Persistentní organické polutanty z dopravy - stav a vývoj. Kontakt: Doc. Ing. Vladimír Adamec, CSc.,

Transkript

1 4) Doprava a POPs Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., Persistentní organické polutanty z dopravy - stav a vývoj. Kontakt: Doc. Ing. Vladimír Adamec, CSc., vladimir.adamec@cdv.cz Pro stanovení emisí vybraných POPs byla použita Metodika pro stanovení emisí látek znečišťujících ovzduší z dopravy, která vychází z údajů o evidenci množství prodaných pohonných hmot. Po odečtení nedopravních zdrojů, tj. spotřeby v zemědělství, lesnictví, stavebnictví a armádě (týká se hlavně nafty), je množství prodaného paliva rozděleno pomocí přepravních výkonů mezi jednotlivé druhy dopravy: individuální doprava (ID), silniční veřejná osobní doprava (SOD), silniční nákladní doprava (SND), městská hromadná doprava - autobusy (MHD), železniční doprava - motorová trakce (ŽD), vodní doprava (VD), letecká doprava (LD). Uvedené druhy dopravy jsou celkem rozděleny do 23 kategorií podle používaného paliva a vybavení katalyzátory. Z takto rozdělené spotřeby se poté kalkulují emise pomocí průměrných emisních faktorů. Pro každou z uvedených kategorií je použit průměrný emisní faktor (g.kg pal -1 ), který vychází z naměřených a statisticky zpracovaných hodnot. U vybraných kategorií silniční dopravy s velmi rozdílnými ročními kilometrickými proběhy se paralelně s výpočty spotřeby druhu dopravy, pomocí přepravních výkonů, kalkuluje spotřeba této kategorie z uvedených proběhů. Roční kilometrické proběhy jsou zadávány tak, aby odpovídaly výsledkům celostátních dopravních sčítání, která se provádí jednou za 5 let. Pro zpracování emisní inventury byly použity spotřeby jednotlivých pohonných hmot stanovené již zmíněnou metodikou a emisní faktory uvedené v tabulce 4.1, statisticky vyhodnoceny v databázi emisních faktorů a přepočtené z g.km -1 na g.kg -1. Emisní faktor polutantu je vždy uváděn v hmotnostním množství na jednotku energie (g.mj -1 ), délky přepravy (g.km -1 ), hmotnosti spotřebovaného paliva, (g.kg -1 ) nebo výkonu motoru (g.kwh -1 ). Při výpočtech celkových emisí bylo vycházeno z průměrů pro každou kategorii dopravních prostředků. Emise z letecké dopravy nejsou součástí uvedené emisní bilance, neboť není znám podíl PAH na emisích uhlovodíků vzniklých spalováním leteckých paliv. Tab 4.1: Emisní faktory vybraných POPs produkovaných dopravou. Druh vozidla PAH celkem PCDD PCDF µg.km -1 pg.km -1 pg.km -1 Motocykly 131,64 10,3 21,2 Standardní benzínová vozidla 260,29 10,3 21,2 Benzínová vozidla splňující EURO standardy 143, Osobní dieselová vozidla 1 277,44 0,5 1,0 Osobní vozidla na LPG 49, Benzínová lehká nákladní vozidla 378,11 10,3 21,2 Naftová lehká nákladní vozidla 1 601,16 0,5 1,0 Naftová těžká nákladní vozidla 241,86 3,0 7,9 1

2 Emise z dopravy jsou pouze částí celého systému inventarizace emisí v České republice (stacionárních i mobilních zdrojů), který koordinuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V průběhu let 2006 a 2007 došlo ke změně poskytovatele vstupních údajů o spotřebě pohonných hmot, na které produkce emisí přímo závisí. Do r spotřebu paliv evidovala Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). Od r převzal zodpovědnost za tyto údaje Český statistický úřad (ČSÚ), za koordinace ČHMÚ. Na základě nových dat o spotřebě byla přepočítána celá časová řada od r do roku 2006, nejen v dopravě, ale i pro všechny ostatní mobilní zdroje. ČSÚ provádí rozdělení spotřeby nafty a biosložek mezi zemědělství, silniční, železniční a vodní dopravu na základě vlastních statistických šetření. Tyto údaje slouží jako podklad pro vlastní výpočty emisí, které jsou počítány dle "Metodiky stanovení emisí látek znečišťujících ovzduší z dopravy" (schválená Ministerstvem dopravy ČR). Údaje o spotřebě paliv od ČSÚ se lišily od předchozích údajů ČAPPO, což způsobilo změny ve výsledcích výpočtů emisí. V únoru 2008, byly údaje o spotřebě paliv prohlášeny ze strany ČSÚ za definitivní. Proto by se v budoucnu již emise z dopravy zpětně měnit neměly. Metodika výpočtu emisí umožňuje provádět operativně změny v kategorizaci vozidel. V roce 2006 byly sloučeny emisí kategorie osobních a dodávkových automobilů, neboť nové osobní automobily se běžně prodávají jako dodávkové (kategorie N1), po vybavení přepážkou, kvůli odpočtu DPH. Dále byly sloučeny emisí kategorie linkových autobusů a autobusů MHD, vzhledem k nemožnosti oddělit spotřebu paliv linkových autobusů a autobusů MHD (často mají společného provozovatele v rámci integrovaných dopravních systémů (IDS). Do emisí z letecké dopravy nejsou zahrnovány tzv. emise z přeletů ČR. Následující tabulky pak uvádí celkové emise vybraných POPs produkovaných dopravou v České republice v letech Emise PCDD, PCDF i PCB z dopravy se pohybují celkově řádově v miligramech. Nejvíce jsou produkovány staršími vozidly, nesplňující normy EURO. Sestupný trend v produkci těchto emisí dopravou je dán obměnou vozového parku především v individuální dopravě. Z databáze emisních faktorů COPERT není však možno vyčíst jsou-li tyto emise u starších vozidel vázány na tzv. halogenové vynašeče, nebo vznikají-li ze stopových obsahů chlóru v benzínu. Emisní faktory PCDD a PCDF jsou velmi nízké, řádově v pg.km -1, proto je pravděpodobný vznik tohoto minimálního množství i spálením paliv, která neobsahují halogenové vynašeče. Tento předpoklad podporuje i fakt, že součástí databáze jsou i emisní faktory naftových vozidel, kde se halogenové přísady nepoužívaly. Emise PCB byly měřeny na vozidlech se zážehovými motory, a proto jsou vykazovány pouze u individuální automobilové dopravy (ID). 2

3 Tab 4.2: Celkové emise PCDD v České republice (mg). Druh dopravy Rok ID 195,1 209,6 211,2 163,3 115,3 104,8 81,4 77,4 65,9 54,5 39,1 34,7 30,5 26,2 SOD 3,4 4,5 4,5 5,5 4,3 4,8 5,1 5,9 6,4 7,2 7,6 7,9 8,1 8,1 SND 17,9 32,9 45,8 37,0 11,4 12,8 13,6 15,9 17,3 19,9 20,8 21,6 21,5 23,1 ŽD 2,4 2,9 2,5 2,3 1,2 1,2 1,1 1,1 1,1 1,0 1,0 1,0 1,1 1,1 VD 0,3 0,4 0,2 0,3 0,1 0,1 0,0 0,0 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 Celkem 219,1 250,3 264,2 208,4 132,3 123,6 101,2 100,4 90,7 82,7 68,5 65,3 61,3 58,6 Graf 4.1: Celkové emise PCDD v České republice (mg). mg Celkové emise PCDDs v České republice Individuální automobilová Silniční veřejná Silniční nákladní Železniční dieselová Vnitrostátní vodní rok

4 Tab 4.3: Celkové emise PCDF v České republice (mg). Druh dopravy Rok ID 403,2 433,3 436,6 338,0 238,1 216,3 167,9 159,6 135,8 112,0 80,2 70,9 62,4 53,6 SOD 4,9 5,1 4,9 6,1 4,3 4,8 5,1 5,9 6,4 7,2 7,6 7,9 8,1 8,1 SND 32,8 61,3 84,5 80,0 11,4 12,8 13,6 15,9 17,3 19,9 20,8 21,6 21,5 23,8 ŽD 2,4 2,9 2,5 2,3 1,2 1,2 1,1 1,1 1,1 1,0 1,0 1,0 1,1 1,1 VD 0,3 0,4 0,2 0,3 0,1 0,1 0,0 0,0 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 Celkem 443,6 503,0 528,7 426,7 255,1 235,2 187,7 182,6 160,6 140,2 109,6 101,5 93,2 86,7 Graf 4.2: Celkové emise PCDF v České republice (mg). mg Celkové emise PCDFs v České republice Individuální automobilová Silniční veřejná Silniční nákladní Železniční dieselová Vnitrostátní vodní rok

5 Tab 4.4: Celkové emise PCB v České republice (mg). Druh dopravy Rok ID 169,00 192,4 218,8 224,4 235,0 240,5 243,6 265,7 264,6 260,0 253,8 263,8 253,4 246,0 SOD 0,30 0,4 0,3 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 SND 10,00 19,1 26,0 24,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 ŽD 0,10 0,1 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 VD 0,00 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Celkem 179,40 212,0 245,2 249,6 235,0 240,5 243,6 265,7 264,6 260,0 253,8 263,8 253,4 246,0 Graf 4.3 : Celkové emise PCB v České republice (mg). mg 300 Celkové emise PCBs v České republice Individuální automobilová Silniční veřejná Silniční nákladní rok

6 Tab 4.5 Vznik a zdravotní rizika vybraných PAH produkovaných dopravou. Škodlivina Způsob vzniku v dopravě Zdravotní rizika Benzo(a)pyren Benz(a)anthracen Benzo(k)fluoranthen Chrysen Dibenz(a,h)anthracen Ideno(1,2,3-cd)pyren produkt nedokonalého spalování pohonných hmot produkt nedokonalého spalování pohonných hmot produkt nedokonalého spalování pohonných hmot, použité motorové oleje produkt nedokonalého spalování benzínu, nafty, leteckého benzínu a dalších fosilních paliv výfukové plyny výfukové plyny, použité motorové oleje vznik nádorových onemocnění Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. poškození tkání s rozmnožovacími buňkami; studie na zvířatech naznačují, že expozice této látce vede také k poruchám krevního oběhového systému až k chudokrevnosti, výskytu plicních nádorů a při vstup orální cestou může zapříčinit vznik nádorů v játrech Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. studie na myších prokazují vznik kožních nádorů Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. vznik nádorových onemocnění, chromozomální mutace Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. oslabení imunity, změny v lymfatických tkáních až vznik nádorů s lokálním i systémovým charakterem, vznik rakoviny plic Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. vznik plicních nádorů Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. Tab 4.6 Celkové emise PAH v České republice (t). Druh dopravy Rok ID 6,1 7,1 8,5 9,2 13,4 15,1 16,3 19,4 21,5 25,2 25,8 27,1 27,3 27,9 SOD 0,2 0,2 0,2 0,3 0,6 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,0 1,1 1,1 1,1 SND 2,2 4,0 5,8 5,6 1,5 1,7 1,8 2,1 2,3 2,7 2,8 2,9 2,9 2,9 ŽD 0,2 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 VD 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Celkem 8,8 11,6 14,8 15,3 15,6 17,5 18,8 22,4 24,7 29,0 29,7 31,2 31,3 32,0 6

7 Graf 4.4 Celkové emise PAH v České republice (t). tuny 32 Celkové emise PAHs v České republice Individuální automobilová Silniční veřejná Silniční nákladní Železniční dieselová Vnitrostátní vodní 4 0 rok

8 ÚKOLY PLYNOUCÍ Z NIP POPs V rámci aktivity připravilo Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. pro MD reakci na zabezpečování úkolů plynoucích z Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy v ČR v rámci činnosti Rady Národního centra pro persistentní polutanty (POPs) za resort dopravy a také revizi Národního implementačního plánu v bodech konkrétních úkolů, u kterých Ministerstvo dopravy zodpovídá za plnění nebo ve spolupráci při plnění v následujícím znění. Tab 4.7: Revize Národního implementačním plánu pracovní dokument. Aktivita Konkrétní úkol Úkol pro rok 2010 Výroba, dovoz a vývoz, použití, identifikace, označování, odstraňování, skladování a odstranění PCBs a zařízení obsahujících PCBs (Příloha A, část II) Krátkodobé akce s časovým horizontem do 3 let Dokončit inventarizaci PCBs (kontaminovaná místa, staré zátěže) na celorepublikové úrovni. Termín: XII/2010 Spolupráce: všechny resorty Doprava: a) Produkce emisí PCB ze spalovacích procesů uvádí tabulka 4.4 a vývoj emisí od roku 1993 je také uveden v grafu 4.3. b) PCB jsou klasifikovány jako nebezpečné věci a musí být přepravovány podle dohody ADR. Klasifikovány jsou v třídě 9 jiné nebezpečné látky a předměty pod UN čísly UN 2315 bifenyly polychlorované, kapalné, UN 3432 bifenyly polychlorované, tuhé. Pro obě UN čísla platí zvláštní ustanovení 305 látky nepodléhají předpisům ADR, pokud jsou v koncentraci nejvýše 50 mg/kg. c) V letech byl řešen projekt VaV č. S 401/330/604 Ochrana vod před negativními vlivy železničního provozu, který mj. řešil stanovení obsahu PCB u 170 trafostanic v železniční dopravě - byly zjištěny nulové koncentrace obsahu PCB. Každoročně od roku 2001 řeší CeHO formou příspěvkových, resp. smluvních úkolů projekt s názvem Odborná podpora OODP MŽP v oblasti evidence zařízení a látek s obsahem PCB. Projekt se zabývá problematikou polychlorovaných bifenylů (PCB) z mnoha hledisek. Především od počátku roku 2002 CeHO zajišťuje plynulý chod inventarizace PCB v České republice. Tento proces zahrnuje příjem, verifikaci a zpracování listinné a elektronické podoby evidenčních listů zařízení a látek s obsahem PCB (Příloha č. 2 vyhlášky č. 384/2001 Sb., o nakládání s PCB) na adrese inventarizacepcb@vuv.cz a vedení veřejně přístupných seznamů certifikovaných odběrářů (Manažerů pro vzorkování pro účely evidence zařízení a látek s obsahem PCB) a registrovaných laboratoří oprávněných k provádění analýz v rámci inventarizace PCB. Dále je zajištěna bezplatná distribuce unikátních vzorkovacích štítků, organizování a výuka na certifikačním a recertifikačním kurzu (jako příprava pro proces certifikace odběrářů) a telefonické či ové konzultace k této problematice. Na základě údajů plynoucích ze zasílání evidenčních listů poskytuje CeHO ministerstvu dvakrát ročně aktuální výsledky inventarizace PCB (obvykle k a příslušného roku) a spolupracuje 8

9 s ČIŽP při jejích kontrolní činnosti v oblasti PCB. V roce 2008 CeHO zpracovalo návrhy na zajištění sběru dat v rámci Seznamů zařízení obsahujících PCB ( 26 písm. b) zákona), která nepodléhají evidenci, podle 27 odst. (9) zákona a Plánů odstranění PCB a odpadů PCB ( 26 písm. a)zákona) a zařízení s obsahem PCB ( 26 písm. c) a d)zákona) podle 27 odst. (8) zákona. V letech 2008 a 2009 je také součástí řešení příprava podkladů pro novelizaci vyhlášky č. 384/200 Sb. tak, aby bylo její znění v souladu s aktuálním zněním zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V neposlední řadě zahrnuje tento projekt také tvorbu a aktualizaci potřebných informací předpisů a dalších dokumentů z oblasti inventarizace PCB v ČR pod odkazem PCB / PCT na stránkách Aktivita Konkrétní úkol Úkol pro rok 2010 Výroba, dovoz a vývoz, použití, identifikace, označování, odstraňování, skladování a odstranění PCBs a zařízení obsahujících PCBs (Příloha A, část II) Dlouhodobé strategické cíle Identifikovat nové zdroje POPs. Termín: průběžně Spolupráce: všechny resorty Zahájit inventuru zdrojů a výskytu nově přijatých POPs v ČR včetně sledování existujících dekontaminačních zařízení z pohledu vytěkávání především organochlorových látek z volně loženého materiálu určeného k dekontaminaci. Termín: průběžně Spolupráce: všechny resorty V resortu dopravy nově přijaté POPs nevznikají. Dotýkat se může této problematiky pouze přeprava těchto látek, která je však řízena příslušnými předpisy (ADR, RID). Aktivita Konkrétní úkol Úkol pro rok 2010 Výroba, dovoz a vývoz, použití, identifikace, označování, odstraňování, skladování a odstranění PCBs a zařízení obsahujících PCBs (Příloha A, část II) Dlouhodobé strategické cíle Odstranit PCBs, odpady PCBs a zařízení obsahující PCBs ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., resp. směrnice 96/59/ES. Termín: XII/2010 Spolupráce: všechny resorty Předložit aktuální situační zprávu. Termín: XII/2010 Spolupráce: všechny resorty PCB v dopravě, s výjimkou produkce ze spalovacích procesů, se podle nejnovějších informací již nevyskytují (oleje, maziva). 9

10 Aktivita Konkrétní úkol Úkol pro rok 2010 Úniky látek vzniklých při nezamýšlené výrobě (vedlejších produktů PCDDs/Fs, HCB a PCBs) Krátkodobé akce s časovým horizontem do 3 let Urychleně řešit problém produkce a nakládání s odpadním HCB a rizik spojených s přepravou a dopravou odpadů HCB. Realizovat jednání mezi MŽP MPO Spolchemii a NC k dořešení této problematiky. T: červen 2010 Termín: XII/2007 Spolupráce: MPO, MD V resortu dopravy HCB nevzniká. Dotýkat se může této problematiky pouze přeprava těchto látek, která je však řízena příslušnými předpisy (ADR, RID). Hexachlorbenzen je klasifikovaný v třídě 6.1 jako látka toxická pod označením UN Aktivita Konkrétní úkol Úkol pro rok 2010 Úniky látek vzniklých při nezamýšlené výrobě (vedlejších produktů PCDDs/Fs, HCB a PCBs) Dlouhodobé strategické cíle Provést měření emisních faktorů POPs z mobilních zdrojů s cílem zpřesnit emisní inventuru zejména nesilniční dopravy ( off road - armáda, zemědělství, lesnictví apod.). Dodat pro potřeby MŽP a NC závěrečnou zprávu Termín: VI/2010 Spolupráce: MD Termín: XII/2009 Spolupráce: MO, MD, MZe Touto problematikou se zabývá projekt VaV MD č. CG Emise persistentních organických polutantů dopravy ( ). Dílčí výsledky jsou ve výroční zprávě projektu za r. 2009, která je k dispozici u zadavatele. Aktivita Konkrétní úkol Úkol pro rok 2010 Úniky látek vzniklých při nezamýšlené výrobě (vedlejších produktů PCDDs/Fs, HCB a PCBs) Dlouhodobé strategické cíle Dopracovat evidenci výskytu nebezpečných látek v silniční a železniční dopravě. Zodpovědnost: MD Termín: 2009 Předložit informaci o aktuálním stavu řešení. Zodpovědnost: OODP MŽP Termín: VI/2010 Spolupráce: MD Je logické, aby za dopracování evidence výskytu nebezpečných látek v silniční a železniční dopravě zodpovídalo MD. Celková evidence výskytu nebezpečných látek v dopravě a jejich přepravy ale prováděna není. Jednotlivý přepravci těchto věcí po silnici se řídí předpisy ADR 10

11 a evidenci tak provádějí jednotlivě a průběžně v závislosti na přepravě. Stejně tak přeprava v rámci železnice centrálně prováděna není, přičemž velkým problémem je pronájem vagónů a v podstatě i dopravních cest řadě soukromým subjektům (evidence téměř neexistuje). V tomto roce podalo CDV návrh projektu do veřejné soutěže MV ČR v rámci Programu bezpečnostního výzkumu České republiky v letech (BV II/2-VS), který by měl v případě přijetí řešit právě problematiku přepravy nebezpečných věcí, kdy jedním z výstupů bude metodika kvantifikace rizik plynoucích ze skladování, manipulace a přepravy nebezpečných věcí a postupy jejich minimalizace. 11