Směrování a směrovací protokoly
|
|
- Petr Dušek
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Technologie sítí WAN (CCNA4) Směrování a směrovací protokoly 30. března 2007 Autoři: Marek Lomnický (xlomni00@stud.fit.vutbr.cz) Vladimír Veselý (xvesel38@stud.fit.vutbr.cz)
2 Obsah 1 Co je směrování? Typy směrování Statické směrování Konfigurace statického směrování Kontrola konfigurace statického směrování Odstraňování problémů se statickým směrováním Dynamické směrování Směrovací protokoly Distance vektor Link-state Výběr cesty Konfigurace na routeru Interior a Exterior gateway protocols Interior routing protocols Exterior routing protocols Srovnání protokolů
3 1 Co je směrování? Směrování je proces zjištění cesty mezi dvěma sítěmi. Děje se na 3. (síťové) vrstvě ISO OSI modelu na základe cílové adresy umístěné v hlavičce každého paketu, přičemž jsou do něj zapojené jednotlivé směrovače mezi zdrojovou a cílovou destinací. Proces směrování na směrovači má následující postup: 1) paket přijde na rozhraní směrovače, 2) směrovač vyhledá v směrovací tabulce záznam určující výstupní rozhraní cílové sítě, případně adresu dalšího směrovače na cestě k cílové adrese, 3) jak se záznam pro cílovou síť v tabulce: a) nachází, směrovač pošle paket dál zvoleným rozhraním b) nenachází a) a je nakonfigurovaná tzv. default route, směrovač pošle paket rozhraním, které tato default route určuje b) směrovač paket zahodí a zdrojovému zařízení pošle ICMP zprávu o nenalezení cesty 2 Typy směrování Proces směrování uvedený v kapitole Co je směrování? úzce souvisí se směrovací tabulkou, která obsahuje výstupní rozhraní všech sítí, které směrovač pozná. Vkládání těchto záznamů se děje buď staticky příkazy iniciovanými administrátorem a nebo dynamicky pomocí směrovacích protokolů. 2.1 Statické směrování Jedná se o směrování na základe statických záznamů v směrovací tabulce. Tyto záznamy přidává zpravidla ručně administrátor pomocí příkazů na konkrétním zařízení. Naproti tomu, že konfigurace statického směrování je velmi jednoduchá a rychlá, samotné směrování má několik nevýhod: - administrátor musí znát topologii sítě; - jakoukoli změnu v topologii sítě je nutné aplikovat ručně na každém se směrovačů, což je v případě velkých sítí velmi náročné; - složitá správa už při malých sítích. Právě kvůli těmto nevýhodám je statické směrování využívané jen ve velmi specifických případech a většinou v kooperaci se směrováním dynamickým. Každá cesta k síti v směrovací tabulce má kromě jiného uvedenou i tzv. administrativní vzdálenost. Jedná se o údaj, který určuje její spolehlivost, přičemž každá statická cesta má administrativní vzdálenost implicitně rovnu 0. Pokud existují 2 cesty do té samé sítě, má přednost ta, která má administrativní vzdálenost nižší. 2
4 Default route je staticky definovaná cesta, která se použije v případě, že se záznam o cílové adrese paketu nenachází v směrovací tabulce. Její použití je časté v hraničních směrovačích, které jsou do sítě připojené jediným rozhraním. rozhraní, které využíva default route Konfigurace statického směrování Konfigurace statického směrování zahrnuje několik příkazů a vykonává se vždy administrátorem v konfiguračním režimu na směrovači. Přidání nové statické cesty do směrovací tabulky se vykonává příkazem ip route <adrese_sítě> <maska_sítě> <výstupní_rozhraní> ip route <adrese_sítě> <maska_sítě> <další_směrovač> Pokud chce administrátor změnit implicitní administrativní vzdálenost, uvede ji jako poslední parametr výše uvedeného příkazu. Cesta typu default route se nakonfiguruje výše uvedeným příkazem, přičemž se jako adrese sítě uvede síť a jako maska sítě se uvede Vyplývá to z procesu výběru cesty, když nad cílovou adresu přijatého paketu vykoná logický součin s maskou v směrovací tabulce. Tento součin se potom porovná se sítí uvedenou v tabulce. Příklad: ip route serial 0/ Kontrola konfigurace statického směrování Na zobrazení aktuální konfigurace směrovače je možné použít příkaz show running-config Na zobrazení směrovací tabulky se všemi cestami (i statickými, i dynamickými) slouží příkaz show ip route 3
5 2.1.3 Odstraňování problémů se statickým směrováním Na ověření dostupnosti cílového zařízení slouží příkaz ping <cílová_adresa> Zobrazit jednotlivé směrovače, kterými musí paket projít do cílového zařízení umožňuje příkaz traceroute <cílová_adresa> 2.2 Dynamické směrování Dynamické směrování je proces směrování odlišný od statického v mnohých aspektech. Jeho základ tvoří použití směrovacích protokolů jako jsou RIP, IGRP, OSPF a pod. Každý z těchto protokolů tvoří komunikaci mezi směrovačemi a umožňuje šíření informací týkající se sítí. Každá z těchto informací se využívá při aktualizovaní směrovací tabulky a celý proces se děje plně automaticky bez nutnosti zásahu administrátora. Oproti statickému směrování má dynamické následující hlavní výhody: - administrátor nemusí znát aktuální topologii sítě; - jakékoli změny v topologii sítě se automaticky okamžitě šíří prostřednictvím směrovacích protokolů na všechny zařízení, které následně flexibilně na tyto změny zareagují; - naproti složitější počítačové konfiguraci (v závislosti na zvoleném směrovacím protokolu) je potom administrace o mnoho jednodušší jako v případě statického směrování. Směrovací protokoly slouží na správu směrovacích tabulek v určité autonomní oblasti, což je oblast sítí s dohodnutou strategií správy. Autonomní oblast slouží na rozdělení velkých sítí na menší a teda i lehčeji spravovatelné sítě, přičemž každé oblasti je přidělený jednoznačný identifikátor např. v formě čísla. Podle toho, jestli protokoly pracují vevnitř této oblasti a nebo mezi oblastmi, dělí se na interní a externí. interní směrovací protokol autonomní oblasti externí směrovací protokol 4
6 3 Směrovací protokoly 3.1 Distance vektor Protokoly z této rodiny fungují tak, že sousední zařízení si v pravidelných intervalech či při topologické změně (obvykle výpadek zařízení) vyměňují svoje kompletní kopie směrovacích tabulek. Na základě obsahu těchto updateů doplňují nové informace a inkrementují své distance vektor číslo (které je obvykle i metrikou udávající počet hopů k dané síti). Nevýhodou je, že zařízení znají topologii sítě jen na základě informací od svých bezprostředních sousedů. Systém budování směrovacích tabulek na základě práce těchto protokolů je následující: 1. Přímo připojené sítě k danému zařízení mají distance vektor číslo rovno 0; 2. Distance vektor číslo jiné než přímo připojené sítě je získáno extrakcí ze směrovacích tabulek bezprostředních sousedů s tím, že je vždy inkrementováno o jedničku; 3. Spolu s distance vektor číslem obsahuje směrovací tabulka i jiné údaje obvykle celkovou metriku pro danou síť (kde se bere v potaz krom hopů i šířka pásma, zatížení linky, zpoždění a spolehlivost) a zejména logickou adresu prvního zařízení (typicky routeru) na cestě k dané síti; 3.2 Link-state Protokoly z této rodiny udržují kompletní informace o topologii dané sítě zařízení jsou si vědoma všech ostatních zařízení na síti. Díky tomu je nutné udržovat podstatně více informací než jen směrovací tabulku, typicky ještě minimálně topologickou databázi, která je vystavěna pomocí tzv. LSAs (Link-state advertisments), jež si mezi sebou routery vyměňují. Tato dodatečná režie se projevuje následovně: Routery potřebují více paměti a procesorového času; 5
7 Šířka pásma je na začátku značně vytížena (link-state packet flooding) inicializační tvorbou směrovacích a topologických tabulek, na druhou stranu po této fázi je provoz na síti již minimální; Při výběru nejvhodnější cesty se využívá SPF algoritmus, který topologii sítě chápe jako strom (s aktuálním routerem jakožto kořenem) a hledá nejkratší cestu od kořene ke koncovému listu, který reprezentuje cílovou síť. Při jakékoli změně topologie (příbytek nového zařízení, některé se zařízení spadlo, změna linky) dojde k zaslání LSA detekovaným zařízením (typicky routerem) všem ostatním zařízením na síti, čímž dojde k přepočítání a k úpravě směrovacích tabulek tak, aby odráželi nově vzniklou situaci. Konvergence je tedy rychlejší než u rodiny protokolů distance vektor, které jsou odkázány na postupné šíření informace v případě změny. 3.3 Výběr cesty Výběr správné cesty je vždy zcela v režii zařízení, které daný paket zpracovává. 1. Rámec se rozbalí na síťové (network) vrstvě na paket; 2. Prozkoumá se cílová (destination) IP adresa v hlavičce paketu; 3. Porovná se obsah směrovací tabulky s hledanou adresou a zvolí se nejvhodnější následující zařízení podle druhu směrovacího algoritmu, na které je paket poslán; 4. Paket se zabalí na rámec, kterému je přidělena nová cílová MAC adresa následujícího zařízení; 5. Rámec se odešle pryč správným rozhraním; 6
8 3.4 Konfigurace na routeru Příkazem router <protocol> se v módu konfigurace terminálu všeobecně spouští dynamické směrování. Příkazem network <net-portion> v módu konfigurace směrovacího protokolu se určuje, do kterých sítí se budou směrovací informace šířit. (config)#router rip (config)#router igrp 1 (config)#router eigrp 1 (config)#router ospf 1 Protokoly RIP v1 a IGRP fungují na třídním směrování, tzn. <net-portion> určují na základě implicitních masek té či oné třídy, do které síť patří. Což znamená: (config-router)#network V případě použití výše zmiňovaných třídních protokolů se bude informace šířit do sítě na základě implicitní masky /8 třídy A, v případě užití beztřídních protokolů pak bude záležet na nastavených maskách podsítě na jednotlivých rozhraních. 3.5 Interior a Exterior gateway protocols Interior routing protocols Tyto jsou určeny pro sítě, které se nacházejí pod administrativní správou jedné organizace. Základním účelem těchto protokolů je vyhledání optimální trasy (použití metrik a různých algoritmů pracujících s těmito metrikami) k cíly v rámci daného segmentu sítě. Typickými zástupci jsou: RIP, E-/IGRP, OSPF, IS-IS Exterior routing protocols Jsou navrženy tak, aby dynamicky směrovaly a spojovaly sítě, které se nadcházejí pod administrativní správou různých subjektů. Typicky se používají mezi dvěma různými poskytovateli internetového připojení (ISP) a nebo mezi vstupním bodem segmentu sítě a ISP pro tuto síť. Typickými zástupci jsou: BGP, EGP3 7
9 3.6 Srovnání protokolů Název Typ Druh Metrika U-I-H-F Poznámky RIPv1 IGP Distance vector Hops (max.15) classful, broadcast update RIPv2 IGP Distance vector Hops (max.15) classless, multicast RIPng IGP Distance vector Hops (max.15) podpora IPv6 IGRP IGP Distance vector Rovnice 24b chybí VLSM EIGRP IGP Hybrid Rovnice 32b multicast update OSPFv2 IGP Link-state SPF multicast update [5-6] OSPFv3 IGP Link-state SPF podpora IPv6 MOSPF IGP Link-state SPF plně mutlicastový, nepoužívá se IS-IS IGP Link-state Dijkstra pracuje nezávisle na IP Dual IS-IS IGP Link-state Dijkstra pracuje na TCP/IP FSPF IGP Link-state pro sítě s optickou kabeláží BGP EGP Path vector path, netpolicies, rulesets standardizovaný EGP3 EGP Path vector historický přežitek E-/IGRP používají následující rovnici pro zjištění metriky: K 2 + bandwidth K5 K 1 bandwidth + + K3 delay 256 load reliability + K 4 Přičemž implicitně jsou konstanty nastaveny následovně: K 1 = 1, K 2 = 0, K3 = 1, K 4 = 0, K5 = 0 OSPF a IS-IS používají stejný algoritmus k vyhledání nejkratší možné cesty k cíly. Protokol OSPF je sice populárnější na druhou stranu není tak univerzální jako IS-IS, který je vhodný i pro velmi rozsáhlé sítě. Zatímco OSPF podporuje autonomní systémy s maximálně 50 routery, IS-IS zvládá systémy až s 1000 routery. 8
5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly
5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a
VícePočítačové sítě IP směrování (routing)
Počítačové sítě IP směrování (routing) IP sítě jsou propojeny směrovači (routery) funkcionalita směrovačů pokrývá 3. vrstvu RM OSI ~ vrstvu IP architektury TCP/IP (L3) směrovače provádějí přepojování datagramů
VíceSměrování. static routing statické Při statickém směrování administrátor manuálně vloží směrovací informace do směrovací tabulky.
Směrování Ve větších sítích již není možné propojit všechny počítače přímo. Limitujícím faktorem je zde množství paketů všesměrového vysílání broadcast, omezené množství IP adres atd. Jednotlivé sítě se
VíceNepřímé do jiných sítí (podle IP adresy sítě přes router - určitou gateway ) Default gateway (společná výchozí brána do všech dostupných sítí)
Pojmy IP adresa Maska sítě (podsítě) Subnet mask Směrování Přímé do přímo připojených sítí (podle MAC rozhraní připojeného do stejné sítě) Nepřímé do jiných sítí (podle IP adresy sítě přes router - určitou
VícePočítačové sítě II. 13. Směrování. Miroslav Spousta, 2004
Počítačové sítě II 13. Směrování Miroslav Spousta, 2004 1 Představa propojení sítí sítě jsou propojeny pomocí směrovačů mezi každými dvěma uzly existuje cesta přes mezilehlé sítě a směrovače většinou více
VícePočítačové sítě II. 13. Směrování Miroslav Spousta, 2006 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/
Počítačové sítě II 13. Směrování Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 Představa propojení sítí sítě jsou propojeny pomocí směrovačů mezi každými dvěma uzly existuje cesta
VícePočítačové sítě IP routing
IP sítě jsou propojeny směrovači - routery Funkce směrovačů odpovídá 3. vrstvě referenčního modelu OSI - L3 L3 odpovídá IP vrstvě architektury TCP/IP Směrovače provádějí přepojování datagramů mezi IP sítěmi
VíceBEZTŘÍDNÍ SMĚROVÁNÍ, RIP V2 CLASSLESS ROUTING, RIP V2
FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ FACULTY OF INFORMATION TECHNOLOGY DEPARTMENT OF INFORMATION SYSTEMS BEZTŘÍDNÍ SMĚROVÁNÍ, RIP V2 CLASSLESS ROUTING, RIP V2 JIŘÍ KAZÍK JAROSLAV
VícePředstava propojení sítí
Počítačové sít ě II 13. Směrování Miroslav Spousta, 2004 1 Představa propojení sítí sít ě jsou propojeny pomocí směrovačů mezi každými dvěma uzly existuje cesta přes mezilehlé sít ě a směrovače většinou
VíceSměrovací protokoly, propojování sítí
Směrovací protokoly, propojování sítí RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové
VíceSměrovací protokol OSPF s využitím systému Mikrotom. Ing. Libor Michalek, Ph.D.
Směrovací protokol OSPF s využitím systému Mikrotom Ing. Libor Michalek, Ph.D. Ostrava, 2010 Úvod Mikrotik představuje kompletní operační systém pracující jak na platformách x86, tak na proprietárních
VíceMožnosti vylaďování subsecond konvergence EIGRP
Možnosti vylaďování subsecond konvergence EIGRP Filip Haferník (HAF006) & Bořivoj Holinek (HOL659) Abstrakt: Projekt má za cíl seznámit s problematikou konvergence a její vylaďování v EIGRP. Součástí projektu
VíceLadislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň
Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň Offline Převézt vlakem disk 1TB z Plzně do Prahy Poslat poštovního holuba s flash diskem 16GB Online Přímá komunikace propojených počítačů Metalický spoj Optické vlákno
VíceInternet se skládá ze o Segmentů, kde jsou uzly propojeny např. pomocí Ethernetu, Wi-Fi, atd. a tvoří autonomní oblasti 10.1.x.x 172.17.x.x Atd.
Směrování Z pohledu uživatele sítě je směrování proces, kterým se určí cesta paketu z výchozího uzlu do cílového uzlu Z pohledu směrovače (routeru) jde o o Přijmutí paketu na jednom ze svých rozhraní a
VíceTÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy
TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy Číslo otázky : 9. Otázka : Propojování počítačových sítí: most-přepínač, virtuální sítě, směrovač. Směrování, směrovací tabulka, směrovací protokoly. Obsah
VíceJosef J. Horálek, Soňa Neradová IPS1 - Přednáška č.8
Přednáška č.8 Úvod do směrování Principy směrování Historie směrování v internetu Typy směrování Směrovací tabulky Směrovací protokoly Budoucnost směrování & důsledky zavedení IPv6 Hlavním úkolem směrování
Vícesměrovací algoritmy a protokoly
Směrování, směrovací algoritmy a protokoly Petr Grygárek 1 Sítě s přepínáním okruhů a s přepínáním paketů (WAN) 2 Sítě s přepínáním okruhů historicky starší (vyvinuly se z telefonních sítí) explicitní
VícePočítačové sítě 1 Přednáška č.8 Problematika směrování
Počítačové sítě 1 Přednáška č.8 Problematika směrování Osnova = Základy směrování v IPv4 = Směrovač = Směrovací tabulka a směrování = Statické směrování = Dynamické směrování Základy směrování v IPv4 Základy
VíceSměrování VoIP provozu v datových sítích
Směrování VoIP provozu v datových sítích Ing. Pavel Bezpalec, Ph.D. Katedra telekomunikační techniky FEL, ČVUT v Praze Pavel.Bezpalec@fel.cvut.cz Obecné info o směrování používané směrovací strategie Směrování
VíceVnější směrovací protokoly
Vnější směrovací protokoly 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Vnější směrovací protokoly _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0
VíceSíťová vrstva. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.
Síťová vrstva RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS
VíceInternet a zdroje. (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec. Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu
Internet a zdroje (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu 12 26. 11. 2010 (KFC-INTZ) ARP, routing 26. 11. 2010 1 / 10 1 ARP Address Resolution
VíceProgramování síťové služby Sniffer OSPFv2 a OSPFv3
Dokumentace k projektu z předmětu ISA Programování síťové služby Sniffer OSPFv2 a OSPFv3 Dne 27. listopadu 2011 zpracovala: Kateřina Šímová, xsimov01@stud.fit.vutbr.cz Fakulta informačních technologií
VícePropojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy
Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy Petr Grygárek 1 Důvody propojování/rozdělování sítí zvětšení rozsahu: překonání fyzikálních omezení dosahu technologie lokální sítě propojení původně
VíceZáklady směrování CCNA 1 / 10
Seminární práce do předmětu CC3 2006/2007 Základy směrování CCNA 1 / 10 28.2.2007 Autoři: Jaroslav Dytrych, xdytry00@stud.fit.vutbr.cz Ladislav Bačík, xbacik03@stud.fit.vutbr.cz Fakulta informačních technologií
Více1. Směrovače směrového protokolu směrovací tabulku 1.1 TTL
1. Směrovače Směrovače (routery) jsou síťové prvky zahrnující vrstvy fyzickou, linkovou a síťovou. Jejich hlavním úkolem je směrování paketů jednotlivými sítěmi ležícími na cestě mezi zdrojovou a cílovou
VíceTypická využití atributu Community protokolu BGP - modelové situace
Typická využití atributu Community protokolu BGP - modelové situace Vít Slováček Login: SLO0058 Abstrakt: Dokument popisuje konfiguraci protokolu BGP (Border Gateway Protocol) a nastavení atributu community.
VíceSměrování v lokálních a globálních sítích
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra matematiky, statistiky a informačních technologií Směrování v lokálních a globálních sítích Bakalářská práce Autor: Dalibor Nauš studijní obor: Informační technologie,
VíceSměrování IP datagramů
Směrování IP datagramů Směrovací protokoly - směrování je jeden ze základních principů na kterých stojí dnešní Internet Principy směrování I. Směrování IP datagramů si lze představit např. jako: třídění
VíceRodina protokolů TCP/IP. Rodina protokolů TCP/IP. verze 3. Téma 6: Směrování v IP sítích. Jiří Peterka
NSWI021 NSWI045 1/1 6/1 verze 3 Téma 6: Směrování v IP sítích Jiří Peterka NSWI021 NSWI045 1/2 6/2 přímé a nepřímé doručování když uzel A odesílá IP datagram uzlu B, mohou nastat 2 různé případy: A 2 síť
VícePetr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava, Směrované a přepínané sítě,
1.3 Směrování v počítačových sítích a v Internetu. Abychom mohli paketovou sítí směrovat pakety od zdroje k cíli, potřebujeme správným způsobem naplnit směrovací tabulky všech směrovačů na trase. V malých
VícePočítačové sítě. Jan Outrata KATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. přednášky
Počítačové sítě Jan Outrata KATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI přednášky Tyto slajdy byly jako výukové a studijní materiály vytvořeny za podpory grantu FRVŠ 1358/2010/F1a. Síťová vrstva
VícePočítačové sítě. Ing. Petr Machník, Ph.D. Ing. Libor Michalek, Ph.D.
Počítačové sítě Ing. Petr Machník, Ph.D. Ing. Libor Michalek, Ph.D. Ostrava, 2010 1 Úvod Cílem těchto studijních materiálů ke kurzu Počítačové sítě je seznámit čtenáře s vybranými tématy z oblasti počítačových
VíceNové LSA v topologické databází OSPFv3
Nové LSA v topologické databází OSPFv3 Petr Feichtinger, FEI022 Tomáš Šmíd, SMI0022 Abstrakt: Tato práce popisuje praktický příklad konfigurace topologické databáze OSPFv3. Dále práce popisuje nové LSA
VíceVLSM Statické směrování
VLSM Statické směrování Počítačové sítě 5. cvičení Dělení IP adresy na síť a stanici Třídy adres prefixový kód v prvním bajtu určuje hranici Podle masky podsítě (subnet mask) zleva souvislý úsek 1 v bin.
VíceNezávislé unicast a multicast topologie s využitím MBGP
Nezávislé unicast a multicast topologie s využitím MBGP Bc. Kriváček Martin (KRI0080), Bc. Stratil Tomáš(STR0136) Abstrakt: Tento krátký dokument by měl teoreticky i prakticky zasvětit do problematiky
VíceBudování sítě v datových centrech
Budování sítě v datových centrech Ing. Pavel Danihelka pavel.danihelka@firma.seznam.cz Network administrator Obsah Úvod Hardware Škálovatelnost a propustnost Zajištění vysoké dostupnosti Bezpečnost Load
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
VíceSměrování- OSPF. Směrování podle stavu linek (LSA) Spolehlivé záplavové doručování
Směrování- OSPF Směrování podle stavu linek (LS) Link State lgorithm(ls) směrování podle stavu linek Každý uzel ví jak dosáhnout přímo spojené sousedy: lokální linkstate(stav linek) Přerušenélinky nebo
VíceVLSM Statické směrování
VLSM Statické směrování Počítačové sítě 5. cvičení Dělení IP adresy na síť a stanici Třídy adres prefixový kód v prvním bajtu určuje hranici Podle masky podsítě (subnet mask) zleva souvislý úsek 1 v bin.
VíceRodina protokolů TCP/IP, verze 2.3. Část 6: IP směrování
v. 2.3 Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Rodina protokolů, verze 2.3 Část 6: IP směrování Jiří Peterka, 2006 v. 2.3 co je směrování (routing)? striktně
VíceTechnologie počítačových sítí 7. přednáška
Technologie počítačových sítí 7. přednáška Obsah sedmé přednášky Směrování Směrování Předávání a filtrace Směrování - Zpracování Manipulace se směrovacími tabulkami - Výpis obsahu směrovací tabulky v NT
VíceJiří Tic, TIC080 Lukáš Dziadkowiec, DZI016 VŠB-TUO. Typy LSA v OSPF Semestrální projekt: Směrované a přepínané sítě
.. VŠB-TUO Jiří Tic, TIC080 Lukáš Dziadkowiec, DZI016 Typy LSA v OSPF Semestrální projekt: Směrované a přepínané sítě......... 7.06.2005 1.Zadání Navrhněte topologii sítě pro ověření jednotlivých typů
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceEIGRP funkce Stub. Jiří Boštík (BOS031)
EIGRP funkce Stub Jiří Boštík (BOS031) Abstrakt: V tomto projektu pracuji s funkcí Stub, která je součástí routovacího protokolu EIGRP. Snažil jsem se popsat princip fungování Stub a uvést ho na příkladu.
VíceSměrování. 4. Přednáška. Směrování s částečnou znalostí sítě
Sever 22.3.2010 Směrování 4. Přednáška Tomáš Fidler Proces předávání paketů Využívají se efektivní datové struktury Jak získat směrovací informace... Jak se dá využít směrovací informace... Směrování s
VíceKonfigurace síťových stanic
Konfigurace síťových stanic Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je porozumět správně nakonfigurovaným stanicím z hlediska připojení k datovým sítím. Studenti se seznámí se základními pojmy a principy konfigurace,
VíceRoute reflektory protokolu BGP
SMĚROVANÉ A PŘEPÍNANÉ SÍTĚ Route reflektory protokolu BGP Jakub WAGNER Michal BODANSKÝ Abstrakt: Tato práce se zabývá testováním technologie route reflektorů na přístrojích firmy Cisco při dodržení podmínek
Vícee1 e1 ROUTER2 Skupina1
Zkouška POS - Vzorové zadání Jméno:... Os.číslo:... Maximální bodový zisk 55b, minimum 30b. Při dosažení 25-29b rozhoduje o uznání zkoušky ústní přezkoušení (další body se při ústní zkoušce nepřidělují).
VícePDF created with pdffactory Pro trial version Směrování -BGP. Border GatewayProtocol (BGP) Historie BGP
Směrování -BGP Border GatewayProtocol (BGP) q Protokol pro směrování mezi autonomními oblastni q Rozdíly Inter-AS a Intra-AS směrování rozhodování Intra-AS: jeden administrátor, nenítřeba rozhodovací strategie
VíceMožnosti Multi-Topology Routing v Cisco IOS (ISIS, OSPF, BGP, EIGRP)
Možnosti Multi-Topology Routing v Cisco IOS (ISIS, OSPF, BGP, EIGRP) Václav Stefek, Jan Krejčí, Dušan Griga, Martin Medera Abstrakt: Tato práce představuje výstup semestrálního projektu do předmětu Směrované
VíceMožnosti IPv6 NAT. Lukáš Krupčík, Martin Hruška KRU0052, HRU0079. Konfigurace... 3 Statické NAT-PT Ověření zapojení... 7
Možnosti IPv6 NAT Lukáš Krupčík, Martin Hruška KRU0052, HRU0079 Abstrakt: Tento dokument ukazuje možné řešení problematiky IPv6 NAT. Součástí je návrh topologií zapojení a praktické otestovaní. Kontrola
VícePočítačové sítě Směrovací protokol OSPF. Jak se směruje v globálním Internetu. Leoš Boháč Jan Kubr
Počítačové sítě Směrovací protokol OSPF. Jak se směruje v globálním Internetu. Leoš Boháč Jan Kubr Směrovací protokol OSPF směrovací protokol - OSPF (Open Shortes Path First) je stavově orientovaný a distribuovaný
VíceX36PKO Úvod Protokolová rodina TCP/IP
X36PKO Úvod Protokolová rodina TCP/IP 1 Kontakty Jan Kubr kubr@fel.cvut.cz,místnost E-435,(22435) 7628, konzultace Po 15:30, po předchozí domluvě, https://dsn.felk.cvut.cz/wiki/vyuka/cviceni/x36pko/start
VícePočítačové sítě I. 9. Internetworking Miroslav Spousta, 2005 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/
Počítačové sítě I 9. Internetworking Miroslav Spousta, 2005 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 Internetworking propojování sítí a jejich částí (segmentů) spojováním sítí vzniká inter network
VíceMulticast Source Discovery Protocol (MSDP)
Multicast Source Discovery Protocol (MSDP) Jan Pastrňák(PAS126) Šindler Ondřej(SIN099) Konfigurace a použití protokolu MSDP na Cisco Routerech Co je MSDP MSDP je protokol umožňující propojení multicastových
VíceProtokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF
IP vrstva Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF UDP TCP Transportní vrstva ICMP IGMP OSPF Síťová vrstva ARP IP RARP Ethernet driver Vrstva síťového rozhraní 1 IP vrstva Do IP vrstvy náležejí další
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA TECHNOLOGIÍ A MĚŘENÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA TECHNOLOGIÍ A MĚŘENÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Současné routovací protokoly Marek Švamberg 2014 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá směrováním a
Více32-bitová čísla Autonomních Systémů v protokolu BGP
32-bitová čísla Autonomních Systémů v protokolu BGP Jakub Martiník (MAR0178), Lukáš Dobrý (DOB0016) Abstrakt: Tento krátký dokument ověřuje kompatibilitu mezi autonomními systémy v protokolu BGP, které
VíceDynamické směrování Michal Minařík, Y36SPS
Dynamické směrování Michal Minařík, Y36SPS Směrování Obecně můžeme říct, že pod pojmem směrování (anglicky routování) si můžeme představit hledání cesty v počítačových sítích. Úkolem je dopravit paket
VíceRoutování směrovač. směrovač
Routování směrovač směrovač 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: _ Počítačové sítě a systémy Routování směrovač 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
VícePodsíťování. Počítačové sítě. 7. cvičení
Podsíťování Počítačové sítě 7. cvičení Dělení IP adresy na síť a stanici Třídy adres prefixový kód v prvním bajtu určuje hranici Podle masky podsítě (subnet mask) zleva souvislý úsek 1 v bin. reprezentaci,
VíceSystémy pro sběr a přenos dat
Systémy pro sběr a přenos dat propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem internetworking
Více4. Síťová vrstva. Síťová vrstva. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly.
4. Síťová vrstva Studijní cíl Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Síťová vrstva Síťová vrstva zajišťuje směrování a poskytuje jediné síťové rozhraní
Více32-bitová čísla Autonomních Systémů v protokolu BGP
32-bitová čísla Autonomních Systémů v protokolu BGP Jakub Martiník (MAR0178), Lukáš Dobrý (DOB0016) Abstrakt: Tento krátký dokument ověřuje kompatibilitu mezi autonomními systémy v protokolu BGP, které
VíceMPLS Penultimate Hop Popping
MPLS Penultimate Hop Popping Jiří Otáhal (ota049) Abstrakt: Projekt má za úkol seznámit s funkcí protokolu MPLS Penultimate Hop Popping jejími přínosy a zápory při použití v různých aplikacích protokolu
VícePočítačové sítě 1 Přednáška č.5
Počítačové sítě 1 Přednáška č.5 Osnova = Vlastnosti IPv6 = Adresování v IPv6 = Routovací protokoly pro IPv6 = Metody migrace mezi IPv4 a IPv6 Rozdíly IPv4 vs IPv6 = Větší adresní prostor = Řádově 100 000
VícePočítačové sítě IP multicasting
IP multicast mechanismus pro skupinovou komunikaci v IP vrstvě Zdroj vysílá jeden datagram, na multicast směrovačích se jeho kopie vysílají do větví multicast stromu Adresy typu D podpora IP multicastu
VíceTesty kompatibility BGP a OSPF mezi Cisco a Mikrotik
Testy kompatibility BGP a OSPF mezi Cisco a Mikrotik Marcel Staniek Abstrakt: Tento semestrální projekt se zabývá interoperabilitou směrovacích protokolů OSPF a BGP mezi směrovači společností Cisco a Mikrotik.
VíceZáklady IOS, Přepínače: Spanning Tree
Základy IOS, Přepínače: Spanning Tree Počítačové sítě 4. cvičení Semestrální projekt (1) Semestrální projekt (2) Struktura projektu: Adresní plán a konfigurace VLAN Směrování a NAT DNS server DHCP server
VíceAktivní prvky: brány a směrovače. směrovače
Aktivní prvky: brány a směrovače směrovače 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky brány a směrovače 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART
VíceProjekt k předmětu Směrované a přepínané sítě. Ověření kompatibility implementací OSPF na Cisco IOS a Linuxu - různé typy oblastí
Projekt k předmětu Směrované a přepínané sítě Ověření kompatibility implementací OSPF na Cisco IOS a Linuxu - různé typy oblastí Zpracoval: Bogdan Siderek, Jan Štulík dne 18.6.2006 1. Zadání projektu Ověřte
VíceL2 multicast v doméně s přepínači CISCO
L2 multicast v doméně s přepínači CISCO Vojtěch Kotík (KOT0084) Abstrakt: Tento dokument se zabývá šířením L2 multicastu v doméně složené z přepínačů Cisco. Obsahuje stručný popis technologie a jejích
VíceHSRP v1+v2, reakce na události object trackingu, vliv na zátěž CPU
HSRP v1+v2, reakce na události object trackingu, vliv na zátěž CPU Pavel Bernat Abstrakt: Tato práce se zabývá způsobu konfigurace HSRP (protokol umožňující zřízení dvou výchozích bran a jejich seskupení
VíceBIRD Internet Routing Daemon
BIRD Internet Routing Daemon Ondřej Zajíček CZ.NIC z.s.p.o. IT 13.2 Úvod I Úvod do dynamického routování I Představení démona BIRD I OSPF a BIRD I BGP a BIRD Dynamické routování I Sestavení routovacích
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Fyzická vrstva Lan,
VíceKonfigurace sítě s WLAN controllerem
Konfigurace sítě s WLAN controllerem Pavel Jeníček, RCNA VŠB TU Ostrava Cíl Cílem úlohy je realizace centrálně spravované bezdrátové sítě, která umožní bezdrátovým klientům přistupovat k síťovým zdrojům
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKACNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
VícePoděkování 21 O autorovi 23 Úvod 25 Síťové certifikace Cisco 25
Obsah Poděkování 21 O autorovi 23 Úvod 25 Síťové certifikace Cisco 25 Cisco Certified Entry Network Technician (CCENT) 26 Cisco Certified Network Associate Routing and Switching (CCNA R/S) 27 Proč se stát
VíceJAK ČÍST TUTO PREZENTACI
PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI
VíceVŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta elektroniky a informatiky. Semestrální práce. BGP Routing Registry - principy a využití Zdeněk Nábělek
VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta elektroniky a informatiky Semestrální práce BGP Routing Registry - principy a využití 2014 Zdeněk Nábělek Abstrakt Tento semestrální projekt se zabývá stručným
VíceBudování sítě v datových centrech
Budování sítě v datových centrech Ing. Pavel Danihelka Senior network administrator Obsah Seznam a jeho síť Hardware Škálovatelnost a propustnost Zajištění vysoké dostupnosti Load balancing Návrh architektury
VíceDistribuované systémy a počítačové sítě
Distribuované systémy a počítačové sítě propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem
VícePočítačové sítě ZS 2012/2013 Projekt návrhu sítě zadání
Počítačové sítě ZS 2012/2013 Projekt návrhu sítě zadání Pavel Moravec, FEI VŠB-TU Ostrava Zadání Navrhněte a zdokumentujte konfiguraci podnikové sítě připojené do Internetu. Řešení po částech realizujte,
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceSměrovací protokoly. Veronika Štorková, CCIE R&S #23705 Systems Engineer, Cisco RCNA_Plzeň_RoutingProtokoly
Směrovací protokoly Veronika Štorková, CCIE R&S #23705 Systems Engineer, Cisco Agenda Přehled IG směrovacích protokolů Fungování směrovacích protokolů v Cisco routerech Návrh sítí s ohledem na IGP Redistribuce
VíceDefinice pojmů a přehled rozsahu služby
PŘÍLOHA 1 Definice pojmů a přehled rozsahu služby SMLOUVY o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti využívající technologie Carrier IP Stream mezi společnostmi a Poskytovatelem 1. Definice základních
VíceZákladní principy obrany sítě II. Michal Kostěnec CESNET, z. s. p. o.
Základní principy obrany sítě II. Michal Kostěnec CESNET, z. s. p. o. Bezpečnost prakticky urpf RTBH směrování Zvýšení dostupnosti DNS služeb Honeypot snadno a rychle Efektivní blokování zdrojových/cílových
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Síťové vrstvy Fyzická
VíceObsah Počítačová komunikace... 2. Algoritmy a mechanismy směrování v sítích... 4. Řízení toku v uzlech sítě a koncových zařízeních...
Počítačová komunikace Algoritmy a mechanismy směrování v sítích Řízení toku v uzlech sítě a koncových zařízeních Protokoly Internetu, adresace, programové rozhraní Propojování sítí a funkce propojovacích
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceSměrování. Kapitola 7
Kapitola 7 Směrování Směrování IP datagramů (IP routing) a předávání IP datagramů (IP forwarding) jsou dva procesy, na kterých Internet stojí. Základní schéma směrování je zobrazeno na obr. 7.. Představme
VícePočítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.
Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní
VíceL2 multicast v doméně s přepínači CISCO
L2 multicast v doméně s přepínači CISCO Vojtěch Kotík (KOT0084) Abstrakt: Tento dokument se zabývá šířením L2 multicastu v doméně složené z přepínačů Cisco. Obsahuje stručný popis technologie a jejích
VíceSměrované a přepínané sítě
VŠB - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra informatiky Směrované a přepínané sítě Semestrální práce Průzkum možností protokolu OSPFv3 2007 Petr Kopřiva, kop173 Roman
VícePROVOZNÍ ŘÁD NIX.CZ, z.s.p.o. (Verze 10.0 ze dne s účinností od )
PROVOZNÍ ŘÁD NIX.CZ, z.s.p.o. (Verze 10.0 ze dne 2.6.2016 s účinností od 1.8.2016) Článek I. PŘEDPOKLADY ČLENSTVÍ VE SDRUŽENÍ 1.1 Každá právnická osoba žádající o členství ve sdružení NIX.CZ musí splňovat
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ SMĚROVACÍ PROTOKOL OLSR PRO MANET SÍTĚ V SIMULAČNÍM PROSTŘEDÍ OPNET MODELER
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKACNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
VíceIPv6. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.
IPv6 RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS 2010/11,
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
Více