Vnější směrovací protokoly

Transkript

1 Vnější směrovací protokoly 1

2 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Vnější směrovací protokoly _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook Obr. 1 Síťové prvky Ing. Fales Alexandr 2

3 Připomenutí: Směrování či routování z ang. routing je určení nejvýhodnější cesty v daný okamžik pro přenášený paket v počítačové síti. Směrování je záležitostí síťové vrstvy, resp. zařízení pracujících na 3. vrstvě referenčního ISO/OSI modelu. Patří sem směrovače routery a počítače servery a koncové stanice. Směrovač vybírá nejvhodnější cestu na základě metriky či ceny, popř. jiných pravidel a toto rozhodnutí provádí na základě své směrovací, resp. routovací tabulky, kterou neustále aktualizuje, zpravidla nevybírá celou cestu k cíli, ale jen k dalšímu směrovači. Se směrováním se setkáváme hlavně ve velkých sítích (Internetu), ale lze ho vhodně využít v místních sítích LAN. 3

4 Úvod: Jde se o směrovací protokoly zajišťující výměnu směrovacích informací, v nichž je přenášena informace o metrice jednotlivých cest k cílové síti či informace o dosažitelnosti jednotlivých sítí, mezi autonomními systémy (AS) s různými vnitřními směrovací protokoly, jako jsou např. OSPF, RIP či IGRP. Vnější směrovací protokoly slouží k zajištění globálního směrování mezi národními sítěmi či velkými podnikovými sítěmi, apod. V sítích TCP/IP se můžeme setkat se dvěma vnějšími směrovacími protokoly, a to EGP (Exterior Gateway Protocol) a BGP (Border Gateway Protocol), přičemž uplatnění v dnešní době nachází protokol BGP. 4

5 EGP: Exterior Gateway Protocol (EGP) je protokol z roku 1984, jednoduchý a umožňuje sousedům, a to nejen mezi různými autonomními systémy (AS), vyměňovat si informace o dostupnosti sítí. Mechanismus práce: směrovač komunikující přes EGP si zjistí sousedy, se kterými si bude vyměňovat směrovací informace neustále zjišťuje přítomnost sousedů (periodicky žádá sousedy o potvrzení funkčnosti) vyměňuje si se sousedy informace o dostupnosti sítí formou aktuálních zpráv se seznamem směrovačů a sítí a to buď náležících do stejného autonomního systému, pak se jedná o vnitřní, nebo náležící do jiných autonomních systémů a pak se jedná o vnější 5

6 EGP: Protokol EGP nevyužívá metriku, z čehož jednoznačně vyplývá, že v případě tohoto protokolu není možnost alternativních cest k cílové síti, resp. může existovat pouze jedna jediná cesta. Z toho vyplývá, že protokol EGP lze používat pouze v prostředí jsou autonomní systémy propojeny do stromové struktury a je vyloučena existence smyček. 6

7 BGP: Border Gateway Protocol je protokol z roku 1994, je složitý, odstraňuje jednotlivá omezení protokolu EGP, jako je aplikace bez metriky a stromové uspořádání. Protokol BGP si z počátku obdobně jako EGP vytváří sousedské vztahy s okolními směrovači pro výměnu směrovací informace, obsahující celou cestu k cílové síti přes autonomní systémy, dále přes směrovače a jednotlivé sítě. Tato informace je už plně dostačující pro vytvoření informačního grafu dostupnosti autonomních systémů. Zamezení vzniku směrovacích smyček je řešeno inzerováním vybraných cest sousednímu autonomnímu systému, a to stejných, jež využívá samotný autonomní systém. 7

8 BGP: Protokol BGP mechanismus práce: pro navázání a udržování vztahů se sousedy (mezi směrovači) vysílá periodické zprávy KeepAlive během první výměny směrovacích informací dochází k vyslání celé směrovací tabulky dojde li ke změně např. při výběru vhodnější trasy k cílové síti, nastává pouze částečná aktualizace směrovacích informací, resp. se vymění jen odpovídající část směrovací tabulky, jinými slovy nedochází k soustavným periodickým výměnám Protokol BGP dokáže směrovat i uvnitř autonomního systému, přičemž se musí jednat o síť propojených 2 a více autonomních systémů). 8

9 BGP: Vždy po výměně aktuálních směrovacích informací provede směrovač kontrolu, zda není v inzerované cestě obsažena směrovací smyčka (resp. návrat k již požitému autonomnímu systému na cestě sítí, jinými slovy se stejný autonomní systém může na cestě objevit vícekrát, ale jen těsně za sebou pro zvýšení délky cesty, čímž se sníží pravděpodobnost jejího použití). 9

10 Redistribuce: Pakliže je užito více směrovacích protokolů či typů směrování (statické a dynamické) v jedné síti, je nutné pro funkčnost zajistit komunikaci mezi protokoly či typy směrování. Mohlo vzniknout samostatné zóny, které by nevěděly o existenci okolních směrovačů. Redistribuce směrovacích informací jde o proces předávání směr. informací ve vhodné podobě z 1 protokolu 2 či začleňování informací do protokolu o statických cestách. Většinou se o redistribuci musí postarat správce sítě manuálně, přičemž musí stanovit, zda si budou protokoly vzájemně předávat informace; dále zda se budou předávat všechny informace, nebo jen vybrané, následně zabezpečit limity a sjednotit metriky informací a protokolu 10

11 Redistribuce: Pravidla pro směrování a redistribuci směrovacích informací: 1) jeden směrovací protokol v rámci sítě včetně podsítí, i na jednom fyzickém segmentu 2) koncové stanice v síti bez dynamického směrování 3) eliminace směrovacích smyček při redistribuci 4) analýza cesty do různých sítí dle redistribuce a uplatnění více směrovacích protokolů 5) počítat s rozdíly v konvergenci směrovacích protokolů při redistribuci 11

12 Porovnejte protokoly EGP a BGP: Nad výsledky odborně diskutejte s vyučujícím. 12

13 Přibližte problematiku redistribuce v PC sítích: Nad výsledky odborně diskutejte s vyučujícím. 13

14 Dotazy Děkuji za pozornost. Ing. Fales Alexandr Obr. 1 Síťové prvky Ing. Fales Alexandr 14

15 Zdroje informací Literární publikace: PUŽMANOVÁ, R. Moderní komunikační sítě od A do Z. 2. akt. vyd. Brno: Computer Press, ISBN: s. 430 HORÁK, J. KERŠLÁGER, M. Počítačové sítě pro začínající správce. 5. akt. vyd. Brno: Computer Press, ISBN: s. 303 Fotografie a obrázky: Autorem fotografií a obrázků, není li uvedeno jinak, je Ing. Fales Alexandr Obr. 1 Síťové prvky Ing. Fales Alexandr 15