Protierozní opatření a ochrana půdy

Transkript

1 Úroda ODBORNÝ ČASOPIS PRO ROSTLINNOU PRODUKCI 60 Kč 2,40 28 První GM sója tolerantní vůči stresu 30 Zvýšení produkční schopnosti sóji mořením osiva 38 Nástroje pro zmírňování následků sucha i vydatných dešťů Téma: Protierozní opatření a ochrana půdy

2 DEKALB SILÁŽNÍ HYBRIDY S VELIKOSTÍ PALICE NA ÚROVNI ZRNOVÝCH HYBRIDŮ BĚŽNÝ HYBRID TOLERANTNÍ VŮČI SUCHU PALICE DEKALB JSOU NOSITELEM ENERGIE Vysoký obsah škrobu a odolnost vůči suchu. KAŽDÝ ROK MUSÍTE ZAJISTIT DOSTATEK SILÁŽE BEZ OHLEDU NA POČASÍ. SKLIDILI JSTE LETOS DOST? Silážní hybridy DEKALB s vysokým obsahem škrobu. BIOPLYN SILÁŽ Více info na

3 Editorial Vaříme z prášku Recenzovaný časopis pro rostlinnou produkci Ročník LXIII Předplatné, distribuci a fakturaci zajišťuje pro ČR i SR oddělení distribuce modrá linka: tel.: odbyt@profipress.cz reklamace@profipress.cz Cena za předplatné 720 Kč/28,80 Sleva pro studenty 50 % zelená linka pro SR zdarma (bez předvolby) Adresa redakce Jana Masaryka 2559/56b, Praha 2 uroda@profipress.cz Šéfredaktor Ing. David Bouma tel.: mobil: david.bouma@profipress.cz Redaktorky Ing. Barbora Venclová tel.: mobil: barbora.venclova@profipress.cz Ing. Jana Pančíková, Ph.D. mobil: jana.pancikova@profipress.cz Inzerce Ing. Tomáš Pištínek tel.: mobil: tomas.pistinek@profipress.cz Redakce neodpovídá za věcnou a jazykovou správnost inzerátů. Jazyková korektura Věra Dvorská, Věra Melicharová, Hana Gruntorádová Grafika Roman Matušek Ilona Frčková Úprava foto Jiří Kadlec Vedoucí grafik Jiří Hudec Redakční rada Prof. Ing. Jiří Balík, CSc. Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc. Doc. Ing. Radim Cerkal, Ph.D. Ing. Jaroslav Čepl, CSc. Ing. Miroslav Hochman Ing. Daniel Jurečka Ing. Jan Kazda, CSc. Ing. Jan Křováček, Ph.D. Ing. Zdeněk Kvíz Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. RNDr. Jan Nedělník, Ph.D. Ing. Radek Macháč, Ph.D. Ing. Petr Martinek, CSc. Ing. Milada Zimáková Tisk H.R.G. spol. s r. o. Vydává Profi Press s. r. o. Jana Masaryka 2559/56b, Praha 2 Vychází jednou za měsíc Cena jednotlivého výtisku 60 Kč/2,40 Redakční uzávěrka ISSN MK ČR E608 Právě si ze zájmu testuji jednu z takzvaných plnohodnotných alternativ jídla. V posledních letech se jich vyrojilo povícero. Někteří lidé se jimi zkoušejí živit trvale, pro další je to varianta jednoduchého a relativně levného oběda na cestách, při nedostatku času v kanceláři a tak podobně. V návodu na přípravu se kromě jiného píše, že jde o krok ke změně v produkci potravin, k redukci zemědělských velkochovů a po všech stránkách ekologičtější stravě pro celou společnost. No, je to odvážné tvrzení, ale jistě si najde svoji cílovou skupinu, protože velko- cokoliv, včetně velkochovů, velkoprodukce, velkozpracovatelů atd. nemá v dnešní době vždy dobré jméno, občas bohužel nikoliv bezdůvodně. Plnohodnotná alternativa jídla vypadá dnes jako prášek, obsahuje například sójový protein, ovesnou mouku, kukuřici, rostlinné oleje, oleje z řas, vitamíny, minerály a další složky, ale bez živočišného materiálu. Výsledkem je chuť, na kterou by se asi dalo zvyknout, a nápoj konzistence řidší kaše, který na několik hodin dokáže zaplnit žaludek. Pokud budeme předpokládat, že producent má spočítaný obsah vitamínů, aby pokryl celodenní potřebu (při stravování se výhradně alternativou), a také propočítaný obsah aminokyselin, včetně příslušných poměrů, tak by produkt asi nějakému průměrnému člověku skutečně stačit mohl. Jenže každý člověk je jiný. Má odlišnou spotřebu energie, jinou fyzickou i psychickou zátěž, jinou například i střevní mikroflóru, která má významný vliv na způsob využití potraviny. Když opráším svoje dávno zapomenuté znalosti sestavování krmné dávky pro dojnice, tak se samozřejmě lišila podle více parametrů, nakonec třeba jádrem se přikrmuje podle individuální zátěže. A nemyslím si, že by principy byly pro lidi příliš odlišné. Takže jen tak podle hrubého odhadu usuzuji, že produkt postavený podle nějakého průměrného člověka asi těžko bude plnohodnotnou alternativou jídla pro každého. A to už úplně pomíjím sociální aspekt stravování, který začíná sháněním surovin (včetně samoprodukce), pokračuje přípravou a končí společným posezením u stolu. O široké paletě chutí jednotlivých potravin nemluvě. Nicméně, jsem dalek toho, abych dotyčné alternativy zatracoval. Za určitých okolností budou využitelné velmi dobře. Chápu také, že někteří lidé považují zabíjení zvířat pro potravu za špatné, jakkoliv s tímto postojem nesouhlasím. Ale jsem hluboce přesvědčen, že každý může svůj názor obhajovat. A také si myslím, že nejlepším způsobem, jak zachránit zvířátka, když už tedy někdo opravdu chce, je třeba založení vegetariánské restaurace, kde se vaří tak chutně (skutečně existují), že přiláká i masožravce. Případně produkce právě takové bezmasé alternativy jídla, kterou zmiňuji výše. Za zcela kontraproduktivní pak považuji snahy vyvolávat v lidech pocit viny proto, že kvůli jídlu zabíjejí miloučká živá zvířátka. Jednak to valně nefunguje, a jednak, když bychom si posloužili obdobně kvalifikujícím jazykem, došli bychom k nespornému závěru, že rostliny jsou také živé a před konzumací je většinou musíme nějakým způsobem zabít (i když zrovna takový salát bude neživý-nemrtvý; nosferatu). Toto téma se dá samozřejmě rozvíjet do nekonečna. Například se dá dojít k závěru, že se jedná o zcela přirozený, přírodní přístup. Ty jsou dneska v kurzu, takže, kdo baští zvířátka, je vlastně in. David Bouma Kalendář rostlinářských akcí Konference XVIII. rostlinolékařské dny se uskuteční v Pardubicích. Organizátor: Česká společnost rostlinolékařská Setkání s Europlantem v západních Čechách proběhne v Soběšicích. Organizátor: EU- ROPLANT šlechtitelská spol. s r. o., Info: Konference Aktuální poznatky v pěstování, šlechtění, ochraně rostlin a zpracování produktů se uskuteční v Brně. Organizátor: Zemědělský výzkum, s. r. o., Info: badalikova@vupt.cz Tradiční vánoční den brambor se koná ve Velké Losenici. Organizátor: EUROPLANT šlechtitelská spol. s r. o. Info: /2015

4 Obsah Reportáž V Kameni se neukázala jen technika (D. Bouma)... 6 Jak to vidím já Sucho jako strašák budoucnosti ano, nebo ne? (J. Haberle, Z. Žalud) Obilniny Vliv zpracování půdy a střídání plodin na výskyt plevelů (J. Mikulka) Pěstování geneticky modifikovaných plodin v ČR a jejich kontrola (J. Trnková) Původ osiva a výnosy ekologicky pěstované jarní pšenice (H. Honsová a kol.) Olejniny První GM sója tolerantní vůči stresu (J. Petr) Vysoce výkonné pluhy Zvýšení produkční schopnosti sóji mořením osiva (P. Procházka a kol.) Téma: Protierozní opatření a ochrana půdy Eroze půd legislativní opora, skutečnost vs. dotace (M. Kouřil) Nástroje pro zmírňování následků sucha i vydatných dešťů (Z. Kulhavý) Organická hmota v půdě 1. část (A. Kintl a kol.) Půdoochranné zpracování půdy (B. Badalíková, J. Pospíšil) Perspektivní půdoochranné technologie při pěstování brambor (P. Kasal a kol.) Okopaniny Odrůdy k produkci raných brambor (V. Čermák a kol.) Pícniny Nově registrované odrůdy jetelovin (P. Říha) Nově registrované odrůdy trav (P. Říha) Luskoviny Citlivost odrůd hrachu na houbové choroby (E. Ondráčková, R. Dostálová) Půda Seriál: Vodní režim půd a možnosti jeho regulace (T. Khel, J. Vopravil) Informační servis Hubí škůdce řízenou atmosférou (D. Bouma) Zlatý klas pro kmín i směs (D. Bouma) Titulní foto: David Bouma 46 Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých příspěvků a inzerci. Současně si vyhrazuje právo na drobné stylistické úpravy uveřejňovaných textů Profi Press s. r. o. Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem dalšího rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vlastníka autorských práv. Článek je oponovaný Připravujeme 12/2015 Téma Pěstování kukuřice 1/2016 Téma Jarní olejniny 11/2015 4

5 LG Podrží Vás (FAO 260) mimořádně plastický nadprůměrný výnos zrna a siláže pro BPS houževnatý, vhodný do těžkých půd i přísušku

6 Reportáž V Kameni se neukázala jen technika Den Zemědělce probíhá jednou za dva roky na polním letišti v Kameni na Pelhřimovsku. Také letos byla přistávací dráha dlouhá 1300 metrů obestavěna expozicemi více než 140 firem nabízejících především zemědělskou techniku a s ní spojené produkty. Svoje místo našla i desítka firem prodávajících hybridy kukuřice, kterých bylo 65. Výstavu letos poprvé doplnily expozice s živými zvířaty. Den Zemědělce není jen statickou výstavou. Jeho hlavní devizou je předvedení strojů přímo na poli, aby se každý mohl přesvědčit, jak pracují. K tomu je třeba dodat, že podmínky nebyly letos optimální, půda byla po dlouhém suchu dosti tvrdá. Program se v každém dnu mírně lišil. Společná byla ranní polní snídaně. Ve středu na návštěvníky čekalo předvádění traktorů s čelním nakladačem s adaptéry pro nakládání válcových balíků a pro práci se sypkými materiály. Následovalo předvádění techniky pro sklizeň pícnin, jednalo se zhruba o dvacet souprav. Zahrnovaly žací stroje, samojízdné sklízecí řezačky, obraceče, shrnovače, sběrací vozy či lisy a podobně. Píci odvážely velkoobjemové návěsy. Čtvrtek byl věnován nejprve traktorovým agregacím, šlo o dvanáct souprav. Po nich na pole vyjelo dvacet souprav k přípravě půdy a setí. Jednalo se nejen o pluhy, ale také o kypřiče a secí stroje. Každý den končil losováním tomboly. V obou dnech na začátku zazněla také prezentace jednotlivých hybridů kukuřice, mezi které patřily také novinky. Podívejme se na ně podrobněji. Vyrovnaly se se suchem Největší množství hybridů, celkem deset, představila v Kameni společnosti KWS OSIVA s. r. o., nejnovějším je letos registrovaný Rivaldinio KWS (FAO 240). Podle jednatele společnosti Ing. Karla Prokeše, Ph.D., má vysokou toleranci vůči přísuškům stanoviště a je výnosově stabilní i v problémových letech, očekává z něj dobré siláže. Jak uvádí ve svém hodnocení Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), má hybrid vysoké rostliny, palice jsou nasazeny středně vysoko až vysoko, počet řad zrn je vysoký, typ zrna je tvrdý až mezityp. Je určen pro pěstování na zrno v zemědělských výrobních oblastech kukuřičné a řepařské a má vysoký výnos. Ing. Prokeš dodal, že se z jejich hybridů s letošním suchým a horkým počasím nejlépe vyrovnaly ze silážního sortimentu hybridy Rivaldinio KWS a Agro Vitallo, ze zrnového pak Oscarro a KWS Nejvícepozornostipatřilosamozřejmětechnice patřilo samozřejmě technice Nová generace na trhu Z osmi hybridů kukuřice na stanovišti společnosti MONSANTO ČR s. r. o. bylo hned pět novinek, představil je zástupce firmy Ing. Zbyněk Graman. Většinou byly registrovány v loňském roce v některé z ostatních zemí EU. Horší půdy a vysoké chladnější polohy vyhovují silážnímu hybridu DKC 3142 (FAO 200). DKC 3250 (FAO ) je silážní kukuřice s vysokou stravitelností a pěknými palicemi, má tedy vysoký obsah energie. Dozrává rovnoměrně. Je určena spíše pro teplejší oblasti, do řepařské až obilnářské oblasti na první sklizeň. Když má teplo, jsou rostliny veliké a krásně olistěné, se širokými a dlouhými listy. Proto je určena pro skot. Hybrid byl letos registrován v České republice a vysokou stravitelnost potvrzují výsledky registračních zkoušek. Primárně na zrno je podle Ing. Gramana určen DKC 3441, je to 100% koňský zub. Vzhledem k vysokému vzrůstu je využitelný i pro siláž pro bioplynové stanice. Na siláž pro skot je určen DKC 3450 (FAO 250), má vysokou stravitelnost, dlouhé a široké listy na vysokých rostlinách a tenké stéblo. To zajišťuje, že podíl hmoty FotoDavidBouma a tvořené listy a palicemi je vyšší oproti obsahu hrubší vlákniny stébla, uvedl Ing. Graman. Tento hybrid patří spolu s DKC 3142 a DKC 3250 do nové generace šlechtění Monsanta, která tady právě přichází na trh silážních kukuřic. Typické jsou pro něj právě prodloužené listy s širokými čepelemi, podíl stébla na celkové hmotě je menší. Hybridy jsou také šlechtěny na silný kořenový systém, což by pro ně mělo být výhodné i v letech s přísušky. Pro bioplynové stanice je určen DKC 3640 (FAO 260). Je vysoký, mohutný, má silnější stéblo, ale přitom má velké palice. Má tedy vysoký obsah škrobu, a tím pádem velký potenciál tvorby bioplynu, zároveň také vysoký výnos hmoty, uvedl k němu Ing. Graman. Také mezi hybridy společnosti Syngenta Czech s. r. o. byly dvě novinky. Loni v tuzemsku registrovaná SY Werena (FAO 210 S/220 Z) má podle registračních zkoušek ÚKZÚZ velmi solidní parametry. Výnos celkové suché i zelené hmoty je vysoký, obsah škrobu vysoký, stravitelnost ELOS i IVDOM jsou také vysoké. Druhá nová odrůda patřila mezi hybridy označené jako PowerCell, společnost u nich deklaruje vyšší stravitelnost buněčných stěn (vlákniny). Má mít také díky pomalejší lignifikaci stonku delší sklizňové okno. Jednalo se o hybrid SY Kardona 14 (FAO 250 S/240 Z). Jak uvedl Ing. Vojtěch Kocurek, Ph.D., ze společnosti Syngenta, tato odrůda patří do druhé generace značky PowerCell, takže má vyšší obsah škrobu v silážní hmotě. Novinkou, představenou společností Limagrain, byl hybrid LG (FAO 240). Jak uvedl zástupce společnosti Ing. Jaroslav Matyk, měla by nahradit hodně pěstovaný LG Nový hybrid poskytuje vysoký výnos zelené hmoty ve velice dobré kvalitě a vyniká výbornou stravitelností vlákniny, což ukazují i výsledky registračních zkoušek v České republice. Výsledky registračních zkoušek uvádějí, že má středně vysoké rostliny, palice jsou nasazeny středně vysoko, počet řad zrn je středně vysoký a typ zrna tvrdý až mezityp. Výnos celkové suché hmoty je vysoký, výnos celkové zelené hmoty vysoký a obsah škrobu středně vysoký. Stravitelnost ELOS je středně vysoká až vysoká, IVDOM vysoká. Určen je pro pěstování na siláž v zemědělských výrobních oblastech řepařské, obilnářské a bramborářské. Ing. Matyk ho doporučuje pro výrobu siláží pro dojnice. Výnosné novinky Čerstvou novinkou v expozici Caussade Osiva, s. r. o., byla Sikaldi CS (FAO 240 pro siláž), registrovaná v červnu tohoto roku. Jak uvedl zástupce společnosti Ing. Petr Blažek, její předností je výborná stravitelnost siláže a výnos se pohybuje nepatrně za 11/2015 6

7 Reportáž hybridem Asteri, který je sedm let nepřekonaný ve výnosu. Podle výsledků registračních zkoušek, které uvádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský na svých stránkách, je výnos celkové suché hmoty hybridu středně vysoký až vysoký, výnos celkové zelené hmoty vysoký až velmi vysoký, obsah škrobu středně vysoký, stravitelnost ELOS i IVDOM středně vysoká. Hybrid je určen pro pěstování na siláž v zemědělských výrobních oblastech řepařské, obilnářské a bramborářské. Sikaldi používají také do Duo systému, který je založen na současném setí dvou hybridů se stejnou raností, vždy po dvou řádcích. Novinkou, registrovanou vloni ve Velké Británii, je Osterbi CS (FAO 210), určená na siláž, bioplyn i zrno. Podle Ing. Blažka je možné ji sít jako druhou plodinu po žitě (na senáž) nebo ve vysokých polohách. Mezi relativní novinky z evropského katalogu patří Rianni CS (FAO 220) určená na siláž a zrno. Ing. Blažek uvedl, že má rychlý počáteční růst a tvar palice označený jako kachní zobák. Výnosem se vyrovnává ostatním silážním kukuřicím s FAO 220, přičemž má vysoký podíl palic v siláži, může se použít i k produkci vlhkého zrna. V kolekci společnosti SAATEN-UNI- ON CZ s. r. o. návštěvníci našli dvě novinky, hovořil o nich Bc. Pavel Stárek. Suvida (FAO 240 S) dosahuje vysokých výnosů a má velmi dobré parametry silážní hmoty, co se týče obsahu škrobu a vysoké stravitelnosti organické hmoty. Jak Bc. Stárek uvedl, podle výsledků registračních pokusů vykazuje plastický hybrid vysokou odolnost vůči suchu a chladu a má vysokou rychlost počátečního růstu. Druhou novinkou je Surterra (FAO 250 S/260 Z), taktéž plastický materiál s vysokou odolností vůči stresu a výnosovou stabilitou. Lze ho sít od lehkých po těžké půdy. Podle Bc. Stárka jde o materiál z nového šlechtění zaměřeného na výnos silážní hmoty i zrna. Je určen na siláž pro dojnice a bioplynové stanice. Typem zrna je mezityp až koňský zub. Jednu letošní novinku a několik loňských si návštěvníci mohli prohlédnout v expozici firmy AGROFINAL spol. s r. o. Čerstvě registrovaný je ES Metronom (FAO 250 S/250 Z). Podle výsledků registračních zkoušek dosahuje vysokého výnosu celkové suché hmoty a středně vysokého až vysokého zelené hmoty. Obsah škrobu je středně vysoký. Stravitelnost ELOS je středně vysoká a IVDOM středně vysoká až vysoká. Zástupce společnosti Ing. Otto Šrůta materiál doporučuje na sklizeň siláže pro dojnice, případně bioplynové stanice, v lepších oblastech pak na zrno. Materiál je podle něj plastický a vzhledem k tomu, že jde o stay green, poskytuje široké sklizňové okno. Vedle uvedené novinky patří mezi loni zaregistrované odrůdy ES Eurojet 14 (FAO 220 S/210 Z), ES Techno 14 (FAO 230 S/220 Z) a ES Tarock 14 (FAO 250 S/240 Z). Většinou již dříve zaregistrované kukuřice představila Oseva Uni, a. s. Nejnovější je loni v Nizozemsku registrovaný Perley (FAO 260). Podle zástupce společnosti Ing. Pavla Kopeckého ho lze pěstovat jak na siláž, VKamenivypadalyporostykukuřicepraktickyuvšechfiremvelmisvěže porosty prakticky u všech velmi svěže, na rozdíl od mnoha míst republiky Foto David Bouma tak na zrno. Poskytuje vysoký výnos díky vysokým a mohutně olistěným rostlinám. Počáteční růst hybridu je spíše slabý, což kompenzuje později v dalších fázích vegetace. Podle katalogu je pro ČR letošní novinkou již dříve registrovaný LG (FAO 240 S). Jde o plastický materiál pro siláž a bioplynové stanice. Má mít vysoký výnos celkové suché hmoty a stravitelnost zbytku rostliny. Specifickou pozici měl hybrid LG (FAO 215 S, 220 Z), protože ho Výrobně-obchodní družstvo se sídlem v Kameni, na jehož pozemcích akce probíhla, využívá jako nosný hybrid na svých polích. Ing. Kopecký uvedl, že má stabilní výnos a odolnost vůči suchu. Tenký stonek a tenké vřeteno palice přispívají k dobré stravitelnosti. Také na zrno Celunar (FAO 290 Z) je letos registrovaným hybridem čejčského šlechtění, který prezentovala Oseva, a. s. Podle údajů ÚKZÚZ má vysoké rostliny se středně vysoko až vysoko nasazenými palicemi a středně vysoký výnos zrna. Určen je pro pěstování na zrno v zemědělských výrobních oblastech kukuřičné a řepařské. Loni pak byly registrovány hybridy Cebesto (FAO 220), Cebir (FAO 240) Cemora (FAO 260) Jak uvedl obchodní ředitel akciové společnosti Oseva Ing. Vlastimil Janák, Cebir patří mezi jejich nejprodávanější hybridy kukuřice, doporučují ho pro sklizeň na siláž. Má mohutné a dobře olistěné rostliny poskytující vysoký výnos zelené hmoty. Do oblasti vysočiny se hodí silážní Cemora s velmi dobrým počátečním vývojem a zdravotním stavem. Má dobrý podíl palic v sušině a vysoké, dobře olistěné rostliny. Společnost Pioneer ukázala na poli jednu v tuzemsku čerstvě registrovanou novinku, hybrid P8134 (FAO 270). Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský k němu uvádí, že je určen pro pěstování na zrno v zemědělských výrobních oblastech kukuřičné a řepařské a výnos zrna je vysoký až velmi vysoký. Také rostliny jsou vysoké, s vysoko nasazenými palicemi, počet řad zrn vysoký až velmi vysoký, typ zrna mezityp až koňský zub. Podle zástupkyně společnosti Ing. Hany Jerzové je vhodný také na siláž, kdy dosahuje středně vysokých výnosů hmoty s vysokým podílem zrna a dobrou stravitelností. Předvádění strojů na zpracování půdy přitáhlo diváky Foto David Bouma David Bouma 7 11/2015

8 Jak to vidím já Ing. Jan Haberle, CSc., pracuje ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i, je vedoucím týmu Produkční fyziologie a výživa rostlin. Věnuje se výzkumu kořenového systému plodin, jeho významu pro příjem vody a živin, dopadům sucha na plodiny a hodnocení rizika vyplavení nitrátů z kořenové zóny plodin. Historie zemědělství představuje nekonečný příběh, kdy se pěstitelé snaží přizpůsobit své aktivity podmínkám stanoviště. Vždy tak najdeme příklady pěstování i u nás běžných druhů, v sušších i vlhčích, teplejších i chladnějších podmínkách, než má naše země. Asi se ale nenajde nikdo, kdo by tvrdil, že sucho u nás nepředstavuje problém, ztráty na výnosu a kvalitě v tomto roce i předchozích suchých letech dosahují stovek milionů až několik miliard korun. V posledních desetiletích se bohužel sešlo více negativních faktorů, kromě výkyvů srážek je to pokles kvality půdy v důsledku nižší dodávky statkových hnojiv, rapidního úbytku víceletých jetelovin, dlouhodobého utužování a eroze půdy. Výsledkem je zhoršení podmínek pro zadržení a výdej vody, růst kořenů a život v půdě. Narůstající rozkolísanost povětrnostních podmínek lze vnímat i jako příležitost a podnět k poučení a zvýšení úsilí v řadě oblastí. Nepříznivé počasí, sucho, nadbytek srážek nebo nízké teploty vždy zvýrazní rozdíly mezi odrůdami, nedostatky agrotechniky a špatný stav půdy. Je na praxi, zemědělském výzkumu a šlechtitelích, aby hledali nové cesty ke snížení dopadu těchto faktorů. Nečekejme žádné rychlé řešení problémů se suchem, na dohled nejsou zásadně nové odrůdy, které by třeba vystačily s polovinou vody nebo zázračné antistresové přípravky. Jedinou cestou je trpělivé využívání všech dostupných a vesměs dobře známých opatření, která mohou mít sama o sobě malý, těžko pozorovatelný vliv, ale v souhrnu umožní podržet rostliny v kritických fázích vývoje. Samozřejmě když nebude voda ze srážek ani z půdy, jako tomu někde bylo letos, rostliny prostě neporostou. Plodiny (typu C3) potřebují na produkci jednoho kilogramu suché hmoty okolo litrů vody. Menší spotřeby vody nelze kvůli zásadním fyziologickým limitům dosáhnout. Realizace vysokého výnosového potenciálu moderních odrůd tak nevyhnutelně vyžaduje, aby přes porost prošlo odpovídající velké množství vody. Mezi účinná opatření ke snížení dopadů sucha určitě patří nesčetněkrát opakované udržení kvality půdy a šetření s vodou v celém osevním postupu. Letošní rok, kdy někde pořádně nezapršelo pět a více týdnů, nám opět potvrdil zásadní význam využití rezervy vody v hlubokých vrstvách kořenové zóny. Pozorovali jsme, jak obilniny, řepka i další druhy vyčerpaly do poslední kapky dostupnou vodu i v hloubkách okolo 130 cm. Při sledování kořenů se dostáváme běžně do hloubky jeden metr a více, vidíme zblízka, jak kořeny s velkým úsilím pronikají vrstvami půdy, jakou úlohu hrají biopóry a co brání kořenům v růstu. Lze jen doporučit, aby se agronomové podívali, jak vypadá hluboký půdní profil na jejich polích, možná to napomůže vysvětlit rozdílný dopad sucha mezi sousedními pozemky nebo i rozdíly v rámci jednoho pozemku. Se suchem, přesněji řečeno s větším kolísáním počasí, se budeme muset tak či onak vyrovnat, přijdou další suché ročníky, občas dojde k vymrznutí ozimů, nebo naopak nebude možné kvůli nadměrným srážkám zasít či sklidit úrodu. V případě sucha může hranice mezi absolutním propadem a sníženým, ale stále únosným výnosem představovat jen několik málo desítek milimetrů vody a to je v rozsahu možností současné agrotechniky. Více lze k tématu diskutovat na Sucho jako strašák budoucnosti ano, nebo ne? Jak to vidím já? Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a výzkumný pracovník Centra výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., se zabývá agrometeorologickými a bioklimatologickými aspekty zemědělství se zaměřením na polní produkci. Specializuje se na hodnocení dopadů změny a variability klimatu na agrosystémy. Před patnácti lety jsme začali na našem pracovišti budovat tým se zaměřením na problematiku zemědělského sucha a již v té době jsme na základě klimatologických studií věděli, že jde o výzkumnou jistotu. Bohužel pro naši krajinu. Dnes je za námi spousta kvalitních vědeckých publikací, jejichž dopady naštěstí rezonují v zájmu odborné i politické reprezentace. Například se konal na Mendelově univerzitě v Brně odborný seminář, kterého se zúčastnil i premiér Bohuslav Sobotka a kde jedním z cílů byla diskuse o vytvoření strategie proti dopadům sucha. Naší primární uživatelskou cílovou skupinou však nejsou ani politici, ani vědci, ale zemědělci. Z podnětu Agrární komory ČR jsme přenesli naše poznatky do praxe a výsledkem je operativní monitoring zemědělského sucha ( který s námi aktivně spoluvytváří desítky a jako uživatelé až stovky zemědělských subjektů. Ti se se suchem potýkají prakticky ve všech ročních obdobích. Důsledkem oteplení (na území ČR stoupla průměrná roční teplota za posledních 130 let přibližně o 1,2 C) jsou i teplejší zimy. Voda se neakumuluje ve sněhové pokrývce, jejíž odtávání zabezpečovalo ve středních a nižších polohách dostatek vody pro jarní období. Faktem je, že ze všech ročních období se podle našich analýz nejvíce oteplují jarní měsíce, tedy měsíce s intenzivním vývojem a růstem všech rostlin. Důsledkem je vyšší výpar a silnější konvekční stoupavé proudy, což vede k úbytku takzvaných zahradnických dešťů, ke snížení počtu srážkových dní a k nárůstu intenzivnějších srážek. Přesto, i přes jarní sucho 2014 a 2015, jsme měli velmi dobré výnosy u obilnin. Důvodem je především skutečnost, že to málo srážek spadlo v klíčových výnos formujících fenofázích. Ano, rozdělení srážek je pro zemědělství důležitější než jejich množství. Důsledky letního sucha 2015 máme v čerstvé paměti. Prakticky všechny plodiny s delší vegetační dobou zaznamenaly výnosový i kvalitativní propad. V případě, že letní sucho přechází v podzimní, je ohroženo vzcházení porostů ozimů. A můžeme se opět začít obávat suché zimy. Otázka zní, co s tím. Naše zemědělství potřebuje strategii na sucho, neboť tento extrém bude podle našeho výzkumu hrát stále významnější roli. Především je nutné si uvědomit, že naše krajina ztratila schopnost zadržovat vodu. Vinna je nejen její podoba, která je typická velkými půdními bloky, což jsou pozemky ohrožené erozí, ale i hydrometeorologickými extrémy. Současné náchylnosti na sucho a na povodně přispěla i razantní změna ve struktuře zemědělství ve smyslu ústupu živočišné výroby. Naše pole ztrácí organickou hmotu a bez ní vodu nezadrží. Vyčištění či obnova menších (a v některých lokalitách i větších) vodních nádrží jako zdrojů pro nadlepšení průtoků řek či pro nově budované nebo zrekonstruované závlahové systémy bude nezbytností. Obdobně musí pomoci šlechtitelské firmy a uvádět na trh suchovzdorné odrůdy. Sucho se vplížilo do naší krajiny a bohužel bude významně určovat její charakter. 11/2015 8

9 Do našeho dynamického týmu hledáme spolupracovníka/spolupracovnici na pozici OBCHODNÍ ZÁSTUPCE AGRONOM Chcete pracovat v mezinárodní společnosti zaměstnávající více než 3000 zaměstnanců po celém světě? Rádi rozvíjíte své schopnosti a získáváte nové zkušenosti? Staňte se naším kolegou/kolegyní! POŽADUJEME: Agronomické vzdělání a zkušenosti Komunikativní znalost angličtiny Flexibilita, samostatnost Komunikativní, příjemné vystupování Schopnost rychle se rozhodovat Ochota učit se novým věcem a dále rozšiřovat znalosti Řidičský průkaz sk. B NABÍZÍME: Zajímavou a různorodou práci v příjemném dynamickém kolektivu vždy ochotném pomoci Další možnosti rozšiřování znalostí v oboru Zahraniční školení Možnost seberealizace Výborné platové ohodnocení Možnost profesního růstu Pokud Vás naše nabídka zaujala, zašlete, prosím, svůj životopis v češtině a angličtině na: akrivka@alltech.com Případně kontaktujte napřímo Ing. Aleše Křivku na mobilu

10 Obilniny Minimalizace zpracování půdy podporuje růst pýru plazivého Foto Jan Mikulka Vliv zpracování půdy a střídání plodin na výskyt plevelů Postupný nárůst výskytu vytrvalých plevelů na orné půdě je možné pozorovat již od začátku devadesátých let. Příčin je mnoho, ale mezi nejvýznamnější patří především nedostatky ve zpracování půdy a agrotechnice, nedodržování pravidel střídání plodin a pokles používání herbicidů. Čistecrolníapřesličkasevelmičastovyskytujínapolíchsvysokou se často vyskytují na polích s vysokou hladinou podzemní vody Foto Jan Mikulka Kromě všeobecně známého plevele pcháče rolního byl zaznamenán nárůst výskytu i u některých dalších plevelů. Zejména pelyněk černobýl, čistec bahenní, mléč rolní a rdesno obojživelné, přeslička rolní, kamyšníky a také dříve méně známý plevel rukev obecná se významně šíří na orné půdě. Významné je též šíření plevelů z neudržovaných pozemků na ornou půdu, odkud jsou přenášeny diaspory na pole, kde se následně rozšiřují. Významně podporují šíření vytrvalých plevelů i technologie minimálního zpracování půdy. Méně intenzivní způsoby hospodaření obecně umožňují snadnější reprodukci plevelů na rozdíl od intenzivních způsobů pěstování plodin. Při extenzivním pěstování bývá zpravidla druhové spektrum širší. Intenzivní pěstování plodin nese riziko přemnožení pouze některých plevelných druhů, kterým právě tyto podmínky vyhovují. Při malém počtu plevelných druhů na poli se může regulace plevelů zkomplikovat přítomností jednoho obtížného plevelného druhu, který uniká aplikovaným metodám regulace v daném systému hospodaření a v řadě případů dochází i k selhání celého systému regulace. Vliv střídání plodin Výrazně do struktury plevelných společenstev zasáhly osevní postupy. Jejich význam mimo jiné spočíval v tom, že komplikoval reprodukci některých plevelných druhů. Při dodržování správného střídání plodin docházelo k postupnému potlačování některých plevelů v plevelných společenstvech. Některé plevelné druhy byly potlačovány více, jiné méně, přesto byla plevelná společenstva stále druhově velmi bohatá a vyvážená. Klasický střídavý osevní postup udržuje vyrovnaný poměr mezi ozimými a jarními pleveli a mezi jednoděložnými a dvouděložnými druhy. Jakýkoliv posun ve struktuře osevního sledu ve prospěch obilnin či ozimých nebo jarních plodin má za následek rychlou reakci plevelných společenstev. V případě zvýšení výskytu ozimých obilnin a ozimých plodin (například ozimá řepka) se rychle přemnoží následující druhy plevelů: chundelka metlice, heřmánkovec nevonný, svízel přítula, mák vlčí, hluchavka nachová, hluchavka objímavá, violka rolní a další na úkor jarních plevelů, například ovsa hluchého, hořčice rolní aj. V případě stálého opakování těchto sledů dochází k vytvoření značné zásoby semen ozimých plevelů v půdě, což komplikuje hubení plevelů v následujícím období. Stejná situace vznikne při převaze jarních plodin. V tomto případě dochází k přemnožení jarních plevelů, jako jsou například hořčice rolní, ředkev ohnice, oves hluchý, merlík 11/

11 Obilniny 11 11/2015

12 Obilniny Graf 1 Relativní počet plevelných druhů a počtu plevelů na jednotku plochy v různých osevních sledech 200 Graf 3 Vliv střídání plodin na výskyt pýru plazivého 250 % výskyt (%) % obilnin 60 % obilnin 70 % obilnin složení osevního postupu počet plevelných druhů výskyt plevelů na jednotku plochy rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok střídavý osevní postup převaha obilnin a řepky Graf 4 Vliv způsobu zpracování půdy na výskyt pcháče rolního 250 Graf 2 Vliv střídání plodin na výskyt pcháče rolního výskyt (%) rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok střídavý osevní postup obilniny a řepka nárůst zaplevelení (%) rok 2.rok 3.rok 4.rok 5.rok orba minimalizace bílý, rdesno blešník, rdesno červivec aj. Z toho vyplývá opodstatněnost správného střídání plodin. na expanzním šíření celé řady plevelných druhů. Vliv zpracování půdy Nižší spektrum pěstovaných plodin Z historického pohledu můžeme říci, že v období mezi dvěma světovými válkami byly zásady střídání plodin dodržovány. V období po druhé světové válce byl na orné půdě postupně zvyšován podíl obilnin na úkor ostatních plodin. Přesto si osevní sledy zachovávaly požadovanou strukturu, která obsahovala i víceleté pícniny (vojtěška, jetel). V posledních 15 letech se však nedá hovořit o osevních postupech. Pravidla střídání plodin nejsou dodržována, druhové spektrum pěstovaných plodin se výrazně snížilo ve prospěch tržních plodin (obilniny, ozimá řepka, slunečnice, cukrová řepa aj.). Ustoupily víceleté pícniny pěstované na orné půdě, poklesly plochy luskovin, cukrové řepy i brambor. To se zákonitě projevuje Zpracování půdy stále patří mezi základní a nejvýraznější opatření v systému regulace plevelů na orné půdě. V minulosti bylo v podstatě jediným účinným opatřením. Z hlediska regulace plevelů je velmi významná podmítka, která umožňuje zaklopení vypadlých semen a poškození vytrvalých plevelů (pýr plazivý, pcháč rolní). Současně zabraňuje ztrátám na vlhkosti a umožní klíčení plevelů z povrchových vrstev. Hluboká orba dokonale zaklopí posklizňové zbytky rostlin, kořeny či kořenové výběžky vytrvalých plevelů, které v těchto podmínkách nejsou schopny reprodukce. Snahy o minimalizaci zpracování půdy vedly k podstatnému snížení nákladů, ale po zavedení minimalizace dochází zpravidla již v druhém roce a dalších letech k velkému nárůstu Rostliny rákosu odolávají i hlubokému zpracování půdy Foto Jan Mikulka 11/

13 Marcopolos řepka bez hranic Nové hybridy společnosti KWS Společnost KWS OSIVA s. r. o. nabízí do všech pěstitelských oblastí České republiky ucelený sortiment vysoce výkonných hybridů kukuřice s využitím na zrno, siláž či bioplyn. Pro udržení vysoké výkonnostní laťky každoročně přinášíme nové hybridy, které svým výnosovým potenciálem doplňují náš sortiment. Hlavní priority pro výběr hybridů jsou dosažený výnos a ročníková stabilita výnosu. U zrnových hybridů hraje důležitou roli, současně s vysokým výnosem, i rychlost uvolňování vody ze zrna. Pro silážní hybridy je důležitý způsob dozrávání zbytku rostliny, schopnost dosažení širokého sklizňového okna a dosažení vysokých kvalitativních parametrů (obsah škrobu a stravitelnost). V neposlední řadě pro celou skupinu hybridů, bez ohledu na způsob využití daného hybridu, jsou důležité i vlastnosti jako odolnost vůči stresu (chlad a sucho), rychlý počáteční růst a vývoj, pevné nelámavé stéblo a vysoká odolnost vůči houbovým chorobám. Pro letošní rok zavádíme do praxe šest nových hybridů v různých skupinách ranosti, jak pro zrnové, tak i pro silážní využití. Jedná se o KWS Stabil (Z 210/S 210), KWS Nestor (Z 230/S 230), Corfinio KWS (Z 240/S 250), Agro Polis (Z 260/S 270), Walterinio KWS (S 280) a Balasco (Z 370/S 380). KWS Stabil (FAO Z 210/S 210) je dvouliniový hybrid s typem zrna mezityp se sklonem k flintu a s rovnoměrně zrajícím zbytkem rostliny. Hybrid lze využít na zrno i na siláž. KWS Stabil je možné pěstovat i jako následnou plodinu po ozimých obilninách. Hybrid poskytuje vysoký výnos siláže při dosažení vysoké stravitelnosti a obsahu škrobu. Je charakterizován velmi rychlým počátečním vývojem a výbornou odolností vůči chladu. K jeho velkým přednostem patří velmi rychlé dozrávání zrna i vysoká tolerance k přísuškům, která je prověřená letošním ročníkem. Výsledky zkoušek užitné hodnoty (ÚKZÚZ velmi rané zrno) ukazují na jeho velmi vysoký výnosový potenciál výnosu zrna (ÚKZÚZ : 13 t/ha). KWS Nestor (FAO Z 230/S 230) je tříliniový rovnoměrně zrající hybrid s typem zrna mezityp se sklonem k flintu. Lze jej využít pro pěstování na siláž či zrno, které je vhodné i pro mlynárenské využití. KWS Nestor vykazuje vysokou odolnost vůči chladu, Velmi rané zrno pokusy ÚKZÚZ, výsledky kukuřice na zrno, vyniká rychlým počátečním růstem. Mezi jeho přednosti patří výborný zdravotní stav a odolnost ke stresům během celé vegetace. Hybrid dosahuje vysokých ročníkově stabilních výnosů zrna (ÚKZÚZ : 13,28 t/ha) při nízké vlhkosti. Walterinio KWS (FAO S 280) je dvouliniový hybrid s typem zrna mezityp se sklonem k flintu a se stay green efektem. Hybrid je vhodný pro využití na siláž pro bioplynové stanice či výkrm skotu. Walterinio KWS patří mezi vzrůstné bohatě olistěné hybridy s vysoce nasazenými palicemi. Jde o plastický hybrid s rychlým počátečním vývojem. Vykazuje vysokou toleranci vůči stresu ze sucha prověřenou letošním průběhem počasí. Poskytuje špičkový výnos suché hmoty při vysoké stravitelnosti organické hmoty a s vysokým podílem škrobu. Vyznačuje se širokým sklizňovým oknem, což napomůže k dosažení vysoké kvality sklízené siláže po delší časový úsek. Na jeho vysoké energetické hodnoty ukazuje i obsah škrobu a výnos škrobu na hektar. Z pokusů ÚKZÚZ v roce 2014, při dosaženém výnosu suché hmoty 21,8 t/ha dosáhl obsahu škrobu 39,5 % v silážní hmotě, což podle jednoduchého výpočtu odpovídá výnosu škrobu 8,6 t/ha. Toto je jen krátký náhled a představení některých novinek, které společnost KWS Osiva s.r.o. přináší pro pěstitele v ČR. Veškeré informace týkající se využitelnosti hybridů KWS, jejich kvantitativních a kvalitativních parametrů, požadavků na stanoviště, pěstitelské technologie, zkušenosti při jejich pěstování z okolních zemí atd. vám poskytnou pracovníci poradenské služby KWS. Ing. Miroslav Sedláček, produktový manažer, KWS OSIVA s.r.o.

14 Obilniny Graf 5 Vliv způsobu zpracování půdy na šíření pýru plazivého zaplevelení (%) rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok minimalizace Graf 6 Prostorové rozmístění kořenového systému u pcháče rolního v modelových pokusech hloubka půdy (cm) nad zaplevelení. Plevelová společenstva v těchto systémech jsou sice v řadě případů druhově chudší, ale nárůst počtu plevelů na polích má stoupající tendenci. Rychle se šíří například vytrvalé plevelné druhy (pcháč rolní, pýr plazivý, pelyněk černobýl, mléč rolní, rukev obecná, čistec bahenní, kamyšník polní a kamyšník širokoplodý a celá řada dalších), ale na hmotnost (g) Zásobníorgánynaoddencíchčistcebahenníhoorgány na oddencích bahenního orba FotoJanMikulka ornou půdu se šíří i takové plevele, které se za normálních podmínek na ní nevyskytují (pampeliška lékařská, šťovík kadeřavý, šťovík tupolistý aj.). Z jednoletých plevelů převládají tyto druhy: chundelka metlice, heřmánkovec nevonný, svízel přítula, truskavec ptačí, ptačinec prostřední, bolehlav plamatý, hluchavka objímavá a nachová. Při sklizni sklízecími mlátičkami, zvláště obilnin a řepky, se většina semen plevelů dostane na povrch půdy a stává se zdrojem dalšího zaplevelení. Nebezpečný je také výdrol obilí a řepky, které se v posledních letech stávají nepříjemnými pleveli. V některých oblastech se stává problematickým i výdrol slunečnice, ozimé řepky, ostropestřce mariánského a dalších plodin. Tyto plodiny jsou následně velmi obtížně hubitelné v jiných plodinách. Proto je třeba věnovat pozornost seřízení sklízecí techniky a volit optimální dobu sklizně. Kořenový systém mléče rolního Foto Jan Mikulka Vliv nezemědělské činnosti Působení člověka na krajinu má pochopitelně významný vliv i na zemědělství a tedy druhotně i na plevelná společenstva. Je dlouhodobé a zásahy do životního prostředí bývají zpravidla velkoplošné. Urbanizace krajiny, povrchová těžba surovin, velkoplošné skládky a výsypky ovlivnily výskyt rostlin a existenci vhodných podmínek pro většinu rostlinných druhů. Některé druhy rostlin však rostou i za těchto okolností a protože nemají konkurenci, velmi rychle se rozmnožují a osidlují tyto plochy. Následně potom osidlují i zemědělskou půdu. Mezi takové druhy patří především lebeda lesklá, locika kompasová, merlíky, turanka kanadská, podběl obecný, pelyněk černobýl a celá řada dalších. Tyto zdroje zaplevelení je nutné ošetřovat, aby se zabránilo jejich dalšímu šíření. Takové lokality jsou nebezpečné i z pohledu hygienického. Rostliny tam rostoucí jsou příčinou pylových alergií. Regulace plevelů na nezemědělských plochách je poměrně složitým problémem. Zejména rozsáhlé plochy železnic, plochy v přístavech a manipulačních skladech bývají pravidelně ošetřovány herbicidy. Používány jsou totální, zpravidla perzistentní herbicidy v podstatně vyšších dávkách než v zemědělství. Tyto plochy jsou zdrojem rezistentních populací plevelů, které se následně mohou šířit na zemědělskou půdu. Největším problémem je jejich šíření po železnici po celé republice. K rychlému šíření plevelných druhů dochází v posledních letech především podél dálnic a vysokorychlostních silnic. Rychlý postup šíření některých plevelných druhů napříč Evropou je zřetelný. Zejména plevele rozšiřující se anemochorně (starčky, zlatobýl, pelyněk černobýl, podběl lékařský atd.). Podél těchto komunikací se šíří i další plevele jako například pupalky, laskavce, rdesna, merlíky, rosičky, ježatky, béry, štětka soukenická aj. Vzhledem k budování dalších nových dálnic lze předpokládat, že šíření plevelů podél nich bude nabývat na stále větším významu. Závěr Dokonalý eradikační efekt na vytrvalé plevele se projeví pouze při využívání všech způsobů a metod regulace více let po sobě tak, aby jednotlivá opatření na sebe navazovala. Důležité je, aby se kořenový systém plevelů postupně oslabil a odumřel a zásoba semen v půdě se minimalizovala. Před zaplevelením vytrvalými pleveli na orné půdě se ubráníme pouze při dodržování všech zásad regulace plevelů na orné půdě a každoroční péčí o půdu. Velmi důležité je zabránění tvorbě generativních diaspor na okolních plochách a jejich šíření na pole. Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně 11/

15 inzerce Obilniny 15 11/2015

16 Obilniny Zcela nová technologie Artesian TM inzerce Společnost Syngenta patří mnoho let mezi přední špičku ve šlechtění kukuřice. Neustále vynakládá značné úsilí, aby pěstitelům mohla přinášet stále nové výkonnější hybridy. Čeští pěstitelé kukuřice se poslední tři roky setkávají se skupinou hybridů, které jsou součástí PowerCell technologie. Tato technologie je zaměřena na silážní hybridy, kdy hlavním benefitem PowerCell hybridů je vynikající stravitelnost buněčných stěn (vlákniny). Hybridy patřící do skupiny s touto technologií si u pěstitelů získávají stále větší oblibu, a to hlavně kvůli spolehlivosti a výkonnosti. Graf 1 Kukuřice SY Fenomen Výsledky pokusů s kukuřicí na zrno. FAO , dvě lokality (Slovensko 2014). Zdroj: Syngenta pokusy Klas hybridu SY Photon má úzké vřeteno Foto archiv firmy HybridSYFenomenjeurčenýpropěstovánívnáročnýchvláhovýchpodmínkáchiproextenzivnílokality pěstování v náročných vláhových podmínkách i extenzivní lokality Fotoarchivfirmy 16 11/2015

17 Aby nabídka špičkových hybridů nebyla zaměřená pouze na silážní segment, zaměřili šlechtitelé svou pozornost k druhé technologii, zcela nové genetice Artesian. Tato technologie reprezentuje novou generaci zrnových hybridů s fyziologicky efektivnějším využíváním dostupné vody pro tvorbu výnosu. Již delší dobu jsme všichni svědky postupného oteplování klimatu, které má na svědomí prudké výkyvy počasí. Neobvykle suché roky s podprůměrným množstvím srážek a nadprůměrnými teplotami, hlavně v letních měsících, jsou stále častější. Tento rok je toho extrémním příkladem. Počasí v letních měsících bylo skutečně velmi teplé, prakticky beze srážek a v mnoha regionech se závažnými škodami na porostech způsobenými suchem. A právě na kukuřici to bylo vidět velmi zřetelně. Voda bude v budoucnosti stále vzácnější komoditou, poptávka po ní roste a její dostupnost bude limitující nejen pro udržitelnou zemědělskou produkci. Společnost Syngenta tyto změny bedlivě sleduje a snaží se pro zemědělskou praxi vyvíjet a uvádět do života inovace a technologie, které dopady těchto změn zmírňují. Zároveň přinášejí možnost ekonomické produkce potravin i v oblastech, ve kterých je to kvůli klimatickým podmínkám těžké. Hybridy s Artesian technologií se již několik let úspěšně pěstují v jižních státech Evropy, jako je Portugalsko, Španělsko, Itálie, ale také ve Spojených státech amerických. Pro pěstitelskou sezónu 2016 již máme připravené hybridy s číslem FAO vhodným do podmínek České republiky. Jsou to hybridy SY Fenomen a SY Photon. SY Fenomen FAO 260 zrno SY Fenomen je dvouliniový hybrid s číslem ranosti FAO 260 při využití na zrno. Jedná se o Artesian raný zrnový hybrid nové generace vhodný pro pěstování v náročných vláhových podmínkách i pro extenzivní lokality. Svou výkonností se často vyrovnává pozdnějším zrnovým hybridům. Rostliny se vyznačují výškou a mohutností s velmi dobrým olistěním, což napomáhá koncentraci vody k patě rostliny z minimálních srážek. SY Fenomen je hybrid určený pro obilnářskou a řepařskou výrobní oblast. Hybrid je možné vysévat i v brzkém agrotechnickém termínu. Je vhodný pro různé pěstitelské podmínky obzvláště pro sušší lokality, v intenzivních podmínkách dosahuje nadprůměrných výnosů s velmi nízkou sklizňovou vlhkostí. Pro vynikající uvolňování vody ze zrna i ve vyšších polohách se stává pěstování tohoto hybridu ekonomické a najde si své uplatnění na většině pěstitelských ploch. Nové hybridy kukuřice pro váš úspěch SY Fenomen Fenomenální síla pro zisk vody SY Photon Mistrný výkon fotosyntézy SY Ulises Vždy v centru pozornosti SY Iridium Pevnost, stabilita, pružnost a houževnatost! SY Welas Těžká váha v rané siláži SY Photon FAO 290 zrno SY Photon patří do skupiny středně raných hybridů s číslem ranosti FAO 290 a využitím na zrno. Je vhodný pro pěstování v řepařské a kukuřičné výrobní oblasti. SY Photon je nejnovější Artesian hybrid vhodný pro pěstování v náročných vláhových podmínkách i pro intenzivní lokality s dobrou dostupností vody. SY Photon dokáže velmi efektivně využívat dostupnou vodu v půdě a konvertovat ji do vyššího výnosu, a tím pádem je méně náchylný na stres ze sucha. Za standardních vláhových podmínek dosahuje výnosů porovnatelných s dostup-

18 Obilniny Graf 2 SY Photon výsledky pokusů s kukuřicí na zrno. FAO , 24 lokalit, Francie 2013 a Zdroj: Syngenta pokusy Graf 3 Registrační výsledky hybridu SY Welas (ÚKZÚZ ). Siláž raný sortiment nou konkurencí v tomto segmentu a v případě omezené zásobenosti půdy vodou, stresu ze sucha a vysokých teplot je schopen dosáhnout nadstandardních výnosů. Artesian hybridy ale nejsou jediné novinky, které jsme pro novou sezónu zařadili do portfolia. V nabídce se objeví další tři nové hybridy. Prvním z nich je velmi výkonný silážní hybrid SY Welas a dalšími dvěma jsou zrnové hybridy SY Ulises a SY Iridium. SY Welas FAO 240 siláž SY Welas je mohutný hybrid s hustým olistěním, který také vyniká obsahem škrobu. V letošním roce byl registrován pro Českou republiku. Ve zkouškách ÚKZÚZ prokázal svoje kvality a ve dvouletém hodnocení dosáhl nejlepších výsledků ve výnosu suché hmoty. Svůj nadstandardní výnosový potenciál prokázal i v mnoha poloprovozních pokusech nejen v České republice, ale i například v Německu. SY Ulises FAO 320 zrno a SY Iridium FAO 350 zrno SY Ulises a SY Iridium jsou dva nové zrnové hybridy, které vhodně doplňují celé portfolio. Jedná se o prověřené hybridy, které jsou úspěšně pěstovány na Slovensku. Svoje přednosti však potvrzují i v České republice, kdy byly řazeny nejen do pokusů, ale v minulém roce i na běžné plochy. Jedná se o spolehlivé hybridy, které jsou nenáročné na Pěstování geneticky modifikovaných plodin v ČR a jejich kontrola Geneticky modifikované, GM plodiny či transgenní rostliny mají změněn dědičný materiál (DNA) pomocí genových technologií, které umožňují mezidruhový přenos genů, nejedná se ovšem o tvorbu a vnášení uměle vytvořených genů. prostředí a mají velmi dobrou ekonomiku pěstování. Společnost Syngenta pro rok 2016 připravila širokou nabídku vysoce kvalitních hybridů, ve které si ten nejvhodnější dokáže vybrat opravdu každý. Konkrétní doporučení a další informace vám rádi poskytnou naši obchodní zástupci. Ing. Karel Neckář, Ph.D., Syngenta Czech s. r. o. GM plodiny se vyznačují různými specifickými vlastnostmi, mezi které patří odolnost vůči škodlivým činitelům (zejména škůdcům, chorobám, chladu, suchu, tolerance vůči postřiku neselektivními herbicidy). Nově získané vlastnosti přinášejí výhody především pěstitelům v podobě vyšších výnosů. Pěstování GM plodin v ČR GMO a jejich produkty jsou součástí společné politiky EU a je zde nastaven jeden z nejpřísnějších právních rámců ve světě. Rozhodnutí a právní předpisy EU v oblasti GMO jsou pro ČR závazné. EU uplatňuje specifický přístup před schválením i po něm GMO, tzv. princip předběžné opatrnosti. S GM plodinou je nutné, i po schválení a prohlášení za stejně bezpečnou jako její konvenční forma, nakládat odděleně od ostatní produkce a sledovat ji dále v celém výrobním řetězci. V Evropské unii, tedy i v ČR, je možné pěstovat pouze jedinou GM plodinu, která byla schválena na úrovni EU a prošla přísným schvalovacím procesem, a to Bt-kukuřici MON810. Jedná se o GM plodinu s vloženým genem z půdní bakterie Bacillus thuringiensis (odtud také označení Bt-kukuřice). Tato bakterie kukuřici propůjčuje odolnost proti škodlivému zavíječi kukuřičnému. Jiná GM plodina nebyla v uplynulém období v EU schválena. Produkce GM kukuřice je ve většině případů využívána jako krmivo pro hospodářská zvířata, z menší části také jako surovina pro výrobu bioetanolu či bioplynu. Vypěstovaná GM kukuřice není v ČR užívána pro potravinářské účely. Ve světě každoročně podíl plochy geneticky modifikovaných rostlin roste, v EU stagnuje nebo klesá. Také v ČR podle evidence MZe plocha GM kukuřice v roce 2014 dosáhla jen 1754 ha, což je o 806 ha méně než v předchozím roce. Počet pěstitelů klesl téměř na polovinu. Hlavní důvody propadu jsou administrativní zátěž, dodržování poměrně přísných koexistenč- V Evropské unii, tedy i v ČR je možné pěstovat pouze jedinou GM plodinu, která byla schválena na úrovni EU a prošla přísným schvalovacím procesem, a to Bt-kukuřici MON810 Foto Martin Těhník 11/

19 Obilniny ních pravidel v praxi a dražší cena osiva. Koncept koexistence Mezi hlavní způsoby hospodaření na zemědělské půdě v ČR se řadí konvenční způsob, ekologické zemědělství a pěstování GM plodin (kukuřice). Cílem konceptu koexistence je minimalizace konfliktů mezi jednotlivými pěstitelskými systémy a jejich udržitelnost do budoucnosti na základě stanovení efektivních, úměrných a kontrolovatelných pravidel. Z toho důvodu ČR přijala tzv. pravidla koexis tence, aby mohlo dojít k souběžné existenci dvou a více pěstitelských systémů. Povinnosti pro pěstitele GM kukuřice v ČR Za jednu z klíčových lze považovat ohlašovací povinnost vůči sousedním pěstitelům, která je aktuální v průběhu února. Každý, kdo zamýšlí v daném roce pěstovat GM kukuřici, musí svůj záměr ohlásit všem sousedním pěstitelům. Ohlašování se může uskutečnit pouze ústní formou, pokud se však pěstitel rozhodne informovat písemně, může k tomu využít předtištěný formulář MZe, který lze v elektronické podobě dohledat na internetových stránkách e-agri: ( sekce Zemědělství, položka GMO geneticky modifikované organismy a následně Formuláře ). Kompletní souhrn pravidel pro pěstitele GM kukuřice je následující: Informovat nejpozději do 1. března o záměru vysetí GM kukuřice sousedního pěstitele (neplatí v případě, že od pozemku, kde bude pěstována GM kukuřice, leží do vzdálenosti 140 m pouze vlastní pozemky a zároveň se do 400 m nenachází žádný pozemek obhospodařovaný v režimu ekologického zemědělství). Ohlášení nemusí být písemné, ale v případě potřeby lze využít formulář Ohlášení GM plodiny PŘED zahájením pěstování. Dodržet minimální vzdálenost 70 m mezi porostem GM kukuřice a jiným pozemkem s nemodifikovanou kukuřicí (popřípadě obsít klasickou kukuřicí, která se při sklizni považuje za GMO, podle schématu, kdy jeden řádek klasické kukuřice o min. šíři 70 cm kolem GM kukuřice nahrazuje 2 m minimální odstupné vzdálenosti například při těsně přiléhajících pozemcích s kukuřicí je nutné GM hybridy obsít min. 35 řadami konvenční odrůdou kukuřice). Dodržet minimální vzdálenost 200 m mezi porostem GM kukuřice a jiným pozemkem s kukuřicí, Postup kontroly která je pěstována v režimu ekologického zemědělství. Informovat o vysetí GM kukuřice sousedního pěstitele do 15 dnů od zasetí (neplatí v případě, že od pozemku, kde je pěstována GM kukuřice, leží do vzdálenosti 140 m pouze vlastní pozemky a zároveň se do 400 m nenachází žádný pozemek obhospodařovaný v režimu ekologického zemědělství). Ohlášení nemusí být písemné, ale v případě potřeby lze využít formulář Ohlášení GM plodiny PO zahájení pěstování. Vývoj ploch a počtu pěstitelů GM kukuřice od začátku pěstování v ČR Rok Plocha (ha) Počet pěstitelů Písemně informovat o vysetí GM kukuřice příslušné pracoviště Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nejpozději do 30 dnů od zasetí (pro tyto účely vydává formulář SZIF). Po sklizni označit produkt GM kukuřice jako geneticky modifikovaný organismus včetně příslušného identifikačního kódu u hybridů kukuřice typu MON810 je tímto kódem MON-ØØ81Ø-6 (tyto informace předat písemně odběrateli GM kukuřice). Stejným způsobem označit konvenční kukuřici, která tvořila obsev! Živočišné produkty zvířat krmených GM kukuřicí není třeba označovat. Evidovat údaje o nakládání s GM kukuřicí a uchovat je v podniku po dobu minimálně pěti let. Konkrétní požadované údaje jsou uvedeny ve vyhlášce č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy (resp. v její novele č. 58/2010 Sb.). Další informace o pěstování GM plodin v ČR lze dohledat na výše uvedených internetových stránkách portálu e-agri. V neposlední řadě lze také upozornit, že na webových stránkách Ministerstva zemědělství je pod odkazem mze/zemedelstvi/gmo-geneticky- -modifikovane-organismy/publikace-a-dokumety/ dostupná publikace Organizace a kontrola pěstování GM plodin v ČR, která obsahuje potřebné nové informace a dokumenty zejména pro kontrolní orgány, ale i pěstitele GM plodin a ostatní veřejnost. Postup kontroly pěstování Pěstitel geneticky modifikované plodiny nahlašuje informace o pěstování na příslušné pracoviště SZIF, které provede fyzickou kontrolu nahlášených dat u pěstitele v terénu a vloží získaná data do databáze LPIS. Následně vyhotovené protokoly s poznatky z terénu SZIF zašle na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) k sumarizaci informací, závěrečné kontrole dat a k vyhodnocení. MZe provádí metodický dohled a poskytuje konzultace ÚKZÚZ ve výběru daných lokalit, kde je indikováno vybočení z pravidel koexistence. Poté ÚKZÚZ provede fyzickou kontrolu vybraných lokalit, zjistí a řeší stav, eventuálně odebere vzorky a předá je k rozborům pro následnou analýzu a vyhodnocení, kterou provádí Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. (VÚRV). Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ukončí kontroly s pěstiteli GM kukuřice (časově podle dodání analýz z laboratoře VÚRV, v. v. i.), vyhotoví závěrečné protokoly a předá je k podepsání pěstitelům. SZIF řeší podněty z ÚKZÚZ s problematickými pěstiteli GM plodin a má na starosti správní řízení. Dále ÚKZÚZ provádí rozbory na účinnost pěstované geneticky modifikované plodiny (povolena je pouze kukuřice) proti zavíječi kukuřičnému. Pozice ČR Česká republika podporuje aplikace moderních biotechnologií pro účely výzkumu za předpokladu vysokého stupně ochrany zdraví a životního prostředí na základě spolupráce se širokým okruhem odborníků a odborných poradních orgánů založených k tomuto účelu. ČR ponechává svobodnou volbu každému pěstiteli, jaký způsob hospodaření si zvolí konvenční, ekologický či pěstování GM plodin. Ing. Jana Trnková Ministerstvo zemědělství, Odbor rostlinných komodit 19 11/2015