Obecná ekonomie I přednášky

Transkript

1 Eva Kaňková Rektorát 6. patro vedle sekretariátu o 10:45-11:45 Út 14:30-15:00 DÚ - seznámit se se základními pojmy, nabídkou, poptávkou... Definice ekonomie: 1 ekonomie je věda o činnostech, které se týkají výroby a směny statků Ekonomie pojednává o ekonomickém chování člověka v tržním procesu 3 ekonomie je věda o penězích, bankovnictví, kapitálu a bohatství 4 ekonomie zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi různé skupiny Makroekonomie - studuje fungování ekonomiky jako celku Mikroekonomie - analyzuje chování jednotlivých subjektů (domácností, firem, odvětví,... - pozitivní - popisuje fakta a chování v ekonomice (Jaká je míra nezaměstnanosti v ČR v roce 003? Jaká je úroveň zahraničních investic v ČR v tomto roce? Jaká je míra inflace v ČR - normativní - zahrnuje etiku a hodnotové soudy. (Má centrální banka zvýšit měnovou bázi? Má vláda snížit daně? Má vláda snížit daňový základ? Ekonomie a ekonomika - ekonomie je věda o ekonomice (národním hospodářství. ředmět ekonomie: - ekonomie řeší tři základní otázky: co vyrábět jak se má vyrábět pro koho vyrábět - potřeba - určitý pocit nedostatku - cílem člověka je potřeby uspokojovat - vzácnost - zdroje jsou omezené, většina statků jsou vzácné statky - volba - vzácnost vyvolává volbu - obětovaná příležitost (alternativní nátlak - přijdeme o nějaký čas kdy můžeme studovat nebo dělat něco jiného - náklad obětované příležitosti - hodnota nejlepší nerealizované alternativy využití příslušného ekonomického statku (- musíme si zjistit možnosti jak investovat a zvažujeme co je lepší - hodnota nejlepší nerealizované alternativy využití příslušného statku. Např. kdykoli se student rozhoduje o tom, zda studovat na vysoké škole, měl by brát v úvahu náklady příležitosti, které doprovázejí každé možné rozhodnutí. orovnám jaká mi ujde mzda za období, kdy budu studovat a jakou budu dostávat mzdu poté, co dostuduji. - náklady se promítají do každé ekonomické události, musíme s nimi vždy počítat Trh a tržní mechanismus - trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou za určitou cenu - subjekty: 1. domácnosti - nabízejí firmám výrobní faktory (práci, půdu, kapitál - kupujícími jsou na trhu spotřebních výroků a služeb - cíl je maimalizace užitku při minimalizaci nákladů. firmy - nakupuje od domácností výrobní faktory - prodává výrobky a služby domácnostem - maimalizace zisku 3. stát - regulační funkce - objekty - zboží a služby - součásti trhu - poptávka D - množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu Christy

2 - nabídka S - objem zboží, které jsou ochotni výrobci nabízet při určitých cenách - ceny - funkce: 1. informativní - jestliže stoupá cena, můžeme předpokládat zvýšení nabídky. motivační - motivuje výrobce k vyššímu zisku 3. alokační - alokovat rozmisťovat - když stoupá cena je to informace pro výrobce aby více vyráběl a naopak Statky (zboží, služby finanční trh subjekt Domácnost vlastní práci, půdu, kapitál Stát Firmy nákup výrobní faktory Mzdy, renty, úroky TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ věcný trh Analýza poptávky - představuje chování kupujících a individuální - poptávka jednoho spotřebitele b dílčí - poptávka všech kupujících po jednom statku c agregární poptávka AD - poptávka po veškerém zboží Vlivy působící na poptávku: 1. cena - a každému bodu na křivce odpovídá určité množství a určitá cena b cena je funkcí poptávky a naopak - změnu ceny znázorníme pohybem po křivce. důchody 3. komplementární vztahy 4. preference 5. růst obyvatelstva - při ostatních vlivech dochází k posunu celé křivky - důchodový efekt - růstem cen se mění Funkce poptávky Q D f ( - jsou-li ostatní determinanty konstantní f ( Q D - - Christy

3 d dq a, b - konstanty a bq D b - směrnice přímky dq 1 d b a 1 Q D b b - inverzně ma Q - plné uspokojení potřeb ma ma Δ - funkce poptávky tgα b - sklon maq ΔQ Nabídka - množství jednotlivých druhů zboží, které jsou výrobci ochotni a schopni vyrobit a prodávat Funkce nabídky m + Q S S nq S m 1 + n n - inverzní Historický přehled - ekonomie jako vědní disciplína je stará přibližně dvě století. V roce 1776 publikoval svou knihu (Bohatství národů Adam Smith. V ní mimo jiné naznačil, že přílišná státní regulace je škodlivá. Autor neviditelné ruky trhu Christy

4 - dalším významným ekonomem byl Karel Mar. Ve své knize Kapitál (1867,1885, 1894 kritizoval kapitalismus a spásu viděl ve státně řízeném socialismu - John Maynard Keynes patřil rovněž mezi významné ekonomy. Ve svém díle Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936 rozebíral možnosti vlády odstranit (zmírnit cyklické výkyvy ekonomiky Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které z toho plynou jim... I když mají na zřeteli jen svou vlastní výhodu, jsou vedeni neviditelnou rukou trhu, a tak, aniž by to zamýšleli, napomáhají zájmu celé společnosti. Adam Smith - tržní ekonomika je systém, v němž každý sleduje svůj vlastní zájem - je možné, aby v systému, kde lidé sledují své vlastí, individuální zájmy, bylo dosahováno společenského prospěchu? - individuální zájmy nejsou v rozporu se společenským prospěchem Úloha cen - informace - cena předává nějakou informaci - některý zdroj se stane vzácnější - to se projeví v jeho ceně - motivace - když se dozvím že se něco zdražilo tak mě to motivuje abych to nekupovala - perspektiva většího výdělku je motivací u výrobce a snaha ušetřit u spotřebitele - alokace - když změním své chování, na základě změny ceny tak dojde k realokaci - dojde k realokaci (přemístění výrobních zdrojů - práce, kapitálu,... - ceny alokují ekonomické zdroje mezi různá užití tak, aby byly tyto zdroje využívány efektivně Teorie užitku - popisuje chování ekonomických subjektů (spotřebitelů - racionální spotřebitel - spotřebitel maimalizující svůj užitek - při rozhodování je omezen důchodem - spotřebitel má určité preference (užitek spotřebitele závisí na preferencích spotřebitele - efektem je užitek - nákladem je vynaložený důchod - spotřební koš - je tvořen skupinou statků - spotřeba preferovanějšího spotřebního koše přináší vyšší užitek Základní předpoklady teorie užitku: 1 předpoklad (aióm úplnosti srovnání - v případě každých dvou spotřebních košů je možné říci jestli A > B (a je preferováno před B, A B, A < B předpoklad tranzitivity - pro každé tři spotřební koše A, B, C platí: je-li A > B a B > C tak A > C Kardinalistická verze teorie užitku: - užitek je přímo měřitelný (uvažuji 1 statek U... celkový užitek MU... mezní užitek... množství Christy

5 - zákon klesajícího mezního užitku - s růstem spotřebovávaného množství statku celkový užitek roste klesajícím tempem do bodu nasycení a pak klesá. (mezní užitek s růstem spotřebovávaného množství statku klesá - každá další spotřebovávaná jednotka statku, přináší menší užitek, než ta předchozí ΔU U MU Δ du MU d 1 U 1 - průměrný užitek - AU - užitek na jednotku spotřebovávaného statku U AU - vodorovná čára - funkce užitku - první tři si koupíme protože na tom získáme (hodnotím 30, vynaložím jen 15 - čtvrtou si taky ještě koupím protože je hodnota adekvátní nákladům - pátou si už nekoupím, protože bych na tom tratila > funkce poptávky splývá s funkcí mezního užitku D MU (nakupuji tolik, dokud se mezní užitek nevyrovná s cenou MU MU MU Z - cílem je dosáhnout následující situace: poměr užitku k cenám se vyrovná (vždy MU MU MU Z Z - zjišťuji optimální kombinaci statků, tak abych měl co největší užitek Christy

6 ř. 1 MU 60 0 t ř. U 60q q t 4 MU 60 q 4 60 q 6 q (- derivace Ordinalistická verze teorie užitku: - užitek není přímo měřitelný - není možné konstruovat křivku celkového užitku - spotřebitel je schopen určit, který spotřební koš preferuje - spotřebitel je schopen určit, zda s růstem spotřebovávaného množství statku celkový užitek roste, nebo klesá Indiferenční křivka - množina kombinací statků, které spotřebiteli přinášejí stejný užitek - bod přináší větší užitek než bod K Vlastnosti indiferenčních křivek 1 neprotínají se - plyne z předpokladu tranzitivity - budeme předpokládat, že se protnou Christy

7 A, B, C... tři spotřební koše užitek A C a současně A B z obrázku vidíme že C > B, ale podle předpokladu tranzitivity by muselo být C B - proto se nemůžou nikdy protínat neeistuje spotřební koš, který by neležel na žádné indiferenční křivce - plyne z předpokladu úplnosti srovnání K... původní spotřební koš, M, N... jakou jednotku jsme ochotni obětovat, abychom dostali dodatečnou jednotku MRS c d d Δ - mezní míra substituce ve spotřebě Δ - poměr v jakém je možné nahrazovat jeden statek druhým, aniž se mění úroveň užitku C... přináší menší užitek a snížení užitku vyvolané poklesem množství statku o Δ (od A k C ( * 1 * MU Δ MU b přírůstek užitku plynoucí ze zvýšení množství statku o Δ (od C k B ( * 1 * Δ * MU Δ * Δ MU MRS c Δ MU MU Δ MU MU - jiný způsob vyjádření mezní míry substituce ve spotřebě (jestliže je indiferenční křivka klesající a konvení - tak jako v našem případě - pak s posunem po křivce doprava klesá mezní míra substituce ve spotřebě Zvláštní tvary indiferenčních křivek - neutrální statek ( Christy

8 statky s pozitivní preferencí (žádoucí - goods statky s negativní preferencí (nežádoucí - bad statky neutrální (lhostejné Obecná ekonomie I Aióm nenasycenosti - platí pouze v případě, kdy i jsou žádoucí - jestliže máme větší množství obou statků, máme větší užitek - indiferenční křivky jsou klesající oranžová - nižší užitek zelená - vyšší užitek - pokud platí aiom nenasycenosti, tak indiferenční křivka probíhá v prázdných místech a ne v barevných - dokonalé substituty - a jsou dokonale vzájemně nahraditelné - dokonalé komplementy - a je možné spotřebovávat pouze v konstantním poměru Christy

9 - nežádoucí statek ( - U1 - nižší užitek, U - vyšší užitek Rozpočtové omezení - dále budeme předpokládat, že ceny statků nezávisejí na množství, které spotřebitel nakupuje Rozpočtové omezení (linie rozpočtu: + I Soubor tržních příležitostí (market opportunity set: + I I I I Christy

10 Christy

11 Δ MU MRS c - U konstantní Δ MU - jak moc můžeme změnit množství statku a jaké množství statku musíme obětovat, aniž se změní důchod - MRS E - mezní míra substituce ve směně Δ MRS E - I konstantní Δ d MRS E d Christy

12 MRS MU MU c MRS E Obecná ekonomie I - z tohoto vztahu získáme optimum spotřebitele Kardinalistická i Ordinalistická teorie užitku nabízí stejné závěry optávka - individuální poptávka (poptávka jednoho spotřebitele po jednom statku závisí na těchto faktorech: 1. ceně tohoto statku. cenách ostatních statků 3. důchodu spotřebitele 4. ostatní faktory (očekávání, efekt módy,... - jestliže nbeude uvedeno jinak, budeme považovat tyto ostatní faktory za konstantní (,,...,, I,... 1 n 1 (,,...,, I, 1 (,,...,, I 1 n n n Odvození poptávky z Ordinalistické teorie užitku Christy

13 Cenová spotřební křivka - je křivka, kterou zachycujeme v indiferenčních přímkách rozpočtového omezení - spojíme body optima (A, B - označuje se CC - jaké kombinace statku a bude spotřebitel nakupovat, pokud se mění cena jednoho statku - změna ceny statku vyvolá změnu poptávaného množství. rotože změna ceny způsobuje 1 změnu relativních cen a změnu reálného důchodu, je možné celkovou změnu poptávaného množství rozdělit na změnu poptávaného množství vyvolanou změnou relativních cena a na změnu poptávaného množství vyvolanou změnou reálného důchodu Substituční a důchodový efekt Substituční efekt - představuje změnu poptávaného množství vyvolanou změnou relativních cen (předpokládáme konstantní reálný důchod Důchodový efekt - představuje změnu poptávaného množství vyvolanou změnou reálného důchodu (předpokládáme nezměněné relativní ceny Rozklad podle J. R. Hickse - reálný důchod je konstantní, jestliže se nemění úroveň užitku. (pohybujeme se po jedné indiferenční křivce - 1. původní přímka rozpočtového omezení - sníží se cena statku, máme novou plošší přímku. - máme i nový bod optima (průsečík indiferenční křivky a křivky rozpočtového omezení - pomocná křivka se musí v jednom bodě dotknout původní indiferenční křivky a musí být rovnoběžná s novou přímkou rozpočtového omezení - A-C - substituční efekt - A-B - důchodový efekt Rozklad podle E. Slutského - konstantní reálný důchod je takový důchod, při kterém jsme schopni nakoupit původní spotřební koš Christy

14 - 1 původní rovnovážné množství - sníží se cena statku, nová přímka je plošší - nalezneme nejvyšší indiferenční křivku a máme bod - pomocná přímka - rovnoběžná s novou přímkou rozpočtového omezení a protínáme původní spotřební koš - pomocná indiferenční křivka - máme bod C Substituční a důchodový efekt metodou statistického rozkladu - pro demonstraci metody statistického rozkladu vybereme např. tuto funkci užitku: b a U linie rozpočtového omezení je dána následujícím vztahem: I + Algebraické odvození funkce poptávky: MU MU b a + + ( ( b a + + (1 - budeme odvozovat funkci: (,, I. roto vyjádříme z přímky rozpočtového omezení I a provedeme substituci do rovnice (1 b I a + + b I a + Funkce poptávky je dána následujícím vztahem: ( b I a + Odvození substitučního a důchodového efektu: 1 vypočítáme poptávané množství statku ( 1 při konkrétní ceně 1 vypočítáme nové poptávané množství statku ( při nové ceně 3 změnu poptávaného množství určíme jako rozdíl - 1 ( ( b I a b I a ( ( I I a a + SE: 1 ( ( a a DE: 1 I I Různé tvary poptávkových křivek - statky normální definujeme jako statky pro které platí, že s růstem důchodu se křivka poptávky zvyšuje (posouvá doprava, nahoru Christy

15 - statky méněcenné definujeme jako statky pro které platí, že s růstem důchodu se křivka poptávky snižuje (posouvá doleva, dolu - uvažujeme normální statky: v tomto případě je jak substituční, tak důchodový efekt negaitvní I r - uvažujeme méněcenné statky: v tomto případě je substituční efekt negativní, tak důchodový efekt pozitivní I r - zvláštním typem méněcenného statku je Giffenův statek. Aby se jednalo o tento typ statků, musí být splněny následující předpoklady: Christy

16 1 statek je méněcenný statek slouží k uspokojení základních potřeb a současně neeistují jeho blízké substituty 3 výdaje na nákup daného statku představují značnou část důchodu spotřebitele (to znamená, že změna ceny tohoto statku podstatně mění reálný důchod spotřebitele - v případě Giffenových statků je důchodový efekt větší, než substituční. roto je křivka poptávky rostoucí Tržní poptávka - Tržní poptávka je součtem individuálních poptávek jednotlivých spotřebitelů. Vyjadřuje, závislost množství konkrétního statku, který jsou všichni spotřebitelé na trhu ochotni poptávat, na ceně daného statku, cenách ostatních statků, důchodech spotřebitelů a ostatních faktorech. - graficky je možné křivku tržní poptávky získat jako horizontální součet všech individuálních poptávek řebytek spotřebitele - přebytek spotřebitele je rozdíl mezi celkovým užitkem, který mu přinese spotřebovávané množství statku, a výdaji na jeho získání. (řebytek spotřebitele je užitek, který spotřebitel získá a nazaplatí. Důchodová spotřební křivka Christy

17 - statek je statek méněcenný: Chování firmy a formování nabídky říčiny eistence firmy 1 výhody týmové práce - při výrobě různých výrobků musí spolupracovat lidé různých profesí snížení nákladů spojených s uzavíráním kontraktů - často je daleko ekonomičtější organizovat výrobu prostřednictvím firmy, než uzavíráním mnohostranných smluv - firma je subjekt, který se zabývá výrobou (přeměnou vstupů ve výstupy Firma může mít různé cíle: - maimalizace zisku - maimalizace příjmů - maimalizace růstu - dosažení určitého podílu na trhu - v dalším výkladu budeme většinou uvažovat cíl: maimalizace zisku účetní zisk - celkové příjmy - eplicitní náklady ekonomický zisk - celkové příjmy - ekonomické náklady ekonomické náklady - eplicitní náklady + implicitní náklady eplicitní náklady (náklady účetní - výrobce je reálně platí. (např.: platby za pronájem výrobní haly , mzdy , platba za materiál ,... implicitní náklady - obětované příležitosti výrobcových vlastních výrobních faktorů (to, co by dostal v druhé nejlepší příležitosti. (např. Výrobce pracuje ve své vlastní firmě. Jestliže by nepodnikal, byl by zaměstnán jako bankovní epert a vydělával by ročně Kč. rotože ovšem podniká, nemůže tyto peníze vydělat - musí se jich vzdát Kč jsou tedy implicitní náklady našeho podnikatele utopené náklady - náklady, které člověk nese, ať se rozhodne pro kteroukoli alternativu. (např.: uvažuji, jestli mám studovat na vysoké škole nebo ne. ři tomto rozhodování nebude brát v úvahu náklady na oblečení - oblečení si musím pořídit v každém případě. rodukční funkce - hlavní činností firmy je přeměna vstupů ve výstupy. Firma se tedy snaží o vyprodukování určitého množství produktu. Abychom mohli celou situaci dobře pochopit, formulujeme model produkční funkce. - vyjadřuje vztah mezi množstvím vstupů, které byly ve výrobě použity a maimálním objemem výstupu, který byl s danými vstupy vytvořen. Q( 1,,..., n Christy

18 Vlastnosti produkční funkce: - možnost substituce vstupů - uvažujeme neměnnou úroveň technologie - uvažujeme maimálně efektivní výrobní procesy Obecná ekonomie I krátké období - období, ve kterém je alespoň jeden vstup finí dlouhé období - období, ve kterém jsou všechny vstupy variabilní Celkový produkt T - výstup, který je vyroben s danými vstupy Q průměrný produkt A - produkt na jednotku vstupu (např. A K k mezní produkt M - vyjadřuje změnu celkového produktu v důsledku změny vstupu o jednotku (předpokládáme množství ostatních vstupů konstantní - parciální derivace produkční funkce podle variabilního faktoru rodukční funkce v krátkém období Krátké období Grafické zachycení produkční funkce: - jestliže chceme kreslit produkční funkci ve dvourozměrném grafu, musíme celou situaci zjednodušit. V tomto případě uvažujeme variabilní pouze jeden faktor a ostatní jsou finí. Na horizontální ose pak měříme množství variabilního faktoru a na vertikální celkový produkt (případně mezní, nebo průměrný produkt - tvar takové produkční funkce závisí na výnosech z variabilního vstupu (předpokládáme, že se mění jeden vstup a ostatní jsou finí - jestliže každá další jednotka variabilního vstupu zvýší celkový produkt více než ta předcházející, pak hovoříme o rostoucích výnosech z variabilního vstupu - jestliže každá další jednotka variabilního vstupu zvýší celkový produkt stejně jako ta předcházející, pak hovoříme o konstantních výnosech z variabilního vstupu - jestliže každá další jednotka variabilního vstupu zvýší celkový produkt méně než ta předcházející (až do bodu maima produkční funkce, pak hovoříme o klesajících výnosech z variabilního vstupu rostoucí výnosy z variabilního vstupu M ΔQ Δ ΔT Δ klesající výnosy z variabilního vstupu Christy

19 0 -> 1 - roste konveně 1 -> - roste konkávně -> 3 - klesá - maimum str. 153 ve skriptech 0 ( ( ( f f f f f f f f f f f f f ( '( ( '( 0 ( '( 0 ( '( 0 1 ( ( '( 1 + Dlouhé období - dochází k substituci vstupů - není možné graficky zachytit produkční funkci. Jsme schopni modelovat izokvanty Izokvanta - množina kombinací vstupů s jejichž využitím získáme konstantní úroveň produktu Vlastnosti izokvant: 1 izokvanty jsou klesající izokvanty se neprotínají Christy

20 3 jsou seřazeny kardinálně 4 izokvanta bližší k počátku je spojena s nižším produktem než ta vzdálenější Mezní míra technické substituce - vyjadřuje poměr, ve kterém je možné nahrazovat jeden vstup druhým, aniž se změní úroveň produktu - absolutní hodnota směrnice tečny izokvanty v daném bodě MRTS MRTS ΔK Δ αk α ohybuji se z bodu A do bodu B přes bod D ohyb z A do D: - klesne množství kapitálu, které máme k dispozici a proto klesne objem produktu. okles produktu vyjádříme následujícím vztahem: ΔK M(K Christy

21 ohyb z D do B: - vzroste množství práce, které máme k dispozici a proto vzroste objem produktu. Růst produktu vyjádříme následujícím vztahem: Δ M( Body A a B leží na jedné izokvantě. roto se velikost poklesu produktu musí rovnat velikosti růstu produktu Δ M( ΔK M( K ΔK M( Δ M( K ΔK M( MRTS Δ M( K Izokosta - množina takových kombinací vstupů, při kterých se celkové náklady nemění. (Budeme uvažovat Q(K, a ceny práce a kapitálu předpokládáme, že jsou konstantní. ak je izokosta klesající přímkou TC(, K + TC K K K K K Optimální kombinace vstupů dk d M M K K Výnosy z rozsahu - nepopisují celou dlouhodobou produkční funkci, ale jen její část - zachycují vztah mezi proporcionální změnou vstupů a změnou výstupu - rostoucí - proporcionální změna vstupů vyvolá větší než proporcionální změnu výstupu (vstupy se zvýší a-krát a produkt se zvýší více než a-krát - klesající - proporcionální změna vstupů vyvolá menší než proporcionální změnu výstupu (vstupy se zvýší a-krát a produkt se zvýší méně než a-krát - konstantní - proporcionální změna vstupů vyvolá proporcionální změnu výstupu (vstupy se zvýší a-krát a produkt se zvýší také a-krát a > Christy

22 Dokonalé substituty a komplementy Dokonalé substituty - K a jsou dokonale vzájemně nahraditelné Dokonalé komplemety - K a je možné využívat pouze v konstantním poměru Ekonomické náklady firmy TC(Q, 1,..., n Situaci zjednodušíme: 1 firma využívá pouze dva vstupy: kapitál a práci ceny těchto vstupů jsou konstantní (firma může nakoupit libovolné množství daného vstupu, aniž to ovlivní cenu vstupu 3 vstupy jsou homogenní 4 firma vyrábí pouze jeden statek Celkové náklady TC( - získáme jako součet nákladů na jednotlivé vstupy. (V našem případě součet nákladů na kapitál a na práci. (Ty náklady, které firma musí vynaložit, aby mohla vyprodukovat příslušnou úroveň produktu. růměrné náklady AC( - náklady na jednotku produktu ( - - Christy

23 Mezní náklady MC( - vyjadřují změnu celkových nákladů vyvolanou zvýšením produktu o jednotku - první derivace celkových nákladů podle Q Náklady firmy v krátkém období V krátkém období eistují finí náklady Celkové náklady členíme na finí a variabilní - finí náklady jsou nezávislé na úrovni produktu - variabilní náklady se mění v závislosti na výši produktu TC( FC + VC( S ohledem na výše uvedené členění nákladů, jsou i členěny průměrné veličiny: růměrné náklady jsou členěny na průměrné finí náklady a průměrné variabilní - průměrné finí náklady AFC FC/Q - průměrné variabilní náklady AVC( VC/Q AC( AFC + AVC( Vztah mezi produkční a nákladovou funkcí (kapitál je finí a práce je variabilní FC K K VC ( Q VC AVC( Q Q 1 A( FC K K 1 AFC K Q Q A( K dvc d 1 MC( dq dq M C q 3 10q + 36q TC + a + bq cq a 0, b 0, c 0 VC bq + cq FC a a a AFC AVC b + cq AC + b + cq Q Q MC b + cq Christy

24 Náklady firmy v dlouhém období V dlouhém období eistují pouze variabilní náklady Tvar funkce dlouhodobých nákladů je závislý na výnosech z rozsahu TC K K + ( ak K ( a Christy

25 říjmy firmy Celkový příjem TR - celková peněžní částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků TR. Q růměrný příjem AR - příjem, který firmě plyne z jedné prodané jednotky produktu TR Q AR Q Q Mezní příjem MR - změna celkového příjmu v důsledku změny výstupu o jednotku dtr d( d MR Q + dq dq dq Dokonale konkurenční prostředí ředpoklady modelu dokonalé konkurence: 1 Na trhu je velký počet kupujících a prodávajících Všechny subjekty na trhu jsou vzhledem k velikosti trhu malé Z 1 a plyne, že žádná z firem není tak silná, aby mohla ovlivnit tržní cenu (firmy přebírají cenu z trhu 3 Všechny statky jsou homogenní 4 Všichni výrobci i spotřebitelé mají dokonalé informace 5 Na trh je volný vstup i výstup 6 Spotřebitelé usilují o maimalizaci užitku a výrobci o maimalizaci zisku Z 5 a 6 plyne, že ekonomický zisk v dlouhém období je nulový Obecně: π ( TR( TC( Hledáme takové Q, při jehož produkci firma maimalizuje zisk. ředpokládáme, že funkce zisku má první derivaci v celém definičním oboru. ak nutná podmínka pro etrém je nulovost první derivace. π ( 0 T R ( TC ( 0 MR ( MC( 0 MR ( MC( Záporná hodnota druhé derivace je postačující podmínkou pro určení maima funkce zisku Christy

26 Dokonalá konkurence: MR ( TR'( ( ' dtr ( dq MR ( AR TR( / Q Q / Q TR( Q Christy

27 Nabídka dokonale konkurenční firmy v krátkém období - nabídka je funkce, která vyjadřuje závislost nabízeného množství statku na jeho ceně - krátké období: období ve kterém firma neuvažuje o obchodu z trhu a nové firmy na trh nepřicházejí V krátkém období se nemění počet firem na trhu MR ( MC( π ( TR( TC( π ( TR( VC( FC( Ztráta v případě, že výrobce zastaví činnost: π ( FC( Zisk (ztráta pokud firma pokračuje ve výrobě: π ( TR( VC( FC( Jestliže TR( VC( 0 pak je ztráta v krátkém období menší když firma pokračuje ve výrobě. To znamená, že firma nemá důvod zastavovat výrobu. Bod zastavení činnosti firmy je tedy ten, ve kterém se TR ( VC( 0. V tomto případě je firmě jedno, jestli bude pokračovat ve výrobě, nebo zastaví činnost. TR ( VC( 0 TR ( / Q VC( / Q 0 AR ( AVC( Christy

28 Z toho plyne, že křivka nabídky firmy v krátkém období je totožná s částí křivky mezních nákladů firmy. očátečním bodem nabídkové křivky je minimum křivky průměrných variabilních nákladů. - nakreslíme AR a MC a máme Q 1, 1 - AVC - jsou nižší ( a - nová cena je na úrovni -> AR MR - průsečík AR a MC -> Q - AVC - jsou vyšší ( b - k takovéto situaci nikdy nedojde - 3 -> AR a MC -> Q 3 - AVC AR MR - firmě je jedno jestli zastaví činnost nebo pokračuje ve výrobě - ztráta je přesně ve výši nákladů - funkce MC splývá s nabídkou Christy

29 Nabídka firmy v dlouhém období Dlouhé období: období ve kterém se mění počet firem na trhu V dlouhém období je ekonomický zisk nulový Křivka nabídky v dlouhém období se mění v jediný bod - nabídka je jen v bodě S Christy

30 - krátké období, firma realizuje kladný ekonomický zisk Christy

31 DÚ - do grafu situaci maimálně možné ztráty v krátkém období - ztráta ve výši finích nákladů Efektivnost dokonalé konkurence Výrobní efektivnost: firma je výrobně efektivní, jestliže je její výstup v dlouhém období vyráběn při minimálních průměrných nákladech Alokační efektivnost (arentroa efektivnost "Alokační efektivnosti je dosaženo, jestliže žádné z možných přeskupení výroby nemůže znamenat, že na tom bude kdokoli lépe, aniž na tom bude někdo jiný hůře. V podmínkách alokační efektivnosti se tedy může zvýšit užitek jedné osoby pouze snížením užitku někoho jiného." Jinak řečeno, ekonomika je alokačně efektivní, jestliže při dané úrovni technologie využívá své zdroje maimálně efektivně. Firma je tedy alokačně efektivní, jestliže platí následující rovnost: MU MC. Stejným způsobem zjišťujeme, jestli je trh alokačně efektivní. Monopolistická konkurence Charakteristické rysy: 1 velký počet subjektů na trhu výrobky jsou velmi blízkými substituty (produkt je diferencovaný (křížová elasticita poptávky je kladná 3 firma je cenovým tvůrcem (poptávka je negativně skloněná - cenová elasticita poptávky je velmi vysoká 4 eistují malé překážky vstupu do odvětví (protože v dlouhém období není problém tyto překážky překonat, tak monopolisticky konkurenční firma realizuje v dlouhém období nulový ekonomický zisk TR Q AR Q Q AR a bq a > 0, b > 0 TR AR Q a Q b Q MR a bq Christy

32 10 1 Q Q ΔTR MR ΔQ TR 1 1 Q TR Q TR TR1 MR Q Q MR ( Dlouhé Christy

33 Krátké π Krátké TR TC TR VC FC TR VC AR AVC Christy

34 Dlouhé MR MC - je alokačně efektivní Odvozování funkce nabídky v monopolistické konkurenci Zalomená křivka poptávky - ostatní firmy sledují jednu firmu pokud se rozhodne snižovat cenu, ale už jí nenásledují pokud se rozhodne zvyšovat cenu Q < Q1 > MR > MC > Q Q > Q1 > MR < MC > Q Christy

35 Výrobní faktory π ( TR( TC( dπ ( MR( MC( 0 dq π ( K, TR( K, TC( K, π ( K, 0 K ( TR( K, TC( K, 0 K TR( K, TC( K, 0 K K TR( K, MR K K TC( K, MFC K K MR K MFC K příjem mezního produktu kapitálu mezní náklady na faktor kapitálu π ( K, TR( K, TC( K, π ( K, ( TR( K, TC( K, 0 TR TC 0 TR MR příjem mezního produktu práce TC MFC mezní náklady na faktor práce Christy

36 ΔTR MR Δ ΔTR ΔTR ΔQ Δ ΔQ Δ MR Q M jednotková změna práce (s derivací se změna práce blíží nule příjem mezního produktu mezní produkt práce AR AR TR Q příjem průměrného produktu práce TR Q příjem průměrného produktu kapitálu K K A K A K TC TC ΔTC MFC Δ ( + K MFC + K mezní náklady na faktor práce průměrné náklady na faktor práce K K K AFC AFC K průměrné náklady na faktor kapitálu Krátké období π TR TC π TR VC FC přeruší výrobu: π FC pokračuje: TR VC TR AR AR TR A Dokonalá konkurence ΔTR ΔTR ΔQ MR MRQ M Δ ΔQ Δ MR Q Q MR M Q MFC + ( MFC MFC AFC Christy

37 - průsečík MR a MFC je poptávané množství práce - individuální poptávka firmy po práci je funkcí (splývá s MR Krátkodobá produkční funkce AR - musí platit vždy - zvýrazněná část je skutečná poptávka po práci Zvýší se cena práce: Christy

38 - v tomto případě by nebylo poptávaným množstvím práce, protože by firma už dávno přerušila výrobu AFC S Dokonalá konkurence na trhu práce a nedokonalá konkurence na trhu produktu MR MR M Q MFC AFC - vodorovná tučná je nabídka práce Nedokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru a dokonalá konkurence na trhu produktu MR M Q MFC Christy

39 ( 1 ( Dokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru a nedokonalá konkurence na trhu produktu? Nedokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru TC ( MFC + TC + K K ( S AFC NK na trhu výr. fakt. a DK na trhu prod Christy

40 TC MFC NK na trhu výr. fakt. NK na trhu produktu Monopsonistická konkurence - je analogií - na trhu je velké množství kupujících, ale mohou do určité míry ovlivnit cenu nakupovaného produktu Oligopson - na trhu je několik velkých kupujících, kteří nakupují ten příslušný výrobní faktor, ovlivňují cenu Monopson - na trhu je jediný kupující daného výrobního faktoru Monopol - jsme na trhu produktu - příslušný produkt nabízí na trhu pouze jediná firma - eistují různé příčiny vzniku: 1. přirozený monopol - bez jakéhokoliv zásahu zvenčí, čistě jen z ekonomických důvodů na trhu zůstává jediný nabízející - vniká jestliže optimální velikost firmy je vzhledem k trhu hodně veliká - firma je schopná nabízet produkt za nižší jednotkovou cenu, než kdyby tam byli dvě firmy Christy

41 . z důvodu administrativního omezení - může eistovat produkt, který je považován za strategický a jediná firma ho smí nabízet - z objektivních i subjektivních důvodů 3. kontrola strategických zdrojů - eistují zdroje, které kontroluje jedna firma a nepustí tam jiné firmy 4. právní nařízení - patenty, licence, ochranná práva autorů - platí pro krátké i dlouhé období - monopol může mít v dlouhém období kladný ekonomický zisk Nabídka monopolu - není možné graficky zkonstruovat funkci nabídky jedné firmy Christy

42 - změní se elasticita poptávky tak že shodou okolností MR protnula MR 1 s MC - nová cena je - firma není výrobně efektivní - toto je graf dlouhého období - monopol je také alokačně neefektivní MU > MC Dokonalá konkurence a trh ABQ 1 0 U U - TC C0Q 1 B náklady - přínos pro společnost v podobě užitku Christy

43 V monopolu je to takto Cenová diskriminace - stanovíme různé ceny za stejné výrobky a není to z důvodu různých nákladů 1. stupně - získáme veškerý přebytek spotřebitele - každému spotřebiteli nastavíme maimální cenu, kterou je ochoten zaplatit Christy