Agrobyznys ve venkovském prostoru jako faktor rozvoje příklad mikroregionu Drahanská vrchovina

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie Agrobyznys ve venkovském prostoru jako faktor rozvoje příklad mikroregionu Drahanská vrchovina Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc. Vypracovala: Anna Škrobová Brno 2014

2

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci Agrobyznys ve venkovském prostoru jako faktor rozvoje příklad mikroregionu Drahanská vrchovina vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb.,o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:.... podpis

4 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce panu doc. RNDr. Antonínu Vaisharovi, CSc. za jeho ochotu, za dobré rady a připomínky. Dále chci poděkovat všem, kteří mi poskytli cenné informace, a hlavně chci poděkovat svým blízkým a rodině za podporu nejen při psaní bakalářské práce, ale i v průběhu celého studia.

5 ABSTRAKT Bakalářská práce Agrobyznys ve venkovském prostoru jako faktor rozvoje příklad mikroregionu Drahanská vrchovina se zabývá popisem daného mikroregionu. Speciálně se věnuje zemědělskému sektoru v rámci jeho území. V teoretické části jsou vymezeny pojmy z dané problematiky a druhá část se zabývá konkrétním mikroregionem. Mikroregion Drahanská vrchovina tvoří 11 obcí v okrese Vyškov. Velká část mikroregionu spadá do krajinného celku Drahanská vrchovina. Mikroregion se snaží o rozvoj obcí, například plní cíle místní Agendy 21, a jeho snahy jsou vidět například v rostoucím počtu obyvatel. Mikroregion také podporuje zemědělství v dané oblasti, protože zemědělství má největší vliv na životní prostředí a krajinný ráz oblasti. Klíčová slova svazek obcí, agrobyznys, mikroregion Drahanská vrchovina, Místní Agenda 21, Místní akční skupina Moravský kras ABSTRACT The bachelor thesis Agribusiness in rural areas as a factor of development an example of the Drahanská vrchovina microregion is dealing with a description of the microregion. Specially it describes the agriculture. The theoretical part defines the terms of the issue and the second part deals with the Drahanská vrchovina microregion. Microregion consists of 11 municipalities in the district Vyškov. A large part of microregion falls within landscape Drahanská highlands. Microregion make efforts to develop communities, such as meeting the objectives of Local Agenda 21, and its efforts are seen in the growing number of people. Microregion also supports agriculture, because agriculture has the largest impact on the environment and landscape character of the microregion area. Keywords village association, agribusiness, Drahanská vrchovina microregion, Local Agenda 21, Moravský kras Local Action Group

6 OBSAH 1. ÚVOD Cíl Metodika Literární přehled a vysvětlení pojmů Literární přehled Venkov Region Regionální rozvoj Svazek obcí Místní akční skupina Místní Agenda Agrobyznys Svazek obcí Drahanská vrchovina Vznik mikroregionu Základní charakteristika Místní akční skupina Moravský kras Aktivity MAS Moravský kras CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Lokalizace Charakteristika krajiny Klimatické poměry Půdní charakteristika Ochrana krajiny Historický vývoj Obyvatelstvo Demografický vývoj v České republice Obyvatelstvo v mikroregionu Drahanská vrchovina Regionální struktura Spolková činnost Cestovní ruch... 51

7 3.7.1 Agroturistika a venkovská turistika Podniky ZEMĚDĚLSTVÍ Zemědělství v okrese Vyškov Zemědělství v mikroregionu Drahanská vrchovina Vybrané subjekty podnikající v agrobyznysu na území mikroregionu Drahanská vrchovina Diskuze Závěr POUŽÍTÉ ZDROJE Seznam tabulek Seznam obrázků PŘÍLOHY... 80

8 1. ÚVOD Zemědělství je nedílnou součástí venkova. Už od pradávna byl venkov ovlivňován zemědělstvím, které také odlišovalo venkovský prostor od měst. V dnešní době je poměr lidí zaměstnaných v zemědělství podstatně nižší. Dříve bylo u nás mnoho statkářů a malých zemědělců, ale dnes je zemědělská produkce soustředěna do velkých podniků. Velký vliv na to mělo období socialismu, kdy byly pole i dobytek znárodňovány či poskytnuty do společného vlastnictví JZD. Zemědělství u nás prošlo mnoha změnami, ať už to byl přechod z plánovaného hospodářství na tržní systém či vstup ČR do Evropské unie. Všechny tyto změny se také projevily ve struktuře venkova. Největším problémem na venkově je v dnešní době nedostatek pracovních příležitostí. Obyvatelé tedy musí za prací dojíždět a tak se raději stěhují do blízkosti větších měst. Venkovské oblasti se také potýkaly s nedostatkem finančních zdrojů, který brzdil rozvoj obcí. To se změnilo po vstupu do EU, kdy se obcím otevřely možnosti financování projektů na rozvoj venkova z evropských fondů. Avšak některé dotace jsou podmíněné velikostí projektu, proto začaly obce spolupracovat a vznikaly svazky obcí. Svazek obcí Drahanská vrchovina vznikl v roce 2000 za účelem prosazování společných zájmů obcí. Klade si za cíl vyřešit otázku čistoty obcí, shromažďování a odvozu komunálního odpadu, zásobování vodou, čištění odpadních vod, také zlepšit úroveň sociální péče, zdravotnictví a životního prostředí. Tvoří jej 11 obcí ležících v okrese Vyškov. Jsou to obce Drnovice, Ježkovice, Krásensko, Luleč, Nemojany, Nové Sady, Olšany, Podomí, Račice-Pístovice, Ruprechtov, a Studnice. Název svazku obcí Drahanská vrchovina je odvozen od názvu územního celku Drahanská vrchovina, do kterého spadá většina území svazku obcí. Svazek obcí je členem místní akční skupiny Moravský kras a také Národní sítě zdravých měst, která sdružuje obce a regiony plnící mimo jiné kritéria místí Agendy 21. Práce je zaměřena na popis mikroregionu Drahanská vrchovina, jeho obyvatelstvo, krajinu a zemědělský sektor. Zabývá se demografií, regionální strukturou, historickým vývojem i podnebím v mikroregionu. Popisuje aktivity a cíle mikroregionu Drahanská vrchovina. 8

9 1.1 Cíl Cílem bakalářské práce bylo popsat mikroregion Drahanská vrchovina a zhodnotit statistická data týkající se mikroregionu. Součástí práce je charakteristika krajiny a obyvatelstva. Dalším cílem byl popis podnikání v zemědělském sektoru na území mikroregionu. Cílem práce je také vymezení pojmů týkající se dané problematiky. V diskuze na konci práce uvedeno zhodnocení dat a jsou zde uvedeny cíle a opatření mikroregionu Drahanská vrchovina týkajících se zemědělského sektoru na území mikroregionu. 1.2 Metodika Pro přiblížení problematiky jsou na začátku bakalářské práce nejprve vymezeny základní pojmy jako venkov, region, regionální rozvoj a svazek obcí. Jelikož je mikroregion Drahanská vrchovina členem Místní akční skupiny, je zde vysvětlen i tento pojem, Mikroregion se také zabývá trvale udržitelným rozvojem a plní kritéria místní Agendy 21. Práce se zabývá tedy i touto problematikou. K vysvětlení všech těchto pojmů byla použita dostupná literatura z oblasti regionálních věd a prací zabývající se venkovským prostorem. V neposlední řadě je vymezen pojem agrobyznys. Druhá část bakalářské práce se věnuje svazku obcí Drahanská vrchovina, Místní akční skupině Moravský kras a jejím aktivitám. Pro tuto část práce byly využity dostupné materiály MAS Moravský kras a její monitorovací zprávy. Další část se zabývá popisem mikroregionu Drahanská vrchovina. Zde je popisován charakter krajiny, její půdní a klimatické poměry. Důležitým faktorem, který ovlivňoval rozvoj na území mikroregionu, je historie. Historický vývoj je také krátce popsán v jedné kapitole, kde je zmíněna také nejvýznamnější historická památka na území mikroregionu, a to větrný mlýn v Ruprechtově. Dále se práce věnuje popisu obyvatelstva a regionální struktuře mikroregionu Drahanská vrchovina, kde pro popis byla nejvíce využita data s Českého statistického úřadu a ze Strategického plánu mikroregionu Drahanská vrchovina. Důležitou roli ve vývoji obyvatelstva hraje také spolková činnost. Rozvoji mikroregionu pomáhá i cestovní ruch, kterému je věnována jedna kapitola v práci. Mikroregion má také potenciál v agroturistice díky zachované krajině, množství lesů a luk a existenci hipostezek na území i v okolí mikroregionu. 9

10 Zemědělstvím v mikroregionu Drahanská vrchovina a v okrese Vyškov se zabývá čtvrtá část bakalářské práce, kde je uveden také výčet podnikatelů v zemědělském sektoru působících na území mikroregionu. V diskuzi a závěru jsou všechna data shrnuta a zhodnocena. Obrázek 1: Mapa mikroregionu Drahanská vrchovina (zpracováno autorem) 10

11 1.3 Literární přehled a vysvětlení pojmů Literární přehled Problematikou regionů a jejich rozvoje se zabývá mnoho autorů. Ve své práci jsem čerpala z knihy Regionální rozvoj: Východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování, kde jsou shrnuty a vysvětleny důležité aspekty regionálního rozvoje. Dalšími publikacemi, které se částečně zabývají regionálním rozvojem, ale hlavně se věnují venkovu a zemědělství, jsou publikace Český venkov. Je to 11 publikací, které vznikly v projektu Socio-ekonomický vývoj českého venkova a zemědělství, monitorující situaci v letech Tento projekt byl proveden Sociologickou laboratoří patřící pod Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Každá kniha se věnuje určité oblasti, například lidem na venkově, podnikání na venkově, situaci venkova před vstupem do EU, proměnám venkova atd. V publikacích je vysvětlena základní problematika daného tématu a jsou zde uvedeny výsledky dotazníkového šetření v terénu. Pro popis mikroregionu Drahanská vrchovina mi nejlépe posloužil strategický plán mikroregionu Strategie udržitelného rozvoje mikroregionu Drahanská vrchovina na období Zde jsou shrnuta statistická data a informace o mikroregionu a také jsou zde uvedeny aktivity a plány v rámci mikroregionu. Je to nejaktuálnější zpracovaná práce o mikroregionu Drahanská vrchovina. Územím mikroregionu Drahanská vrchovina se zabývalo více závěrečných prací. Okresem Vyškov se zabýval Smékal (2007) ve své práci Komplexí geografická analýza Vyškovska (region mého okolí), kde popisuje geografickou situaci Vyškovska. Ekologickým zemědělstvím v okrese Vyškov se zabývá Kalábová (2013) ve své práci Význam ekologického zemědělství pro rozvoj regionu Vyškovsko. Zde se zaměřuje na bioprodukty a ekofarmy v daném okrese. Práce Potenciál rozvoje cestovního ruchu na Drahanské vrchovině (HUDCOVÁ 2011) se již zabývá mikroregionem Drahanská vrchovina a popisuje rozvoj cestovního ruchu na jeho území. Svazek obcí Drahanská vrchovina popisuje závěrečná práce Adamcové (2012) Meziobecní spolupráce jako významný faktor územního rozvoje příklad svazku obcí Drahanská vrchovina. 11

12 1.3.2 Venkov Venkov je velmi specifický prostor. Jeho definování není snadné už kvůli tomu, že každý stát či oblast má různé specifické rysy venkova. Můžeme se na něj dívat z několika pohledů. V knize Velký sociologický slovník bychom pod pojmem venkov našli tuto definici: Venkov je obydlený prostor mimo městské lokality tradičně charakterizovaný orientací na zemědělství a menší hustotu obyvatelstva, ale i jiným způsobem života, většinou propojeným s přírodou, a také jinou sociální strukturou ve srovnání s městem. (PETRUSEK 1996) V práci Perlína Venkov, typologie venkovského prostoru je uvedena definice venkova jako prostor, který zahrnuje jak krajinu, tak i venkovská sídla. Pojem venkov tedy integruje jak nezastavěné území, tak i zastavěné území malých sídel (vesnic). Jedna z věcí, která je pro venkov typická, jsou jeho problémy. Škrabal (2006) uvádí několik problémů, například: nevyhovující infrastruktura, omezená dostupnost a kvalita služeb podporujících podnikání, nedostatek pracovních příležitostí a vyšší potřeba vyjížďky obyvatelstva za prací, nižší příjmy obyvatel, vyšší míra dlouhodobé nezaměstnanosti nebo nepříznivá věková a vzdělanostní struktura. Kvůli zhoršující se situaci na venkově vznikly programy na podporu rozvoje venkova. Hlavním cílem je, aby se venkov stal dobrým místem pro život, práci i místem pro rekreaci (ŠKRABAL 2006). Jelikož i Evropská unie má zájem na rozvoji venkova a poskytuje dotace na rozvoj venkova, bylo potřeba vytvořit jednotnou definici venkova pro jednodušší orientaci. Vytvořila se na základě kritéria hustoty obyvatel. Ve většině států Evropské unie je používána hraniční hodnota mezi městským a venkovským prostorem 100 obyvatel na km 2, ale OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development) pro definování venkova používá maximální hustotu osídlení 150 obyvatel na km 2 (ibid.). V každém případě lze říct, že venkov je prostor s nižší hustotou obyvatel. Celý Jihomoravský kraj se řadí do venkovského prostoru, i přesto že jeho součástí je Brno, druhé největší město České republiky. Až dvě třetiny obyvatel kraje žije ve venkovských obcích (VAISHAR, ŠŤASTNÁ 2011). 12

13 1.3.3 Region Region obecně je spojitá, unikátní a charakteristická část krajiny. Je tvořen vymezenými oblastmi, které jsou mezi sebou určitým způsobem provázány. Mohou být provázány různými funkcemi či vztahy. Takto jsou provázány silněji než s ostatními oblastmi, které do regionu nespadají. Dle zákona č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje se regionem z pohledu administrativního rozumí: územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován podle tohoto zákona. Obvykle je region vymezován pro konkrétní účely. Takový územní celek je vymezován pomocí jednoho či více znaků z širšího území. Může být vymezen pro potřeby výkonu státní správy a územní samosprávy, což je administrativní region, nebo je vymezován pro řešení určitých problémů (např. ekonomická zaostalost, životní prostředí a ochrana přírody) jako účelový region (METODICKÁ PODPORA REG. ROZVOJE, online) Regionální rozvoj Pro regionální rozvoj není zcela jasná definice. V knize Regionální rozvoj Damborský (2008) uvádí, že regionální rozvoj lze chápat ve dvou základních přístupech a to praktickém a akademickém. Praktický přístup chápe regionální rozvoj jako snahu o vyšší využití a zvýšení potenciálu daného území a využití přírodních zdrojů. Výsledkem by pak měla být lepší životní úroveň obyvatel, zlepšení stavu životního prostředí a lepší konkurenceschopnost místních podnikatelů. Akademický přístup popisuje regionální rozvoj jako využití poznatků zejména z ekonomie, geografie a sociologie na řešení jevů, procesů a vztahů, které jsou ovlivňovány různými podmínkami daného regionu. (DAMBORSKÝ 2008) 13

14 Regionální politika je snaha o rozvoj daného regionu a vyrovnání rozdílů mezi jednotlivými regiony. Podle Damborského (2008) je regionální politika veřejnou politikou, která využívá socioekonomické nástroje, aby rozmístila zdroje a aktivity na podporu rozvoje regionu v oblasti. Základními aspekty regionální politiky jsou ekonomické podmínky (výrobní faktory, zaměstnanost), ekologické podmínky a sociální (bydlení a seberealizace) (DAMBORSKÝ 2008). Regionální politiku také lze chápat jako nástroj k dosahování národních cílů v oblasti ekonomického růstu, udržitelného rozvoje, životního prostředí a sociální, politické a finanční stability (WOKOUN 2008). Regionální problémy mohou způsobovat nejrůznější faktory. Může to být například nízká mobilita pracovní síly, geografické faktory, nedostatečné přírodní zdroje, ekonomická struktura a také psychologické faktory a demografická situace (WOKOUN 2008). Nejdůležitějším nástrojem regionálního rozvoje je vytvoření strategického regionálního plánu. V knize Regionální rozvoj Jiří Ježek (2008) uvádí definici strategického plánování.,,strategické plánování je komplexní proces vytváření a prosazování společného zájmu regionu, jehož součástí je situační analýza, formulace rozvojové vize, cíle rozvoje, vhodných strategií a opatření k dosažení těchto cílů, dále pak vlastní realizace a kontrola. (JEŽEK 2008) Strategické regionální plány slouží hlavně obcím a městům v daném regionu při řešení různých problémů bránících regionálnímu rozvoji. Vymezují cíle, které jsou uvažovány v dlouhodobé perspektivě a vedou k trvale udržitelnému rozvoji. Mohou také pomoci při rozdělování veřejných finančních zdrojů a zefektivnit nakládání s nimi (JEŽEK 2008). Je také důležité, aby byly v souladu s územními plány, jelikož regionální politika ovlivňuje investice do územních plánů (bez nich by se většina projektů nemohla uskutečnit), ale na druhou stranu bez územního plánování by se nemohly uskutečnit některé projekty regionálního rozvoje (MAIER 2008). 14

15 Do regionálního rozvoje je zapojeno mnoho institucí, spolků, agentur i subjektů ze soukromého sektoru. Hlavními aktéry regionálního rozvoje podle Wokouna (2008) jsou: Zákonodárné složky státu Výkonné složky státu Regionální rady Orgány samosprávy Řídící a monitorovací orgány Rozvojové agentury s celostátní a regionální působností Hospodářské a agrární komory, zájmová sdružení, agentury, zaměstnanecké organizace Instituce veřejného sektoru, nestátní neziskové organizace Subjekty soukromého sektoru (WOKOUN, 2008) Svazek obcí Z mnoha výzkumů místní veřejné správy a zvláště z výzkumu Český venkov 2006 vyplývá, že spolupráce obcí je jedním s důležitých nástrojů rozvoje obce (HEROVÁ a MAJEROVÁ 2009). Obce k zajištění důležitých služeb pro obyvatele (vodovody, kanalizace, čističky odpadních vod a jiné) mezi sebou začaly spolupracovat, aby získaly větší finanční zdroje na realizaci těchto služeb. Možnost získat dotaci či grant je spojena s minimální velikostí projektu (ibid.), proto se obce začaly spojovat a vznikly tzv. svazky obcí neboli mikroregiony. V knize Český venkov 2008 se uvádí: Aby byly efektivně zajištěny služby obyvatelům obce, je dnes pro malé obce nezbytné začít spolupracovat a spojit se do svazku obcí. (HEROVÁ a MAJEROVÁ 2009) Vznik a fungování Svazku obcí se řídí dle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích 46 až 53 ve znění pozdějších předpisů. Svazek obcí je dobrovolné seskupení několika obcí za účelem získání výhody. Je to právnická osoba působící na daném území, jejímž předmětem činnosti je zajišťování služeb pro obyvatele (Zákon č. 128/2000 Sb. 49). 15

16 Podle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích 50 (1) mohou být předmětem činnosti svazku obcí zejména a) úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata, b) zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území, d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí, e) provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin, f) správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi. Svazek obcí je založen smlouvou o vytvoření dobrovolného svazku, kterou schvaluje zastupitelstvo všech zúčastněných obcí (Zákon č. 128/2000 Sb. 48). 16

17 1.3.6 Místní akční skupina Evropská unie podmiňuje podporu projektů spoluprací a partnerstvím. Aby obce splnily tyto podmínky, zakládají se mimo jiné místní akční skupiny (MAS) (HEROVÁ a MAJEROVÁ 2009). Místní akční skupina je organizace podporující rozvoj venkovské oblasti, která byla založena místními podnikateli, zástupci obcí, neziskovými organizacemi a veřejností. Vznik a fungování místních akčních skupin se řídí směrnicemi EU a pravidly stanovenými Ministerstvem zemědělství. Je to například Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 a Program rozvoje venkova na území České republiky v letech Na tento program navazuje Program rozvoje venkova na území České republiky na období , který se rozeběhl v lednu tohoto roku. Základní kritéria pro vznik MAS: Homogenní oblast s počtem obyvatel od do tisíc, s hustotou osídlení 120 obyvatel/km 2, včetně malých měst do obyvatel. Členové MAS musí na daném území bydlet nebo být pro toto území příslušní. Musí mít právní subjektivitu, IČO. MAS musí být založena z vyrovnaného počtu zástupců za sociální, kulturní a ekonomickou oblast. Na rozhodovací úrovni musí být 50 % zástupců soukromého sektoru a maximálně 50 % veřejného sektoru. Členové MAS musí prokázat, že jsou schopni navrhnout a implementovat strategii rozvoje. Vytvoření kvalitní integrované strategie rozvoje pilotního charakteru. (EAGRI, online) Místní akční skupiny fungují na principu metody LEADER (HEROVÁ a MAJEROVÁ 2009). LEADER je zkratka pro iniciativu financovanou Evropskou unií. Je to zkratka slov Liaison Entre Actions pour le Développement de l Économie Rurale, tedy Propojení akcí pro rozvoj ekonomiky venkova (EUROPEAN COMMISSION, online). LEADER je metoda, která při rozvoji venkova spolupracuje se všemi místními aktéry. Vznikla z přesvědčení, že slabé i silné stránky dané oblasti nejlépe znají její obyvatelé. Proto je smyslem programu podpořit spolupráci mezi veřejným, soukromým a neziskovým 17

18 sektorem (NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN, online). Program LEADER byl zahájen v roce Postupně přešel několika obměnami, ale cílem už od začátku je povzbuzovat místní iniciativy a podporovat zavádění kvalitních, integrovaných a originálních strategií pro trvale udržitelný rozvoj (HEROVÁ a MAJEROVÁ 2009). Program LEADER a místní akční skupiny jsou finančně zaštiťovány Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EAFRD). Aby Česká republika mohla čerpat finanční prostředky z tohoto fondu, vypracovala dva strategické programy: 1. Národní strategický plán pro rozvoj venkova na období Věnuje se třem strategickým rozvojovým osám (konkurenceschopnost, ochrana přírody, životního prostředí a krajiny a rozvoj a diverzifikace venkovského života). 2. Program rozvoje venkova ČR na období (EAGRI, online) V Programu rozvoje venkova jsou stanoveny jednotlivé osy. MAS čerpají prostředky převážně z osy IV. LEADER, kde jsou následující opatření: IV.1.1. Místní akční skupina IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie IV.2.1 Realizace projektů spolupráce (EAGRI, online) Příjemci dotace jsou tedy místní akční skupiny, které vytvořily rozvojovou strategii a zodpovídají za administrativu a realizaci projektu. (HEROVÁ a MAJEROVÁ 2009). Ministerstvo zemědělství řídí celý tento program a přes Státní zemědělský intervenční fond lze čerpat dotace. V knize Český venkov 2005 se uvádí: V současné době můžeme říct, že LEADER je historicky nejúspěšnější nabídkou EU k zvládnutí problémů na venkově pomocí financování místních iniciativ. (MAJEROVÁ 2005) Získaná hodnocení programu LEADER poukazují na to, že tato metoda partnerství motivuje obyvatele a subjekty k zapojení do dění v obci a snaze směřující k rozvoji obce a okolí. (HEROVÁ a MAJEROVÁ 2009) 18

19 Od ledna byl spuštěn nový Program rozvoje venkova, který navazuje na předchozí. Priority pro Program rozvoje venkova na léta jsou tyto: 1. Podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech, 2. Zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů, 3. Podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracování produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství, 4. Obnova, ochrana a zlepšování ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví, 5. Podpora efektivního využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu, 6. Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti. (PRV , online) 19

20 1.3.7 Místní Agenda 21 Agenda 21 je dokument, který byl přijat na summitu OSN v Rio de Janeiro v roce Je to globální strategický a akční plán světového společenství, který řeší zhoršující se stav životního prostředí (CENIA, online). Agenda 21 je souhrnný název pro 38 problémových oblastí týkajících se ochrany životního prostředí (KRAJŠEK 1998). Je zde snaha o efektivní využívání přírodního bohatství a jeho zachování pro další generace (PONIKELSKÝ 2010). Místní Agenda 21 je jen vztažení 38 problémových oblastí na dané území (region, obci atd.) v současné situaci. Dá se říci, že je to návod, jak postupovat k dosažení určitého stupně společenského porozumění a zapojit jednotlivé občany, podnikatele, státní správu i organizace do péče o životní prostředí (KRAJŠEK 1998). Je to nástroj, který pomáhá uplatnit principy udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Krajšek při vysvětlování, k čemu slouží místní Agenda 21, uvádí, že: Klíčem k řešení globálních problémů světa je mimo jiné i odpovědný přístup člověka k nejožehavějším problémům lokálním (místním), tedy těm, které může pomáhat úspěšně řešit. (KRAJŠEK 1998) Na stránkách Národní sítě Zdravých měst je uvedena definice Místní Agendy 21: MA21 je nástroj ke zlepšování kvality veřejné správy, strategického řízení, zapojování veřejnosti a budování místního partnerství, s cílem podpořit systematický postup k udržitelnému rozvoji na místní či regionální úrovni. (NSZM, online) Národní síť Zdravých měst ČR je asociací aktivních místních samospráv, které se snaží o uplatňování principů trvale udržitelného rozvoje. Ve Zdravých městech, obcích a regionech se uvádí v praxi principy místní Agendy 21. Místní Agenda 21 pro správné fungování spolupracuje s: neziskovými organizacemi a spolky, podnikateli a provozovateli služeb, školskými zařízeními a zdravotnickými institucemi, řadou dalších subjektů, včetně široké neorganizované veřejnosti. 20

21 Okruhy, kterými se místní Agenda 21 zabývá, jsou například sociálně ekonomické, kam se řadí: Zavádění udržitelného rozvoje v regionu, Boj proti obecné chudobě, Podpora udržitelného a přiměřeného rozvoje sídel v regionu, Zavádění základních principů ochrany životního prostředí. Dále je to zachování, šetrné užívání a hospodaření s regionálními zdroji rozvoje, kde jsou opatření jako: Ochrana proti znečišťování a kontaminace vody a půdy, Ochrana přírody, ekosystémů a lesa v regionu, Podpora udržitelného rozvoje v zemědělství a obnova venkova, Nakládání s odpady. Samozřejmě se také místní Agenda 21 zabývá posilováním vztahu obyvatel k životnímu prostředí a regionu a zapojování jednotlivých skupin (žen, dětí, podniků atd.) do místních aktivit (KRAJŠEK 1998). Hodnocení kvality místní Agendy 21 se provádí na základě stanovených kritérií. Podle toho, jaká kritéria daná obec či region splňuje, se řadí do 4 kategorií: Kategorie Zájemci Kategorie D - aktivní zapojování veřejnosti do oblastí plánování, rozhodování a realizace významných opatření, jež se dotýkají života občanů. Kategorie C - vyšší míra aktivní účasti obyvatel na aktivitách MA2, ustavení tzv. pracovní skupiny pro MA21, pořádání pravidelných setkání na veřejném fóru Kategorie B - vytvoření ucelené strategie udržitelného rozvoje za účasti expertů, partnerů a samozřejmě veřejnosti. Kategorie A - rozvoj obce probíhá v souladu s principy udržitelného rozvoje, dochází ke zlepšování stavu udržitelného rozvoje. (MŽP 2013) 21

22 1.3.8 Agrobyznys Pojem agrobyznys vznikl ze z anglického slova agribusiness, ve volném překladu to znamená podnikání v zemědělství. Ale pojem agrobyznys zahrnuje nejen zemědělství, patří sem i další podnikatelé. Zemědělství jako takové je specifické, charakterizuje ho například závislost na půdě jako výrobním faktoru, dlouhé výrobní cykly a tedy i dlouhé investiční cykly, otázky bezpečnosti potravin atd. Kromě zemědělců patří do tohoto sektoru i podniky poskytující dodávky a služby jako doprava zemědělských produktů, servis zemědělské techniky, výrobci hnojiv, potravinářští i průmyslový zpracovatelé, prodejci a další. Své místo v agrobyznysu má i agroturiststika a poskytovatelé informací, poradenství a vzdělávací instituce v oboru zemědělství. Davis a Goldberg (1957) definují agrobyznys jako:...souhrn všech činností týkajících se výroby, zpracování a distribuce zemědělských produktů, to znamená výrobní činnosti, skladování, zpracování, doprava a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených Sonka a Hudson (1989) pro definici agrobyznysu využili vyjmenování subsektorů, které agrobyznys zahrnuje. Agrobyznys je řetězec subsektorů vzájemně propojených řadou přímých i zpětných vazeb, zahrnující o výzkum + dodavatele biologického materiálu o dodavatele ostatních vstupů o zemědělské výrobce o nákupce zemědělských produktů o zpracovatele první a druhé fáze zpracování zem. produktů o (malo)obchod a instituce veřejného stravování (SONKA, HUDSON 1989) 22

23 2. Svazek obcí Drahanská vrchovina Do dobrovolného svazku obcí Drahanská vrchovina patří 11 obcí ležících na okraji Drahanské vrchoviny. Jsou to obce Drnovice, Ježkovice, Krásensko, Luleč, Nemojany, Nové Sady, Olšany, Podomí, Račice-Pístovice, Ruprechtov a Studnice. Tyto obce se v roce 2000 spojily do svazku obcí Drahanská vrchovina za účelem prosazování společných zájmů obcí. Je to například snaha zlepšit úroveň školství, sociální péče, zdravotnictví a životního prostředí. Také si kladou za cíl vyřešit otázku čistoty obcí, shromažďování a odvozu komunálních odpadů, zásobování vodou a čištění odpadních vod. Další z důvodů vzniku byla spolupráce při záchraně kulturního dědictví, obnově technické infrastruktury a při rozvoji cestovního ruchu (DRAHANSKOU VRCHOVINOU, online) Mikroregion Drahanská vrchovina je členem místní akční skupiny Moravský kras a také patří do asociace Národní síť zdravých měst, kam vstoupil v roce Tato asociace sdružuje města, obce a regiony, které se snaží o trvale udržitelný rozvoj a mimo jiné plní zásady místní Agendy 21. V rámci této asociace se hodnotí úspěšnost plněné principů místní Agendy 21 v daném území. Mikroregion Drahanská vrchovina již v roce 2007 plnil kritéria kategorie C, o dva roky později se zařadila do kategorie B, tedy druhé nejvyšší kategorie a tuto kategorii každoročně obhajuje. (DRAHANSKOU VRCHOVINOU, online) Obrázek 2: Logo mikroregionu Drahanská vrchovina (Zdroj: VLK 2013) 23

24 2.1 Vznik mikroregionu Dobrovolný svazek obcí Drahanská vrchovina" vznikl 3. dubna Byl založen na ustavující schůzi zástupců 11 obcí, a to zástupci již zmíněných. V té době však zakládajícím členem byla obec Habrovany, která v roce 2011 ze svazku vystoupila. Důvodem bylo, že vstoupila do jiného svazku obcí, který jí byl vzhledem k spádovosti obce bližší. Mezi zakládající členy chyběla obec Nové Sady, ta přistoupila do svazku později, a to v roce Sídlem je Obecní úřad Luleč. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, jejími členy jsou statutární zástupci obcí. Jako předměty činnosti Svazku obcí Drahanská vrchovina jsou uvedeny tyto: 1. Úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata. 2. Zabezpečování čistoty obci, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodu, odvádění a čištění odpadních vod. 3. Zavádění, rozšiřování a zdokonalování inženýrských sítí a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti území. 4. Úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie V obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí. 5. Správa majetku obcí zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi a s tím související podpora rozvoje společenského života v obcích. 6. Součinnost při vytváření nových pracovních příležitostí. 7. Součinnost při rozvoji služeb. (DRAHANSKÁ VRCHOVINA, online) 24

25 Obce se snaží spolupracovat a zlepšovat podmínky pro obyvatele. Dlouhodobou a společnou snahou svazku obcí je: péče o životní prostředí, obnova a tvorba krajiny úzce spojená se záchranou dochovaného kulturního dědictví, obnova dopravní a technické infrastruktury, stabilizace migrace obyvatel a standardizace občanské vybavenosti mikroregionu, podpora občanských aktivit obyvatel se zaměřením na obnovu zpřetrhaných vazeb lidí k sobě navzájem, ke své krajině a navrácení povědomí sounáležitosti a určité hrdosti k prostoru, kde žijí, spolupráce mezi obcemi mikroregionu a sousedními mikroregiony, podpora malého a středního podnikání, rozvoj cestovního ruchu, podpora zemědělství v mikroregionu. (VLK 2013) 25

26 2.2 Základní charakteristika Mikroregion Drahanská vrchovina je specifický tím, že jeho území z 56 % tvoří lesy. Na konci roku 2012 měl mikroregion rozlohu 113,72 km 2 a bydlelo zde obyvatel (VLK 2013). Hustota zalidnění v mikroregionu je 69,84 obyvatel na km 2 (VLK 2013). Oproti průměrné hustotě zalidnění České republiky (130 obyvatel/km 2 ), je to hodnota téměř poloviční. V mikroregionu Drahanská vrchovina není žádná obec, která by byla přirozeným centrem mikroregionu. Všechny obce jsou celkem malé. Hranici obyvatel jako jediná překračuje obec Drnovice s obyvateli. Všechny obce mikroregionu Drahanská vrchovina patří pod spádový obvod pověřeného obecního úřadu Vyškov, kromě obce Olšany. Ta jako jediná spadá pod pověřený obecní úřad Rousínov. Tabulka č. 1: Základní údaje o mikroregionu k (Zdroj VLK 2013) Obec Počet Kat. výměra Matrika Pověřená obyvatel (ha) obec Drnovice ano Vyškov Račice-Pístovice ano Vyškov Luleč ne Vyškov Nemojany ano Vyškov Ruprechtov ne Vyškov Olšany ne Rousínov Studnice ne Vyškov Podomí ano Vyškov Krásensko ano Vyškov Ježkovice ne Vyškov Nové Sady ne Vyškov Celkem

27 2.3 Místní akční skupina Moravský kras Místní akční skupina Moravský kras je občanské sdružení založené na valné hromadě 2. května 2006 podle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. Jejím hlavním cílem je vytváření podmínek na podporu trvale udržitelného rozvoje regionu. Pracuje na principu metody LEADER. Snaží se o partnerství neziskových organizací s podnikatelskými subjekty, školskými zařízeními a samosprávami jednotlivých obci (MAS MORAVSKÝ KRAS, online). Působí v 56 obcích Jihomoravského a Olomouckého kraje. Území působnosti je vymezeno katastrálním územím Spolku pro rozvoj venkova Moravský kras a mikroregionů Časnýř, Drahanská vrchovina, Protivanovsko a Černohorsko a dále na území města Blanska a obcí Lubě, Petrovice a Ráječko (ibid.) Obrázek 3: Mapa MAS Moravský kras (Zdroj: 27

28 Toto území má rozlohu ha a k zde žilo obyvatel, což činí hustotou 79,31 obyvatel/km 2. Velká část území také leží v turisticky navštěvované oblasti Moravský kras (MAS MORAVSKÝ KRAS, online). Cílem občanského sdružení MAS Moravský kras je: Všestranná podpora trvale udržitelného rozvoje daného území, zejména činnostmi ve prospěch obcí, neziskových organizací, drobných podnikatelů, malých a středních podniků, aktivních fyzických osob a dalších subjektů působících a sídlících ve vymezeném území, Zapojení regionu do Místní Agendy 21, Příprava projektů a zajištění jejich realizace v programu LEADER a v dalších operačních programech a v grantech podle stanovených podmínek a kritérií pro jednotlivé programy a granty, Aktivní spolupráce mezi jednotlivými členy sdružení, jakož i spolupráce s dalšími partnerskými sdruženími, resp. S fyzickými a právnickými osobami v rámci ČR, EU a dalších zemí, zajištění naplňování principu partnerství spočívající v intenzivní spolupráci mezi státní správou a samosprávou, podnikatelskými subjekty, nevládními organizacemi, dalšími subjekty a občany, podpora rozvoje občanských iniciativ na místní a regionální úrovni, ochrany životního prostředí, ochrany přírody, kulturního bohatství a zdraví obyvatel regionu, zvýšení ekonomické prosperity a kvality života regionu, podpora turistiky, zajišťování finančních, lidských, materiálních a informačních zdrojů pro rozvoj regionu. (MAS MORAVSKÝ KRAS 2012) 28

29 Místní akční skupina Moravský kras je sdružení zástupců neziskových organizací, samospráv a podnikatelů, kteří působí na území pěti mikroregionů (MAS MORAVSKÝ KRAS, online). Sídlo MAS MK je v budově společnosti Zemspol a.s. Sloup. Nejvyšším orgánem MAS MK je valná hromada, v období mezi valnými hromadami řídí činnost jedenáctičlenný Programový výbor (mimo jiné i zástupce Svazku obcí Drahanská vrchovina a zástupce občanského sdružení Barvínek, Podomí). Dalším orgánem je pětičlenná Výběrová komise a tříčlenná Kontrolní komise (ibid.). Obrázek 4: Logo Místní akční skupiny Moravský kras (Zdroj: Některé schválené projekty v rámci MAS Moravský kras V Programu LEADER 2007 bylo vybráno šest z podávaných sedmi projektů. Dva z nich se týkaly mikroregionu Drahanská vrchovina. Byl to projekt Pořízení viceúčelné komunální techniky v Račicích-Pístovicích, kde získaná dotace byla ve výši Kč, a Pořízení mulčovacího stroje v Krásensku, kde dotace činila Kč (MAS MORAVSKÝ KRAS, online). 29

30 Tím, že je mikroregion Drahanská vrchovina členem MAS Moravský kras, se subjektům na jeho území otevírá možnost získání finančních prostředků na své projekty i přes MAS Moravský kras. Díky tomu bylo na území mikroregionu mnoho projektů zrealizováno. V tabulce č. 3 je přehled schválených žádostí subjektů z mikroregionu Drahanská vrchovina. Tabulka č. 2: Uskutečněné projekty v mikroregionu Drahanská vrchovina financované MAS Moravský kras (Zdroj: JANČO 2011, 2012, 2013, vlastní zpracování) Organizace Projekt Peněžní částka Rok 2011 Barvínek, občanské sdružení Naučná stezka Rakovecké údolí Kč Ing. Lenka Lišková Jezdectví v Moravském krasu pro všechny generace (Ježkovice) Kč Mgr. Hana Solnicová Keramická dílna pod Černovem (Ježkovice) Kč Rok 2012 Sbor dobrovolných hasičů Luleč Obec Nové Sady Stavební úpravy požární zbrojnice v obci Luleč, vestavba společenské místnosti ve 2.NP Obecní dům Nové Sady hvězda pro budoucnost Kč Kč Ing. Květoslava Ševčíková Rekonstrukce a obnova ubytovny v Podomí Kč Jiří Koutný Vybavení a rekonstrukce truhlářské dílny Kč KOJÁL Krásensko, družstvo Výrobna krmných směsí Krásensko Kč Tělocvičná jednota Sokol Podomí Rekonstrukce víceúčelového hřiště v Podomí Kč Obec Drnovice Rekonstrukce jeviště v kulturním domě Kč KOJÁL Krásensko, družstvo Žací mačkač s kondicionérem Kč Obec Ježkovice Naučná stezka Černov Kč Rok 2013 Obec Podomí Obnova kříže z roku Kč KOJÁL Krásensko, družstvo Traktorový návěs a mostová váha Kč 30

31 2.3.1 Aktivity MAS Moravský kras Projekt Na venkově pro venkov Projekt Na venkově pro venkov zaštiťuje MAS Moravský kras a podporuje ho Ministerstvo životního prostředí. V projektu jde o zprostředkovávání exkurze turistům na farmy a k výrobcům, kteří se věnují tradičním řemeslům. Exkurzní lokality: Ostrov u Macochy, Ostrovská krasová planina - Kras a voda, aneb ne sílou ale vytrvalostí Hluboké Dvory u Černé Hory - Karpatská idyla kousek od Brna Crhov u Olešnice - Ovocnářská historie Křtiny - Krajem lišky Bystroušky Zlobice - Ovečky na Zlobici Šošůvka - Kozí farma v Šošůvce Otinoves - I Moravský kras má svůj roquefor Senetářov - Hlína, co jiného Vilémovice u Macochy - Na Macochu za včelaři Žďár u Blanska - Voda přítel i nepřítel Troubsko u Brna - Babiččiny odrůdy v Troubsku Drahany - Za větrnými mlýny Moravského krasu Šošůvka - Za životem na farmě Ostrov u Macochy - Kam s odpadem ne venkově (MAS MORAVSKÝ KRAS, online) Regionální značka Značení místních výrobků bylo zavedeno v rámci projektu Natura Lidé přírodě, příroda lidem, který byl financován Evropskou komisí (DG Environment) v letech Tento projekt u nás zajišťovalo Regionální environmentální centrum České republiky (později bylo přejmenováno na občanské sdružení Apus) (REGIONÁLNÍ ZNAČKA, online). Cílem projektu regionálního značení je zviditelnit daný region (ibid.). Je to jeden ze způsobů, jak podpořit místní výrobce, turistický ruch i sounáležitost obyvatel regionu 31

32 a zachovat tak originalitu regionu. Výhodou pro spotřebitele je jistota, že daný produkt byl skutečně vyroben v regionu z místních surovin. Koordinování regionálního značení a služeb je pod správou sdružením Asociace regionálních značek, o.s. V regionech zapojených do tohoto projektu je vždy regionální koordinátor. Většinou je to místní skupina či sdružení (REGIONÁLNÍ ZNAČKA, online). Obrázek 5: Logo regionální značky MORAVSKÝ KRAS regionální produkt (Zdroj: MAS Moravský kras) Výrobky jsou označeny vysačkou nebo nálepkou s logem MORAVSKÝ KRAS regionální produkt. Tato značka znamená, že výrobky prošly přísným procesem certifikace, který zákazníkovi garantuje jejich skutečný původ v Moravském krasu a okolí. Dalšími podmínky pro získání této značky jsou dostatečná kvalita, nesmí poškozovat životní prostředí, jsou jedinečné ve vztahu k Moravskému krasu (vyrobené tradiční technologií, ručně nebo z místních surovin a výjimečné svou vysokou kvalitou) (REGIONÁLNÍ ZNAČKA, online). Místním živnostníkům, zemědělcům, malým a středním firmám značka přináší mnoho výhod. Je to např. konkurenční výhoda a zvýšení odbytu, propagace a reklama pro jejich produkty (tiskoviny, média, akce, možnost účasti na veletrzích cestovního ruchu atd.) a sounáležitost s regionem a vzájemná spolupráce (ibid.). 32

33 3. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 3.1 Lokalizace Mikroregion Drahanská vrchovina se nachází v Jihomoravském kraji. Obce spadají do okresu Vyškov, Území mikroregionu tvoří k.ú. 11 obcí. Jsou to obce Drnovice, Ježkovice, Krásensko, Luleč, Nemojany, Nové Sady, Olšany, Podomí, Račice-Pístovice, Ruprechtov a Studnice. Obce Olšany, Nemojany, Luleč, Drnovice jsou na úpatí Drahanské vrchoviny a spadají ještě do krajinného celku Vyškovská brány, ostatní obce již leží mezi lesy Drahanské vrchoviny. Lesy zabírají 56% rozlohy mikroregionu (VLK 2013). Od názvu krajinného celku Drahanská vrchovina byl také odvozen název mikroregionu. Obrázek 6: Mapa mikroregionu Drahanská vrchovina (zpracováno autorem) 33

34 Obce Nové Sady a Studnice jsou od ostatních obcí odděleny Vojenským újezdem Březina, který se rozkládá na východ od mikroregionu. Vznikl z Vojenského tábora Dědice, který fungoval od roku V roce 1939, za protektorátu, byl převzat Němci a rozšířen. V Drahanské vrchovině kvůli tomu bylo násilně vystěhováno 33 obcí, které se staly součástí výcvikového prostoru (VVP DĚDICE, online). Po válce se jeho hranice vrátila zpět na původní místa, ale některé obce byly velmi poničené a z původních obyvatel se sem vrátila jen část. Přítomnost vojenského prostoru samozřejmě ovlivňuje infrastrukturu a rozvoj přilehlých obcí. V současné době se jedná o zmenšení vojenského prostoru. Armáda České republiky má v plánu do roku 2015 zmenšit Vojenský újezd Březina o 5%. 3.2 Charakteristika krajiny Jak už bylo zmíněno, část území mikroregionu Drahanská vrchovina spadá do krajinného celek Drahanská vrchovina a zasahuje do Vyškovské brány. Drahanská vrchovina je tvořena horninami mladších prvohor, jako jsou spodnokarbonské droby, břidlice a slepenec (VLK 2013). Tyto horniny jsou na okraji vrchoviny těžené v několika lomech, z nichž ty nejproslulejší jsou již opuštěné (např. v Olšanech, Pístovicích), ale u obce Luleč se dodnes těží slepenec a moravská droba. Drahanská vrchovina je oddělena od ostatního území zlomovým svahem, který tvoří linie Habrovany-Drnovice. Výrazně se zvedá z nadmořské výšky okolo 300 m n.m. až na m n.m., kde jsou velké plošiny, do kterých jsou zaříznuta hluboká údolí Říčky, Rakovce, Malá Hané, Velké Hané a jejich přítoků (ibid.). Nejvyšším místem Drahanské vrchoviny je planina Kojál o výšce 600 m n.m. Na jeho vrcholu byl v roce 1958 postaven televizní a rozhlasový vysílač, na kterém jsou dnes umístěna i zařízení pro provoz mobilních operátorů a internetové sítě. Svou výškou se řadí mezi třetí nejvyšší stavbu v České republice, jeho celková výška je 340 metrů (KARÁSEK 2009). Oproti tomu je Vyškovská brána tvořena úvalovitými údolími oddělenými plochými hřbety. Horniny jsou převážně spraše, sprašové hlíny, jíly, slíny, písky a štěrky. Nadmořská výška Vyškovské brány začíná na 300 m n.m. a klesá na 250 m n.m. (VLK 2013). 34

35 3.2.1 Klimatické poměry Podnebí v mikroregionu silně ovlivňují krajinné celky. Vyškovská brána má relativně teplé podnebí, s nadmořskou výškou se mění a na úrovni Kojálu je již mírně chladné podnebí. (VLK 2013). Průměrná roční teplota se zde pohybuje kolem 8,8 C a s narůstající nadmořskou výškou postupně klesá na 7,5 C (SMÉKAL 2007). Svahy Drahanské vrchoviny jsou zalesněné a mají členitý reliéf s vysokými srážkami a nízkým výparem. Oproti tomu odlesněný, mírně zvlněný reliéf Vyškovské brány s měkkými neogenními horninami se spíše potýká deficitem vody (SMÉKAL 2007). Je to díky nízkých srážkových úhrnů, které jsou způsobeny srážkovým stínem Drahanské vrchoviny a také vysokým výparem v klimaticky teplejší oblasti okresu Vyškov (ibid.) Roční úhrn srážek se pak pohybuje od 550 mm do 650 mm (VLK 2013). Množství srážek však značně kolísá. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje kolem 40 dnů a ve vyšších polohách kolem 70 dnů v roce (SMÉKAL 2007). Území je pramenitou oblastí, nejvýznamnějšími toky pramenícími na území mikroregionu jsou potok Rakovec a krasový potok Říčka. V mikroregionu Drahanská vrchovina jsou nejdůležitějším zdrojem půdní vody atmosférické srážky, dále jsou to samozřejmě vodní toky a podzemní vody. Všechny obce mikroregionu se snaží zachovat přirozený vodní koloběh. Svědčí o tom také fakt, že ve všech jeho obcích se nachází minimálně jeden rybník (VLK 2013). Obce se rybníky snaží zachovat, udržovat a v některých i umožnit koupání. V několika obcích se také obnovují bývalé rybníky. V obci Studnice nalezneme 3 rybníky, v obci Luleč jsou také 3 rybníky a z toho jen jeden patří obci. Obec Račice-Pístovice vlastní jeden rybník, ale na svém území jich má hned 6 (ibid.). Nejznámějším rybníkem je Pístovický rybník, který je hojně využíván rekreanty a kolem kterého je velká chatová oblast. 35

36 3.2.2 Půdní charakteristika Půdní charakteristika mikroregionu Drahanská vrchovina je daná jeho reliéfem. Půdní pokryv Vyškovské brány tvoří černozemě a hnědozemě přecházející do naplavených půd a černic. Na úpatí najdeme plavozemě a pseudogleje. Na okraji Drahanské vrchoviny jsou převážně hnědé a mělké půdy celkem silně skeletovité, nejsou vhodné pro zemědělské účely maximálně na pastviny a louky. Tato část Drahanské vrchoviny je převážně zalesněná. Planiny Drahanské vrchoviny tvoří převážně kambizemě či pseudogleje (VLK 2013). Kambizemě jsou půdy s typickým zvětráváním primárních minerálů uvnitř půdy, vznikají tak půdy obohacené jílem (SMÉKAL 2007). Vyskytují se ve svažitějším reliéfu. Nejčastěji jsou zalesněné, avšak v příznivějších podmínkách se zemědělsky využívají, ale většina vyžaduje protierozní opatření (ibid.). Tyto půdy nejsou tak úrodné jako půdy Vyškovské brány a je třeba do nich dodávat živiny. Kolem vodních toků ve vyšších nadmořských výškách se nachází gleje (ibid.) Gleje jsou typické velkým a stálým zamokřením podzemní i povrchovou vodou. Jsou v poříčních a potočních nivách (ibid.). Jsou to kyselé půdy, málo úrodné a nevhodné pro obdělávání, využívají se jen jako louky. Tabulka č. 3: Členění druhů pozemků na území mikroregionu Drahanská vrchovina z roku 2008 (Zdroj: VLK 2013, vlastní zpracování) Orná půda Travní porost Ostatní plocha Zemědělská půda Druh pozemku Lesní a vodní půda Zastavěná ploch Ostatní plocha Nezemědělská půda Obec Drnovice Ježkovice Krásensko Luleč Nemojany Nové Sady Olšany Podomí Račice- Pístovice Ruprechtov Studnice Celkem

37 3.2.3 Ochrana krajiny Krajinný ráz mikroregionu je jedinečný. Jižní část jsou nížiny, ze kterých se k severu zvedají zalesněné kopce Drahanské vrchoviny rozčleněné říčkami a potoky, které mezi nimi tvoří krásná údolí. O kráse této krajiny svědčí i to, že na území mikroregionu Drahanská vrchovina nalezneme hned dvě státem chráněná území. Je to přírodní park Rakovecké údolí, který leží v části katastrálním území obce Ruprechtov a Račice-Pístovice, a přírodní park Říčky, který zasahuje na území obce Olšany. Přírodní park Rakovecké údolí tvoří meandrující potok Rakovec. Okolo něho jsou vlhké louky s břehovým porostem ohraničené svahy slepencových skal. Přírodní park Říčky je pramenná oblast. Najdeme zde mnoho malých potůčků a studánek, některé i s pitnou vodou. Nejvýznamnější jsou v území parku údolní nivy tří přírodně blízkých toků Říčky, Malé Říčky a Hostěnického potoka. Okres Vyškov patří k ekologicky zachovalým okresům v Jihomoravském kraji, k čemuž přispívá i velká plocha lesů. Je to dáno také tím, že okres Vyškov patří k okresům s nejmenším počtem zdrojů znečištění (zejména z průmyslových podniků) (SMÉKAL 2007). Obrázek 7: Přírodní park Rakovecké údolí (fotodokumentace autora) 37