NEZISKOVÉ ORGANIZACE

Transkript

1 VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, Praha 9, tel.: , fax: , http: // median@median.cz oficiální partner KANTAR MEDIA GROUP pro Českou republiku Zpráva z výzkumu Praha, březen 21 Zpracováno pro:

2 Metodologie Metodologie: F2F dotazování papírový dotazník osobní návštěva tazatele v organizaci v kombinaci s vyplněním dotazníku metodou self-complete u obtížně zastižitelných respondentů Cílová skupina: vybrané neziskové organizace v ČR zabývající se problematikou zdravotně postižených dětí; konkrétně členové jejich vedení, manažeři(-rky) projektů, sociální pracovníci(-ce) Termín dotazování: Lokalita dotazování: celá Česká republika Počet dotázaných neziskových organizací (NO):

3 Dotázáno KARLOVARSKÝ 5 ÚSTECKÝ 1 PHA 43 LIBERECKÝ 5 KRÁLOVÉ- HRADECKÝ 8 POČTY DOTÁZANÝCH ORGANIZACÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH CELKEM V ČR DOTÁZÁNO: 188 PLZEŇSKÝ 12 STŘEDOČESKÝ 17 JIHOČESKÝ 12 VYSOČINA 9 PARDUBICKÝ 9 JIHOMORAVSKÝ 19 OLOMOUCKÝ 16 ZLÍNSKÝ 1 MORAVSKO- SLEZSKÝ 13

4 Struktura dotázaných NNO N=188 v grafech jsou uváděny počty organizací C4. Ve kterém kraji má Vaše organizace sídlo? Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský % 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 9% 1% C2. Stáří organizace < 6 let 6-1 let let 16-2 let >2 let neuvedli C5. Jakou právní formu má Vaše organizace? 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % neuvedli Organizační jednotka sdružení Nadační fond Nadace Církevní organizace Obecně prospěšná společnost Občanské sdružení

5 Shrnutí I. HLAVNÍ PROBLÉMY DĚTÍ SE ZP Pracovníci státních institucí uvádějí SPONTÁNNĚ (tj. bez nabídky výběru odpovědí) jako hlavní problém Nedostatek financí (obecně bez upřesnění), které uvedlo 34 % respondentů. Následují názory, které spontánně uvedlo 12 % (alespoň desetina vzorku): Nezájem veřejnosti, předsudky veřejnosti, posměch veřejnosti vůči dětem se ZP Integrace do škol a běžného života Nezájem státu, státních úředníků Nedostatečná, nevyjasněná legislativa Z konkrétních sledovaných problémů, které jsme respondentům jmenovali, jsou téměř 2/3 hodnoceny jako závažné více než polovinou dotázaných. S řešením naprosté většiny sledovaných problémů jsou respondenti nespokojeni (více než polovina respondentů je spokojena pouze s věcmi spojenými s neziskovým sektorem opět dochází k podceňování vlastních problémů a hledání problémů u jiných)

6 Shrnutí II. VZTAH KE STÁTNÍMU SEKTORU: V současné době hodnotí profesionálové z neziskového sektoru pozitivně přínos státu: V oblasti metodiky péče o děti se ZP V oblasti prevence V oblasti přínosu nestátních peněz do sektoru péče o děti se ZP (myšleno tak, že si státní a příspěvkové organizace shánějí sponzory) Negativně hodnotí zejména: Pomoc dětem se ZP při vstupu do života (zaměstnání, bydlení ) Osvětu a medializaci problémů dětí se ZP Konkrétní terénní práci s rodinami s dětmi se ZP Od státního sektoru očekávají zejména: financování oblasti péče o děti, větší podporu rodin s dětmi se ZP, celkově více aktivity a aktivního přístupu k problémům, větší terénní práci, řešení problémů s integrací dětí do škol a do života vůbec. Státní sektor by podle respondentů měl v podstatě zajišťovat všechny v dotazníku nabídnuté činnosti, zejména však legislativní práci, koncepční práci, vzdělávání odborníků v oblasti a osvětu široké veřejnosti

7 Analýza - 7 -

8 N=188 Struktura respondentů v grafech jsou uváděna procenta respondentů A1. V organizaci nyní pracujete jako sociální pracovník(ce) 28% 2% 7% manažer(ka) projektů management organizace A2. Jak dlouho se věnujete problematice dětí? Ø =12let, Ø*=11let méně než 3 roky od 3 do 4,9 let od 5 do 9,9 let od 1 do 14,9 let od 15 do 24,9 let 25 let a více neví / bez odpovědi * useknutý průměr: průměr z prostředních 9% hodnot A3. Kolik let z tohoto období pracujete jako dobrovolník / člen sdružení nepracoval/a člen vedení / člen s funkcí méně než 3 roky 3 až 4,9 let zaměstnanec až 9,9 let funkcionář i zaměstnanec a více let neví / bez odpovědi Průzkumu se zúčastnili především členové managementů organizací. Průměrně se dotázaní věnují problematice 12 let

9 N=188 Hlavní problémy v grafu jsou uváděna procenta respondentů B1. Jmenujte, prosím, hlavní problémy v oblasti péče o děti se ZP. (až 3 odpovědi) nedostatek financí (bez upřesnění) nezájem veřejnosti, předsudky, posměch 12% integrace, nedostatečná možnost integrace dětí 12% nezájem státu, státních orgánů, neochota úředníků 12% nedostatečná, nevhodná, legislativa, Zákon o ZP 12% ned. financí pro rodiny, pomůcky, na asistenta, úhrady ZP 9% roztříštěná péče do více sektorů, špatná koordinace 9% malá informovanost, osvěta (bez upřesnění) 7% nedostatečná bezbariérovost (prostory, školy, doprava) 7% nedostatek financí pro NNO, pro kult. a soc. zařízení 7% malá informovanost rodičů (na počátku, o dávkách) 6% nedostatek zařízení (bez upřesnění) 6% špatná dostupnost služeb, chybějící služby, čekací doby 6% problémy ve vzdělávání (bez upřesnění) 6% neefektivní využití finančních zdrojů 4% málo (kvalitních) pracovníků ve školství, málo asistentů 4% nezaměstnanost, špatné uplatnění mladých se ZP 4% nedostupnost rehabilitačních, kompenzačních pomůcek 4% málo kvalifikovaných odborníků (bez upřesnění kde) 4% málo kvalifikovaných (kvalitních) sociálních pracovníků 4% málo akcí, srazů pro rodiče, podpora psychiky rodičů 4% neví, bez odpovědi - 9-4% 34% Jako hlavní problém dotázaní spontánně uváděli nedostatek financí. Dále byly zmiňovány nezájem veřejnosti i státu, nedostatečnou integraci, a nedostatečnou legislativu.

10 Kvalita možností zaměstn po škole Množství možnosti zam po škole Nízká bezbariérovost v ČR Přizpůsobení běžných škol Aktivní přístup st. org. k rodičům Malé platy v sociálních službách Systém hodnocení stupně postižení Možnosti samostatného bydlení Nastavení, uplatň. systému dávek Nedostatek asistentů při integraci Legislativa v oblasti obecně Aktivní přístup kr. org k rodičům Nepřipravenost učitelů běžn. škol Možnosti dětí se ZP pro studium Nastavení podm péče v Zákoně Výše úhrad zdravotních pomůcek Neex. služeb rodičům při akut probl Nedostatek ústavů rodinného typu Systém, činnost revizních lékařů Akt přístup obec úřadů k rodičům Neochota org, instit na změnu Činnost MPSV Neex zastřešujícího zákona Nedostatek služeb osobní asist Výše úhrad zdravotnické péče Činnost MZ Informovanost veřejnosti Ochota učitelů běžn škol vyučovat Inf rodičů o nárocích - Zákon Informovanost v oblasti SPOD Počet středisek pro volný čas Činnost MŠMT Ochota ředitelů běžn škol integr Nedost standardů práce st org Postoj veřejnosti k lidem se ZP Nedost práce státu s rodinou Inf rodičů o nárocích - zdr poj 1 % 8 ZÁVAŽNOST problémů ZP dětí I/IV N=188 v grafu jsou uváděna procenta respondentů velmi závažné + závažné Všechny tyto problémy označila více než polovina respondentů jako závažné nebo velmi závažné

11 Nedostatek podpůrných služeb Postoje úřadů k integraci do škol Neex kvalitní práce po ukonč RP Inf rodičů o nárocích - soc dávky Počet středisek respitní péče Činnost obecních úřadů Postoj veřejnosti k integr do škol Neex ps a právní pomoci rodičům Kvalifikace sociálních pracovníků Činnost pracovníků soc odborů Počet středisek rané péče Inf rodičů o činnosti OS Postoj lékařské veřejn k rodičům Dostatečnost sítě speciálních škol Činnost krajských úřadů Počet sociálních pracovníků Inf rodičů o střediscích rané péče Činnost Úřadu vlády Činnost Vládního výb pro ZP obč Aktivní přístup NO k rodičům Činnost NRZP Zájem rodičů o integr do běžné šk Kvalif pracovníků stř pro volný čas Kvalita spec škol pro děti se ZP Kvalif pracovníků stř respitní péče Nedost stand práce NO, kontrola Kvalif pracovníků stř rané péče Kvalita činnosti stř pro volný čas Velký počet zainteres subjektů Kvalita činnosti stř respitní péče Podoba stand práce stř volný čas Podoba stand práce stř resp péče Činnost sdružení rodičů dětí se ZP Podoba stand práce stř rané péče Zájem rodičů o speciální školy Kvalita činnosti stř rané péče Nedost práce NO s rodinou 1 % 8 ZÁVAŽNOST problémů ZP dětí II/IV N=188 v grafu jsou uváděna procenta respondentů velmi závažné + závažné Tyto problémy označila více než polovina respondentů jako závažné nebo velmi závažné

12 Malé platy v sociálních službách Nízká bezbariérovost v ČR Množství možnosti zaměstnávání Kvalita možností zaměstnávání dětí Možnosti samostatného bydlení po Systém hodnocení stupně postižení Nedostatek malých ústavů rodinného Nastavení a uplatňování systému Neexistence služeb akutní pomoci Přizpůsobení běžných škol pro děti Výše úhrad zdravotních pomůcek pro Systém a činnost revizních lékařů Nepřipravenost učitelů běžných škol Aktivní přístup státních orgánů Nastavení podmínek v Zákoně o Nedostatek asistentů pedagoga při Výše úhrad zdravotnické péče pro Legislativa Aktivní přístup krajských orgánů Aktivní přístup obecních úřadů Možnosti dětí se ZP pro studium Ochota učitelů běžných škol Neochota zúčastněných na změnu Činnost Ministerstva práce a Propojení informovanosti v oblasti Počet středisek respitní péče Ochota ředitelů běžných škol Nedostatek služeb osobní asistence Neexistence zastřešujícího zákona o Informovanost veřejnosti o Neexistence terénní a poradenské Činnost Ministerstva zdravotnictví Postoj veřejnosti k lidem se ZP obecně Nedostatečnost standardů práce Nedostatečnost práce s rodinou s Nedostatek podpůrných služeb Informovanost rodičů o nárocích ze ZÁVAŽNOST problémů ZP dětí III/IV 1 % N=188 v grafu jsou uváděna procenta respondentů velmi závažné

13 Činnost obecních úřadů Informovanost rodičů o nárocích ze Informovanost rodičů o jejich Dostatečnost sítě speciálních škol pro Neexistence pomoci rodičům z oblasti Počet středisek pro volný čas dětí se Informovanost rodičů o činnosti Aktivní přístup NO Činnost jednotlivých pracovníků Postoje úřadů k integraci dětí se ZP Činnost krajských úřadů Počet sociálních pracovníků Počet středisek rané péče Postoj veřejnosti k integraci dětí se Činnost Vládního výboru pro Činnost Ministerstva školství, Informovanost rodičů dětí se ZP o Činnost Úřadu vlády Kvalifikace sociálních pracovníků Zájem rodičů dětí se ZP o integraci Postoj lékařské veřejnosti k rodičům Činnost Národní rady zdravotně Kvalita speciálních škol pro děti se ZP Kvalifikace pracovníků středisek pro Kvalita činnosti středisek pro volný Kvalita činnosti středisek rané péče Kvalita činnosti středisek respitní péče Podoba standardů práce středisek Kvalifikace pracovníků středisek rané Kvalifikace pracovníků středisek Podoba standardů práce středisek Činnost sdružení rodičů dětí se ZP Zájem rodičů o speciální školy pro Nedostatečnost standardů práce NO Nedostatečnost práce s rodinou ze Velký počet zainteresovaných Podoba standardů práce středisek ZÁVAŽNOST problémů ZP dětí IV/IV 1 % N=188 v grafu jsou uváděna procenta respondentů velmi závažné

14 Činnost Úřadu vlády Legislativa v oblasti obecně Činnost MZ Nedostatek asistentů při integraci Malé platy v sociálních službách Systém, činnost revizních lékařů Nepřipravenost učitelů běžn. škol Systém hodnocení stupně postižení Nedost standardů práce st org Nedostatek ústavů rodinného typu Neex zastřešujícího zákona Nízká bezbariérovost v ČR Neex kvalitní práce po ukonč RP Neex. služeb rodičům při akut probl Množství možnosti zam po škole Kvalita možností zaměstn po škole Výše úhrad zdravotních pomůcek Přizpůsobení běžných škol Nastavení, uplatň. systému dávek Aktivní přístup kr. org k rodičům Výše úhrad zdravotnické péče Neochota org, instit na změnu Možnosti samostatného bydlení Nedost práce státu s rodinou Nastavení podm péče v Zákoně Činnost MŠMT Postoje úřadů k integraci do škol Aktivní přístup st. org. k rodičům Činnost Vládního výb pro ZP obč Činnost krajských úřadů Neex ps a právní pomoci rodičům Počet středisek pro volný čas Nedostatek služeb osobní asist Ochota učitelů běžn škol vyučovat Možnosti dětí se ZP pro studium Informovanost v oblasti SPOD Postoj veřejnosti k integr do škol SPOKOJENOST s problémy ZP dětí I/II 1 % N=188 v grafu jsou uváděna procenta respondentů velmi spokojen + spokojen S řešením všech těchto problémů není spokojena ani třetina respondentů

15 Akt přístup obec úřadů k rodičům Počet středisek respitní péče Nedostatek podpůrných služeb Činnost MPSV Informovanost veřejnosti Ochota ředitelů běžn škol integr Inf rodičů o střediscích rané péče Inf rodičů o nárocích - zdr poj Podoba stand práce stř resp péče Nedost stand práce NO, kontrola Činnost obecních úřadů Inf rodičů o nárocích - soc dávky Počet středisek rané péče Postoj veřejnosti k lidem se ZP Inf rodičů o nárocích - Zákon Velký počet zainteres subjektů Kvalif pracovníků stř respitní péče Počet sociálních pracovníků Dostatečnost sítě speciálních škol Činnost NRZP Podoba stand práce stř rané péče Inf rodičů o činnosti OS Postoj lékařské veřejn k rodičům Kvalita činnosti stř respitní péče Činnost pracovníků soc odborů Podoba stand práce stř volný čas Kvalita činnosti stř pro volný čas Nedost práce NO s rodinou Kvalif pracovníků stř pro volný čas Kvalif pracovníků stř rané péče Kvalifikace sociálních pracovníků Kvalita spec škol pro děti se ZP Kvalita činnosti stř rané péče Zájem rodičů o integr do běžné šk Zájem rodičů o speciální školy Aktivní přístup NO k rodičům Činnost sdružení rodičů dětí se ZP SPOKOJENOST s problémy ZP dětí II/II 1 % N=188 v grafu jsou uváděna procenta respondentů velmi spokojen + spokojen S řešením těchto problémů není spokojena ani třetina respondentů

16 průměrná ZÁVAŽNOST PROBLÉMU 1 nezávažné,..., 5 velmi závažné N=188 Problémy v oblasti dětí se ZP - SOUHRN CELKOVÁ MAPA / SOUHRN 5 vysoká závažnost a nízká spokojenost 4 3 Legislativa Postoj běžných škol Nedostatek služeb dětem a rodinám Činnost státních orgánů Zaměstnávání Systém dávek / výše úhrad Komunikace aktérů Nedostatečnost standardů práce Dostatečnost, kvalita středisek respitní péče Možnosti studia a bydlení Aktivní přístup st. orgánů Postoj lékařů / stupeň postižení Dostatečnost, kvalita speciálních škol Postoj veřejnosti a úřadů Informovanost rodičů Dostatečnost, kvalita středisek rané péče Dostatečnost, kvalita soc. pracovníků Dostatečnost, kvalita stř. pro volný čas Zájem rodičů o integraci Aktivita a činnost NNO Zájem rodičů o spec. školy průměrná SPOKOJENOST S ŘEŠENÍM 1 nespokojen(a),..., 5 velmi spokojen(a)

17 N=188 6 Závažnost problémů podle typu NO I Legislativa Neexistence zastřešujícího zákona o problematice ZP Nastavení podmínek v Zákoně o sociálních službách Nastavení a uplatňování systému sociálních dávek Systém hodnocení stupně postižení posudkovými lékaři Systém a činnost revizních lékařů zdravotních pojišťoven Výše úhrad zdravotních pomůcek pro děti se ZP Výše úhrad zdravotnické péče pro děti se ZP Občanské sdružení Obecně prospěšná společnost Církevní organizace Nadace, nadační fond

18 Činnost Úřadu vlády Činnost Vládního výboru pro zdravotně postižené občany Činnost Ministerstva práce a sociálních věcí Činnost Ministerstva zdravotnictví Činnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Činnost Národní rady zdravotně postižených Činnost sdružení rodičů dětí se ZP Činnost krajských úřadů Činnost obecních úřadů Činnost jednotlivých pracovníků sociálních odborů N= Závažnost problémů podle typu NO II Občanské sdružení Obecně prospěšná společnost Církevní organizace Nadace, nadační fond

19 Velký počet zainteresovaných subjektů v péči o děti se ZP Počet sociálních pracovníků Kvalifikace sociálních pracovníků Neochota zúčastněných na změnu systému Počet středisek rané péče Kvalifikace pracovníků středisek rané péče Podoba standardů práce středisek rané péče Kvalita činnosti středisek rané péče Neexistence terénní a poradenské práce po skončení rané péče N= Závažnost problémů podle typu NO III Občanské sdružení Obecně prospěšná společnost Církevní organizace Nadace, nadační fond

20 Zájem rodičů dětí se ZP o integraci do běžné školy Ochota ředitelů běžných škol integrovat děti s postižením Ochota učitelů běžných škol vyučovat třídy s integrovanými dětmi se ZP Nepřipravenost učitelů běžných škol vyučovat třídy s integrovanými dětmi Přizpůsobení běžných škol pro děti se ZP (stavební, kapacitní ) Nedostatek asistentů pedagoga při integraci dětí se ZP do běžných škol Postoj veřejnosti k integraci dětí se ZP do běžných škol Postoje úřadů k integraci dětí se ZP do běžných škol N= Závažnost problémů podle typu NO IV Občanské sdružení Obecně prospěšná společnost Církevní organizace Nadace, nadační fond - 2 -

21 Dostatečnost sítě speciálních škol pro děti se ZP Zájem rodičů o speciální školy pro děti se ZP Kvalita speciálních škol pro děti se ZP Informovanost rodičů o nárocích ze Zákona o sociálních službách Informovanost rodičů o nárocích ze zdravotního pojištění Informovanost rodičů o jejich nárocích na sociální dávky Informovanost rodičů dětí se ZP o střediscích rané péče Informovanost rodičů o činnosti občanských sdružení N= Závažnost problémů podle typu NO V Občanské sdružení Obecně prospěšná společnost Církevní organizace Nadace, nadační fond

22 N=188 5 Závažnost problémů podle typu NO VI Aktivní přístup státních orgánů Aktivní přístup krajských orgánů 18 Aktivní přístup obecních úřadů Aktivní přístup NO 43 Počet středisek respitní péče (odlehčovací střediska) Kvalifikace pracovníků středisek respitní péče Podoba standardů práce středisek respitní péče Kvalita činnosti středisek respitní péče Občanské sdružení Obecně prospěšná společnost Církevní organizace Nadace, nadační fond

23 N=188 7 Závažnost problémů podle typu NO VII Neexistence služeb akutní pomoci rodičům Neexistence pomoci rodičům z oblasti psychologie a práva Počet středisek pro volný čas dětí se ZP Kvalifikace pracovníků středisek pro volný čas dětí se ZP Podoba standardů práce středisek pro volný čas dětí se ZP Kvalita činnosti středisek pro volný čas dětí se ZP Množství možnosti zaměstnávání dětí se ZP po ukončení školy Kvalita možností zaměstnávání dětí se ZP po ukončení školy Občanské sdružení Obecně prospěšná společnost Církevní organizace Nadace, nadační fond

24 N=188 7 Závažnost problémů podle typu NO VIII Možnosti dětí se ZP pro studium Možnosti samostatného bydlení po dovršení dospělosti Postoj veřejnosti k lidem se ZP obecně Postoj lékařské veřejnosti k rodičům dětí se ZP Nízká bezbariérovost v ČR Nedostatečnost Nedostatečnost Nedostatečnost Nedostatečnost standardů standardů práce s rodinou práce s rodinou práce státních orgánů práce NO a jejich kontrola s dítětem se ZP ze strany státu ze strany NO Občanské sdružení Obecně prospěšná společnost Církevní organizace Nadace, nadační fond

25 N=188 8 Závažnost problémů podle typu NO IX Propojení informovanosti v oblasti Informovanost veřejnosti o problematice dětí se ZP Nedostatek služeb osobní asistence na straně jejich nabídky Nedostatek podpůrných služeb socíál. Práv. Nedostatek malých Malé platy v sociálních ústavů rodinného typu službách pro děti s nejvážnějšími ZP Občanské sdružení Obecně prospěšná společnost Církevní organizace Nadace, nadační fond

26 N=188 Postoj veřejnosti, publicita v grafech jsou uváděna procenta respondentů B4. Měla by se podle Vás podílet veřejnost na řešení problémů dětí se ZP například následujícími způsoby? větší tolerancí vůči postižení celkově vstřícnějším postojem k integraci dětí se individuálními dary neziskovým vyšší účastí na veřejných sbírkách individ dary přímo rodinám s dětmi se ZP B5. Myslíte si, že se veřejnost dostatečně zajímá o problematiku dětí se zdravotním postižením? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví / bez odpovědi 3% 2% 59% 17% 2 % 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 9% 1% B6. Myslíte si, že by vedla větší publicita problematiky dětí se zdravotním postižením? k vstřícnějšímu postoji veřejnosti k jinak určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bo % 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 9% 1% určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bo Valná většina dotázaných si myslí, že by veřejnost měla být tolerantnější k postižení obecně i k integraci postižených dětí do běžného života. ¾ se nedomnívají, že se veřejnost dostatečně zajímá o problematiku. Větší publicita by dle dotázaných vedla ke vstřícnějšímu postoji veřejnosti k ZP dětem, k získání většího množství peněz i k lepšímu řešení problémů dětí se ZP. k získání více peněz pro pomoc dětem k lepšímu řešení problémů dětí se ZP k něčemu dalšímu % 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 9% 1%

27 Zařízení organizací N=17 NE nadace ani nadační fondy C8. Má Vaše organizace nějakou pobočku / další zařízení? C9. Uveďte prosím tyto parametry Vašeho zařízení, kde se věnujete přímé péči o klienty (o děti se ZP). 74% ne N=127 nemáme zařízení pro přímou péči lůžkové neví / bez odpovědi ambulantní smíšené 25% ano N=42 C1. Uveďte prosím tyto parametry všech Vašich zařízení, kde se věnujete přímé péči o klienty. Počet krajů, kde Počet organizací má NO zařízení neuvedeno 5 neuvedeno 1% % 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 9% 1% Bližší informace o svém zařízení uvedlo 53 organizací. Celková kapacita zařízení je v rozmezí 5 až 11 klientů. 46 dotázaných uvedlo kapacitu menší než 1 klientů, prostřední hodnota z 53 údajů je 3 klientů. 13 organizací uvedlo, že během jednoho roku poskytne své služby více než 1 klientů, 2 organizací naopak poskytuje ročně své služby méně než 3 klientům. Za půl roku přijmou zařízení v průměru 3 nových klientů, 3/4 z nich ale nepřijmou více než 1 nových klientů. Průměrně využívají klienti zařízení 6 let. 24 organizací má alespoň jedno ambulantní zařízení a 4 organizace mají smíšené zařízení. 16 organizací typy zařízení nespecifikovaly. Bližší informace o zařízeních uvedlo 28 respondentů. Celková kapacita všech zařízení se pohybovala od 8 až po 12 klientů. 2/3 dotázaných se ale vešly do 1. 5 organizací uvedlo, že během jednoho roku poskytne své služby více než 1 klientů, 1 organizací naopak poskytuje ročně své služby méně než 5 klientům. Prostřední hodnota (median) je 79 klientů. 2 z 24 organizací, které uvedly počet nových klientů za půl roku, odpovědělo hodnotu menší než 1, 12 organizací pak menší než 1 nových klientů. Validních odpovědí -na 27otázku - délky využívání zařízení je velice málo, často nelze určit.

28 Činnosti organizací N=188 v grafech jsou uváděna procenta dotázaných organizací C11. Jakým činnostem se Vaše organizace věnuje? Uveďte všechny, které děláte. C12. A kterou z nich je možno považovat za Vaši hlavní činnost? % 2% 4% 6% 8% 1% Volnočasové aktivity Aktivní osvěta v oblasti péče o děti se ZP Podpůrné služby pro rodiny soc-právní pomoc Služby osobní asistence Podpůrné služby pro rodiny psych a terap pomoc Vytváření konkr praktických postupů při poskytování péče Podpůrné služby pro rodiny materiální pomoc Vytváření teor a metodol rámce pro péči o děti se ZP Participace na výuce/integraci dětí do běžných škol Vzdělávání profesionálů v oblasti péče o děti se ZP Péče o chronicky nemocné a postižené děti v rodinách Odborná psychologická a terap pomoc pracovníkům Odborná supervize pro pracovníky pracující s dětmi se ZP Podpůrné služby pro rodiny odborná supervize Odlehčovací služby Podíl na legislativním řešení péče o děti se ZP Odborná terapeutická pomoc pracovníkům Pomoc dětem opouštějící ústavní péči sociálně právní Detekce poruch a vad dítěte, diagnostika, opatření Materiální pomoc ústavním zařízením pro děti se ZP Pomoc dětem opouštějící ústavní péči terapeutická Výzkum v oblasti péče o děti se ZP Pomoc dětem opouštějící ústavní péči materiální Jiné 2% 3% 4% 3% 2% 1% 2% 1% 1% 2% 1% 2% 2% 1% % 29% 28% 28% 27% 23% 23% 22% 21% 2% 18% 17% 16% 14% 12% 12% 11% 8% 11% 15% 21% 35% 5% 47% 47% 44% 4% všechny činnosti hlavní činnost Polovina dotázaných organizací poskytuje volnočasové aktivity, téměř polovina pak se věnuje osvětě a sociálně-právní pomoci rodinám se ZP dětmi. Mezi hlavními činnostmi byly především jmenovány osobní asistence a volnočasové aktivity. ¼ dotázaných organizací nedokázala vybrat jednu hlavní činnost. Stacionáře, aktivizační služby, raná péče, zdravotnické zařízení, nadační příspěvky

29 N=188 Práce organizace C15. Používáte v práci Vaší organizace nějakou metodiku řízení organizace? v grafech jsou uváděna procenta dotázaných organizací C14. Má Vaše organizace nějakou akreditaci k provádění činností v péči o děti se ZP? C17. Má Vaše organizace nějakou odbornou metodiku práce s Vaší cílovou skupinou (dětmi a jejich rodinami )? ano ne 67% ne 57% ne 59% 39% 33% 43% neuvedeno 2% ano ano C16. Používáte v práci Vaší organizace nějakou metodiku řízení projektů (projektovou metodiku)? ano ne registrace poskytování soc. služeb / MPSV osobní asistence škola v registru škol / MŠMT standardy soc. služeb / soc. péče / MPSV vlastní metodika vzdělávací program / MŠMT standardy / metodiky / příslušné zákony bez specifikace portage bazální stimulace 48% 51% neuvedeno 1%

30 N=188 Klienti jemné členění v grafech jsou uváděna procenta dotázaných organizací C18. Která z těchto skupin je Vaším hlavním klientem? C19. Které další skupiny patří mezi Vaše klienty? Děti s poruchami pohybového ústrojí Děti s poruchami mentálních funkcí Děti s poruchami neurologických funkcí Děti s kombinovaným postižením smyslových funkcí Děti s poruchami nervového systému Děti se sluchovým postižením Děti se ZP zraku Děti s duševním postižením / s poruchami psych. funkcí Děti se ZP jiných smyslových funkcí Děti s poruchami hlasu a funkce řeči Děti s poruchami respiračních funkcí Děti s poruchami metabolismu Děti s poruchami imunologických funkcí Děti s poruchami kardiovaskulárních funkcí Děti s endokrinními (hormonálními) poruchami Děti s poruchami zažívání Děti s poruchami hematologických funkcí Děti s poruchami urologických a reprodukčních funkcí Děti s poruchami kůže Státní správa v oblasti péče o děti se ZP Jiné neziskové organizace Jiní, nejmenovaní klienti 3% 6% 2% 6% 4% 2% 1% 1% 2% 27% 26% 18% 16% 14% 11% 1% 1% 8% 7% 7% 2% 6% 6% 1% 6% 4% 15% 19% 4% 8% 15% 24% 35% 34% 31% 55% 52% všechni klienti hlavní klienti Mezi nejčastějšími klienty dotázaných organizací patří děti s poruchami pohybového ústrojí a děti s poruchami mentálních funkcí. Tyto děti jsou také nejčastěji hlavními klienty. 18% nespecifikovalo jednu skupinu hlavních klientů. děti s kombinovaným postižením, rodiny s postiženými dětmi, rodiny s hyperaktivními dětmi, autisté, onkologicky nemocné děti, v ohrožení života, osoby pomáhající ZP dětem % 2% 4% 6% 8% 1% - 3 -

31 N=188 Klienti hrubé členění, dle oblastí tělesné postižení mentální postižení smyslové postižení vnitřní postižení duševní postižení poruchy hlasu, fce řeči poruchy kůže státní správa jiné NO jiní klienti 4% 2% 18% 2% 17% 18% 18% 1% 14% 1% 6% 4% 4% 8% 15% v grafech jsou uváděna procenta dotázaných organizací 59% 56% 51% všechni klienti hlavní klienti 24% C18. Která z těchto skupin je Vaším hlavním klientem? C19. Které další skupiny patří mezi Vaše klienty? Celá ČR N=188 18% nespecifikovalo jednu hlavní činnost mentální postižení tělesné postižení smyslové postižení duševní postižení vnitřní postižení poruchy hlasu, fce řeči poruchy kůže státní správa jiné NO jiní klienti Morava N=67 21% 8% 61% 6% 3% 54% 3% 18% 2% 13% 13% 1% nespecifikovalo 2% 6% jednu hlavní činnost % všechni klienti 5% hlavní klienti 21% 31% tělesné postižení smyslové postižení mentální postižení vnitřní postižení duševní postižení poruchy hlasu, fce řeči poruchy kůže státní správa jiné NO jiní klienti % 2% 4% 6% 8% 1% Praha N=43 9% 5% 5% 5% 23% 14% 35% 3% 19% 19% 7% 51% 49% 23% nespecifikovalo jednu hlavní činnost % všechni klienti 7% 14% hlavní klienti 9% 12% % 2% 4% 6% 8% 1% mentální postižení tělesné postižení smyslové postižení duševní postižení vnitřní postižení poruchy hlasu, fce řeči státní správa poruchy kůže jiné NO jiní klienti % 2% 4% 6% 8% 1% Čechy bez Prahy N=78 8% 17% 5% 15% 12% 9% 5% 3% 8% 13% 26% 24% 5% 63% 62% 22% nespecifikovalo jednu hlavní činnost všechni klienti hlavní klienti 24% % 2% 4% 6% 8% 1%

32 N=188 Žádost o finanční prostředky v grafech jsou uváděna procenta dotázaných organizací C21. Žádali jste někdy o finanční prostředky pro činnost Vaší organizace? % 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 9% 1% ano ne neuvedeno Obec 82% 14% 4% Kraj 79% 19% 2% České nadace / nadační fondy 75% 2% 5% MPSV 72% 23% 5% MZ 45% 44% 11% Mezinárodní organizace / fondy 42% 45% 13% MŠMT 39% 51% 1% Jiné státní subjekty 4% 48% 12% Více než ¾ dotázaných NO uvedly, že někdy zažádali o prostředky: obec, kraj a české nadace. 6% někdy zažádaly u alespoň 5 různých zdrojů. 4% organizací nezaškrtlo žádný ze zdrojů financí. 3% Počet oblastí, kde někdy žádaly o finanční prostředky. 24% 2% 14% 1% 13% 12% 11% 1% 5% 6% %

33 N=188 Získávání finančních prostředků I/II v grafech jsou uváděna procenta dotázaných organizací C22. Jakým způsobem získáváte finanční prostředky pro činnost Vaší organizace? Sponzoři, firemní dárci Individuální dárci Dotace obce Dotace MPSV Dotace kraje Nadace / nadační fondy Vlastní činnost Poskytování služeb za úhradu Dotace jiných státních subjektů Mezinárodní organizace veřejné sbírky, benefice, EU Jiný zdroj 9% 7% 3% 24% opakovaně sporadicky ne neuvedeno 57% 34% 5% 4% 36% 41% 38% 27% 56% 69% 64% 59% 36% 26% 17% 32% 19% 13% 56% 32% 13% 11% 31% 4% 44% 55% 25% 17% 21% 26% 9% 3% 3% 7% 1% % 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 9% 1% 3% 3% 6% 6% 7% Více než ¾ dotázaných NO uvedly, že finanční prostředky opakovaně nebo sporadicky získávají od: sponzorů/firemních dárců, individuálních dárců, obce, MPSV. ¾ získávají alespoň od 6 různých zdrojů. 2% organizací nezaškrtlo žádný ze zdrojů financí. 3% 2% 1% % Počet oblastí, odkud získávají finanční prostředky opakovaně nebo sporadicky 18% 15% 15% 13% 1% 8% 7% 4% 4% 2% 3%

34 N=188 Získávání finančních prostředků II/II C23. Jak byste procentuelně rozdělil(a) Váš roční objem prostředků z hlediska původu peněz? Dotace MPSV Sponzoři, firemní dárci Dotace kraje Dotace obce Individuální dárci Vlastní činnost Posk. služeb za úhradu Dotace jiných st. subjektů Nadace / nadační fondy Mezinárodní organ. / fondy Jiný zdroj n=177 - odpověděly % v grafech jsou uváděna procenta dotázaných NO finanční součet 1% 13 prostředky C25. Jak problematicky vycházíte s Vašimi zdroji? bez problémů s určitými problémy velmi obtížně neuvedeno lidské zdroje - dobrovolníci lidské zdroje - odborníci % 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 9% 1% Hlavním zdrojem financí je MPSV. Více než ½ dotázaných NO ročně hospodaří s max. 3 mil. Kč. 6% dotázaných NO nemá problém s dobrovolníky. Téměř 1/3 dotázaných NO má velké potíže s financemi. 2 C24Z. Zařaďte, prosím, finanční objem hospodaření Vaší org. do jedné z kategorií: <1 mil Kč 3 4,9 mil Kč 1 2,9 mil Kč 5 9,9 mil Kč 1 19,9 mil Kč neví / BO 2 99,9 mil Kč % 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 9% 1%

35 Přínos státních institucí N=188 v grafu jsou uváděna procenta respondentů C26. Jak byste ohodnotil(a) celkový přínos státních a příspěvkových institucí pro řešení problematiky dětí se zdravotním postižením v následujících oblastech? velmi přínosné spíše přínosné spíše nepřínosné nepřínosné neuvedeno Metodika péče o děti se ZP 1% 48% 34% 5% Legislativa v oblastech péče o děti se ZP 5% 51% 32% 9% Oblast prevence 13% 43% 35% 6% Řešení konkrétních případů 11% 41% 34% 12% Přínos nestátních peněz do oblasti péče o děti se ZP 19% 31% 32% 13% Oblast pomoci dětem v integraci do běžných škol 11% 34% 35% 17% Oblast pomoci rodinám dětí se ZP 9% 36% 39% 13% Medializace problémů dětí se ZP 1% 31% 41% 15% Péče o děti při vstupu do života 6% 2% 45% 27% % 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 9% 1% Dle dotázaných státní a příspěvkové organizace nejméně přispívají k řešení problémů dětí se zdravotním postižením vstupujících do života. Dalšími hůře hodnocenými oblastmi jsou medializace problému, pomoc rodinám a pomoc při integraci do běžných škol

36 N=188 Očekávané činnosti státních institucí I/II v grafu jsou uváděna procenta respondentů finance, finanční zajistění, více financí podpora rodiny, vzdelávání rodičů 11% více aktivity, větší zájem, nasazení v terenní práci 1% zvýšit péči o děti, volnočasové aktivity, integrace 9% vstřícnější, lidský přístup 8% dořešit legislativu, lepší legislativa 7% větší spolupráce, zlepšení spolupráce 6% jasná pravidla pro financování 6% zmapovat, zmenit systém, koncepce 6% větší informovanost, medializace, více informací v médiích 5% zvýšit mzdy v soc sl, zvýšit počet pracovníků, organizací 4% zameřaní na konkrétní případ, jednotlivce 3% větší podpora NO, podnikatelského sektoru 3% více klientů, kapacity, dostatek služeb 3% méně administrativy 3% flexibilita, pružnost 3% funkčnost, komplexnost služeb 2% systematický, profesionálnější přístup 1% metodická pomoc 1% nic 1% irelevantní1% jiná (jednotlivá, nezařaditelná) činnost 1% neví 7% bez odpovědi 1% 2% C27. Co byste Vy osobně očekával(a) od státních a příspěvkových institucí v oblasti péče o děti se zdravotním postižením, tj. co by podle Vás měly dělat a nedělají? 5 % Ti, kteří se vyjádřili, jmenovali především finance-zajištění financí a dále podpora rodiny / vzdělávání rodičů.

37 Očekávané činnosti státních institucí II/II N=188 v grafu jsou uváděna procenta respondentů C28. Které z těchto činností by podle Vás státní a příspěvkové instituce měly v péči o děti se zdravotním postižením dělat? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví / BO Aktivní osvěta pro začleňování dětí se ZP do společnosti Vzdělávání v oblasti péče o děti Koncepční řešení problematiky dětí se ZP Následná péče = programy pro děti opouštějící úst. péči Odborná pomoc dětem a rodinám Poradenská činnost Metodologické řešení problematiky dětí se ZP Vytváření konkrétních metodik pomoci dětem se ZP Legislativní řešení problematiky Terénní práce Detekce poruch a vad, diagnostika a podklady pro opatření Konkrétní terénní práce Respitní péče Výzkum % 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 9% 1% U každé z jmenovaných činností se alespoň ¾ dotázaných vyjádřily, že by je státní nebo příspěvkové instituce měly dělat

38 N=188 Služby klientům, komunikace s nimi v grafech jsou uváděny procenta dotázaných NO C3. Jak komunikujete Vaše služby vůči Vašim klientům? Internetové (webové) stránky Přímá terénní práce Letáky na úřadech Letáky v ordinacích lékařů / v nemocnicích Inzerce v médiích obecně Inzerce ve specializovaných médiích C29. Provádí Vaše organizace průzkum se zaměřením na zjištění potřeb Vašich klientů? Jak často? 73% 71% 94% ano ne neuvedeno 23% 27% 66% 57% 44% 3% 39% 5% Polovina dotázaných NO provádí průzkum na zjištění potřeb svých klientů alespoň jednou do roka. Téměř třetina odpověděla, že nic takového ještě každý rok / častěji než 1x za rok nezrealizovala. jednou za 2-3 roky méně často než 1x za 3 roky zatím pouze jednou během našeho působení nikdy, zatím vůbec ne neví / bez odpovědi 4% % 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 9% 1% Přes internetové stránky komunikují své služby téměř všechny dotázané NO. Přímo v terénu pak téměř ¾ NO % 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 9% 1% Z těch organizací, které nikdy neprováděli průzkum potřeb svých klientů je 43 % občanských sdružení, 2 % obecně prospěšných společností a nadací, a 18 % církevních institucí