Masožravé rostliny 4 řád Ericales

Transkript

1 Masožravé rostliny 4 řád Ericales Adam Veleba (184653@mail.muni.cz) Prezentace určena pro vnitřní potřeby předmětu Bi9630 Masožravé rostliny Není-li uvedeno jinak, jsem i autorem fotografií.

2 Ericales masožravé čeledě

3 Ericales masožravé čeledě

4 Roridulaceae Jediný jihoafrický rod se dvěma druhy

5 Roridula Dva druhy kapské oblasti R. gorgonias a R. dentata Vytrvalé keře (ale nikoli příliš dlouhověké), na konci každé větve chochol listů Listy opatřené různě dlouhými žláznatými chlupy produkujícími lepkavou látku Kořeny erokoidní mykorhiza Květy C5 K5 A5 G3 svrchní; cizosprašné Mediteránní klima = fynbos (požáry!) wikipedia.org

6 Roridula Lepkavý produkt není na bázi vody a nevysychá (výhoda v sušších podmínkách?) Je na bázi polyterpenů (kaučuk) = žádné enzymy ani symbiotické mikroorganismy Polapená kořist = symbiotičtí členovci Pameridea roridulae = R. gorgonias P. marlothii = R. dentata Několik druhů pavouků atd. Povrch listu = mozaika buněk Absorbce živin Produkce fosfatázy Anderson 2005

7

8

9

10 Sarraceniaceae Tři rody v S a J Americe Archaeamphora longicervia Křída, SV Čína

11 Darlingtonia Jediný druh Darlingtonia californica, nejbazálnější Z pobřeží USA (SZ Kalifornie, Oregon) Listy - trubicovité láčky zakončené baňatou hlavicí, vespod opatřenou otvorem s dovnitř ohrnutými okraji a výrůstkem ve tvaru rybího ocasu Baňatá hlavice - četné fenestrace Boční křídlo a výrůstek nektar Květy jsou poměrně velké (až 8 cm), zvláštní stavby a poněkud nepříjemného zápachu Slatiny (hadec), okraje potoků, řek i jezer a dokonce i mokvavé skály

12 i6.photobucket.com/albums/y204/amphirion/gasquet%20ca/img_1706.jpg Darlingtonia Fenestrace jsou v UV spektru průhledné Dovnitř ohrnutý okraj otvoru funguje jako vrš Na vnitřní straně hlavice jsou chlupy usměrňující pohyb kořisti do láčky i další buňky produkující nektar Dále v láčce je i vrstva s voskovitými, snadno odlučnými destičkami kutikuly Rostlina nevylučuje prakticky žádné vlastní enzymy Mrtvolky kořisti jsou udržovány vlhké a rozklad zajišťují bakterie i6.photobucket.com/albums/y204/amphirion/gasquet%20ca/img_ 1705.jpg

13

14

15 Sarracenia Nejčastěji 8 druhů (dle pojetí) Většina druhů V pobřeží USA, S. purpurea ssp. purpurea i kontinentální Kanada Silně oceanické, vlhké a relativně teplé klima Podzemní oddenek a bohatý kořenový systém Květy složité stavby, cizosprašné (zejména fčně) Rostliny snadno křižitelné

16 Sarracenia Listy = trubicovité láčky a fylodia Poléhavé a vzpřímené typy (sect. Decumbens, sect. Erectae) Obústí, víčko a křídlo nektar (včetně omamných látek koniin) V zásadě stejná vnitřní stavba: 1. Chlupy, nektar, zbarvení = lákání kořisti 2. Imbrikátní buňky, kutikula (zejm. sect. Erectae výraznější) 3. Žláznaté pletivo, řídce rozmístěné chlupy, bez kutikuly = produkce enzymů a vstřebávání živin, mikrobiální aktivita - sect. Decumbens (viz. obr.) 2 redukováno, 3 1 a 4 3

17 Sarracenia Kořistí se stává lezoucí i létavý hmyz specializace jednotlivých druhů i výskyt v daném ročním období Zkrat uhlíkového koloběhu glycin, fenylalanin (Karagatzides et al. 2009) Paraziti a komenzálové nebo i symbionti? = larvy několika druhů hmyzu (moskyt Wyeomyia smithii, muchnička Metriocnemus knabi či masařka Sarcophaga sarraceniae) = parazitičtí škůdci rodu Exyra (larvy nočních motýlů) Různí pavouci zneužívající přitažlivost láček pro hmyz

18 Sarracenia rubra Popsány 4 poddruhy Velmi variabilní

19 Sarracenia alata cobraplant.com Popsáno 5 variet Minimální genetický rozdíl od S. rubra cobraplant.com

20 Sarracenia oreophila Popsána jedna varieta Nápadná fylodia Minimální genetický rozdíl od S. rubra Vzácný horský druh

21 Sarracenia leucophylla Popsány dvě variety Nezaměnitelný druh s typickými fenestracemi, jeden z největších

22 farm5.static.flickr.com/4038/ _648e43577f.jpg Sarracenia flava Popsáno 6 variet Rozměrný, variabilní druh farm4.static.flickr.com/3312/ _46fdc4931f_o.jpg

23 Sarracenia minor Popsána jedna varieta Nezaměnitelný drobný a teplomilný druh Častou kořistí mravenci

24 Sarracenia purpurea Popsán jeden poddruh a tři variety ssp. purpurea největší areál, nejodolnější ssp. venosa var. burkii = S. rosea

25 Sarracenia psittacina Popsána jedna varieta Nezaměnitelný nejmenší a teplomilný druh zvláštní láčky

26 Heliamphora Nejpočetnější rod čeledi 23 druhů Především stolové hory ( tepui ) a okolní Gran Sabana Častý endemismus, někdy i v rámci jediné hory Listy přeměněné v láčky podobné špirlicím (nikoli shodné!) Láčky jsou v důsledku častých dešťů obvykle naplněny vodou Kořenový systém slabší Květy jednodušší stavby Vlastní tvorba enzymů minimální bakterie Bez větších sezónních výkyvů Horské klima teplé dny a chladné noci

27 H. heterodoxa x ionasii H. heterodoxa

28 Roraima

29 H. ionasii H. heterodoxa H. heterodoxa H. minor /9255/utricularia002sl1.jpg

30 H. sarracenioides

31 H. tatei

32 Použitá literatura Anderson B. (2005): Adaptations to Foliar Absorption of Faeces: a Pathway in Plant Carnivory. Annals of Botany 95: Płachno B. J., Adamec L. & Huet H. (2009): Mineral nutrient uptake from prey and glandular phosphatase activity as a dual test of carnivory in semi-desert plants with glandular leaves suspected of carnivory. Annals of Botany 104: Studnička M. (2006): Masožravé rostliny, objekt badatelů, dobrodruhů a snílků. Academia, Praha. Sarracenia.com (FAQ)