ANALÝZA. stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2015 a předpokládaný vývoj v roce 2016

Transkript

1 Krajská pobočka v Ostravě Zahradní 368/ Ostrava ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2015 a předpokládaný vývoj v roce 2016 Ostrava, březen 2016

2

3 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 2 Spolupráce a podklady: - výsledky šetření provedeného oddělením trhu práce, - jednotlivé odborné útvary Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Ostravě, - Česká správa sociálního zabezpečení, - Český statistický úřad. Z důvodu změny informačního systému jsou data v kapitole Zahraniční zaměstnanost dopočítávána ručně, proto je jejich vypovídací schopnost pouze orientační. Zpracovalo oddělení trhu práce

4 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 3 OBSAH strana A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. Demografická situace okresu Ostrava 4 II. Zaměstnanost - poptávka po práci 7 III. Nezaměstnanost 22 IV. Zahraniční zaměstnanost 35 V. Aktivní politika zaměstnanosti 41 VI. Prognóza vývoje trhu práce v roce VII. Přílohy 70 Seznam použitých zkratek 74

5 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 4 A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. DEMOGRAFICKÁ SITUACE OKRESU OSTRAVA 1. Dlouhodobý vývoj na ostravském trhu práce V Ostravě, krajském městě MSK a rozlohou druhém největším a počtem obyvatel třetím největším městě ČR, probíhala od roku 1990 rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která nejen výrazně měnila její tvář, ale několik let byla pravidelně provázena uvolňováním tisíců zaměstnanců a až do roku 2003 (s výjimkou roku 2001) téměř neustálým nárůstem počtu evidovaných UoZ. Ostravský region stále patří v rámci celé ČR dlouhodobě ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a vysoká strukturální nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u ostravských zaměstnavatelů byly nejvýraznější v letech 1997 až 1999, kdy nezaměstnanost velmi prudce stoupala a zaměstnanost výrazně klesala - stav lidí hledajících zaměstnání v těchto třech letech vzrostl o (+175,6 %) osob a celkově u ostravských firem ubylo (-11,7 %) zaměstnanců. Od února 2004, kdy byl stav registrovaných UoZ (30 396) nejvyšší od začátku sledování v okrese Ostrava, počet uchazečů se postupně snižoval až do října 2008, kdy bylo v evidenci osob, tj. nejméně od května Pak se situace vlivem dopadu celosvětové hospodářské krize začala zhoršovat a nezaměstnanost nepřetržitě rostla devět měsíců, celkem o osob. Poté docházelo s mírnými výkyvy k postupné stabilizaci, přesto se od listopadu 2008 do konce roku 2012 počet evidovaných uchazečů zvýšil o 8 128, tj. o 55,5 % osob. Během roku 2013 začal počet UoZ dále výrazněji narůstat a meziročně se zvýšil o dalších uchazečů o zaměstnání, aby v prvních dvou měsících následujícího roku překročil dokonce hranici 27 tisíc UoZ. Teprve až s březnem 2014 dochází s určitými výkyvy k postupnému pomalému snižování nezaměstnanosti, aby v posledním čtvrtletí 2015 klesla pod 23 tisíc osob. Tabulka I/1 Vývoj zaměstnanosti, evidované nezaměstnanosti a VPM v letech 2008 až 2015 ukazatel (celkový počet) stav k zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost (OSVČ) evidovaní uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa uchazeči připadající na jedno volné pracovní místo 3,6 22,9 15,1 11,9 13,4 41,6 11,7 5,8 2. Demografická situace K 31. prosinci 2015 žilo v okrese Ostrava celkem trvale bydlících obyvatel, z toho 51,5 % žen. Celkový počet obyvatel se oproti minulému roku snížil o

6 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 5 Na tomto poklesu se podíleli především obyvatelé v produktivním věku (-2 773). K jejich odlivu došlo také vlivem nepříliš příznivé situace na ostravském trhu práce způsobené mimo jiné i dlouhodobým strukturálním nesouladem mezi nabídkovou a poptávkovou stranou trhu práce. Ve věkové kategorii 0-14 let došlo pouze k nepatrnému přírůstku (+295). Počet obyvatel ve věku 65 let a více stoupl na , to je o osob, a na celkovém stavu trvale bydlících obyvatel okresu Ostrava se tak občané v poproduktivním věku podílejí 18,1 %. Trend stoupajícího průměrného věku obyvatel okresu Ostrava se nezastavil ani v tomto sledovaném období a vzrostl na 42,0 roku, z toho u mužů na 40,3 a u žen na 43,6 roku. Tabulka I/2 Vývoj počtu trvale bydlících ostravských obyvatel ukazatel 1) stav k stav k stav k (celkový počet) celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy obyvatelé celkem obyvatelé věkové kategorie 0-14 let obyvatelé v produktivním věku 2) obyvatelé ve věku 65 let a více průměrný věk obyvatel 41,5 43,2 41,8 43,4 42,0 43,6 1) Od roku 1996 jsou na základě metodiky SSZ MPSV ČR používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. V ročních analýzách stavu a vývoje trhu práce jsou proto uváděny totožné veličiny. 2) Osoby věkové skupiny let. Graf I/1 Věková struktura obyvatel okresu Ostrava k muži ženy

7 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 6 Území našeho okresu je relativně jednolité a není v něm možné definovat mikroregiony. Z těchto důvodů nelze z mikroregionálního pohledu analyzovat ani stav a vývoj trhu práce. Dopravní obslužnost nekomplikuje pohyb pracovních sil ani negativně neovlivňuje umísťování evidovaných uchazečů o zaměstnání na volná pracovní místa, a proto je v ostravském okrese vliv dopravní obslužnosti na problematiku zaměstnanosti zanedbatelný. Přestože zde nelze definovat mikroregiony, jako relativně uzavřené a různorodé trhy práce, vypočítáváme od konce roku 1999 pravidelně každé čtvrtletí míry nezaměstnanosti v jednotlivých městských obvodech Ostravy a od začátku roku 2007 také ve všech obcích okresu (od roku 2013 podíl nezaměstnaných osob). Jejich hodnoty ke konci roku 2015 jsou uvedeny v příloze č. 1.

8 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 7 II. ZAMĚSTNANOST - POPTÁVKA PO PRÁCI 1. Celková zaměstnanost Oblast zaměstnanosti u monitorovaných firem vykazovala v okrese Ostrava během sledovaného roku setrvalý stav a v meziročním srovnání nakonec došlo jen k nepatrnému poklesu počtu zaměstnanců. Po období světové finanční a hospodářské krize z konce roku 2008 se česká ekonomika nacházela v minulém roce ve fázi hospodářského oživení a řada ekonomických ukazatelů vykázala rostoucí dynamiku. Tento vývoj se projevil nejen v růstu personálních stavů u některých monitorovaných firem, ale i v postupném zvyšování počtu volných pracovních míst. Přestože se ekonomická situace postupně zlepšuje, nelze jednoznačně určit, zda jde o delší pozitivní trend nebo jen o krátkodobý růst. Hlavním důvodem tohoto stavu je velká provázanost naší ekonomiky s vnějším prostředím, kdy nám na jedné straně tato situace umožňuje nabízet naše produkty a služby širokému spektru zákazníků, na druhé straně ale nese nebezpečí potenciálních hrozeb. Existuje nemálo firem, které během roku zaznamenávaly spíše stagnaci nebo jen mírné oživení, a to nejen v důsledku velké konkurence, ale také z důvodů nejasných a nepředvídatelných situací v různých oblastech našeho života způsobených celosvětovou globalizací, kterou často ještě komplikuje používání různých metod a ekonomických nástrojů v jednotlivých zemích při řešení svých vlastních hospodářských problémů. Proto růst produkce, a tím i exportu u těchto organizací, je do značné míry ovlivněn nejen jejich samotnou ekonomickou kvalitou, ale rovněž politickými a hospodářskými poměry často nejen v EU, ale i v dalších zemích. Zároveň pořád platí, že odvětvová struktura minulosti přináší kraji stále nemalé problémy, přesto se v roce 2015 projevovala tendence nepropouštět alespoň své kmenové zaměstnance. Celkovou hospodářskou situaci můžeme charakterizovat těmito faktory: Během loňského roku došlo k oživení ekonomické aktivity a podle odhadu MF ČR měl HDP za celý rok 2015 vzrůst o 4,6 %. Meziroční růst HDP byl nejvíce ovlivněn především domácí poptávkou. Obava z deflace v ČR vede ČNB již přes dva roky k intervencím na devizovém trhu, které vedly k oslabení kurzu české koruny nad hladinu 27 CZK/1 EUR. Tím sice kurz napomáhá exportérům, zlevňuje jejich zboží, dovoz však prodražuje. Dalšími faktory, které ovlivňují ekonomickou situaci, je výrazný pokles ceny ropy na světových trzích a růst hodnoty dolaru k evropské měně, a tím i koruně. Na trhu práce se ekonomická konjunktura obecně odrážela v poměrně příznivém vývoji zaměstnanosti. Jedním z impulsů vyššího růstu ekonomiky bylo i samotné čerpání prostředků z fondů EU z programového období , které bylo možné využít jen do konce roku Podnikatelské prostředí a samotný trh práce jistě ovlivní množství nových zákonů a novel. Např. podle nového zákona o registru smluv budou stát, kraje, obce s rozšířenou působností, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy, státní a národní podniky a společnosti s většinovou účastí státu v registru zveřejňovat smlouvy s plněním nad 50 tis. Kč bez DPH. Začátkem letošního roku nabyla účinnosti novela zákona o spotřebních daních, kterou byly v souladu s požadavky směrnice EU zvýšeny sazby spotřební daně z cigaret. Novelou zákona o loteriích se zvyšují sazby odvodu z loterií a jiných podobných her včetně sazeb za výherní hrací přístroje. Dalším nařízením vlády ze srpna 2015 se od začátku letošního roku zvýšila minimální mzda o 700 Kč na Kč.

9 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 8 Během minulého roku rostla průmyslová výroba, stavebnictví i odvětví obchodu a dopravy. Je však nutno stále opakovat nízkou srovnávací základnu minulých období. I přes oživení ekonomiky se stále nedaří zcela zaplnit podnikatelskými subjekty administrativní budovu na Nové Karolině. Také se nedaří oživit samotné centrum města, kde dochází již delší dobu k jeho vylidňování a podnikatelská činnost zde skomírá. Jedním z důvodů je i to, že oblast má málo stálých obyvatel. I zaměstnavatelé s pozitivním vývojem a zakázkovou naplněností výrobních kapacit vedli v r stále ještě spíše opatrnější personální politiku a byli-li nuceni propouštět, týkalo se to v první řadě zaměstnanců personálních agentur. Výrazněji se na trhu práce začíná projevovat nedostatek řemeslníků a technicky vzdělaných pracovníků. Přestože se společnosti maximálně snaží nepropouštět své kmenové zaměstnance, některé firmy během loňského roku musely přistoupit i k hromadnému propouštění ( 62 ZP). Jednalo se o 12 zaměstnavatelů a týkalo se 690 zaměstnanců. Od ledna 2009 již OSSZ nevede přehled o vývoji počtu malých organizací a jejich pojištěnců (zaměstnanců u firem se stavem do 25 osob), ale sleduje tyto údaje za všechny zaměstnavatelské subjekty podle počtu pojistných vztahů. Úřad práce, který údaje o malých firmách pravidelně získával a využíval pro výpočet celkové zaměstnanosti v daném okrese, není tak nadále schopen pokračovat ve sledovaných časových řadách a může využívat pouze své interní údaje z monitoringu zaměstnavatelů s počtem 26 a více osob a k tomu údaje o počtu OSVČ z OSSZ. 2. Vývoj zaměstnanosti u monitorovaných firem se stavem 26 a více osob Úřad práce od začátku sledování zaměstnanosti monitoruje situaci a vývoj personálních stavů u zaměstnavatelských subjektů s počtem 26 a více zaměstnanců. Ke konci roku 2015 bylo monitorováno celkem 742 zaměstnavatelských subjektů, v meziročním srovnání se jejich počet nezměnil. Celkově u nich bylo k zaměstnáno osob. Za sledovaný rok se jejich počet nepatrně snížil, a to o 211 osob.

10 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 9 Graf II/1 Vývoj zaměstnanosti u firem se stavem 26 a více zaměstnanců od 1. pololetí Struktura podle počtu zaměstnanců Od června 2002 členíme monitorované zaměstnavatelské subjekty podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední ( pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Jelikož poslední uvedená skupina zaměstnavatelských subjektů zaměstnává nejvíce osob, je navíc ještě podrobněji rozčleněna nad rámec kategorizace ILO. Tabulka II/1 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnavatelé se stavem 26 a více osob kategorie / /2014 absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , ,1-3 -0,8 50 až , , ,3 250 a více 77 10, ,2-1 -1,3 z toho až , , ,9 500 až , , , až , , , a více 0 0,0 0 0,0 0 - celkem , ,0 0 0,0

11 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 10 Na souhrnném počtu zaměstnavatelských subjektů působících na trhu práce v okrese Ostrava se největší měrou podílely malé společnosti do 49 zaměstnanců, kterých meziročně nepatrně ubylo (-3). Naopak monitorovaných firem s 50 až 249 pracovníky přibylo (+4). Celkový počet velkých firem s 250 a více zaměstnanci se snížil o jednu organizaci a v rámci nich došlo nejvíce k úbytku u velikostní kategorie s 250 až 499 osobami (-5). Naopak navýšení (+3) nastalo u velikostní kategorie s 500 až 999 zaměstnanci. Tabulka II/2 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob kategorie / /2014 absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , ,7 50 až , , ,0 250 a více , , ,6 z toho až , , ,7 500 až , , , až , , , a více 0 0,0 0 0,0 0 - celkem , , ,2 Celkově došlo u monitorovaných firem všech velikostních kategorií během roku 2015 k poklesu počtu zaměstnanců o 0,2 %. Na tomto poměrně nepatrném úbytku se podílely jak podniky s 50 až 249 zaměstnanci (-299 osob), tak nejmenší firmy do 49 zaměstnanců (-276 osob). U kategorie nad 250 a více pracovníků došlo k celkovému nárůstu o 364 osob. V rámci ní ale došlo k přeskupení, a to tak, že u firem s 250 až 499 zaměstnanci nastal pokles ( osob), u kategorie s 500 až 999 pracovníky došlo k nárůstu ( osob) a u skupiny firem s až zaměstnanci rovněž nastalo navýšení počtu o osob. 2.2 Struktura podle odvětví Monitorované firmy jsou od roku 2008 rozděleny podle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), která byla vypracována na základě mezinárodní statistické klasifikace a nahradila původní Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). Klasifikace CZ-NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství v minulých letech, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi. V následujících tabulkách je navíc podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl.

12 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 11 Tabulka II/3 Počty zaměstnavatelů v odvětvích podle CZ-NACE - monitorované firmy se stavem 26 a více osob ekonomické činnosti stav k 12/ /2014 absolutně v % absolutně v % Zemědělství, lesnictví a rybářství 8 1,1 8 1,1 0 Těžba a dobývání 5 0,7 5 0,7 0 Zpracovatelský průmysl , ,2-3 z toho výroba potr. výr., nápojů a tabákových výr. 15 9,8 14 9,3-1 výroba textilií, oděvů, usní a souvis. výrobků 2 1,3 2 1,3 0 zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnož. nahraných nosičů 12 7,8 13 8,7 +1 výroba koksu a rafinov. ropných produktů 1 0,7 1 0,7 0 výroba chemických látek a chem. přípravků 6 3,9 6 4,0 0 výroba zákl. farmaceut. výrobků. a přípravků 0 0,0 0 0,0 0 výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků 15 9,8 13 8,7-2 výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kov. konstrukcí 40 26, ,7 0 a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zařízení výroba počítačů, elek. a opt. přístr. a zaříz. 2 1,3 2 1,3 0 výroba elektrických zařízení 12 7,8 11 7,3-1 výroba strojů a zařízení jinde nezařazených 29 19, ,3 0 výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba 18 11, ,0 0 ostatních dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zař. 1 0,7 1 0,7 0 Výr.a rozvod elektřiny,plynu,tepla a klim. vzduchu 7 0,9 7 0,9 0 Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 14 1,9 14 1,9 0 Stavebnictví 58 7,8 58 7,8 0 Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel 62 8,4 61 8,2-1 Doprava a skladování 35 4,7 34 4,6-1 Ubytování, stravování a pohostinství 10 1,4 10 1,3 0 Informační a komunikační činnosti 35 4,7 36 4,9 +1 Peněžnictví a pojišťovnictví 21 2,8 20 2,7-1 Činnosti v oblasti nemovitostí 9 1,2 9 1,2 0 Profesní, vědecké a technické činnosti 23 3,1 24 3,2 +1 Administrativní a podpůrné činnosti 43 5,8 48 6,5 +5 Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení 33 4,4 32 4,3-1 Vzdělávání , ,9 0 Zdravotní a sociální péče 39 5,3 40 5,4 +1 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 21 2,8 20 2,7-1 Ostatní činnosti 11 1,5 11 1,5 0 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činnosti domácností produkující blíže neurčené výrobky 0 0,0 0 0,0 0 a služby pro vlastní potřebu Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 0 0,0 0 0,0 0 celkem , ,0 0

13 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 12 Tabulka II/4 Počty zaměstnanců v odvětvích podle CZ-NACE - monitorované firmy se stavem 26 a více osob ekonomické činnosti stav k 12/ /2014 absolutně v % absolutně v % Zemědělství, lesnictví a rybářství 265 0, ,3-7 Těžba a dobývání 292 0, ,3 +5 Zpracovatelský průmysl , , z toho výroba potr. výr., nápojů a tabákových výr , ,6 0 výroba textilií, oděvů, usní a souvis. výrobků 25 0,1 26 0,1 +1 zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnož. nahraných nosičů 775 2, , výroba koksu a rafinov. ropných produktů 604 2, ,9-26 výroba chemických látek a chem. přípravků 571 1, ,8-14 výroba zákl. farmaceut. výrobků. a přípravků 0 0,0 0 0,0 0 výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků , ,0 +20 výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kov. konstrukcí , ,2-432 a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zařízení výroba počítačů, elek. a opt. přístr. a zaříz , , výroba elektrických zařízení , ,1-86 výroba strojů a zařízení jinde nezařazených , ,2-294 výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba , , ostatních dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zař. 8 0,1 9 0,1 +1 Výr.a rozvod elektřiny,plynu,tepla a klim. vzduchu , ,7 0 Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi , ,0-26 Stavebnictví , ,3-237 Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel , ,4 +67 Doprava a skladování , ,3 +17 Ubytování, stravování a pohostinství 675 0, ,7 +33 Informační a komunikační činnosti , ,8 +88 Peněžnictví a pojišťovnictví , ,6-33 Činnosti v oblasti nemovitostí 791 0, ,8-8 Profesní, vědecké a technické činnosti , ,0-13 Administrativní a podpůrné činnosti , ,0-160 Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení , ,2 +57 Vzdělávání , ,0-182 Zdravotní a sociální péče , ,1 +79 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti , ,7 +18 Ostatní činnosti 974 1, ,0-31 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činnosti domácností produkující blíže neurčené výrobky 0 0,0 0 0,0 0 a služby pro vlastní potřebu Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 0 0,0 0 0,0 0 celkem , ,0-211

14 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 13 K celkové změně v počtu monitorovaných firem v roce 2015 sice nedošlo, v některých odvětvích však mírné změny nastaly. K největšímu nárůstu došlo v odvětví administrativní a podpůrné činnosti (+5), naopak se snížil počet firem zpracovatelského průmyslu (-3) a v něm největší pokles byl ve výrobě pryžových, plastových výrobků (-2). Z uvedených monitorovaných odvětví se na ročním mírném poklesu zaměstnanosti nejvíce podílely firmy pododvětví výroby základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství (-432 osob) a výroby strojů a zařízení (-294 osob). Úbytky stavů zaznamenalo rovněž stavebnictví (-237 osob), vzdělávání (-182 osob) a administrativní a podpůrné činnosti (-160 osob). Zpracovatelský průmysl však celkově za celé odvětví zaznamenal mírné navýšení počtu zaměstnanců (+122 osob) a v něm největší nárůst vykázalo pododvětví výroby motorových vozidel (+678 osob), zpracování dřeva, výroby papíru a výrobků papíru (+166 osob) a výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (+108 osob). 2.3 Zaměstnanost vybraných skupin osob Celková zaměstnanost žen se během loňského roku nepatrně zvýšila o 82 (+0,2 %). Nejvíce jejich počet vzrostl ve zpracovatelském průmyslu (+393 osob) a v něm především v pododvětví výroby motorových vozidel (+422 osob). Naopak větší úbytek zaměstnaných žen zaznamenalo odvětví administrativní a podpůrné činnosti (-302 osob). Počet pracujících důchodců se v okrese Ostrava v roce 2015 zvýšil o 134. Absolutně nejvíce osob v důchodovém věku je již dlouhodobě zaměstnáno v oblasti vzdělávání, a to 811. Velký počet těchto občanů je rovněž zaměstnáno ve zdravotní a sociální péči, kde jich v minulém roce pracovalo 493 a meziročně se jejich počet v tomto odvětví zvýšil o 196 osob a zároveň tato oblast zaznamenala největší nárůst zaměstnanců důchodového věku v minulém roce. Mírnější navýšení jsme vykázali rovněž ve veřejné správě a obraně, povinném sociálním zabezpečení (+34 osob), velkoobchodu a maloobchodu (+27 osob) a dopravě a skladování (+16). Naopak největší pokles jsme zaznamenali u administrativních a podpůrných činností (-154 osob) a ve stavebnictví (-18 osob). Tabulka II/5 Zaměstnanost vybraných skupin osob u firem se stavem 26 a více zaměstnanců skupina počet osob 12/ /2014 k k absolutně v % ženy ,2 OZP ,0 důchodci ,0

15 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 14 Graf II/2 Vývoj zaměstnanosti osob se zdravotním postižením u firem se stavem 26 a více zaměstnanců od 1. pololetí 2005 Podle ZoZ mají zaměstnavatelé s více než 25 pracovníky povinnost zaměstnávat alespoň 4 % osob se zdravotním postižením. Nesplnění tohoto stanoveného podílu mohou firmy kompenzovat tím, že: - budou odebírat výrobky a služby od podniků zaměstnávajících více než 50 % OZP, - budou výše jmenovaným firmám zadávat výrobní programy, - budou svou zákonnou povinnost nahrazovat finančním odvodem do státního rozpočtu ve výši 2,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za každou OZP, o kterou nesplnily povinný podíl, - nebo vzájemnou kombinací výše uvedených možností. Jakým způsobem zaměstnavatelé splnili svou zákonnou povinnost informují příslušný úřad práce Oznámením. Tuto zprávu nahlásilo během roku 2015 KrP v Ostravě 660 zaměstnavatelů, což je o 5 méně než v minulém období, a z tohoto počtu jich mělo povinnost odvodu za rok 2014 do státního rozpočtu 164 a k bylo odvedeno tis. Kč. Oproti minulému roku tedy povinnost odvodu do SR mělo o 39 zaměstnavatelů méně a také odvedená částka byla orientačně o 901 tis. Kč menší než za předchozí rok. Osoby se zdravotním postižením patří mezi obtížně umístitelné na trhu práce. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě poskytovaný dle 78 ZoZ zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 50 % těchto osob, přispívá k jejich snadnějšímu pracovnímu uplatnění. Jedná se o příspěvek nárokový a zaměstnavatelé, kteří splňují zákonem stanovené podmínky, jej obvykle uplatňují častěji, než nenárokové nástroje APZ. Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být Krajské pobočce Úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce

16 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 15 následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši 75 % skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však Kč, jde-li o OZP 1., 2. či 3. stupně a nejvýše Kč, jde-li o OZZ. Po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa může zaměstnavatel v žádosti o příspěvek za následující kalendářní čtvrtletí uplatnit nárok na zvýšení příspěvku o částku odpovídající prokázaným dalším nákladům vynaloženým zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nejvýše však o Kč, jde-li o OZP 1., 2. či 3. stupně a nejvýše Kč, jde-li o OZZ. Zvýšení příspěvku nelze uplatnit pro chráněné pracovní místo zřízené nebo vymezené mimo pracoviště zaměstnavatele. Ve 4. čtvrtletí roku 2014 o tento příspěvek požádalo 91 zaměstnavatelů, v prvním čtvrtletí roku 2015 požádalo o tento příspěvek celkem 88 subjektů, ve 2. a ve 3. čtvrtletí 2015 to bylo 94 subjektů. Celkově bylo vyplaceno Kč, což je o Kč více než v předchozím roce a došlo k nárůstu cca o 10 zaměstnavatelů za rok. 3. Vývoj počtu OSVČ Tabulka II/6 Počet OSVČ ukazatel (celkový počet) stav k 12/ / absolutně v % OSVČ vykonávající činnost ,8 z toho - hlavní ,3 - vedlejší ,2 OSVČ - pojištěnci ,8 V závěru roku 2015 registrovala Okresní správa sociálního zabezpečení v Ostravě celkem osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost, což představuje meziroční úbytek 206 OSVČ a nejnižší stav od konce roku Z celkového prosincového počtu osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost se u (56,8 %) z nich jednalo o hlavní pracovní činnost a u (43,2 %) o činnost vedlejší. Počet důchodově pojištěných živnostníků se v průběhu loňského roku snížil o 135.

17 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 16 Graf II/3 Vývoj počtu OSVČ od 1. pololetí Volná pracovní místa Na poptávkové straně trhu práce jsme během prvních devíti měsíců roku 2015 zaznamenávali postupný nárůst volných pracovních míst, v posledním čtvrtletí minulého roku však začaly počty VPM pomalu klesat. V závěru prosince 2015 měli tedy uchazeči a zájemci o zaměstnání k dispozici volných pracovních míst. Nejnižší hodnota minulého roku byla zaznamenána v lednu (2 296 míst), nejvyšší v září (4 606), což je zároveň nejvyšší hodnota od doby nástupu světové finanční a hospodářské krize, kdy poslední vyšší počet byl vykázán v listopadu 2008.

18 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 17 Graf II/4 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a VPM v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec evidovaní uchazeči volná pracovní místa Postupným navyšováním počtu VPM se průměrný počet pracovních příležitostí, které jsme mohli koncem každého měsíce svým klientům nabídnout, zvýšil na míst, což představovalo meziroční nárůst o volných míst. Na celorepublikové poptávce po pracovních silách se firmy v okrese Ostrava v prosinci 2015 podílely 3,8 % a tato hodnota představuje meziroční nárůst 0,1 procentního bodu.

19 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 18 Graf II/5 Vývoj počtu osob připadajících na jedno volné pracovní místo v České republice a v okrese Ostrava v roce ,0 10,0 8,0 11,1 8,9 10,2 7,9 9,8 6,9 9,3 8,2 6,0 5,9 5,0 6,7 6,2 5,4 5,0 5,2 5,5 5,8 4,0 4,7 4,7 4,3 4,1 4,0 4,1 4,4 2,0 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ČR okres Ostrava Příznivější vývoj na poptávkové straně trhu práce, hlavně v první třech čtvrtinách minulého roku, a snižující se počet nezaměstnaných osob způsobovaly do konce září klesající průměrné počty UoZ, kteří se v roce 2015 mohli teoreticky ucházet o jedno volné pracovní místo. S poklesem VPM v posledním čtvrtletí minulého roku se tento průměrný počet UoZ začal pozvolna zvyšovat. V průběhu roku 2015 byl vždy tento ukazatel vyšší než celorepublikový a samotný průměrný stav měl okres Ostrava v minulém roce vyšší než průměr za celou ČR o 2,0 osob. V prosinci 2015 se mohlo v okrese Ostrava ucházet o jedno VPM 5,8 uchazečů, což představuje v meziročním srovnání poměrně velký pokles, a to o 5,9. Koncem roku 2015 byl tento ukazatel oproti celorepublikovému průměru vyšší již jen o 1,4.

20 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 19 Tabulka II/7 Počet hlášených volných pracovních míst podle požadavků na vzdělání požadovaný stupeň vzdělání UoZ VPM UoZ/ VPM UoZ VPM UoZ/ VPM bez vzdělání , ,1 základní vzdělání , ,6 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,9 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,7 střední všeobecné , ,3 vysokoškolské , ,0 celkem , ,8 4.1 Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa Volná pracovní místa, která se nedaří obsadit uchazečem o zaměstnání déle než 3 měsíce považujeme za dlouhodobě evidovaná. K evidovalo KoP Ostrava celkem DE VPM. Jejich stav meziročně vzrostl o Bylo to však způsobeno i celkovým nárůstem VPM. S tímto navýšením však vzrostl během minulého roku i podíl DE VPM, které ke konci prosince představovaly již téměř dvě třetiny všech VPM v evidenci KoP Ostrava. Z toho je patrný určitý strukturální nesoulad na trhu práce, kdy se i přes dostatečný počet evidovaných uchazečů nedaří plně uspokojit poptávku ze strany zaměstnavatelů. V členění podle tříd CZ-ISCO je nejpočetnější skupinou DE VPM 7. třída (řemeslníci a opraváři). Koncem roku 2015 to bylo 907 míst. Další početně větší skupinou byla třída 8 (obsluha strojů a zařízení, montéři) s 373 DE VPM. Dále následovaly třídy 5 (pracovníci ve službách a prodeji) a 9 (pomocní a nekvalifikovaní pracovníci). Z pohledu profesní skladby bylo nejvíce DE VPM ke konci sledovaného roku pro zedníky, svářeče, obchodní zástupce, nástrojaře, kuchaře, pomocné pracovníky ve výrobě, řidiče nákladních automobilů, pracovníky ostrahy a bezpečnostních agentur, montážní dělníky, instalatéry a zámečníky. Větší počet dlouhodobě evidovaných volných pracovních míst byl rovněž pro operátory telefonních panelů a švadleny.

21 VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 20 Tabulka II/8 Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání třída CZ-ISCO počet počet % počet počet % 1. zákonodárci a řídící pracovníci , ,7 2. specialisté , ,1 3. techničtí a odborní pracovníci , ,4 4. úředníci , ,5 5. pracovníci ve službách a prodeji , ,0 6. kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství , ,1 7. řemeslníci a opraváři , ,7 8. obsluha strojů a zařízení, montéři , ,6 9. pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,9 0. zaměstnanci v ozbrojených silách celkem , ,9 Tabulka II/9 Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM stupeň vzdělání počet počet % počet počet % bez vzdělání , ,0 základní vzdělání , ,8 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,4 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,8 střední všeobecné (gymnázia) , ,1 vysokoškolské , ,4 celkem , ,9

22 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 21 Podle kvalifikační struktury je největší počet DE VPM pro uchazeče se středním odborným vzděláním (1 146 míst), základním vzděláním (847 míst) a se středním odborným vzděláním s maturitou (340 míst). Důvodem existence DE VPM je zpravidla stálý nedostatek vhodných UoZ splňujících kvalifikační předpoklady, popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (požadovaný zdravotní stav, úzká specifikace odbornosti, absolvování psychotestů, délka praxe, jazykové znalosti). V některých případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například kumulace neúměrných požadavků navíc neodpovídajících finančnímu ohodnocení). Vyskytují se také případy, že zaměstnavatelé našemu úřadu práce VPM nahlásí, přestože zaměstnance aktuálně nepotřebují. Námi vyslaní uchazeči o zaměstnání jim pak slouží k sycení vlastních registrů případných zájemců o zaměstnání.

23 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 22 III. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Koncem prosince 2015 bylo v okrese Ostrava evidováno celkem uchazečů o zaměstnání. Během uplynulého roku došlo celkově k jejich poklesu o (-9,4 %). Nejvyšší nezaměstnanost byla zaznamenána, jako obvykle, na počátku roku, koncem ledna činila UoZ. Stav nezaměstnanosti během roku postupně klesal, s výjimkou července a konce roku a nejnižší hodnota byla dosažena v listopadu ( UoZ). Největší meziměsíční úbytek uchazečů o zaměstnání jsme vykázali v květnu, kdy jejich počet poklesl o 549, druhé největší snížení stavu bylo v měsíci dubnu (-505 osob). Meziroční poklesy evidovaných uchazečů byly zaznamenány ve všech měsících roku a od května překračovaly dvoutisícovou hranici a největší meziroční úbytek byl dosažen (i přes nárůst počtu UoZ v prosinci 2015) ke konci roku, a to o osob. Během hodnoceného roku jsme evidovali průměrně měsíčně celkem uchazečů, což je v meziročním srovnání o (- 8,1 %) osob méně. Tím, že během roku docházelo k postupnému poklesu (i přes mírné výkyvy) stavu uchazečů o zaměstnání a zároveň i k jejich meziročním úbytkům během celého roku, podkročil skutečný počet UoZ z konce minulého roku i náš prognózovaný stav. Tehdy jsme pod vlivem situace na trhu práce očekávali v horší variantě UoZ a v lepším případě UoZ. Graf III/1 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v letech 2014 a leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopadprosinec Podíl nezaměstnaných osob v prosinci 2015 činil v okrese Ostrava 10,1 %, což znamená meziroční pokles o 0,9 procentního bodu. Na pomyslném žebříčku výše podílu nezaměstnaných všech okresů ČR se náš ostravský v uplynulém roce pohyboval mezi 5. (duben až prosinec) až 8. místem (leden). V celkovém počtu registrovaných uchazečů

24 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 23 zaujímal okres Ostrava v rámci všech okresů České republiky během celého roku 2015 druhé místo. Graf III/2 Vývoj podílu nezaměstnaných osob v okrese Ostrava a ČR v roce ,0 12,0 10,0 11,2 11,2 10,9 10,7 10,5 10,3 10,4 10,3 10,2 10,1 9,9 10,1 8,0 % 6,0 7,7 7,5 7,2 6,7 6,4 6,2 6,3 6,2 6,0 5,9 5,9 6,2 4,0 2,0 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec okres Ostrava ČR Tabulka III/1 Vývoj podílu nezaměstnaných osob v okrese Ostrava, Moravskoslezském kraji a v České republice 2015 podíl nezaměstnaných osob v okrese Ostrava (%) podíl nezaměstnaných osob v MSK (%) podíl nezaměstnaných osob v ČR (%) pořadí okresu Ostrava v rámci ČR leden 11,2 10,0 7,7 8. únor 11,2 9,8 7,5 7. březen 10,9 9,6 7,2 6. duben 10,7 9,1 6,7 5. květen 10,5 8,8 6,4 5. červen 10,3 8,6 6,2 5. červenec 10,4 8,6 6,3 5. srpen 10,3 8,5 6,2 5. září 10,2 8,4 6,0 5. říjen 10,1 8,3 5,9 5. listopad 9,9 8,2 5,9 5. prosinec 10,1 8,6 6,2 5.

25 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 24 Tabulka III/2 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce 2015 v porovnání s rokem 2014 ukazatel (celkový počet) stav k 12/ / absolutně % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,4 z toho dosažitelní ,3 uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ,5 průměrná výše podpory v nezaměstnanosti v Kč ,6 volná pracovní místa ,8 uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo 11,7 5,8-5,9-50,4 podíl nezaměstnaných osob v % 11,0 10,1 K pobíralo PvN celkem evidovaných UoZ, tj. o 189 (-5,5 %) méně, než v prosinci Ve srovnání s celorepublikovým průměrem byl v okrese Ostrava podíl osob s nárokem na PvN na celkové nezaměstnanosti výrazně nižší (ze všech okresů byl koncem roku 2015 čtvrtý nejnižší). Tuto situaci způsobuje především vysoký podíl dlouhodobě evidovaných UoZ v registru KoP Ostrava, což je podrobněji popsáno v kapitole zabývající se délkou evidované nezaměstnanosti. Průměrná měsíční výše PvN ve IV. čtvrtletí 2015 činila Kč, což bylo meziročně o 272 Kč více. Tabulka III/3 Uchazeči o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti období celkový počet uchazečů uchazeči pobírající PvN celkem % ženy OZP absolventi měsíční průměrná výše PvN v Kč prosinec , leden , únor , březen , duben , květen , červen , červenec , srpen , září , říjen , listopad , prosinec , index 12/15:12/14 (v %) 90,6 94,5 104,3 93,5 112,3 128,1 104,6

26 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana Tok nezaměstnanosti Stejně jako v minulých letech se i vloni vyznačoval trh práce v okrese Ostrava obrovským a ze všech okresů republiky jedním z největších toků registrované nezaměstnanosti. Nově se v roce 2015 do evidence KoP Ostrava přihlásilo osob, což bylo meziročně méně o Tento počet představuje za dobu existence ÚP průměrný stav. Nejvíce nových uchazečů o práci se přišlo zaevidovat tradičně v měsíci lednu, kdy jejich počet překročil hranici dvou tisíc. V září počet nových uchazečů přesáhl rovněž dva tisíce a ve všech dalších měsících roku se již pohyboval pod touto hranicí. Vyřazeno z evidence bylo celkem uchazečů (meziročně o 198 více), z nichž (62,1 %) nastoupilo do zaměstnání nebo začalo samostatně podnikat a zároveň byl tento počet o 397 větší než v roce V minulém roce byla ukončena evidence UoZ z důvodů porušení některého ustanovení ZoZ, což představuje 16,5 % všech vyřazených uchazečů z registru KoP Ostrava. Tabulka III/4 Tok evidované nezaměstnanosti období celkový počet uchazečů nově evidovaní vyřazení umístění celkem umístění ÚP umístění jinak vyřazení podle 30, odst. 2 ostatní 12/ leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

27 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 26 Graf III/3 Počty nově evidovaných a vyřazených uchazečů v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec nově evidovaní vyřazení 3. Celková struktura uchazečů o zaměstnání Během roku 2015 se počet evidovaných UoZ snížil o (-9,4 %). Na tomto poklesu se podíleli více muži, od prosince předešlého roku jich ubylo (-10,5 %). Za stejné období došlo k úbytku počtu evidovaných žen o 996 (-8,2 %). Počty uchazečů o zaměstnání - OZP se během hodnoceného období zvýšily o 31 osob a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti vzrostl o 1,1 procentního bodu a koncem prosince 2015 tak činil 10,7 %. Celkový počet absolventů škol a mladistvých se meziročně snížil o 101 osob, jejich podíl se na celkovém počtu uchazečů oproti minulému roku nezměnil a zůstal na 4,2 % všech UoZ.

28 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 27 Tabulka III/5 Struktura uchazečů o zaměstnání období celkem ženy OZP absolventi a mladiství absolutně absolutně % absolutně % absolutně % prosinec , , ,2 leden , , ,1 únor , , ,4 březen , , ,4 duben , , ,5 květen , , ,1 červen , , ,8 červenec , , ,1 srpen , , ,2 září , , ,8 říjen , , ,7 listopad , , ,5 prosinec , , ,2 index 12/15:12/14 (v %) 90,6 91,8 101,3 101,3 111,8 90,5 99,9 4. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 4.1 Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením K nejvíce ohroženým skupinám na trhu práce v ostravském okrese patří dlouhodobě zejména osoby se zdravotním postižením. Jejich evidenční stav je již několik let velmi vysoký. Počet OZP se v závěru roku 2015 zvýšil na Jejich podíl se v evidenci meziročně zvýšil z 9,6 na 10,7 % a celkový počet OZP je stále ze všech okresů ČR druhý nejvyšší. Tento přírůstek je ovlivněn zejména větším počtem vyřazených UoZ z evidence KoP Ostrava. Tabulka III/6 Vývoj počtu evidovaných uchazečů - OZP ukazatel stav k 12/ / / /2015 absolutně % celkový počet uchazečů - OZP ,3 jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v % 9,6 10,7 Přestože podíl OZP s kvalifikací vyučen je vyšší než u ostatních UoZ, převážná část z nich nemůže v důsledku špatného zdravotního stavu své povolání vykonávat a pro možnosti umístění do vhodného zaměstnání jsou prakticky na úrovni nekvalifikovaných osob.

29 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 28 Tabulka III/7 Kvalifikační struktura uchazečů - OZP stupeň vzdělání absolutně % absolutně % bez vzdělání 6 0,3 5 0,2 základní vzdělání , ,9 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,0 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,8 střední všeobecné 43 1,8 39 1,6 vysokoškolské 64 2,7 86 3,5 Celkem , ,0 K se počet uchazečů o zaměstnání osob se zdravotním postižením nepatrně meziročně zvýšil, a to o 31. Uplatnění těchto osob je na běžném i chráněném trhu práce obtížnější než u zdravých jedinců. V mnoha případech mají kombinací handicapu nejen zdravotního charakteru, ale i nižšího stupně vzdělání, nemožnost vykonávat svou profesi v plném rozsahu a rovněž vyšší věk. Na umístění má vliv i to, že se jedná o klienty s dlouhodobou a opakovanou evidencí, kteří již ztratili pracovní návyky, nemají chuť cokoliv ve svých zvyklostech měnit, zvyšovat si kvalifikaci v rámci rekvalifikačních kurzů, zapojovat se do projektů ESF. Rovněž je problém v minimální mzdě nabízené OZP a výši sociálních dávek, které pobírají a ty výrazně tuto převyšují, tím pádem není motivace hledat si vhodné zaměstnání. V průběhu roku 2015 byl nárůst uchazečů, kteří měli pouze potvrzení lékaře o zdravotním omezení a těm byl během evidence na úřadu práce přiznán status OZP - celkem 350, což je o 118 osob více než v roce Většinou se jedná o uchazeče, kteří jsou v evidenci dlouhodobě a vhodné zaměstnání nenalezli ani před přiznáním OZP nebo již neměli platné rozhodnutí o osobě zdravotně znevýhodněné, o které bylo možno opětovně žádat až v roce 2015, což učinili. Volná místa vedená v databázi pro OZP jsou ve vyšším počtu, ale obsazení není vůbec snadné, jelikož v evidenci nemáme vhodné uchazeče OZP. Nesplňují totiž dané požadavky zaměstnavatele (vyšší vzdělání, výborná komunikace, perfektní znalost práce s PC, případně specifické programy, znalost cizích jazyků, dvanáctihodinové směny včetně pochůzek a nepřetržitý provoz). Zadané podmínky zaměstnavatelů splňuje velmi málo uchazečů OZP nebo jen částečně. Uchazeči se obávají se, že neuspějí, jelikož zaměstnavatelé mají v současné době vysoké požadavky na vzdělání, znalosti, dovednosti, flexibilitu a v kombinaci s častou pracovní neschopností nebudou pro zaměstnavatele zajímaví. V mnoha případech ukončí pracovní poměr ve zkušební době, jelikož nezvládají zadané úkoly, které jsou na ně kladeny. Výše uvedené faktory přispívají k tomu, že se dostávají do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných, kdy evidence nad 1 rok k činila osob se ZP, tj. 78,4 %. I přes tyto skutečnosti se nám podařilo v průběhu roku 2015 vyřadit nástupem do zaměstnání nebo zahájením SVČ celkem 819 uchazečů OZP, někteří zaměstnavatelé využili možnost příspěvku z APZ (zřízení chráněných pracovních míst, SÚPM nebo VPP).

30 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 29 Pro snadnější uplatnění na chráněném a otevřeném trhu práce využíváme nabídky skupinových poradenství, motivačních a rekvalifikačních kurzů pro zvýšení kvalifikace a získání dalších dovedností, kdy vždy přihlížíme k aktuálnímu zdravotnímu stavu daného klienta. V některých případech tyto aktivity absolvují uchazeči v rámci projektů ESF, kdy v loňském roce probíhaly projekty zaměřené na OZP - Příležitost pro Tebe (Asociace TRIGON), Každý máme stejnou šanci - i neslyšící pracující (Tichý svět) a dobíhal projekt 10 PRO ŽIVOT Sdružení C. P. A. Přínosem je skutečnost, že zaměstnavatelé mohou v rámci některých projektů čerpat příspěvek na mzdu, což napomáhá k umístění na dané pracovní místo. Nadále spolupracujeme se sdruženími a společnostmi, které se zabývají problematikou zdravotně postižených, a nabízíme aktivity, které poskytují, jako jsou např. motivační programy, rekvalifikační kurzy a hledání vhodného zaměstnání. OZP informujeme o tom, že mají možnost ověřit si, zda danou profesi zvládnou v rámci pracovní rehabilitace takzvanou Přípravu k práci, která je realizována na chráněných pracovních místech, kdy zaměstnavatelé mají zkušenosti, jak s OZP pracovat a začlenit je do pracovního procesu. O tuto formu spolupráce požádalo úřad práce v roce 2015 celkem 34 osob (36 v roce 2014). V průběhu celého roku úřad práce pracuje s mnohem větším počtem zájemců o pracovní rehabilitaci, jelikož podaná žádost není časově omezena a klient může absolvovat více aktivit, které v rámci pracovní rehabilitace můžeme poskytnout. Při obsazování volných míst, která jsou zadána pro zdravé uchazeče, se osvědčuje úzká spolupráce se zaměstnavateli, jelikož při bližší specifikaci dojdou zaměstnavatele k závěru, že i na tato místa mohou nastoupit OZP. Tímto si mohou zároveň splnit povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu přímým zaměstnáváním těchto osob. Tabulka III/8 Vývoj počtu uchazečů - OZP uchazeči - OZP stav k stav k celkem z toho ženy celkem z toho ženy uchazeči - OZP z toho: I., II. stupeň invalidity III. stupeň invalidity os. zdravotně znevýhodněné Ženy Během sledovaného roku se evidovaná nezaměstnanost žen snížila o 996 (-8,2 %) a na celkovém úbytku registrovaných UoZ se v roce 2015 ženy podílely 42,3 %. V závěru uplynulého roku byly ženy v registru KoP Ostrava zastoupeny 48,8 %, což je o 1,5 procentního bodu méně než činil prosincový celorepublikový průměr (50,3 %). V porovnání se stavem na konci roku 2014 je patrné navýšení poměrného zastoupení žen mezi nezaměstnanými (+0,6 procentního bodu), což je dáno jak strukturou nově evidovaných občanů, tak uchazečů, kteří evidenci ukončili během sledovaného období. Z té vyplývá, že procentní zastoupení

31 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 30 nově evidovaných žen bylo v roce 2015 vyšší než jejich podíl na celkovém počtu uchazečů s ukončenou evidencí. Nově se v průběhu roku 2015 do evidence našeho úřadu práce přihlásilo žen (46,1 % všech nově evidovaných osob). Vyřazeno jich bylo celkem , z nichž (64,5 %) nalezlo vhodné pracovní uplatnění. Podíl nezaměstnaných žen byl během roku 2015 ve srovnání s muži většinou nižší - v průměru o 0,6 procentního bodu. Koncem prosince činil podíl nezaměstnaných žen 9,9 % (meziroční pokles o 0,7 procentního bodu), což je o 3,5 procentního bodu více než celorepublikový průměr. Graf III/4 Vývoj počtu evidovaných žen a mužů v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopadprosinec ženy muži 4.3 Absolventi škol a mladiství Osobami ohroženými nezaměstnaností jsou v okrese Ostrava kromě dalších skupin občanů také mladí lidé, kteří se po ukončení vzdělávacího procesu místo nástupu do praxe často stávají našimi klienty. Pro účely statistiky považujeme za absolventy UoZ do dvou let po úspěšném ukončení studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole).