegáta byla do programu jednání technické komise pro normalizaci EU, CEN/TC278/WG3/SG3 navrhována a později prosazena agenda, která se týká akustických informačních systémů pro osoby se sníženou schopností orientace a pohybu v městské veřejné dopravě. V dubnu 2002 byl vydán 1st draft: Public Transport-Road Vehicles Acoustic Passenger Information inside and outside the vehicle ( Veřejná doprava-silničních dopravních prostředků, informace cestujících uvnitř a vně vozidla) byl vypracován dokument N1478 7), Public Transport-Road Vehicles Acoustic Passenger Information inside and outside the vehicle. Lze konstatovat, že byl prosazen požadavek na akustické informování nevidomých a slabozrakých vnějším reproduktorem oznámením čísla linky spoje a směru jízdy konečnou zastávkou. Česká strana vypracovala a rozeslala všem členům WG 3 podle požadavků z minulého zasedání Návrh rozsahu (Scope) dokumentu PT- Audible traveller information inside and outside the vehicle", ve kterém byly zohledněny připomínky pana Peussy, Finsko Zástupce Finska prosazoval navigační systém NOPTA., založený na GPRS. Bylo nutno vysvětlit, že NOPTA je navigační systém, který může sloužit nevidomému k nalezení zastávky veřejné dopravy, ale nemůže sloužit ke komunikaci s vozidlem, protože tato neprobíhá v reálném čase. Popis tohoto systému je na sdíleném serveru pod názvem: Public Transport Real Time Information in personal navigation systém for special user groups.tento systém bude uveden v následující kapitole. Oproti návrhu české delegace je přidána informace o následující zastávce na žádost nevidomých z německých Drážďan. 6. NEV1, Informační podpora pro nevidomé Projekt vědy a výzkumu MDČR č. F51E/043/ Řešitelský tým: e4t electronics for transportation, Dr.Ing. Jiří Plíhal Centrum dopravního výzkumu, Ing. Martin Pípa APEX spol. s r.o., Ing. Pavel Roček 37

38 Cílem tohoto projektu vědy a výzkumu bylo vyvinout, odzkoušet a vytvořit předpoklady pro uvedení do provozu jednotného geografického, akustického a orientačního systému, který by osoby se sníženou schopností orientace a pohybu především slabozraké navigoval v městském prostředí k žádanému cíli. Řešení projektu vytváří základ pro uskutečnění dalších potencionálních kroků k usnadnění přechodu daného systému do reálného života. Nevidomý člověk se umí velice dobře pohybovat ve známém prostředí pomocí ostatních smyslů a slepecké hole. Avšak v případě, že se ocitne v prostředí jemu novém, neznámém, potřebuje pomoc od svého okolí. Naprosto nezbytné jsou pro něj informace, které zrakově nepostižený člověk ani nepovažuje za důležité. Informační systém pro nevidomé byl proto navrhován a vyvíjen ve spolupráci s těmito lidmi a s jejich organizacemi, protože oni dokáží nejlépe posoudit relevantnost či irelevantnost informací a povelů. Z tohoto důvodu vycházejí konkrétní návrhy, podněty a soubory informací z vzájemné konzultace se zástupci SONSu, Tyflocentra, nevidomých občanů apod. 6.1 Navigace pomocí speciálního akustického serveru Z dosavadního stavu poznání směřuje vývoj koncového zařízení na využití mobilního telefonu (Smart Phone) případně PDA,MDA. Řešením navigace je datová a hlasová komunikace mezi nevidomým a speciálním serverem, kde jsou mapové podklady, významné budovy a jízdní řády. PDA, MDA GPS GALIEO Jsem zde před vchodem Dotaz, hlasem kam dojít Serverová aplikace Mapové podklady Odpověď,navigace hlasem jdi, zatoč, vrať se, přejdi komunikace internet, bezdrátové sítě Obr. 28. Funkční a fyzická architektura systému Jízdní řády, odjezdy vlaků,.. Předpokládá se, že klient je registrován. Hmatem nebo hlasem vyšle data, kde se právě nachází a žádost kam chce jít. Server najde mapový podklad a hlasem naviguje klienta k cíli. 38

39 Nevidomý používá slepeckou hůl. Když se uchýlí mimo žádaný směr, hlasem je upozorněn na změnu, návrat, otočení nebo jiné domluvené instrukce. Klient musí být zacvičen a proškolen. Navigační a informační systém je blokově popsán níže. GPS anténa display Bluetooth Klávesnice hmat Mikrofon hlas Modul HMI centrální modul I. GPS modul GSM/GPRS modul Anténa Anténa GSM/GPRS modul centrální modul II. Hlasový modul, syntéza Bezdrátová komunikace databáze rozhraní reproduktory vibrátor Centrum dopravních informací Koncové zařízení uživatele Server poskytovatele informačního systému Obr. 29. Blokové schéma informačního systému klient-server 6.2 Návrh ovládání MDA - klient 39

40 Obr. 30. Návrh ovládání MDA - klient Klient nastaví na MDA,PDA v menu program najít cestu. Ze serveru obdrží nabídku na cíl, např. Lékárna Thomayerova nemocnice. Potvrdí jí. Server najde cestu a podle mapy naviguje nevidomého hlasem. Body na displeji jsou ozvučeny. 6.3 Serverová část systému Serverová část systému přijímá požadavky od klienta, zpracovává je na základě dat uložených v SQL databázi a po té zasílá výsledky výpočtu zpět klientovi. Je tvořena čtyřmi samostatnými částmi (viz schéma): Server DBMS (MS SQL Server) Zálohování Server Monitor Server je vyvíjen pro platformu Windows, čemuž odpovídají použité vývojové prostředky. Programová část je vytvořena ve Visual C++.NET 2003, jako úložiště dat je použit Microsoft SQL Server

41 Obr. 31. Serverová část systému Server se skládá ze čtyř funkčních modulů a jádra serveru. Jádro běží jako služba Windows, jednotlivé moduly jsou pak dynamickými knihovnami, které jádro využívá. Jádro řídí činnost samotného serveru s využitím modulů serveru. Řídí také toky dat mezi jednotlivými moduly serveru. Komunikační modul.tento modul zprostředkovává komunikační rozhraní mezi serverem a klientem. Jako komunikační médium je zvolen Internet. Server čeká na TCP/IP socketu na příchozí spojení Transformační modul provádí transformace mezi souřadnými systémy, které používá klient a těmi, které používá samotný server. Mapové podklady obsahují některá data v jiném formátu než v jakém je potřebuje klient nebo v jakém jsou použity při výpočtech serveru. Výpočetní modul.realizuje samotné řešení požadavků od klienta. Výpočetní modul udržuje a modifikuje vnitří výpočetní struktury serveru a provádí nad nimi výpočty podle požadavků klienta. Data získává z databáze pomocí datového modulu. Datové struktury nejsou vždy znovu vytvářeny při každém požadavku klienta. Jsou pouze modifikovány podle konkrétního požadavku, aby nedocházelo ke zbytečnému zdržení při jejich opětvoném vytváření. 41

42 Modul je postaven nad open-source knihovnou Boost Graph Library (BGL), která poskytuje velké množství modifikovatelných grafových algoritmů k řešení nejrůznějších problémů nad grafy. Datový modul.stará se o zpravování datového úložiště. Tímto modulem se provádí import dat do databáze a jejich zpětné získávání. Poskytuje výpočetnímu modulu data, která jsou plněna do vnitřních výpočetních struktur serveru. K této činnosti používá open-source knihovnu TerraLib. Tato knihovna je určena k ukládání geografických dat v SQL databázi. V databází vytváří své vlastní schéma, v němž jsou data uložena. Poskytuje užitečné algoritmy především pro hledání topologických a geografických vztahů mezi jednotlivými objekty mapových podkladů. Dále pak umožňuje importovat do databáze různé typy mapových podkladů jako vrstvy, vytvářet nové vrstvy, vytvářet nové vztahy mezi objekty mapy, vytvářet nové tabulky s daty a vztahovat je již k existujícím, ukládat informace o vizualizaci dat a mnoho dalšího. Jako datové úložiště je zvolen Microsoft SQL Server. Jsou zde uloženy všechny datové podklady potřebné k řešení požadavků od klienta. V současné době jsou využívány dva typy datových podkladů - jízdní řády linek MHD a mapové podklady ve formátu ESRI Shapefile. Jízdí řády MHD (prozatím jen autobusové) jsou do databáze importovány z textových souborů. V databázi je vytvořeno jednoduché schéma pro jejich ukládání. Mapy. Jako zdroj mapových podkladů jsou použity soubory ve formátu ESRI Shapefile. Mapy jsou importovány do shématu vytvořeného v databázi knihovnou TerraLib. Celá mapa v databázi je rozdělena na jednotlivé vrstvy. V jedné vrstvě jsou umístněny objekty, které mají na mapě nějakou společnou funkci. Jednomu souboru ESRI Shapefile odpovídá jedna vrstva v databázi. Mezi používané vrstvy patří například vrstva chodníků, vrstva zájmových bodů, vrstva budov, vrstva přechodů pro chodce, atp. V databázi může být obecně importováno mnohem více vrstev mapových podkladů, než je aktuálně potřeba pro vyhledávání. Proto existují v systému logické vrstvy používané pro vyhledávání a k nim se pak přiřázují skutečné vrstvy uložené v databázi. Lze tak například při změně v mapových podkladech (zrušení přechodu pro chodce, překop chodníku) zaměnit přiřazení k logickým vrstvám a tím tyto změny reflektovat na mapě. Zálohovací část serveru má uchovávat stav požadavků od klienta, výsledky zpracování předchozích požadavků, momentální stav výpočetních operací a výpočetních struktur pro případ, že by došlo k havárii serveru. Po havárii serveru by mělo být možno v krátkém čase obnovit systém do původního stavu. Pokud by klient zaslal požadavek, který již byl dříve vyřešen, tento požadavek by mohl být obsloužen v kratším čase s použitím informací ze zálohovací části serveru. Server Monitor je okenní aplikace, která je určena ke sledování a spravování činnosti serveru. Má pomáhat budoucímu testovaní a ladění činnosti serveru. Hlavní okno aplikace je rozděleno na dvě poloviny. Levá polovina slouží ke sledování komunikace serveru s klientem, pravá polovina ke sledování interní činnosti serveru. Všechny sledované události, jsou zároveň logovány do souborů, aby mohli být zobrazeny později i po ukončení činnosti monitoru. 42

43 V aplikaci lze navíc provádět tyto činnosti: spouštět a vypínat server (je možno měnit databázi, ze které bude server čerpat informace) měnit seznam událostí, které mají být sledovány sledovat statistiku serveru zobrazovat a měnit obsah databáze konfigurovat server měnit přiřazení vrstev v databázi logickým vrstvám pro vyhledávání zobrazovat poslední itinerář jako řešení požadavku od klienta zasílat serveru zkušební požadavky (možno načítat ze souboru) Na prezentaci výsledků projektu NEV1 dne byla odzkoušena jen nezbytně nutná serverová část systému. Zpracovaný mapový model zahrnoval jen část prostoru TUVCZ, ul. Novodvorská 994, Praha 4, dříve TESLA VÚST a jeho okolí. od klienta a na jeho požadavky. Tyto požadavky po té zpracovává a přes socket zasílá zpět klientovi. Komunikační modul implementuje komunikační protokol mezí klientem a serverem. 6.4 Ukázka mapového podkladu Pro potřebu systému Informační podpora pro nevidomé je potřeba aktualizované mapové podklady. Mapovými podklady disponují Technické služby města. Ty ale aktualizují mapy bez smluvních závazků, např. jednou ročně. To je pro systém Informační podpory pro nevidomé nedostačující. Řešitelé projektu navrhovali vytvoření odborné skupiny nevidomých, které by nejvíce užívané cesty aktualizovali sami. TUV CZ TESLA VÚST Obr. 32. Ukázka mapového podkladu TUVCZ, ul. Novodvorská 994, Praha Metodika testování 43

44 Nevidomí měli k dispozici MDA s hlasovým výstupem. Předmětem testování bylo ověřit funkční předpoklady realizace systému, rozhraní uživatel-koncové zařízení, formy navigačních instrukcí, propojení navigačních atributů a mapových podkladů. Pro účely testování systému byly poskytnuty TSK Praha mapové podklady pro území Praha 4 (Novodvorská metro Kačerov). Tyto podklady byly převedeny do formátu využitelného pro navigační účely (sjednoceny vrstvy, odstraněna nekonzistentnost dat, doplněny atributy významné pro potřeby nevidomých a slabozrakých občanů, vytvořeny relační vztahy mezi jednotlivými geoprvky, doplněny informace o MHD (linky, jízdní řády), data převedena do 1Q. Dále byla vytvořena jednotná metodika jež vycházela z jedenácti navržených tras tak, aby byla co nejvíce respektována členitost navigačních informací. Testování probíhalo nejprve na úrovni vývojářů systému, posléze nezávislou vidomou osobou a teprve poté za účasti 6). bod A e4t bod B Tesco Obr. 33. Metodika testování, výchozí bod e4t, koncový bod Tesco 6.6 Sledování GPS v městské zástavbě GPS signál v oblasti zástavby SONS, Krakovská, Praha, hod., GARMIN emap 44

45 Cíl Sta GPS signál je GPS signál není Obr. 34 GPS signál v oblasti zástavby SONS Signál z GPS v městské části neposkytuje potřebnou polohu klienta. Evropský navigační satelitní systém Galileo by měl polohu klienta přesněji podle služby: Služby systému Galileo. Open Service (OS), veřejná služba bez poplatku, určení přesnosti polohy jako u jiných satelitních systémů (GPS, Glonas). Tato služba by zřejmě výrazně napomohla k uplatnění informačního systému pro nevidomé do denního života. Safety of Life (SoL) ochrana života, včasné varování uživatelů. Commercial Service (CS) komerční, placená služba umožňující přístup ke dvěma doplňujícím signálům s vysokou rychlostí přenosu dat, zaručující zvýšení přesnosti polohy, řádově na metry. Public Regulated Service (PRS) regulovaná služba pro specifické zákazníky 6.7 Posudek Informační podpora pro nevidomé Odborný oponentní posudek zprávy za rok 2007 projektu 1F51E/043/550. Oponent 665 Projek přinesl očekávaný výsledek technického řešení i průnik do příslušné legistrativy. Je jednoznačným příspěvkem pro zlepšování veřejné dopravy. Projekt by však mohl napnit vedlejší neplánované cíle, zejména s ohledem na Ministerstvem práce a sociálních věcí 45

46 obecně deklarované principy rovnosti přístupu zdravotně postiženích (nevidomích, oslepnuvších, ale iněkterých seniorův) k veřejným službám. Stanovaní cílů pro tuto oblast ve spolupráci např. S VÚPSV či Masarykovou univerzitou by zejména s ohledem na demografický vývoj v Česku mohlo přinést nové poznatky a doporučení pro strategie i cíle MD ČR. Uplatnění výsledků tohoto projektu by patřičně našlo velkou společenskou podporu, pokud by projekt akcentoval posilování kompetencí zdravotně postižených, zejména jejich samostatnosti a také vyčíslil možné úspory veřejných rozpočtů (mandatorní výdaje MPSV). Bylo by vhodné rozšířít okruh cílovým skupinám pro prezentaci projektu. Posudek zpracoval oponent Navigační informační systémy pro osoby se sníženou schopností orientace a pohybu v Evropě Finsko, Švýcarsko, Francie a Německo přistupovali k bezbariérové přístupnosti a navigaci pro osoby se sníženou schopností orientace a pohybu ve veřejné dopravě z rozdílnými systémy. Všechny systémy mají společné využití mobilních telefonů, PDA, MDA na různé technické úrovni. Některé využívají dopravní server jízdních řádů. V té době přes významné vědecké řešení, nedošlo k jejich hromadnému využití. Systémy zůstaly jen při pilotních projektech.tyto projekty byly na programu jednání technické komise pro normalizaci EU, CEN/TC278/WG3/SG3. K standartizaci ale nedošlo až na dokument N1478, Public Transport-Road Vehicles Acoustic Passenger Information inside and outside the vehicle. 7.1 Vědecké technické centrum Finska Tampere (VTT Technical Research Centre of Finland 2002) Osobní navigační dopraví a informační systém v reálném čase pro skupiny speciálního použití ( PUBLIC TRANSPORT REAL TIME INFORMATION IN PERSONAL NAVIGATION SYSTEMS FOR SPECIAL USER GROUPS) 8) vychází z národního pilotního projektu NOPPA, určený pro nevidomé osoby. Bílá hůl a doprovodný pes zůstávají nezbytnými velmi významnými pomocníky. Systém napomáhá tře činnostem: 1-najít zastávku s informací v reálném čase a bezpečný vstup do autobusu 2-vstup do vlaku 3-následně stav letět letadlem Cílem byla navigace bez dodatečné tělesné infrastruktury. 46

47 Obr. 35. Nástup nevidomé do autobusu Osobní navigační systém spočívá ve vyžádání informace v reálném čase přímo přes Internet (GPRS and WWW/XML) nebo spojením osobní navigační služby, která shromažďuje informace. Navigační systém kombinuje informace z různých zdrojů jako z veřejného dopravního systému, z městské databáze práce na ulicích, novinový servis, počasí a digitálními mapami. Architektura systému zahrnuje komunikaci mobilního Internetu (GPRS, UMTS, WLAN např.) pro nahrávání dat. Klientský terminál musí byt specielně vyvinut jako je mobilní telefon PDA,MDA s přijímačem a software pro navigaci Global Positioning System (GPS), rozhraní Emtac Bluetooth, WiFi a pro nevidomé hlasový výstup se syntezátorem řeči. Obr. 36. Klientský terminál vyvinutý pro navigační systém NOPPA 47

48 Informační server Plánování cest Určení směru Poznávací řeč Internet Informace pro cestující Mapy Databáze služeb GPRS GPS Lokální informace Bluetooth, Detekce překážky Obr. 37. Architektura navigačního systému NOPPA Příklad čekání na jízdu autobusem. Nevidomí zpravidla jde podle navigace na zastávku správného autobusu. Čeká a příjezd autobusu vedle informačního panelu jízdních řádů. Potřebná zadávací data: číslo linky, čas odjezdu, koordináty zastávky. Data v reálném čase obdrží od operátora,např. bus linka 23, příjezd do 3 min. 48

49 Operator autobusu Systém reál. časem Veřejný server Polohové zaměření dotaz NOPPA Informační server Hervanta on stop 16 min 2 min Informační display "Bus 23 on stop" Noppa terminal Obr. 38. Přiklad na čekání na zastávce autobusu Informační display Terminál informačního systému Veřejný server Čas linky Internet Management operátora vozového parku Veřejný server Konfigurace linky NOPPA informační server GPS Obr. 39 Příklad čekání na vlak 49

50 Lze použít evropský systém ERTMS/ETCS (European Rail Traffic Management System / European Train Control System), Evropský systém řízení železniční dopravy/ Evropský vlakový zabezpečovací systém, při plánování jízdy vlakem. Data pro nevidomé v akustické formě jsou obsažena v NOPPA serveru. 7.2 Švýcarský sytém PAVIP 2003 (Personal Assistant for Visually Impaired People, Osobní pomocník pro nevidomé osoby) 8) Cílem projektu bylo zvýšení mobility autonomie osob se sníženou schopností orientace a pohybu. Pilotní systém byl v provozu u dopravního podniku v městě St. Gallen. Patronaci převzala Federální unie švýcarských nevidomých osob. Obr. 40. Nástup nevidomé osoby do tramvaje v městě St. Gallen Hlavním záměrem projektu bylo použití osobního asistenčního přístroje, který by uměl: 1.rozpoznat vozidlo, zeptat se na nejbližší zastávku (linku? Konečnou zastávku?) 2.signální povel k zastavení vozidla, otevření dveří 3.uvnitř i vně zprostředkovat informaci o prostředí Pro ověření experimentu je použito jednoúčelového zařízení Milestone (viz obrázek) Má to rozměr kreditní karty,je použit MP3 přehrávač s hlasovým výstupem.následně by mělo být použito sériové zboží (PDAs, mobilní telefon) nebo dostupný system. Obr. 41.Přijímací a vysílací zařízení Milestone 50

51 Komunikace naráží na technické těžkosti. 1.Musí být velmi rychlá, protokoly (Bluetooth, WLAN) potřebuji 10 sek Naskýtá se řešení protokolu aktivního RFID s časovým uspořádání 0,1 sek. k stabilizaci. 2.Pohybující komunikační síť. Vozidlo a uživatel se občas dostávají do rozsahu a mimo dosah komunikace. Struktura řídící a podřizujílící, vysíláni a příjem je aplikována náhodným stavem. Výhled: 1.Modulární přístup systému vybízí k rozšíření zahrnující informace o jízdních řádech veřejné vlakové, tramvajové a autobusové dopravy. Zahrnuje i obchodní centra, státní veřejné instituce, atd. 2.Dodatečné skupiny uživatelů. Mohlo by se rozšířit s distribucí nových PDAs, mobilních telefonů i na průvodce informačních systémů a na prohlížení památek 7.3 Francouzský systém RAMPE RAMPE 9) je interaktivní sluchový informační systém umožňující mobilitu pro nevidomé osoby používající hromadnou dopravu. Na návrhu, vývoji a experimentálnímu ověření se podílely: ESIEE : projekt koordinator, g.baudoin@esiee.fr Informační a komunikační technologie, aplikace vývoje PDA. LEI, univerzita Pařiž 5 LUMIPLAN, společnost zahrnující dopravní autority speciálně dopravního informačního systému a zastávkových terminálů Cílem projektu bylo vyvinout navigační a informační systém pro osoby s omezenou schopností orientace a pohybu na principu hlasové komunikace s mobilním telefonem PDA a dopravním serverem. Cestování autobusem skýtá mnoho nejasností oproti metru a tramvajové dopravně. Vývoj zahrnoval: Přítomnost a lokalizace zastávky Rozmanitost a uspořádání infrastruktury Rozmanitost a možné odchylky a možné zneužívání odpovědí Zranitelnost vůči dopravní nahodilosti Základní obavy pro nevidomé osoby. Bezpečnost: vyvarovat se riziku pádu a kolize Lokalizace: Předpokládané cestování (číslo linky, směr, konečná zastávka) Vybavení a možnosti přechodu křižovatkou a nástup do dopravního vozidla Spolehlivost: rozdíl mezi psychickým znázorněním osob a jejich reálnou situací během cesty Navigační systém RAMPE je možné zachytit na jednoduchém obrázku. 51

52 Synteza řeči Povelové rozhraní Doručené informaced: Jízdní řád Cestovat Událost WiFi Událost: Zpřesnění linky Bus příjíždí Radiová PDA s WIFI Databaze: Informace cestujících XML 2 Sta T o ur d e c o m m. Cent. server GPS souřadnic e Obr. 42.Architektura navigačního systému RAMPE Přiblížení nevidomé osoby ke zvolené zastávce Pravidelná identifikace zastávkv PDA indiguje přítomnost zastávky a zaznamenává jí Ding Dong! Spojení PDA ze zvolenou zastávkou Uživatel pozná místo zastávky díky zvuku. Reproduktor ohlašuje vzdálenou zastávku několika opakoavými zvuky Obr. 43. Přiblížení nevidomé osoby ke zvolené zastávce 52

53 Aplikace PDA s navigačním systémem RAMPE obsahuje: WiFi syntezátor řeči Osobní informace Robustní IHM Automatickou konfiguraci Vlastní přizpůsobení do TIS Povelový interface: PDA s tlačítky Obr. 44. PDA se syntezátorem řeči: SaysoPocketSpeech, Acapela Zastávka autobusu vysílá nejnovější zprávy databáze Standardní zprávy PDA nahrává databázi Potvrdit do 3 s ano ne PDA hraje varovný zvuk Vrať se zpět na počáteční kontext Obr. 45. Vývojový diagram povelů na zastávce Hlavní informace přicházejí z databáze od dopravního operátora. Struktura těchto dat v rámci XML specializované buď na DTD (Data Type Definition) nebo na XSD (XML 53

54 Schema Definition). Struktura dat XML dopravních informací je často v multi modálním kontextu. Informace představují tři rozdílné způsoby: První kategorie sdružuje strukturální informace: číslo linky, jméno zastávky, teoretický jízdní řád, kontextové informace. Druhý způsob mohou byt servisní informace o přerušení cestování vlivem prací během cesty platné několik dní nebo týdnů. Třetí kategorie jsou servisní informace v reálném čase, např. přerušení vlivem stávky nebo nehody, zpoždění dopravního vozidla, servisní zprávy. Vložený systém s reálným časem vyvinutý na různých technologiích uskutečňuje přímé informace ve správný okamžik. Výběr a hlavní cíl PDA, WiFi and XML technologií ulehčuje rozmístění systému se vzájemným působením s delším servisem. Pilotní projekt byl realizován ve Francii a také v hlavním městě Iránu v Teheránu. 7.4 Švédský systém FRAM Systém FRAM je přizpůsobivý projekt v reálném času pro osoby se sníženým samostatným pohybem. 10) Parlament Švédska přijal soubor plánů, jejich hlavním cílem bylo dosažitelnost v osobní dopravě. Cílem systému FRAM bylo vyvinout přenosný cestovní počítač, který zvyšuje kvalitu a život především pro poznání nezpůsobilým a starším lidem. Aby při použití naváděcí jednotky mohla osoba nezávisle uskutečnit soukromý plán cesty od dveří a zpět. Tento projekt vyvinula společnost Stiftelsen Teknikdalen, Borlänge s společností TTS (Transport Telematics Sveden) ve spolupráci s Handitek AB, s Národní správou silnic a LD Hjälpmedel and Transportforskningsgruppen i Borlänge AB (TFK). Cestování by mělo být bezpečné s pocitem beze strachu. K tomu přispívá služba mobilního zařízení PDA, přijímajícího infrastrukturu GIS database, veřejné dopravní informace, mobilní službu, pomocí normalizovaného rozhraní vyvinutého v rámci e-adept spolupracujícího projektu (Electronic Assistance for Disabled and Elderly Pedestrians and Travellers).Pro nevidomé osoba s hlasovou službou (sluchátka a mikrofon). Obr. 46. PDA s přijímačem GPS, digitálním kompasem, se sluchátky a mikrofonem. 54

55 Rozdílné systémy dopravních situací Normální silniční komunikace přechod pro chodce Cesta pro chodce Dostat se k přechodu Obr. 47. Určení cesty pro chodce Vývoj systému spočívá na komunikaci rychlé digitální sítě 3 G švédského Telecomu GPRS s mobilním uživatelským telefonem PDA, s hlasovým výstupem a serveru servisu dat poskytovatele služby speciálního projektu. Klientské zařízení má softwaer nouzový alarm, centrum služeb, síť sociálního zabezpečení, spojitost s rodinnými příslušníky a hlasový výstup pro nevidomé osoby. Poskytovatel služby což jsou administrativa státní a soukromé subjekty nabízí informace o veřejné dopravě (jízdní řády), navigaci v mapových podkladech, zvolenou trasu s alarmem vybočení a jiné servisní zprávy. Celý systém byl odzkoušen v pilotním projektu po částech. Některé podsystémy se musely dopracovávat. K hromadnému využití systému FRAM ve Švédsku ani v Evropě však nedošlo. Architektura švédského systému FRAM s e-adept pro nevidomé osoby je zobrazena níže. 55

56 Alarm stavu nouze Servisní centrum Přijímač GPS Digitální kompas Sluchátko a mikrofon Síť sociálního zabezpečení Rodinná spojitost Telecom GPRS, 3G FRAM/registrace/Stockholm rozhraní služby speciálního projektu Roz hra ní mobi lní veřej né dopr avní Funkce alarm Mobil. služba spojení Dopravní servis Mapové moduly. Navigační modul Databáze místní cesty Zpravodaj. modul Přenostné funkce Softvérové aktualizace služ by Informace s centr. servisu Profil klienta Veřejná doprava Data místní aktivity Placené informace Funkce servisu a data poskytovatele služby speciálního projektu Aktualizace klientského souboru Mobilní centrum služeb Veřejná doprava Obr. 48. Architektura švédského systému FRAM s e-adept pro nevidomé osoby 56

57 7.5 Drážní německý systém regionálních vlaků Regio v Sasku Společnost APEX s r. o. navrhovala použití BLIS, Blinden Informations System im ÖPNV Dresden (TYFLOET v Drážďanech). Německé dráhy nepřistoupily k uvolnění drážní sběrnice na připojení přijímače PPN 424. Tím bylo využití BLIS znemožněno. Vysílač+přijímač Vysílač+přijímač Řidič,přjímač Vzdálenost m Obr. 49. Neuskutečněné řešení systému BLIS u německých regionálních drah v Sasku Německé regionální dráhy se rozhodly použít tak zvaný flexibus. Osoba se sníženou orientací a pohybem zavolá alespoň 15 min. před odjezdem mobilním telefonem na drážní server. Oznámí nádraží, den a hodinu odjezdu. Klient dostane potvrzenou odpověď, vše bylo ok. Řidič vleku obdrží od drážního serveru kde a kdy bude osoba se sníženou orientací a pohybu nastupovat. Řidič se zvýšeným ohledem otevře všechny dveře a jeli to potřeba pomůže nastoupit. Verkehrsverbund Oberelbe Obr. 50. Systém německých drah Verkehrsverbund Oberelbe tak zvaný flexibus. 57

58 7.6 Poznávací pomocný systém pro nevidomé osoby 12) Systém byl podporován Evropskou komisí s IST- Programme VI Framewark. Vedoucím byl Ludwig Listl, Siemens Berlín Projekt byl řešen od února 2006 do prosince Hlavním cílem byl vývoj systému schopného přinášet informace v reálném čase pro nevidomé a slabozraké osoby. Projekt byl rozdělen mezi odbornými vědeckými centry: 1. Počítačová skupina Univerzity v Bristolu vyvinula ruční informační přístroj v reálném čase pro osoby se sníženou orientací a pohybem. To byla spolupráce z odborníky na zjednodušení a zároveň na vytvoření hlavních informacích. Výzkum a zkoušky prototypu byl prováděn ve spolupráci s nevidomými osobami. 2. Výzkum na Univerzitě Polytechnika ve Valencii zpracovával 3 modely využívající automatizaci virtuální reality. 3. Univerzita de La Laguna zpracovávala a následně testovala systém prostorových a akustických map pro úplně nevidomé osoby.experiment a demonstrace přinesly velmi dobré výsledky. 4. SIEMENS A.G. vyvinula CMOS snímač schopný získat 3D významnou reálnou informaci o vzdálenosti s velmi vysokým rozlišením. Kombinací a zlepšením těchto výzkumů se podařilo zvýšit poznávací analýzy a dosáhnout integrovaného, ručního vyhovujícího systému pro slabozraké a nevidomé osoby. Získal se přínos pro každodenní úkol získání autonome navigace identitu i potenciální rizika a překážky na cestách. Obr. 51 Prototyp projektu CASBliP 12). Nedůležitější analýza byl prototyp zvukové mapy generace pro mobilitu nevidomých. 58

59 Rozhraní prostředí Signálové programování Uživatelské rozhraní 3D- CMOS čidlo Stereo kamera Čelní navigační systém Systém hlasového rozhraní Čelní displej Globál, navigační systém PDA Bluetooth Obr. 52. Schéma celkového systému Hlavním cílem pomocného počítačového systému bylo vyvinout a od zkoušet multy-čidlo schopné k navádění a ztvárnění základních charakteristik venkovních objektů (na městské ulici) a transformovat je do zvukových map pro nevidomé a pomoci jim k navigaci na místě. Prototyp zařízení zahrnoval vývoj stereo kamery a CMOS čidlo rozsahu Time of Flight 13) inertní senzor a navigační systém. CMOS čidlo detekuje překážky méně než 5 m neboť stereofonní kamera determinuje překážky a směr rychlého pohybu dlouhého rozsahu do 30 m. Kamera a čidlo je namontováno do přilby, která má pevnou stabilitu. Výsledek se transformuje do 3D zvukových map pro nevidomé uživatele. Texas Instruments dodává řadu chipů čidla zahrnující 3D senzor principu umožňující měření jednotlivých bodů a jejich kontrastu, tedy vzdálenost od čidla k objektu. To znamená, že 3D kamera emituje modulované infračervené světlo a měří čas infračerveného signálu obíhajícího od kamera k objektu a zpět uplynulého času, také času nebo doletu. Obr. 53 Chip dodávaný společností Texas Instruments. 59

60 Obr. 54. Zkouška čidla prostoru Poznávací pomocný systém pro nevidomé osoby má podle mého názoru podepřeného samými nevidomými více méně vývojoví a analytický charakter. Jen málo nevidomých by bylo ochotno nosit náhlavní přilbu s kamerami. 8. Navigační informační systémy pro osoby se sníženou schopností orientace a pohybu ve světě Po celém světě je věnována pozornost jak zlepšit samostatný pohyb a orientaci při navigaci starším a nevidomým osobám. Výsledky výzkumu především telematiky, satelitní a mikropočítačové techniky dávají vědcům, technikům ale i uživatelům předpoklady k vývoji nových systémů k překovávání bariér. Věčina z nich končí pilotním projektem bez hromadného využití. To však neznamená, aby vzdělaný člověk v dopravním oboru o překonávání bariér neusiloval zvláště s příchodem nových technologií. Z hlediska nevidomých a slabozrakých spoluobčanů zůstává slepecká hůl, hlas a čich základními pomůckami při samostatném a orientovaném pohybu. 8.1 Mobilní oblak vytvářený detektorem dopravních semaforů pro navigaci nevidomých Zajímavá aplikace byla vyvinuta na Universitě West Lafayette, IN, USA, oddělení počítačové techniky Purde, autory Pelinem Anginem, Bharatbem Bhargavabem a na Universitě Florida Gainesville, Florida, USA, autorem Sumi Helalem, Computer & Info Science & Eng. Dept 11) Stručný obsah. Bezpečnost je rozhodujícím zřetelem při navigaci speciálně nevidomých a slabozrakých v neznámém prostředí. Existuje mobilní zařízení sledující navigaci nedosahující v mnohých případech závislost na specifických infrastrukturních podmínkách a mající omezený přístup k prostředkům, které by mohly poskytnout vodítko k záchytnému bodu. Cílem systému bylo vytvořit mobilní programovací oblak ve spolupráci navázání kontaktu pro navigaci 60

61 využívající počítačový výkon zdroje provozovatelem oblakového počítače dostupného na internetu. Architektura systému minimalizuje spoléhání na infrastrukturu tedy na širokou použitelnost. Nezastupitelným zařízením je detektor dopravního semaforu, vyvinutý jako počáteční aplikace systému. Výsledek experimentu byl ověřený na detektoru semaforu v blízkosti areálu univerzity. Architektura systému s oblakovým programováním Dvě vrstvy mobilní navigace. Server mající znalost nazývaný mnas, který by mohl být malý mobilní telefon a navigační oblak nazývaný server cnas mající webovou prostorovou službu (Web Services Platform) využívající podporu různých funkčních kontextů. mnas mající lokální modul GPS přijímač je odpovědný za lokální navigaci, lokální detekci překážek jako interakci uživatele. Musí vykonávat lokální data od serveru cnas, specielní funkce a komunikovat na žádost varování, hazardu, v kontextu serveru mnas. Hlavní navigace pořizuje server mnas a dodatečné lokace a další kontextuální data vytváří server cnas. Pro představu hlavní navigace předběžně kombinací GPS signálu a Wi-Fi, zlepšující přesnost podpory pro venkovní a vnitřní prostředí, kdy se ztratí signál GPS. Integrovaný kompas v mobilním zařízení (Android) je používán k určení směru a k dalšímu určování cesty.server mnas využívá mnoho úkolů navádění, varování a další textové informace. Server mnas jedná jako klient podle serveru cnas. To poskytuje koordináty GPS další uživatelské povely i za zpětnou vazbou a příjem kódovaných textů rychle uvolněných ze serveru mnas a výstup řeči podle TTS (Text to Speech Software). GPA lokální data Venkovní plánování,mapy Hlasový výstup Požadavky a povely Mobilní telefon s Programem Android Server mnas Navigační Server cnas na Web prostorové službě Obr. 55. Architektura systému s oblakovým programováním 61

62 Oblakové programování je zpracování na základě soustavy dokumentů dostupných na tomtéž webovém serveru nebo na téže internetové doméně nejnižšího stupně (internetové stránce), sdílenými prostředky, softwarem a informacemi prováděcími počítači a dalšími zařízeními (také smarphony), požadovanými přes Internet programováním a také servisem. Klíčové rysy (typické části) : Zlepšení bystrosti (čilosti) Metoda nalezení nezávislosti Zlepšení spolehlivosti Jednoduchá obsluha Vysoká výkonnost programování Přístup k nadbytku zdrojů (vynalézavosti) satelit Lokální informace GPS modul Modul kamery Status semaforu Detektor dopravního semaforu Rámcový preprocesor Mobilní zařízení Rámec preprocesoru Obr. 56. Schéma a komunikace detektoru dopravního semaforu s uživatelským zařízením. 62

63 Mobilní telefon Status dopravního semaforu Řídící počítač přizpůsobivého Android červené/zelená oblaku Obr. 57. Systém detektoru dopravního semaforu Obr. 58. Vzorek dat výstupu detektoru v blízkosti areálu univerzity. 63

64 8.2 Hlasové a čtecí zařízení OrCam pro nevidomé a slabozraké v umožňující samostatný pohyb v Izraeli Hlavním cílem zařízení OrCam 14) je prostorová orientace a navigace pomocí miniaturní kamery, zabudované v brýlích uživatele, spojená tenkým kabelem s kapesním počítačem. Počítač převádí obraz kamery na řeč a čte nápisy textu popisující novinové články, jakož čísla dopravních prostředků, objektů městských nápisů, obchodů, dopravních semaforů a obličeje svých přátel. Systém OrCam vyvinul Profesor Amnon Shashua na Hebrewské univerzitě v Jeruzalému. Vizuální přenosný systém je vybaven počítačem s umělou inteligencí rozmnožující vlastní skutečnost. Algoritmus počítače je společnou prací Yonatana Wexlera, který dokončil studium na Univerzitě v Jeruzalému a odborníků převzatých technologiích na armádní obrané akademii v Izraeli. Obr. 59. Slečna Liat Negrin z Jeruzaléma, která je od dětství slabozraká zkouší systém OrCam. 8.3 Bezpečnostní vzdálenost Tento systém sleduje studium, vizi, softwarového obrazového zpracování bezpečnostní vzdálenosti pro osoby s omezenou schopností orientace a pohybu, podle informace zpravodajství televize Arirang ze Seoulu, Jižní Korea, na přizpůsobeném tabletu 16). Překročení nebezpečné vzdálenosti může být nevidomé osoby škodlivé následky až vedoucím k neštěstí. Na počítačovém tabletu je obrazově zpracována bezpečná vzdálenost. Překročení z jistou rezervou je okamžitě hlášeno zvukově jako alarm. 64

65 Obr. 60. Vyznačení bezpečné vzdálenosti na tabletu Nebezpečná vzdálenost Bezpečná vzdálenost Směr chůze Obr. 61. Vyznačení nebezpeční a bezpeční vzdálenosti 65

66 Obr. 62. Zobrazení mapy na tabletu Jedním řešením podle nevidomého Pavla Ondry 17) je otevírat webové stránky v externím prohlížeči. Ozvučený browser pro nevidomé byl vyvinut firmou codefactory ze Španělska. Jiná situace je u systému HoneyComb, ten je však jen pro tablety. Toto by mělo snad odpadnout v momentě, kdy se do telefonů dostane verze 4.0, zde už prohlížeč ozvučen je. Studium tohoto systému by mohlo využívat lokální server (upravený počítač, notebook) a komunikaci s tabletem. Porovnáním obou obrazů, jednoho virtuálního (server) a skutečného (tablet) by se matematickým modelováním (analýzou skutečných modelů a předpokládaných) určila bezpečná vzdálenost. Přípravu cesty by si navrhl nevidomý sám, doma v klidu a realizaci by určoval tablet. 9. Navigační centrum SONS ČR Navigační centrum je součást oddělení Digitalizace a technické podpory v rámci Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky. Jeho hlavním cílem je umožnit zrakově postiženým lidem samostatné cestování a pohyb v neznámém prostředí bez asistenta, pouze s bílou holí, případně se psem. Od 1. února 2013 jsou služby Navigačního centra poskytovány za poplatek či na základě předplatného. Systém vyvinul kolektiv spolupracovníků pod vedení Doc. Ing. Jiřího Choda, CSc., z ČVUT FEL v Praze. Cíl projektu Systémy GNSS a lokalizace polohy nevidomého 15 je umožnit nevidomým prostorovou orientaci ve známém i neznámém prostředí s tím, že základní etapy realizace projektu budou využívat lidské interakce operátora řídícího centra s cílem postupného přebírání komunikace sofistikovaným expertním systémem. Předem je nutné konstatovat, že s ohledem na možné důsledky chybné navigace je v dohledné (řádově 5-7 let) budoucnosti lidská supervize nezbytná. Budoucnost potom ukáže jak dalece bude možno celý systém doplnit, ale již nyní je zřejmé, že záležitost není tak triviální jak se jeví, neboť nevidomý se obvykle orientuje i za pomoci sluchu a rušivá hlášení automatického navádění představují značnou zátěž. Tento problém řešila katedra telekomunikační techniky ČVUT FEL v Praze spolu se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých ČR (SONS) jako jeden z programů 66

67 RDC (Research & Development Center sdružení ČVUT, Oskar, Ericsson). Obr. 63. Blokové schéma lokalizace polohy nevidomého Služba lokalizačního centra sleduje pohyb nevidomého a informuje ho po mobilním telefonu o odchylkách chůze. Služby nabízené Navigačním centrem: Vyhledání dopravního spojení, telefonního čísla či informace o hledaném objektu či oblasti, Plánování cest a tvorba itinerářů, Satelitní navigace, Pomoc v nouzi. 10. Závěr Nové telekomunikační metody budou přispívat k pomoci osobám se sníženou orientací a pohybem především nevidomým a slabozrakým. Tato práce zahrnuje přehled hlavních systémů a metod, na které se může navazovat. Předpoklad, že se vybuduje jeden národní nebo mezinárodní (evropský) systém je podle mých zkušeností nereálný. Spíše se budou rozvíjet lokální systémy, které by mohli spoluvytvářet sami nevidomý. Pro navigaci a pohybu v samostatném prostoru lze očekávat přísnost od zpřesněného systémů Galileo a GPS koncem let kolem Podle zásad počínání Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých očekává od nás: svépomoc, partnerství, solidaritu, úcta k lidské důstojnosti, svobodnou volbu a zdravý rozum. 67