INDIVIDUALIZOVANÁ ZPRÁVA I

Transkript

1 INDIVIDUALIZOVANÁ ZPRÁVA I analýza výsledků z projektu MAPA ŠKOLY Základní škola

2 Analýza Mapy školy Následující text obsahuje shrnutí výsledků projektu Mapa školy ze ZŠ. Realizátorem byla společnost SCIO. Dotazníkového šetření Mapa školy pro základní školy se v roce 2012 zúčastnilo respondentů ze 159 základních škol. Zpráva je tematicky rozdělena do čtrnácti částí: 1. Cíle školy Školní vzdělávací program Výběr školy Spokojenost se školou Kvalita a forma výuky Hodnocení Vztahy Bezpečné a zdravé prostředí školy Spolupráce Materiální zázemí Školní NEJ Souhrnné hodnocení vybraných oblastí Extrémy Pro zřizovatele SWOT ANALÝZA ŠKOLY...12 Výsledky v této zprávě se často vztahují k souhrnným výsledkům za všechny základní školy, proto je možné hledat položky, které se významně vychylují od průměrně dosahovaných hodnot, a interpretovat tak výsledky ve vztahu k ostatním školám. Závěr obsahuje shrnutí v podobě SWOT analýzy, která poskytuje přehled silných a slabých stránek školy či existujících příležitostí a ohrožení. Návratnost dotazníků byla ve vaší škole nejvyšší u učitelů (100 %), u ostatních respondentů byla podprůměrná a pohybovala se od 56 % u žáků II. stupně po 78 % u žáků I. stupně. U rodičů je hodnota návratnosti 64 %. Pro větší přehlednost jsme barevně odlišili části, které na vaší škole dopadly spíše lépe (zeleně) nebo hůře (modře), ať už podle hodnocení respondentů, nebo v porovnání s jinými školami. 2

3 1. Cíle školy Definování hlavních cílů školy Rodiče Mezi hlavní cíle školy z pohledu rodičů žáků obou stupňů patří získat maximum znalostí a vědomostí, naučit se spolupracovat v kolektivu a naučit děti učit se a vyhledávat informace. Poslední zmiňovaný cíl nabývá větší důležitosti u rodičů žáků I. stupně, ve vaší škole jde o mírně nadprůměrnou hodnotu. Rodiče také ve zvýšené míře očekávají, že škola naučí jejich děti řešit samostatně problémy. Učitelé O cílech školy smýšlejí ve třech nejsilnějších položkách podobně jako rodiče. 75 % učitelů považuje za hlavní cíl školy naučit žáky vyhledávat a zpracovávat informace. Dalším důležitým cílem je, aby škola poskytla žákům maximum znalostí a vědomostí (to si myslí o 36 % učitelů vaší školy více, než je průměr na ostatních školách). Silně nadprůměrné hodnoty dosahuje i cíl naučit se slušně se chovat. Mezi důležitý ho řadí 43 % vašich učitelů, v ostatních školách tak uvedlo 11 % učitelů. Za zmínku stojí cíl dobře se připravit na přijímací zkoušky, který jako hlavní cíl školy neoznačil ani jeden váš učitel. Žáci Na II. stupni se domnívají, že tím nejdůležitějším, co jim má škola dát, je maximum vědomostí. Za důležité považují také naučit se spolupráci v kolektivu a slušnému chování. Podprůměrnou hodnotu lze vysledovat u položky, která vypovídá o tom, do jaké míry žáci považují dobře se připravit na přijímací zkoušky za důležitý cíl školy preferuje jej 27 % žáků vaší školy, což je o 11 % méně, než je průměr. Závěrem této kapitoly uvádíme ještě cíle, které vykazují největší disproporci ve výběru jednotlivých respondentů: naučit se učit se, vyhledávat a zpracovávat informace (53 % rodiče, 75 % učitelé a 33 % žáci), dobře se připravit na přijímací zkoušky (17 % rodiče, 0 % učitelé a 27 % žáci) a naučit se slušně chovat (11 % rodiče, 43 % učitelé a 39 % žáci). Naplnění hlavních cílů školy (dodržování pravidel, spolupráce v kolektivu, naučit se fakta, řešení problémů, příprava na PZ, samostatné vyhledávání informací, slušné chování, vedení diskuse, zdravé sebevědomí) Předchozí text vypovídal o tom, jaké jsou hlavní úkoly vaší školy z pohledu rodičů, žáků II. stupně a učitelů. Nyní se podívejme, jak se cíle daří naplňovat. Hodnocení rodičů se nachází v pásmu mírného podprůměru v porovnání s ostatními školami, a to ve všech sledovaných položkách. Učitelé jsou výrazně pozitivnější, všechny položky jsou hodnoceny nadprůměrně v porovnání s ostatními školami zapojenými do projektu. Škola vykazuje ve všech oblastech rozpor mezi hodnocením rodičů a učitelů. 2. Školní vzdělávací program Následující oblast se týká reformy základního školství. Celkově lze konstatovat, že rodiče žáků vaší školy mají nižší povědomí o reformě než na jiných ZŠ. Téměř třetina rodičů uvedla, že nemají dostatek informací; 65 % rodičů má alespoň základní povědomí o probíhajících změnách v základním školství. S tím souvisí i přání rodičů dovědět se o změnách ve školství víc. Zajímavou informaci přinášejí odpovědi na otázku Považujete přechod k ŠVP za krok správným směrem? 37 % učitelů vaší 3

4 školy je nakloněno přechodu k ŠVP, téměř 60 % učitelů si však myslí, že se nejedná o krok správným směrem. Průměrně se na základních školách, které se účastnily dotazníkového šetření, vyskytuje odmítavý postoj až v 69 %. 3. Výběr školy Další oblast se věnovala motivaci rodičů k výběru školy. 87 % rodičů vybíralo školu podle vzdálenosti od bydliště, aby dítě nemuselo dojíždět příliš daleko. 20 % rodičů uvedlo, že tak učinilo z důvodu, že do školy chodí kamarádi dítěte. Dalším častěji preferovaným důvodem pro výběr školy je, že neměli v podstatě jinou volbu. Kvalitativní kritéria, jakými jsou pověst školy, doporučení jiných rodičů, dojem z osobní návštěvy, zaměření školy, mají na výběr školy rodiči jen minimální vliv. 4. Spokojenost se školou Spokojenost rodičů Odpovědi rodičů žáků vaší školy na otázku Doporučili byste tuto školu svým přátelům, pokud by hledali školu pro své dítě? jsou v porovnání s ostatními školami výrazně podprůměrné. Je zajímavé, že mezi rodiči panuje shoda napříč všemi ročníky, a to i na I. stupni, kde je míra kritického hodnocení ještě o něco silnější. Spokojenost učitelů Vaši učitelé jsou rádi, že učí právě na této škole, možnost ne nebo spíše ne neuvedl ani jeden. Častěji preferovanou odpovědí bylo ano před odpovědí spíše ano. Celkový výsledek je v souhrnu nadprůměrný, a to jak v porovnání se stejně velkými školami, tak i se všemi školami zapojenými do projektu. Kdyby se měli opět rozhodnout pro učitelskou kariéru, učinilo by tak 90 % vašich učitelů, pouze 7 % by spíše volilo jinou profesi. Atmosféru a vnitřní klima ohodnotili učitelé 6,04 body z celkově 7 možných, to je v porovnání s ostatními školami zapojenými do šetření nadprůměrná hodnota. Až 39 % vašich učitelů uděluje škole nejvyšší hodnocení. Klima školy V porovnání s vrstevníky žáků II. stupně v ostatních školách zapojených do šetření jsou vaši žáci méně rádi, že chodí právě do vaší školy. Největší nespokojenost se projevila v 8. třídě. Tyto odpovědi většinou korelují u žáků II. stupně s tím, jestli se ve škole cítí dobře i tady je výsledek podprůměrný. Trochu jiná je situace, kdy mají žáci odpovídat na otázku, jak se cítí ve své třídě (nikoli škole jako celku) 84 % žáků uvedlo, že se jim pracuje ve své třídě většinou dobře nebo skvěle, pouze 10 % žáků má opačný názor. V souhrnu se dá říct, že se vaši žáci cítí ve svých třídách stejně dobře, jako je tomu na jiných školách. Žáci I. stupně měli školu ohodnotit známkou, jak to nají ze školy. Jedničku a dvojku dalo své škole 84 % žáků, škola by tak od dětí z I. stupně dostala známku 1,67 (průměr je 1,51). Nejvíce se líbí ve škole dětem v 1. ročníku. Zajímavé je, že se dívkám ve všech ročnících I. stupně, s výjimkou 4. ročníku, líbí ve škole více než chlapcům. 88 % dětí z I. stupně uvedlo, že se ráno na něco nebo na někoho ve škole těší. I když je toto číslo vysoké, výsledek je o něco horší, než je tomu na jiných školách. 4

5 5. Kvalita a forma výuky Kvalita pedagogické práce Kdyby si rodiče mohli vybrat, na jakou vzdělávací oblast by se měla škola zaměřit, zvolili by na prvním místě cizí jazyky, dále pak sport a informační technologie. Téměř pětina rodičů odpověděla, že jsou spokojeni se současným stavem. S kvalitou výuky jsou nejvíce spokojeni rodiče žáků 1. třídy, nejkritičtěji se k této otázce vyjádřili rodiče žáků 5., 8. a 9. ročníku. Celková známka udělená škole za kvalitu výuky od rodičů je 4,86 z celkově 7 možných, a je v porovnání s ostatními školami podprůměrná. Učitelé vnímají kvalitu výuky pozitivněji, než je tomu na ostatních školách, celkové hodnocení dosahuje 5,74 bodu ze 7 možných. Opět se ukazuje výraznější rozpor mezi hodnocením učitelů a rodičů. Za největší problém ve své práci považují učitelé nedostatečnou aplikaci nových metod a jiné okolnosti, které nebyly v dotazníku specifikovány. Až 52 % vašich učitelů uvedlo, že nepociťují ve své práci žádné nedostatky (průměr je 30 %). Na otázku Co se vám ve vaší práci v současné době především daří? odpovídali učitelé nejčastěji, že je to vytváření celkové atmosféry ve škole, schopnost nadchnout a zaujmout žáky a hodně je toho naučit. Pozitivně je částí sboru vnímáno i průběžné doplňování kvalifikace a aplikace moderních metod a postupů. Rodiče ani učitelé si nemyslí, že jsou děti přetěžovány. Tento trend se trochu vychyluje u rodičů a žáků II. stupně. Průběh výuky 42 % žáků II. stupně uvádí, že většina vyučovacích hodin je vedena formou pouhého výkladu. Je to výsledek, který odpovídá průměru. Přibližně ve stejné míře jako na ostatních školách se vaše děti učí zpaměti bez porozumění. Častěji se u vás pracuje v hodinách ve skupinách tří a více žáků a také se diskutuje o věcech, které se děti učí. Výrazně vyššího hodnocení dosahuje škola ve vedení žáků k samostatnosti při hledání odpovědí a informací z knih, časopisů a internetu. 58 % žáků II. stupně uvedlo, že se většina nebo téměř všichni učitelé snaží o to, aby je učení bavilo, což je opět dobrý výsledek. Vaši žáci pociťují méně obav z toho, sdělit svým učitelům, že něco nevědí nebo nestihli. Žáci na I. stupni pracují přibližně stejně často ve skupinách jako jejich vrstevníci na jiných školách. Pozitivní je, že v mnohem větší míře, než je tomu na jiných školách, si mohou vybrat v hodině práci podle sebe. Učitelé vaší školy dávají žákům I. stupně druhou šanci opravit si to, co se jim zrovna nepovede. Děti z I. stupně také baví škola stejně jako jejich vrstevníky v jiných školách. V oblasti průběhu výuky dosahujete v rámci obou stupňů lepších výsledky, než jaké vykazují ostatní školy zapojené do projektu. 54 % žáků II. stupně by ocenilo více praktických činností v hodinách. Také jim zřejmě chybí skupinová práce, protože víc než třetina žáků by si přála, aby byla výuka těmito aktivitami doplněna. Častěji se vyskytoval i požadavek samostatně vyhledávat informace a přizpůsobit tempo výuky pro různé žáky. Rodiče by uvítali více exkurzí a poznávacích výprav, výuku formou projektů spojujících více předmětů a shodně s dětmi jim chybí i samostatné vyhledávání informací v knihovně a na internetu. Více než pětina rodičů uvedla, že za nejefektivnější považují klasické formy výuky. 5

6 Zpětná vazba Téměř všichni učitelé vaší školy (97 %) si myslí, že mají dostatek informací o tom, jak žákům vyhovuje jejich způsob výuky, forma, tempo, srozumitelnost. Podobnou otázku měli ve svých dotaznících žáci II. stupně: Ptají se tě učitelé na tvůj názor na výuku, např. co bys chtěl(a) dělat, která činnost v hodině tě nejvíce zaujala?. Výsledek je oproti ostatním školám pozitivnější odpověď většina uvedlo 28 % žáků (průměr 13 %). I přesto však třetina vašich žáků uvedla, že se o to nezajímá (téměř) nikdo. V této oblasti se jedná o kontrast v chápání zpětné vazby učiteli a jejich žáky. Na I. stupni mají žáci možnost vyjádřit v hodinách svůj názor ve stejné míře jako na jiných školách, které se účastnily šetření. Zlepšování výsledků žáků ve vzdělávání Následující text podává významnou informaci o tom, jaké jsou největší překážky bránící žákům dosahovat lepších výsledků. Největší překážkou je podle samotných žáků jejich vlastní neochota, nedostatek vůle a nedostatek času na učení (množství jiných aktivit). 15 % žáků uvedlo, že je učení pro ně příliš náročné a nestačí na to (průměr 22 %). Nejčastěji uváděnou příčinou z pohledu rodičů je shodně se žáky neochota a nedostatek vůle dítěte. Za pozornost stojí fakt, že 15 % rodičů vidí problém v nepřátelství některých spolužáků a ve špatných vztazích mezi dětmi. Rodiče často vyjadřovali přesvědčení (24 %), že jejich dětem nebrání nic v tom, aby měly lepší výsledky. Učitelé vidí hlavní problémy v nedostatku píle a v lenosti žáků (tuto možnost označilo 86 % vašich učitelů, průměr je 69 %), v nedostatečné prestiži vzdělání obecně a v nedostatku podpory a motivace v rodině. Neukázněnost a neschopnost se soustředit je učiteli vnímána jako důvod neúspěchu žáků až v 50 % případů, což je o 12 % více než na jiných školách. Volitelné předměty 59 % žáků II. stupně je spokojeno s nabídkou volitelných předmětů, což je v rozporu s názorem jejich rodičů, kteří proklamují větší nespokojenost, než je obvyklé na ostatních zúčastněných školách. Oblíbenost předmětů V 1. ročníku jsou nejoblíbenějšími předměty matematika, český jazyk a prvouka. Matematika dosahuje vrcholu oblíbenosti právě v 1. a 2. třídě (až 77 %). Lze konstatovat, že společně s tělesnou výchovou si udržuje vysokou míru popularity u dětí napříč celým I. stupněm. Velký rozptyl oblíbenosti vykazují jazyky český jazyk v 1. třídě 65 %, v 5. třídě už jen 7 % oblíbenosti; cizí jazyk ve 3. třídě 65 %, ve 4. třídě už jen 11 % oblíbenosti. V otázce nejméně oblíbené předměty figuruje především český jazyk, v 5. třídě i cizí jazyk. Dobrou zprávou je, že téměř každé dítě z I. stupně má svůj oblíbený předmět. Mezi nejpopulárnější předměty na II. stupni patří tělesná a výtvarná výchova, velmi dobře si vede chemie a přírodopis. Klesající trend oblíbenosti s vyšším ročníkem zaznamenává matematika (od 52 % v 6. třídě po 15 % v 9. třídě), občanská výchova (od 23 % v 6. třídě po 4 % v 9. třídě) a informatika (od 42 % v 6. třídě po 8 % v 9. třídě). Nejvyššího hodnocení oblíbenosti dosáhla s 58 % tělesná výchova v 9. třídě. V neoblíbenosti předmětů jsou v popředí dějepis, český jazyk a fyzika. Zajímavé je, že k volitelným předmětům mají žáci naprosto neutrální vztah, i když by se dalo teoreticky předpokládat, že jsou to předměty, které je budou zajímat víc. Oblast (ne)oblíbenosti předmětů doporučujeme dát k dispozici všem učitelům k podrobnějšímu prostudování (grafy na str ). 6

7 6. Hodnocení Ve 36 % případů považují rodiče vaší školy za nejvhodnější hodnocení pomocí známek, o 2 % rodičů víc se přiklání ke slovnímu hodnocení spojenému se známkou u všech předmětů; ve většině škol rodiče preferují tradiční hodnocení pomocí známek (průměr 39 %). Na otázku Hodnotí učitelé vaše dítě hlavně za encyklopedické znalosti? odpověděla čtvrtina rodičů, že tak nečiní (téměř) nikdo nebo menšina vyučujících, téměř 60 % dotazovaných však nedokáže věc posoudit. Míru objektivity hodnocení vnímají rodiče vcelku pozitivně, kritičtější jsou rodiče dětí ze 3. třídy. Podle učitelů by většina žáků ve svém studijním úsilí polevila, kdyby věděla, že bude dostávat jen jedničky a dvojky. O tom je přesvědčeno až 70 % vašich učitelů o 24 % více, než je průměr. 57 % vašich učitelů si nemyslí, že je potřeba brát při klasifikaci v úvahu kázeň žáků v hodinách; tento názor sdílí v průměru stejný podíl učitelů na jiných školách. Vaši žáci mají možnost hodnotit své výkony v mnohem vyšší míře než jejich vrstevníci na jiných zúčastněných školách. Tento výsledek je nadprůměrný. 7. Vztahy Učitelé žáci Žáci II. stupně jsou přibližně stejně jako na ostatních školách přesvědčeni, že s nimi učitelé jednají fér (udělují této otázce 2,93 bodu ze 4 možných, průměr je 2,96). Téměř všichni učitelé si myslí, že mají ke svým žákům korektní vztah a berou je jako své partnery. V souhrnu je celkový výsledek v této otázce srovnatelný s průměrem. K chování žáků k učitelům se v dotaznících vyjadřovali žáci i učitelé. Učitelé odpovídali na otázku Máte vážné výhrady k chování žáků k učitelům? Možnost ano, často zvolilo 18 % učitelů, možnost občas ano 57 % učitelů. Víc než polovina žáků II. stupně má výhrady k chování spolužáků vůči učitelům; výsledek je opět v pásmu průměru. Menší důvěra žáků na I. stupni k učitelům se projevuje nižší mírou přesvědčení, že se dítě může s prosbou o pomoc obrátit na všechny učitele. Vztahy mezi žáky Vztahy mezi žáky jsou podle nich samotných na II. stupni podprůměrné, a to ve všech ročnících s výjimkou 6. třídy. Téměř všechny děti na I. stupni mají ve třídě alespoň pár kamarádů. Vztahy mezi sebou vnímají žáci na I. stupni v souhrnu o něco méně pozitivně než jejich vrstevníci v jiných školách, výjimku tvoří pouze 2. třída. Ani rodiče žáků nejsou přesvědčeni o dobrých vztazích mezi dětmi v rámci obou stupňů, lepší výsledek vykazuje pouze rodičovské hodnocení v 1. a 6. třídě. Učitelé mají pocit, že mezi žáky občas dochází ke vzájemnému zesměšňování a ponižování. Vztahy mezi školou a rodiči Je nutné konstatovat, že rodiče žáků vaší školy nejsou spokojeni s tím, jak se k nim učitelé chovají, hodnocení je ve všech ročnících podprůměrné. Největší míru nespokojenosti projevují rodiče žáků 3. a 9. ročníku. Z výsledků je patrné, že se děti z I. stupně obracejí na své rodiče s problémy ve škole stejně často jako jejich vrstevních na jiných školách. Na otázku Jste spokojeni s tím, jak je vaše škola řízena? odpovídali rodiče nejčastěji spíše ano, celkový výsledek se i tak nachází v pásmu podprůměru. 7

8 Vztahy mezi učiteli a vedením Až 90 % vašich učitelů se domnívá, že vedení oceňuje jejich práci; je to výsledek značně nad průměrnými hodnotami v ostatních školách, a to i v případě, porovnáme-li výsledek se stejně velkými školami. V souladu s tímto konstatováním jsou odpovědi učitelů na otázku Jste spokojeni s organizací chodu školy a jejím řízením?, kdy škola dosáhla 3,71 bodu ze 4 možných. Jedná se o výrazně pozitivní hodnocení. Z dalších výsledků vyplývá, že vaši učitelé mají větší reálnou možnost zasahovat do rozhodnutí, která se týkají chodu školy a její budoucnosti; takto se vyjádřilo 68 % všech dotazovaných. Učitelé spolupracují při plánování výuky víc než jejich kolegové na jiných školách. Celá oblast vztahů mezi učiteli a vedením je silnou stránkou školy. 8. Bezpečné a zdravé prostředí školy Posuzování rodičů, jestli děti zažívají strach ve škole nebo kvůli ní, je nejednoznačné. Hranice 10 % (bereme do úvahy odpovědi ano a spíše ano) je překročena v pěti ročnících (3., 5., 7., 8., 9.). Mezi výrazné patologické jevy patří strach ze starších spolužáků ve všech ročnících I. stupně míra strachu se zde pohybuje mezi %. Vyskytují se i obavy z cesty do nebo ze školy a také strach z někoho ve třídě. Následující odstavec pojednává o míře šikany na II. stupni. 8 % vašich žáků uvedlo, že byli šikanováni, svědkem šikany bylo 15 %. 60 % žáků se vyjádřilo, že se ve škole s šikanou nesetkali. Nejvyšší procento žáků, kteří byli šikanováni, vykazuje 6. třída (19 %). Pokud jde o důvěryhodnou osobu ve škole, na kterou se mohou žáci II. stupně obrátit s problémem, jsou výsledky v souhrnu lepší než na ostatních školách. Žáci mají dobré povědomí o tom, co mají dělat nebo na koho se obrátit v případě ubližování. V podobné situaci by si nevědělo rady 5 % žáků. 28 % rodičů znepokojuje chování žáků k jejich dítěti. Tito rodiče nevnímají školu jako bezpečné prostředí. K této otázce měli rodiče možnost napsat i svůj komentář výrazně častěji, než je obvyklé, se objevilo, že ve škole dochází k šikaně ze strany starších spolužáků, ale i k vyhrožování, ponižování 64 % učitelů udává, že se závažné negativní jevy vyskytují ve škole zřídka a většina učitelů si myslí, že se je škole daří efektivně řešit. Tady opět dochází k rozporu mezi hodnocením rodičů a učitelů. 9. Spolupráce Názory rodičů a učitelů na možnost rodičů ovlivňovat chod školy a spolurozhodovat o její budoucnosti se značně liší. Tři čtvrtiny rodičů jsou přesvědčeny, že tuto možnost nemají. S jejich názorem souhlasí pouhá 4 % učitelů (ti se naopak až v 85 % domnívají, že rodiče tuto možnost mají). Ačkoli se podobný rozpor objevuje i v jiných školách, je nutné konstatovat, že na vaší škole je názorový rozpor ve vnímání možnosti participace rodičů na chodu školy téměř propastný. Většina učitelů uvádí, že spolupráce s rodiči je nevyhovující. Nejčastější problém vidí v tom, že rodiče by měli být ve vztahu ke škole aktivnější. To, že by se na zlepšení vztahu měli podílet rodiče i učitelé současně, připouští pouze 14 % učitelů (průměr 30 %) a 20 % rodičů (průměr 14 %). 57 % rodičů pokládá spolupráci se školou za vyhovující. Podle mínění vašich učitelů se rodiče zajímají o práci a chování svých dětí o něco víc, než je to obvyklé na jiných školách. Naproti tomu rodiče žáků I. stupně méně navštěvují akce pořádané školou 8

9 besídky, akademie, výstavy. 80 % rodičů je přesvědčeno, že jsou dostatečně informováni o dění ve škole. Rodiče mají zájem spolupracovat zejména při řešení výchovných problémů, při organizaci mimoškolních aktivit a při vytyčování cílů a směřování školy. Podle učitelů by rodiče neměli zasahovat do personálního obsazení školy, do hodnocení žáků a do výběru metod. Zajímavé je, že ze všech osmi nabízených oblastí, do kterých by rodiče neměli zasahovat, označovali vaši učitelé šest z nich častěji než kolegové na ostatních školách. 41 % žáků si myslí, že kdyby si na něco stěžovali, nepřinese jim to ještě více problémů jedná se o průměrný výsledek. Stejná situace nastává, pokud chtějí žáci II. stupně něco ve škole změnit (výzdoba ve třídě, téma besedy, průběh výuky); dle odpovědí mají stejnou šanci jako žáci ostatních škol, že se jim to podaří. Učitelé jsou přesvědčeni, že by žáci neměli zasahovat do personálního obsazení školy, do cílů školy, do výběru metod, ale ani do skladby předmětů. 10. Materiální zázemí Učitelé jsou spokojeni s materiálním vybavením školy, rodiče tento názor nesdílí, jejich hodnocení této oblasti je podprůměrné. Kritického hodnocení se dostalo i prostředí školy ze strany žáků II. stupně. Jídlo ze školní jídelny nechutná třetině dětí z I. stupně a stejném počtu žáků z II. stupně. 11. Školní NEJ Rodiče Rodiče žáků vaší školy si nejvíce váží přístupu učitelů k žákům, přístupu pedagogického sboru k rodičům a vedení školy. Ve 28 % jim na škole nevadí nic, víc než pětina rodičů si myslí, že slabým místem školy jsou vztahy mezi žáky navzájem. Učitelé Učitelé si nejvíce váží vedení školy (75 % vaše škola, 38 % průměr), snahy učitelů o zlepšení kvality výuky. Vaši učitelé by nejvíce uvítali, kdyby se zlepšila kázeň žáků, jejich přístup a neochota, vztahy mezi žáky navzájem. Žáci Žáci II. stupně si nejvíce cení svých kamarádů a spolužáků, dále akcí, které pořádá škola, a výuky na PC. Špatná kázeň některých spolužáků, vybavení tříd a omezení o přestávce vadí dětem nejvíce. 12. Souhrnné hodnocení vybraných oblastí Jedná se o slovní popis souhrnných grafů, tzv. pavouků, které naleznete na posledních pěti listech vaší analytické zprávy (volné listy). Pavouci jsou grafy, které přinášejí souhrn výsledků z několika otázek uskupených do sedmi tematických oblastí ze života školy (výčet těchto vybraných otázek najdete v analytické zprávě pro školu na str. 8 11). Srovnává výpovědi skupin respondentů (žáci obou stupňů, rodiče a učitelé) s odpověďmi skupin respondentů na jiných školách. Dosažené výsledky je potřeba hodnotit s přihlédnutím ke specifikům každé školy. 9

10 Učitelé hodnotí atmosféru školy nadprůměrně, diametrálně odlišně ji vnímají ostatní respondenti vaší školy, jejichž hodnocení je negativnější než průměr (žáci I. stupně percentil 10, žáci II. stupně percentil 9, učitelé percentil 71, rodiče percentil 11). Kompaktnější hodnocení je ve výsledcích z oblasti vnitřních vztahů, kde není rozpor mezi respondenty tak markantní, i když kromě učitelů je zbytek hodnocení opět podprůměrný. O dobrých vnějších vztazích se ve vaší škole vyjadřují opět pouze učitelé, rodiče ani žáci jejich názor nesdílí. Oblast chování a výchovy hodnotí ze všech respondentů nejkritičtěji rodiče, pak žáci I. stupně; v pásmu průměru je hodnocení žáků II. stupně a nadprůměrně pozitivně tuto oblast posuzují učitelé. Vnímání této oblasti vykazuje opět velmi velký rozptyl názorů (od percentilu 13 až po percentil 71). Kvalita výuky je rozdělena do dvou oblastí: zaměření na vzdělávání ke klíčovým kompetencím a kvalita výuky se zaměřením na znalosti. Škola je hodnocena lépe z hlediska zaměření na kompetence, vyplývá to z výsledků dotazníků učitelů a žáků II. stupně (v obou případech nadprůměrné hodnocení). Z hlediska rozvoje znalostí hodnotí školu dobře pouze učitelé, ostatní respondenti spatřují v této oblasti velké rezervy. Hodnocení v oblasti materiálních podmínek je na hranici průměru, rodiče jsou však značně kritičtější. Ve všech ukazatelích dochází k výraznému názorovému rozporu hlavně mezi učiteli (nejpozitivnější hodnocení) a rodiči. 13. Extrémy Následující odstavec ve stručnosti popisuje extrémy školy, tj. otázky, ve kterých škola vykazuje výraznou odchylku od souhrnného výsledku všech škol. Žáci ve 2. ročníku se pozitivně vyjadřují k tomu, že jim učitelé dávají šanci na opravu. Třeťákům se nelíbí, že je vyučující nenechá říct svůj názor nebo že jim neporadí, když to potřebují. Žáci v 8. třídě oceňují, že vyhledávají informace v časopisech, na internetu a že se v hodinách diskutuje. Nejsou však rádi, že chodí právě do vaší školy. Ani žáci 6. třídy se ve škole necítí dobře. Výsledky z učitelských dotazníků obsahují pouze kladné extrémy (pozitivní hodnocení) dostatek informací o žácích, rozvíjení schopností řešit problémy, učit se a vyhledávat informace, příprava na přijímací zkoušky, oceňování vedení školy. Výsledky z rodičovských dotazníků obsahují s jedinou výjimkou pouze záporné extrémy (negativní hodnocení). Nejčastěji by rodiče nedoporučili školu svým přátelům (rodiče žáků 1., 3., 4., 5. třídy), dále je špatná kvalita výuky (rodiče žáků 3., 4. a 5. třídy), nespokojenost s materiálním vybavením školy (rodiče žáků 1., 3., 4., 5. třídy). Nejvíce extrémů se objevuje v hodnocení rodičů 3. třídy. V případě zájmu doporučujeme prostudovat podrobnou tabulku extrémů, kterou najdete v analytické zprávě pro vaši školu. 14. Pro zřizovatele Výsledky dotazníkového šetření je nutné vyhodnocovat vždy se zřetelem na specifické podmínky školy. Je potřeba brát v úvahu, že se jedná o subjektivní názory respondentů, které můžou být ovlivněny spoustou okolností někdy stačí jeden větší problém v konkrétní třídě, který může ovlivnit i ostatní rodiče, změna ve vedení školy apod. Pokud není návratnost dotazníků 100 %, mají častěji tendenci se vyjadřovat ti, kteří s něčím nesouhlasí, což v souhrnných výsledcích může způsobit 10

11 vychýlení k zápornějším hodnotám. Průměr, ke kterému je škola porovnávána, je vypočítán pouze z výsledků škol, které se účastnily dotazníkového šetření, v tomto případě se jedná o 159 škol. V této individualizované zprávě se na mnoha místech ukazuje velmi výrazný rozpor v hodnocení školy učiteli a ostatními respondenty, hlavně rodiči. Učitelé hodnotí svou školu a práci výrazně nadprůměrné téměř ve všech oblastech oproti jiným školám, vedení a pedagogický sbor vykazují kompaktnost názorů. Pohled rodičů na stejné oblasti je bohužel často diametrálně odlišný. Hodnocení žáků se nachází někde uprostřed těchto extrémů, nicméně ve většině sledovaných oblastí se nachází také v pásmu průměru až podprůměru. Pro budoucí dobré fungování školy je nutné nastavit smysluplnou komunikaci mezi školou a rodiči tak, aby škola byla otevřeným prostorem. Rodiče musí mít důvěru v instituci, kam posílají své děti. Dobrému fungování školy napomáhá sdílení úspěchů i problémů, cílů a celkového směřování školy. 11

12 15. SWOT ANALÝZA ŠKOLY Silné stránky (přednosti) Dobrá spolupráce mezi učiteli Učitelé jsou spokojeni s vedením školy Učitelé jsou spokojeni se svou profesí Učitelé mají vliv na chod školy Pozitivní názor na ŠVP Samostatné vyhledávání informací ve výuce na II. stupni Sebehodnocení žáků II. stupně Žáci II. stupně řeknou, když něco nevědí Žáci II. stupně víc diskutují, pracují ve skupinách, samostatně hledají informace Žáci obou stupňů mají možnost opravy Děti na I. stupni mají možnost vybrat si práci Slabé stránky (nedostatky) Atmosféra a klima školy (z pohledu rodičů, žáků) Kvalita výuky (z pohledu rodičů, žáků) Vztahy mezi žáky navzájem Volitelné předměty Na I. stupni chybí skupinová práce Žáci I. stupně si nemohou vybrat práci podle sebe Větší míra šikany, strach ze spolužáků a starších dětí Malá participace rodičů na chodu školy Materiální vybavení Žáci se necítí ve své škole dobře Chování učitelů k rodičům Nedostatek informací o ŠVP (rodiče) Příležitosti pro rozvoj školy Zájem rodičů o spolupráci na mimoškolských aktivitách, na řešení výchovných problémů Více skupinové práce ve výuce Více praktických činností ve výuce Posílení zpětné vazby mezi žáky a učiteli Profilace školy (jazyky, sport, IT technologie) Spádovost školy Doplnění klasifikace známkou o slovní hodnocení Spolupráce rodiny a školy (v současnosti rozpor v chápání participace rodičů na chodu školy) Zlepšení komunikace mezi školou a rodiči Otevřenost školy Zájem rodičů o informace k ŠVP Zkvalitnění nabídky volitelných předmětů Vnější ohrožení rozvoje školy Neochota a nedostatek vůle žáků Neukázněnost, neschopnost se soustředit Nedostatečná propojenost školy a ostatních aktérů Nedostatek motivace v rodině Malá prestiž vzdělání obecně Nedostatek financí pro kvalitní materiální vybavení SWOT analýza poskytuje přehled silných a slabých stránek školy a existujících příležitostí a ohrožení. Výsledky vás mohou inspirovat k případné diskusi a reflexi. Podrobné informace k SWOT analýze najdete v souhrnné zprávě. 12

13 Jak dále pracovat s takto vytvořenou SWOT analýzou SWOT analýzu můžeme chápat jako kombinaci dvou analýz (S-W a O-T). Vnější a vnitřní faktory však nepůsobí na chod školy izolovaně. Díky této analýze zjistíme, kde jsou slabiny a rizika školy, která můžeme díky přednostem a příležitostem snížit či eliminovat. Kombinací vnitřních a vnějších faktorů získáme čtyři strategie dosahování úspěchu: SO využívání silných stránek k získání výhod (příležitostí) WO překonávání slabin (nedostatků) využitím příležitostí ST využívání silných stránek (předností) k čelení hrozbám (rizikům) WT minimalizování slabin a čelení hrozbám Tyto čtyři strategie nejsou oddělenými procesy, naopak se mohou překrývat, prolínat a navazovat na sebe. Jedno ze schémat strategických kroků by vypadalo např. takto: Uvědomíme si hrozbu, zjistíme příležitost a využijeme silných stránek, abychom tuto příležitost využili a udělali z ní další silnou stránku, tu pak využijeme k čelení hrozbám. Doporučení následujících kroků: SWOT analýza nám ukazuje, KDE jsme NYNÍ Diskuze vedení školy a pedagogického sboru nad KDE jsme NYNÍ a kde bychom chtěli být, porovnání stávajícího stavu a cílů školy (KAM směřujeme) Upřesnění plánů a cílů školy (ČEHO chceme dosáhnout) Zvolení strategie školy zahrnující využití silných stránek a příležitostí k dosažení cílů (JAK toho dosáhneme a pomocí jakých NÁSTROJŮ, popř. jak tyto nástroje získat) Sledovat, jak se TO DAŘÍ (zmapování situace po určité době, např. opakováním účasti v projektu Mapa školy, získáním zpětné vazby od učitelů, žáků, rodičů, vytvořením nové SWOT analýzy). w w w. s c i o. c z, s. r. o., P o břežní 3 4, P r a h a 8, telefon: , fax: , scio@scio.cz