Příloha č. B3. Dokumentu Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech zadávání veřejných zakázek

Transkript

1 kritéria v procesu zadávání veřejných zakázek s ohledem na složitost předmětu veřejné zakázky se zohledněním principů 3E (hospodárnost, Příloha č. B3 Dokumentu Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, v postupech zadávání veřejných zakázek Vydal: Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor veřejného investování Autor metodického textu: doc. Ing. Jan Pavel, Ph.D. Praha, prosinec 2008

2 Obsah 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBSAHU A ZAMĚŘENÍ METODICKÉHO TEXTU SHRNUTÍ OBSAHU METODICKÉHO TEXTU PŘÍNOSY METODICKÉHO TEXTU PRO ZADAVATELE VZTAH TÉMATU K ZÁKONU O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH VZTAH TÉMATU K PRINCIPŮM 3E POSTUPY PŘI STANOVENÍ VAZBY MEZI ÚČELNOSTÍ, HOSPODÁRNOSTÍ A EFEKTIVNOSTÍ A HODNOTÍCÍM KRITÉRIEM...4 Strana: 2/8

3 1. Základní informace o obsahu a zaměření metodického textu 1.1 Shrnutí obsahu metodického textu Volba hodnotícího kritéria je jedním z nejdůležitějších kroků před zahájením vlastního zadávacího řízení. Jeho volba by však neměla být náhodná, ale měla by být prostředkem pro zajištění hospodárnosti a efektivnosti realizace veřejné zakázky. Musí tak probíhat v přímé návaznosti na definici předmětu plnění. Po ukončení fáze definice předmětu plnění si zadavatel musí uvědomit, do jaké míry se nabídky podané v rámci zadávacího řízení mohou lišit v provozně-nákladových a užitných vlastnostech a jestli jsou tyto rozdíly relevantní z hlediska uspokojení pociťované potřeby. Na základě toho se musí rozhodnout, zda zvolit hodnotící kritérium nejnižší nabídková cena nebo ekonomická výhodnost nabídky. V druhém případě lze identifikovat tři mutace tohoto kritéria. 1.2 Přínosy metodického textu pro zadavatele Na základě objasnění vztahu mezi metodikou 3E a šířkou definice předmětu plnění se zadavatel naučí zvolit správné základní hodnotící kritérium. Při studiu tohoto textu doporučujeme čtenáři se nejdříve seznámit s příspěvkem A1 Povinnost zadavatele postupovat při zadávání veřejných zakázek podle principů 3E s ohledem na ustanovení zákona o finanční kontrole a částí B2 Postupy pro výběr kritérií vhodných pro typické předměty s ohledem na možnosti definice měřitelných ukazatelů. 1.3 Vztah tématu k zákonu o veřejných zakázkách Problematika vymezení předmětu plnění je upravena v 78 zákona o veřejných zakázkách, kde jsou specifikovány dvě základní podoby hodnotícího kritéria, jakož i obecné konstatování o vazbě volby kritéria na složitost a druh předmětu plnění. Strana: 3/8

4 1.4 Vztah tématu k principům 3E Zákon o veřejných zakázkách volbu hodnotícího kritéria přímo neváže na sledování principů 3E. Z hlediska logiky účelu používání institutu veřejných zakázek, kterým je zajištění požadovaných statků s nižšími náklady, než jakých by bylo dosaženo v rámci interní produkce, však musí hodnotící kritérium přispět k naplnění cíle efektivní alokace veřejných prostředků. To lze v praxi přetransformovat do sledování kritéria efektivnosti, tedy dosažení maximálních přínosů na jednotku nákladů, případně minimálních nákladů na jednotku přínosů. 2. Postupy při stanovení vazby mezi účelností, hospodárností a efektivností a hodnotícím kritériem Zákon o veřejných zakázkách umožňuje pro hodnocení nabídek použít dva základní typy hodnotícího kritéria ( 78): ekonomická výhodnost nabídky, nejnižší nabídková cena. V prvním případě se jedná o kritérium složené, v druhém jednoduché. Zákon dále specifikuje, že Zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení. Složitost veřejné zakázky je nutné vyhodnocovat zejména v kontextu vazby možných nabídek na relevantní nákladová a užitková kritéria. Volba hodnotícího kritéria je ve své podstatě neoddělitelná od definice předmětu plnění. Úzký nebo naopak široce definovaný předmět plnění, který následně umožní relativně značnou rozdílnost nabídek (z hlediska relevantních vlastností), předem determinuje volbu hodnotícího kritéria. Strana: 4/8

5 V příspěvku B1 (viz Tabulka 1) byly definovány čtyři základní typy předmětů plnění. Tabulka 1: Typy předmětu plnění veřejné zakázky z hlediska jejich vazby na výdajovou aktivitu 1. Veřejná zakázka slouží k zajištění vstupů výdajové aktivity a) Nakupovaný vstup může mít pouze jednu podobu a není žádoucí posuzovat nabízené statky podle jejich užitných vlastností. Spotřebovávání vstupu zároveň negeneruje dodatečné provozní náklady. b) Nakupovaný vstup může mít pouze jednu podobu a není žádoucí posuzovat nabízené statky podle jejich užitných vlastností. Nabízené statky se však mohou lišit v provozních nákladech, které jejich používáním vznikají. c) Nakupovaný vstup ovlivňuje svými užitnými vlastnostmi míru dosažení cíle výdajové aktivity a také může jeho používání generovat provozní náklady. 2. Veřejná zakázka slouží k realizaci celé výdajové aktivity a) Předmět veřejné zakázky zajišťuje dosažení cíle výdajové aktivity. Nabízené statky se mohou lišit jak užitnými vlastnostmi, tak i provozními náklady. Lze zobecnit, že kritérium nejnižší nabídkové ceny je nástrojem pro zajištění hospodárnosti veřejných zakázek. Z tohoto důvodu je vhodné jeho použití při nákupu takových předmětů plnění, jejichž vymezení v zadávací dokumentaci neumožňuje dodavatelům v jejich nabídkách nabídnout statek významně odlišující se od ostatních nabídek jak v provozně-nákladových tak i užitkových vlastnostech 1. Ve většině případů se jedná o statky krátkodobé spotřeby. Výjimkou jsou stavební práce a to v situaci, kdy 1 Pokud je v této části pojednáváno o případných odlišnostech v provozně-nákladových nebo užitkových vlastnostech, vždy se jedná o vlastnosti relevantní. Tím je myšleno, že jejich odlišná úroveň ovlivňuje míru hospodárnosti (provozněnákladové) a efektivnosti (užitkové) prováděné výdajové aktivity. V druhém případě jde zejména o vazbu na míru uspokojení pociťované potřeby. Identifikace relevantních a nerelevantních vlastností musí být provedena ve fázi definice předmětu plnění, resp. již analýzy potřeby nákupu. Strana: 5/8

6 dodavatel nemůže ovlivnit jejich užitné nebo provozně-nákladové vlastnosti z důvodu přesně stanovené definice předmětu plnění 2. Kritérium ekonomická výhodnost nabídky je vhodné použít v těch situacích, kdy definice předmětu plnění umožňuje, aby se nabídky od sebe lišily v provozně-nákladových nebo užitkových parametrech. V této souvislosti lze hovořit o dvou podtypech kritéria ekonomická výhodnost nabídky. U nabídek, které se mohou lišit pouze v provozněnákladových vlastnostech, je kritérium ekonomická výhodnost pouze rozšířenou formou kritéria nejnižší nabídková cena. Ve své podstatě se jedná o kritérium nejnižších celoživotních nákladů. Pokud se nabídky mohou lišit i v užitkových vlastnostech, potom je vhodné použít kritérium ekonomické výhodnosti, které je tvořeno kombinací nákladových a užitkových dílčích kritérií. Uvedený postup je možné specifikovat na následující sekvenci kroků (viz obrázek 1). Obrázek 1: Postup použití kritéria ekonomická výhodnost nabídky 2 Někteří zadavatelé používají u stavebních prací kritérium ekonomické výhodnosti nabídky, kdy dílčími kritérii jsou záruční doba a doba výstavby. Ve své podstatě se ale jedná v prvém případě o provozně-nákladové kritérium a v druhém o užitkové. Při použití této struktury hodnotících kritérií je tak nutné kritérium záruční doby přetransformovat na kritérium ušetřených provozních nákladů a kritérium doby výstavby na kritérium užitků získaných z titulu dřívějšího užívání. To však není zcela triviální záležitost. Jako výhodnější se jeví zakomponovat tyto parametry do definice předmětu plnění. Strana: 6/8

7 1. Definuj cílové stavy výdajové aktivity! Cíle vychází z nutnosti uspokojit pociťovanou potřebu. 2. Identifikuj roli veřejné zakázky v dosažení cílů sledované aktivity. Zařaď předmět veřejné zakázky do jedné z kategorií uvedené v tabulce 1! 3. Specifikuj předmět plnění ve vazbě na jeho kategorizaci (kroky 1 3 jsou rozvedeny v příspěvku B1) 4. Analyzuj definici předmětu plnění! ANO 5. Umožňuje definice předmětu plnění, aby se v nabídkách objevily statky, které se mohou lišit v relevantních provozněnákladových nebo relevantních užitných vlastnostech? NE Použij kritérium nejnižší nabídkové ceny! ANO 6. Umožňuje definice předmětu plnění, aby se v nabídkách objevily statky, které se mohou lišit v relevantních provozně-nákladových vlastnostech, ale nemohou se lišit v relevantních užitných vlastnostech? NE Použij kritérium ekonomická výhodnost nabídky, které budou tvořit pouze dílčí kritéria nákladového charakteru (jedná se o modifikaci kritéria nejnižší nabídková cena)! ANO 7. Umožňuje definice předmětu plnění, aby se nabídky lišily pouze z hlediska relevantních užitných vlastností, ale nemohou se lišit v relevantních provozněnákladových vlastnostech? NE Použij kritérium ekonomická výhodnost nabídky, které budou tvořit užitková kritéria a nabídková cena! Použij kritérium ekonomická výhodnost nabídky, které budou tvořit užitková kritéria i nabídková kritéria! Strana: 7/8

8 Rekapitulace možných typů rozhodovacího kritéria uvádí následující tabulka. Tabulka 2: Možné typy rozhodovacího kritéria Hodnotící kritérium Složení (dilčí kritéria) Vazba na 3E Nejnižší nabídková cena Nabídková cena Sledování hospodárnosti Ekonomická nabídky výhodnost Nabídková cena, provozně-nákladová kritéria Sledování hospodárnosti Ekonomická nabídky výhodnost Nabídková cena, užitková kritéria Sledování efektivnosti Ekonomická nabídky výhodnost Nabídková cena, provozně-ekonomická kritéria, užitková kritéria Sledování efektivnosti Strana: 8/8