TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy
|
|
- Alexandra Doležalová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy Číslo otázky : 9. Otázka : Propojování počítačových sítí: most-přepínač, virtuální sítě, směrovač. Směrování, směrovací tabulka, směrovací protokoly. Obsah :
2 1. Úvod Propojení sítí se může realizovat na první, druhé nebo třetí vrstvě síťového OSI modelu. Propojení pomocí zařízení pracujících na první a druhé vrstvě je charakteristické pro sítě LAN, zařízení pracující na 3. vrstvě se používají především k propojování WAN sítí. Typickými prvky pro propojení sítí jsou: rozbočovač(hub) most, přepínač(bridge, switch) směrovač(router) 1.1 Propojování počítačových sítí pomocí zařízení první vrstvy Propojování sítí pomocí zařízení první vrstvy je realizováno rozbočovačem. Rozbočovač není inteligentní zařízení a neví o tom, které zařízení má připojené na jednotlivých portech (přesněji řečeno, nezná MAC adresu připojeného zařízení). Pokud nějaké zařízení připojené k rozbočovači vyšle do sítě rámec, rozbočovač jej vždy rozešle přes všechny porty dál. Z toho plyne neefektivní využití přenosových kapacit sítě, větší počet kolizí a snížená bezpečnost takovéto sítě (jedna stanice může odposlechnout provoz adresovaný jiné stanici v síti). Rozbočovače v současné době nahradily přepínače, proto se tento způsob propojování již nepoužívá. 1.2 Propojování počítačových sítí pomocí zařízení druhé vrstvy Typickým zařízením na této vrstvě je most (bridge), respektive nějaká z jeho variant. Most je schopen rozpoznat rozpoznat MAC adresu v přijatých datových rámcích a selektivně tyto rámce odesílat na konkrétní porty. Mosty mohou provádět i konverzi média (FastEthernet <-> GigaBit Ethernet, apod.). Mosty jsou transparentní (samoučící)/zdrojové směr Transparentní(samoučící) most Zasílá rámce podle tabulky se záznamy ve tvaru <MAC_adresa, port>. Tabulku si buduje z příchozích rámců. Podle zdrojové MAC adresy a příchozího portu. Záznamy v tabulce mají časově omezenou platnost. Při příchodu rámce s jistou zdrojovou adresou z jistého portu se časovač příslušné položky tabulky resetuje. Rámce, jejichž cílová adresa v tabulce dosud není, se rozesílají na všechny porty (tzv. Flooding), rámce s cílovou adresou broadcast se rozesílají všude Zdrojové směrování Cestu rámce sítí určuje zdrojová stanice v rámci explicitně uveden seznam segmentů, kterými má rámec projít. Typicky použití v síti Token Ring struktura propojených kruhů Spanninig tree V komplikovanějších topologiích, kde je možnost vzniku smyčky (tj. existuje více možných cest mezi uzly), je nutné aby přepínače podporovaly Spanning Tree protokol (STP). STP zamezuje vzniku smyček tím, že porty na přepínačích, ke kterým jsou připojeny linky tvořící potenciální smyčku, zablokuje. Dochází k neustále automatické konstrukci stromu, pokrývající graf sítě. V případě výpadku linky/portu se strom automaticky změní. Funkce spanning tree : Volí se kořen stromu(root). Volba probíhá buď podle předem nakonfigurovaných priorit a přepínačích nebo podle Bridge ID (parametr, který má každý přepínač se zapnutou podporou STP). Vytvoří se strom nejkratších (nejlevnějších) cest z každého přepínače
3 ke kořeni. Preferenci linky lze ovlivnit nakonfigurováním její ceny (podobné jako metrika u směrování). Implicitně je cena nepřímo úměrná přenosové rychlosti linky. Porty, které jsou součástí vytvořeného stromu, budou aktivní (stav forwarding), ostatní porty se zablokují (stav blocking) Virtuální sítě Na přepínaných sítích je možné realizovat tzv. virtuální sítě (VLAN). Virtuální sítě umožňují definovat nad fyzickou topologií určitou logickou strukturu umožňují rozdělit fyzickou síť na segmenty, které se vůči sobě chovají navzájem tak, jako by fyzicky propojené nebyly. Členství v konkrétní virtuální síti lze definovat: staticky určitý port na přepínači patří do určité VLAN. Tento způsob se používá nejčastěji dynamicky - o členství ve VLAN se rozhodne na základě MAC adresy nebo někdy i na základě údaje vyšší vrstvy (třeba IP adresy). Dynamické určování členství vyžaduje existenci zvláštního zařízení VMPS (VLAN Membership Server) od kterého se přepínače dozvídají informace o přiřazení stanice do určité VLAN. V topologiích s více přepínači je potřeba zajistit, aby členy jednoho VLANu mohly být stanice fyzicky připojené k jiným přepínačům, proto je k běžné hlavičce rámce připojena informace o čísle virtuální sítě (tag), kterou protější zařízení využije k rozpoznání příslušnosti k VLAN. 1.2 Propojování WAN sítí Realizuje se pomocí zařízení pracujících na 3. síťové vrstvě nazývaných směrovače Směrovač (router) Směrovač je zřízení, které procesem zvaným směrování přeposílá pakety směrem k jejich cíli. Směrovač používá směrovací tabulku, která obsahuje nejlepší vesty k určitým cílům (do určitých sítí) a směrovací metriky spojené s těmito cestami. Směrovač může mít záznamy ve směrovací tabulce nakonfigurované staticky nebo je může získávat dynamicky. V případě dynamického směrování je nutné, aby směrovač podporoval některý ze směrovacích protokolů, pomocí něhož si může vyměňovat směrovací informace s ostatními směrovači v síti Směrovací tabulka Obsahuje záznamy ve tvaru : <cílová adresa(+maska), výstupní rozhraní/next_hop, metrika> cílová adresa/maska může být ivedena síť, podsíť nebo konkrétní uzel výstupní rozhraní/next_hop - uvádí přes jaké rozhraní nebo přes který další router v některé z přilehlých sítí se mají posílat pakety s cílovou adresou metrika - cena cesty, pro výpočet metriky se používají různá kritéria, např počet hopů (routerů) po cestě k cíli, rychlost linky, apod. Metriku lze nastavit staticky nebo ji dynamicky spočítá směrovací protokol. Při směrování se použije cesta, která se shoduje s adresou cíle v paketu na co největší počet míst. Zvláštním záznamem ve směrovací tabulce je implicitní cesta (default route, last resort route). Veškeré pakety, pro jejichž cílovou adresu neexistuje položka ve směrovací tabulce, se pošlou implicitní cestou.
4 1.2.2 Směrování Je to proces hledání cesty sítí, který se může lišit podle typu sítě. Ve spojově orientovaných sítích se směrování provádí při vytváření spojení. Po vytvoření spojení jdou všechny pakety jednou cestou a nemohou se přeházet do nesprávného pořadí. V sítích s přepínáním paketů se směrování provádí při zpracování každého paketu. Každý paket tedy může dorazit k cíli jinou cestou a není zaručeno, že pakety dorazí do cíle ve stejném pořadí v jakém byly odeslány. Podle přístupu dělíme směrování na: Distribuované Centralizované Izolované Podle typu dělíme směrování na: Statické Dynamické Distribuované směrování Patří k nejpoužívanějším, v mnoha variantách se používá v Internetu. Každý směrovač zná "vzdálenost" (ceny linek) ke všem svým sousedům a stav těchto linek (funkčnost, přenosovou rychlost, okamžitou zátěž,...). Každý směrovač si vyměňuje své informace o směrování s jinými směrovači (prostřednictvím sousedů) ze získaných informací si směrovač vytvoří směrovací tabulku Centralizované směrování Prakticky nepoužívané. V síti existuje centrální prvek RCC (Routing Control Center), který shromažďuje informace o okolí od všech směrovačů, kombinuje z nich topologii sítě, počítá směrovací tabulky pro všechny směrovače a předává jim je. Jednotlivé směrovače posílají periodicky do RCC stavové informace (seznam "živých" sousedů, délky front na jednotlivých interface, celková zpracovávaná zátěž,...). Problém s distribucí tabulek od RCC do jednotlivých směrovačů - distribuce postupná, směrování v době distribuce nekonzistentní (staré a nové verze tabulek současně) Izolované směrování Používá se jen pro speciální účely. Je založeno pouze a jedině na lokálně dostupné informaci (délky front na jednotlivých rozhraních, informace získaná z procházejících paketů - např. směr, kterým leží zdroj příchozího paketu). Existuje několik metod, které izolované směrování používá: Horký brambor - paket se vkládá do nejkratší výstupní fronty (cílem je se jej co nejrychleji zbavit). Backward learning - do paketů se vkládá identifikace zdrojové sítě a počítadlo, při průchodu každým směrovačem se počítadlo zvýší - směrovač z příchozího paketu zjistí, jak daleko je přes dané rozhraní ke zdrojové síti Záplavové směrování (flooding) - paket se vyšle na všechny linky mimo té, ze které přišel V paketu je počítadlo přeskoků, likvidace paketu při dosažení limitu jako opatření proti zahlcení. Podle toho, jak se získávají směrovací informace, lze rozdělit směrování na statické a dynamické.
5 Statické směrování Tabulky v jednotlivých směrovačích jsou konfigurovány "ručně" pracnější. Odpadá režie směrovacích protokolů (zabraná šířka pásma,čas na zpracování). Bezpečnější (omezení možnosti generování falešných směrovacích informací, odposlouchání topologie sítě). Při výpadku linky je nutný ruční zásah. Použitelné, pokud se topologie příliš často nemění (od výpadků a modifikací sítě) Dynamické směrování Automaticky reaguje na poměry v síti (topologie, zátěž,...). Nutnost provozu směrovacích protokolů. Užitečné při častých změnách (příp. i obecně neznámé) topologie sítě (typicky v Internetu) Směrovací protokoly Sm'ěrovací protokoly lze rozdělit podle způsobu výměny a zpracování směrovacích informací na protokoly používající distanc-vector algoritmus a na protokoly využívající link-state algoritmus Distance-vector protokoly Protokoly RIP, IGRP. Směrovače neznají topologii sítě, pouze rozhraní, přes která se budou posílat pakety do jednotlivých sítí a vzdálenosti k těmto sítím (tzv. distanční vektory). Směrovače periodicky zasílají směrovací tabulku sousedům. Pokud cesta nebyla delší dobu sousedem inzerována, ze směrovací tabulky se odstraní. Metrikou je počet "přeskoků/hopů" (hop count) na cestě mezi zdrojem a cílem. Nevýhoda: pomalá konvergence při změnách topologie, zátěž od broadcastu směrovacích tabulek Linka-state protokoly Protokoly OSPF, ISIS. Směrování probíhá na základě znalosti stavu jednotlivých linek sítě (funkčnost, cena). Směrovače znají topologii celé sítě a ceny jednotlivých linek. Tyto informace udržují v topologické databázi. Všechny směrovače mají stejnou topologickou databázi. Každý směrovač počítá strom nejkratších cest ke všem ostatním směrovačům (a k nim připojeným sítím) pomocí Dijkstrova algoritmu. Každý směrovač sleduje stav a funkčnost linek připojených k němu, při změně okamžitě šíří informaci (o aktuálním stavu svého okolí) všem ostatním směrovačům. Ty si ji vloží do topologické databáze. Šíří se pouze změny (ale do celé sítě) - žádné periodické rozesílání směrovacích tabulek. Výhody: okamžitá reakce na změnu stavu linky (výpadek,náběh) = > rychlá konvergence. Směrovací protokoly lze také rozdělit podle toho zda slouží ke směrovaní uvnitř autonomního systému (AS) nebo ke směrování mezi autonomními systémy. (AS je skupina směrovačů a odpovídajících sítí a segmentů, které spadají pod stejnou správu - většinou jednoho podniku či organizace. AS je termín používaný v TCP/IP a je označen přirozeným číslem. Čísla přidělují a spravují stejné organizace, které kontinentálně přidělují síťové adresy IP). směrování uvnitř AS všechny dosud zmíněné protokoly tj. RIP, IGRP, OSP.. směrovaní mezi AS v současnosti se používá pouze BGP (Border Gateway Protocol), který jako metriku používá délku AS path (počet AS na cestě k cílové síti).
6 U směrovacích protokolů se uplatňují následující algoritmy z teorie grafů: Dijkstra - pro zvolený uzel hranově ohodnoceného grafu nalezne strom nejkratších cest do ostatních uzlů. V modifikované variantě základ protokolu OSPF. Floyd - vychází z matice cen grafu, počítá matici vzdáleností uzlů grafu a úplné směrovací tabulky pro jednotlivé uzly. Ford-Fulkerson - určení nejkratších vzdáleností ze všech uzlů do jednoho společného uzlu. V distribuované variantě základ protokolu RIP.
Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy
Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy Petr Grygárek 1 Důvody propojování/rozdělování sítí zvětšení rozsahu: překonání fyzikálních omezení dosahu technologie lokální sítě propojení původně
Vícesměrovací algoritmy a protokoly
Směrování, směrovací algoritmy a protokoly Petr Grygárek 1 Sítě s přepínáním okruhů a s přepínáním paketů (WAN) 2 Sítě s přepínáním okruhů historicky starší (vyvinuly se z telefonních sítí) explicitní
Více5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly
5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a
VícePřepínaný Ethernet. Virtuální sítě.
Přepínaný Ethernet. Virtuální sítě. Petr Grygárek rek 1 Přepínaný Ethernet 2 Přepínače Chování jako mosty v topologii strom Přepínání řešeno hardwarovými prostředky (CAM) Malé zpoždění Přepínání mezi více
VíceInternet a zdroje. (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec. Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu
Internet a zdroje (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu 12 26. 11. 2010 (KFC-INTZ) ARP, routing 26. 11. 2010 1 / 10 1 ARP Address Resolution
VíceSměrování. static routing statické Při statickém směrování administrátor manuálně vloží směrovací informace do směrovací tabulky.
Směrování Ve větších sítích již není možné propojit všechny počítače přímo. Limitujícím faktorem je zde množství paketů všesměrového vysílání broadcast, omezené množství IP adres atd. Jednotlivé sítě se
VíceSměrovací protokoly, propojování sítí
Směrovací protokoly, propojování sítí RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové
VíceVyvažování zátěže na topologii přepínačů s redundandními linkami
Vyvažování zátěže na topologii přepínačů s redundandními linkami Petr Grygárek, FEI, VŠB-TU Ostrava Transparentní mosty (dnes většinou přepínače) se propojují do stromové struktury. Jestliže požadujeme
VíceSměrování a směrovací protokoly
Technologie sítí WAN (CCNA4) Směrování a směrovací protokoly 30. března 2007 Autoři: Marek Lomnický (xlomni00@stud.fit.vutbr.cz) Vladimír Veselý (xvesel38@stud.fit.vutbr.cz) Obsah 1 Co je směrování?...
VícePočítačové sítě II. 13. Směrování Miroslav Spousta, 2006 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/
Počítačové sítě II 13. Směrování Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 Představa propojení sítí sítě jsou propojeny pomocí směrovačů mezi každými dvěma uzly existuje cesta
VícePočítačové sítě IP směrování (routing)
Počítačové sítě IP směrování (routing) IP sítě jsou propojeny směrovači (routery) funkcionalita směrovačů pokrývá 3. vrstvu RM OSI ~ vrstvu IP architektury TCP/IP (L3) směrovače provádějí přepojování datagramů
VícePočítačové sítě II. 13. Směrování. Miroslav Spousta, 2004
Počítačové sítě II 13. Směrování Miroslav Spousta, 2004 1 Představa propojení sítí sítě jsou propojeny pomocí směrovačů mezi každými dvěma uzly existuje cesta přes mezilehlé sítě a směrovače většinou více
VícePočítačové sítě I. 9. Internetworking Miroslav Spousta, 2005 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/
Počítačové sítě I 9. Internetworking Miroslav Spousta, 2005 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 Internetworking propojování sítí a jejich částí (segmentů) spojováním sítí vzniká inter network
VíceVnější směrovací protokoly
Vnější směrovací protokoly 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Vnější směrovací protokoly _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0
VícePřednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány
Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním
Více12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování
12. Virtuální sítě (VLAN) Studijní cíl Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 1 hodina VLAN Virtuální síť bývá definována jako logický segment LAN, který spojuje koncové uzly, které
Více1. Směrovače směrového protokolu směrovací tabulku 1.1 TTL
1. Směrovače Směrovače (routery) jsou síťové prvky zahrnující vrstvy fyzickou, linkovou a síťovou. Jejich hlavním úkolem je směrování paketů jednotlivými sítěmi ležícími na cestě mezi zdrojovou a cílovou
VíceProjektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc
VLAN Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc VLAN Virtual LAN Cíl rozdělení fyzicky propojených počítačů do skupin, které fungují tak, jako by nebyly fyzicky propojeny (na rozdíl
VícePočítačové sítě IP routing
IP sítě jsou propojeny směrovači - routery Funkce směrovačů odpovídá 3. vrstvě referenčního modelu OSI - L3 L3 odpovídá IP vrstvě architektury TCP/IP Směrovače provádějí přepojování datagramů mezi IP sítěmi
VíceAktivní prvky: brány a směrovače. směrovače
Aktivní prvky: brány a směrovače směrovače 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky brány a směrovače 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART
VíceNepřímé do jiných sítí (podle IP adresy sítě přes router - určitou gateway ) Default gateway (společná výchozí brána do všech dostupných sítí)
Pojmy IP adresa Maska sítě (podsítě) Subnet mask Směrování Přímé do přímo připojených sítí (podle MAC rozhraní připojeného do stejné sítě) Nepřímé do jiných sítí (podle IP adresy sítě přes router - určitou
VícePředstava propojení sítí
Počítačové sít ě II 13. Směrování Miroslav Spousta, 2004 1 Představa propojení sítí sít ě jsou propojeny pomocí směrovačů mezi každými dvěma uzly existuje cesta přes mezilehlé sít ě a směrovače většinou
VíceLadislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň
Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň Offline Převézt vlakem disk 1TB z Plzně do Prahy Poslat poštovního holuba s flash diskem 16GB Online Přímá komunikace propojených počítačů Metalický spoj Optické vlákno
VícePočítačové sítě Směrovací protokol OSPF. Jak se směruje v globálním Internetu. Leoš Boháč Jan Kubr
Počítačové sítě Směrovací protokol OSPF. Jak se směruje v globálním Internetu. Leoš Boháč Jan Kubr Směrovací protokol OSPF směrovací protokol - OSPF (Open Shortes Path First) je stavově orientovaný a distribuovaný
VíceBEZTŘÍDNÍ SMĚROVÁNÍ, RIP V2 CLASSLESS ROUTING, RIP V2
FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ FACULTY OF INFORMATION TECHNOLOGY DEPARTMENT OF INFORMATION SYSTEMS BEZTŘÍDNÍ SMĚROVÁNÍ, RIP V2 CLASSLESS ROUTING, RIP V2 JIŘÍ KAZÍK JAROSLAV
VíceTOPOLOGIE DATOVÝCH SÍTÍ
TOPOLOGIE DATOVÝCH SÍTÍ Topologie sítě charakterizuje strukturu datové sítě. Popisuje způsob, jakým jsou mezi sebou propojeny jednotlivá koncová zařízení (stanice) a toky dat mezi nimi. Topologii datových
VíceInternet se skládá ze o Segmentů, kde jsou uzly propojeny např. pomocí Ethernetu, Wi-Fi, atd. a tvoří autonomní oblasti 10.1.x.x 172.17.x.x Atd.
Směrování Z pohledu uživatele sítě je směrování proces, kterým se určí cesta paketu z výchozího uzlu do cílového uzlu Z pohledu směrovače (routeru) jde o o Přijmutí paketu na jednom ze svých rozhraní a
VíceBudování sítě v datových centrech
Budování sítě v datových centrech Ing. Pavel Danihelka pavel.danihelka@firma.seznam.cz Network administrator Obsah Úvod Hardware Škálovatelnost a propustnost Zajištění vysoké dostupnosti Bezpečnost Load
VícePočítačové sítě. Další informace naleznete na :
Počítačové sítě Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačová síť - vznikne spojením 2 a více počítačů. Proč spojovat počítače? Přináší to nějaké výhody? A
Vícee1 e1 ROUTER2 Skupina1
Zkouška POS - Vzorové zadání Jméno:... Os.číslo:... Maximální bodový zisk 55b, minimum 30b. Při dosažení 25-29b rozhoduje o uznání zkoušky ústní přezkoušení (další body se při ústní zkoušce nepřidělují).
VíceSměrovací protokol OSPF s využitím systému Mikrotom. Ing. Libor Michalek, Ph.D.
Směrovací protokol OSPF s využitím systému Mikrotom Ing. Libor Michalek, Ph.D. Ostrava, 2010 Úvod Mikrotik představuje kompletní operační systém pracující jak na platformách x86, tak na proprietárních
VíceJosef J. Horálek, Soňa Neradová IPS1 - Přednáška č.8
Přednáška č.8 Úvod do směrování Principy směrování Historie směrování v internetu Typy směrování Směrovací tabulky Směrovací protokoly Budoucnost směrování & důsledky zavedení IPv6 Hlavním úkolem směrování
VíceRoutování směrovač. směrovač
Routování směrovač směrovač 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: _ Počítačové sítě a systémy Routování směrovač 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
Více3.16 Aktivní prvky sítí
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.
VíceVirtální lokální sítě (VLAN)
Virtální lokální sítě (VLAN) Virtuální LAN slouží k logickému rozdělení sítě nezávisle na fyzickém uspořádání. Lze tedy LAN síť segmentovat na menší sítě uvnitř fyzické struktury původní sítě. Druhým důležitým
VícePřepínače: VLANy, Spanning Tree
Přepínače: VLANy, Spanning Tree Počítačové sítě 4. cvičení Virtuální sítě VLANy Oddělení provozu na spojové vrstvě (L2) Oddělení broadcastových domén softwarově Rámce Ethernetu mezi VLANy nejsou propouštěny
VíceMožnosti vylaďování subsecond konvergence EIGRP
Možnosti vylaďování subsecond konvergence EIGRP Filip Haferník (HAF006) & Bořivoj Holinek (HOL659) Abstrakt: Projekt má za cíl seznámit s problematikou konvergence a její vylaďování v EIGRP. Součástí projektu
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Fyzická vrstva Lan,
VíceK čemu slouží počítačové sítě
Počítačové sítě Počítačová síť je spojení dvou a více počítačů kabelem, telefonní linkou, nebo jiným způsobem tak, aby spolu mohly vzájemně komunikovat. K čemu slouží počítačové sítě Sdílení prostředků
VíceDistribuované systémy a počítačové sítě
Distribuované systémy a počítačové sítě propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem
VíceX36PKO. 2006 Jiří Smítka
X36PKO Propojování sítí 2006 Jiří Smítka Jiří Smítka - X36PKO 1 2/2006 Propojování sítí propojujeme sítě s různými topologiemi a operačními systémy tím vytváříme internety největším internetem je Internet
VíceProjekt IEEE 802, normy ISO 8802
Projekt IEEE 802, normy ISO 8802 Petr Grygárek rek 1 Normalizace v LAN IEEE: normalizace aktuálního stavu lokálních sítí (od roku 1982) Stále se vyvíjejí nové specifikace ISO později převzalo jako normu
VíceProgramování síťové služby Sniffer OSPFv2 a OSPFv3
Dokumentace k projektu z předmětu ISA Programování síťové služby Sniffer OSPFv2 a OSPFv3 Dne 27. listopadu 2011 zpracovala: Kateřina Šímová, xsimov01@stud.fit.vutbr.cz Fakulta informačních technologií
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceSystémy pro sběr a přenos dat
Systémy pro sběr a přenos dat propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem internetworking
VíceZáklady IOS, Přepínače: Spanning Tree
Základy IOS, Přepínače: Spanning Tree Počítačové sítě 4. cvičení Semestrální projekt (1) Semestrální projekt (2) Struktura projektu: Adresní plán a konfigurace VLAN Směrování a NAT DNS server DHCP server
VíceAktivní prvky: přepínače
Aktivní prvky: přepínače 1 Přepínače část II. Předmět: Počítačové sítě a systémy Téma hodiny: Aktivní prvky přepínače část II. Třída: 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART
VícePočítačové sítě. Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/
Počítačové sítě Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačová síť - vznikne spojením 2 a více počítačů. Proč spojovat počítače? Přináší to nějaké výhody? A
VícePočítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.
Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní
VíceMPLS MPLS. Label. Switching) Michal Petřík -
MPLS (MultiProtocol Label Switching) Osnova prezentace: Technologie MPLS Struktura MPLS sítě MPLS a VPN G-MPLS Dotazy 2 / 21 Vznik MPLS: Ipsilon Networks (IP switching) pouze pro ATM Cisco systems, inc.
VíceIT_420 Komunikační technologie a služby
KIT VŠE v Praze IT_420 Komunikační technologie a služby Téma 8: Aktivní prvky a propojování sítí Verze 1.3 Jandoš, Matuška Obsah Aktivní prvky Prvky využívané pro vytvoření struktury sítě a pro spojování
VícePočítačové sítě IP multicasting
IP multicast mechanismus pro skupinovou komunikaci v IP vrstvě Zdroj vysílá jeden datagram, na multicast směrovačích se jeho kopie vysílají do větví multicast stromu Adresy typu D podpora IP multicastu
VíceSíťová vrstva. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.
Síťová vrstva RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS
VíceProjekt VRF LITE. Jiří Otisk, Filip Frank
Projekt VRF LITE Jiří Otisk, Filip Frank Abstrakt: VRF Lite - použití, návaznost na směrování v prostředí poskytovatelské sítě. Možnosti řízených prostupů provozu mezi VRF a globální směrovací tabulkou.
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Síťové vrstvy Fyzická
VíceOPAKOVAČE, MOSTY, SMĚROVAČE A SÍŤOVÉ BRÁNY
OPAKOVAČE, MOSTY, SMĚROVAČE A SÍŤOVÉ BRÁNY Vztah opakovače, mostu, směrovače a brány k modelu OSI Opakovače Opakovač není ve své podstatě nic jiného, než obousměrný číslicový zesilovač. Používáme jej pouze
VícePočítačové sítě internet
1 Počítačové sítě internet Historie počítačových sítí 1969 ARPANET 1973 Vinton Cerf protokoly TCP, základ LAN 1977 ověření TCP a jeho využití 1983 rozdělení ARPANETU na vojenskou a civilní část - akademie,
VíceL2 multicast v doméně s přepínači CISCO
L2 multicast v doméně s přepínači CISCO Vojtěch Kotík (KOT0084) Abstrakt: Tento dokument se zabývá šířením L2 multicastu v doméně složené z přepínačů Cisco. Obsahuje stručný popis technologie a jejích
VícePočítačové sítě I LS 2004/2005 Návrh a konstrukce sítě zadání
Počítačové sítě I LS 2004/2005 Návrh a konstrukce sítě zadání Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava Zadání Navrhněte, prakticky zkonstruujte a zdokumentujte síť přidělené lokality připojené do sítě WAN. Popis
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceSAS (Single-Attachment Station) - s jednou dvojicí konektorů, tj. pro použití pouze na jednoduchém kruhu.
4.1.1 FDDI FDDI je normalizováno normou ISO 9314. FDDI je lokální síť tvořící kruh. Jednotlivé stanice jsou propojeny do kruhu. K propojení stanic se používá optické vlákno. Lidovější variantou FDDI je
VícePočítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007
Počítačové sítě Miloš Hrdý 21. října 2007 Obsah 1 Pojmy 2 2 Rozdělení sítí 2 2.1 Podle rozlehlosti........................... 2 2.2 Podle topologie............................ 2 2.3 Podle přístupové metody.......................
VíceVLSM Statické směrování
VLSM Statické směrování Počítačové sítě 5. cvičení Dělení IP adresy na síť a stanici Třídy adres prefixový kód v prvním bajtu určuje hranici Podle masky podsítě (subnet mask) zleva souvislý úsek 1 v bin.
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceČást l«rozbočovače, přepínače a přepínání
1. Co je to síť Část l«rozbočovače, přepínače a přepínání Rozbočovače a přepínače Rozbočovače Přepínače 3. Auto-nesotiation Co je to auto-nesotiation Jak funkce auto-nesotiation funsuje Když funkce auto-nesotiation
VíceSměrování VoIP provozu v datových sítích
Směrování VoIP provozu v datových sítích Ing. Pavel Bezpalec, Ph.D. Katedra telekomunikační techniky FEL, ČVUT v Praze Pavel.Bezpalec@fel.cvut.cz Obecné info o směrování používané směrovací strategie Směrování
VíceRozdělení (typy) sítí
10. Počítačové sítě - rozdělení (typologie, topologie, síťové prvky) Společně s nárůstem počtu osobních počítačů ve firmách narůstala potřeba sdílení dat. Bylo třeba zabránit duplikaci dat, zajistit efektivní
VíceJAK ČÍST TUTO PREZENTACI
PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI
VíceUniverzita Jana Evangelisty Purkyně Automatizace Téma: Datová komunikace. Osnova přednášky
Osnova přednášky 1) Základní pojmy; algoritmizace úlohy 2) Teorie logického řízení 3) Fuzzy logika 4) Algebra blokových schémat 5) Vlastnosti členů regulačních obvodů 6) Vlastnosti regulátorů 7) Stabilita
VíceProfilová část maturitní zkoušky 2013/2014
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA
VíceTechnologie MPLS X36MTI. Michal Petřík
Technologie MPLS X36MTI Michal Petřík Obsah 1 Seznámení s technologií...3 2 Historie a vývoj MPLS...3 3 Princip MPLS...3 3.1 Distribuce směrovacích tabulek MPLS...5 4 Virtuální sítě...5 4.1 MPLS Layer-3
VíceL2 multicast v doméně s přepínači CISCO
L2 multicast v doméně s přepínači CISCO Vojtěch Kotík (KOT0084) Abstrakt: Tento dokument se zabývá šířením L2 multicastu v doméně složené z přepínačů Cisco. Obsahuje stručný popis technologie a jejích
VíceSpanning Tree Protocol
Seminární práce do kurzu CC3 CCNA 3 - modul 7 Spanning Tree Protocol Tomáš Bílek xbilek12@stud.fit.vutbr.cz Obsah 1. Úvod 2. Redundantní topologie 1. Redundance 2. Redundantní topologie 3. Redundantní
VíceTypická využití atributu Community protokolu BGP - modelové situace
Typická využití atributu Community protokolu BGP - modelové situace Vít Slováček Login: SLO0058 Abstrakt: Dokument popisuje konfiguraci protokolu BGP (Border Gateway Protocol) a nastavení atributu community.
Více4. Síťová vrstva. Síťová vrstva. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly.
4. Síťová vrstva Studijní cíl Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Síťová vrstva Síťová vrstva zajišťuje směrování a poskytuje jediné síťové rozhraní
VíceKonfigurace síťových stanic
Konfigurace síťových stanic Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je porozumět správně nakonfigurovaným stanicím z hlediska připojení k datovým sítím. Studenti se seznámí se základními pojmy a principy konfigurace,
Více3.17 Využívané síťové protokoly
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.
VícePočítačové sítě. Ing. Petr Machník, Ph.D. Ing. Libor Michalek, Ph.D.
Počítačové sítě Ing. Petr Machník, Ph.D. Ing. Libor Michalek, Ph.D. Ostrava, 2010 1 Úvod Cílem těchto studijních materiálů ke kurzu Počítačové sítě je seznámit čtenáře s vybranými tématy z oblasti počítačových
VíceVŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta elektroniky a informatiky. Semestrální práce. BGP Routing Registry - principy a využití Zdeněk Nábělek
VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta elektroniky a informatiky Semestrální práce BGP Routing Registry - principy a využití 2014 Zdeněk Nábělek Abstrakt Tento semestrální projekt se zabývá stručným
VíceSměrování- OSPF. Směrování podle stavu linek (LSA) Spolehlivé záplavové doručování
Směrování- OSPF Směrování podle stavu linek (LS) Link State lgorithm(ls) směrování podle stavu linek Každý uzel ví jak dosáhnout přímo spojené sousedy: lokální linkstate(stav linek) Přerušenélinky nebo
VíceRodina protokolů TCP/IP. Rodina protokolů TCP/IP. verze 3. Téma 6: Směrování v IP sítích. Jiří Peterka
NSWI021 NSWI045 1/1 6/1 verze 3 Téma 6: Směrování v IP sítích Jiří Peterka NSWI021 NSWI045 1/2 6/2 přímé a nepřímé doručování když uzel A odesílá IP datagram uzlu B, mohou nastat 2 různé případy: A 2 síť
VíceZáklady topologie a komunikace sítí LAN
Sítě podle rozsahu Local Area Network LAN v jedné nebo několika sousedních budovách. V rámci budovy se používá strukturovaná kabeláž kombinují UTP kabely a optické kabely. Pro spojování budov se používají
VíceLekce 8: Síťová vrstva a směrování
verze 4.0, lekce 8, slide 1 NSWI090: (verze 4.0) Lekce 8: Síťová vrstva a směrování Jiří Peterka verze 4.0, lekce 8, slide možné přístupy k propojování sítí (obvyklý) základní koncept propojování sítí:
VíceX.25 Frame Relay. Frame Relay
X.25 Frame Relay Frame Relay 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy X.25, Frame relay _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
VícePočítačová síť je spojení dvou a více počítačů kabelem, telefonní linkou,
Počítačové sítě Počítačová síť je spojení dvou a více počítačů kabelem, telefonní linkou, optickým vláknem nebo jiným způsobem tak, aby spolu mohly vzájemně komunikovat. K čemu slouží počítačové sítě Sdílení
VíceBudování sítě v datových centrech
Budování sítě v datových centrech Ing. Pavel Danihelka Senior network administrator Obsah Seznam a jeho síť Hardware Škálovatelnost a propustnost Zajištění vysoké dostupnosti Load balancing Návrh architektury
VíceA7B38UOS Sítě LAN Ethernet Síťové nástroje
A7B38UOS Sítě LAN Ethernet Síťové nástroje LAN lokální počítačové sítě stanice spolu komunikují pomocí sdíleného média: kroucená dvoulinka (Twisted Pair) optický kabel (Fibre Cable) bezdrátové spojení
VíceKatedra softwarového inženýrství MFF UK Malostranské náměstí 25, 118 00 Praha 1 - Malá Strana
, v. 3.5 o čem bude druhá část přednášky? Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Lekce 1: internetworking J. Peterka, 2011 internetworking aneb: vzájemné
VíceSměrování IP datagramů
Směrování IP datagramů Směrovací protokoly - směrování je jeden ze základních principů na kterých stojí dnešní Internet Principy směrování I. Směrování IP datagramů si lze představit např. jako: třídění
VíceSPŠ a VOŠ Písek, Písek, K. Čapka 402. Učební texty. Datové sítě I. Vypracovala: Mgr. Radka Pecková
Učební texty Datové sítě I Vypracovala: Mgr. Radka Pecková CZ.1.07/2.1.00/32.0045 ICT moderně a prakticky 1 Obsah Výukové cíle... 3 Předpokládané vstupní znalosti a dovednosti... 3 1 Úvod... 4 2 Základní
VícePočítačové sítě Zadání semestrálních projektů
Počítačové sítě Zadání semestrálních projektů Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava Semestrální projekt I strukturovaná kabeláž Projekt realizují dvojice studentů. Každá dvojice studentů samostatně vytvoří
VíceDalší síťová zařízení
Další síťová zařízení Cíl kapitoly: Žák popíše aktivní síťové prvky a vysvětlí princip jejich fungování. Klíčové pojmy: Aktivní síťové prvky, vzájemné propojování, rámce (frames), opakovač repeater, regenerační
VíceProfilová část maturitní zkoušky 2017/2018
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA
VíceVirtuální sítě 2.část VLAN
Virtuální sítě 2.část VLAN Cíl kapitoly Cílem této části kapitoly je porozumět a umět navrhnout základní schéma virtuálních lokálních sítí. Klíčové pojmy: Broadcast doména, členství VLAN, IEEE 802.10,
VícePetr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava, Směrované a přepínané sítě,
1.3 Směrování v počítačových sítích a v Internetu. Abychom mohli paketovou sítí směrovat pakety od zdroje k cíli, potřebujeme správným způsobem naplnit směrovací tabulky všech směrovačů na trase. V malých
VíceEIGRP funkce Stub. Jiří Boštík (BOS031)
EIGRP funkce Stub Jiří Boštík (BOS031) Abstrakt: V tomto projektu pracuji s funkcí Stub, která je součástí routovacího protokolu EIGRP. Snažil jsem se popsat princip fungování Stub a uvést ho na příkladu.
VíceAdaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti
1 Adaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti Oblast techniky V oblasti datových sítí existuje různorodost v použitých přenosových technologiích. Přenosové systémy
VíceAktivní prvky: síťové karty
Aktivní prvky: síťové karty 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky Síťové karty (Network Interface Card) 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software:
VíceVLSM Statické směrování
VLSM Statické směrování Počítačové sítě 5. cvičení Dělení IP adresy na síť a stanici Třídy adres prefixový kód v prvním bajtu určuje hranici Podle masky podsítě (subnet mask) zleva souvislý úsek 1 v bin.
VíceIdentifikátor materiálu: ICT-3-02
Identifikátor materiálu: ICT-3-02 Předmět Téma sady Informační a komunikační technologie Téma materiálu Pasivní a aktivní síťové prvky Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí pasivní
Více