Další servery s elektronickým obsahem

Transkript

1

2 Právní upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Používání elektronické verze knihy je umožněno jen osobě, která ji legálně nabyla v rozsahu stanoveném autorským zákonem. Elektronická kniha je datový soubor, který lze užívat pouze v takové formě, v jaké jej lze stáhnout z portálu. Jakékoliv neoprávněné užití elektronické knihy nebo její části, spočívající např. v kopírování, úpravách, prodeji, pronajímání, půjčování, sdělování veřejnosti nebo jakémkoliv druhu obchodování nebo neobchodního šíření je zakázáno! Zejména je zakázána jakákoliv konverze datového souboru nebo extrakce části nebo celého textu, umisťování textu na servery, ze kterých je možno tento soubor dále stahovat, přitom není rozhodující, kdo takového sdílení umožnil. Je zakázáno sdělování údajů o uživatelském účtu jiným osobám, zasahování do technických prostředků, které chrání elektronickou knihu, případně omezují rozsah jejího užití. Uživatel také není oprávněn jakkoliv testovat, dekompilovat, zkoušet či obcházet technické zabezpečení elektronické knihy. Děkujeme že elektronické knihy nelegálně nešíříte. Podporujete tak vznik dalších elektronických titulů. Kopírování zabíjí elektronické knihy! (c) Computer Media s.r.o. Všechna práva vyhrazena. info@computermedia.cz Další servery s elektronickým obsahem videoprírucky.cz

3 nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví

4 Ekonomie nejen k maturitě Ekonomie nejen k maturitě 1.díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl 1 Díl Obecná ekonomie Návrh vnitřního layoutu: Pavel Navrátil Zlom a sazba: Ing. Michal Jiříček Návrh obálky: Ing. Michal Jiříček, Pavel Navrátil Jazyková úprava: PhDr. Dagmar Procházková Odborná spolupráce: Ing. Marek Moudrý, Ing. Daniela Šlézarová Interní verze: 3.0 Computer Media s.r.o. Vydání třetí, 2010 Všechna práva vyhrazena ISBN: Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez písemného svolení vydavatele. Adresa: Computer Media, s.r.o. Hrubčická Kralice na Hané Česká republika Telefon: Fax: info@computermedia.cz Web: Zajímá nás Váš názor! Líbí se Vám tato učebnice? Co v ní postrádáte? Tipy, postřehy a názory pište na adresu info@computermedia.cz. Děkujeme Vám. Nakladatelství a vydavatelství R Partnerským serverem této knihy je i škola.cz Vaše elektronická škola 2

5 TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ OBSAH 1. DÍLU - OBECNÁ EKONOMIE Tento díl je zaměřen na oblast makroekonomie. Objasňuje základní členění ekonomie jako vědy, správné zařazení ekonomických jevů, informací a pojmů do její příslušné části. Vysvětluje princip tržního mechanismu, defi nuje základní prvky trhu a zákonitosti, kterými se tržní hospodářství řídí. Pojednává o potřebě vzniku peněz a jejich opodstatnění v ekonomickém prostředí. Současně je zde vysvětlena i úloha a pozice státu a bank v ekonomice tržního hospodářství. Základní ekonomické pojmy Úvod do tržního hospodářství Trh výrobků a služeb Ostatní trhy Doprovodné jevy tržního mechanismu Úloha státu v tržním hospodářství Nástroje hospodářské politiky státu Národní hospodářství Národohospodářské agregáty Banky a jejich úloha v národním hospodářství Cyklický vývoj tržního hospodářství Zahraniční obchod OBSAH 2. DÍLU - EKONOMIKA PODNIKU Učebnice odůvodňuje vznik, existenci a cíle podniku jako ekonomického celku, objasňuje jeho vztahy k národnímu hospodářství, popisuje vnější i vnitřní jevy a procesy, které v podniku probíhají. Vysvětluje rovněž podmínky, za kterých dochází k zániku podniku. Učebnice vychází z obecné ekonomické teorie a čerpá poznatky z celé řady dalších ekonomických disciplín. Je v ní vysvětleno, že ekonomika podniku je nejen teoretickou vědní disciplínou, ale především disciplínou praktickou. Podstata podniku Financování podniku Majetek podniku a jeho pořizování Činnosti podniku Personalistika podniku Výrobní náklady podniku Vnější vztahy podniku Rozvoj podniku, sdružování, sanace a zánik podniku Formy elektronického bankovnictví Provozní dokumenty podniku Oba díly jsou zhruba stejně rozsáhlé, mají stejnou grafi ku, způsob výkladu apod. 3

6 Ekonomie nejen k maturitě 1 Díl Obecná ekonomie 4

7 Obsah OBSAH 1. ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY PŘEDMĚT EKONOMIE ČLENĚNÍ EKONOMIE Makroekonomie Mikroekonomie ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ OTÁZKY A EKONOMICKÉ SYSTÉMY ÚVOD DO TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ POTŘEBY VÝROBA A VÝROBNÍ PROCES ZBOŽÍ A JEHO DVĚ STRÁNKY PENÍZE Funkce peněz ZÁKLADNÍ PRVKY TRŽNÍHO MECHANISMU ČLENĚNÍ TRHU Členění trhu z územního hlediska Členění trhu z hlediska druhu a množství TRH VÝROBKŮ A SLUŽEB POPTÁVKA FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA POPTÁVKU PRUŽNOST POPTÁVKY Extrémy cenové elasticity NABÍDKA Jiné faktory působící na nabídku VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ NABÍDKY A POPTÁVKY ZMĚNY TRŽNÍ ROVNOVÁHY OSTATNÍ TRHY TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ Základní skupiny výrobních faktorů Trh půdy Trh práce Nezaměstnanost a úřady práce FINANČNÍ TRHY Nabídka a poptávka na finančních trzích Trhy finančního kapitálu Dluhopisy, akcie, směnky, podílové listy, šeky Burza s cennými papíry DOPROVODNÉ JEVY TRŽNÍHO MECHANISMU NEDOKONALOSTI TRŽNÍHO MECHANISMU Monopol Metody sloužící k omezování činnosti a vlivu monopolu Další nedokonalosti tržního mechanismu NEZAMĚSTNANOST Míra nezaměstnanosti, výpočet Typy nezaměstnanosti Tendence ke zvyšování nezaměstnanosti INFLACE Index spotřebitelských cen, výpočet Stupně inflace Dopady inflace

8 Ekonomie nejen k maturitě 1 Díl Obecná ekonomie 6. ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ STÁT NA STRANĚ NABÍDKY A POPTÁVKY STÁT JAKO ČINITEL VYTVÁŘEJÍCÍ A OVLIVŇUJÍCÍ EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA VLÁDY SELHÁVÁNÍ STÁTU V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ NÁSTROJE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY STÁTU MONETÁRNÍ POLITIKA STÁTU Přímé nástroje monetární politiky státu Nepřímé nástroje monetární politiky státu FISKÁLNÍ POLITIKA STÁTU Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu OBCHODNÍ POLITIKA STÁTU Přímé nástroje obchodní politiky státu Neřímé nástroje obchodní politiky státu DŮCHODOVÁ A SOCIÁLNÍ POLITIKA STÁTU Přímé nástroje důchodové a sociální politiky státu Neřímé nástroje důchodové a sociální politiky státu NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ DLE PRINCIPU FINANCOVÁNÍ Ziskový (tržní) sektor Neziskový (netržní) sektor SOUKROMÝ A VEŘEJNÝ SEKTOR VEŘEJNÁ EKONOMIE NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ AGREGÁTY ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ Ukazatele životní úrovně MĚŘENÍ TOKŮ V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ Národní produkt a národní důchod Hrubý národní produkt a hrubý národní důchod METODY VÝPOČTU HRUBÉHO NÁRODNÍHO PRODUKTU DALŠÍ NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ UKAZATELE HDP (HNP) na obyvatele Mimoekonomické faktory Čistý ekonomický blahobyt Čistý národní produkt (čistý domácí produkt) Porovnání zemí dle HDP v objemovém vyjádření Ekonomická úroveň daného státu Ekonomický růst BANKY A JEJICH ÚLOHA V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ FORMY PENĚZ Reálné a ideální peníze VZNIK BANK Úvěrové peníze - bankovky FUNKCE KOMERČNÍCH (OBCHODNÍCH) BANK A JEJICH ZÁKLADNÍ ČINNOSTI ÚVĚRY Krátkodobé úvěry Dlouhodobé financování FUNKCE A POSTAVENÍ CENTRÁLNÍ BANKY Funkce centrální banky

9 Obsah 11. CYKLICKÝ VÝVOJ TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ EKONOMICKÝ RŮST Tempo růstu Extenzivní faktory růstu Intenzivní faktory růstu HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS Konjunktura Recese (deprese) Krize Oživení (obnova) PŘÍČINY CYKLICKÉHO VÝVOJE TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Exogenní (vnější) faktory Endogenní (vnitřní) faktory ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČLENĚNÍ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Export, import, reexport RIZIKA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Rizika hospodářská Rizika dopravní Riziko nepřevzetí zboží Riziko neplacení Rizika politická Rizika přírodní a náhodná EXPORTNÍ OPERACE Příprava exportní operace Uzavření a realizace kupní smlouvy IMPORTNÍ OPERACE Importní marketing Nalezení obchodního partnera Uzavření kupní smlouvy Financování dovozu Plnění kupní smlouvy Kooperace institucí zahraničního obchodu CLO A CELNÍ POLITIKA Orgány celní kontroly - celní správa MEZINÁRODNÍ OBCHOD A JEHO VÝHODY Absolutní výhody - monopol přírodních a klimatických podmínek Existence komparativních výhod Faktory působící v mezinárodním obchodu Ochrana vnitřního trhu země vůči zahraniční konkurenci PODNIKÁNÍ V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE KLÍČ POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA

10 Ekonomie nejen k maturitě 1 Díl Obecná ekonomie Vážení studenti, milí čtenáři, v současnosti snad ani neexistuje oblast lidské činnosti, do které by nezasahovala ekonomika, ať už ji chápeme z hlediska celosvětového, anebo z pohledu běžného denního života fi rmy či jedince. Ekonomika se dotýká jakékoliv činnosti člověka, a to bez ohledu na to, zda chce, či nikoliv, zda ekonomickým pojmům a principů rozumí, či ne. Ekonomika ovlivňuje činnost státu jako takového, promítá se do legislativy, kterou se řídí fi rmy a instituce, a svými mechanismy předurčuje chod hospodářství dané země. Titul Ekonomie nejen k maturitě vás s problematikou této nauky podrobně seznámí. Koncepce titulů Ekonomie nejen k maturitě: Ekonomie nejen k maturitě 1. díl obecná ekonomie Ekonomie nejen k maturitě 2. díl ekonomika podniku Ekonomie nejen k maturitě příklady a cvičení ZADÁNÍ a ŘEŠENÍ Ekonomie nejen k maturitě testy ZADÁNÍ a ŘEŠENÍ Ekonomie nejen k maturitě ekonomické výpočty a projekty Ekonomikou jako konkrétní činností se zabývá vědní disciplína, která se nazývá ekonomie. Makroekonomie, obsažená v 1. díle učebnice Ekonomie nejen k maturitě obecná ekonomie, objasňuje základní členění ekonomie jako vědy, správné zařazení ekonomických jevů, informací a pojmů do její příslušné části. Vysvětluje princip tržního mechanismu, defi nuje základní prvky trhu a zákonitosti, jimiž se tržní hospodářství řídí. Pojednává o potřebě vzniku peněz a jejich opodstatnění v ekonomickém prostředí. Současně je zde vysvětlena i úloha a pozice státu a bank v ekonomice tržního hospodářství. Na tuto učebnici navazuje 2. díl s názvem Ekonomie nejen k maturitě ekonomika podniku, který obsáhle pojednává o vzniku, existenci a činnosti podniku - typického ekonomického celku. Objasňuje vztahy podniku k národnímu hospodářství, popisuje vnější i vnitřní jevy a procesy, které v podniku probíhají. Ekonomika podniku je především disciplínou praktickou. Výuka 1. a 2. dílu učebnic je rozšířena o praktickou cvičebnici s názvem Ekonomie nejen k maturitě příklady a cvičení, která vhodně doplňuje teoretickou výuku obecné ekonomie a zejména pak ekonomiky podniku. Skládá se z dílu Ekonomie nejen k maturitě příklady a cvičení ZADÁNÍ, který obsahuje zadání příkladu, data důležitá pro výpočet a prázdné místo pro vypracování výpočtu. Díl Ekonomie nejen k maturitě příklady a cvičení ŘEŠENÍ obsahuje jak zadání příkladu, tak i jeho správné řešení. Znalosti učiva obou dílů učebnic je možné ověřovat prostřednictvím teoretické cvičebnice Ekonomie nejen k maturitě testy. Cvičebnice je koncipována v podobě otevřených i uzavřených otázek, otázek s výběrem pouze správných odpovědí či doplnění schématu. Skládá se z dílu Ekonomie nejen k maturitě testy ZADÁNÍ, který je navržen tak, aby zatržení správných možností a zapsání správných odpovědí mohl student provádět přímo do této knihy. Díl Ekonomie nejen k maturitě testy ŘEŠENÍ obsahuje správně zatržené odpovědi a zodpovězené otázky z cvičebnice ZADÁNÍ. Na látku 1. a 2. dílu učebnic volně navazuje titul Ekonomie nejen k maturitě ekonomické výpočty a projekty. Jedná se o specializovanou publikaci obsahující sbírku rozsáhlých výpočtů, příkladů a projektů, které jsou doplněny o rozšířenou teoretickou látku a komentáře. Titul je velmi prakticky zaměřený a může být vhodnou průpravou např. při koncepci podnikatelského záměru, sestavování kalkulací, výpočtů mezd, daní, splátek leasingu, odpisů, stanovení hospodářského výsledku apod. V jednotlivých kapitolách těchto učebnic najdete ilustrační grafi ku a schémata, v zápatí pak odkazy na užitečné či zajímavé webové stránky, které vedou k dalším zdrojům informací, přesným defi nicím pojmů atd. Cvičebnice s příklady se odkazují na jednotlivé kapitoly 1. a 2. dílu učebnice Ekonomie nejen k maturitě. Věříme, že vám tyto knihy pomůžou pochopit a zvládnout základy ekonomie a dostatečně se v tomto oboru připravit na následující praxi. S přáním mnoha úspěchů autoři 8

11 Doprovodné jevy tržního mechanismu 4. Jaká zvláštnost je na grafi ckém znázornění křivek nabídky a poptávky na trhu půdy? 5. Čím vysvětlíte tuto zvláštnost? 6. Co ovlivňuje nabídku a poptávku na trhu práce? 7. Jak vysvětlíte poruchy na trhu práce? 8. Jak stát ovlivňuje trh práce? 9. Jaké jsou hlavní funkce úřadů práce? 10. Jaké zvláštnosti jsou na peněžních trzích? 11. Co tvoří obsah nabídky a poptávky na peněžních trzích? 12. Co je předmětem trhu fi nančního kapitálu? 13. Jak byste charakterizovali dluhopisy a akcie? 14. Čím se zabývá Burza cenných papírů a RM-systém? Kontrolní otázky 5. DOPROVODNÉ JEVY TRŽNÍHO MECHANISMU Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: stručně charakterizovat nedokonalosti tržního mechanismu pojednat o nezaměstnanosti a jejích dopadech na společnost Cíle kapitoly objasnit problematiku infl ace a jejích dopadů na ekonomiku společnosti 5.1 NEDOKONALOSTI TRŽNÍHO MECHANISMU Základní podmínkou pro správné, rychlé a optimální fungování tržního mechanismu je takzvaná dokonalá konkurence. Trh vyžaduje existenci konkurence. Konkurence je proces vzájemného střetávání, soutěž tržních subjektů na trhu, tj. spotřebitelů, výrobců, obchodníků. Dokonalá konkurence znamená rovné podmínky pro všechny účastníky trhu, tzn. situaci, kdy: ani nabízející, ani poptávající nemají možnost ovlivnit situaci na trhu; existuje mnoho subjektů na straně nabídky i poptávky (ani jeden nemůže ve skutečnosti individuálně ovlivnit cenu); existuje volný vstup do odvětví (neexistují žádné překážky pro nové zájemce); všechny výrobky mají stejnou cenu; kvalita výrobků všech producentů je stejná. Vidíte, že tyto požadavky úplné rovnosti nejsou reálné. Dokonalá konkurence je pouze ideální stav, skutečná realita života je zcela jiná. Každý člověk, každý ekonomický subjekt má rozdílné podmínky, možnosti i předpoklady. Tyto rozdílné podmínky způsobují výhody některých subjektů, nerovnost je příčinou jiného postavení i možností rozvoje. Dokonalá konkurence tedy prakticky není možná. Tím je ale také omezeno správné a bezproblémové působení tržního mechanismu, jehož funkce by skutečně dokázaly plnit požadavek ukazatele potřeb a alokátora zdrojů v ideální situaci dokonalé konkurence. Protože tomu tak není a v reálné ekonomice existuje vždy pouze v různé míře nedokonalá konkurence, vznikají poruchy fungování tržního mechanismu. Nedokonalá konkurence vzniká za situace, kdy na trh vstupují výrobky různé kvality, různého množství, s různými cenami, neboť někteří výrobci mají díky určitým výhodám nižší náklady atd. Nedokonalá konkurence způsobená uplatněním určitých výhod vede ke vzniku monopolu. Tip: Na webu Pražské burzy cenných papírů lze investovat nanečisto. Všichni, kdo mají chuť vyzkoušet si nákup akcií a sledovat pak jejich zhodnocení či pokles, mohou vyzkoušet simulaci investování na burze. Web popisuje i veškeré produkty a nástroje obchodování. 53

12 Ekonomie nejen k maturitě 1 Díl Obecná ekonomie Monopol Monopol znamená doslova jeden prodávající. Jestliže proti jednomu výrobci zboží (a to se může týkat i obchodu, služeb, fi nančního trhu atd.) stojí mnoho poptávajících se, může pak tento výrobce libovolně diktovat ceny své produkce (zvláště jedná-li se o nezbytné potřeby), a může tak ze svého postavení realizovat značné výhody. Definice Monopol je vrcholnou formou nedokonalé konkurence, při které na straně nabídky existuje pouze jedna nabízející firma. Jeho existence je však již dnes v moderní tržní ekonomice spíše výjimkou, nicméně v hospodářském vývoji světa jsou právě monopoly spjaty s důsledky průmyslové revoluce, s kapitalismem 18. a 19. století a v nových podmínkách jsou typické pro ekonomiky evropských zemí bývalého východního bloku. Monopoly v klasickém pojetí vznikaly prakticky dvěma různými cestami: 1. administrativním zásahem státu - kdy bylo určité společnosti uděleno výsadní právo obchodu, výroby či služeb; 2. přirozenou cestou - monopol vzniká při normálním fungování tržního mechanismu, kdy trhy obsadí dominantní fi rma nebo vzniká na základě práva vlastnictví receptury, licence, patentu apod. Především druhým způsobem vznikly monopoly realizací výhod vyplývajících z nedokonalé konkurence. Stav nedokonalé konkurence vede k oslabování účinného působení tržního mechanismu. Stav monopolního postavení má pro výrobce jisté výhody: Příklad Výrobce sám určuje vysokou, tzv. monopolní cenu. Kupující, nemají-li jinou možnost, musí nakupovat za tuto cenu. Poptávka a nabídka jakožto tržní síly přestávají fungovat, tržní mechanismus není alokátorem zdrojů. Výrobce nic nenutí k vyšší náročnosti na kvalitu. Způsob prodeje, servis, chování k zákazníkovi, poskytování služeb atd. jsou prováděny na mnohem horší úrovni než za situace volné soutěže s ostatními konkurenty. Odběratelé musí tolerovat všechny nedostatky, jen aby získali zboží pro sebe. Výrobce tak diktuje podmínky, za kterých se realizuje tento obchodní vztah. Monopolního výrobce nic nenutí k tomu, aby zvyšoval objem nabídky, téhož dosáhne prostým zvýšením ceny. Udržováním zboží jako nedostatkového vytváří monopol trvalý převis poptávky, omezuje tak uspokojování potřeb. Monopol nevyrábí s nejnižšími možnými náklady, nehospodaří co nejefektivněji se vzácnými zdroji. To vede k tomu, že buď nejsou zdroje plně využity, anebo ty, které využívány jsou, nejsou využívány zcela efektivně. Monopol v daném odvětví potlačuje fungování tržního mechanismu. Monopoly dodnes existují i v rozvinutých ekonomikách, více jsou však zastoupeny v zemích východní Evropy (typicky například státní dráhy či pošty). Monopoly zemí bývalého východního bloku však vznikly jinou než ekonomickou cestou a jsou do jisté míry pozůstatkem bývalého direktivně rozděleného trhu centrálně plánované ekonomiky. Typickým příkladem je například jediný dodavatel plynu či elektrické energie. Proto musí být snahou společnosti jeho omezení či spíše likvidace. To však může učinit pouze jediný ekonomický subjekt, tj. stát. V moderní době, v otevřeném tržním hospodářství vyspělých států je však existence výlučných monopolů prakticky nulová. Je-li ekonomika otevřena pronikání kapitálu, je-li možná volná výměna zboží nebo i pracovních sil, jsou-li vytvořeny podmínky 54 Pojem monopol na serveru Wikipedia - definice pojmu, podrobné vysvětlení a objasnění zákonitostí, které vedou k jeho vzniku a rozvoji.

13 Doprovodné jevy tržního mechanismu pro dovoz a vývoz, není-li konkurence uměle potlačována, ale naopak preferována, pak jsou podmínky pro existenci monopolního postavení velmi těžké. Proto ve vyspělých státech s rozvinutým tržním hospodářstvím nehovoříme už ani o monopolu, ale o výskytu oligopolů. Ty vznikají přirozenou, tj. ekonomickou cestou, pokud několik málo firem produkujících stejné výrobky ovládá trh. To znamená, že pouze několik velkých fi rem dodává na trh rozhodující množství výrobků daného oboru. Několik málo producentů (často na základě určitých skrytých, tzv. kartelových dohod o rozdělení sfér vlivu vu na určitém území) získává značné výhody (i když ne tak úplné jako monopoly), a to na základě množství produkce na daném trhu. V takovém případě hovoříme o značném tržním podílu daného oligopolu. K udržení nebo získání významného postavení na trhu a k získání tzv. monopolních (oligopolních) dodatečných zisků za každou cenu mohou jít některé fi rmy až na hranice zákona, respektive až k jejich porušování. Tím vznikají korupce, nelegální obchody, nelegální snahy o přístup k některým důležitým informacím, nezákonné metody k omezování konkurence a další jevy, které mají většinou bezprostřední odraz v jednotlivých ustanoveních trestního zákoníku v části hospodářských trestných činů. Spojení subjektů v kartelovou dohodu se často velmi obtížně dokazuje. Metody sloužící k omezování činnosti a vlivu monopolu Příklad Kartelová dohoda u paliva K omezování činnosti a vlivu monopolu může stát využívat několik metod. Všechny tyto metody můžeme rozdělit do tří skupin: Metody preventivní - jsou prakticky dány hospodářskou legislativou, která vytváří právní bariéry. Jedná se např. o protitrustové zákonodárství (USA), kdy zákony umožňují vládě kupříkladu rozpustit velké korporace, které by se snažily získat monopolní postavení, popř. činily kroky (fúze) k dosažení takového postavení na trhu. Stát může i zabránit přímo vzniku monopolní korporace tím, že např. neschválí připravovanou fúzi. Metody průběžné - jejich pomocí stát kontroluje činnost monopolu podle jeho chování v průběhu hospodářské soutěže. Může pak činit opatření k ekonomické regulaci monopolu. a) Součástí takové regulace může být např. kontrola cen. Stát stanoví např. maximální možný cenový strop v dané produkci, popř. přímou účast státu při tvorbě cen výrobků daného odvětví. To už jsou však samozřejmě opatření netržní, nicméně tato cenová regulace je v řadě především strategických výrobků (majících efekt domina na ostatní ceny), popř. u zboží každodenní potřeby mnohdy jediným a účinným prostředkem v boji proti ekonomické síle monopolu. b) Jinou účinnou průběžnou metodou v boji proti soukromému monopolu je např. založení nového konkurujícího podniku ve státním vlastnictví, který začne produkovat tytéž výrobky za nižší ceny bez ohledu na své hospodářské výsledky. Tento podnik plní pouze regulační antimonopolní účel a může končit své hospodaření ve ztrátě, neboť bude dotován ze státních zdrojů (státního rozpočtu). Stát tímto způsobem nesleduje žádná zisková kritéria, nýbrž pouze daný účel. Stát má možnost kdykoliv do řízení takového podniku zasahovat a ovlivňovat jeho hospodářskou politiku. Takovýchto státních podniků existuje celá řada právě ve vyspělých státech s tržním hospodářstvím. Metody následné - kdy stát opět může oslabit ekonomickou sílu monopolu např. sankcemi při porušení volné soutěže. Tento princip sledování a hodnocení zásad volné soutěže praktikuje i Česká republika. Další možností regulace ekonomické síly monopolu je dobrá daňová soustava, která progresivně odčerpává vysoké monopolní zisky právě ve prospěch státu. Společnost A Společnost B Společnost C Společnosti jsou vázané cenovou kartelovou dohodou Haléřové rozdíly v ceně paliva zákazník vnímá jako jednu stejnou cenu; nemá možnost využít služeb jiné společnosti, protože konkurenční prostředí mezi těmito subjekty v podstatě neexistuje. 55

14 Shrnutí Ekonomie nejen k maturitě 1 Díl Obecná ekonomie Shrnutí výkladu o monopolizaci trhu: Trh vyžaduje konkurenci. V podmínkách dokonalé konkurence plní tržní mechanismus ideálně svou funkci: stává se ukazatelem potřeb a přesným alokátorem zdrojů tam, kde jsou zapotřebí. Dokonalá konkurence je nereálná, tím vznikají nedostatky a poruchy tržního mechanismu. Mezi závažné nedokonalosti působení tržního mechanismu patří tendence k vytváření monopolu. Monopol je důsledkem nedokonalé konkurence. Monopol může vzniknout administrativní nebo ekonomickou (přirozenou) cestou. Monopol v daném odvětví potlačuje správné fungování tržního mechanismu. Monopolní postavení má pro danou fi rmu řadu výhod, které se však výsledně projeví protispolečenskými důsledky. Stát se brání monopolizaci preventivně, průběžně, následně. V současné době je ve vyspělých státech monopol spíše výjimkou, realitou jsou oligopoly. Další nedokonalosti tržního mechanismu Nedokonalostí tržního mechanismu je kromě přirozené tendence k vytváření monopolu samozřejmě více. I když v následujících odstavcích bude jmenováno pouze několik dalších (nicméně významných a podstatných nedokonalostí), neměl by vzniknout dojem, že tržní mechanismus je v podmínkách vyspělých světových ekonomik nějakým velmi nefungujícím nebo nedobrým mechanismem. Tak tomu není. I fungující organismus postihují občas poruchy, nic není zcela dokonalé. To ale neznamená zásadní problém. Ve vyspělých ekonomikách plní tržní mechanismus dominantní funkci při řízení ekonomiky daného státu, stát plní funkce korigující. Přesto jmenujme alespoň několik dalších nedokonalostí, například: 1. Tržní mechanismus vede ke vzniku externalit. Externality jsou vedlejší nebo druhotné účinky či produkty, které vznikají vlastní výrobou a jsou jejím nechtěným, nežádoucím produktem. Tyto důsledky výroby neprocházejí trhem, ale obvykle zatěžují celou společnost. Mají negativní vliv na ostatní faktory života (s výjimkou tzv. pozitivních externalit). Výrobce obvykle přesouvá negativní důsledky své výroby na někoho jiného, popřípadě na celou společnost. Příklad Typickým představitelem negativních externalit jsou odpady. Například fi rma, která by svedla odpady přímo do řeky, by ušetřila na nákladech za čištění. Negativní dopad takového chování by však měl důsledky pro celé široké okolí takové fi rmy. Tomu se společnost samozřejmě musí nějak bránit, a to jak preventivně, tj. legislativou zakazující podobnou činnost, preventivní i průběžnou kontrolou přímo u výrobce atd., tak i následně - sankčními postihy. Tržní mechanismus ovšem přirozeně vede k podobnému negativnímu jednání, neboť racionalita tržního mechanismu vyžaduje mít nižší náklady než konkurence. Proto stát musí chránit všechny ostatní před následky tohoto prvku nedokonalosti tržního mechanismu, který vede mnohé fi rmy (či společenské subjekty, popř. jedince) k podobnému neekologickému chování. 56

15 Doprovodné jevy tržního mechanismu 2. Krátkodobý prospěch je upřednostněn před dlouhodobými cíli. V rámci působení tržního mechanismu dávají mnohé firmy (ostatně i lidé) přednost spíše krátkodobému prospěchu před dlouhodobými cíli, tj. přednost má okamžitý zisk, byť na úkor budoucnosti. Ani to není příliš žádoucí stav. REC Stát ale potřebuje mít např. dlouhodobý výzkum a vývoj, který sice z krátkodobého hlediska nepřináší okamžitý zisk (spíše ztráty), je však pro perspektivu rozvoje společnosti naprosto nezbytný. V případě, že společnost není ochotna pro vědeckou činnost vytvořit odpovídající podmínky, řada vědců zváží, zda pro ně samotné nebude větším přínosem odchod do zahraničí, kde bude jejich práce náležitě ohodnocena. Společnost rovněž potřebuje investovat značné prostředky do vzdělání tak, aby připravila nové generace k určitým činnostem a funkcím. Jedná se zejména o vyšší úroveň vzdělání (vysoké a vyšší odborné školství). Ani tato činnost nepřináší okamžité zisky. Příklad 3. Trh velmi přísně postihuje všechny chyby neracionálního hospodaření. Vysoké výrobní náklady mohou být příčinou dosahování nižšího zisku oproti konkurenci. To vede k postupné ztrátě trhů, neboť fi rma nemá dostatek zdrojů na nové investice, racionalizaci, zkvalitňování výroby. Firmy, které zaostávají, jsou trhem likvidovány. Takto mohou mizet celé obory, dokonce celá odvětví, může vznikat i velká regionální nezaměstnanost, která má značné sociální důsledky. Tento důsledek tvrdosti působení tržního mechanismu musí být mírněn působením státu jako představitele celé společnosti. Sociální dopady musí být eliminovány spoluúčastí, solidaritou i všech ostatních lidí, kteří se případně mohou dostat do stejné situace. Právě solidarita lidí zprostředkovaná státními institucemi vnáší do strohosti, racionality a tvrdosti tržního mechanismu nový, sociální prvek. 4. Narůstá diferencovanosti mezi vrstvami společnosti. Logika tržního mechanismu vede k narůstání značné majetkové, a tím i společenské diferenciace mezi sociálními vrstvami společnosti, k narůstání bohatství na jedné straně, k omezování činností, které nejsou ziskové, a tím i k nerovnoměrnému mu společenskému vývoji. Tento sociální dopad musí rovněž mírnit stát, a to pomocí přerozdělování zdrojů. Stát musí podporovat činnosti, které nejsou ziskové, ale pro společnost jsou velmi potřebné. Jedná se především o oblast, vědy, školství, zdravotnictví, dopravy, komunikací, kultury, bezpečnosti a obrany. Tyto oblasti nemohou být koordinovány výlučně tržním mechanismem, pouze v omezené míře. Rozhodující funkci musí mít stát. Nalezli bychom nepochybně další jevy nedokonalosti tržního mechanismu v té či oné míře - důležité, značné či okrajové. S působením tržního mechanismu jsou ale spjaty dva velmi závažné jevy, které mohou ohrozit stabilní vývoj celého státu, a proto musí být řešeny na úrovni celé společnosti. Jsou to nezaměstnanost a inflace. Proto se na tyto dva negativní aspekty působení tržního mechanismu podíváme podrobněji. Příklad S tím, jak se stále dynamičtěji vyvíjí ekonomika dané země, se zároveň prohlubují sociální rozdíly mezi jednotlivými vrstvami společnosti. Stát může (mimo oblast spotřeby statků nadstandardního charakteru) zasáhnout vhodným přerozdělením zdrojů a podporou společensky prospěšných a žádoucích aktivit (věda, vzdělání, kultura, bezpečnost apod.). 57

16 Ekonomie nejen k maturitě 1 Díl Obecná ekonomie Shrnutí Shrnutí výkladu o dalších nedokonalostech tržního mechanismu: Mezi nedokonalosti tržního mechanismu patří existence negativních externalit, upřednostňování krátkodobých cílů, tendence k narůstání sociální a majetkové nerovnosti, tvrdost vedoucí k zániku mnoha fi rem. Stát musí i tyto nedokonalosti mírnit či odstraňovat opatřeními v řadě oblastí. Mezi závažné jevy vyplývající z působení tržního mechanismu patří nezaměstnanost a inflace. Příklad 5.2 NEZAMĚSTNANOST Vyplývá z principu tržního mechanismu. Nedokonalosti tržního mechanismu se projevují zvláště na trhu práce značně silným efektem, mnohem výrazněji než např. na trhu produktů. Mezi nejdůležitější příčiny nedokonalé konkurence na trhu práce patří zejména: Nepříliš velká možnost existence substituce (náhrady) studia a přípravy. Doba zaškolení může být pro různé nové profese různě dlouhá. Lidé, kteří ztratí zaměstnání, potřebují určitou dobu přípravy na jiné povolání. Existuje řada mimoekonomických faktorů v jednotlivých lokalitách. Jsou to především faktory demografické a sociální, jež jsou dány skladbou, strukturou obyvatelstva dané oblasti. Migrace obyvatelstva z jedné oblasti do druhé (s většími možnostmi zaměstnání) je často omezena bytovými poměry, fi xací obyvatel na určitý kraj, příbuzenskými poměry atd. Trh práce je svázán četnými zákony, předpisy, formálními postupy. Ty jsou dány především úrovní, rozsahem legislativy v oblasti pracovního práva, existencí, funkcí a postavením u mnoha profesí. Pro globální změnu profesního zaměření větší části ekonomicky činného obyvatelstva je nutný určitý čas, který potřebují vládní instituce k realizaci cílů v oblasti vývoje zaměstnanosti. Malá pružnost poptávky i nabídky na trhu práce. Vzhledem k poměrně úzkým Trh práce je značně ovlivněn lokalitou - velká města nabízejí více pracovních příležitostí než odlehlé málo osídlené oblasti. specializacím pracovníků je adaptační proces značně zdlouhavý, koneckonců i nabídka je limitována strukturou a rozsahem pracovních sil. Každá společnost má určitý počet tzv. ekonomicky činného obyvatelstva. V České republice se tento počet pohybuje přibližně nad hranicí 6 milionů lidí. Cena pracovní síly (tj. mzda) je pod vlivem sociálních, politických i ekonomických faktorů nepohyblivá směrem dolů. Průměrná mzda roste směrem nahoru, opačný pohyb prakticky není možný především ze sociálního hlediska, navíc v tržním hospodářství postupuje infl ace. Přestože na trhu práce existuje velmi nedokonalá konkurence, i tady tržní mechanismus funguje. Důsledkem zavedení vyšších mezd pro stávající pracovníky (při stabilní úrovni výroby, která ale není podložena růstem produktivity práce, což znamená pouhé zvýšení mzdových nákladů pro fi rmu) bude to, že fi rma se bude snažit reagovat omezením těchto mzdových nákladů (pokud tedy nechce podléhat v konkurenčním boji). Pro dosažení alespoň stejného zisku, jako tomu bylo ve výchozí situaci, musí fi rma omezit mzdové náklady jinou formou (pokud nenalezne zástupné náklady), a to tak, že po určité době propustí část svých zaměstnanců, tj. omezí poptávku na trhu práce. Křivka poptávky se po určité době posune směrem dolů. Výsledkem jsou sice vyšší mzdy, ale pro menší počet zaměstnanců. Firma se zachovala racionálně, výsledkem je nezaměstnanost určitého počtu původních pracovních sil. Tržní mechanismus, sice v delším časovém úseku, ale přesto působil. 58