Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin

Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin

Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin - co a jak MR přijímají - zvlášní mechanismy uplatňující se v pastech rostlin - se zvláštním zřetelem na Dionaea muscipula - symbiózy a hemicarnivorie Co a jak

Další fotografie k prezentovaným druhům a další informace naleznete na stránkách. http://flora.upol.cz/

Masožravé rostliny Další fotografie k prezentovaným druhům a další informace naleznete na stránkách http://flora.upol.cz/ Portál České Flóry edukační moduly pro výuku botaniky CZ.1.07/2.2.00/15.0269 Informační

Trendy ve výzkumu MR. Genetika a šlechtitelství MR

Trendy ve výzkumu MR Genetika a šlechtitelství MR Fylogenetické vztahy Sarraceniaceae (Bayer et al. 2006) (Bayer et al. 2006) (Schönenberg et al. 2005) (Schönenberg et al. 2005) Fylogenetické vztahy Lentibulariaceae

Organizace přednášek a praktika MR

Masožravé rostliny Obsah -seznámení s organizací -úvod do masožravých rostlin -masožravost - pohled do historie i současnosti -přehled pastí - evoluce pastí - informační zdroje Organizace přednášek a praktika

Obsah. - seznámení s organizací - informační zdroje -masožravost - pohled do historie i současnosti -přehled pastí - evoluce pastí

Masožravé rostliny Obsah - seznámení s organizací - informační zdroje -masožravost - pohled do historie i současnosti -přehled pastí - evoluce pastí Organizace přednášek a praktika MR - informace na síti

Masožravé rostliny. aneb kdo je nezná, jako by nežil

Masožravé rostliny aneb kdo je nezná, jako by nežil Adam Veleba (184653@mail.muni.cz) Prezentace určena pro vnitřní potřeby předmětu Bi9630 Masožravé rostliny Není-li uvedeno jinak, jsem i autorem fotografií.

Moderní biologie na dosah ruky MASOŽRAVÉ ROSTLINY. Jaroslava Kubešová, Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie ekosystémů

MASOŽRAVÉ ROSTLINY Jaroslava Kubešová, Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie ekosystémů Smrt nemůže být v přírodě chápána jen negativně. Smrt jednoho dává život druhému. Jednou

Transport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.

Transport živin do rostliny Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin. Zóny podél kořene, jejich vztah s anatomií a příjmem živin Transport iontů na střední vzdálenosti Radiální transport

Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA

Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové

Masožravé rostliny. Jméno: Anna Kovácsová Třída: 9. B Školní rok: 2017/18

Masožravé rostliny Jméno: Anna Kovácsová Třída: 9. B Školní rok: 2017/18 1 Popis rostlin: Jsou to rostliny, které získávají většinu živin z hmyzu. Nejvíce se vyskytují např. v kyselých bažinách a v chudých

Úvod do biologie rostlin Výživa VÝŽIVA ROSTLIN. rostliny

Slide 1a VÝŽIVA ROSTLIN rostliny Slide 1b VÝŽIVA ROSTLIN rostliny autotrofní Slide 1c VÝŽIVA ROSTLIN rostliny autotrofní heterotrofní Slide 1d VÝŽIVA ROSTLIN rostliny autotrofní heterotrofní přechodně

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin

Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich

Vakuola Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich objemu. Je ohraničená na svém povrchu membránou zvanou tonoplast. Tonoplast je součástí endomembránového systému buňky

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,

Masožravé rostliny. Úvod, obecná charakteristika. Přednáška JN

Masožravé rostliny Úvod, obecná charakteristika Co jsou masožravé rostliny? Adelhaide kratzmarii von Kratz. (1855) http://www.darwiniana.cz/vamr/?page=obrazek&id=2138 https://www.youtube.com/watch?v=asss6nay7sa#t=27m00s

Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim Ročník

STANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP. Šárka Poláková

STANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP Šárka Poláková Přístupné mikroelementy Co jsou mikroelementy a jaká je jejich funkce v živých organismech Makrobiogenní prvky (H, C, O, N) Mikrobiogenní

Masožravé rostliny 4 řád Ericales

Masožravé rostliny 4 řád Ericales Adam Veleba (184653@mail.muni.cz) Prezentace určena pro potřeby předmětu Bi9630 Masožravé rostliny Není-li uvedeno jinak, jsem i autorem fotografií. Ericales masožravé

Masožravé rostliny ostatní

Masožravé rostliny ostatní Adam Veleba (184653@mail.muni.cz) Prezentace určena pro potřeby předmětu Bi9630 Masožravé rostliny Není-li uvedeno jinak, jsem i autorem fotografií. Malé rody a skupiny MR: Brocchinia

FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ

FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ Petr Soudek Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti výskytu a eliminace

OBRAZOVÁ TABULE 1. Historie

OBRAZOVÁ TABULE 1 Historie Perokresba z knihy The English flower garden and home grounds společenstvo rostlin s masožravými rostlinami (ROBINSON, 1901) OBRAZOVÁ TABULE 2 Typy pastí masožravých rostlin

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 0 3 6 (elektronická (tištěná

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.

Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH

Síra řepka - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH - toxicita není příliščastá (nad 4000 mg SO 4 2- l -1 ), poškození může vyvolat SO 2 (nad 1-1,5 mg m 3 1 ) fazol Deficience síry:

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE. Název práce: Masožravé rostliny. Jméno: Anna Kovácsová. Třída: 9. B. Datum odevzdání: 19. května 2018

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Název práce: Masožravé rostliny Jméno: Anna Kovácsová Třída: 9. B Datum odevzdání: 19. května 2018 Vedoucí učitel: Mgr. Blanka Spejchalová Prohlášení Prohlašuji, že předložená absolventská

Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1.

Histologie pletiva - soubory buněk v rostlinách Pletiva = trvalé soubory buněk, které konají stejnou funkci a mají přibliţně stejný tvar a stavbu rozdělení podle vzniku: - pravá kdyţ se 1 buňka dělí dceřiné

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo

Masarykova univerzita. Výukové tabule ve sklenících Botanické zahrady PřF MU

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra biologie Výukové tabule ve sklenících Botanické zahrady PřF MU Bakalářská práce Brno 2013 Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Vypracovala:

Listy = boční výrůstky stonku, zakládají se exogeně, postranní orgány omezeného růstu

Listy = boční výrůstky stonku, zakládají se exogeně, postranní orgány omezeného růstu 1. Rozměry a životní formy Welwitschia a některé tropické kapradiny mají neomezený růst; staré přes 500 let Victoria

Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.

Vodní režim rostlin Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: charakteristika,

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,

Mendělejevova tabulka prvků

Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán

Univerzita Karlova Pedagogická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Michal Burian

Univerzita Karlova Pedagogická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2017 Michal Burian Univerzita Karlova Pedagogická fakulta Katedra biologie a environmentálních studií BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Masožravé rostliny a jejich

Průduchy regulace příjmu CO 2

Průduchy regulace příjmu CO 2 Průduchy: regulace transpiračního proudu / výměny plynů transpiration photosynthesis eartamerica.com Průduchy svěrací buňky - zavírání při ztrátě vody (poklesu turgoru) -

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu

FYZIOLOGIE ROSTLIN pracovní list 1 1. Biogenní prvky jsou: a) nezbytné pro život rostliny b) makrobiogenní a mikrobiogenní c) jen C, O, H, N 2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Schéma rostlinné buňky

Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné

MASOŽRAVÉ ROSTLINY MILOSLAV STUDNIČKA. Obsah:

MASOŽRAVÉ ROSTLINY MILOSLAV STUDNIČKA Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1984 Obsah: Úvodem Hmyzožravost a masožravost rostlin Druhové bohatství a rozšíření Lapací a trávicí systémy

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza

= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí

Otázka: Rostlinná histologie Předmět: Biologie Přidal(a): TK Pletivo rostlin = histologie = soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí Rozdělení (podle stupně vývoje):

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 22 Pletiva Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012 Anotace -pro učitele -stavba

Vodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,

Vodní režim rostlin Úvod Klima, mikroklima Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační

LES Ročník: 6. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis

VY_52_INOVACE_04 LES Ročník: 6. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace Petr Chalupný Anotace Materiál obsahuje

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE Bakalářská práce Brno 2013 Petr Kupčík MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE Scénář k seriálu výstav

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. kormus rinyofyty pletivo tkáň kořen stonek

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky

M A T U R I T N Í T É M A T A

M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury

kvasinky x plísně (mikromycety)

Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur

Elektrické signály v rastlinách

Elektrické signály v rastlinách Andrej Pavlovič Centrum Regionu Haná Univerzita Palackého Oddelenie biofyziky Olomouc - Holice Akčné a variačné potenciály v rastlinách Membránový potenciál nerovnomerné

Lauderovy MŠ, ZŠ a gymnázium při Židovské obci v Praze. Pokusné pěstování masožravé rostliny Nepenthes ampullaria x ventricosa

Lauderovy MŠ, ZŠ a gymnázium při Židovské obci v Praze Pokusné pěstování masožravé rostliny Nepenthes ampullaria x ventricosa Autor: Aron Primas Vedoucí: Pavlína Jiroušková 2014/2015 Abstrakt Tato seminární

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta Lednice Masožravé rostliny a jejich uplatnění v interiérové tvorbě a floristice. Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jiří Martinek, Ph.D. Vypracoval:

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán

Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch

Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch kameny a štěrk písek (částice o velikosti 2-0,05mm) prachovéčástice (0,05-0,002mm) jílovéčástice (méně než 0,002mm) F t = F m + F d F d =

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Studium struktury fotosyntetického aparátu pomocí konfokální mikroskopie a stereologických metod

Studium struktury fotosyntetického aparátu pomocí konfokální mikroskopie a stereologických metod 2. Struktura mezofylu při zvýšené koncentraci CO 2 ZUZANA LHOTÁKOVÁ Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká

Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.

Rostlinná pletiva 1. Všeobecná charakteristika Živočichové i rostliny jsou si v mnohém podobní. Živočichové i rostliny jsou složeny z buněk. Jednotlivé buňky se podle funkce a tvaru sdružují do tkání (u

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Obligátní aeroby Obligátní anaeroby Aerotolerantní b. Fakultativní anaeroby Mikroaerofilní b. Kapnofilní bakterie

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Regulace růstu a vývoje

Regulace růstu a vývoje REGULACE RŮSTU A VÝVOJE ROSTLINNÉHO ORGANISMU a) Regulace na vnitrobuněčné úrovni závislost na rychlosti a kvalitě metabolických drah, resp. enzymů a genů = regulace aktivity enzymů

Masožravé rostliny 4 řád Ericales

Masožravé rostliny 4 řád Ericales Adam Veleba (184653@mail.muni.cz) Prezentace určena pro vnitřní potřeby předmětu Bi9630 Masožravé rostliny Není-li uvedeno jinak, jsem i autorem fotografií. Ericales masožravé

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

1- živočichové úvod. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Ročník 2. Datum tvorby 10.9.2013

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková 1- živočichové úvod Ročník 2. Datum tvorby 10.9.2013 Anotace - pro učitele i

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)

Život rostlin (i ostatních organismů) je neoddělitelně spjat s vodou stálou a nenahraditelnou složkou rostlinného těla. první rostliny vznikly ve vodním prostředí, kde velmi dlouho probíhala jejich evoluce;

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Rostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:

Praktické cvičení č. 5 Téma: Pletiva (protokol byl sestaven z pracovních listů, které vytvořila Mgr. Pavla Trčková a jsou součástí DUM) Materiál a pomůcky: Bezová duše, sítina, hruška, stonek hluchavky,

Vylepšování fotosyntézy

Vylepšování fotosyntézy Využití fotosyntézy potraviny energie (paliva) Obojího bude podle predikcí potřebovat lidstvo čím dál tím víc. Energetické využití fotosyntézy potřeba nahrazení fosilních paliv

Dusík. - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH)

Dusík - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH) - dostupnost dusíku ovlivňuje: - produkci biomasy a její distribuci - ontogenetický vývoj - hormonální rovnováhu (cytokininy, ABA) - rychlost fotosyntézy

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,

Biologie - Kvinta, 1. ročník

- Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

Otázka: Fotosyntéza a biologické oxidace Předmět: Biologie Přidal(a): Ivana Černíková FOTOSYNTÉZA = fotosyntetická asimilace: Jediný proces, při němž vzniká v přírodě kyslík K přeměně jednoduchých látek

d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů

MBR2 2016 2) Membránový transport 1 d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů d) Kanály Rostliny: iontové kanály a akvaporiny

Úvod do mikrobiologie

Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Obsah vody v rostlinách

Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,

3) Membránový transport

MBR1 2016 3) Membránový transport a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy 1 Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka 2 Pohyb vody první reakce klidných

DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN

DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN Aktivní příjem = příjem vyžadující energii, dodává ji ATP (energie k regeneraci nosičů) Pasivní příjem = příjem na základě elektrochemického potenciálu (ve vnitřním prostoru převažuje

3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek

MBRO1 1 2 2017 3) Membránový transport Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy Pohyb vody první reakce klidných