Náhlá povodeň v území nivy Dyje nad Břeclaví A sudden flood in the area of the Dyje River floodplain above Břeclav

Transkript

1 Náhlá povodeň v území nivy Dyje nad Břeclaví A sudden flood in the area of the Dyje River floodplain above Břeclav Palát Milan, Prax Alois, Rožnovský Jaroslav Abstrakt Údolní niva řeky Dyje v prostoru mezi vodní nádrží Nové Mlýny a Břeclaví byla po vodohospodářských úpravách v sedmdesátých letech 20. století prakticky ochráněna před dříve pravidelnými každoročními záplavami. Provedenými úpravami včetně vybudování nového kanálu bylo ochráněno před velkou vodou také území samotného města Břeclavi. V daném území je prováděn dlouhodobý výzkum vodního režimu půd lužního lesa a výsledná sledování budou dokumentována. Až v roce 2006 začátkem dubna, tedy po 34 letech došlo opět k neočekávané, možno říci svého druhu, bleskové povodni tohoto území vlivem specifické klimatické situace (Vašků 2009). Šlo tehdy o souběh vysoké zásoby sněhu v oblasti výše položených oblastí povodí a prudkého oteplení, což bylo příčinou intenzivního odtoku. Tak zvaný suchý poldr (lužní lesy, louky a pole) nad Břeclaví ochránil město před možnými katastrofálními následky. Klíčová slova: povodí, klimatické charakteristiky, vodní režim půd, lužní les, suchý poldr, povodně, kanalizace Abstract The floodplain of the Dyje River in the area between the Nové Mlýny water reservoir and Břeclav was virtually protected from previous yearly floods after water-management measures in the 70s of the 20 th century. Through the measures including the construction of a new canal the area of the town of Břeclav was also protected from high waters. In the given area, a long-term research into the water regime of floodplain forest soils is carried out and resulting monitoring will be documented. Only in 2006 at the beginning of April, ie after 34 years, an unexpected flash flood of this area occurred owing to a specific climatic situation (Vašků 2009). It concerned the concurrence of the high snow cover in the area of higher locations of the watershed and abrupt warming, which was the reason of intensive runoff. A so called dry polder (floodplain forests, meadows and fields) above Břeclav protected the town from possible catastrophic consequences. Keywords: watershed, climatic characteristics, water regime of soils, floodplain forest, dry polder, floods, sewerage Úvod Řeka Dyje bývala při svých zvýšených jarních průtocích hrozbou pro město Břeclav ležící v jejím inundačním území. Katastrofální následky měla např. jarní povodeň v roce 1941 (obr. 1). Záchranu před povodněmi přinesly vodohospodářské úpravy řeky Dyje včetně vybudování nového obtokového odlehčovacího ramene řeky kolem Břeclavi. Zmiňovaná úprava toku Dyje znamenala také ochranu lužních lesů a luk v široké nivě této ohrázované řeky. Prakticky od roku 1972 po provedení vodohospodářských úprav došlo k likvidaci dříve pravidelných inundací výše zmíněného území. Překvapivě až v roce 2006, tedy po 34 letech bylo toto území opět zasaženo krátkou, dá se říci neočekávanou náhlou povodní, jejíž specifikou bylo, že nesouvisela přímo s aktuelní, mírně zvýšenou srážkovou činností v daném regionu.

2 Materiál a metody Území postižené náhlou povodní na jaře 2006 leží v nivě řeky Dyje, která protéká městem Břeclaví, při čemž zaplaveny byly lužní lesy, louky a pole rozprostírající se severně od intravilánu města. Pro dokumentaci této události byla použita klimatická a hydrologická data měřená pracovníky ČHMÚ Praha, pobočky Brno a také výsledků měření získaných při dlouhodobém výzkumu vlhkostního režimu lužních lesů a luk pracovníky Ústavu ekologie lesa LDF MZLU v Brně. Použita byla klimatická data z inkriminovaného období z klimatických stanic Lednice na Moravě, Tuřany a Kostelní Myslová. Výsledky sledování vlhkostního režimu půd luhu včetně dynamiky hladiny podzemní vody byly získány na stacionáru výzkumného objektu Ústavu ekologie lesa v Lednici na Moravě Horní les. Využity byly také informace vyžádané od Městského úřadu v Břeclavi, odboru stavebního řádu a územního plánování. Výsledky a diskuse Na přelomu března a dubna 2006 bylo území nivy Dyje nad Břeclaví (obr. 2) postiženo rozsáhlou, krátce trvající, několikadenní povodní (Hadaš, Litschmann (2007). Základní příčinou povodní jsou mimořádné vysoké srážkové úhrny (Pokladníková, Rožnovský 2008), což v tomto případě neplatilo. Touto situací byli zaskočeni nejen vodohospodáři, ale všichni, kteří v tomto území hospodaří tj. lesníci i zemědělci a také veřejnost využívající za normálních okolností příznivé podmínky pro rekreaci i turistiku. Vždyť toto území nebylo již od roku 1972 nikdy postiženo dříve typickými pravidelnými inundacemi. Otázka tedy zní, jak a proč k této výjimečné situaci došlo. Při hodnocení klimatických údajů vyšlo najevo, že zima 2005/2006 byla bohatá na sněhové srážky a zásoby sněhu ležely ve vyšších polohách povodí až do konce března, kdy náhlé oteplení znamenalo intenzivní tání sněhu (obr. 3). Průměrné denní teploty se pohybovaly od února až do 24. března (s výjimkou několika dní) vždy pod bodem mrazu. Od 25. března nastalo postupné zvyšování průměrných denních teplot až k hodnotám přes 9,0 C (dne 1.IV.2006) a v dalším období již teplota pod bod mrazu neklesla. Klimatická data byla získána ze stanice Kostelní Myslová. Malým podílem přispěly také atmosférické srážky (Lednice na Moravě dne ,1 mm). Nastal tedy náhlý odtok vody z celého povodí, takže od 30.3 do dosáhl průtok na stanici Ladná na řece Dyji ( severně od Břeclavi) hodnot výrazně přes 400 m 3/s. Samotné atmosférické srážky v té době by nemohly být příčinou tak výrazných průtoků v řece. Další fenomén, který je nutno vzít v úvahu byla zásoba podzemní vody v daném území (Prax, Palát, Hybler (2008). Na obr 4. je vidět, že hladina podzemní vody těsně před náhlou povodní byla značně vysoko (cca 30 cm pod úrovní terénu), takže akumulační prostor pro vodní zásobu byl snadno a rychle při daných průtocích v řece naplněn. Z obr. 4 je také patrné, že rok 2006 připomíná svojí dynamikou hladiny podzemní vody léta před rokem 1972, kdy běžně na jaře (někdy i v létě) přicházely záplavy tohoto území. Obr. 5a, 5b dokumentují situaci po roce 1972, kdy vlivem vodohospodářských úprav (prohloubení koryta a napřímení toku Dyje) nastal pokles maxima měsíčních průtoků v řece Dyji, ale také mírné zvýšení minimálních měsíčních průtoků (Prax, 2004, Prax, Richter, Čermák, Hybler 2008). Obdobná situace jako v Horním lese u Lednice na M. nastala také jižně od Břeclavi, kdy na lokalitě pralesa Ranšpurk (obr. 6) došlo k zaplavení terénu jak v roce 1997, tak podstatně více v roce Zde se projevuje také částečný vliv řeky Moravy (Hadaš 2006). Je zřejmé, že popisovaná náhlá povodeň měla určitý vliv na kanalizační síť města Břeclavi a okolních obcí. Podařilo se však převést maximální průtoky řece Dyji a zabránit protržení hrází v místech ohrožujících zastavěnou část území. Odbor stavebního řádu a územního plánování Městského úřadu v Břeclavi zhodnotil vzniklou situaci následovně: Nejkritičtější

3 byl úsek pravobřežní hráze v prostoru odbočení odlehčovacího ramene Dyje. Největší průsak byl v levobřežní hrázi odlehčovacího ramene v Poštorné v areálu Tatranu, kde hrozilo protržení hráze. Došlo také k zasypání všech hrázových vpustí a šoupátkových šachet dešťové kanalizace v pravobřežní hrázi Včelínku a Odlehčovacího ramene. Přes jejich uzavření docházelo k silnému propouštění vody, která zaplavovala pozemky za hrází směrem k zastavěnému území. Následně bylo doporučeno osazení zpětných klapek. V místě vybudování provizorní hráze V Charvátské Nové Vsi (potok Včelínek) došlo k porušení potrubí z jímek. Následně zde byl vybudován nový kanalizační řad s čerpací stanicí. Po povodních v roce 2006 byly vyměněny uzávěry v hrázových propustích a byly zvednuty zhlaví nad úroveň 100 leté vody v jímacích územích v Břeclavi a v Lednici. Obr. 1: Břeclav povodeň v roce 1941

4 teplota vzduchu, sníh cm) průtok m3/den Obr. 2: Snímek města Břeclavi a jeho okolí včetně odlehčovacího ramene Dyje Sníh (cm) Průtok Teplota Roztátí sněhu III. IV. měsíc Obr. 3: Klimatická stanice Kostelní Myslová Průběh hodnot výšky sněhu a průměrných denních teplot na přelomu března a dubna Ladná průběh průtoků na řece Dyji

5 110 cm 2006 Obr. 4: Lednice (Horní les). Průběhy úrovně hladiny podzemní vody v době povodně 2006 ve srovnání s historickými daty Obr. 5a: Řeka Dyje v Dolních Věstonicích minima měsíčních průtoků v uvedených letech měřená před a po vodohospodářských úpravách

6 Obr. 5b: Řeka Dyje v Dolních Věstonicích maxima měsíčních průtoků v uvedených letech měřená před a po vodohospodářských úpravách Obr. 6: Development of daily averages of the groundwater table level between in the monitoring site Ranšpurk in the locality of the forest district Soutok in the confluence floodplain of the Morava and Dyje rivers. The groundwater table level is expressed by the depth of the water level below the terrain (Hadaš, Litschmann 2007) Závěr Náhlá, relativně krátkou dobu trvající povodeň, která ohrozila město Břeclav a okolí na přelomu března a dubna 2006 měla zajímavou příčinu. Nebyla vyvolána přímou nadměrnou srážkovou činností v regionu, ale neobvyklým souběhem klimatických faktorů a to rychlého odtávání vysokých zásob sněhové pokrývky v horních částech povodí vlivem náhle zvýšených průměrných denních teplot po 24. březnu Na dolním toku řeky Dyje byly

7 zaznamenány vysoké denní průtoky (až přes 400 m 3 /s) po dobu cca 7 dnů. Díky zatopení území tzv. poldru s lužními lesy a loukami nad Břeclaví bylo ochráněno samo území města. Až na relativně malé poškození ochranných hrází a hrázových propustí a nutnosti vybudovat část nového kanalizačního řádu s čerpací stanicí v Charvátské Nové Vsi, nebyla vlastní kanalizační síť v městě Břeclavi touto náhlou povodní znatelně poškozena. Příspěvek je dílčím výstupem projektu GAČR č. 103/07/0676 Extrémní srážkové scénáře pro rizikovou analýzu posouzení ekonomicky únosného a ekologicky šetrného návrhu stokových sítí. Literatura Hadaš, P. (2006): Jarní povodeň roku 2006 v lužním lese řeky Dyje. In: Editoři: Jarmila Měkotová, Otakar Štěrba: Sborník příspěvků z konference Říční krajina 4. Česká společnost pro krajinnou ekologii - Regionální organizace CZ-IALE. Olomouc S ISBN Hadaš, P. a Litschmann, T. (2007): Moisture conditions and hydrological regime of floodplain forests in territory of Southern Moravia. International conference: Forest management systems and regeneration of floodplain forests sites. Mendel university of agriculture and forestry, Brno, p Palát, M., Prudký, J., Palát, M. (2008): Modelování přirozené retence vody v povodí během záplavy. In FLAK, P. Biometrické metódy a modely v pódohospodárskej vede, výskume a výučbe. XVIII. letná škola biometriky, Račkova dolina, júna vyd. Vydavatelstvo SPU v Nitre: Agentura Slovenskej akademie pódohospodárskch vied, 2008, s ISBN Pokladníková, H., Rožnovský, J. (2008): Extremita měsíčních srážkových úhrnů za období 1961 až 2000, Fyzickogeografický sborník 6, Fyzická geografie a trvalá udržitelnost. Příspěvky z 25. výroční konference Fyzickogeografické sekce České geografické společnosti konané 30. a 31. ledna 2008 v Brně, Masarykova univerzita Brno, první vydání, ISBN , s Prax, A., Palát, M., Hybler, V. (2008): Časová řada změn retenční kapacity půdy při antropogenním ovlivnění úrovně hladiny podzemní vody. In Piate pôdoznalecké dni. Slovenská republika., s ISBN Prax, A. a Hadaš, P. (1998): Lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje při povodni Sborník správy chráněných krajinných oblastí ČR. Krajina, voda,povodeň. Roč.2, Praha, s Prax, A.(2004): Hydrologický a vlhkostní režim půd lužního lesa. In.: Hrib,M.a Kordiovský, E.(Ed.) Lužní les v Dyjsko-moravské nivě. Moraviapress, Břeclav. S Prax, A.Richter, W.Čermák, J.Hybler,V. (2008): The hydrological and moisture regime of soils in floodplain forests. In.: Floodplain forests of the temperate zone of Europe. Ed. by Klimo, E. p Vašků, Z. (2009): Bleskové povodně. Vesmír 88. s Adresa autorů: Prof. Ing. Milan Palát, CSc., Prof. Ing. Alois Prax, CSc., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, Brno, Česká republika, palat@mendelu.cz RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc., Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, Brno, roznovsky@chmi.cz