Monitoring problematiky

Transkript

1 VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, Praha 9, tel.: , fax: , http: // median@median.cz oficiální partner KANTAR MEDIA GROUP pro Českou republiku Monitoring problematiky ohrožených dětíd Konference Ohrožené dítě Hotel Hilton, Praha,

2 Obsah prezentace Prezentace Přemysl Čech, ředitel MEDIAN s.r.o. Úvodní slovo za MEDIAN s.r.o. Cíle a popis Monitoringu problematiky ohrožených dětí Základní výzkumné aktivity Miloš Staněk, ředitel výzkumní divize MEDIAN s.r.o. Popis metodologie Základní výsledky monitoringu 2

3 Cíle a popis projektu Cíle projektu Základní výzkumné aktivity Kvalitativní část Kvantitativní část

4 Cíle projektu Hlavním cílem Monitoringu ohrožených dětí bylo vytvořit popis problematiky dětí, které vyrůstají v nepříznivých rodinných podmínkách. Cíle projektu Jednalo se zejména o: nejpalčivější problémy dítěte přístup státu k problematice, přístup státních orgánů v kontaktu s rodinami a dětmi přístup neziskového sektoru přístup odborné veřejnosti vnímání problémů veřejností Zapojili jsme do výzkumu všechny zúčastněné subjekty: státní instituce neziskový sektor odborníky na danou problematiku veřejnost

5 Kvalitativní část projektu Výzkumné aktivity 5 Desk research: Cíl: zajistit relevantní databáze subjektů, které ohroženým dětem pomáhají zajistit si vhled do problematiky Výstup: databáze subjektů věnujících se problematice ohrožených dětí veřejně dostupné zdroje a prameny (publikace, knihy, dokumenty ) Pilotní hloubkové expertní rozhovory: Cíl: získat uvedení do problematiky, základní popis problémů a jejich seznam pro kvantitativní šetření Výstup: základní typologie problémů dětí a jejich popis dotazníky pro kvantitativní šetření Hloubkové expertní rozhovory: Cíl: prohloubit znalost problémů, získat expertní pohledy širšího spektra pracovníků státní správy Výstup: zvláštní zpráva zahrnující obě etapy hloubkových rozhovorů

6 Kvantitativní část projektu Výzkumné aktivity Kvantitativní šetření v cílové skupině státní sféry: Cíl: zjistit kvantifikovaný pohled profesionálů ve státní sféře na problémy ohrožených dětí Výstup: zvláštní zpráva Kvantitativní šetření v cílové skupině neziskového sektoru: Cíl: zjistit kvantifikovaný pohled profesionálů ve státní sféře na problémy ohrožených dětí Výstup: zvláštní zpráva Kvantitativní šetření v cílové skupině veřejnosti (běžné populace): Cíl: zjistit pohled veřejnosti na problémy, znalost problémů, zájem o ně Výstup: zvláštní zpráva 6

7 Metodologie projektu Desk research a databáze subjektů Hloubkové rozhovory Kvantitativní výzkumy Profil respondentů

8 Desk research Desk research sestavení databáze organizací a pracovníků úřadů vhodných k dotázání: pracovníci orgánů sociálně-právní ochrany dětí ministerstvo kraje obce příspěvkové organizace; zřizované ministerstvem Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zdravotnictví krajem obcí nestátní neziskové organizace; právní formy občanská sdružení obecně prospěšné společnosti nadace, nadační fondy 8

9 Státn tní sektor Cca 250 příspěvkových organizací pomáhajících dětem Desk research typy organizací: dětské domovy kojenecké ústavy výchovné ústavy azylové domy pro děti nebo matky s dětmi domy na půli cesty aj. Více než 1200 pracovníků odd. OSPOD 13 pracovníků krajských úřadů více než 1100 pracovníků městských úřadů zdroje rejstřík školských zařízení vybrané kategorie z registru MŠMT poskytovatelé sociálních služeb vybrané kategorie z registru MPSV rejstřík zdravotnických zařízení vybrané kategorie z registru MZ www stránky krajů a měst 9

10 Neziskové organizace Cca 30 neziskových organizací pomáhajících dětem Desk research zaměření organizací pěstounská péče pomoc rodině v krizi nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, kontaktní centra azylové domy pro děti nebo matky s dětmi domy na půli cesty telefonická, krizová pomoc terénní programy raná péče aj. nadace a nadační fondy pomáhající ohroženým dětem zdroje poskytovatelé sociálních služeb vybrané kategorie z registru MPSV osoby pověřené sociálně-právní ochranou dětí webové stránky organizací aktivních v oblasti

11 Expertní rozhovory Hloubkové rozhovory duben - květen 2008 (1. vlna), 16 rozhovorů červenec - říjen 2008 (2. vlna), 31 rozhovorů výběr respondentů: experti vytipovaní v průběhu Desk research a ve spolupráci s pracovníky Nadace Sirius zástupci zainteresovaných resortů zástupci různých druhů a typů péče o ohrožené děti v oblasti neziskového sektoru výstupy z hloubkových rozhovorů se staly základem pro tvorbu dotazníků pro neziskový sektor, státní sféru i veřejnost 11

12 Průběh h dotazování státn tního a neziskového sektoru Kvantitativní výzkumy CAWI (Computer Assisted Web Interview) = vyplnění dotazníku na internetu s telefonickou podporou červenec - srpen 2008 respondent osloven telefonicky po získání souhlasu s účastí ve výzkumu byl em poslán unikátní odkaz na webový dotazník program kontroloval správnost filtrů a logických vazeb zřízena speciální podpůrná telefonní linka a ová adresa, kde se zodpovídaly veškeré dotazy ohledně výzkumu a vyplňování dotazníků v případě, že respondent přislíbil účast ve výzkumu a dotazník nezačal vyplňovat, byl znovu telefonicky kontaktován a opět požádán o vyplnění dotazníku touto metodou se dotázalo dostatečné množství respondentů státní sféry, ovšem nedostatečné množství neziskových organizací druhá fáze dotazování NO 12

13 Druhá fáze dotazování neziskového sektoru Kvantitativní výzkumy Osobní rozhovor tazatele s respondentem - PAPI (Pen And Paper Interview) = vyplnění dotazníku v papírové podobě srpen - září 2008 neziskové organizace, které na internetu dotazník nevyplnily do 19.8., byly telefonicky osloveny tazatelem MEDIAN v případě souhlasu s účastí ve výzkumu si tazatel domluvil osobní schůzku, kde s respondentem vyplnil papírový dotazník 13

14 Počty získaných z dotazníků Kvantitativní výzkumy Státní sféra pro zpracování názorů a postojů respondentů: 229 respondentů z 191 institucí pro zpracování informací o instituci: 191 institucí 71 příspěvkových organizací 120 krajských nebo městských úřadů Neziskové organizace pro zpracování názorů a postojů respondentů: 30 respondentů z 221 organizací pro zpracování informací o organizaci: 210 organizací 1

15 Regionáln lní struktura vzorku státn tních institucí Kvantitativní výzkumy 15

16 Kvantitativní výzkumy % N=229 muži 16 Pohlaví respondenta: 22,7 % Struktura vzorku státn tních institucí 77,3 ženy Vzdělání respondenta 0,0 SOUČET = 100% 0,0 ZŠ SŠ bez M 19,2 20,5 20,1 Věk respondenta: 3,5 36,7 5, 1, % let 25-0 let 1-5 let 55-7 let 36,2 SŠ s M VOŠ VŠ Bc. VŠ Mgr. Ing. 3,9 VŠ+ min=23 let, max=62 let, Ø =3 let Všichni respondenti mají přinejmenším SŠ vzdělání s maturitou. V dalším vzdělávání pokračuje 38% respondentů. 81% respondentů uvedlo, že sleduje novou českou literaturu věnující se problematice dětí. 28% respondentů sleduje odbornou zahraniční literaturu na toto téma.

17 N=229 Struktura vzorku státn tních institucí Kvantitativní výzkumy Příspěvková organizace 17 Ve kterém typu instituce pracujete? 25,8 % 7,2 Odbor soc.v. KÚK nebo OSPOD MÚM Jak dlouho se věnujete problematice dětí? V instituci nyní pracujete jako: méně než 3 roky od 5 do 9,9 let od 15 do 2,9 let 9,6 7,0 17,5 18,8 28, 18,8 od 3 do,9 let od 10 do 1,9 let 25 let a více % 100 Jak dlouho se věnujete problematice dětí v této instituci? Ředitel(ka) Vedoucí odboru Vedoucí oddělení Sociální pracovnice (pracovník) Pracovnice (pracovník) OSPOD 20,1 10,5 26,6 17,5 20,1 5, % ,3 12,2 1,0 23,1 32,3 SOUČET=100% min=0,5 let, max=0 let, Ø =15 let min=0,1 let, max=36 let, Ø =9 let %

18 Regionáln lní struktura vzorku neziskových organizací Kvantitativní výzkumy 18

19 Struktura vzorku neziskových organizací Kvantitativní výzkumy N=30 muži 19 Pohlaví respondenta 26% 7% ženy Vzdělání respondenta SOUČET=100% 0,3 1 ZŠ SŠ bez M 2 9 Věk respondenta min=21 let, max=69 let, Ø =38 let 56% 31% 8% SŠ VOŠ VŠ Bc. 1 VŠ Mgr. Ing. 5 VŠ let 25-0 let 1-5 let 55-7 let neuvedeno téměř dvě třetiny respondentů mají vysokoškolské vzdělání z těch, kteří mají středoškolské nebo nižší vzdělání, se 60% v současné době ještě vzdělává 87% respondentů uvedlo, že sledují novou českou odbornou literaturu 30% respondentů sleduje odbornou zahraniční literaturu %

20 Struktura vzorku neziskových organizací N=30 Kvantitativní výzkumy V organizaci nyní pracujete jako sociáln lní pracovník( k(ce) 26% 66% 8% manažer( er(ka) projektů management organizace Jak dlouho se věnujete problematice dětí? muži pracují především v managementu organizací respondenti s VOŠ nebo Bc. pracují častěji jako sociální pracovníci/pracovnice vysokoškoláci s vyšším vzděláním jsou většinou ve vedení organizace Jak dlouho se věnujete problematice dětí v této organizaci? Ø =10let, Ø*=9let Ø =5,8let, Ø*=5,5let méně než 3 roky od 3 do,9 let od 5 do 9,9 let od 10 do 1,9 let od 15 do 2,9 let 25 let a více * useknutý průměr: průměr z prostředních 90% hodnot

21 Dotazování veřejnosti ejnosti Kvantitativní výzkumy Osobní rozhovor tazatele s respondentem - PAPI - vyplnění papírového dotazníku s tazatelem cílová skupina: populace ČR 18-7 let kvótní výběr podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje, velikosti místa bydliště celkem dotázáno 1203 respondentů srpen 2008 dotazník pro populaci byl odlišný od dotazníků pro neziskové organizace nebo státní sféru údaje o respondentovi postoje k celkové problematice dětí v České republice (zájem, informovanost ) postoje k ohroženým dětem v České republice (zájem, informovanost, problémy) postoje k neziskovému sektoru Součástí dotazníku zjednodušená baterie problémů ohrožených dětí jako v obou zbývajících kvantitativních výzkumech 21

22 Základní zjištění monitoringu Východiska monitoringu Hlavní problémy v péči o ohrožené děti Institucionální popis státního a neziskového sektoru Zjištění z výzkumu populace

23 Definice Východiska monitoringu Práce českých psychologů a pediatrů (Z. Matějček, J. Dunovský, J. Langmeier, Z. Dytrych, J. Šturma, J. Kovařík ) a jejich konceptu psychické deprivace. Ohrožené dítě = dítě, které je ohroženo ve svém přirozeném vývoji: Rizika organického poškození (faktory genetické, infekční, úrazy ) Rizika vyplývající ze sociálního prostředí Psychická deprivace = nedostatečné uspokojování psychických potřeb po určitou dlouhou dobu. Potřeba podnětové proměnlivosti Potřeba kognitivního řádu Potřeba emoční vazby Potřeba autonomie Potřeba otevřené budoucnosti Potřeba akceptovatelné vlastní minulosti (osobní identity) Sociálně ohrožené dítě je dítě ohrožené psychickou deprivací, tj. neuspokojováním výše uvedených psychických potřeb (byť jen jedné). 23

24 Zdroj problémů ohrožených dětíd Východiska monitoringu Základní zdroj problémů ohrožených dětí*: Rodina, která neplní základní funkce. Sociálně ekonomická funkce Socializační a výchovná funkce Důležitý je postoj rodičů k péči o děti Rodiče se chtějí starat, ale NEMOHOU Rodiče se chtějí starat, ale NEUMĚJÍ Rodiče se starat NECHTĚJÍ *Národní zpráva o rodině. Praha, MPSV naše pilotní expertní rozhovory. 2

25 Typologie ohrožen ení dítěte* te* Východiska monitoringu Zanedbávání dítěte Nedostatek výživy, oblečení, přístřeší, hygieny a ochrany před nebezpečím Nedostatečné zajištění řádné školní docházky a přiměřeného dohledu nad studiem Nedostatečný zájem a dozor nad tím, kde dítě pobývá, s kým se stýká apod. Týrání dítěte Tělesné týrání Psychické týrání, zejména emoční Systémové týrání Organizované týrání Zneužívání dítěte Zneužívání k práci Sexuální zneužívání Manipulace s dítětem 25 * Langmeier, J., Krejčířová, D.: Vývojová psychologie. Praha, Grada 2006.

26 N=229 Hlavní problémy pomalost soudů, dlouhé lhůty, průtahy soudních řízení zvyšující se chudoba, nedostatek financí, zadluženost rodin 26 Spontánn nně uváděné problémy péče p e o ohrožen ené děti nefunkčnost, nestabilnost, nevyzrálost rodiny, rozvodovost nejednotná, nepružná legislativa, metodika, práva nejasné kompetence, roztříštěnost mezi rezorty nezájem okolí, veřejnosti, neoznamování případů přetíženost, nedostatek pracovníků OSPOD drogy, návyky, nikotin, alkohol, závislost dětí i rodičů nedostatek práce s rodinou při vzniku krize, včasný zásah domácí násilí, týrání, zneužívání nedostatek psychologů, odborníků, specialistů nedostatek prevence, nedůsledná prevence, poradenství odborníky ze státn tního sektoru Napište prosím hlavní problémy, které v oblasti ohrožených dětí vidíte. (až 3 odpovědi) 10,9 10,9 9,2 8,7 8,7 8,3 13,1 18,8 17,9 17,0 20,1 25, % Signifikantní (významné) rozdíly mezi představiteli PO a OSPODy jsou u problémů: 1. nezájem okolí, veřejnosti, neoznamování případů (jeden ze 3 hlavních problémů pro 21% úředníků a pouze 9% PO), 2. přetíženost pracovníků OSPOD (jeden ze 3 hlavních problémů pro 21% úředníků a pouze 7% PO), 3. nedostatek práce s rodinou při vzniku krize (jeden ze 3 hlavních problémů pro pouze 7% úředníků, ale pro 2% PO),. nedostatek, nedůsledná prevence (jeden ze 3 hlavních problémů pro pouze 5% úředníků, ale pro 20% PO). U ostatních problémů z tohoto grafu nejsou rozdíly mezi PO a OSPODy významné.

27 N=30 Spontánn nně uváděné problémy péče p e o ohrožen ené děti odborníky z neziskových organizací Napište prosím hlavní problémy, které v oblasti ohrožených dětí vidíte. (až 3 odpovědi) Hlavní problémy 27 nefunkčnost, nestabilnost, nevyzrálost rodiny, rozvodovost sociálně patologické prostředí, absence citu, vztahů, víry nejednotná, nepružná legislativa, metodika, práva, registr nespolupráce, roztříštěnost mezi rezorty, institucemi sociálně slabé, sociálně vyloučené rodiny, Romové špatná výchova, vzdělávání dětí, rodičů (i k rodičovství) ekonomicky slabé, nedostatek financí, zadluženost rodin domácí skryté násilí, týrání, zneužívání, psychické týrání drogy, návyky, nikotin, alkohol, závislost dětí i rodičů nezájem, málo času rodičů na děti, zaneprázdněnost rodičů málo financí pro efektivní práci NNO, i OSPOD nedostatek prevence, nedůsledná prevence, poradenství % Počty respondentů o 3 Praha o 121 Čechy bez Prahy o 10 Morava s Vysočinou Praha se často odlišovala od ostatních částí republiky problémy nefunkčnost, nestabilnost rodiny, špatná výchova, nedostatek financí a domácí násilí byly mezi pražskými respondenty uváděny výrazně méně než u ostatních respondentů naopak problém nespolupráce mezi rezorty byl u Pražanů uváděn nejčastěji

28 Srovnání spontánn nně uváděných problémů v péči p i o ohrožen ené děti nefunkčnost, nestabilnost, nevyzrálost rodiny, rozvodovost nejednotná, nepružná legislativa, metodika, práva nejasné kompetence, roztříštěnost mezi rezorty 1 19 Hlavní problémy nezájem okolí, veřejnosti, neoznamování případů přetíženost, nedostatek pracovníků OSPOD drogy, návyky, nikotin, alkohol, závislost dětí i rodičů nedostatek práce s rodinou při vzniku krize, včasný zásah domácí násilí, týrání, zneužívání nedostatek psychologů, odborníků, specialistů nedostatek prevence, nedůsledná prevence, poradenství pomalost soudů, dlouhé lhůty, průtahy soudních řízení zvyšující se chudoba, nedostatek financí, zadluženost sociálně patologické prostředí, nedostatek vztahů, víry sociálně slabé, sociálně vyloučené rodiny, Romové špatná výchova, vzdělávání dětí, výchova k rodičovství nezájem rodičů, nedostatek času na děti Stát NO málo financí pro práci OSPOD a NO

29 Záva važnost jednotlivých problémů podle pracovníků státn tní správy % velmi ZÁVAŽNÉ + ZÁVAŽNÉ Ø na škále Hlavní problémy vstup z úst. výchovy do života nízký počet pracovníků OSPOD ned. prev. a san. rodiny ze strany státu pomalost soudů v oblasti ohr. dětí málo pěstounských rodin ned. met. prev. a san. rodiny, kontrola legislativa v oblasti obecně rozhodování soudů obecně vstup dětí z pěst. péče do života ned. standardů pro prev. a san. rod. ned. diagnostických nástrojů, kontrola neochota zúč. orgánů a inst. na změnu ned. prev. a san. rodiny ze strany NO malá prestiž pěst. ve společnosti ned. standardů práce NO, kontrola činnost, aktivity ob. úřadů činnost, aktivity OSPOD ned. standardů práce státních orgánů činnost, aktivity Min. sprav. ned. met. práce s pěst. rodinami činnost, aktivity MPSV ned. met. práce se zájemci o pěst. malá prestiž pěst. u státních orgánů činnost, aktivity MŠMT Kvalifikace pracovníků OSPOD činnost, aktivity Min. zdrav. ned. met. párování pěst. a dětí činnost, aktivity Min. vnitra snadnost umístění dítěte do úst. vých. činnost, aktivity Úřadu vlády velký počet subj. v péči o ohr. děti činnost, aktivity kr. úřadů N = 229 Tyto problémy označila více než polovina resp. jako závažné.

30 N=297 Záva važnost jednotlivých problémů podle pracovníků neziskových organizací % velmi závažné + závažné Ø na škále Hlavní problémy tyto problémy označila více než polovina resp. jako závažné nebo velmi závažné 1 pomalost soudů v oblasti ohr. dětí vstup z úst. výchovy do života neochota zúč. orgánů na změnu rozhodování soudů obecně ned. prev. a san. rod. ze strany státu legislativa v oblasti obecně snadnost umístění dítěte do úst. vých. málo pěstounských rodin malá prestiž pěst. ve společnosti vstup dětí z pěst. péče do života malá prestiž pěst. u státních orgánů nízký počet pracovníků OSPOD ned. standardů práce státních org. ned. met. prev. a san. Rodiny ned. standardů pro prev. a san. rod. kvalifikace pracovníků OSPOD činnost, aktivity OSPOD činnost, aktivity ob. úřadů činnost, aktivity MPSV ned. diagn. nástrojů, jejich kontrola ned. met. práce se zájemci o pěst. činnost, aktivity kr. úřadů činnost, aktivity MŠMT ned. met. práce s pěst. rodinami velký počet subj. v péči o ohr. děti ned. met. párování pěst. a dětí ned. prev. a san. rodiny ze strany NO činnost, aktivity Min. sprav. ned. standardů práce NO, kontrola činnost, aktivity Min. zdrav. činnost, aktivity Min. vnitra činnost, aktivity Úřadu vlády 30

31 N = 1203 Závažnost jednotlivých problémů podle populace České republiky Které z výše uvedených problémů jsou podle Vašeho osobního názoru v oblasti péče o ohrožené děti největší? největší problém 2. největší 3. největší Hlavní problémy Pomalost rozhodování soudů v této obl. Legislativa v oblasti obecně Rozhodování soudů obecně Nedostatek prevence a pomoci od státu Neochota orgánů a institucí na změnu systému Činnost vlády a ministerstev Snadnost odebrání dítěte z rodiny Nezájem veřejnosti o tyto problémy Činnost sociálních pracovníků Kvalifikace sociálních pracovníků Pozornost věnovaná vstupu dětí z ústavní výchovy do života Nízký počet sociálních pracovníků Málo pěstounských rodin Velký počet zainteresovaných subjektů Činnost kraj. a obec. úřadů Nedostatek prevence a pomoci od neziskovek Pozornost věnovaná vstupu dětí z pěstounské péče do života Nedostatečnost metodiky pro práci s pěstoun. rodinami Malá prestiž pěstounství ve společnosti Malá prestiž pěstounství u státních orgánů Celá polovina lidí uvedla za největší problém buď pomalost rozhodování soudů, nebo špatnou legislativu v této oblasti, nebo rozhodování soudů obecně. 31

32 Spokojenost s řešen ením m problémů podle pracovníků státn tní správy N = 229 % velmi SPOKOJEN + SPOKOJEN Ø na škále Hlavní problémy vstup z úst. výchovy do života nízký počet pracovníků OSPOD ned. prev. a san. rodiny ze strany státu málo pěstounských rodin pomalost soudů v oblasti ohr. dětí legislativa v oblasti obecně ned. met. prev. a san. rodiny, kontrola neochota zúč. orgánů a inst. na změnu vstup dětí z pěst. péče do života ned. standardů pro prev. a san. rod. rozhodování soudů obecně malá prestiž pěst. ve společnosti ned. diagnostických nástrojů, kontrola ned. prev. a san. rodiny ze strany NO ned. standardů práce NO, kontrola činnost, aktivity Úřadu vlády malá prestiž pěst. u státních orgánů činnost, aktivity Min. sprav. činnost, aktivity MŠMT činnost, aktivity Min. vnitra činnost, aktivity Min. zdrav. ned. standardů práce státních orgánů ned. met. párování pěst. a dětí velký počet subj. v péči o ohr. děti ned. met. práce s pěst. rodinami ned. met. práce se zájemci o pěst. činnost, aktivity MPSV činnost, aktivity ob. úřadů snadnost umístění dítěte do úst. vých. činnost, aktivity kr. úřadů činnost, aktivity OSPOD Kvalifikace pracovníků OSPOD Největší spokojenost je s aspekty týkající se pracovníků OSPOD

33 N=297 Spokojenost s řešen ením m problémů podle pracovníků neziskových organizací % velmi spokojen + spokojen Ø na škále Hlavní problémy S řešením žádného problému není spokojena ani třetina resp. Nejlépe jsou hodnoceny aspekty týkající se NO. vstup z úst. výchovy do života pomalost soudů v oblasti ohr. dětí neochota zúč. orgánů a inst. na změnu legislativa v oblasti obecně rozhodování soudů obecně ned. prev. a san. rodiny ze strany státu snadnost umístění dítěte do úst. vých. vstup dětí z pěst. péče do života malá prestiž pěst. ve společnosti nízký počet pracovníků OSPOD málo pěstounských rodin malá prestiž pěst. u státních orgánů ned. met. prev. a san. rodiny, kontrola ned. standardů práce státních orgánů ned. met. práce se zájemci o pěst. ned. standardů pro prev. a san. rod. ned. met. práce s pěst. rodinami ned. diagnostických nástrojů, kontrola ned. met. párování pěst. a dětí činnost, aktivity MŠMT činnost, aktivity Min. sprav. činnost, aktivity MPSV činnost, aktivity kr. úřadů činnost, aktivity ob. úřadů činnost, aktivity Úřadu vlády činnost, aktivity Min. zdrav. Kvalifikace pracovníků OSPOD velký počet subj. v péči o ohr. děti činnost, aktivity Min. vnitra činnost, aktivity OSPOD ned. prev. a san. rodiny ze strany NO ned. standardů práce NO, kontrola 33

34 Typologie hlavních problémů v péči p i o ohrožen ené děti Problémy legislativní a právní Hlavní problémy Role a činnosti jednotlivých státních a samosprávných orgánů Problémy v oblasti soudů a soudních rozhodnutí Problémy koncepční a metodické (metodika a standardy) Problémy v konkrétní práci OSPOD Problémy v oblasti prevence a sanace rodiny Problémy náhradní rodinné výchovy (pěstounské péče) Problémy při vstupu do života (následné péče) 3

35 80,0 70,0 60,0 Hlavní problémy 50,0 0,0 30,0 20,0 10,0 0,0 75 7,9 Problémy vstupu do života Závažnost a spokojenost s řešením m hlavních problémů 71 6,0 Legislativa 68 Všichni odborníci (státn tní správa + neziskové organizace), N= = ,2 Role soudů a soudců 63 13,1 Problémy prevence a sanace rodiny 61 11,5 Problémy pěstounské péče 57 28,6 Práce OSPOD 53 12,2 Metodika a standardy 2 15,0 Role státních a samosprávných orgánů Závažnost Spokojenost s řešením 35

36 Role orgánů 36 Srovnání záva važnosti problémových okruhů mezi odborníky ze státn tní správy a neziskového sektoru Vstup do života Legislativa Soudy a soudci Prevence a sanace Pěstounská péče Práce OSPOD Metodika a standardy Státní správa NO Hlavní problémy

37 37 Srovnání spokojenosti s problémovými okruhy mezi odborníky ze státn tní správy a neziskového sektoru Vstup do života Legislativa Soudy a soudci Prevence a sanace Pěstounská péče Práce OSPOD Metodika a standardy Role orgánů Státní správa NO 13 Hlavní problémy

38 Problémy legislativní a právn vní 90,0 80,0 Hlavní problémy 70,0 60,0 50,0 0,0 30,0 20,0 Státní správa - důležitost Neziskové organizace - důležitost Populace - důležitost Státní správa - spokojenost s řešením Neziskové organizace - spokojenost s řešením 10,0 0,0 38 legislativa v oblasti obecně neochota orgánů a institucí ke změně

39 80,0 70,0 60,0 50,0 0,0 30,0 20,0 10,0 0,0 39 Problémy v rolích a činnostech státn tních a samosprávných orgánů Státní správa - důležitost Neziskové organizace - důležitost Populace - důležitost Státní správa - spokojenost s řešením Neziskové organizace - spokojenost s řešením činnost Úřadu vlády činnost MPSV činnost MŠMT činnost Min. spravedlnosti činnost Min. vnitra činnost Min. zdravotnictví činnost krajských úřadů činnost obecních úřadů Hlavní problémy velký počet subjektů

40 Problémy v oblasti soudů a soudních rozhodnutí 100,0 90,0 Hlavní problémy 80,0 70,0 60,0 50,0 0,0 30,0 20,0 Státní správa - důležitost Neziskové organizace - důležitost Populace - důležitost Státní správa - spokojenost s řešením Neziskové organizace - spokojenost s řešením 10,0 0,0 rozhodování soudů obecně pomalost soudů v oblasti ohrožených dětí snadnost umístění dítěte do ústavní výchovy 0

41 1 80,0 70,0 60,0 50,0 0,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Problémy koncepční a metodické (metodika a standardy) Státní správa - důležitost Neziskové organizace - důležitost Populace - důležitost Státní správa - spokojenost s řešením Neziskové organizace - spokojenost s řešením nedostatek standardů práce NO nedostatek diagnostických nástrojů není metodika párování pěst. a dětí není met. práce s pěst. rodinami není met. práce se zájemci o pěst. není metodika a sanace prevence rodiny nedostatek standardů pro prev. a san. rod. nedostatek standardů práce státních orgánů Hlavní problémy

42 Problémy v konkrétn tní práci OSPOD 90,0 80,0 Hlavní problémy 70,0 60,0 50,0 0,0 30,0 20,0 10,0 Státní správa - důležitost Neziskové organizace - důležitost Populace - důležitost Státní správa - spokojenost s řešením Neziskové organizace - spokojenost s řešením 0,0 činnost OSPOD Kvalifikace pracovníků OSPOD nízký počet pracovníků OSPOD 2

43 Problémy v oblasti prevence a sanace rodiny 90,0 80,0 Hlavní problémy 70,0 60,0 50,0 0,0 30,0 20,0 10,0 Státní správa - důležitost Neziskové organizace - důležitost Populace - důležitost Státní správa - spokojenost s řešením Neziskové organizace - spokojenost s řešením 0,0 nedostatek prevence a sanace rodiny ze strany NO nedostatek prevence a sanace rodiny ze strany státu 3

44 Problémy v oblasti náhradnn hradní rodinné výchovy (pěstounsk stounské péče) 80,0 70,0 Hlavní problémy 60,0 50,0 0,0 30,0 20,0 10,0 Státní správa - důležitost Neziskové organizace - důležitost Populace - důležitost Státní správa - spokojenost s řešením Neziskové organizace - spokojenost s řešením 0,0 malá prestiž pěst. u státních orgánů malá prestiž pěst. ve společnosti málo pěstounských rodin

45 Problémy v oblasti náhradnn hradní rodinné výchovy (pěstounsk stounské péče) 100,0 90,0 Hlavní problémy 80,0 70,0 60,0 50,0 0,0 30,0 20,0 Státní správa - důležitost Neziskové organizace - důležitost Populace - důležitost Státní správa - spokojenost s řešením Neziskové organizace - spokojenost s řešením 10,0 0,0 5 vstup dětí z pěstounské péče do života vstup z ústavní výchovy do života

46 Role, činnosti a aktivity orgánů a institucí podle pracovníků státn tní správy N = 229 Průměr odpovědí Průměr škály Hlavní problémy průměrná ZÁVAŽNOST PROBLÉMU 1 nezávažné,..., 5 velmi závažné Průměr odpovědí Průměr škály průměrná SPOKOJENOST S ŘEŠENÍM 1 nespokojen(a),... 5 velmi spokojen(a) 6

47 Role, činnosti a aktivity orgánů a institucí podle pracovníků neziskových organizací 5,0 N = 297 Průměr odpovědí: 2,5 Průměr škály Hlavní problémy průměrná ZÁVAŽNOST PROBLÉMU 1 nezávažné,..., 5 velmi závažné,5,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 MŠMT Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo zdravotnictví Úřad vlády MPSV obecní úřady OSPOD krajské úřady Ministerstvo vnitra 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5,0,5 5,0 Průměr odpovědí: 3,7 Průměr škály průměrná SPOKOJENOST S ŘEŠENÍM 1 nespokojen(a),... 5 velmi spokojen(a) 7

48 Nedostatek podle pracovníků státn tní správy N = 229 Ožehavé problémy Průměr odpovědí Průměr škály průměrná ZÁVAŽNOST PROBLÉMU 1 Hlavní nezávažné,..., 5 problémy velmi závažné Průměr odpovědí Průměr škály 8 průměrná SPOKOJENOST S ŘEŠENÍM 1 nespokojen(a),... 5 velmi spokojen(a)

49 Nedostatek podle pracovníků neziskových organizací Hlavní problémy průměrná ZÁVAŽNOST PROBLÉMU 1 nezávažné,..., 5 velmi závažné 5,0,5,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 N = 297 Ožehavé problémy prevence a sanace rodiny ze strany státu málo pěstounských rodin metodika prev. a sanace ohrožené rodiny a jejich kontrola Průměr odpovědí: 2,5 závazná metodika práce se zájemci o pěst. a jejich kontrola Průměr škály standardy práce státních orgánů, jejich kontrola závazná metodika párování pěst. rodin a dětí a jejich kontrola závazná metodika pro práci s pěst. rodinami a jejich kontrola standardy pro prevenci a sanaci rodiny, jejich kontrola závazné diagnostické nástroje v oblasti, jejich kontrola prevence a sanace rodiny ze strany nez. sektoru standardy práce nez. organizací, jejich kontrola 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5,0,5 5,0 Průměr odpovědí: 3,7 Průměr škály průměrná SPOKOJENOST S ŘEŠENÍM 1 nespokojen(a),... 5 velmi spokojen(a) 9

50 Ostatní problémy podle pracovníků státn tní správy Ožehavé problémy Průměr odpovědí Průměr škály N = 229 průměrná ZÁVAŽNOST PROBLÉMU 1 Hlavní nezávažné,..., 5 problémy velmi závažné Průměr odpovědí Průměr škály 50 průměrná SPOKOJENOST S ŘEŠENÍM 1 nespokojen(a),... 5 velmi spokojen(a)

51 Ostatní problémy podle pracovníků neziskových organizací Hlavní problémy průměrná ZÁVAŽNOST PROBLÉMU 1 nezávažné,..., 5 velmi závažné 5,0,5,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 Ožehavé problémy pomalost rozhodování soudů v oblasti ohrožených dětí vstup z úst. výchovy do života neochota zúč. orgánů a inst. na změnu Průměr odpovědí: 2,5 rozhodování soudů obecně vstup z pěst. péče legislativa do života v oblasti obecně Průměr škály snadnost umístění dítěte do úst. výchovy malá prestiž pěst. ve společnosti velký počet subj. v péči o ohr. děti nízký počet pracovníků OSPOD malá prestiž pěst. u státních orgánů kvalifikace pracovníků OSPOD N = 297 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5,0,5 5,0 Průměr odpovědí: 3,7 Průměr škály průměrná SPOKOJENOST S ŘEŠENÍM 1 nespokojen(a),... 5 velmi spokojen(a) 51

52 N=191 Institucionální popis 50 5 % Typ instituce: Příspěvková organizace Státn tní sektor (PO+OSPOD) 37,2 62,8 Úřad Na následující otázky odpovídaly pouze příspěvkové organizace (n=71): 25, do 2 včetně Počet míst pro klienty = kapacita: 6,5 11,3 2,8 5, a více nemá smysl min=10, max=172, Ø =3, useknutý 5% Ø=38, n=65 52 % PO: Dětské domovy, Kojenecké ústavy, Diagnostický ústav, Výchovný ústav, Azylový dům, Dětská centra, DROM, Poradna pro rodinu, Střediska sociální prevence n=71 Téměř tři čtvrtiny dotázaných PO mají kapacitu do 50 míst.,2,2 Úřad: KÚ ze 12 krajů, OSPOD MÚ všech krajů neuvedeno Počet klientů průměrně využívající kapacitu ročně: min=0, max=3800, Ø =16, usek Ø=5, n=62 Počet klientů přijatých průměrně za půl roku: min=0, max=1900, Ø =59, usek Ø=16, n=63 Má Vaše PO podřízené pobočky? ano 9,9 90,1 % ne n=71 Podřízené pobočky má jen 7 dotázaných PO.

53 N=191 Státn tní sektor (PO+OSPOD) Jakým činnostem se Vaše instituce věnuje? ano ne neuvedeno Institucionální popis sociálně právní ochrana dětí řešení konkrétních problémů dětí řešení krizových situací poradenská činnost prevence jiné koncepce, metodologie, výzkum, vzdělávání 81,7 15,7 2,6 71,7 26,2 2,1 6, 33,5 2,1 57,1 0,8 2,1 56,5 1, 2,1 37,2 60,2 2,6 16,8 81,2 2,1 legislativní řešení problematiky 7,9 89,5 2,6 0% 10% 20% 30% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Počet činností, kterým se věnují: 1 2 až 3 až 5 6 až 8 neuvedeno 2,1 10,5 35,6 27,7 2,1 0% 10% 20% 30% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 53 min=1, max=8, Ø =, n=187

54 N=191 Státn tní sektor (PO+OSPOD) Počet kvalifikovaných zaměstnanců: Institucionální popis 12,0 26,2 15,7 16,8 12,0,2 13, % 100 do 2 včetně 3 až 5 6 až až až 50 více než 50 neuvedeno Počet nekvalifikovaných zaměstnanců: min=0, max=200, Ø=15, n=166 1,6 61,8 11,0 7,9,7 13, % 100 do 2 včetně 3 až 5 6 až až až 50 více než 50 neuvedeno 0 5 min=0, max=36, Ø=3, n=166

55 N=191 Státn tní sektor (PO+OSPOD) Institucionální popis Poskytujete svým pracovníkům nějaké vzdělávání? 3,7 7,3 28,8 1, 6,8 12, ano, základní školení ano, základní školení a průběžné vzdělávání v naší organizaci ano, základní školení a pracovníci samostatně studují ano, základní školení, průběžné vzdělávání, studují samostatně ne neuvedeno Pracují Vaši pracovníci pod odborným vedením prostřednictvím metod supervize? NE neuvedeno 12,0 63,9 2,1 ANO % Pod kterým druhem supervize Vaši pracovníci pracují? Pokud ANO (n=6): % Pracujete se syndromem vyhoření a obranou proti němu? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 0% 30% 20% 10% 1,9 6,1 12, ano ne neuvedeno Signifikantní rozdíly mezi PO (ano 55%) a OSPOD (ano 3%). 60,9 39,1 n=6 % odborná supervize externí odborná vlastní supervize Signifikantní 55 rozdíly mezi PO (ano 38%) a OSPODy (ano uvedlo pouze 16%). 0%

56 N=191 Státn tní sektor (PO+OSPOD) Institucionální popis Má Vaše instituce nějaký systém, jak pracuje s případnými stížnostmi? neodp 12,6% NE 13,1% metodiku řízení instituce projektovou metodiku metodiku pro práci s cílovou skupinou ANO 7,3% 1,1 V těchto otázkách nejsou mezi PO a OSPODy žádné signifikantní rozdíly. 37,2 0,3 Aplikujete při práci výstupy good practices (jak domácí tak zahraniční)? 71,2 neodp 15,7% 5,0 ANO 11,5% Používáte v práci Vaší instituce nějakou metodiku? 8,2 NE 72,8% 1,7 1,7 1, ANO NE neuvedeno

57 N=191 Institucionální popis Spolupracujete ve svéčinnosti s nějakou neziskovou organizací? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 0% 30% 20% 10% 0% 57 6, ANO 9,9 NE 25,7 neuvedeno Státn tní sektor (PO+OSPOD) S kterými NO spolupracujete? (spontánní odpovědi, v grafu pouze ty NO, které jmenovalo alesp. 8 institucí) Pokud ANO (n=122): S NO spolupracují téměř dvě třetiny státních institucí (bez signifikantních rozdílů, zda se jedná o P0 či úřad). Ti, kdo spolupracují, většinou spolupracují s několika NO a se spoluprací jsou ve velké většině spokojeni. Ohodnoťte spolupráci s NNO na škále: 1=zcela nespokojen(a),, =velmi spokojen(a) Špatné průměrn rné hodnocení nižší než 3 FOD (Fond Ohrožených Dětí) Charita, Farní charita, místní Nadace Terezy Maxové Sdružení pěstounských rodin 0,2,9 Azylové domy o.s. Střep Průměr r v rozmezí 3,0 3,5 3,5 5,9 8,1 7,3 6,5 12,2 % 26,0 23, min=1, max=5, Ø =3, n=122 n=122 Výborné průměrn rné hodnocení - 3,5 a lepší %

58 N=71 pouze příspěvkové organizace Státn tní sektor (pouze PO) Institucionální popis Jakým způsobem získáváte finanční prostředky pro činnost Vaší organizace? Z dotací kraje Pomocí sponzorů Od nadací/nadačních fondů Z dotací jiných státních subjektů Z dotací Ministerstva práce a sociálních věcí Z dotací obce Vlastní činností Poskytováním služeb za úhradu Jinak Od mezinárodních organizací/fondů Počet zdrojů, odkud získávají PO finance (ano, opakovaně + ano, sporadicky): 19,7 19,7 15,5 1,1 11,3 11,3 11,3,2, až 8 neuvedeno 12,7 8,5 18,3 19,7 1,1 7,0 19,7 31,0 0,0 5,6,2 1, 2,8,2 5,9 31,0 26,8 56,3 62,0 66,2 63, 6,8 67,6 71,8 29,6 19,7 22,5 19,7 19,7 19,7 19,7 19,7 19,7 19,7 19,7 19,7 19, ano, opakovaně ano, sporadicky ne neuvedeno % 5,6 0% 10% 20% 30% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 58 min=1, max=8, Ø =, n=57

59 N=71 pouze příspěvkové organizace Státn tní sektor (pouze PO) Jak byste % rozdělil(a) Váš roční objem prostředků z hlediska původu peněz? Institucionální popis Průměrný model rozdělení celku 100% = celkové příjmy PO. z dotací kraje z jiných statních subjektů z dotací obce z dotací MPSV pomocí sponzorů od nadací, nadačních fondů službami za úhradu vlastní činností od mezinár. org. jinak 3,2 1,6 1,3 0,8 0,7 9,9 7,0 7,3 13,9 5, S jakým finančním objemem ročně hospodaříte? PO sice čerpají (opakovaně či sporadicky) peníze od sponzorů a nadací, ale % podíl těchto zdrojů na celkových financích PO je nízký. S Vašimi současnými finančními prostředky vycházíte: neodp 19,7% velmi obtížně 8,5% bez problémů 21,1%,2 8,5,2 18,3 22,5 12,7 1, 28,2 s určitými problémy 50,7% Ø = Kč, n=28 (ti, co uvedli přesně) do milionu korun 1-2,9 milionu korun 3-,9 milionu korun 5-9,9 milionu korun 10-19,9 milionu korun 20-9,9 milionu korun 50-99,9 milionu korun neuvedeno %

60 N=223 Státn tní sektor (PO+OSPOD) Počet konkrétních případů dětí, které řeší respondent osobně v průměru měsíčně: Institucionální popis Všichni (N=223): PO (n=75): OSPOD (n=18): 1, 12,8 1,2 6,8 1, 51, 10,8 1, méně než 5 5 až 9 10 až až 9 50 až a více pouze konzultuje bez odpovědi 9,9 5, 1,3 13,5 5,8 1,8 3,1 15,2 0% 10% 20% 30% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% min=0, max=720, Ø =25, usek Ø=16, n=180 26,7 13,3 17,3 12,0,0 2,7 2,0 0% 10% 20% 30% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 0,0 60 0% 10% 20% 30% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Signifikantní rozdíly mezi PO a pracovníky OSPOD jsou označeny stejně barevnými elipsami.

61 N=18 pouze OSPOD KÚ nebo MÚ Institucionální popis 61 Státn tní sektor (pouze OSPOD) Kolik % svého měsíčního času věnujete následujícím cílovým skupinám? ohrožené rodiny riziková mládež pěstounské rodiny matky s dětmi v krizi rodiny v krizi - zanedbávání rodiny ze soc. vyl. skupin rodiny s postiženým dítětem rodiny v krizi - týrání rodiny v krizi - zneužívání Jiné: žadatelé o NRP, osvojení, rodiny ve finanční tísni, exekuce, vlastní oddělení, jiné 2,9 2,7 2,1 7,2 9, 8,9 8,0 15,7 1,7 28,5 n = Průměrný model rozdělení měsíčního pracovního času respondenta - úředníka. (Do zpracování těchto grafů vstoupili pouze ti respondenti, kteří 100% svého času dokázali přesně rozdělit.) Kolik % svého měsíčního času věnujete následujícím činnostem? jednání s klienty na pracovišti jednání s klienty v terénu administrativní činnosti jednání jinde-úřad, soud, policie jednaní na jiných složkách úřadu porady sepis. návrhů a žádostí za klienta školení jiné 7,1 5, 5,1, 6, 12,9 11,7 19,7 26,2 n = Jiné: korespondence, statistiky, dotazníky, vedení oddělení, přehledy, studium, dokumentace, strategické plánování

62 N=18 pouze OSPOD KÚ nebo MÚ Státn tní sektor (pouze OSPOD) Institucionální popis Když vezmete Vaše návrhy podané soudu v rámci konkrétních případů, kolik % z nich patří do těchto kategorií? úprava práv a povinností rodičů k nezletilým nařízení soudního dohledu nad výchovou dětí nařízení předběžného opatření nařízení ústavní výchovy ustanovení poručníka zrušení ústavní výchovy ustanovení opatrovníka pro ochranu jmění nezletilých,7 3,8 2,9 15,0 12,3 8,1 n = ,6 Průměrný model rozdělení 100% všech návrhů podaných soudu respondentem -úředníkem. Průměrní pracovníci OSPOD věnují téměř polovinu svého času jednání s klienty ať již na pracovišti nebo v terénu. Jejich hlavními klienty, kteří jim zaberou více než čtvrtinu času, jsou ohrožené rodiny (sociálně slabé, v obtížné životní situaci). Výrazně nejčastěji podávají soudu návrhy upravující práva a povinnosti rodičů k nezletilým. prodloužení ústavní výchovy 1,

63 N=223 Institucionální popis 63 Státn tní sektor (PO + OSPOD) Co byste Vy osobně očekával(a) od NO v oblasti péče o ohrožené děti a NO to nedělají? (až 3 možné odpovědi - souhrn) více spolupracovat s OSPOD, s orgány státní správy zlepšit práci v terénu, práci přímo s rodinami, dětmi zaměřit se více na prevenci, předcházení problémům dělají vše co mohou, nemám výhrady k jejich práci komplexní péči o rodinu, ne jednorázové akce spolupracovat, ne nezdravě konkurovat a slepě útočit rodinné terapie, rozvoj rodičovství, rodič. dovedností pomoci zletilým při přechodu do života - bydlení, práce soustředit se na sanaci rodiny, specializovat se na sanaci starat se o děti, ne o vlastní blaho, medializaci více péče o vzdělávání so. slabých, soc. aktivizační sl. méně amatérského přístupu, odbornost, získat odborníky jednorázové akce, činnosti, volnočasové aktivity pro děti,0 3,1 3,1 3,1 3,1 2,7 2,7 2,7 2,7,5 6,7 9,0 1, % Signifikantní (významné) rozdíly mezi představiteli PO a OSPODy jsou u očekávání: 1. Zlepšit práci v terénu, práci přímo s rodinami, dětmi (přání 15% PO a pouze 6% úředníků), 2. Pomoci zletilým při přechodu do života bydlení, práce (přání 8% PO a pouze 1% úředníků. U ostatních problémů z tohoto grafu nejsou rozdíly mezi PO a OSPODy významné.

64 N=223 Státn tní sektor (PO + OSPOD) Institucionální popis Které z těchto činností by podle Vás NO měly v péči o ohrožené děti dělat? 6 n=157 (bez těch, kteří neodpověděli) Prevence závislostí Primární prevence = aktivní osvěta prosazující a chránící zdravý Následná péče = programy pro děti opouštějící ústavní péči Poradenská činnost Odborná pomoc (psychologická, terapeutická...) ohroženým dětem a Mediace Terciální prevence = terapie rodiny založená na správné diagnóze Kvartérní prevence = usilování a návrat dítěte do původní rodiny Řešení krizových situací, vyhledávání ohrožených dětí Vzdělávání v oblasti péče o děti Práce s pěstouskými rodinami Sekundární prevence detekce poruch a vad dítěte, správná diagnos Vyhledávání pěstousnkých rodin Výzkum Pomoc v oblasti ústavní péče Pomoc v oblasti osvojení Koncepční řešení problematiky Metodika pěstounské péče Metodické řešení problematiky ohrožených dětí Legislativní řešení problematiky Metodologické řešení problematiky ohrožených dětí Právní ochrana ohrožených dětí = účast v úkonech právní ochrany Párování pěstounských rodin s dětmi % dotázaných institucí určitě ano 2 - spíše ano 3 - spíše ne - určitě ne %

65 N=223 Státn tní sektor (PO + OSPOD) Jak byste ohodnotil(a) celkový přínos neziskového sektoru pro řešení problematiky ohrožených dětí v následujících oblastech: Institucionální popis přínos nestátních peněz do oblasti řešení konkrétních případů náhradní rodinná péče oblast prevence péče o děti při vstupu do života oblast sanace rodiny, provázení rodin metodika péče o ohrožené děti legislativa v péči o ohrožené děti medializace problémů ohrožených dětí 6,3,0 22,0 15,7 15,2 9, 22,9 22, 25,1 17,9 0,8 0,8 3,9 2,6 39,0 3,1 30,0 2,2 28,3 15,7 17,0 2,2 23,8 9,9 12,6 1,3 11,7 13,9 17,9 2,7,0 2,7 5, 7,2 2,2,9 26,5 26,5 26,5 26,5 26,5 26,5 26,5 26,5 26, =velmi přínosné 2=spíše přínosné 3=spíše nepřínosné =nepřínosné neuvedeno Signifikantní rozdíly mezi PO a OSPODy: Oblast sanace rodiny, provázení rodin do řešení tohoto problému NO nic nepřináší dle 19% PO ale pouze 1% OSPODů. Naopak velice přináší dle pouze 13% PO ale 31% OSPODů. Jinak: Pracovníci OSPOD významně více vítají práci NO v této oblasti než představitelé PO. Obdobně je tomu i v Oblasti prevence, Péče o děti při vstupu do života a Metodiky péče o ohrožené děti, kdy PO hodnotí přínos NO významně slaběji než OSPODi. Ve 65 zbylých oblastech signifikantní rozdíly nejsou. %

66 N=210 Neziskové organizace Institucionální popis Právní forma organizace počty dotázaných NO Rok založení organizace 19% 28% 30% 23% Občanské sdružení Církevní organizace Nadační fond Má Vaše organizace podřízené pobočky? ano Obecně prospěšná spol. Nadace Školská právnická osoba % 10% 20% 30% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Více než 1/2 dotázaných NO tvoří občanská sdružení. Přibližně 1/5 jsou církevní organizace a 1/10 obecně prospěšné společnosti. Nadací a nadačních fondů je 15 (7% z dotázaných). ne 2% 76% n= do r.1992 včetně až 1998 jedna organizace rok založení neuvedla 1999 až až 2008 na otázku neodpovídaly nadace a nadační fondy

67 Neziskové organizace N=210 v grafech jsou uváděny počty dotázaných NO Institucionální popis Jakým činnostem se Vaše organizace věnuje? poradenská činnost řešení konkrétních problémů dětí řešení krizových situací koncepce, metodologie, výzkum, vzdělávání Více než polovina dotázaných NO se zabývá poradenskou činností, prevencí, řeš. konkrétních problémů dětí a řešením krizových situací. prevence sanace rodiny legislativa ostatní Počet činností, kterým se věnují % 10% 20% 30% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ano ne Třetina NO se věnuje více než pěti oblastem činností. jedna 2 až 3 až 5 6 až % 10% 20% 30% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

68 N=210 Oblast, do které spadá hlavníčinnost organizace. Institucionální popis řešení krizových situací řešení konkrétních problémů dětí prevence poradenská činnost sanace rodiny koncepce, metodologie, výzkum, vzdělávání legislativa neodpověděli ostatní Poradenská činnost: n= Neziskové organizace Součet v grafech jsou uváděny počty dotázaných NO Řešení krizových situací: : n=36 Kontaktní centra Azylové domy Domy na půli cesty Krizová centra Krizové linky Jiné % 20% 0% 60% 80% 100% Řešení konkrétn tních problémů dětí: : n=33 Právní ochrana ohrožených dětí Náhradní rodinná péče Pomoc dětem v ústavní péči Následná péče % 20% 0% 60% 80% 100% Prevence: n=32 Prim.: osvěta, vzdělávání Sek.: detekce poruch a vad, diagnostika Terc.: terapie rodiny Kv.: snaha o návrat dítěte do pův. rodiny Prevence závislostí % 20% 0% 60% 80% 100% Právní, 68 soc.-právní Psychologické Sociální Jiné 0% 20% 0% 60% 80% 100% U ostatních se jedná především o volnočasov asové aktivity.

69 N=210 Neziskové organizace Institucionální popis Jaký je celkový počet zaměstnanců v těchto kategoriích? (v %) kvalifikovaní pracovníci ci 60% NO má mezi 3 a 20 kvalifikovanými pracovníky až 2 3 až 5 6 až 10 11až20 21až50 51+* dobrovolní pracovníci ci bez funkce 0 1 až 2 3 až 5 6 až 10 11až20 21až50 51+* % dotázaných NO počty zaměstnanců neuvedly. Ø=16, Ø**=10 70% NO má maximálně 10 dobrovolníků bez funkce 7 5 Ø=20, Ø**= až 2 3 až 5 6 až 10 11až20 21+* 17 1 *výjimečně extrémní hodnoty nekvalifikovaní pracovníci ci 1 dobrovolní pracovníci ci s funkcí 11 ¾ NO mají nejvýše dva nekvalifikované pracovníky Ø=1,5, Ø**=0,8 0 1 až 2 3 až 5 6 až 10 11až20 21+* /3 NO mají nejvýše dva dobrovolníky s funkcí **useknutý průměr, Ø z prostředních 90% hodnot Ø=19, Ø**=2

70 N=210 Poskytujete svým pracovníkům nějaké vzdělávání? Institucionální popis 70 ANO Neziskové organizace % 10% 20% 30% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 100% Pracují Vaši pracovníci pod odborným vedením metod supervize? 80% 60% 0% 20% 0% počty dot. NO ano ne neuvedli ano, poskytujeme základní školení ano, zákl. škol. a průběžné vzd. v naší instituci ano, zákl. škol., prac. také samost. studují (VŠ, kurzy) ano, zákl. škol. i průb. vzd., prac. také samost. studují ne neodpověděli počty dotázaných NO Pracovníci 3/ dot. NO pracují pod odborným vedením metod supervize. Pod kterým druhem supervize Vaši pracovníci pracují? 20% odborná vlastní odborná externí 71% 9% jiná odpověď Pražské NO pracují se syndromem vyhoření častěji než jiné organizace, stejně jako církevní organizace Pracujete ve Vaší organizaci se syndromem vyhoření a obranou proti němu? ano 70% 28% ne neuvedli 2% Více než 2/3 NO pracují se syndromem vyhoření a obranou proti němu.

71 N=210 Neziskové organizace Má Vaše organizace nějakou akreditaci k provádění činností v péči o dítě? Institucionální popis ano 58% 0% ne neuvedeno 2% Má Vaše organizace nějaký systém, jak pracuje s případnými stížnostmi? ano 8% 1% ne neuvedeno 2% Aplikujete při práci tzv. good practices, jak domácí nebo zahraniční? ano Používáte v práci Vaší organizace nějakou metodiku A. řízení organizace? ano 67% 29% ne B. řízení projektů? ano 53% 2% ne 52% 3% ne neuvedeno 5% C. práce s Vaší CS? ano 62% 3% ne Akreditace: pověření k výkonu SPOD, poskytovatel soc. služby, 5P. Všechny dot. církevní org. mají systém na práci se stížnostmi. Více také používají metodiku řízení organizace. Pražské NO častěji aplikují good practices. České NO používají méně odbornou metodiku práce s cílovou skupinou. neuvedeno % neuvedeno 5% neuvedeno % 71

72 N=210 Neziskové organizace v grafech jsou uváděny počty dotázaných NO Jaké skupiny jsou Vašimi klienty? Kolik skupin patří mezi jejich klienty? Institucionální popis rodiny v soc.(ekon.) nouzi rodiny ze soc. vyloučených, ohrožených skupin zanedbávané děti rodiny s problémy, návykem týrané děti zneužívané děti postižené děti jiné neziskové organizace DD, koj., diagnostické úst. OSPODy pěstounské rodiny, zájemci o pěstounství rodiny s nemocným rodičem osvojení % 20% 0% 60% 80% 100% jedna dvě 3 až 5 až 7 8 až 1 neodpověděli Klienty církevních organizací jsou častěji rodiny v soc. nebo ek. nouzi. Naopak mezi svými klienty mají (oproti ostatním organizacím) méně DD, koj. a diagn. úst., pěst. rodin a zájemců o pěstounství a jiných NO. Problematikou osvojení se také zabývají méně. Pražské NO více pomáhají rodinám s nemocným rodičem, pěst. rodinám a zájemcům o pěst., DD, koj. a diagnostickým ústavům, také jiným NO a zákonodárcům. České NO se méně zajímají o osvojení a pěstounství než moravské. zákonodárci neuvedeno Moravské NO méně podporují DD, koj. a diagn. ústavy a pěstounské rodiny a zájemce o pěst

73 N=202* Institucionální popis Neziskové organizace Žádali jste někdy o finanční prostředky pro činnost Vaší organizace? nadace, fondy kraj obec MPSV mezinár. org., fondy MŠMT jiné státní subj. MZ 3 Od kraje a nadací se pokusilo získat finance téměř 90% NO. Pražské NO oproti ostatním zažádaly o finanční prostředky méně obec, kraj nebo MPSV. Více se pokouší u mezinárodních organizací Počet oblastí,, kde někdy žádali o finanční prostředky. 20 % počty 0% 10% 20% 30% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% CO zažádaly především obec a MPSV. 73 *Na otázky ohledně financí neodpovědělo 8 NO. procenta dotázaných NO ano ne neuvedeno 11

74 Institucionální popis 7 Neziskové organizace N=202 Jakým způsobem získáváte finanční prostředky pro činnost Vaší organizace? pomocí sponzorů z dotací jiných státních subjektů od mezinárodních org., fondů poskytováním služeb za úhradu Veřejné sbírky, dary, z dotací kraje z dotací obce od nadací fondů z dotací MPSV vlastní činností jinak počty dotázaných NO Počet oblastí, odkud získz skávají finanční prostředky opakovaně nebo sporadicky % ano opakovaně ano sporadicky ne neuvedeno % 10% 20% 30% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% procenta dotázaných NO

75 N=202 Institucionální popis Zdroje financí NO (kromě N a NF). Kolik % prostředků financí získají z dotací MPSV z dotací kraje pomocí sponzorů z dotací obce nadace,nad. fondy mezinár. org.,fondy jiné státní subj. posk. služeb za úhradu vl. činností jinak Neziskové organizace 32 součet 100% S jakým finančním objemem hospodaříte? počty dotázaných NO % Hrubý odhad financí ve sledované oblasti: 3 mld. Kč/rok. S Vašimi současnými finančními prostředky vycházíte neuvedeno 2% velmi obtížně 2% do 1 mil. Kč 1-2,9 mil. Kč 3-,9 mil. Kč 5-9,9 mil. Kč 10-19,9 mil. Kč 20-9,9 mil. Kč 50 mil. Kč a více neuvedeno 69% bez problémů 5% s určitými problémy % 10% 20% 30% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 75

76 Čas věnovaný v dětemd N = 1203 Výzkum populace ČR CELKEM muž žena 18-2 let 25-0 let 1-5 let 55-7 let ZŠ SŠ bez M SŠ, VOŠ VŠ svobodný(á) ženatý, vdaná rozvedený(á) vdovec, vdova Kolik času průměrně týdně věnujete rozhovoru s Vaším dítětem (dětmi)? do 2 hodin 2-5 hodin 5-10 hodin více než 10 hodin neodpověděl(a)

77 N = 1203 Úroveň života dětíd Myslíte si obecně, že celková úroveň života dětí včr je horší nebo lepší ve srovnání s vyspělými státy (zvažujte nejen ekonomické a materiální): Výzkum populace ČR lepší než v jiných vyspělých zemích na úrovni (průměru) vyspělých zemí mírně pod úrovní vyspělých zemí výrazně pod úrovní vyspělých zemí 6 neodpověděl(a) Jmenujte důvody, proč si myslíte, že úroveň je lepší nebo stejná. dobré vzdělání zdravotní péče vyspělá ekonomika státu bezplatné školství děti mají vše dobrá strava, stravování sociální zabezpečení více finančních prostředků péče o děti je komplexní n = 715 Jmenujte důvody, proč si myslíte, že je úroveň nižší. živ. úroveň, ekonomika státu finanční situace rodin nedostatek vzdělání sociální zázemí nižší platy, příjmy zdravotní péče nedostatek kroužků vysoké ceny n =

78 N = 1203 Výzkum populace ČR průměrná DŮLEŽITOST 1 zcela nedůležité, 2 spíše nedůležité, 3 spíše důležité, velmi důležité B0. Jak jsou podle Vás důležité následující faktory ovlivňující celkovou úroveň života dětí METODOLOGIE 78 3,9 2,9 Úroveň života dětíd Neužívat drogy Dobrý zdrav. stav v ranném věku Být očkován(a) Faktory související se zdravotním m stavem Prev. prohlídky Kontrolovat zdrav. stav Dobrý pocit ze svého zdraví Dobrý pocit, že žije zdravě Předejít úrazům Nepít alkohol Nekouřit Každodenní pohyb 0 % 50 % Nemít nadváhu, nechuť k jídlu, bulimie Jíst denně ovoce Problémovost faktorů v ČR Průměr z odpovědí v % B05. Pokuste se odhadnout, kolik % dětí v ČR podle Vás Snídat a pravidelně jíst +negace daného faktoru, např.: Kolik % dětí v ČR pije alkohol? Za nejdůležitější ze zobrazených faktorů považují lidé neužívání drog a alkoholu a dobrý zdravotní stav v ranném věku. Nejvíce dětí má údajně problémy se zdravým stravováním, pravidelným pohybem a kouřením.