duben 2001 ï roënìk 6 ï ËÌslo 4 ï zdarma

Transkript

1 DP DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, akciov spoleënost kontakt duben 2001 ï roënìk 6 ï ËÌslo 4 ï zdarma Městská hromadná doprava ve světle nové evropské dopravní politiky Ve dnech 14. aû 16. b ezna 2001 se v Pa Ìûi konalo jarnì zased nì ÌdÌcÌ komise UITP ñ Mezin rodnìho svazu ve ejnè dopravy. Jednalo se o poslednì zased - nì ve Ëty letèm obdobì, kdy v Ëele svazu st l v roli prezidenta pan JeanñPaul Bailly, prezident a gener lnì editel pa ÌûskÈho RATP, a na jehoû poë tku byl nov m gener lnìm sekret em ustanoven Hans Rat z Nizozemska. O UITP jsme jiû v naöem podnikovèm Ëasopisu informovali tak, ûe Ëten i se z jmem o tèmatiku mïstskè a p ÌmÏstskÈ dopravy je jasnè, o jakou instituci se jedn. Nov m heslem Mezin rodnìho svazu ve ejnè dopravy se stalo ÑZa lepöì mobilitu pro lidi na celèm svïtïì a jeho naplúov nì a promïny svazu v minulèm obdobì jsou p edmïtem tohoto zamyölenì. UITP za poslednì Ëty i roky prodïlal pod nov m vedenìm v raznè zmïny, kterè vedly k organizaci lèpe odr ûejìcì komplexnì v voj mïstskè ve ejnè dopravy v poslednìch letech, aù v oblasti technologickè, organizaënì, finanënì, manaûerskè Ëi dalöìch. Aby se tomuto novèmu v voji p izp sobil, zaëal po valnèm shrom ûdïnì na torontskèm kongresu v kvïtnu 1999 zav dït novou svazovou strukturu s cìlem zlepöov nì kvality sluûeb pro svè Ëleny. Po Ëetn ch konzultacìch s nimi a p i postupnèm up esúov nì jednotliv ch bod je v konn v bor p ipraven jako z klad novè svazovè struktury navrhnout nov statut UITP, p edstavujìcì pruûn a dalöìmu rozvoji dob- e p izp soben r mec. Svaz chce pokr vat vöechny oblasti spojenè se sluûbami v hromadnè dopravï mïstskè, p ÌmÏstskÈ, region lnì a meziregion lnì a jeho Ëleny mohou b t vöichni aktè i, poch zejìcì jak z ve ejnèho tak soukromèho sektoru. Bude sest vat z divizì organizovan ch podle regio- n, sektor Ëinnosti a dopravnìch systèm. Kaûd divize m svou valnou hromadu a m ûe mìt jeden nebo vìce v bor ; ty jsou autonomnì ve vztahu k valnè hromadï a nez vislè jeden na druhèm. Vedle toho struktura UITP zahrnuje 6 komisì (viz struktura UITP v tabulce na stranï 3). Pro n s velkou novinkou a z roveú v zvou je v Pa- Ìûi odsouhlasen vznik v boru pro evropskou integraci, v r mci region lnì divize, kter bude sdruûovat kandid tskè zemï na vstup do EvropskÈ unie. Vedle nïj bylo odsouhlaseno i vytvo enì euroasijskèho v boru. Nov statut a vnit nì pravidla budou odsouhlaseny na valnèm shrom ûdïnì, kterè se bude konat p i zah jenì kongresu UITP v Lond nï v kvïtnu letoönìho roku. Pro pracovnìky zastupujìcì DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, akciovou spoleënost v jednotliv ch v borech a komisìch UITP, a tìm pro cel n ö podnik i celou oblast mïstskè hromadnè dopravy v»eskè republice, jsou d leûitè a p ÌnosnÈ v stupy plynoucì jak z vlastnì Ëinnosti 3 Foto: Archiv RATP Motorárna o. z. Autobusy O architektuře pražského metra 4 Výluky v tramvajové síti v letošním roce 6 až 7 14 až 16 Možnosti letní rekreace 18 až 19 z obsahu

2 Z HISTORIE JednÌm z p ednìch praûsk ch prvorepublikov ch podnikatel v autobusovè dopravï byl inûen r VladimÌr Nedoma, narozen v roce 1888 v Praze. Kdy zaëal uvaûovat o podnik nì ve ve ejnè dopravï osob, zatìm nevìme. PrvnÌ zpr vy o nïm se objevujì pr vï v roce 1927, kdy byl dìlovedoucìm autospr vk rny a bydlel ve Zbraslavi Ëp. 79. Dne 4. b ezna 1927 si VladimÌr Nedoma podal u ZemskÈ spr vy politickè v Praze û dost o koncesi pro periodickou dopravu osob automobilov mi omnibusy pro linku od praûskèho ReprezentaËnÌho domu p es SmÌchov, ZlÌchov, Chuchli, Zbraslav a ätïchovice do Slap a NovÈho KnÌna. Ani neëekal na rozhodnutì ad (û - dost se projedn vala v z Ì 1927) a uû 25. Ëervna 1927 za- Nedom v jìzdnì d z poë tku roku Ëal bez jakèhokoliv povolenì provozovat svoji prvnì autobusovou linku z Prahy na Zbraslav. PraûskÈ ElektrickÈ podniky, kterè takè v b eznu 1927 poû daly o koncesi pro linku na Zbraslav, daly kategoricky najevo sv j nesouhlas s jeho z mïrem. Nemil m p ekvapenìm vöak pro spr vnì radu EP bylo, ûe 29. listopadu 1927 Zemsk spr va politick v Praze udïlila Nedomovi koncesi, bez ohledu na to, ûe poruöoval platnè z kony. Za definitivnì r nu pod p s pak ElektrickÈ podniky povaûovaly, kdyû t û zemsk org n jejich û dost o koncesi zamìtl s od vodnïnìm, ûe je o dopravu na Zbraslav uû dostateënï postar no. P esnïjöì daje o poë tcìch provozu prvnì Nedomovy linky zatìm chybïjì. Faktem z st v, ûe sv j poë teënì spïch u ad celkem drze vyuûil k tomu, aby v kvïtnu 1928 zaëal bez jakèhokoliv povolenì provozovat jednìm Vladimír Nedoma autobusový konkurent Elektrických podniků neënè stanici v BranÌku zajede na koneënou stanici naöeho autobusu, nalèzajìcì se na naöem pozemku, takûe n ö autobus nem ûe na ni zajeti.ì Podobn ch stìûnostì a ud - nì podaly ElektrickÈ podniky celou adu. Podle jìzdnìho du platnèho od 1. z Ì 1930 Nedoma provozoval bez povolenì 29 p r spoj kaûd vöednì den! V sobotu odpoledne a v nedïli jezdily jeho autobusy jeötï ËastÏji, v intervalu 15 minut. Ve vöednì dny vyjìûdïly z mod anskè»echovy Ëtvrti ze zast vky U k Ìûku, v nedïli pak z Tylova n - mïstì. JÌzdnÈ Nedoma snìûil na 2 KË za celou traù a zavedl i dïlnickè zp teënì jìzdenky za 2 KË, kterè se prod valy jen r no. Dne 30. prosince 1930 Nedoma snìûil svè sazby o dalöìch 50 halè, coû bylo vöeobecnï uû povaûov no za nekalou konkurenci. V tè dobï uû opït jezdil aû do centra Prahy na Jungmannovo n mïstì a takè tady konkuroval jìzdn m Elektrick m podnik m. CestujÌcÌ, kter pouûil nap Ìklad k cestï k branick m led rn m tramvaj a autobus EP, zaplatil za cestu 1,70 KË, kdeûto Nedoma vybìral 1,50 KË a navìc cestujìcì nemuseli p estupovat. V Ëervenci 1931 uû ad m koneënï doöla trpïlivost a ûivnostensk refer t praûskèho magistr tu konstatoval, ûe se Nedoma provinil proti ûivnostenskèmu du a odsoudil ho k pokutï 500 korun. O tom, jak se ady ve skuteënosti stavïly k celè vïci benevolentnï, svïdëì i skuteënost, ûe Nedoma sice byl uzn n vinn m, protoûe jezdil do Mod an bez koncese, ale p edmïtem pokuty v bec nebyla v öe konkurenënìch sazeb, protoûe dosud nebyla obecnï provedena ûivnostenskoñpolicejnì prava vöech periodick ch doprav osob autobusy do Prahy dojìûdïjìcìch. Z toho vypl valo, ûe kdyby mïl Nedoma dnou koncesi, byl by v ot zce sazeb z ejmï v pr vu. V dobï, kdy dostal od ad pokutu, uû Nedoma do Mod an nejezdil. Ale cestujìcì do Mod an o levnè soukromè autobusy nep iöli, protoûe tam zaëal jezdit sv mi Ëty mi autobusy jin podnikatel, Nedom v övagr Jan Holub, kter pochopitelnï ponechal ÑosvÏdËenÈì sazby. PochopitelnÏ, ûe ÑfÈrovostì podnik nì z stala v rodinï zachov na a Holub takè jezdil bez koncese. Kdyû se ady chystaly zakroëit i proti nïmu, radïji dopravu 16. listopadu 1931 zastavil a p esunul svè podnik nì do B evnova, kde se nechoval o mnoho lèpe. den v z jezdil z Karlova n mïstì do NovÈho KnÌna. JednÌm autobusem jezdil mezi ZlÌchovem a Velkou ChuchlÌ. Nad ÌzenÈ org ny nedok zaly rozhodnout, zda je linka do Chuchle v souladu s koncesì Ëi nikoliv, protoûe Nedomovy autobusy zajìûdïly aû do obce a v koncesi byl jen letmo vytyëen smïr ÑPraha ñ Chuchle ñ Zbraslav ñdavle ñ ätïchovice ñ Nov KnÌnì. ElektrickÈ podniky takè konstatovaly, ûe Nedoma na kaûd autobus nasazuje dennï jedinèho idiëe bez ohledu na osmihodinovou pracovnì dobu. Ñäet ilì dajnï takè tèmï nulovou drûbou sv ch autobus. Dopravu musel zajiöùovat p ejezdy mezi linkami, protoûe jinak by nezajistil provoz do Mod an, kde pot eboval aû pït voz! Nedoma dluûil za Ëty i autobusy äkoda tèmï 125 tisìc korun, proto na nïho v robce podal ûalobu. Dne 27. srpna 1931 byla na jeho dopravnì podnik uvalena vnucen spr va a Ñspr vcem konceseì se stal Otto Pick. Ten opït navrhnul Elektrick m podnik m, aby p evzaly a udrûovaly sv mi vozy provoz na lince Praha ñ Nov KnÌn na Ëet vnucenè spr vy a pod form lnìm dozorem vnucenèho spr vce. (!) ElektrickÈ podniky by platily ve prospïch Nedomov ch vï itel mïsìënï 2500 korun. ElektrickÈ podniky pochopitelnï odmìtly takovè ujedn nì, protoûe nemïly z jem p ebìrat z vazky koncesion e, na kterèho byla soudem uvalena vnucen spr va. KromÏ toho bylo ve h e i jejich st le nevy ÌzenÈ odvol nì ohlednï zamìtnutè koncese na linku na Zbraslav. Po roce 1931, kdyû byla vöeobecnï upravena stanoviötï d lkov ch linek na zemì Prahy, byly Nedomovy linky zkr ceny ke smìchovsk m ätef nikov m kas rn m. V roce 1936 je jako vnucen spr vce Nedomovy koncese doloûen V clav Dudek ze Zbraslavi, kter uû v roce 1932 provozoval dvïma autobusy Tatra linku ze SmÌchova do VelkÈ Chuchle. Od 1. kvïtna 1937 se stal vnucen m spr vcem V. Kryml. V tè dobï podnik st le existoval a zd se, ûe spïönï. Ve zbraslavskèm smïru p itom byla st le velk konkurence a svoji linku tu od roku 1936 provozovaly i ElektrickÈ podniky. autobusem äkoda dopravu na dalöì lince, tentokr t z Jungmannova n mïstì do Mod an. ElektrickÈ podniky si okamûitï stïûovaly u policejnìho editelstvì, ale to se omezilo na konstatov nì, ûe pokud jde o stanoviötï na JungmannovÏ n mïstì, prohl sil p edvolan Nedoma, ûe û dost podal jiû p ed delöìm Ëasem u magistr tu hlavnìho mïsta Prahy. Ve skuteënosti se ûivnostensk refer t magistr tu zaëal û dostì zab vat aû v z Ì Nedom v jìzdnì d vykazoval dennï pït p r spoj, p iëemû jìzdnè do Mod an Ëinilo 4 KË. O vy ÌzenÌ û dosti nejsou k dispozici zatìm û dnè p esnè daje, z pozdïjöìch zpr v nep Ìmo vypl v, ûe byla zamìtnuta. Nelze vylouëit, ûe po Ëase Nedoma provoz omezil nebo p eruöil, protoûe 25. srpna 1930 si ElektrickÈ podniky u ûivnostenskèho refer tu opït stïûovaly, ûe Nedoma ÑzapoËal dne 16. srpna t.r. jezdit dvïma autobusy v seku BranÌk (koneën stanice elektr. dr hy) ñ Mod any po naöì autobusovè trati Br nìk ñ Mod any, p iëemû zastavuje ve vöech naöich stanicìch tabulkami oznaëen ch. Jeho autobusy jezdì tak, ûe jedou chvìli p ed naöìm autobusem a sbìrajì obecenstvo ËekajÌcÌ na naöich stanicìch. Na ko- 2 DP kontakt 4/2001 Vraùme se ale k VladimÌru Nedomovi. Na konci roku 1930 si byl vïdom, ûe nenì schopen plnit nïkterè svè finanënì z vazky a nabìdl Elektrick m podnik m sv j podnik ke koupi. MÏl k dispozici nemovitost ve Zbraslavi Ëp. 79/II, kterou tvo ila obytn budova o öesti pokojìch s p ÌsluöenstvÌm, gar û o uûitnè ploöe 24x10 metr pro sedm velk ch autobus a vïtöì pozemek. Nemovitost leûela Ñna silnici povltavskè ku ätïchovic m vedoucì, blìûe mostu p es Vltavu vedoucìm na Z vist, naproti Hotelu Ritzì.Vozov park tvo ilo osm autobus ñ 2 vozy äkoda 550, 1 v z äkoda 125, 1 v z äkoda 505, 1 v z Praga NO a takè 1 Fiat 510 Ñkarosovan jako hotelov pro 10 osobì. Celkem za tento majetek chtïl 1,430 milionu korun. KromÏ toho poûadoval dalöìch 15 tisìc korun mïsìënï za Ñpropachtov nìì koncese a p evzetì dajnï v luënèho stanoviötnìho pr va ve VelkÈ Chuchli. Je celkem pochopitelnè, ûe ElektrickÈ podniky povaûovaly Nedomu za neserioznìho partnera, a proto jeho n vrh odmìtly. Dva autobusy tehdy jezdily na lince Jungmannovo n mïstì ñ Zbraslav, dva pouûìval v seku (ve skuteënosti na samostatnè lince) Karlovo n mïstì ñ ätïchovice a je- PoslednÌ konkrètnì informace o NedomovÏ podniku (ÑKoncesovan autobusov doprava osob na trati Praha ñ Zbraslav ñ ätïchovice ñ Nov KnÌn VladimÌra Nedomy, Zbraslav II., 79, ve vnucenè spr vïì), je z roku 1939, kdy se od 10. Ìjna v d sledku v leën ch opat enì redukoval provoz. Od tè doby byla linka Praha ñ Nov KnÌn omezena na dva p ry spoj a byly zavedeny vybranè spoje v secìch Nov KnÌn ñ Davle, Nov KnÌn ñ MÏchenice, ätïchovice ñ MÏchenice, Slapy ñ MÏchenice a»ìm ñ MÏchenice, kterè zajiöùovaly spojenì k ûeleznici. HlavnÌ n plú provozu podniku se soust edila na autobusovou linku Praha ñ Zbraslav ñ Lipany s r zn mi kombinacemi spoj dojìûdïjìcìch ve Zbraslavi na n mïstì nebo ke Kostrounk m, pït spoj jezdilo aû do Lipan. V Praze konëily mimoöpiëkovè spoje v HluboËepÌch, öpiëkovè na ätef nikovï n mïstì. KromÏ toho jezdilo deset p r spoj ze ätef nikova n - mïstì do VelkÈ Chuchle. TÌm zatìm konëì dostupnè informace o dopravnìm podniku VladimÌra Nedomy. KaûdÈ informace o dalöìm osudu tohoto dopravnìho podniku uvìt me. Pavel FojtÌk

3 1 Městská hromadná doprava ve světle nové evropské dopravní politiky uvnit v bor a komisì, tak z Ëetn ch konferencì a workshop organizovan ch na tèmata, kter p in öejì v voj i nov struktura; naöi z stupci se jich nejen ËastnÌ, ale tèû se na nich aktivnï podìlejì sv mi p ÌspÏvky. St vajì se i vedoucìmi nïkter ch specifick ch pracovnìch sekcì v r mci v bor Ëi jsou zv ni k aktivnìmu zapojenì do sekcì novï vznikajìcìch. Svou roli svïtovè sìtï profesion l ve ve ejnè dopravï, referenënìho bodu pro pr mysl dopravy, mezin rodnìho fûra pro dopravnì politiku a zast nce ve ejnè dopravy zaëal UITP naplúovat tèû dìky vysokè produktivitï pr ce svè programovè komise pod vedenìm jejìho editele pana Jeana Vivier, vïdeckèho pracovnìka RATP. V zkè spolupr ci programovè komise s öèfy v bor a komisì vyd v UITP dokumenty nazvanè Fokus, ve kter ch zaujìm sv ofici lnì stanoviska k adï z sadnìch ot zek dopravnì politiky. Dosud tak vyöla ÑParkovacÌ politikaì, ÑTarifikace a financov nì mïstskè dopravyì, ÑTarifikace a mïstsk mobilitaì, ÑEkologie a ekonomie: volba pohonn ch hmotì. D le UITP vyd v informaënì dopisy nazvanè Core DIVIZE VALN SHROM édãnõ / V BORY Brief (struënè zpr vy), ze kter ch dosud vyöly: ÑBezkontaktnÌ jìzdenkovè systèmyì a ÑVe ejn doprava, zdravì a ûivotnì prost edì: jak dos hnout udrûitelnè mobilityì. V p ÌpravÏ jsou Fokusy na tèma ÑDoprava pro lidi s omezenou pohyblivostìì a ÑModernÌ tramvaje pro dob e obyvateln mïstaì. NovÈ evropskè na ÌzenÌ o n rocìch na ve ejnou sluûbu Z sadnìm dokumentem, kter DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, akciov spoleënost obdrûel prost ednictvìm V boru pro EU UITP, a kter je v ÌdÌcÌ komisi jiû dlouho diskutov n, je ÑNa ÌzenÌ EvropskÈho parlamentu a Rady, t kajìcì se n rok na ve ejnou sluûbu a uzavìr nì smluv o ve ejnè sluûbï v oblasti osobnì kolejovè, silniënì a vni- trozemskè vodnì dopravyì. Tento dokument je v souëasnè dobï ve schvalovacìm procesu v org nech EvropskÈho spoleëenstvì a je d leûit tìm, ûe naöi pozornost musì upoutat jiû p ed vlastnìm ËtenÌm, p i pouhèm pohledu na Ëty dkovou p Ìlohu II. pod n zvem ÑZemÏ, s jejichû dopravci musì b t zach zeno jako s podniky SpoleËenstvÌ p i aplikaci tohoto na ÌzenÌ v souladu s Ël nkem 18ì. TÏmito zemïmi jsou Bulharsko,»esk republika, Estonsko, MaÔarsko, Lotyösko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko. PrvnÌ struënou informaci o na ÌzenÌ jsme v podobï Volby proběhnou 11. dubna Volby z stupc zamïstnanc do dozorëì rady DopravnÌho podniku hl. m. Prahy, akciovè spoleënosti provedou zvolenì volitelè ve st edu 11. dubna od 9.00 do hodin v zasedacìm s le budovy So- kolovsk 217/42, Praha 9. MÌstnost se nach zì nad jìdelnou Aramark v are lu novèho sìdla DopravnÌho podniku hl. m. Prahy, akciovè spoleënosti Sokolovsk 217/42 (vchod pas ûì, dve mi oznaëen mi Aramark nebo p es recepci). ñbdañ KOMISE PRO Region lnì Sektor lnì DopravnÌch systèm ï AsieñPacifik ï organizaënì ï metro ï ekonomii dopravy autority ï Evropa ï pr mysl ï region lnì a p ÌmÏstskÈ ï dopravu a mïsta ï ûeleznice ï modernì tramvaje ï management dopravy ï autobusy ï lidskè zdroje ï region lnì doprava ï marketing a rozvoj produkt ï vodnì doprava ï technologii informacì a inovace v Úatk p inesli v p Ìloze ËervencovÈho DPñKONTAKTu v roce Jiû v Ëervnu tèhoû roku vöak Evropsk komise (EK) vypracovala podstatnï upraven nov n vrh na ÌzenÌ, jehoû cìlem je modernizovat z kony SpoleËenstvÌ o zajiötïnì konkurence ve ve ejnè dopravï. Tento z mïr je v plnè shodï se z vïry zased nì Rady Evropy v Lisabonu 28. b ezna 2000, na kterèm se EK, Rada a ËlenskÈ st ty vyslovily pro ÑurychlenÌ liberalizace v takov ch sektorech jako je Ö dopravaì. EK uznala, ûe se Ëasy zmïnily s objevenìm se mezin rodnìch podnikatel, p ev ûnï britsk ch a francouzsk ch, zajiöùujìcìch sluûby v dopravï na vìce trzìch. Z roveú vöak uv dì, ûe jeötï silnïjöìm d vodem pro tuto zmïnu je naprosto zjevn pot eba modernizovat ve- ejnou dopravu, aby mohla plnï p ispìvat k eöenì takov ch problèm, jako jsou ökody na ûivotnìm prost edì a dopravnì z cpy. V pr bïhu minulèho desetiletì doölo k z sadnìm zmïn m v ekonomick ch podmìnk ch sektoru ve ejnè dopravy v EvropskÈ unii. Jeden ct z patn cti Ëlensk ch st t m ve svè legislativï zavedeny prvky konkurence nebo administrativnì praktiky pro alespoú Ë st jejich n rodnìho trhu ve ejnè dopravy. Ve vïtöinï p Ìpad se jedn o Ñregulovanou konkurenciì, opìrajìcì se p ev ûnï o periodickè obnovov nì exkluzivnìch pr v spìöe neû o voln p Ìstup k trhu. P i spr vnèm pouûìv nì toto otev enì trhu p ineslo dobrè v sledky a vedlo ke zlepöenì n kladovè efektivity a atraktivity sluûeb. Tyto z vïry byly uëinïny porovn nìm v sledk t Ì z - kladnìch strategiì: ñ uzav en ch trh, ñ regulovanè konkurence, ñ deregulace. Studie prok zaly, ûe nejvyööì n klady na poskytov nì sluûeb byly na uzav en ch trzìch, v pr mïru 3,02 Euro na autobusov vozokm v roce V prost edì regulovanè konkurence p edstavovaly n klady 2,26 Euro a v deregulovanèm prost edì Ë sti VelkÈ Brit nie 1,44 Euro. V tomto p ÌpadÏ jsou niûöì n klady spojov ny vïtöinou s niûöìmi mzdami. Aù tak Ëi onak se EK pevnï vyslovila ve prospïch regulovanè konkurence, kter m ûe p i odpovìdajìcìch z ruk ch vèst k poskytov nì atraktivnïjöì sluûby p i niûöìch n kladech. Svoji preferenci pro regulovanou konkurenci opìr EK o zkuöenosti D nska, Finska, Francie, Portugalska, äpanïlska a ävèdska, kde po adu let byl tento typ konkurence uplatúov n v podstatnè Ë sti trhu autobusovè dopravy. Zde jejì pouûìv nì, mï enè v osobokilometrech, vzrostlo mezi lèty 1990 a 1997 o 14%, zatìmco vzr st v osmi st tech s dominujìcìm uzav en m trhem v tomto obdobì p edstavoval 5% a v deregulovan ch Ë stech VelkÈ Brit nie byl zaznamen n pr mïrn pokles o 6% (a ve velk ch aglomeracìch o 20%). EK se poprvè snaûì postavit ve ejnè ady p ed v slovnou povinnost zajiöùovat odpovìdajìcì dopravnì sluûby v p ijatelnèm rozsahu a s vysokou kvalitou. Uzn v pot ebu ve ejnèho financov nì ve ejnè dopravy, protoûe spoleënost pot ebuje vyööì roveú sluûeb, neû jakou m ûe poskytnout trh. Z kladnì charakteristikou novèho na ÌzenÌ je jeho p Ìstup ve vöeobecnèm z jmu, zav dïjìcì pojem p imï enè osobnì ve ejnè dopravy a poûadujìcì na adech aplikujìcìch na ÌzenÌ garantovat tento poûadavek p imï enosti, aniû by se p itom sniûoval dopad jiû zaveden ch specifick ch norem v r zn ch Ëlensk ch st tech. Aù bude metoda, kterè ËlenskÈ st ty pouûìvajì pro regulov nì a financov nì ve ejnè dopravy jak koli, Ël nek 4 na ÌzenÌ poûaduje ZAJÍMAVOSTI garanci, ûe bude vïnov na pozornost kvalitï poskytovanè sluûby.»l nek 5 zav dì jako vöeobecnè pravidlo, ûe z sahy ad v sektoru ve ejnè dopravy budou mìt formu smluv o ve ejnè sluûbï.»l nek 6 navrhuje, aby smlouvy o ve ejnè sluûbï byly norm lnï udïlov ny prost ednictvìm v bïrov ch ÌzenÌ. D leûit je Ël nek 7, kter definuje p Ìpady, kdy p ÌsluönÈ ady mohou smlouvy o ve ejnè sluûbï udïlit p Ìmo danèmu provozovateli. To se t k urëit ch sluûeb kolejovè dopravy, pokud by mohlo vzniknout riziko ohroûenì norem bezpeënosti Ëi efektivnosti provozu systèm metra Ëi tramvajì a tèû autobusov ch sluûeb, pokud jsou plnï integrov ny s kolejov m systèmem. Nov evropsk dopravnì politika a DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, akciov spoleënost Ruku v ruce s nabìdkou lepöìch sluûeb novï restrukturalizovanèho UITP a s nov mi poûadavky na vyööì kvalitu sluûeb ve ve ejnè dopravï v novèm konkurenënìm prost edì v Ëlensk ch, ale i kandid tsk ch st tech na vstup do EvropskÈ unie, vznik i ot zka p ipravenosti DopravnÌho podniku hl. m. Prahy, akciovè spoleënosti, stejnï tak jako vöech dalöìch dopravc v»eskè republice, na takto se mïnìcì podmìnky jejich budoucìho fungov nì. Je p Ìliö brzo na detailnì anal zu, cesta je vöak z ejm. Udrûov nì souëasnè kvantitativnì nabìdky sluûeb ve- ejnè dopravy, dalöì rozvoj dopravnì infrastruktury, pokra- Ëov nì v obnovï vozovèho parku, modernizace vybavenì, zajiötïnì zdroj pro financov nì rozvoje a provozu ve ejnè dopravy. NeoddÏliteln je poûadavek na dalöì zvyöov nì kvality naöich sluûeb, kter bude jednìm z hlavnìch kriteriì, podle kter ch budou dopravci na novï utv enèm evropskèm trhu ve ejnè dopravy posuzov ni. Jiû Ëtvrt m rokem se na nïkterè prvky naöì sluûby zamï ujeme v r mci programu kvality sluûby. V b eznovèm DPñKONTAKTu byl zhodnocen jeho v voj v roce Program poskytl r mec, v nïmû mï enè v kony dosahujì stabilizovanï dobrè rovnï nebo jsou v nïm vytv eny podmìnky pro jejich dalöì zlepöov nì. V zaveden ch standardech zn me i svè rezervy. Pohled na naöe sluûby n m na poë tku tohoto roku tèû poskytl tzv. DopravnÌ barometr, kter byl odrazem spokojenosti cestujìcìch s naöimi sluûbami, zprost edkovan firmou SofresñFactum. DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, akciov spoleënost byl na p elomu tisìciletì takè zahrnut do velkèho srovn vacìho testov nì systèm hromadnè dopravy ve velk ch mïstech v NÏmecku a v dalöìch evropsk ch zemìch, kter realizoval ADAC, nejvïtöì nïmeck a souëasnï evropsk automobilov klub. Po vyplnïnì n roën ch dotaznìk a odpovïdìch na ËetnÈ doplúujìcì dotazy, a jak vypl v z hodnocenì, i po p ÌmÈm testov nì systèm ve ejnè dopravy na mìstï v jednotliv ch mïstech, uve ejnil ADAC v sledky na tiskovè konferenci 21. nora 2001 v MnichovÏ (www. presse.adac.de). Celkov v sledek n roënèho, spot ebitelsky orientovanèho testu, je pro Prahu relativnï p Ìzniv, protoûe z pïti stupú obdrûela hodnocenì ÑvyhovujÌcÌì, p edstavujìcì st ed klasifikaënì stupnice. Podrobn m z vïr m se budeme vïnovat v nïkterèm z p ÌötÌch ËÌsel DP-KONTAKTu. Za relativnï p ÌznivÈ ocenïnì vdïëì Praha rozhodnï v sledk m pr ce vöech generacì naöich p edch dc, stejnï tak jako silì naöich souëasn ch zamïstnanc, kte Ì pochopili, ûe ve ejn doprava je sluûba, kterou musìme vych zet vst Ìc naöim klient m. Za to bych jim chtïl vyj d it svè podïkov nì. S n stupem novèho tisìciletì naöe spoleënost vstupuje do n roënïjöìho konkurenënìho prost edì, p in öejìcìho vz jemnè srovn v nì a vysokè poûadavky na kvalitu sluûeb jako souë st smluvnìch vztah, coû vöe bude kl st vysokè n roky na podnikov management. Program kvality sluûby naöeho podniku se bude v daleko vïtöì mì e opìrat o poûadavky evropskè normy kvality a stane se opravdov m n strojem podnikovèho managementu. I podzimnì zased nì ÌdÌcÌ komise UITP v Praze v novè struktu e a pod vedenìm novèho prezidenta pana Wolfganga Mayera z NÏmecka, jehoû hostitelem bude ve dnech 3. aû 5. Ìjna DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, akciov spoleënost, bude n roënou zkouökou naöeho p izp sobov nì se zvyöujìcìm se n rok m na kvalitu naöich sluûeb. Ing. Milan Houfek 4/2001 DP kontakt 3

4 PŘEDSTAVUJEME Motor rna o. z. Autobusy MusÌte se po dnï zeptat, abyste motor rnu odötïpnèho z vodu Autobusy v rozlehlèm are lu DopravnÏ oprav renskè z kladny (DOZ) Hostiva naöli. Na prvnì pohled je to dìlna, jak ch v podniku najdete spousty, ale kdyû se zaënete vypt vat jejìho vedoucìho Josefa Vladyky, p ipad te si jako posunuti mimo re ln Ëas a prostor. To vöe v dobrèm. NeslyöÌte slova o tom, ûe to Ëi ono nejde, ale na stïnï v kancel i vedoucìho visì certifik t jakosti podle mezin rodnì normy ISO. Pro nïkoho moûn zbyteënost, kterou p ejìm me ze z padu, jako jsme kdysi kopìrovali brig dy socialistickè pr ce z v chodu. Zm len neplatì. Kdo zìsk osvïdëenì ISO, musì mìt nejen v hlavï p esnï srovn no co chce a nechce dïlat. Po dek a disciplìna jsou nezbytnostì. Nic p ehnanèho, ale musìte si uvïdomit, ûe öpiëkovè v kony doprov zì dokonal p Ìprava, a to nejen ve sportu, ale i v zamïstn nì. Josef Vladyka stojì v Ëele motor rny dlouh ch öestn ct let a za tu dobu se mu poda ilo vytvo it dobr kolektiv, po lidskè i odbornè str nce. ÑMyslÌm, ûe v souëasnè dobï m n ö kolektiv ide lnì sloûenì. T etina je mlad ch po vojnï, druh t etina je ve st ednìm vïku a poslednì skupina jsou öpiëkovì staröì odbornìci. Funguje p ed v nì zkuöenostì a nemïlo by dojìt k nïjak m problèm m p i generaënì v mïnï. NavÌc se zde poda ilo vytvo it skuteënou partu, t hnoucì za jeden provaz. Do pr ce nechodìme jen pro penìze,ì p iznal Josef Vladyka. Pokud vedoucì motor rny hovo Ì o sv ch pod Ìzen ch, pouûìv p ev ûnï slovo odbornìk. ÑKompetence jsou jasnï danè, tïch devït lidì pracujìcìch v motor rnï jsou öpiëkovì odbornìci, kte Ì si dok ûì poradit a j jim k tomu musìm vytvo it nejlepöì moûnè podmìnky. Pr ci musìm co nejp esnïji zadat a zajistit vöechen pot ebn materi l do poslednìho öroubku, nejlèpe ve öpiëkovè kvalitï. V pr bïhu pr ce kontroluji jen vybranè detaily, kterè mï zajìmajì. Vöechno ostatnì je na nich,ì vysvïtluje organizaci pr ce v motor rnï jejì öèf. Kaûd motor m p i opravï sv j pr vodnì list, kam se zapisuje, co se s nìm v pr bïhu renovaënì k ry stalo. Kdo Ëinnost provedl, podepìöe se, aby byla jasn kontrola. Kdyû p ijde reklamace, vedoucì se jen podìv do peëlivï vedenèho archivu a konkrètnì autor je okamûitï zn m. ÑV tomto systèmu je kaûd odpovïdn za svou pr ci. NeexistujÌ û dnè v mluvy typu, to udïlal nïkdo jin. Pr vodnì list hovo Ì jasnï,ì dod v na vysvïtlenou Vladyka. Ze slov vedoucìho je patrnè, ûe vöichni jeho pod ÌzenÌ proöli urëit m v bïrem a ke svè pr ci majì v born vztah. ÑPokud p ijde nïkdo nov, musì na nïm b t vidït, ûe m o pr ci z jem. To je z - kladnì p edpoklad, aby se stal ve svèm oboru öpiëkov m odbornìkem. Bez z jmu o vïc to nejde.ì Sv mi slovy n m Vladyka nahr v jak na smeë dalöì ot zku. ÑJak pozn te, ûe adept emesla ve vaöì dìlnï m o motory skuteën, nefalöovan z - jem?ì ÑMusÌ se pt t,ì ekne po chvìli p em ölenì a doplnì: ÑO opravdovèm z jmu o vïc svïdëì, kdyû p ijde a zept se, zda by u n s mohl pracovat.ì Motor rna ñ to nejsou jen öpiëkovì mechanici, ale i odbornìk na defektoskopii Miloslav Heppner a panì ve skladu, Marcela Bergerov, zajiöùujìcì perfektnì dod vku vöech pot ebn ch souë stì. ÑD Ìve byl sklad naöìm problèmem, po obrovskè mìstnosti jsme mohli chodit dlouh Ëas, neû jsme naöli vöe pot ebnè. Dnes je vöechno p ehlednï uspo d no a kaûd vì, kde najde co pot ebuje.ì Pro Josefa Vladyku byl velkou ökolou t dennì pobyt u naöich pa Ìûsk ch koleg v RATP. ÑDovÏdÏli jsme se pot ebnè maliëkosti o motorech Renault, kterè se u n s s n stupem City bus st le vìce objevujì. KolegovÈ n m p edali zkuöenosti, kterè bychom u n s objevovali dlouhou dobu. TakÈ jsme mohli nakouknout pod pokliëku nejen oprav, ale i skladov nì.ì SvÈ poznatky se nynì snaûì uplatnit nejen ve svè mate skè dìlnï, ale i v celèm odötïpnèm z vodï Autobusy. ÑDosud bylo bïûnè, ûe k n m p iöel motor, aû na nïm byla zjiötïna z vada. V Pa Ìûi je zcela bïûnè, ûe kaûd autobus proch zì pravidelnï testovacìm za ÌzenÌm, aby byly zjiötïny vöechny odchylky od pravidelnèho stavu. Pokud se vyskytnou, je v z staûen a v z rodku opravov n, ale ne zp sobem jako zn me u n s. Tam jsou vöechny mimo dnosti oëìslov ny a do detailu rozpracov ny. Řidiči autobusů budou soutěžit v jízdě zručnosti Kolektiv motor rny o. z. Autobusy. OdötÏpn z vod Autobusy p ipravuje na Ëtvrtek 19. dubna soutïû v jìzdï zruënosti idië a idiëek autobus. V z jmu zajiötïnì zajìmavèho a kvalitnìho programu soutïûe jsme vyuûili moûnost jejìho uspo d nì v atraktivnìm mìstï, a tìm je bezesporu are l Karosy ve VysokÈm M tï. DÌky ochotï a vst ÌcnÈ spolupr ci gener lnìho editele Karosy a jeho spolupracovnìk m ûeme soutïûìcìm idië m nabìdnout nejen vlastnì jìzdu zruënosti, ale i exkurzi do v robnìho z vodu a besedu o historii z vodu a jeho v robnìm programu. Samotn soutïûnì jìzda bude probìhat v are lu autodromu Autoklubu Karosy. SvÈ umïnì si idiëi vyzkouöejì na modernìch soutïûnìch p ek ûk ch s elektronickou signalizacì. SoutÏûe se z ËastnÌ 3 idiëi z kaûdè gar ûe a jedno t ÌËlennÈ druûstvo idiëek za cel odötïpn z vod. Vyps na byla kategorie jednotlivc, a to zvl öù muûi a ûeny, 4 DP kontakt 4/2001 Do práce nechodíme jen pro peníze d le pak druûstva, spoleënï druûstva idië a druûstvo idiëek. VÌtÏzovÈ individu lnìch z vod obdrûì poh r, za 2. a 3. mìsta obdrûì soutïûìcì emblèm volantu. VÌtÏznÈmu druûstvu bude p ed n putovnì poh r, navìc obdrûì do trvalèho drûenì menöì kopii putovnìho poh ru. Vöem soutïûìcìm bude p ed n diplom za Ëast v soutïûi. VÏ Ìme, ûe idiëi a idiëky odötïpnèho z vodu Autobusy p ivìtajì obnovenì zajìmavè soutïûe a bude pro nï vìtan m zpest enìm vöednìho ûivota i podnïtem ke vzornè reprezentaci. TÏm nejlepöìm se nabìzì moûnost reprezentovat naöi spoleënost v celost tnì, p ÌpadnÏ mezin - rodnì soutïûi idië autobus. LetoönÌ roënìk by mïl d t z klad novè tradici, soutïûì zruënosti idië autobus v naöì spoleënosti. Za dopravnì sek o. z. Autobusy p ipravil Stanislav Tvrd Technik pouze ozn mì ËÌslo z vady, ve skladu se okamûitï p ipravujì n hradnì souë stky a technici uû se p ipravujì na cestu na opravu. Vöe je Ìzeno automaticky. Kdyû oprav nased do vozu, nedìv se, co je naloûeno v autï. VÌ, ûe vöe pot ebnè m k dispozici.ì V zav dïnì nov ch postup, u n s dosud nevyzkouöen ch, m Josef Vladyka podporu u vedenì hostiva skèho DOZu. Ñäùastnou shodou n hod m me vedenì, kde se snoubì rozv ûnost a bohatè zkuöenosti editele ing. Vlka, s pr bojnostì a energiënostì pana Budila. Podle mèho je to ide lnì kombinace, kter p in öì pot ebnè v sledky,ì hodnotì Vladyka svè nad ÌzenÈ, coû takè nenì v naöich podmìnk ch zcela bïûnè. PolitickÈ zmïny po roce 1989 a s nimi sv zanè novinky v oblasti ekonomickè p inesly zmïny i do motor rny. ÑV dob ch minul ch bylo zcela bïûnè, ûe byl na gener lnì opravu posl n motor, kter tak v razn z sah nepot eboval. JeötÏ p ed rokem 1989 jsem si udïlal test pades ti motor, kterè byly posl ny na gener lku a û dn z nich nebyl v takovèm stavu, aby ji pot eboval. Dnes uû technici na jednotliv ch gar ûìch objedn vajì jen ty pravy, kterè motory skuteënï pot ebujì,ì vysvïtluje Vladyka. P esto bude rozöì enì motor rny v nejbliûöì dobï nutnè. ÑS n stupem motor Renault budeme muset v celèm odötïpnèm z vodï zmïnit zp sob oprav a navìc francouzskè motory majì oproti Liaz m jednu öpatnou vlastnost. St le jsou v nich pouûìv ny novè komponenty, kterè se mïnì doslova kus od kusu. NavÌc n hradnì dìly a technika na opravy je daleko draûöì a takè n roënïjöì na obsluhu,ì vypoëìt v zmïny, ke kter m bude muset dojìt, Vladyka. OpouötÌme pracoviötï motor rny, kterè se snaûì uplatúovat zvyklosti bïûnè na z pad od n s a nezb v neû si p t, aby se z Hostiva e rozöì ily do vöech kout naöì spoleënosti. Motor rnu odötïpnèho z vodu Autobusy navötìvil a s Josefem Vladykou hovo il Petr MalÌk

5 Úprava jízdních dob v síti Elektrických drah DopravnÌ vztahy ve mïstï se neust le vyvìjejì, a tìm i mïnì. TramvajovÈ tratï podlèhajì opot ebenì. BezpeËnost provozu vyûaduje opat enì, kter jsou mnohdy realizov na na kor jeho plynulosti. Naopak preferenënì opat enì plynulost provozu zlepöujì. To vöechno jsou d vody, proë nem ûe b t jìzdnì doba v urëitèm seku nemïnn, ale musì reagovat na dan stav. Od 2. ledna letoönìho roku doölo proto k prav m jìzdnìch dob, vûdy o jednu minutu, v secìch uveden ch v tabulce. Reagovalo se tak na zjiötïnì z automatickèho sledov nì ËasovÈ i mìstnì polohy vlaku na trati i na p ipomìnky pracovnìk provozu a dispeëinku. D se tedy Ìci, ûe v souëasnè dobï jìzdnì dy vyhovujì. ProblÈm nast v z druhèho pohledu ñ v dobï, kdy se publikujì jìzdnì dy, aù jiû jednotlivï na r zn ch let cìch Ëi v komplexnì podobï v knize ÑInformace o praûskè integrovanè dopravïì, bude nutno pod Ìdit i pravy jìzdnìch dob ohl öen m zmïn m jìzdnìch d vlak»esk ch drah a autobus. Traùov sek prava v minut ch v ËasovÈ sfè e* A B C HoromÏ ick ñ Bo islavka Bo islavka ñ HoromÏ ick Hadovka ñ Th kurova Th kurova ñ Hadovka »erven Vrch ñ SÌdliötÏ»erven Vrch SÌdliötÏ»erven vrch ñ»erven Vrch Poho elec ñ Brusnice Malovanka ñ Poho elec Vltavsk ñ Strossmayerovo n m Vltavsk (Bubensk ul.) ñ Strossmayerovo n m Strossmayerovo n m. ñ Vltavsk Strossmayerovo n m. ñ Vltavsk (Bubensk ul.) Strossmayerovo n m.(ul. Milady Hor kovè) ñ N b. Kpt. Jaroöe Dlouh t Ìda ñ N b. Kpt. Jaroöe N b. Kpt. Jaroöe ñ Dlouh t Ìda Maniny ñ LibeÚsk most Palmovka ñ LibeÚsk most Palmovka ñ Krejc rek Krejc rek ñ Palmovka Krejc rek ñ Palmovka (Sokolovsk ul.) Biskupcova ñ Krejc rek Krejc rek ñ Biskupcova T etì mïsìc letoönìho roku p inesl dvï jedn nì p edstavenstva naöì spoleënosti, v pondïlì 5. a 19., kter mïla na programu n sledujìcì body: Valn hromada DopravnÌho podniku hl. m. Prahy, akciovè spoleënosti.»lenovè p edstavenstva se dohodli na termìnu kon nì v roënì valnè hromady naöì spoleënosti, a to v ter 15. kvïtna D le stanovili termìn kon nì valn ch hromad spoleënostì s kapit lovou ËastÌ DopravnÌho podniku, a to ve Ëtvrtek 19. dubna 2001 v ObecnÌm domï. Informace o p ÌpravÏ a realizaci v stavby IV.. pro- voznìho seku tratï C metra. Technick editel ing. JÌlek informoval o rozdïlenì stavby IV. provoznìho seku tratï C do dvou etap. V prvnì etapï bude traù metra C prodlouûena do stanice L dvì, ve druhè etapï bude metro dovedeno aû do LetÚan. D le uvedl, ûe u stanice metra Kobylisy bude vybudov n autobusov termin l, ze kterèho bude zajiöùov na n vazn doprava do p ilehl ch oblastì Bohnic a»imic. Zpr va o hospoda enì a kalkulace n klad MHD za rok ObchodnÏñekonomick editel ing. Pomazal konstatoval, ûe DopravnÌ podnik uzav el hospoda enì v roce 2000 s pl novan m hospod sk m v sledkem rovn m nule. P edstavenstvo schv lilo hospoda enì DopravnÌho podniku za rok Zpr va o rozpoëtu a pl novè kalkulaci n klad MHD BÌl labuù ñ TÏönov TÏönov ñ BÌl labuù Podkov sk ñ Harfa Harfa ñ Podkov sk Most rna ñ Harfa Ocel sk ñ Balabenka MalostranskÈ n mïstì ñ Hellichova Hellichova ñ jezd Hellichova ñ MalostranskÈ n m Na KnÌûecÌ ñ PlzeÚka PlzeÚka ñ Na KnÌûecÌ SmÌchovskÈ n dr. ñ»sad SmÌchov »SAD SmÌchov ñ SmÌchovskÈ n dr Zborovsk ñ PalackÈho n m. (n b.) PalackÈho n m. (n b.) ñ Zborovsk PalackÈho n m. -M- ñ Karlovo n m V toú ñ Albertov Albertov ñ V toú jezd ñ N rodnì divadlo N rodnì divadlo ñ jezd N rodnì t Ìda ñ MyslÌkova ZAJÍMAVOSTI Představenstvo projednalo na rok 2001 a 1. ËtvrtletÌ RozpoËet na rok 2001 byl p ipraven po jedn nìch s ekonomick mi n mïstky odötïpn ch z vod. V polovinï roku 2001 bude tento materi l opïtovnï p edloûen na zased nì p edstavenstva a bude upraven podle pr bïûn ch v sledk hospoda enì. Informace o zabezpeëovacìm za ÌzenÌ MATRA PA 135.»len m p edstavenstva byl p edloûen materi l, kter hodnotil dosavadnì situaci instalace zabezpeëovacìho za ÌzenÌ MATRA na trati metra C. Od roku 2001 budou probìhat dokonëovacì pr ce ve dvou etap ch. V prvnì etapï budou dovybaveny st vajìcì a novè vozy metra na trati C, druh etapa zahrnuje vybavenì trati IV. C za- ÌzenÌm MATRA, vëetnï vyvolan ch prav na trati C a vozidlech. Zpr va o v voji spoleënosti Elaugen DP Praha, s. r.. o. P edseda p edstavenstva ing. Houfek informoval o z - mïru nïmeckèho partnera p evèst obchodnì podìl ve spoleënosti Elaugen. P edstavenstvo n slednï s tìmto p evodem souhlasilo. Majetkopr vnì vypo d nì stavby ÑDepo ZliËÌnì. P edstavenstvo schv lilo v kup pozemk, kterè slouûì pro zajiötïnì p Ìstupu do are lu Depa ZliËÌn. N rodnì t Ìda ñ Karlovo n m N rodnì t Ìda ñ Lazarsk (Lazarsk ul.) MyslÌkova ñ N rodnì t Ìda Karlovo n m. ñ N rodnì t Ìda Lazarsk (Lazarsk ul.) ñ N rodnì t Ìda Bruselsk ñ Pod Karlovem Krymsk ñ Rusk Rusk ñ VröovickÈ n m Vinohradsk trûnice ñ Ji Ìho z PodÏbrad Ji Ìho z PodÏbrad ñ Vinohradsk trûnice Mezi h bitovy ñ N klad. n dr. éiûkov (Olöansk ul.) N klad. n dr. éiûkov (Olöansk ul.) ñ N klad. n dr. éiûkov N klad. n dr. éiûkov ñ N klad. n dr. éiûkov (Olöansk ul.) Olöansk ñ OlöanskÈ n m OlöanskÈ n m. ñ Olöansk HutnÌ z kladna ñ»ernokosteleck Pr bïûn ñ Straönick Straönick ñ Pr bïûn Straönick ñ Vinice Mod ansk ökola ñ N draûì Mod any N draûì Mod any ñ»echova Ëtvrù *»asovè sfèry zohledúujì pr jezdnost tratì v jednotliv ch obdobìch dne. Typ A se pouûìv v nejzatìûenïjöìch a typ C v nejklidnïjöìch obdobìch. ñzjsñ a Miroslav Dyk Foto: David Janovsk Majetkopr vnì zajiötïnì stavby stanice metra ÑDepo Hostiva ì, vëetnï majetkopr vnìho vypo d nì jiû vybu- dovanè stavby ÑDepo Hostiva ì. V souëasnè dobï probìh v kup pozemk souvisejìcìch se stavbou Depo Hostiva. P edstavenstvo schv lilo v kup od dalöìch vlastnìk. Zpr va o moûnosti v hodnèho n kupu dalöìch 10 kus standardnìch autobus v roce P edstavenstvo projednalo nabìdku akciovè spoleënosti Karosa na n kup 10 standardnìch autobus. P edstavenstvo poû dalo o doplnïnì materi lu o srovn nì tèto nabìdky se standardnì nabìdkou a o doplnïnì o zp sob financov nì tèto investice. Rozbor trûeb za rok ObchodnÏñekonomick editel ing. Pomazal provedl rozbor trûeb za rok Uvedl, ûe doölo v porovn nì s rokem 1999 k propadu v prodeji roënìch kupon, na druhou stranu byl zaznamen n n r st trûeb z prodeje jednotliv ch jìzdenek.»lenovè p edstavenstva poû dali o p edloûenì komplexnì anal zy p edprodeje kupon na rok Zpr va o z mïru odprodeje provoznï nevyuûitelnè- ho majetku. P edstavenstvo schv lilo z mïr odprodeje pozemk Ñproluky Sp len ì. ñredñ 4/2001 DP kontakt 5

6 VÝLUKY V letoönìm roce bude zah jena prvnì etapa rekonstrukce ulic jezd (severnì Ë st) a Karmelitsk, kter zcela zmïnì jejich podobu. V souëasnè dobï opisujì chodnìky domovnì frontu, uprost ed je kolejovè tïleso a zbytek zabìr tu öiröì, jinde zcela nepatrn jìzdnì pruh nebo jeho Ë st. DopravnÌ situace se d nazvat ne- nosnou. Z pohledu provozu tramvajì je hned na k iûovatce jezd z kaz potk v nì protijedoucìch vlak, odboëov nì z VÌtÏznÈ ulice vpravo p in öì mnoho dopravnìch nehod, konstrukce tratï je v Ë sti ve velkoploön ch panelech, kterè se do historickè z stavby ÑnehodÌì, zë sti pak Ñnabosoì, tzn., ûe pod kolejnicemi je pouze slab vrstva ötïrku a pak uû û dn konstrukënì vrstva, jen lèty udusan hlìna. To vöechno vedlo k rozhodnutì o komplexnì rekonstrukci ulic Ñode zdi ke zdiì, tzn. vëetnï chodnìk. V prvnì etapï budou pr ce probìhat mezi k iûovatkou jezd a Hellichovou ulicì, ve druhè, kter zaëne aû na ja e p ÌötÌho roku, od Hellichovy po MalostranskÈ n mïstì. P i plnè v luce k iûovatky probïhnou i dìlëì opravy na mostï LegiÌ. Kolejov troj helnìk bude rozöì en tak, ûe odpadnou z kazy potk v nì a jeho umìstïnì v danèm prostoru jiû nebude na p ek ûku v stavbï schodiötï a pam tnìku protikomunistickèho odboje, kter vyroste proti vy stïnì VÌtÏznÈ ulice. Ulice jezd pak bude mìt, jak jiû bylo eëeno, zcela novou podobu. Koleje budou poloûeny ve vïtöìm odstupu (rozöì enì Karmelitská ulice bude mít novou podobu osovè vzd lenosti), hned od nich, bez ohledu na öì ku, povedou chodnìky aû k domovnìm zdem. JÌzdnÌ pruhy automobil tedy povedou po kolejìch, coû nenì pro n s p ÌznivÈ. Bezesporu se vöak zv öì bezpeënost chodc a odpadne i riskantnì jedn nì idië automobil, snaûìcìch se za kaûdou cenu vjet p ed tramvaj tak, aby jim d l nevadila; to vöe, bohuûel, na kor plynulosti, kter ovöem, pr vï dìky öì kov m parametr m, zde stejnï nebyla nikdy nijak ide lnì. CelÈ prost edì pak v raznï zkr ölì stromy, kterè budou na obou chodnìcìch vys - zeny. Nov kolejov konstrukce bude mìt i modernì elektricky ovl danè v mïny a vlastnì traù bude uloûena na p ÌËn ch praûcìch, kterè, opït s ohledem na mìsto, nebudou postr dat antivibraënì a protihlukovou ochranu v celè dèlce 700 metr (z toho 330 v prvè etapï). Investorem celè akce je Inûen ring dopravnìch staveb, dodavatel bude urëen ve v bïrovèm ÌzenÌ, kterè prozatìm neprobïhlo. TermÌny I. etapy jsou zatìm stanoveny takto: ñ 15. srpna aû 1. z Ì bude uzav en sek jezd ñ Malostransk ; provoz od N rodnìho divadla na SmÌchov prav a k uz vïrce tohoto ËÌsla je jiû zpracov na asi öest nebo sedm verze harmonogramu p vodnìho. P ÌËinami jsou: ñ mïnìcì se termìny v stavby komunikaënì sìtï (na nichû jsou tramvajovè koleje) ze strany cizìch investor, ñ Ñredukceì pot ebn ch finanënìch prost edk na opravy tramvajov ch tratì ze strany Magistr tu hl. m. Prahy, ñ dodateënè poûadavky spr vc inûen rsk ch sìtì pod tramvajov m tïlesem na opravy nebo rekonstrukce (nïkdy se vöak jedn o nep edvìdanè hav rie). LetoönÌ z sahy do pravidelnèho provozu mnoh m p ipomenou Ñzlat lètaì v lukovè Ëinnosti p i v stavbï stanic metra v centr lnì oblasti v sedmdes t ch letech. Na rozdìl od tehdejöìho stavu kolejovè sìtï je vöak situace o mnoho a mnoho sloûitïjöì. DÌky tehdejöì Ñp edvìdavostiì dopravnìch odbornìk a p edstavitel mïsta neexistujì odpovìdajìcì odklonovè trasy, a tak linkovè vedenì p i p ipravovan ch akcìch na StrossmayerovÏ n mïstì a ve VodiËkovÏ ulici p ipomìn vöe moûnè, jen ne pravideln provoz. ZatÌmco p i existenci dnes jiû zruöen ch tramvajov ch tratì by tvorba dopravnìch opat enì byla jednoduchou z leûitostì, dnes je z hlediska propustnosti jednotliv ch sek a k iûovatek nutno vytvo it linkovè vedebude jeötï umoûnïn. ñ 1. z Ì aû 10. Ìjna probïhne tot lnì v luka k iûovatky jezd, a tìm i vöech p ilehl ch traùov ch sek. ñ 10. Ìjna aû 18. prosince bude opït uzav en pouze sek jezd ñ Malostransk. Tato doba se opït bude zd t vöem velmi dlouh. Je vöak pot eba si uvïdomit, ûe se jedn o kompletnï novou traù se vöemi d sledky, vypl vajìcìmi z takovè v stavby. Ale hlavnï: rekonstruov ny budou pochopitelnï i inûen rskè sìtï, nap Ìklad vodovod, telefonnì kabely. V praxi to bude znamenat, ûe se po snesenì kolejì objevì na jejich mìstï mnoûstvì jam, kterè budou zah zeny aû po zmìnïnè obnovï inûen rsk ch sìtì. Potom teprve p ijde na adu v stavba vlastnì tratï se sv mi technologick mi lh tami. To vöe pochopitelnï p inese tïûkosti mnoha lidem, kte Ì v danè oblasti bydlì nebo tam pracujì. I p es urëitè obavy z plynulosti provozu lze vöak oëek vat, ûe v sledkem n roënè investiënì akce bude kr sn ulice s bezpeën m provozem v intenzivnï turisticky vyuûìvanè zûnï jednè z nejkr snïjöìch Ë sti Prahy. ñzjsñ Zdroj: Metroprojekt Praha, a. s. Výluky v tramvajové síti v letošním roce Tak jako v minul ch letech a desetiletìch se v kolejovè sìti tramvajì opakuje bïûn a bohuûel i nep Ìjemn stav ñ v luky tramvajov ch tratì. D vody jsou vûdy stejnè: ñ NezbytnÈ opravy a drûba dr ûnìch za ÌzenÌ (kolejnice, panely, tramvajov svröek, kolejov k ÌûenÌ, v luky, trolejovè vedenì a podobnï). Investorem akcì je DopravnÌ podnik. ñ InvestiËnÌ a stavebnì Ëinnost cizìch organizacì s bezprost ednìm vlivem na provoz a n slednou nutnost v luky (nap Ìklad p eruöenì dopravy na ZlÌchovÏ, v oblasti AndÏla a na»echovï mostï). Investorem akcì jsou organizace mimo r mec naöì spoleënosti. Celkem tak v letoönìm roce bylo nebo bude realizov no 27 dlouhodob ch v luk, z toho dvï trvajìcì vìc neû jeden rok (ZlÌchov, Radlice), pït nïkolikamïsìënìch v luk (»ech v most, Radlick,»ernokosteleck, Karmelitsk a Strossmayerovo n mïstì). OstatnÌ v luky se Ñvejdouì do doby trv nì dvou mïsìc. Jiû z tohoto v Ëtu je z ejmè, ûe se ani v tomto roce nedoëk me pravidelnèho tramvajovèho provozu s norm lnìm linkov m vedenìm. P Ìprava a realizace vlastnì v luky a souëinnost s ostatnìmi tvary (respektive organizacemi) se ÌdÌ stejn mi principy a normami jako v p edeöl ch letech: ñ uplatnïnì n rok na v luky z d vodu nevyhovujìcìho technickèho stavu nebo pl novanè investorskè Ëinnosti, ñ vlastnì Ñperipetieì projedn v nì jak v r mci DopravnÌho podniku, tak i s ostatnìmi tvary (cizì investo- i, mïstskè organizace jako Magistr t hl. m. Prahy, Policie»R, TSK, ROPID a dalöì), ñ vlastnì p Ìprava dopravnìch opat enì v luky z hlediska dopravnïñorganizaënìho (pro hromadnou i individu lnì dopravu). Ide lnìm stavem by bylo zpracov nì z vaznèho harmonogramu z sah do kolejovè sìtï pro cel kalend nì rok v dostateënèm ËasovÈm p edstihu. Harmonogram vöak stejnï jako loni nebo p edloni dozn v neust l ch 6 DP kontakt 4/2001

7 nì, kterè bïûn cestujìcì tïûko pochopì (nap Ìklad odklon linky Ë. 17 na Pet iny, linky Ë. 1 do œ blic, linek Ë. 23 nebo 4 k vozovnï éiûkov), a to p i v luk ch v centru mïsta. PochopitelnÏ by ölo stanovit trasy odklon tak, aby koneënè zast vky z staly stejnè a trasa by se mïnila pouze v mìstï v luky. Tento stav by vöak vzhledem k moûnosti vedenì po jedinè odklonovè trase znamenal tèmï nep etrûit stupeú Ñ5ì v tramvajovè dopravï ñ kapacita tratï a svïteln ch signalizaënìch za ÌzenÌ je totiû niûöì neû poëet projìûdïjìcìch spoj. JeötÏ jedna zajìmavost. Od zaë tku letoönìho roku jsou veökerè doëasnè zmïny na zast vkov ch jìzdnìch dech a informaënìch tabulìch oznaëov ny ûlutou barvou. P i letoönìch zmïn ch linkovèho vedenì pak nastane situace, ûe v centr lnì oblasti nebude barva zast vkovèho jìzdnìho du jin neû ûlut. TÌm se znehodnocuje Ñtransparentnostì ûlutè barvy, kter m upozorúovat na doëasnè odchylky od pravidelnèho provozu. P ehled pl novan ch v luk V n sledujìcìm p ehledu jsou se azeny v lukovè akce podle naöich znalostì z poloviny b ezna tohoto roku. VÏ Ìme, ûe v pl novan ch investiënìch a rekonstrukënìch Ëinnostech jiû nedojde k z sadnìm zmïn m, a ûe nìûe uveden p ehled v lukov ch akcì je tèmï definitivnì. Ze strany pracovnìk DopravnÌho podniku (aù jiû editelstvì nebo o. z. ED) bylo pro toto uëinïno vöechno. V tomto p ÌspÏvku nejsou z mïrnï uvedena podrobn dopravnïñorganizaënïñtechnick opat enì p i pl nov nì, zajiöùov nì a realizaci v luk vëetnï zajiötïnì n hradnì dopravy ñ tato problematika byla podrobnï vysvïtlena v dubnov ch vyd nìch DPñKONTAKTu v minulèm a p edminulèm roce. OstatnÏ podrobn anal za tèto problematiky by vydala na samostatn Ël nek. 1. ZlÌchov Akce potrv aû do prosince letoönìho roku p i stejn ch dopravnìch opat enìch ñ d vodem jsou p eloûky komunikacì budoucìho vy stïnì tunelu Mr zovka. Investorem akce je odbor mïstskèho investora. 2. Trojsk ulice Od 26. kvïtna do 9. Ëervna bude stejnï jako v noru letoönìho roku v luka ñ d vodem je p evedenì tramvajovè tratï na provizornì tramvajov most p es stavebnì j mu pro v stavbu IV. provoznìho seku tratï C metra. Provoz bude jednokolejn za stejn ch dopravnìch opat enì jako v norovè v luce (investor DopravnÌ podnik) 3. Flora a Vinohradsk t Ìda Akce byla ukonëena k 21. b eznu 2001, investorem byla naöe spoleënost. 4.»ech v most Pl novan termìn ukonëenì je 30. Ëervna 2001, uvaûuje se o moûnosti zkr cenì p ibliûnï o 14 dnì. Investory jsou spoleënï DopravnÌ podnik a Technick spr va komunikacì. 5. V toú ñ Mod any Akce byla ukonëena 4. dubna. Jednalo se o koordinovanè dopravnì opat enì pro nezbytnou opravu tramvajovè tratï u VyöehradskÈho tunelu a u smyëky Dvorce (investor DP) a zmïnu rovnï tramvajovèho tïlesa u zast vky N draûì Mod any (investor DP a odbor mïstskèho investora). 6. N rodnì divadlo Od 4. kvïtna do 9. Ëervna bude vymïnïno kolejovè k ÌûenÌ u N rodnìho divadla a opraveny p ilehlè seky tramvajov ch tratì. Z roveú bude vymïnïn oblouk na k iûovatce N rodnì ñ Sp len. Jedn se o pomïrnï sloûitè dopravnì opat enì, v d sledku omezenì propustnosti okolnìch kolejov ch k iûovatek je nutnè z sadnìm zp sobem mïnit linkovè vedenì (nap Ìklad snìûenì kapacity na lince Ë. 9, odklon linky Ë. 23 z Vröovic na V penku a zavedenì zvl ötnì linky v trase Malovanka ñ Kotl ka p es Malou Stranu). Pro cestujìcì nep Ìjemnou z leûitostì je nezajiötïnì dopravnì obsluhy v podstatnè Ë sti mïstskèho obvodu Prahy 1 ñ vzhledem k nepr jezdnosti tras v historickè z stavbï mïsta nenì moûnè zavèst n hradnì autobusovou dopravu a instalace p ejezdu ÑCalifornienì na SmetanovÏ n - b eûì pro obracenì vlak od StaromÏstskÈ takè nenì moûn z d vodu malè öì ky n b eûnì komunikace. Investorem tèto akce je naöe spoleënost. 7. Plyn rnì a k iûovatky ulic Partyz nskè a Na Z tor ch Akce bude ukonëena 4. kvïtna. V luka tramvajovè dopravy je zce koordinov na se souëasnï probìhajìcì akcì PVK (PraûskÈ vodovody a kanalizace) v oblasti Holeöovic. Pr vï tato Ëinnost je d vodem jednosmïrnèho vedenì linky n hradnì dopravy Xñ14 v oblasti Holeöovic. Od 10. dubna bude navìc vylouëen tramvajov provoz v ulici U V staviötï. Investorem opravy tramvajov ch tratì je DopravnÌ podnik a PVK. 8. ävehlova V obdobì 22. kvïtna aû 9. Ëervna bude provedena rekonstrukce trolejovèho vedenì v seku ZahradnÌ MÏsto ñ N draûì Hostiva. TramvajovÈ linky budou zkr ceny, na Radoöovickou, v seku Straönick ñ Radoöovick ñ N draûì Hostiva bude zavedena n hradnì autobusov doprava. Investorem je DP. 9. K iûovatka Strossmayerovo n mïstì Akce zaëìn 9. Ëervna prvnì etapou, do 30. Ëervna bude pojìûdïna jen Ë st kolejovèho k ÌûenÌ ve vztahu Vltavsk ñ N b eûì Kpt. Jaroöe. PotÈ (aû do 1. z Ì) bude n sledovat pln v luka k iûovatky. V r mci rekonstrukce bude vybudov n nov kolejov oblouk od LetnÈ k V staviöti a z roveú opraveny p ilehlè kolejovè tratï na t ÌdÏ Dukelsk ch hrdin a v ulici Milady Hor kovè. ZmÏnÌ se tèû situov nì zast vek ñ tyto z kaûdèho smïru budou umìstïny p ed k iûovatkou. N hradnì doprava bude zavedena v seku HradËansk ñ Strossmayerovo n mïstì (o pr zdnin ch Vltavsk ). ZmÏny linkovèho vedenì jsou zce koordinov ny se souëasnï probìhajìcì v lukou ve VodiËkovÏ ulici. Investorem akce je DopravnÌ podnik. 10. VodiËkova V d sledku v stavby kolektor a pïöì zûny i n slednè opravy tramvajovè tratï bude od 9. Ëervna do 15. srpna p eruöen provoz ve VodiËkovÏ ulici v seku V clavskè n mïstì ñ Lazarsk. P ed budovou HlavnÌ poöty bude instalov n kolejov p ejezd ÑCalifornienì pro ukonëenì linek Ë. 9 a 24. P i tèto akci (spoleënï s v lukou Strossmayerova n mïstì) dojde ke zmïnï tras linek Ë. 1, 3, 5, 7, 8, 9, 12, 14, 17, 21, 24, 25 a 26, zavedenì zvl ötnì linky Ë. 39, (tj. tèmï 60% linek). V noënìm provozu z stane v Ñnorm luì jen linka Ë. 57. Se zavedenìm n hradnì autobusovè dopravy se nepoëìt. Investorem akce je odbor mïstskèho investora a DopravnÌ podnik. 11. Radlick V souvislosti se zmïnou uliënì rovnï u jiûnìho vy- stïnì tunelu Mr zovka bude od z Ì po dobu asi dvou rok p eruöen tramvajov provoz do Radlic. Pokud se potvrdì z mïry DopravnÌho podniku, bude novï rekonstruovan traù prodlouûena ke stanici metra Radlick. V provozu bude n hradnì autobusov doprava. Investorem akce je odbor mïstskèho investora. 12.»ernokosteleck Mezi smyëkou»ernokosteleck a D Hostiva bude od 30. Ëervna do listopadu letoönìho roku p eruöen pravideln tramvajov provoz z d vodu opravy tramvajovè tratï. Po dobu rekonstrukce vöak bude nutnè zajistit manipulaënì provoz tramvajì do st ednìch dìlen, proto bude nutnè bïhem v luky nïkolikr t obnovit provoz alespoú po jednè koleji. N hradnì dopravu bude zajiöùov na autobusy. Investorem akce je DopravnÌ podnik. 13. Kolbenova ñ Kbelsk Od 30. Ëervna do 14. Ëervence bude p eruöen provoz v KolbenovÏ ulici z d vodu rekonstrukce trakënìho vedenì. Z roveú na k iûovatce PodÏbradsk ñ Kbelsk bude provedena oprava tramvajovè tratï. Tramvajov doprava bude p eruöena v seku VysoËanskÈ radnice ñ Lehovec, n hradnì doprava bude zavedena v tèmûe seku. Investorem akce je opït naöe spoleënost. 14. Karmelitsk Od 15. srpna do 17. prosince bude p eruöen tramvajov provoz v seku jezd ñ Malostransk. V KarmelitskÈ ulici budou prov dïny rozs hlè investiënì akce (v mïna veöker ch mïstsk ch inûen rsk ch sìtì a rekonstrukce vozovek a chodnìk s n slednou rekonstrukcì tramvajovè tratï). N hradnì autobusov doprava bude zavedena v seku MalostranskÈ n mïstì ñ Malostransk. V letoönìm roce bude rekonstruov n jen sek jezd ñ Hellichova, od 18. prosince do 1. b ezna 2002 dojde k doëasnèmu obnovenì provozu a od 1. b ezna do 30. Ëervna 2002 bude rekonstruov n i zb vajìcì sek Hellichova ñ MalostranskÈ n mïstì. Investorem akce je DopravnÌ podnik. 15. K iûovatka jezd V r mci rekonstrukce Karmelitsk bude od 1. z Ì do 10. Ìjna rekonstruov na i kolejov k iûovatka jezd VÝLUKY (investor DP). N hradnì autobusov doprava bude zavedena v seku jezd ñ AndÏl. 16. PlzeÚsk Od 15. srpna do 1. z Ì bude p eruöen tramvajov provoz v seku AndÏl ñ SÌdliötÏ ÿepy. Vzhledem k rozsahu stavebnì Ëinnosti (oprava tratï u zast vky Bertramka a rekonstrukce trakënìho vedenì v seku Vozovna Motol ñ SÌdliötÏ ÿepy) dojde na rozdìl od minul ch let k p eruöenì tramvajovèho provozu v celèm seku tratï. Investorem akce je DopravnÌ podnik. 17. Seifertova ulice Z d vodu havarijnìho stavu ûelezniënìch most u Bulhara dojde ve II. pololetì ke dvïma v luk m Seifertovy ulice (p edpoklad 3 a 8 dn ). Vzhledem k neujasnïnosti postupu v stavby (investorem akce jsou»eskè dr - hy) se dopravnì opat enì stanovì dodateënï; otaznìkem z st v moûnost vedenì nekolejovè dopravy v mìstï stavebnìch pracì v SeifertovÏ ulici mezi Bulharem a Italskou. 18. BubenskÈ n b eûì Od 3. Ìjna do prosince 2001 bude vylouëen provoz u BubenskÈho n b eûì, d vodem je v stavba novèho uliënìho uspo d nì p ed Praûskou trûnicì. P i tèto akci budou poprvè vyuûity novè spojovacì oblouky na StrossmayerovÏ n mïstì. N hradnì doprava nebude zavedena. Investory sdruûenè akce jsou DP a p ÌsluönÈ mïstskè organizace. 19. PodÏbradsk Od 10. do 24. Ìjna bude p eruöen provoz v PodÏbradskÈ ulici ( sek Harfa ñ Star HloubÏtÌn) z d vodu rekonstrukce trakënìho vedenì p i zavedenì n hradnì autobusovè dopravy v seku Harfa ñ Lehovec. Investorem akce je naöe spoleënost. 20. K iûovatka Karlovo n mïstì ñ Mor Ú Od 10. do 15. Ìjna bude provedena v mïna Ë sti kolejovè konstrukce na k iûovatce Karlovo n mïstì ñ Mor Ú p i vylouëenì tramvajovè dopravy v ulici Na Mor ni i VyöehradskÈ. N hradnì autobusov doprava nebude zavedena. Investorem akce je opït DP. 21. Na Po ÌËÌ Oprava tramvajovè tratï v ulici Na Po ÌËÌ je rozdïlena do dvou etap: Od 24. Ìjna do 10. listopadu bude vylouëen tramvajov provoz v seku Florenc ñ HavlÌËkova, od 10. do 14. listopadu n sleduje vylouëenì provozu v seku Letensk tunel ñ HavlÌËkova. N hradnì autobusov doprava nebude zavedena, ke zmïn m dojde ve vedenì noënìch autobusov ch linek. Investorem akce bude DopravnÌk podnik. 22. Ohrada ñ Palmovka Od 14. do 24. listopadu dojde k periodickè v luce na tèto trati za obvykl ch dopravnìch opat enì. D vodem je pravideln revize tramvajovèho svröku a mostovky. Investorem akce je DP. 23. K ÌûenÌ p ed vozovnou St eöovice Od 1. do 12. prosince bude provedena v mïna kolejovèho k ÌûenÌ p ed vozovnou St eöovice p i v luce tramvajovè tratï mezi zast vkami Brusnice ñ vozovna St eöovice. N hradnì autobusov doprava nebude zavedena. Investorem je opït DP. 24. éelezniënì mosty v BÏlehradskÈ ulici V pr zdninov ch mïsìcìch, vûdy o vìkendovèm obdobì, dojde z d vodu opravy ûelezniënìch most na trati Praha ñ Beroun öestkr t k p eruöenì provozu tramvajì mezi zast vkami I. P. Pavlova a Otakarova p i zavedenì n hradnì dopravy v tèmû seku. Investorem jsou»eskè dr hy. 25. St elniën (v stavba metra) Z d vodu v stavby stanice metra L dvì dojde ve II. pololetì k dvïma 14 dennìm v luk m tramvajì v seku St elniën ñ SÌdliötÏ œ blice p i zavedenì n hradnì dopravy v tèmû seku. Investorem je DP. 26. Lanovka Pet Ìn Pravideln periodick uzavìrka lanovè dr hy p i p eruöenì provozu bude od 15. Ìjna do 3. listopadu. 27. SmyËka Kub nskè n mïstì Ve II. pololetì dojde k 6 dennì v luce smyëky Kub nskè n mïstì (investorem DP) z d vodu v mïny kolejov ch oblouk v obratiöti. Ing. VladimÌr Plecit, dopravnì sek editelstvì 4/2001 DP kontakt 7

8 MUZEUM SlunÌËko pomalu vykukuje zpod mr Ëk a takè PraûanÈ opouötïjì tepl dom cì krb, aby se vydali do svïta. Ale neû zcela opustìte smogem p ikrytou Prahu, abyste se nad chali ËerstvÈho vzduchu v rozkvetlè p ÌrodÏ, vïzte, ûe i tady, tèmï v centru velkomïsta, na v s ËekajÌ novè z ûitky. Kde? No p ece v naöem podnikovèm muzeu ve st eöovickè vozovnï, kde se objevì novè expon ty. A jakè? Tak nap Ìklad v hybk sk budka z let 1963 aû 1964, kter kdysi st la p ed ObecnÌm domem. Budky byly p vodnï urëenè jako kapit nskè m stky pro remorkèry ÌËnÌ plavby, poslèze vöak byla Ë st z nich upravena pro v hybk e a Ë st pro dispeëery. Takûe p ece jenom plnï neztratily sv j smysl. Byla z nich Ìzena doprava, i kdyû na kolejìch. Rekonstrukci novèho expon tu provedly st ednì dìlny naöeho podniku. TakÈ dalöì expon t byl pro dopravu ve mïstï pot ebn, ale mnoho lidì ho ani nezaregistrovalo ñ reûijnì vozìk pro pot eby vrchnì stavby, kter jako dalöì po Ìdily ElektrickÈ podniky hlavnìho mïsta Prahy zhruba v letech 1925 aû VozÌky pouûìvaly Ëety vrchnì stavby p i bïûnè drûbï kolejì. Perlou mezi nov mi expon ty bude vleën v z z roku 1896 tzv. ÑofeÚ kì, kter dosud ve sbìrce muzea chybïl. J v m ale nic dalöìho o nïm ne eknu ñ vïnuje se mu totiû cel dalöì Ël nek v tomto ËÌsle DPñKONTAKTu. A navìc, stojì za to, abyste se na nïj podìvali osobnï. OtvÌracÌ doba z stala stejn jako v p edchozìch letech, o sobot ch, nedïlìch a sv tcìch od 9 do 17 hodin aû do 18. listopadu. ñmjñ Z historie jednoho ofeňáku Pestr je historie letnìho vleënèho vozu 526, novèho p Ìr stku v Muzeu MHD po renovaci v Krnovsk ch opravn ch a strojìrn ch s. r. o. V naöem archivu je i svïdectvì nelehkèho poë tku vzniku tèto b valè koúky ze sèrie ËÌsel 115 aû 117. V polovinï 90. let devaten ctèho stoletì vznikla PraûskÈ koúskè dr ze pot eba nov ch voz n hradou za opot ebovanè z poë tku provozu. Bylo rozhodnuto V p tek 16. b ezna se opraven ÑofeÚ kì opït objevil v Praze. V hostiva sk ch dìln ch byl usazen na koleje a pracovnìci muzea ho p ipravili na p esun do st eöovickè vozovny, kde bude chloubou muzea. Foto: Petr MalÌk 8 DP kontakt 4/2001 O víkendech můžete opět vyrazit do Muzea MHD! o dvou typech (zimnì a letnì), a po pod nì p ÌsluönÈ û - dosti schvalovacì komise poûadovala pl n vozu a pro posouzenì prototyp. PoË tek sporu, novè typy konïk versus magistr t, se v naöem archivu zatìm nenalezl a tak se dost v me do zaë tku roku 1897, kdy jsou obï strany jiû dnï znesv - eny. Zde je doslovn p epis i s chybami ze star ch listin, sepsan ch hledn m pìsmem. V Praze dne 20. b ezna 1897 Gener lnì editelstvì zaû dalo pod nìm ze dne 23. Ìjna 1896 u c. k. ûelezniënìho ministerstva za schv lenìm pl n. Schv lenì toto bylo v nosem jmenovanèho ministerstva ze dne 6. prosince 1896, jak sdïleno zdejöìm dopisem ze dne 22. prosince, s tìm poukazem udïleno, ûe bude t eba p ed zapoëetìm stavby dorozumïti se se slavnou radou kr l. hlavnìho mïsta Prahy. Slavn rada ñ jakoû od gener lnìho editelstvì praûskè tramvaje ministeri lnìm pod nìm ze dne 2. ledna 1897 bylo prok z no ñ odep ela souhlas sv j se schv lenìm pl n a to z d vod, kter mi dle v nosu c. k. ûelezniënìho ministerstva v Praze ze dne 24. nora 1897 nelze p ikl dati v hy. D vody jsou tyto : P Ìliön dèlka, p Ìliö velik v ha a pro letnì vozy mimo to moûnost po stran ch vyskakovati a seskakovati a domnïl podpora zlo du p epl- Úov nì tïmito typy. Naproti tomu poznamen v c.k. ûelezniënì ministerstvo, ûe z stupci Kr lovskèho hlavnìho mïsta Prahy p i KomisionelnÌ zkouöce pl nu letnìho vozu zdèli 6,4 m a v hy 2550 kg, kter û to zkouöka se konala dne 18. nora 1896, neshled vali v dèlce a v ze nïjakè z - vady. D le je poukazov no na typ letnì koúky (dochovan v z Ë. 90), kter ûto jest velmi rozöì en a takè v Rakousku na mnoze v p sobnosti a nepod v nijakè p Ì- Ëiny ke stìûnostem. P i anketï vìdeúskè tramvaje byl t û navrûen jako onen typ, jenû p eplúov nì nejmènï umoûúuje. Vyz v se tudìû slavn rada n sledkem citovanèho v nosu c. k. ûelezniënìho ministerstva ze dne 24. nora 1897, aby upustila od dosavadnìho odmìtavèho stanoviska, proti pl n m typov m, p iëemû se na to pouk zati musì, ûe v nedostatku dostateën ch n mitek by se schv lenì ke stavbï voz udïlilo. C. k. mìstodrûitelstvì v»ech ch Foto: Petr MalÌk MÏstsk rada obratem odpovìd, ûe nem z sadnìch n mitek proti schv lenì dvou typ tramvayov ch voz, o kterè û dalo 23. Ìjna gen. editelstvì PraûskÈ koúskè dr hy, ale ûe vyhradila si pouze rozhodnouti teprve dle v sledku zkouöky, jak s uvaûovan mi typy vozu provedena b ti m. DalöÌm dochovan m dokumentem ze dne 23. dubna 1897 je: Zpr va o mìstnì komisi odb vanè dne 12. dubna 1897 v KarlÌnÏ v dìln ch PraûskÈ koúskè dr hy za p ÌËinou vyzkouöenì nov ch typ zimnìch a letnìch voz. P edmïtem ohled nì a vyzkouöenì byl typ zimnìho vozu Ë. 19. Typ otev enèho vozu letnìho zkouöen nebyl, ponïvaë spr va tramvaje pro pokroëilou saisonu letoönìm rokem novè letnì vozy vìce Ìditi nebude, a v z kter m b ti vzorem pro tento druh voz tramvayov ch jest rozpracov n, takûe se ke zkouöenì nehodil. ZimnÌ v z 19 byl tïûk, p Ìliö nabìhal v obloucìch. (stup tka öla aû nad chodnìk). Kdyû uëinïna zast vka v PoötovskÈ ulici na K ÌûovnickÈ n mïstì, vzali konï z mìsta jen s napïtìm vöech sil, aë byl v z jen spola obsazen, a spr va tramvaje dodala k tèto zkouöce svè nejlepöì konï. Coû teprve aû bude nov mnohem tïûöì v z naplnïn a koleje snïhem zav ty, jak tomu v dobï zimnì Ëasto b v. I p es v nos c. k. ministerstva n mitky obce praûskè jsou opr vnïnè, nem -li se zv öiti pro kaûdèho nejv ö trapn v jev, kterèho jiû nynì p i lehëìch vozech obecenstvo PraûskÈ Ëasto b v svïdkem, ûe konï tramvayovè p i sebe menöìm stoup nì nemohou n klad zmoci. Proto navrhuje se, aby slavn mïstsk rada povolenì ku zavedenì voz neudïlovala, n brû na tom trvala aby spr va tramvaye opat ila vozy kratöì a lehëì. Obdobn dopis je 23. dubna 1897 zasl n i mìstodrûitelstvì, v nïm se uv dì ûe typ novèho otev enèho vozu letnìho nebyl zkoum n jelikoû se spr va praûskè koúskè dr hy vyslovila, ûe vozy tohoto druhu letoönìm rokem pro pokroëilou saisonu do obïhu d ti nem ûe. VeleslavnÈ mìstodrûitelstvì mïlo ûabomyöìch spor dost a na Ìdilo 1. dubna schv lenì obsaditelnosti novïjöìch typ konïk, dodan ch po roce 1889: Protokol sepsan na radnici staromïstskè v Praze dne 14. kvïtna P edmïtem je komisionelnì ohled nì nïkter ch voz tramvayov ch PraûskÈ tramvaye p ÌËinou zjiötïnì po- Ëtu sedadel a mìst k st nì v tïchto vozech, n sledkem na ÌzenÌ veleslavnèho c. k. mìstodrûitelstvì ze dne 1. dubna Ohled ny byly z kaûdè z typ v mìstodrûitelskèm vynesenì Ìmsk mi ËÌslicemi VI ñ X oznaëen ch, po jednom voze. (VI ñ 19, VII ñ 4, VII ñ 7, IX ñ 114, X ñ 117).

9 ÑSestersk ì v z Ë. 527 po p ed nì a p eëìslov nì v Plzni Co shledala komise na typu X ñ Ë. 117: Otev en v z se 7 p ÌËn mi lavicemi, opat en mi p eklopovacìmi opïrami, podobn jako typa III. (dochovan v z Ë. 90), hrnnè dèlky 6,18 m, nikoliv 6,7 m, jak v p dorysu p edloûenèm naznaëeno. Prostora mezi hranami sedadel 0,41 m öì ka vozu 2,06 m, 2 perrony v rozmïru 2,06 x 0,83 m (n sledkem zkr cenì perronu po p edloûenì p dorysu p edsevzatèho). Jinak jest typa tato totoûn s typou onou, s nìû byla p edsevzata zkouöka dne 6. srpna Pro tuto typu navrhuje podnikatelstvo: 26 mìst k sezenì, a to dvï mìsta na prvnì lavici ve smïru jìzdy, totiû u koëìho, 4 mìsta na kaûdè z ostatnìch lavic, dohromady tedy 26 mìst k sezenì. (Pozn mka autora: KoËÌ se na zkr cenou ploöinu dìky sedìcìm cestujìcìm jaksi neveöel.) 4 mìsta k st nì na zadnìm perronu, hrnem 30 mìst. Z stupcovè kr l. hlavn. mïsta Prahy a ostatnìch obcì zastoupen ch prohlaöujì typu tuto dobou tou za nep Ìpustnou, jednak vzhledem ku d ÌvÏjöÌmu protestu proti tèto typï, jednak ûe rozdïlenì sedadel u koëìho jest nev hodnè. DalöÌm d vodem nep Ìpustnosti jest i znaën v öka stupadel (obïûn ch prken), ËÌmû zejmèna staröìm vïkem obecenstvu p Ìstup byl znesnadnïn, ano i znemoûnïn. Mimo to neodpovìd hrub tvar a tìm i cel zevnïjöek poûadavk m hlavnìho mïsta kr lovstvì. Z stupcovè PraûskÈ tramvaje se vyj d ili v tom smyslu, ûe pokud se t Ëe typu Ë. X, û d me, aby vozy ty, jichû nutnï pot ebujeme, byly v dopravu uvedeny, po p ÌpadÏ s tìm omezenìm, aby lavice za koëìm upravena byla pro dvï mìsta uzav en aû do tè doby, dokavad jin prava vynalezena nebude, p iëemû by mezera, kter vzadu na poslednì lavici se objevì, uûita b ti smïla pro 2 mìsta k st nì. Poda ilo-li by se pozdïji navrhnouti konstrukci takovou, kter by mezeru tuto odstraniteln mi sedadly nahraditi mohla, nechù vyhradì se schv lenì takovè konstrukce dodateënè p ehlìdce komisionelnì. V Ëi n mitce v p ÌËinÏ v öe stup tek a tìûe voz sam ch poukazujeme k typ m voz elektrick ch, u nichû se obï vlastnosti tyto v mì e mnohem vïtöì objevujì. V poûadavku c. k. policejnìho editelstvì na v z byla obsaditelnost (dvï lavice po 2 osob ch, pït lavic po 4 osob ch, zadnì ploöina + v ez v lavici 6 osob), Co se t Ëe v öky stup tek neuzn vajì tuto n mitku za podstatnou, ponïvadö v öka tato obn öì pouze asi 35 cm. Za podmìnek v öe uveden ch by mohly b ti vozy podle tèto typy stavïnè, poëtem 3, v obïh uvedeny. Dluûno by vöak bylo z Ìditi mezi plochou stup tek a plochou vozu ochrannou sìùku, zabraúujìcì sklouznutì nohy pod poslednïjöì plochu. Na konec se podot k, ûe navrûen poëet mìst k st - nì nezahrnuje v sobï v û dnèm z uveden ch p Ìpad mìsta pro koëìho a konduktèra. A jak to celè dopadlo? StavebnÌ ad 13. listopadu 1897 oznamuje, ûe editelstvì tramvaye tou dobou m v pouûìv nì toliko 2 uzav enè vozy dle typu VII, a sice Ë. 4 a 8, ûe vöak objednalo voz tohoto typu u firmy Ringhoffer na SmÌchovÏ mimo to jeötï 16 kus. Vozy tyto majì b t hotovy v prosinci tohoto roku a majì ñ jakmile dod vka jich se provede ñ d ny b ti do obïhu. NovÈ vozy dle vzoru Ë. 19 (5,9 m, 1950 kg) byly komisì zamìtnuty, tak Praûsk tramvay objednala dle vzoru 4, 8 pochopitelnï vylepöen ch parametr (6,05 m, 2350 kg) a s n st eökem. Dod vka v poëtu 15 voz se uskuteënila p ed dobou prodeje koúky magistr tu a vozy bylo moûnè za adit po pravï jako vleënè vozy Ë. 207 ñ 221 k elektrickè dr ze. DalöÌ velkè letnì vozy vzor Ë. 117 uû nebyly po uveden ch peripetiìch objedn ny, a tak z stala osamïl sèrie poslednìch t Ì voz pro koúku. pravy jejich ploöin prov dïla st ednì stanice koúky v KarlÌnÏ. Dne 11. b ezna 1898 p eölo drûenì koúky na obec a spoleënost provozovala koúku na Ëet Prahy a od 1. Ëervence 1898 byla spr va koúky p evedena na praûskè ElektrickÈ podniky. JeötÏ ten rok se zah jila v dìlnï st ednì stanice koúky v KarlÌnÏ prava naöich t Ì letnìch konïk na vleënè vozy EP 225 aû 227, proti kter m jiû nebyly n mitky. V roce 1905 byl vlek p eëìslov n na Ë V letech 1911 aû 12 byly p vodnì etìzky mezi sloupky st echy nahrazeny p esuvn mi z branami, zabraúujìcìmi cestujìcìm vystoupit na nespr vnou stranu. V letech 1918 aû 20 v z prodïlal rekonstrukci pojezdu, zvïtöenì rozvoru a doplnïnì solenoidovè brzdy. Z tèto rekonstrukce je dochov no nïkolik v kres. Do vozu Ë. 526 byla roku 1928 vestavïna karoserie pojìzdnè pokladny a byl p eëìslov n na Ë Pokladna, v pades t ch letech p eëìslovan na Ë. 4535, byla v provozu do roku JejÌ poslednì st nì bylo v BranÌku. Potom ji vyuûili v depu Kobylisy na mal sklad a dìlnu. V roce 1986 jsme pokladnu zachr nili od seörotov - nì a tak nalezla poslednì toëiötï v st ednìch dìln ch naöeho podniku, kde jsme ji vyuûìvali jako stanoviötï pro p ed v nì opraven ch tramvajì pracovnìk m vozoven. Snad si tehdejöì manipulaënì idiëi na malou pokladnu u fotbalovèho h iötï jeötï vzpomenou. Po rozpozn nì jejì historickè ceny ve spolupr ci s panem Kyselou (v tè dobï nikdo nevïdïl, jak v z 526 vlastnï vypadal) jsme ji v roce 1991 p edali do depozit - e muzea. Linka č. 91 nově Popularita linky Ë. 91 rok od roku roste. TradiËnÌ jednosmïrnè ÑkoleËkoì centrem Prahy jiû p est v vyhovovat; proto p ich zì DopravnÌ podnik v letoönì sezûnï s novinkou, kter atraktivitu linky jistï d le zv öì. Od 31. b ezna bude linka jezdit obousmïrnï v trase Vozovna St eöovice ñ Brusnice ñ Praûsk hrad ñ Kr lovsk letohr dek ñ Malostransk ñ MalostranskÈ n mïstì ñ Hellichova ñ jezd ñ N rodnì divadlo ñ N rodnì t Ìda ñ Lazarsk ñ VodiËkova ñ V clavskè n mïstì ñ Jind iösk ñ Masarykovo n draûì ñ N mïstì Republiky ñ Dlouh t Ìda Foto: ze sbìrky ing. M. KnÌûka Dochovan v z je vlastnï pamïtnìkem prvnìch elektrick ch drah, na kterè vyjìûdïl z vinohradskè vozovny. V letech 1918 aû 20 je doloûen ve St eöovicìch. N ö v z mïl od v roby n stupnì l vky po celè dèlce karoserie. CestujÌcÌ byli p i p ÌpadnÈ nepohodï chr nïni stahovacìmi plachetkami mezi sloupky. Pr vodëì se za provozu pohyboval po obïûnèm prknu. LehkÈ ÑkoÚskÈì vleky se navìc dob e hodily k staröìm motorov m voz m se slaböìmi motory. ZamÏstnanci letnì vozy nazvali ÑofeÚ kyì, podle nïmeckèho v razu offen ñ otev en. Setkal jsem se i s prvorepublikov m termìnem Ñûardinieraì ñ zahradnì besìdka. Ze star ch fotografiì i filmov ch z bïr je patrnè, jak byly vöechny letnì vleky za pïknèho poëasì pro Prahu typickè a cestujìcìmi oblìbenè. Ti s nimi jezdili k zn - m m v letnìm mìst m na okrajìch mïsta. Pokud v novè sezûnï navötìvìte Muzeum MHD ve vozovnï St eöovice, rozhodnï si nenechte ujìt pohled na Ñhrub tvar a tìm cel zevnïjöekì vleënèho vozu Ë. 526 a navìc si jej m ûete porovnat s koúkou Ë. 90, kter Ñpoûadavek na zevnïjöek vozu hlavnìho mïsta kr lovstvìì splúovala. Ji Ì Nov Ëek, technick sek o. z. ED ñ N b eûì Kpt. Jaroöe ñ Strossmayerovo n mïstì ñ VeletrûnÌ ñ V staviötï. Interval bude 1 hodina ñ o sobot ch, nedïlìch a sv tcìch bude linka vyjìûdït z V staviötï od do hodin, od vozovny St eöovice od do hodin. Na dvo e muzea bude z Ìzena n stupnì zast vka. Pro plnost a pozornè Ëten e, kter m teô vrt hlavou, jak se dostane prvnì vlak na V staviötï, dod v me, ûe pojede z muzea sice s cestujìcìmi, ale bez jìzdnìho du tak, aby mohl bezpeënï odjet z V staviötï v pravè poledne. ñzjsñ 4/2001 DP kontakt 9

10 SERIÁL LINKY Foto: Jan äurovsk PovÌd nì o v souëasnè dobï ËasovÏ nejdelöì lince v dennìm provozu praûskè tramvajovè dopravy zaëneme podïkov nìm za p ÌspÏvek, kter do redakce doöel jako odezva na Ël nek o lince Ë. 9. KoneËnÏ (alespoú douf me, ûe se pisatelovo tvrzenì potvrdì) vìme, po kterèmûe panu HluöiËkovi je pojmenov na ulice a zast vka ve Stod lk ch. Jedn se o mìstnìho obëana, kter padl ve 2. svïtovè v lce a m pomnìëek poblìû ûelezniënì tratï Praha ñ SmÌchov ñ Hostivice. Je fajn, ûe seri l o link ch je nejen Ëten, ale dozvìd me se dìky nïmu i novè informace, kterè autor marnï sh nïl d Ìv. Takûe z hada n zvu zast vky je snad koneënï vysvïtlena a kdyby jeötï existoval InformaËnÌ bulletin odötïpnèho z vodu ElektrickÈ dr hy, mohl by seri l ÑN zvy zast vekì, kter v nïm vych zel, pokraëovat. Ale pojôme se podìvat na v voj linkovèho vedenì ÑdesÌtkyì. Trocha historie Vlak oznaëen ËÌslem 10 mohli PraûanÈ poprvè vidït 11 dn p ed vypuknutìm 1. svïtovè v lky, tedy 15. Ëervence Tehdy vyjela ÑdesÌtkaì na trasu mezi BubenËem a Vinohrady p es Strossmayerovo n mïstì, n mïstì Republiky, M stek, Muzeum a Floru. V pr bïhu v lky a tïsnï po nì pak r znï mïnila koneënè zast vky na obou koncìch ñ nejd le dojela do St eöovic a k VinohradskÈmu h bitovu. Teprve v roce 1921 dos hla Straönic, ale v roce 1923 se s nì setk v me opït na koneënè u h bitov, tentokr te éidovsk ch. O rok pozdïji vymïnila koneënou ve St eöovicìch za Poho elec, to zas tak velk zmïna nebyla, ovöem dalöì rok, 1925, byl pro ni zlomov. ZaËÌn jezdit z VysoËan, kterè neopustila aû do ÑvelkÈho t eskuì 13. b ezna 1961, p es Florenc na n mïstì Republiky; odtud pak d l p es V clavskè n mïstì a dneönì Vinohradskou aû ke straönickèmu krematoriu, kterè ovöem stojì na katastru Vinohrad. Rok 1928 p in öì pravu trasy v centru ñ je vedena kolem Masarykova a Wilsonova n draûì, takûe opouötì V clavskè n mïstì (jeötï se tam stihne nakr tko vr tit). St Ìd nì koneën ch zast vek r zn m prodluûov - nìm Ëi zkracov nìm trasy pokraëuje hned o rok pozdïji, kdy je linka ukonëena u Olöansk ch h bitov. Pak jiû jen zmïna traùovè vïtve ve VysoËanech ukonëenìm na HarfÏ a p ich zì datum 1. Ëervence 1933, kdy je poprvè zruöena. Po vìce jak t ech letech je provoz obnoven v nezmïnïnè trase, jen u Olöan konëì o stanici (opravdu stanici, nikoliv zast vku ñ tato zmïna p iöla aû od 9. kvïtna 1974) d l. 7. Ìjna 1937 je prodlouûena na Ohradu, ovöem o necel rok pozdïji, 3. Ìjna 1938, je podruhè zruöena. Souvislost s dohodami v MnichovÏ nenì prok z na. Ale je zajìmavè, ûe o mïsìc a Ëty i dny pozdïji, o 21. v roëì VelkÈ ÌjnovÈ socialistickè revoluce, je znovu uvedena do provozu v nezmïnïnè trase. NÏmeck spr va ji prodlouûila v roce 1942 ve öpiëk ch pracovnìch dn aû do HloubÏtÌna, Ëesk spr va ji tam od roku 1946 ponechala trvale. O t i roky pozdïji jezdì z Ohrady aû k vozovnï éiûkov, ale z ejmï se jì tam nelìbì, protoûe opït o t i roky pozdïji opouötì éiûkov v bec a jezdì kolem jinè vozovny k n draûì Straönice. Pak p iöel jiû zmìnïn Ñvelk t eskì a trasa linky Ë. 10 se mïnì dost podstatnï ñ od Vychovatelny na LibeÚsk most, kolem DopravnÌho podniku (v jeho p vodnì budovï) na TÏönov a ulicì Na Florenci k Masarykovu n draûì, kterè se tehdy jmenovalo St ed. D l uû to bylo stejnè, ovöem s prodlouûenìm aû do ZahradnÌho MÏsta. Tehdy tam byla smyëka. Tu ÑdesÌtkaì opustila 1. Ëervence 1964, kdy zaëala jezdit aû do Hostiva e. Od 16. Ëervna 1970 ji vidìme u vozovny Kobylisy a o necelè dva roky pozdïji v œ blicìch, kam tehdy jezdila sama uû rok a 14 dn linka Ë. 17 a asi na to nestaëila. Se zah jenìm provozu metra je ÑdesÌtkaì zkr cena na Vychovatelnu, ale p i oslavï 32. v roëì vypuknutì PraûskÈho povst nì opït prodlouûena do œ blic. Od 13. srpna 1978, tedy v den zah jenì provozu Ñ Ëkaì, opouötì trasu kolem n draûì a je vedena znovu p es V clavskè n mïstì, o dva roky pozdïji se navracì po tehdejöìm provizornìm kolejovèm p ejezdu tratï»sd na Palmovce do KarlÌna, potom p est vajì jezdit tramvaje po V clavskèm n mïstì a ÑdesÌtkaì se objevuje na éiûkovï, p ed V nocemi 1982 je 10 DP kontakt 4/2001 prodlouûena do novèho obratiötï N draûì Hostiva, o dva roky pozdïji se vracì do trasy p es LibeÚsk most, DÏlnickou, Vltavskou a TÏönov k obïma n draûìm, 3 dny p ed ÑnÏûnou revolucìì zase zp tky do KarlÌna a po otev enì tratï p es Krejc rek je od 23. listopadu 1990 tudy vedena z Palmovky, ovöem neöùastnï uû jen k Olöansk m h bitov m. V provozu je pouze ve öpiëk ch pracovnìch dn a tak nenì divu, ûe je zanedlouho zruöena pot etì. Aû 9. listopadu 1998 byl jejì provoz opït obnoven v jednè z nejdelöìch tras, ve kterè je provozov na dodnes. SouËasn pravideln trasa SÌdliötÏ œ blice ñ T ebenick (T) ñ ätïpniën ñ L dvì ñ Kyselova ñ St elniën ñ Ke StÌrce ñ Okrouhlick ñ Vychovatelna ñ Bulovka ñ VosmÌkov ch ñ U k Ìûe ñ Stejskalova ñ Divadlo Pod Palmovkou (T) ñ Palmovka ñ Krejc rek ñ Biskupcova ñ N kladovè n - draûì éiûkov ñ Mezi h bitovy ñ éelivskèho ñ OlöanskÈ h bitovy ñ Flora ñ Orionka ñ Perunova ñ Vinohradsk vod rna ñ äumavsk ñ N mïstì MÌru ñ I. P. Pavlova ñ ätïp nsk ñ Karlovo n mïstì ñ Mor Ú (T) ñ PalackÈho n mïstì ñ Zborovsk ñ AndÏl ñ Bertramka ñ U Zvonu ñ Klamovka ñ KavalÌrka ñ Kotl ka ñ Poötovka ñ Hotel Golf ñ Vozovna Motol ñ Motol ñ Krematorium Motol ñ HluöiËkova ñ Sl nsk ñ Blatiny ñ SÌdliötÏ ÿepy V naöem seri lu se poprvè ocit me v Ñœ blicìchì. Ty uvozovky nejsou chyba tisku, p esnïjöì by bylo v KobylisÌch, na jejichû katastru leûì tèmï celè sìdliötï, zn mè jako Ô blickè. B hvì, proë si na toto oznaëenì mìstnì obyvatelè zvykli, kdyû chodì kaûd den kolem tabulky s popisn m ËÌslem na svèm domï, kde je jasnï naps no Kobylisy ñ Praha 8. Fakt je, ûe na malè Ë sti dom je uvedena LibeÚ a na dalöì Ë sti St Ìûkov. A teô je to nejen p esnïjöì, ale opravdu spr vnï, protoûe obratiötï SÌdliötÏ œ blice je celè na katastru St Ìûkova. MnozÌ z n s si pamatujì, ûe St Ìûkov byl uveden i na orientaënìch tabulk ch tramvajov ch vlak, neû z nich byly n zvy ËtvrtÌ nesmyslnï odstranïny. Neû odjedeme z koneënè, zastavme se chvilku u œ blickèho h bitova. Vchod do nïj je o jednu autobusovou zast vku d l, ale masivnì zeô v kubistickèm slohu s dvïma pavilony u rozs hlè vstupnì br ny nem ûe nezaujmout. H bitov je smutnï proslul tìm, ûe jsou zde poh beny obïti komunistickèho teroru, zejmèna z poë tku pades t ch let, pochopitelnï v hromadn ch hrobech. NezaËali jsme moc vesele, tak to trochu vylepöìme. Hned po vyjetì z obratiötï je vpravo za silnicì panelov d m s mnoha vchody, kter byl ned vno opraven a na nïmû je vidït, ûe kdyû se chce, tak ani Ñpanel kì nemusì b t oökliv öediv stavba, i kdyû tento si öeô podrûel i po opravï. Ale to uû se blìûìme k p ejezdu, kter nem ûe nechat v klidu û dnèho tramvaj ka. D v me zde p ednost automobil m, vyjìûdïjìcìm z œ blickè ulice do Beöù kovy a naopak. Nejenom ûe ta auta majì hlavnì silnici jen p es naöe koleje ñ hned za jejich p ejetìm je z jednè strany znaëka ÑDej p ednost v jìzdïì a z druhè ÑKonec hlavnì silniceì ñ ale hlavnï je zde mnoho Ñdopravy v kliduì (to je ofici lnì termìn pro parkujìcì automobily) a idië tramvaje m co dïlat, aby p i öpatn ch rozhledov ch pomïrech nebrzdil zcela zbyteënï. Bez jakèhokoliv p eh nïnì je mìstnì prava na tèto k iûovatce v smïchem vöem, ProvoznÌ parametry kdo se snaûì o preferenënì opat enì v mïstskè dopravï. Ani to nenì moc veselè, viôte. Tak tedy sjedeme k podjezdu, p ed jehoû port lem je v naöem smïru zast vka T ebenick. Ta se d Ìve jmenovala NadsÌdliötnÌ, t ebaûe byla pod sìdliötïm. Nad podjezdem je Ñk iûovatka smrtiì, kde majì mnoho starostì naöi autobusovì kolegovè, ale my v klidu dojìûdìme do ätïpniënè. Tato zast vka je zajìmav tìm, ûe si jako jedin ze Ëty n cestn ch na Ô blickè trati udrûela svoje p vodnì pojmenov nì. Jiû p ed vjezdem do zast vky L dvì (d Ìve DavÌdkova) musìme d vat vïtöì pozor kv li dopravnìm opat enìm, vynucen m budov nìm metra. Kolem stavebnìch ohrad dojedeme do mènï frekventovanè zast vky Kyselova (d Ìve VeltÏûsk ), kter nenì pojmenov na po spr vci podnikovèho muzea, ale podle Ji Ìho Kysely, umuëenèho ve 23 letech v koncentraënìm t bo- e OsvÏtim. Jeho otec, akademick malì profesor Frantiöek Kysela, byl autorem orientaënìch ËÌsel v ÑbudnÌcÌchì, tedy rohov ch svìtiln ch na star ch vozech. Tato ËÌsla byla navrûena tak, aby byla jiû zd li Ëiteln a nesnadno zamï- 10 niteln. M ûete je obdivovat ve st eöovickèm muzeu, takûe p ece jen urëit souvislost. Existence n zvu Kyselova vyvracì mylnï vûit n zor, ûe vöechny ulice v okolì b valè st elnice nesou jmèna po lidech, kte Ì zde byli popraveni za 2. svïtovè v lky. St elnice sama (je podle nì pojmenov - na i ulice, po kterè jedeme a n sledujìcì zast vka) zde byla vybudov na na zaë tku stoletì, kdy s ohledem na rozvoj KarlÌna musela vojensk spr va vyklidit prostor, kter se t hl od budovy Invalidovny p es dneönì stejnojmennè sìdliötï zhruba za hotel Olympic. Jak jsme jiû uvedli d Ìve, rozvoj Kobylis lze datovat aû do doby prvnì republiky, Ëili st elnice byla vystavïna na tehdy skuteënï odlehlèm mìstï pod kopcem L dvì. Jednalo se o klasickou vojenskou st elnici, slouûìcì k v cviku v ovl d nì i tïûk ch zbranì. TÌm je d no, ûe byla podstatnï rozs hlejöì ñ vïtöina sìdliötï je vybudov na na jejìm pozemku. PietnÏ byla p i v stavbï dom upravena jen ta Ë st, kde byli za nïmeckè okupace popravov nì ËeötÌ vlastenci; dnes m ofici lnì n zev Pam tnìk protifaöistickèho odboje v KobylisÌch a je ukryta za t emi umïl mi valy. P vodnì je jen Ëtvrt, v chodnì, p ed nìmû st li odsouzenì. Na opaënè stranï, tedy vlevo, je velk budova bez jakèhokoliv n padnïjöìho oznaëenì ñ snad m ûeme prozradit, ûe v nì sìdlì Interpol. DalöÌ velk, n padnï zelen budova, je umìstïna za k iûovatkou St elniën ñ Klapkova a sìdlì v nì katastr lnì ady. My zde odboëujeme vlevo a dost v me se k p vodnìmu kobyliskèmu centru, kterè se t hlo od statku (m me jej po pravè ruce) aû na KobyliskÈ n mïstì. TÌm takè opouötìme novou z stavbu. Neû tak uëinìme definitivnï, musìme si jeötï Ìci, ûe T ebenice jsou vesnice na jih od Prahy a my je zn me spìö pod jmènem Slapy, protoûe stejnojmenn p ehrada stojì na jejich zemì. Obec Slapy je z padnï od nì na kopci; jak je vidït, s pojmenov v nìm podle katastru nejsou problèmy jenom v Praze. Pokud se tam nïkdy vypravìte, nezapomeúte navötìvit trempskou hospodu ÑU Tater ì, kde v s obslouûì jejì p vodnì majitelka. P i tipov nì jejìho vïku v m budiû vodìtkem, ûe v voj trasy linky Ë. 10 pamatuje tak ka cel ; p esto je neuvï itelnï Ëil. ätïpniën ulice, kter ve svè jiûnì Ë sti vznikla jiû v roce 1947, m n zev podle mìstnìho ovocnèho sadu Ëili ötïpnice, kter zde b val do roku 1935, kdy zaëal b t postupnï zastavov n. Nu a L dvì je buliûnìkov kopec (359 m nad mo em) s œ blick m h jem, ve kterèm je kr snï zejmèna na poë tku lèta za vlah ch veëer. Cel oblast je p ÌrodnÏ chr nïna nejenom kv li svè jedineënosti, ale i proto, ûe pod vrcholem jsou umìstïny strategicky v znamnè praûskè vodojemy. Ty takè byly p Ì- Ëinou toho, ûe staröì literatura mluvì o L dvì jako Ño kopci severnï od Prahyì, aniû by jeho polohu blìûe specifikovala. A tak ani nevìm, co slovo L dvì znamenalo Ëi znamen. Z vïr Coûe? Uû z vïr? Vûdyù jsme projeli jen nepatrnou Ë st trasy! A kde jsou nehodov mìsta? Moji milì, nezlobte se, ale uk zali jsme si, ûe ani pr jezd po okraji jednoho praûskèho sìdliötï nemusì b t bez zajìmavosti a jeho nejbliûöì okolì sk t dost objekt, kterè je vhodnè navötìvit nebo o nich alespoú nïco vïdït. Nechci v s nijak öidit; o tïch linka Ë. 10 pracovnì den sobota nedïle rannì öpiëka sedlo odpol.öpiëka dopoledne odpoledne dopoledne odpoledne poëet vlak interval (min.) pr mïrn doba jìzdy v jednom smïru ñ Ëasov sfèra A (minuty) 74 pr mïrn dèlka trati v jednom smïru od n stupnì zast vky po v stupnì (m) sestava vlak 2 x T3, 2 x T6 Ë stech trasy linky Ë. 10, kterè jsme nezmìnili, si povìme jindy ñ vûdyù jsme zatìm zhruba ve t etinï seri lu. A nehody? Popisovan sek na nï naötïstì p Ìliö bohat nenì, jen musìme d vat pozor p ed p ejezdy na automobily, jejichû idiëi toëì doleva volantem s klidem AngliËana, aby po st etu dokazovali s italskou v buönostì, ûe uû tam d vno st li. Vöak je zn te. A milovnìk m statistik slibuji, ûe hned v vodu 11. dìlu uvedu nejen hodnoty z roku 1999, kterè jsme zatìm otiskovali, ale uû i ty novè, tedy z roku Linka Ë. 10, ve svè historii t ikr t zruöen a Ëty ikr t zaveden, je dnes (ËasovÏ) nejdelöì linkou v praûskèm dennìm provozu. Celkem öùastnï spojuje svojì logickou trasou odlehlè Ë sti mïsta a pokud p Ìliö nespïch te, nep estupujte na Palmovce na metro, abyste byli u AndÏla o trochu d Ìv. Budete-li se pozornï dìvat, uvidìte mnoho kr sn ch vïcì, zejmèna v secìch, o nichû jsme dneska nemluvili. A pak budete vïdït, o Ëem je eë, aû o nich budete ËÌst. ñzjsñ

11 I tramvajové tratě mají své pomníčky S takovou raritou se ve svïtï hned tak nesetk te. Zd se v m, ûe nïco takovèho nenì moûnè? A p ece. V Praze jsou hned dva pomnìëky, kterè jsou vïnov ny tramvajov m tratìm. SluûebnÏ staröì pomnìëek najdete v ulici Na ZlÌchovÏ, hned pod kostelìkem. NenÌ moc v razn, ale kdyû se budete peëlivï dìvat z projìûdïjìcìho autobusu (moment lnï se tu tramvajì nesvezete), urëitï ho spat Ìte. Je stylizovan jako trochu vïtöì patnìk, kter ch byly na v padovk ch z Prahy desìtky. Mimochodem, tïch patnìk uû taky moc nenì, ûe? Autor zn na zemì Prahy jen dva. Jeden z nich je od tramvajovèho pomnìëku co by kamenem dohodil (ve stejnè ulici, jen nïkolik desìtek metr d le od centra) a druh je legend rnì patnìk Ë. 13 v BÏchovicÌch, odkud se startuje zn m bïûeck z vod BÏchovice ñ Praha. Ale zpït k pomnìëku. VÏtöÌ je moûn proto, aby se na nïj veöel Ëiteln n pis: 100. kilometr dosaûen 7. VI elektr. dr hami hl. mïsta Prahy. Tak v roce 1927 uû bylo v Praze sto kilometr tramvajov ch tratì. Moûn nïkoho napadne, kolik tïch kilometr m me dnes. ÿada z v s to vì, ale pro ty ostatnì: 136. TramvajovÈ tratï se bou livï rozvìjely jeötï do roku 1939, a od tè doby uû jejich celkov dèlka vìcemènï stagnovala. Tu se nïco p istavïlo na okraji a pak se zase zruöil kus v centru. Snad pr vï na ZlÌchovÏ Ëek tramvajovè tratï nov impuls k dalöìmu rozvoji sìtï v podobï rekonstruovanè smyëky HluboËepy s p Ìpravou na stavbu tratï na Barrandov. MladöÌ z pomnìëk leûì tèmï na druhèm konci mïsta. Je trochu schov n v zeleni, ale kdo pravidelnï cestuje z Palmovky p es LibeÚsk most, ten si uû asi vöiml nevöednìho objektu po levè stranï za chodnìkem, necel ch sto metr po v jezdu ze zast vky Palmovka. PomnÌËek byl odhalen 2. listopadu 1984, a je vïnov n takè stèmu kilometru ñ stèmu kilometru tramvajov ch kolejì, rekonstruovan ch panely systèmu BKV. Ale nenì sto jako sto. U staröìho brat ÌËka ölo o st kilometr stavebnì dèlky tramvajov ch tratì, kter se mï ila v ose trati, kdeûto sto kilometr rekonstruovan ch kolejì de facto znamen pades t kilometr tramvajov ch tratì (v Praze m me nynì pouze dvoukolejnè tratï s v jimkou provizoria v TrojskÈ). SystÈm BKV se v Praze stal fenomènem osmdes t ch let, a proto si urëitï zaslouûì hluböì zmìnku. Tato technologie byla vyvinuta v MaÔarsku v roce 1970 (odtud n zev BKV, coû je zkratka, kter znamen Budapesti KÍzlekedÈsi V llalat neboli v p ekladu Budapeöùsk dopravnì podnik). SpoËÌv v pouûitì velmi nìzkè (tzv. blokovè) kolejnice o v öce 72 mm, kter je dvïma pryûov mi profily upevnïna do ocelovèho ûlabu v ûelezobetonovèm panelu. Vzhledem k cenï panel jde o jednu z nejdraûöìch konstrukcì, pouûitou v»r. Panely jsou dimenzov - ny i na zatìûenì silniënì dopravou, a proto je ekonomickè je pouûìvat pouze na tratìch v rovni vozovky nebo na mìstech p ejezd p es tramvajovou traù. NejËastÏji se ukl dajì do vrstvy asfaltovèho betonu, mènï Ëasto jsou uloûeny na ötïrkovou vrstvu a jen v jednom p ÌpadÏ byly uloûeny na vrstvu porèznìho betonu. Vraùme se pomyslnï o adu let zpït a p edstavme si tramvajovè tratï v polovinï 70. let: Ë st jich je uloûena na p ÌËn ch praûcìch, Ë st tzv. naboso (kolejnice leûì na tenkè vrstvï ötïrku), zbytek na betonovè desce aù uû monolitickè (betonovanè na mìstï) nebo montovanè. ÿada kolejì m montovanè styky kolejnic, styky se propadajì a doch zì tak k zatlaëov nì kolejnic do podloûì, v secìch se z krytem se tramvajìm poökozujì podvozkovè Ë sti, na drûbu tratì nenì dostatek pracovnìk. V mìstech styk kolejnic m ûete na adï mìst mezi vozovku a kolejnici strëit celou botu. V tèto situaci p ich zì sytèm BKV, jehoû zast nci tvrdì, ûe je tak ka bez drûbov, v mïna opot eben ch kolejnic je snadn a nenì t eba p i nì rozebìrat vozovku, ûivotnost panel je dajnï 25 aû 30 let a je moûnè vöechny hlavnì pr ce prov - dït strojnï s minim lnì pot ebou pracovnìk. V p Ìm ch secìch se navìc v panelech pouûìv bezstykov kolej (kolejnice se sva ujì), jen u oblouk o menöìch polomïrech se uûìvaly öikmè styky (ale ty byly z hy odstranïny). Zb vajì tedy dvï nev hody: vyööì hluënost a hladk povrch panel, kter zp soboval zv öenì poëtu dopravnìch nehod osobnìch vozidel, zejmèna za vlhka a mokra. V pr bïhu doby se poda ilo vy eöit problèm s povrchem panel. Nejprve se na povrch aplikoval kalov z kryt Slurryñseal, pozdïji (od roku 1990) v robce panely ve formï otoëil a po vyplnïnì formy betonovou smïsì se Ëerstv povrch panelu zdrsúuje. ProblÈm s vyööì hluënostì panel se vy eöit nepoda ilo. NejrozöÌ enïjöìm pokusem, jak snìûit hluënost a vibrace p en öenè do okolì, bylo vloûenì geotextilie p Ìmo pod panel. PAMÁTNÍKY V secìch o vïtöìm podèlnèm sklonu a v obloucìch vöak doch zelo k putov nì panel, ËÌmû se deformovala okolnì vozovka a smïrovè vedenì tratï. PozitivnÌ zkuöenosti, zìskanè po kr tkè dobï zkuöebnìho provozu (prvnì zkuöebnì sek byl z Ìzen v DÏlnickÈ ulici v roce 1977 v dèlce 570 metr ) vedly k masovèmu rozöì enì tèto technologie i na mìsta, kde s ohledem na po izovacì n klady a n roky na z kryt tratï ölo o zbyteënï vynakl danè prost edky. Celkem bylo do zaë tku devades t ch let tìmto systèmem zrekonstruov no 95 km tratì (jednokolejnï tedy 190 km). NÏkterÈ proklamovanè v hody systèmu BKV se vöak po delöì dobï provozu nepotvrdily. ZejmÈna ûivotnost panel zdaleka nedosahuje slibovanè doby, a to hned z nïkolika d vod. Povrch panel nenì dostateënï chr nïn proti p sobenì chemik liì, kter m jsou vystaveny (rozmrazovacì soli, ropnè l tky atd.). Ocelov ûlab, ve kterèm jsou upevnïny kolejnice, se p sobenìm koroze rozpad v pr mïru po deseti aû patn cti letech provozu. V souëasnè dobï se sice dod vajì panely se ûlabem z pozinkovanè oceli, ale patrnï se zdvojn sobenì ûivotnosti nedos hne. DalöÌm problèmem je ûivotnost upevúovacìch pryûì, kterè vlivem prost edì ztr cejì pruûnost a tìm umoûúujì dilataënì pohyb kolejnic, kter vede k jejich vyboëenì nebo k jejich lomu. V mìstï opravy lomu kolejnice sva- enìm dojde p sobenìm vysok ch teplot ke zniëenì podkladnì pryûe. Zde potom doch zì zpravidla k nedokonalèmu elektrickèmu spojenì kolejnice se ûlabem, coû znaënï urychluje korozi a po destrukci ûlabu se kolejnice postupnï zatlaëuje do panelu. JistÏ by v s napadlo, ûe by tedy bylo dobrè po Ëase pryûe vymïnit ñ urëitï by se to vyplatilo. Ale ouha, p i odstraúov nì starè pryûe (prov dì se strojnï speci lnìm ocelov m n stavcem) se opït ûlab poökodì a novou pryû uû do nïj nezatlaëìte tak dob e. O to mènï potom vydrûì v koleji neporuöen. Suma sum rum, v technologii velkoploön ch panel BKV n ö dopravnì podnik zìskal zajìmavou konstrukci tramvajovè tratï, koncepënï zcela odliönou od ostatnìch pouûìvan ch typ. S vïtöìm Ëasov m odstupem lze konstatovat, ûe tak jako m svè v hody, m i svè nev hody. P i porovn nì s jin mi konstrukcemi z hlediska ceny, uûitn ch vlastnostì a ûivotnosti se nejevì jako extrèmnï v hodn a proto pomnìk, vïnovan tèto technologii, je spìöe reliktem minulosti. AlespoÚ autorovi po pr jezdu p es LibeÚsk most tak p ipad. Text a foto: Miroslav Penc, o. z. ElektrickÈ dr hy 4/2001 DP kontakt 11

12 ZAJÍMAVOSTI Na mïstsk ch autobusov ch link ch PraûskÈ integrovanè dopravy (PID), jejichû provoz zabezpeëuje naöe akciov spoleënost, se st le ËastÏji m ûeme setkat s nìzkopodlaûnìmi autobusy, kterè vysoce oceúujì p edevöìm cestujìcì s omezen mi moûnostmi vlastnìho pohybu. OdötÏpn z vod Autobusy zìskal v loúskèm roce dalöìch 80 nìzkopodlaûnìch autobus v tzv. ÑstandardnÌmì provedenì. V souëasnè dobï m me tedy ve svèm vozovèm parku celkem 175 tïchto autobus. Vedle 3 autobus znaëky Neoplan (zelen barva) jsou to v hradnï autobusy znaëky KarosañRenault. Autobusy dod vanè od roku 1999 (celkem 130) jsou vybaveny i sklopnou n - jezdovou rampou u prost ednìch dve Ì, kter p edevöìm cestujìcìm na invalidnìm vozìku umoûúuje vcelku neruöenï p ekon vat v ökov rozdìl, p ÌpadnÏ mezeru p i zast vkovèm odbavov nì. Tyto autobusy takè lze, p i standardnìch stavebnìch prav ch zast vek, povaûovat za plnï bezbarièrovè. Pro autobusy z dod vek do roku 1999 vyvìjì firma BeneöovskÈ strojìrny v suvnou n jezdovou rampu pro dodateënou mont û. Ta je jiû namontov na na autobusu evidenënìho ËÌsla 3015 a demonstrativnï vyzkouöena v provozu. Je tedy vytvo en p edpoklad k tomu, ûe v pr bïhu letoönìho roku budou vöechny nìzkopodlaûnì autobusy vybaveny i n jezdov mi rampami. V dohodï se SdruûenÌm pro ûivotnì prost edì zdravotnï postiûen ch v»r (SéPZP»R) jsou jinak mezin rodnìm symbolem bezbarièrovosti oznaëov ny vöechny nìzkopodlaûnì autobusy. Garantovan provoz standardnìch nìzkopodlaûnìch autobus je po poslednìch prav ch jìzdnìch d k 29. lednu 2001 zabezpeëov n na n sledujìcìch link ch v tomto rozsahu: poëet vypravovan ch nìzkopodlaûnìch autobus Počet spojů garantovaných nízkopodlažními vozidly opět vzroste Vrö., rö., KaË., Host ÿepy Hostiva Suma Provoz na link ch s garantovan m nasazov nìm nìzkopodlaûnìch autobus spolu s dvïma speci lnìmi autobusov mi linkami pro zdravotnï postiûenè a vybran mi seky metra zlepöuje podmìnky k p epravï zejmèna pro zdravotnï a pohybovï postiûenè cestujìcì. Nasazov nì a provoz nìzkopodlaûnìch autobus jsou cestujìcìmi hodnoceny velmi pozitivnï p edevöìm pro rychlè a pohodlnè vystupov nì a nastupov nì do autobus, pro celkovï vysok standard mïstskè p epravy. Spoje respektive provoz na link ch zabezpeëovan nìzkopodlaûnìmi autobusy garantovanèho vypravenì je pro cestujìcì oznaëov n v zast vkov ch jìzdnìch dech. Provoz garantovan ch spoj bude i nad le podlèhat zvl ötnìmu reûimu kontroly a n hrady p Ìpadn ch v padk provozu. Pro eöenì tïchto mimo dn ch p Ìpad m ûe dispeëink nap Ìklad vyuûìvat i ostatnì vypravenì (negarantovanè) nìzkopodlaûnìch vozidel p ÌsluönÈ gar ûe (staûenì negarantovanèho vozu z linky s jeho soubïûnou n hradou klasick m standardnìm autobusem). V roce 2001 se p edpokl d n kup dalöìch minim lnï t iceti standardnìch nìzkopodlaûnìch autobus a za- h jen by mïl b t i n kup nìzkopodlaûnìch kloubov ch autobus prvnìmi t emi exempl i. Ke zv öenèmu podìlu nìzkopodlaûnìch autobus je opït s p edstihem p ipraveno jejich ÌzenÈ nasazov nì do provozu, coû je i podkladem pro p idïlov nì autobus na gar ûe. Na z - kladï tèto dod vky budou do garantovanèho provozu nìzkopodlaûnìch autobus zahrnuty dalöì linky, a to Ë. 104, 112, 120, 179, 180, 186, 188, 195, 207, 210, 218, po dohodï s organizacemi zdravotnï postiûen ch se p ipravuje Ìzen provoz jednoho kloubovèho nìzkopodlaûnìho autobusu na lince Ë DalöÌ sluûbou, kter je p Ìnosem p edevöìm pro zrakovï postiûenè (ale nejen pro nï), je vyhlaöov nì zast vek a dalöìch dopravnìch informacì prost ednictvìm p ijìma- Ëe povel a digit lnìho hl siëe zast vek. Hl siëi zast vek jsou v souëasnè dobï vybaveny tèmï vöechny autobusy naöeho odötïpnèho z vodu, vypravovanè na linky praûskè integrovanè dopravy. StejnÏ tak je tomu i v p ÌpadÏ povelovèho p ijìmaëe pro nevidomè. DÌky v öe uveden m za- ÌzenÌm dostane nevidom cestujìcì informace nejen o aktu lnì a p ÌötÌ zast vce, charakteru zast vky, p estupu na metro a dalöì pot ebnè informace (tedy stejnè informace jako ostatnì cestujìcì, pro nevidomè vöak majìcì z - sadnì d leûitost), ale rovnïû informace o ËÌsle linky a smïru vozidla pr vï p ijìûdïjìcìho do zast vky. linka pracovnì den sobota nedïle gar ûe Dejvice, KlÌËov Vröovice KaËerov Vröovice, KaËerov Vröovice Dejvice, ÿepy Dejvice Dejv.,KlÌË.,V.,KlÌË.,Vrö.,Host KlÌËov Vröovice ÿepy KlÌËov,, Hostiva ÿepy Dejvice ÿepy KaËerov Vröovice, KaËerov Vröovice, KaËerov Dejvice ÿepy Vröovice, Hostiva Foto: Petr MalÌk Stanice Kolbenova se připravuje na otevření Od roku 1998, kdy byl zprovoznïn IV. provoznì sek tratï B metra v omezenèm rozsahu, je stanice Kolbenova poslednì dokonëovanou stanicì. Jedn se o klasickou raûenou t ÌlodnÌ stanici s jednìm vestibulem, kter je vy- stïn do Kolbenovy ulice. Stanice byla Ñzakonzervov naì ve stavu, kter umoûúoval bezpeën provoz na trati, to znamen, ûe byly dokonëeny veökerè technickè prostory a s tìm i veökerè technologickè soubory. DokonËenÌ vlastnì stanice se t k pouze ve ejnè Ë sti, kde byla provedena ûulov dlaûba a v souëasnè dobï probìhajì pr ce na definitivnìm ostïnì stanice, osvïtlenì a informaënìm systèmu. DefinitivnÌ ostïnì se prov dì ze 12 DP kontakt 4/2001 smaltovan ch plech, charakteristick m prvkem raûen ch stanic IV. provoznìho seku tratï B. SloûitÏjöÌ situace je s dokonëov nìm vestibulu, kde byly v dobï zastavenì pracì provedeny pouze ûelezobetonovè konstrukce. Zde finiöujì pr ce hlavnì a pomocnè stavebnì v roby vëetnï opl ötïnì. Z roveú se dokonëujì p Ìpojky inûen rsk ch sìtì a jsou zah jeny pr ce na definitivnìch povrchov ch prav ch okolo vestibulu. Jak ve stanici tak i ve vestibulu probìh mont û a kompletace provoznìch soubor.»asov harmonogram vöech pracì je nastaven tak, aby zprovoznïnì stanice mohlo probïhnout zaë tkem Ëervna Ing. Miloslav Drholec, Inûen ring dopravnìch staveb, a. s. V souëasnè dobï je ve f zi zkuöebnìho provozu vyhlaöov nì dalöìho druhu informacì, a sice upozornïnì na trvalè zmïny ve vedenì linek PID, kterè bylo uplatnïno nap Ìklad p i ruöenì linek Ë. 220, 236 a 258 na konci ledna letoönìho roku. Mezi cestujìcì, vyuûìvajìcì sluûeb mïstskè dopravy, jistï pat Ì i lidè neslyöìcì. Ti najdou ÑsvÈì poûadovanè informace p edevöìm na plastov ch a elektronick ch orientacìch. Koncem minulèho roku byla do rutinnìho provozu zavedena sluûba ÑZobrazov nì d leûit ch n - cestn ch zast vek na vnit nìch panelechì. Bylo to jakèsi splacenì dluhu, co se t Ëe informovanosti o uzlov ch zast vk ch ve vozidlech, vybaven ch elektronick mi panely. Jelikoû se tato nov sluûba setkala s kladnou odezvou, bylo zaë tkem roku 2001 p istoupeno k jejìmu rozöì enì takè na panely vnïjöì. V poë tku se jedn jen o panely novïjöì, osvïtlenè LED diodami. P edpokl d me vöak, ûe se tato prava velmi brzy objevì na vöech vozidlech, kter jsou elektronick mi panely vybavena. Za dopravnì sek o. z. Autobusy p ipravili Magdalena Hornov a Tom ö P rys

13 Pracovní úrazovost v naší společnosti v roce 2000 OpÏt nastala doba, kdy hodnotìme v sledky uplynulèho roku. V oblasti pracovnì razovosti doölo v naöì spoleënosti v roce 2000 ke snìûenì poëtu pracovnìch raz oproti roku PoËet raz se snìûil o 49, coû ËinÌ snìûenì o 10,6 % proti roku Naopak v poëtu zameökan ch kalend nìch dn pracovnìmi razy doölo ke zv öenì o 651 dnì, coû p edstavuje zv öenì oproti roku 1999 o 3,4 %. Jak vypl v z tabulky, ke snìûenì poëtu pracovnìch raz doölo v odötïpn ch z vodech ElektrickÈ dr hy a Autobusy a takè na editelstvì spoleënosti. K podstatnèmu zv öenì pracovnìch raz doölo u o. z. Metro, a to o 19,7 % proti roku Vöechny pracovnì razy, kterè vykazuje editelstvì v roce 2000, se p ihodily p epravnìm kontrolor m. D le z p ehledu vypl v, ûe doölo k n r stu z vaûnosti pracovnìch raz, a to celkem o 6,2 dne na jeden raz. PotÏöitelnÈ je, ûe v roce 2000 nedoölo k û dnèmu smrtelnèmu ani hromadnèmu razu. K tïûk m pracovnìm raz m doölo ve dvou p Ìpadech, a to v odötïpnèm z vodï ElektrickÈ dr hy. Elektro drûb spadl z dvojitèho ûeb Ìku a idië tramvaje byl zranïn p i dopravnì nehodï. RovnÏû potïöitelnè je snìûenì poëtu pracovnìch ra- STATISTIKA z ovlivnïn ch druhou osobou, jak vypl v z n sledujìcìho grafu o v voji poëtu raz zamïstnanc ovlivnïn ch druhou osobou v letech 1994 aû Na odökodnïnì za ökody zp sobenè pracovnìmi razy byly v roce 2000 postiûen m vyplaceny n hrady ve v öi ,- KË. V porovn nì s naöimi kolegy z DopravnÌch podnik o. z. Autobusy editelstvì celkem o. z. Metro o.z. El. dr hy o. z. Autobusy Pr mïrn poëet zamïstnanc PoËet pracovnì raz PoËet zameökan ch kalend nìch dn »etnost (poëet pracovnìch raz na 100 zamïstnanc ) 1,92 1,58 2,79 3,43 4,64 5,06 7,57 10,94 3,33 3,69 Z vaûnost (poëet zameökan ch kalend. dn na 1 prac. raz) 52,66 41,98 55,23 44,58 37,99 37,35 65,21 49,79 47,83 41,68 v BrnÏ a OstravÏ si nevedeme öpatnï, jak dokl dajì grafy. PodrobnÈ sezn menì zamïstnanc s p ÌËinami a zdroji pracovnìch raz, jakoû i opat enìmi p ijat mi ke sniûov nì pracovnì razovosti na jednotliv ch pracoviötìch, je n plnì pravideln ch ökolenì o bezpeënosti a ochrany zdravì p i pr ci. Ji Ì Koch, PoËet pracovnìch raz ovlivnïn ch druhou osobou razov Ëetnost (poëet pracovnìch raz na 100 zamïstnanc ): P i pohledu na v voj dopravnì nehodovosti v roce 2000 m ûeme konstatovat, ûe p es trvajìcì n r st dopravnì intenzity v Praze se da Ì pokraëovat v trendu, zapoëatèm v roce 1996, a poëet dopravnìch nehod s ËastÌ vozidel DopravnÌho podniku sniûovat. Nelze to vöak Ìci o dopravnìch nehod ch, zavinïn ch zamïstnanci naöì spoleënosti, poëet tïchto nehod ve srovn nì s rokem 1999 mìrnï vzrostl, avöak v dlouhodobèm porovn nì je i zde patrn sestupn tendence. KonkrÈtnÌ ËÌsla ukazujì tabulky.»ìsla uveden v obou tabulk ch snad nepot ebujì podrobn koment, k velk m v kyv m v jednotliv ch ukazatelìch nedoölo, bohuûel s v jimkou zjiötïnì alkoholu p i dopravnì nehodï ve 3 p Ìpadech. Zde je z ejmï na mìstï hluböì zamyölenì jak ze strany idië, z nichû nïkte Ì tvrdì, ûe se po malè d vce alkoholickèho n poje nem ûe nic st t, tak i zp ÌsnÏnÌ kontroly odpovïdn ch zamïstnanc, zejmèna na nejniûöìch stupnìch ÌzenÌ, aby se tento pro n s ostudn jev jiû neopakoval. (Bohuûel, k opakov nì doölo jiû v pr bïhu b ezna, kdy byl p istiûen idië tramvaje s 2,39 â alkoholi v krvi! ñ pozn mka redakce) Dopravní nehodovost v minulém roce Tabulka uv dì i p ehled vznikl ch ökod, jejich n - r st je ovlivnïn ekonomick mi vlivy i mimo naöi spoleënost. Bohuûel nelze ËÌselnÏ vyj d it ökody vzniklè na zdravì osob, o ÑökodÏì p i usmrcenì osoby jiû nelze hovo it, neboù cena lidskèho ûivota se ned v civilizovanè spoleënosti stanovit jak mkoli ËÌslem. P esto bychom si vöak mïli uvïdomit, ûe p Ìpadn vinìk hmotnè ökody zaplatì vïtöinou jen jejì Ë st, zbytek jde na vrub n s vöech. Zkusme si p edstavit, co by se za miliûny korun vznikl ch ökod dalo vöe po Ìdit. Je jistï na mìstï, podobnï jako v loúskèm roce, zmìnit i ökody, o kter ch se ani nedozvìme; jsou to ËasovÈ a mnohdy i finanënì ztr ty mnoha lidì, vyvolanè n sledn m zdrûenìm (nïkdy i delöìm p eruöenìm) dopravy v okolì mìsta dopravnì nehody. äkolenì o prevenci dopravnì nehodovosti probìhajì ve vöech odötïpn ch z vodech, jejì statistika je celkovï podrobnï zpracov v na jak v r mci jednotliv ch odötïpn ch z vod, tak i komplexnï za cel DopravnÌ podnik i za vöechny dopravnì podniky v»eskè republice. Statistika vöak nenì prevence, vyjad uje pouze dan stav. S prevencì musì zaëìt kaûd idië s m u sebe ñ ve zv öenì poëtu zodpovïdnosti za svï en majetek a p edevöìm za osoby, kterè ve vozidle p epravuje. Toto hledisko musì b t jedin m, podstatn m a v chozìm ñ vöe ostatnì se mu musì pod Ìdit. DlouhodobÏ zn mè rëenì Ñ1. bezpeënost, 2. plynulost, 3. pravidelnostì platì st le. NechtÏjme je mïnit a hlavnï na nï nezapomìnejme. Mgr. AntonÌn Jeûek, refer t dopravnì legislativy editelstvì Tabulka Ë. 1: StatistickÈ porovn nì poëtu dopravnìch nehod a dalöìch vybran ch ukazatel v letech 1999 a 2000 METRO ELEKTRICK DR HY AUTOBUSY DP CELKEM % % % % 2000 poëet nehod celkem , , , ,7 - z toho zavinïno DP , , , ,8 poëet usmrcen ch osob , , ,0 poëet tïûce ranïn ch osob , , , ,7 poëet lehce ranïn ch osob , , ,8 v öe ökody celkem (tis. KË) , , ,3 - z toho ökoda DP (tis. KË) , , ,1 - z toho zavinïno DP (tis. KË) , , ,9 alkohol u zamïstnance DP , ,0 Tabulka Ë. 2: DlouhodobÈ sledov nì dopravnì nehodovosti v naöì spoleënosti rok nehody DP neh. DP zav /2001 DP kontakt 13

14 ARCHITEKTURA K iûovatka AndÏl p ed zah jenìm stavby metra (70. lèta 20. stoletì). StavebnÌ j ma vestibulu u AndÏla (1. polovina 80. let 20. stoletì). Z kres budoucìho vestibulu metra do fotografie k iûovatky AndÏl. K iûovatka AndÏl po uvedenì tratï I. B do provozu (1985). 14 DP kontakt 4/2001 O architektuře pražského metra Troj helnìk se uzavìr ñ traù B Za rok po prodlouûenì tratï C do Holeöovic byla v roce 1985 otev ena ve ejnosti t etì traù sìtï praûskèho metra, kter uzav ela troj helnìk p estupnìch stanic v centru mïsta ñ Muzeum, Florenc a M stek. Vznikla klasick soustava t Ì tratì, kter se stala kostrou systèmu praûskè mïstskè hromadnè dopravy. TratÏ metra p ev dïjì pod centrem soust edïnè p epravnì proudy cestujìcìch v hlavnìch z tïûov ch smïrech. Kaûd ze stanic metra plnì p epravnì lohy ve svè lokalitï, ale mnohè z nich v p estupnìch uzlech p en öejì z tïûe cestujìcìch od sìtï povrchovè dopravy tramvajovè a autobusovè tak, aby nezatïûovaly dopravnï p etìûenè historickè centrum mïsta. P epravnì v kon je hlavnìm cìlem metra, ale traù B znamen v Praze mnohem vìce. ZatÌmco tzv. lehk traù C tanguje historickè j dro, aniû by se ho v znamnï dotkla (s v jimkou Muzea), proch zì ve svè holeöovickè stopï i nuselskoñpankr ckè a jihomïstskè stopï relativnï novou Ëi poëìnajìcì z stavbou, traù A protìn nap ÌË StarÈ MÏsto a okrajovï Malou Stranu a potè proch zì novodobou z stavbou, traù B v nejkomplikovanïjöìch hlech a podmìnk ch podèlnï i nap ÌË proch zì od jihoz padu SmÌchovem, pod Vltavou, Nov m MÏstem i okrajem StarÈho MÏsta, KarlÌnem a d l k v chodu. Nejen komplikovan struktura historick ch mïst, ale i geologick struktura ovlivúovala smïrovè i v ökovè vedenì tratï, technologii tunelov ch, podpovrchov ch i povrchov ch staveb. Tato traù znamenala nejsilnïjöì z sah do struktury mïsta na kaûdè ze sv ch 7 stanic, ale souëasnï mohla znamenat znaën p Ìnos obnovï zanedban ch mìst nebo povznèst skomìrajìcì lokality do novèho ûivota. Byla do tè doby nejkomplikovanïjöì a nejdraûöì. MÏstotvorn Ëinek stanic na seku I. B je v znamn u vöech stanic. SmÌchovskÈ n draûì byla jako t etì stanice v sìti metra p Ìmo napojena na ûelezniënì n draûì a spolu s p estupy na tramvajovou a autobusovou mïstskou i p ÌmÏstskou dopravu vytv Ì p ehledn a pln soubor p estupnìch vazeb. Ve v hledu se zde posìlì vazba na tramvaje smï ujìcì na Barrandov. Doufejme, ûe i provozovatel metra bude jinak hodnotit nabìdku podzemnìho parkingu nad odstavn mi kolejemi, a ûe bude uûìv n k odpovìdajìcìmu Ëelu. PovrchovÈ stavby metra oûivily p edn draûnì prostranstvì. Stanice AndÏl, rozen Lidick, provdan Moskevsk a rozveden AndÏl dnes reprezentuje jednu ze stanic, kter znamenala v urbanistickèm v voji lokality jeden z nejv znamnïjöìch poëin. Pravda, bylo nutnè demolovat blok dom s b val m z jezdnìm hostincem U ZlatÈho andïla a b valou lahv rnu SmÌchovskÈho pivovaru na KnÌûecÌ, ale dnes jiû po likvidaci brut lnìch konstrukcì vestibulu u AndÏla a uzav enì v stavby Centra Zlat AndÏl je moûnè konstatovat, ûe SmÌchov dost v legitimaci na vstup do lepöì spoleënosti. CelÈ j dro SmÌchova na ploch ch b valè tov rny RinghofferñTatra se p etv Ì na skuteënï velkomïstskè prost edì s odpovìdajìcì vybavenostì, kulturou, kancel emi. Vznik nadïje, ûe smìchovsk adresa zìsk na kvalitï. Jsem jist, ûe znaënou mïrou tomuto v voji p ispïla stanice metra. Jen na okraj poznamenejme, ûe budova KomerËnÌ banky p i ätef nikovï a vy stïnì KartouzskÈ byla realizov na jako souë st stavby tratï B jako n hrada za objekt ve StroupeûnickÈho ulici. TakÈ pravy na N mïstì 14. Ìjna s ventilaënìm objektem a v okolì kostela sv. V clava byly souë stì stavby I. B. Je nespornè, ûe SmÌchov stavbou tèto tratï zìskal. N sledujìcì stanice Karlovo n mïstì je rovnïû velmi rozs hlou stavbou s mïstotvornou lohou. Jiû p i volbï lokalit vestibul hr ly roli tehdy nezastavïnè parcely na n roûìch Karlova n mïstì a Resslovy ulice a na n roûì Gorazdovy ulice a Na Mor ni. Ve h e o umìstïnì stanice byla i parcela dneönìho TanËÌcÌho domu, kter byla takè nezastavïn. Volba padla na dneönì uspo d nì a mohla tak vzniknout kvalitnì prava PalackÈho n mïstì s novou alejì a dostavbou n roûì u Gorazdovy ulice a novou pravou ZÌtkov ch sad. Shodou okolnostì vöechny nezastavïnè parcely dosud zmìnïnè vznikly po neöùastnèm spojeneckèm n letu v noru roku 1945 na sklonku 2. svïtovè v lky. TakÈ rozs hl parcela na n roûì proti»eskè technice vznikla stejnï. Dnes jiû na nì probìh intenzivnì stavebnì Ëinnost Charles Square Center, dalöì v znamnè komerënì budovy. V stupy z vestibulu budou do nì zabudov ny. TakÈ budova»vut byla v mìstï v stupu upravena stavbou metra. N rodnì t Ìda dlouho hledala svou nynïjöì polohu, aû SouËasn podoba k iûovatky AndÏl. nakonec byla zvolena verze, kter vöak znamenala strûenì domu s vin rnou U JeûÌöka ve Sp lenè ulici. Na druhè stranï vlastnì stavbou povrchovèho vestibulu vzniklo novè, dnes velmi ñ aû p Ìliö frekventovanè prostranstvì, kterè se stalo zvl ötï v okolì sklenïnè font - ny mìstem odpoëinku a setk - nì. Je jiû k dispozici projekt, kter pavilon vestibulu vestavì do novè polyfunkënì budovy. Stanice M stek znamen v sìti metra p edevöìm p estup mezi linakami A a B. Traduje se vöak, ûe bylo zpracov no 141

15 N stupiötï stanice SmÌchovskÈ n draûì. variant, neû byla vybr na dneönì, kompromisnì varianta uspo d nì n stupiöù a p estupnìch pas ûì. Stavba vestibulu na JungmannovÏ n mïstì vych zì z poûadavk obdobn ch jako u stanice na trati A na M stku, neboù v dobï p Ìpravy jeötï platila verze velice zatìûenè k iûovatky na M stku i na JungmannovÏ n mïstì. Rok p ed uvedenìm tratï do provozu padlo rozhodnutì, ûe ulice Na P ÌkopÏ bude z poloviny pïöì zûnou, ûe pïöì zûna vznikne i v myöì dì e i na ulici 28. Ìjna i na JungmannovÏ n mïstì a podchod se stal anachronizmem. pravy vöech zmìnïn ch ulic vëetnï podloubì na ulici 28. Ìjna se staly skuteënostì a zemì dodnes slouûì pïöìm. Vznikl tak paradox, ûe v mìstech nejvyööì dopravnì z tïûe vznikla de facto Ñl zeúsk promen daì, v nìû majì hlavnì slovo pochybnè existence, turistè a obdivovatelè kr s naöeho mïsta, ale bïûn obyvatel m v noci pro svou p epravu pouze specifickè praûskè taxi. Jakoby se vytratil smysl mïstskè hromadnè dopravy. Lze vöak p ipustit, ûe dnes zde jiû mnoho bïûn ch obyvatel neûijeö Stanice N mïstì Republiky takè prodïlala ve svèm v voji adu verzì, dneönì je moûnè takè charakterizovat jako kompromis. Zd se vöak, ûe p ijateln jak na vlastnìm n mïstì, tak i u Masarykova n draûì. Snad pouze chybì pas û vedoucì pod zemì aû ke KotvÏ. Koncepce stavby stanice p edpokl dala, ûe n roûì mezi Po ÌËÌm a V Celnici bude dostavïno, rovnïû zemì starè celnice ûe bude mìt zcela jin a kultivovanïjöì charakter, neû tomu bylo v 80. letech. ée vöak bude n mïstì Republiky p edmïtem snah budov nì Ñdown townì, tomu nikdo z partner v stavby a ani v souëasnè dobï nep ikl dal v hy. Jsou zde p edstavy o p estavbï Ji sk ch kas ren na rovni socialistick ch ARCHITEKTURA stanicìch V. seku je to velmi v znamnï patrnè. Jedn se o skuteënï lehkou traù, mïlce zahloubenou se stanicemi tïsnï pod nebo nad povrchem, Ëasto s v hledy do krajiny. Z mostu lze p ehlèdnout centr lnì park Jihoz padnìho MÏsta. V historii v stavby tohoto mïstskèho celku hraje metro mimo dnou lohu, neboù auto i konceptu z stavby vûdy povaûovali traù metra se stanicemi za p te celèho souboru v plnèm souzvuku s projektanty metra. To je p ÌËinou, ûe stanice V. seku jsou v mìstech, kterè byly koncepënï p ipraveny pro jejich umìstïnì. TakÈ v jejich okolì je silnï patrn vliv urbanistick ch koncepcì konce 80. 1et a zaë tku 90. let. Stanice H rka se nach zì v zemì, kterè by mohlo v budoucnu b t naz v no n - mïstìm, stanice Luûiny je p Ìmo v tïûiöti lok lnìho centra s nïkolika budovami obëanskèho vybavenì, kterè vöak jevì nez jem velk ch komerënìch spoleënostì, radïji stavïjìcìch na zelenè louce bezmï ÌtkovÈ a nepraûskè stodoly. TÈû stanice Luka m ve svèm okolì takovè objekty, na nichû je patrn finanënì tìseú. Stanice metra vöak poskytuje podmìnky, ûe kdykoli to bude zajìmavè, obchody znovu oûijì ñ ku prospïchu obëan. ObdobnÏ je tomu takè u stanice Stod lky. ObytnÈ soubory byly koncipov ny podle ekonomickèho a politickèho dikt tu minulèho reûimu vëetnï objekt tzv. obëanskè vybavenosti a neposkytujì p Ìliö prostoru pro skuteënï ûivou mïstskou atmosfèru, jako ve vnit nìm mïstï. P esto je tu prostor, aby v sousedstvì stanic metra takov atmosfèra vznikla. ZliËÌn jako koneën stanice je vyuûìv na p edevöìm jako p estupnì uzel z p ÌmÏstsk ch autobus, ale dnes je takè v chodiskem cest do Shopping Parku ZliËÌn, kam zajìûdïjì intervalovè smluvnì autobusy. Stanice Luka na 5. seku tratï B. megalomansk ch projekt. N mïstì Republiky je ve floru a stanice metra tomu moûn i trochu napomohla. V voj v ulici V Celnici tomu napovìd, i kdyû Millenium Plaza je architektonicky mnohem mènï zajìmavè, neû hotel Rennaissance. Na svè obdobì Ëek zemì okolo Masarykova n draûì, kterè bylo kdysi v pl nech likvidov no a dnes Ëek na renesanci v r mci p ÌmÏstsk ch rychlodrah a dostaveb okolì. Jako v minulosti jsou»eskè dr hy nïkolik kilometr za poslednìm vagûnem v voje. Stanice metra m vöak takovè uspo d nì, ûe umoûnì tèmï jakoukoli transformaci zemì. Stanice Florenc, b val Sokolovsk, druh p estupnì stanice na tèto trati, poskytuje kromï hlavnì lohy ñ p estupu na linku C, takè podmìnky pro p estup na tramvaje a autobusy mïstskè i mezimïstskè a mezin rodnì. Dostavba zemì nenì ani na TÏönovÏ na vedlejöì koleji, p esto se vlastnì stanice zatìm nijak nedotkla. I zde vöak indukuje z jem o zemì a jiû dnes je patrn jeho p erod od nevzhlednè periferie na velkomïstskè prost edì. V roce 1988 byl otev en III. sek tratï B jihoz padnìm smïrem od SmÌchovskÈho n draûì k Nov m ButovicÌm. Stanice Radlick, prvnì za SmÌchovsk m n draûìm, je stanicì v zemì, kterè je sice blìzko centra, ale jaksi za humny. Bylo dlouho zapomìnanou periferiì v atraktivnìm p ÌrodnÌm prost edì, kterè vöak sv m relativnìm klidem pro bydlenì m ûe znamenat z klad rozvoje. Stanice metra toto zemì vlastnï otev ela. Jinonick (b val b hvìproë ävermova) je dnes jiû podstatnï ûivïjöì stanicì dìky z stavbï U K Ìûe, byla takè stanicì na cestï na Jihoz padnì MÏsto a slouûì p edevöìm mìstnì obsluze. NovÈ Butovice (kdysi Dukelsk ñ jakoby zde byla Dukla), je jiû v znamnou stanicì praûskèho Jihoz padnìho MÏsta, v mìstï jeho v chodnì hlavy. Vytvo ila soubor budov na povrchu, kter je j drem p estupnìho uzlu na autobusy s rozs hl m z zemìm. Z padnì vestibul Ëek na dostavbu komerënìch budov. V okolì se vöak intenzivnì investorsk Ëinnost silnï projevuje, takûe p vodnì pust sìdliötnì charakter zemì se postupnï mïnì. Rok 1994 je pro traù v znamn nejen prodlouûenìm z padnìm smïrem ke ZliËÌnu, ale zejmèna uvolnïnìm od politick ch vliv na v stavbu, a na architekturu zvl ötï. Na Stanice Palmovka ñ hlouben stanice bez sloup. Z padnï od Florence byl v roce 1990 otev en II. sek tratï B do stanice»eskomoravsk se 4 stanicemi. Stanice K iûìkova v srdci historickèho klasicistnìho KarlÌna m vestibul ponïkud sloûitï p Ìstupn a ne p Ìliö öùastnï umìstïn v Th movï ulici na povrchu. P esto i zde se projevuje indukce rozvoje zemì prost ednictvìm metra ve spoustï nov ch obchod i novostaveb, jakou je budova Metrostavu. HlavnÌ v znam stanice vöak stoupne v obdobì po dokonëenì v stavby na RohanskÈm ostrovï, kde se oëek v jedno z hlavnìch st edisek v stavby byt a ostatnìch sloûek mïsta. Tato perspektiva Ëek i stanici Invalidovna, k nìû by se mïly soust eôovat cesty obyvatel budoucìch Manin. Palmovka je stanicì, kter sice dnes jeötï m jist podìl na p estupech mezi tramvajovou a autobusovou dopravou, ale jejì hlavnì smysl je v budoucìm vyuûitì jako j dra centra LibnÏ. Nad dneönìmi plochami pro autobusy v ulici Na éertv ch m ûe vzniknout polyfunkënì mïstsk d m, kter p inese obëan m st le chybïjìcì vybavenì, kdyû uû musela zaniknout Hrabalova ulice Na hr zi (nebeskèho klidu). Za stïnì p estupnìho schodiötï do st ednì lodi stanice Florenc. PovrchovÈ objekty stanice»eskomoravsk skrytè uvnit vysoëansk ch blok nejsou nev znamn m z kladem moûnèho budoucìho rozvoje. VysoËansk jiû dnes splúuje svou mïstotvornou lohu otev enìm z padnìho vestibulu, kter koresponduje s novou v stavbou severnï od SokolovskÈ ulice s mnoha mimo dn mi objekty vëetnï no- 4/2001 DP kontakt 15 16

16 ARCHITEKTURA 15 Pohled na stanici Rajsk zahrada. vèho editelstvì DopravnÌho podniku. N mïstì OSN m do budoucna p edpoklady potvrdit sv j nov vzneöen n zev. Na otev enì dalöì stanice Kolbenovy si jeötï po- Ëk me, ale ned vno byla otev ena stanice HloubÏtÌn, umìstïn v logickèm tïûiöti sìdliötï Nov HloubÏtÌn s ûiv m okolìm. N sledujìcì stanicì je jedna z nejzajìmavïjöìch a skuteënï neobvykl ch stanic praûskèho metra ñ Rajsk zahrada. N zev sice koliduje s mnohem zn mïjöìm n zvem zemì na éiûkovï, ale obyvatel m sìdliötï»ern Most by mohl symbolizovat nadïji do budoucna. Uspo d nì stanice je samo o sobï neobvyklè, unik tnì a je architektonick m dìlem v pravèm slova smyslu. Je nostech z p edchozìch tratì na dosaûenì co nejvïtöìho a skuteënèho uvolnïnì vöech ve ejn ch prostor stanic a celkovï velkorysèho a nevöednìho Ëinu. V chodiskem, jak splnit tento z mïr, bylo p edevöìm konstrukënì a stavebnì eöenì. Pro stanice, u nichû bylo nutnè zkr tit st ednì loô n stupiötnìho prostoru, byla vyvinuta prakticky nov konstrukce pilì ov ch stanic se zmenöen mi pilì i a z ûenìm öì ky celèho n - stupiötï. KromÏ toho se poda ilo prosadit dvï sloupovè stanice s rozöì enou st ednì lodì pro obï p estupnì stanice. D le se poda ilo dos hnout takè rozöì enì eskal torov ch tunel a zvïtöenì po- Ëtu pr chod mezi lodïmi n stupiöù. Vöechna tato podstatn konstrukënì vylepöenì p inesla fyzickè zvïtöenì vöech tunelov ch prostor a spolup sobenì vöech t Ì staniënìch lodì a tìm zv öenì p ehlednosti a celistvosti. Snaze dos hnout co nejv raznïjöìho uvolnïnì a odlehëenì vöech podzemnìch prostor odpovìdajì z sady tvorby prost edì ve ejn ch prostor. TakÈ tato traù m n stupiötï stanic vz jemnï v razovï p Ìbuzn pro docìlenì prim rnì orientace cestujìcìch a souëasnï vz jemnï odliöen. JednotÌcÌmi prvky jsou bìl klenba vöech prostor nep Ìmo nasvïtlen sodìkov mi v bojkami a ûlut nosië osvïtlenì, informacì a ozvuëenì. RozliöenÌ stanic je dosaûeno individu lnï uplatnïn mi obkladov mi prvky ze skla nebo keramiky. Na vöech stanicìch I., II. a III. seku (od Nov ch Butovic po»eskomoravskou) jsou tyto z sady uplatnïny zejmèna Pr ce ve stavebnì j mï podchodu na JunfgmannovÏ n mïstì (prvnì polovina 80. let 20. stoletì). N stupiötï stanice Rajsk zahrada. inspirativnì a m jistï i vliv na formov nì svèho okolì. Provoz sice v nì nenì nejp ehlednïjöì, ale prost edì je vynikajìcì. KoneËn stanice»ern Most byla inspir torem v stavby celè rozs hlè komerënì zûny po obou stran ch ChlumeckÈ ulice. Zvl ötï rozr stajìcì se poëet obchodnìch center ospravedlúuje nejen polohu stanice, ale i jejì existenci, o nìû byly v jistè dobï pochyby. Jakoby traù B mïla kol propojit dvï nejsilnïji se rozvìjejìcì komerënì zûny PrahyñZliËÌn s»ern m Mostem p es centrum, je vöak p ipraveno odboëenì ve stanici Stod lky pro vïtev smï ujìcì do zemì Z padnìho MÏsta, kterè by mïlo b t hlavnì koncentracì novè bytovè v stavby v Praze. Architektura stanic tratï B je zaloûena po zkuöe- Perspektiva boënì lodi stanice Moskevsk v pojetì rusk ch architekt. 16 DP kontakt 4/2001 Perspektiva n stupiötï raûenè sloupovè stanice. u raûen ch stanic a modifikovanï i u stanic hlouben ch. U tïchto stanic dominuje snaha propojit v razovï vöechny podzemnì i povrchovè objekty do celistvèho dojmu. Pro traù B byly speci lnï vyvinuty zcela novè obkladovè prvky ze skla. Jsou to jednak deskovè obkladovè panely z vrstvenèho bezpeënostnìho skla Conex s probarvenou zalisovanou foliì, lisovanè tvarovky z velmi odolnèho varnèho skla a unik tnì ËoËky z tepelnï zpracovanèho a pokovenèho skla na N mïstì Republiky. UplatnÏnÌ skla je motivov no nejen estetick mi, ale i optick mi a psychologick mi hledisky. Sklo svou jisk ivostì pom h odlehëovat podzemnì prostory a eliminovat moûn pocit stìsnïnosti. KromÏ tohoto technickèho uplatnïnì se sklo poda ilo aplikovat jako specificky Ëesk v tvarn materi l na nïkolika v tvarn ch dìlech. Keramika se stala druh m nejfrekventovanïjöìm obkladov m materi lem na trati B. TakÈ tvarovky z tohoto tradiënìho ËeskÈho materi lu byly pro traù B speci lnï vyvinuty. Autor tohoto seri lu Ël nk zast val do roku 1985 funkci hlavnìho architekta metra a byl propag torem uplatnïnì skla. P es vöechny problèmy spojenè s jeho aplikacì si trouf dnes tvrdit, ûe vöechny formy skla, pouûitè na trati B jsou ve v slednèm architektonickèm v razu spïönïjöì, neû ponïkud folklornì Ëi rustik lnì v raz keramiky. Sklo je preciznïjöì, vzneöenïjöì a vìce odpovìd velkorysosti prostorovè koncepce n stupiötnìch prostor. Dnes, kdy se v architektu e st le vìce prosazuje metoda Ñhigh technologyì, je sklo tomuto pojetì nejbliûöì a bude zcela jistï pomaleji Ñmor lnïì st rnout, neû tradiënì keramika. Ve stanicìch tratï B se takè poprvè objevila svodidla u sloup, pilì a stïn pro ochranu obloûenì. Dnes se stala standardnìm prvkem vybavenì vöech stanic. Zvl ötnì pozici v architektu e stanic tratï B zaujìm stanice AndÏl. PolitickÈ rozhodnutì vedlo k tomu, ûe architektonickè eöenì tèto stanice bylo zpracov no v MoskvÏ projektanty Metrogiprotransu a praûsk Metroprojekt zpracoval eöenì stanice Praûsk v MoskvÏ. Nepoda ilo se vöak p esvïdëit moskevskè projektanty p izp sobit se p ijat m z sad m pro traù B a vytvo ili eöenì, kterè je pro moskevskè metro tradiënì. NaötÏstÌ je provedenì kamenn ch obklad i ostatnìch prvk kvalitnì a dnes jsou po sejmutì ideologickè mozaiky ve vestibulu u AndÏla bronzovè desky za kolejiötïm s v tvarnï neumïl mi naivnìmi politick mi motivy a n pis ve vestibulu u éensk ch domov jedin mi relikty tèto zvl ötnì spolupr ce. ObjektivnÏ je moûnè konstatovat, ûe n stupiötnì prostor i oba eskal torovè tunely vcelku p sobì uvolnïnï a dob e a klenba s nep Ìm m osvïtlenìm zapad do konceptu tratï B. MÏlce zaloûenè stanice na Jihoz padnìm MÏstÏ a u sìdliötï»ern Most jsou architektonicky uvolnïnè, suverènnì a na vysokè tv rëì rovni. RozhodnÏ nenì na z vadu, ûe neodpovìdajì plnï z sad m vypracovan m p edevöìm pro raûenè hlubinnè stanice. Metoda, kterou lze pracovnï nazvat Ñlehkou tratìì je rozhodnï perspektivnì, pro mïsto i ve ejnost p ÌznivÏjöÌ, neû vïtöinou tïûkop dnè ÑtÏûkÈì eöenì hlouben ch stanic, konstrukënï zesilovan ch kv li zaëlenïnì do systèmu ochrany obyvatelstva. Z hlediska optim lnìho propojenì stanice Ëi tratï metra s mïstem je moûnè prohl sit, ûe stanice Rajsk zahrada tratï B a Vyöehrad na trati C jsou nejblìûe ide - lu. PoskytujÌ cestujìcìm v hledy na mïsto a naopak mïstu se otvìrajì sv mi ûiv mi interièry, v znamnï oûivujì prost edì mïsta a deklarujì svou mïstotvornou aktivitu. Do budoucna by tato cesta mïla b t uz konïna. OchranÏ obyvatelstva zcela jistï postaëì podstatnï ËinnÏjöÌ tunely a stanice lze potom eöit jako spoleëenskè s ly. Ing. arch. Evûen Kyllar,, Metroprojekt Praha, a. s.

17 Co ukázal průzkum Dopravní barometr 2000? Jak jsou cestujìcì spokojeni s kvalitou sluûeb, kterè jim p epravce poskytuje? KterÈ aspekty hodnotì nejlèpe a kterè nejh e? A kter m z nich p ikl dajì nejvïtöì v znam p i celkovèm hodnocenì p epravce? To jsou ot zky, na kterè se snaûì nalèzt odpovïô tzv. DopravnÌ barometr ñ sociologick pr zkum, navrûen podle mezin rodnìho vzoru a modifikovan pro podmìnky»eskè republiky. Tento pr zkum, v jehoû r mci se porovn v nïkolik dopravc najednou, se u n s poprvè uskuteënil v loúskèm roce. Do srovn vacìho öet enì provedenèho a vyhodnocenèho spoleënostì SOFRESñFAC- TUM se zapojila öestice dopravnìch podnik ze öesti Ëesk ch a moravsk ch mïst:»esk ch BudÏjovic, Hradce Kr lovè, T - bora, Opavy, Ostravy a Prahy. Pr zkum v Praze se uskuteënil mezi 23. Ìjnem a 6. listopadem a z Ëastnilo se ho 543 respondent z ad cestujìcìch vyuûìvajìcìch sluûeb MHD. Praûsk dopravnì podnik se v oëìch sv ch klient umìstil na t etìm mìstï; podle ÑökolnÌhoì zn mkov nì (stupnice od jedniëky do pïtky) byla celkov spokojenost s kvalitou naöich sluûeb ohodnocena zn mkou 2,91 (pr mïr öestice z ËastnÏn ch dopravnìch podnik byl nepatrnï horöì ñ 2,96). V sledky vz jemnèho srovn nì sexteta dopravnìch podnik vykazujì nïkterè zajìmavè n zorovè tendence, kterè platì z ejmï obecnï v Ëesk ch a moravsk ch mïstech nabìzejìcìch sluûby MHD. PozitivnÏ hodnotì cestujìcì nap Ìklad nabìdku r zn ch druh jìzdnèho nebo p esnost a spolehlivost (dodrûov nì jìzdnìch d ). NegativnÏ (a to v raznï) hodnotì cestujìcì ve vöech öesti zkouman ch mïstech pomïr mezi kvalitou sluûeb a v öì jìzdnèho. Vzhledem k tomu, ûe nap Ìklad v NÏmecku je p i podobn ch pr zkumech tento aspekt hodnocen v hradnï pozitivnï, lze se domnìvat, ûe negativnì hodnocenì Ëesk ch a moravsk ch cestujìcìch zce souvisì s v vojem naöì zemï v poslednìm desetiletì a se vöeobecn mi oëek v nìmi naöich obëan. Vedle vz jemnèho srovn nì nabìzì DopravnÌ barometr 2000 samoz ejmï i podrobnè rozbory hodnocenì SWOT ANAL ZA - PRAHA jednotliv ch mïst. DozvÌd me se z nich nejen to, jak cestujìcì hodnotì dìlëì aspekty sluûeb dopravnìho podniku, ale i jakè majì tyto aspekty v hu p i jeho celkovèm hodnocenì. PomocÌ tzv. SWOT anal zy lze jednotlivè aspekty p ehlednï rozdïlit do Ëty skupin: skupina ÑJen tak d lì (pat Ì sem ty charakteristiky provozu, kterè cestujìcì hodnotì pozitivnï, a z roveú jsou nejv znamnïjöì pro celkovè hodnocenì p epravce); skupina ÑSamoz ejmostiì (pozitivnï hodnocenè, avöak pro celkovè hodnocenì mènï v znamnè aspekty); skupina ÑNutno jednatì (negativnï hodnocenè a pro celkovè hodnocenì v znamnè aspekty); skupina ÑTolerovanÈ nedostatkyì (negativnï hodnocenè, avöak pro celkovè hodnocenì mènï v znamnè aspekty). A jak dopadl DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, akciov spoleënost? Cvičení v metru DopravnÌ sek odötïpnèho z vodu Metro ve spolupr ci s technick m sekem a sluûbou ochrannèho systèmu po dal n mïtovè cviëenì pod n zvem Ñp d osoby pod soupravu M1ì. CviËenÌ se uskuteënilo v noënì p epravnì v luce v p tek 9. b ezna letoönìho roku ve stanici metra Roztyly. Byl p edpokl d n st et vlaku s osobou, kter z stala leûet pod druh m podvozkem prvnìho vozu soupravy M1 u n stupiötï. P i akci byla simulov na skuteën situace se zamï- enìm na Ëinnosti p i zajiötïnì vozidla, vypìn nì/zapìn - nì nap jenì a zkratov nì p ÌvodnÌ kolejnice, vysazenì cestujìcìch, poskytnutì prvnì pomoci, zajiötïnì a zdokumentov nì stavu mìsta. PohotovostnÌ skupina rozpojila soupravu mezi prvnìm a druh m vozem a prvnì v z odtlaëila. Po vyproötïnì postiûenè osoby se provedlo zpïtnè spojenì soupravy. DvojicÌ fotografiì Miloöe Kom rka se k tomuto cvi- ËenÌ vracìme. ñredñ ZAJÍMAVOSTI Jen tak d l ñ nejd leûitïjöìmi faktory v tèto skupinï jsou: p esnost a spolehlivost dopravy, moûnosti p estup a n vaznosti linek, sìù linek a rychlost dopravy. Samoz ejmosti ñ pat Ì sem p edevöìm nabìdka r zn ch druh jìzdnèho, kterou cestujìcì hodnotì velmi dob e. Nutno jednat ñ v tèto skupinï se nach zejì Ëty i vlivnè faktory, vyvol vajìcì nespokojenost: intervaly (tzn. Ëetnost spoj ), pomïr mezi kvalitou sluûby a cenou jìzdnèho, Ëistota ve vozech a pohodlì ve vozech (zde se jedn zejmèna o naplnïnost vozidla, kvalitu sedadel, dostateënè temperov nì a vïtr nì). TolerovanÈ nedostatky ñ nap. Ëistota a vybavenì zast vek. V detailnì zpr vï k v zkumu jsou vöechny faktory d le podrobnï rozvedeny a komentov ny. DopravnÌ barometr 2000 poskytuje kaûdèmu ze z - ËastnÏn ch dopravnìch podnik moûnost ÑnahlÈdnoutì do sm ölenì jeho z kaznìk, uvïdomit si, kde panujì nedostatky, a kterè z nich povaûujì cestujìcì za nejz vaûnïjöì. Hodnotu tohoto v zkumu lze plnï docenit po nïkolika letech, kdy budou provedena opakovan öet enì. Ta uk ûì, jakè posuny ve ve ejnèm mìnïnì nastaly, a jak se p epravci poda ilo zlepöit vlastnì obraz v oëìch cestujìcì ve ejnosti. Marek äebeö 4/2001 DP kontakt 17

18 REKREACE Rekreace pro dospïlè OdötÏpn z vod Metro nabìzì Penzion Nimrod u Mari nsk ch L znì Penzion je situov n 3 kilometry severnï od Mari- nsk ch L znì smïrem na obec Prameny v klidnèm prost edì SlavkovskÈho lesa a nabìzì dobrè podmìnky pro n vötïvu zajìmav ch mìst v okolì a na turistiku. NejlepöÌ podmìnky pro rekreaci jsou v obdobì Ëerven aû z Ì, kdy je pro zamïstnance o. z. Metro, rodinnè p ÌsluönÌky, p ÌpadnÏ ostatnì z jemce rezervov na polovina kapacity. V ostatnìch obdobìch je moûn individu lnì rezervace. K dispozici jsou 4 pokoje ve 2. poschodì: Ë. 201 ñ dvoul ûkov, Ë. 202 ñ t Ìl ûkov, Ë. 203 ñ Ëty l ûkov, Ë. 204 ñ t Ìl ûkov. Rekreace je nabìzena po cel rok formou polopenze, v öestidennìch turnusech, kterè zaëìnajì v nedïli veëe Ì a konëì v sobotu snìdanì. Rezervace pro zamïstnance o. z. Metro konëì vûdy t i dny p ed zah jenìm turnusu. T dennì poplatek (v KË) za ubytov nì a stravov nì formou polopenze ËinÌ: pro zamïstnance cizì a rodinnè p ÌsluönÌky dospïlè osoby 1980,- KË 2310,- KË dïti do 10 let 1620,- KË 1710,- KË Mimo to hradì rekreanti tzv. l zeúsk poplatek, kter ËinÌ 10,- KË za osobu a den. Poplatek za rekreaci bude hrazen p Ìmo v rekreaënìm st edisku. Pen le za storno poukazu provedenè mènï neû 7 dn p ed n stupem ËinÌ 50% z Ë stky za ubytov nì. Pokoje jsou rezervov ny do hodin v den n - stupu rekreace. V den odjezdu je nutno pokoj uvolnit do 9.30 hodin. Doprava do pensionu nenì zajiöùov na. S n - jemcem je moûno dohodnout odvoz od n draûì v Mari- nsk ch L znìch. Z jemci o rekreaci se mohou p ihl sit na person l- nìm oddïlenì v budovï A depa KaËerov,, 1. patro, dve e Ë. 111, telefon , p ÌpadnÏ RekreaËnÌ st edisko TÏnÏ St edisko TÏnÏ se nach zì nedaleko Rokycan v osadï Smol rna 2 kilometry od obce Straöice. Je umìstïno v lesnatè krajinï, kter je bohat na lesnì plody. V are lu je moûnost koup nì v bazènu (5x3 metry). DalöÌ moûnosti koup nì jsou v rybnìcìch v Ka ezu, M tï a v Dob Ìvi, kterè jsou vzd leny 5 aû 7 km. V okolì jsou velmi dobrè podmìnky na cykloturistiku. Za ÌzenÌ je v provozu od poloviny Ëervna do konce z Ì. Kapacita st ediska: 2 dvoul ûkovè pokoje, 3 Ëty l ûkovè chaty, 4 Ëty l ûkovè stany, 5 dvoul ûkov ch chati- Ëek, kterè jsou vybaveny molitanov mi matracemi a spacìmi pytli. V objektu je soci lnì za ÌzenÌ ñ sprchy a tepl voda. Rekreanti majì moûnost va enì ve spoleënè kuchyni vybavenè elektrick m spor kem, lednicemi a z kladnìm kuchyúsk m a jìdelnìm vybavenìm. Ceny a volnè termìny nebyly do uz vïrky tohoto ËÌsla zn my. BliûöÌ informace o rekreaci v m poskytne panì For- teln na telefonnìm ËÌsle OdötÏpn z vod ElektrickÈ dr hy nabìzì 18 DP kontakt 4/2001 Možnosti letní rekreace ve střediscích Dopravního podniku RekreaËnÌ st edisko Hlavatce Chatov t bor se nach zì v kr snè krajinï jiûnìch»ech, blìzko obce Plan nad LuûnicÌ u stejnojmennè obce Hlavatce na lesnìm pozemku u rybnìku RytÌ. RekreaËnÌ za ÌzenÌ se skl d z dvaceti Ëty l ûkov ch chatiëek, soci lnìho z zemì (WC, sprchy), spoleënè kuchyúky a spoleëensk ch prostor. ChatiËky jsou vybaveny pro moûnost individu lnìho va enì rekreant na PB va iëi, z kladnìm n dobìm pro 4 osoby a vlastnì ledniëkou. OkolnÌ krajina je ide lnì pro turistiku, cykloturistiku (moûnost bezplatnèho zap jëenì jìzdnìch kol p Ìmo v are lu rekreaënìho st ediska), houba enì nebo pro v lety po okolnìch pamïtihodnostech. RybnÌk RytÌ rovnïû nabìzì moûnost ke koup nì nebo k provozov nì vodnìch sport. Ve st edisku jsou rovnïû k dispozici lodï a ölapadlo k vyjìûôk m po hladinï tohoto jihoëeskèho rybnìka. V are lu je k dispozici vlastnì udìrna a spoleënè ohniötï ke str venì p Ìjemn ch chvil u t bor ku. VolnÈ jsou n sledujìcì turnusy:»ìslo termìn Cena vëetnï DPH I ñ ,- KË II ñ ,- KË III ñ ,- KË V ñ ,- KË IX ñ ,- KË X ñ ,- KË XI ñ ,- KË XII ñ ,- KË UvedenÈ ceny platì za Ëty l ûkovou chatku, v cenï je rovnïû jedna PB bomba. Spot ebovanou elekt inu v chatce platì rekreanti p Ìmo spr vci st ediska. Z jemci o rekreaci se mohou hl sit u panì EisenhutovÈ (o. z. ED ñ provozovna éiûkov,, telefon ). Od 15. dubna do 31. kvïtna je nutnè rekreaci uhradit oproti rek- reaënìmu poukazu. V p ÌpadÏ slev (p ÌspÏvku zamïstnavatele) je nutnè rovnïû doloûit p edfakturaënì do- klad. RekreaËnÌ stanov t bor Radava RekreaËnÌ st edisko se nach zì na pravèm b ehu OrlickÈho jezera v blìzkosti vesnice Chr st v katastru obce Kov ov. Ubytov nì je poskytov no ve Ëty l ûkov ch stanech, kterè jsou vybaveny l ûkovinami, n dobìm na va enì a stolov nì, va iëem a stolkem. V are lu je chata Diana, kter slouûì jako obëerstvovacì z - kladna. Cena: 1 200,- KË za stan na t den Z jemci o pobyt se mohou p i- hl sit u pana Kureöe (o. z. ED ñ TrakËnÌ vedenì, telefon ). Stanov t bor Vrcovice T bor je umìstïn v oddïlenè Ë sti ve ejnèho t bo iötï na b ehu eky Otavy, kde jsou dobrè podmìnky na koup nì, ryba enì a v lety do okolì. Ubytovat se lze ve Ëty l ûkov ch stanech s veöker m vybavenìm (mimo p Ìbory), stravovat se m ûete i v blìzkè restauraci. TermÌn: 30. Ëervna aû 25. srpna 2001 Ceny: pro zamïstnance DP 150,- KË za stan dennï, pro ostatnì z jemce 170,- KË za stan dennï P ihlaöovat k pobytu se m ûete u pana Millera (o. z. ED ñ Opravna tramvajì, telefon v pracovnì dny mezi 7. a 9. hodinou rannì). RekreaËnÌ st edisko Vesna RekreaËnÌ st edisko Vesna je umìstïno v kr snèm, klidnèm prost edì Jizersk ch hor, asi 6 km od Jablonce nad Nisou v malebnè horskè vesniëce, NovÈ Vsi nad Nisou. Toto st edisko v m nabìzì velkè moûnosti pro turistiku a v lety, aù jiû p Ìrodou (»ern Studnice, Smrûovka) po velkèm mnoûstvì znaëen ch cest nebo do okolnìch mïst ñ Liberec se ZOO, botanickou zahradou a lanovkou na JeötÏd, Jablonec nad Nisou s n dhernou p ehradou i kryt m bazènem a skl sk m muzeem. Ide lnì rodinn rekreace s moûnostì grilov nì, peëenì selat a ku at, rusk m kuûelnìkem a kuleënìkem. Ceny: Vesna I 420,- KË (noc, polopenze) Vesna II 300,- KË (noc, polopenze) Bungalov 600,- KË (4 l ûka za noc, bez stravy, TV) Z jemci se mohou hl sit p Ìmo v penzionu Vesna u panì PapouökovÈ na telefonnìm ËÌsle 0428/ RekreaËnÌ chata Rustonka Chata se nach zì ve VelkÈ pï v blìzkosti lanovè dr - hy na Port öky. V dobï uz vïrky tohoto ËÌsla jeötï probìhala zimnì rekreace, a tak o podobï letnì rekreace jeötï nebylo rozhodnuto. BliûöÌ informace p ineseme v p ÌötÌm ËÌsle podnikovèho mïsìënìku. OdötÏpn z vod Autobusy nabìzì RekreaËnÌ st edisko LuËanka RekreaËnÌ st edisko LuËanka leûì v lesnatè krajinï Jizersk ch hor nedaleko Jablonce nad Nisou, blìzko zn - mè rozhledny Bramberk. Patn ct minut ch ze od st ediska je koupaliötï, moûnost koup nì je i na p ehradï v Jablonci nad Nisou. V rekreaënìm st edisku si m ûete vyp jëit horsk kola. Kapacita st ediska je 50 l ûek s moûnostì p ist lek. Pokoje jsou rozdïleny na jedno Ëty l ûkovè apartm a dvou- aû pïtil ûkovè pokoje. Na pokojìch jsou umyvadla s teplou a studenou vodou, sprchy a WC jsou na pat e. Stravov nì je zajiötïno formou plnè penze i polopenze ve vlastnì jìdelnï. V objektu je stylov vin rna s krbem, kde lze tr vit p ÌjemnÈ veëery. Doprava na toto st edisko je individu lnì. P Ìjezd k chatï je moûn pro osobnì vozy i autobusy v kaûdèm roënìm obdobì. Parkov nì je umoûnïno p Ìmo u chaty. ZamÏstnanci o. z. Autobusy majì slevy z nìûe uveden ch cen. Ceny za osobu a den v KË v obdobì 30. Ëervna aû 1. z Ì 2001: Pln penze DospÏlÌ DÏti do 10 let Pokoj Ë ,- 260,- Pokoj Ë. 2 ñ ,- 240,- Pokoj Ë. 11 ñ ,- 220,- Polopenze Pokoj Ë ,- 200,- Pokoj Ë. 2 ñ ,- 180,- Pokoj Ë. 11 ñ ,- 160,- Ceny za osobu a den v KË v obdobì 17. b ezna aû 30. Ëervna a 1. z Ì aû 21. prosince 2001: Pln penze DospÏlÌ DÏti do 10 let Pokoj Ë ,- 210,- Pokoj Ë. 2 ñ ,- 190,- Pokoj Ë. 11 ñ ,- 170,- Polopenze Pokoj Ë ,- 150,- Pokoj Ë. 2 ñ ,- 130,- Pokoj Ë. 11 ñ ,- 110,-

19 Z jemci o rekreaci se mohou hl sit v o. z. Autobusy, U vozovny 6, Praha 10, telefon: 02/ , fax: 02/ RekreaËnÌ st edisko Soutice RekreaËnÌ st edisko Soutice je umìstïno v kr snèm prost ednì na soutoku ek éelivky a S zavy, vhodnèm pro rybolov a sbïr lesnìch plod. Ubytov nì je ve dvoupodlaûnìch chat ch pro 2 rodiny. V kaûdèm podlaûì je 1 pokoj se 4 l ûky. V p ÌzemÌ je spoleën kuchyú s n dobìm, remoskou a 2 va iëi na propanñbutan. NaplnÏnÌ bomby nenì v cenï. V cenï jsou l ûkoviny vëetnï povle- ËenÌ. Doprava na rekreaënì st edisko je individu lnì. Ceny (vëetnï DPH) v KË za ubytov nì za 1 den v mezisezonï od 16. Ëervna do 30. Ëervna a od 1. z Ì do 15. z Ì 2001: N jem 1 pokoje do 3 dn 280,- N jem 1 pokoje do 7 dn 270,- N jem 1 pokoje nad 7 dn 260,- P i n jmu celè chaty zaplatìte v hodnïjöì cenu: Cena do 3 dn 390,- Cena do 7 dn 380,- Cena nad 7 dn 370,- Ceny (vëetnï DPH) v KË za ubytov nì za 1 den v sezonï od 30. Ëervna do 1. z Ì 2001: N jem 1 pokoje do 3 dn 380,- N jem 1 pokoje do 7 dn 370,- N jem 1 pokoje nad 7 dn 360,- P i n jmu celè chaty zaplatìte v hodnïjöì cenu: Cena do 3 dn 490,- Cena do 7 dn 480,- Cena nad 7 dn 470,- Z jemci o rekreaci se mohou hl sit v o. z. Autobusy, U vozovny 6, Praha 10, telefon: 02/ , fax: 02/ Rodinn rekreace v rekreaënìm st edisku»erven ml n v NuzicÌch RekreaËnÌ st edisko leûì v kr snè krajinï jiûnìch»ech mezi mïsty BechynÌ a T nem nad Vltavou na b ehu eky Luûnice a je obklopeno lesy. Ubytov nì je ve Ëty l ûkov ch chatiëk ch, kterè majì malou verandu. ChatiËky jsou vybaveny dvouva iëem na propanñbutan, infraz iëem, ledniëkou a kempingov m n bytkem. V cenï poukazu je zapoëìt no zap jëenì l ûkovin vëetnï povleëenì a jedna 2 kg propanñbutanov l hev k va iëi na jeden t den. Spr vce st ediska nabìzì poskytov nì dalöìch sluûeb v mìstï pobytu (prodej n poj, mraûen ch v robk a obëerstvenì s moûnostì posezenì na terase, kter je vybavena stoly se sluneënìky). V mïsìcìch Ëervenci a srpnu je moûno si objednat stravov nì v letnìm t bo e Doprav Ëek. Cena za poukaz v KË za 1 den od 1. kvïtna do 30. Ëervna a od 1. z Ì do 24. z Ì 2001: N jem 1 chatiëky: ñ zamïstnanec o. z. A 190,- ñ ostatnì z jemci 220,- Cena za poukaz v KË za 1 den od 1. Ëervence do 31. srpna 2001: N jem 1 chatiëky: ñ zamïstnanec o. z. A 200,- ñ ostatnì z jemci 240,- VolnÈ termìny: aû , aû UpozorÚujeme rekreanty, ûe v p ÌpadÏ pouûitì vlastnìho vozidla se platì 40,- KË/t dnï za pouûitì cesty, kter nenì majetkem o. z. Autobusy. Tato Ë stka se platì u spr vce rekreaënìho st ediska a na z kladï zaplacenì bude na kaûdè vozidlo vyd na vjezdov karta, kter opravúuje ke vjezdu do prostoru rekreaënìho st ediska. Provozovatel d le upozorúuje na povinnost uhradit cenu poukazu minim lnï 30 dnì p ed n stupem na rekreaci. Po termìnu je poukaz nabìdnut jinèmu z jemci! V p ÌpadÏ z jmu o pobyt v rekreaënìm st edisku»erven Ml n se obraùte na pana»adu z odborovè orga- nizace o. z. Autobusy,, U Vozovny 6, Praha 10 (vchod C 1), telefon: , , fax: ÿeditelstvì spoleënosti nabìzì RekreaËnÌ st edisko H jenka Horsk chata H jenka stojì v nadmo skè v öce metr nad mo em, nad zn m m zimnìm st ediskem Pec pod SnÏûkou. Pokoje jsou vybaveny vlastnìm soci lnìm za ÌzenÌm, WC a sprchou. Na H jence m ûete str vit Velikonoce v termìnu od 13. do 16. dubna Cena za ubytov nì a polopenzi ËinÌ 380,- KË na osobu a den. V letnì sezonï jsou pro v s p ipraveny t dennì pobyty s polopenzì, jejichû cena je 1 960,- KË. DÏti do 10 let majì 10% slevu. V blìzkosti chaty najdete tenisov kurt, nohejbalovè a volejbalovè h iötï. BliûöÌ informace zìsk te na telefonnìch ËÌslech 0439/ a 0602/ , kde se m ûete i p ihl sit. Rekreace pro dïti OdötÏpn z vod ElektrickÈ dr hy nabìzì LetnÌ dïtsk t bor B asy Plaveck t bor v B asìch u Rokycan je urëen pro dï- REKREACE ti ve vïku od 7 do 15 let. T bor leûì v tïsnè blìzkosti velkèho koupaliötï v zalesnïnèm dolì. Ubytov nì: ve 2 l ûkov ch stanech s podsadou Stravov nì: 5 x dennï zajiötïno ökolnì jìdelnou T bor je uspo d n ve dvou turnusech: I. turnus od 30. Ëervna do 21. Ëervence, hlavnì vedoucì panì Ilona äandov, II. turnus od 21. Ëervence do 11. srpna, hlavnì vedoucì pan Ivan Rajtr. Cena poukazu pro dïti zamïstnanc 2 800,- KË, pro ostatnì 3 700,- KË. Platba poukazu musì b t provedena v hotovosti do 31. kvïtna u sleëny Dvo kovè, kter v oddïlenì soci lnì sluûby v SokolovskÈ ulici 217/42, Praha 9, 3. patro, ËÌslo dve Ì 305, telefon p ijìm p ihl öky do 26. dubna OdötÏpn z vod Autobusy nabìzì: LetnÌ dïtsk t bor ñ Doprav Ëek Nuzice OdötÏpn z vod Autobusy nabìzì letnì t bor pro dïti zamïstnanc ve vïku od 6 let do 15 let v rekreaënìm st edisku v NuzicÌch. T bor leûì v p ekr snè krajinï jiûnìch»ech, mezi mïsty BechynÌ a T nem nad Vltavou na b ehu eky Luûnice obklopenè lesy. V letnìm t bo e Doprav Ëek je 30 Ëty l ûkov ch chatiëek a 50 dvoul ûkov ch stan. Pro rekreaënì vyuûitì jsou dïtem k dispozici lodï a dalöì sportovnì pot eby. Strava je pro dïti zajiöùov na 5 x dennï (vëetnï svaëin). O dïti bïhem pobytu peëujì zkuöenì vedoucì vëetnï lèka e. OdötÏpn z vod Autobusy zajiöùuje letnì t bory ve t ech turnusech: I. turnus: 30. Ëervna aû 21. Ëervence, II. turnus: 21. Ëervence aû 9. srpna, III. turnus: 9. srpna aû 28. srpna. Odjezdy autobus na jednotlivè turnusy budou up esnïny v pokynech pro rodiëe p i vyd nì poukazu. Cena poukazu: dïti zamïstnanc : I. turnus 3 500,- KË, II. a III. turnus 3 300,- KË. OstatnÌ dïti: I. turnus 4 400,- KË, II. a III. turnus 4 200,- KË. V cenï poukazu je zahrnuto: ubytov nì, stravov nì 5 x dennï, doprava a pojiötïnì dïtì. UpozorÚujeme na skuteënost, ûe dìtï bude za azeno na letnì t bor aû v okamûiku zaplacenì poukazu! V p ÌpadÏ z jmu o informace a p ihl öky (do 5. kvïtna 2001) na t bor o. z. Autobusy se obraùte na pana»adu, telefonnì ËÌslo: , , fax: Z podklad jednotliv ch odötïpn ch z vod sestavila Daniela Proch zkov Jak se naši řidiči vyrovnali s novým zákonem č. 361/2000 Sb.? Konec druhèho tisìciletì a vstup do novèho tisìciletì byl nejen pro naöe idiëe autobus, ale i pro ostatnì ËastnÌky silniënìho provozu znaënï dramatick. DlouhÈ Ëek nì na koneën obsah novèho z kona Ë. 361/2000 Sb., o provozu na pozemnìch komunikacìch a o zmïn ch nïkter ch souvisejìcìch z kon, velk nejasnost v ot zce jejich platnosti od 1. ledna 2001 a vyd nì z kona Ë. 361/2000 Sb. Ñna poslednì chvìliì zp sobily, ûe se idiëi nemohli vëas d kladnï p ipravovat na zmïnu v pravidlech silniënìho provozu. Tato situace nekomplikovala ûivot jenom idië m autobus, ale i pracovnìk m vedenì odötïpnèho z vodu. ZejmÈna pracovnìci dopravnìho seku se podìleli na zajiötïnì d leûit ch informacì pro idiëe. Jiû v pr bïhu celèho roku 2000 informovali idiëe z dostupn ch materi- l o p ipravovan ch zmïn ch v oblasti provozu na pozemnìch komunikacìch p i pravidelnèm pouëov nì idi- Ë. V polovinï prosince roku 2000 zajistili pro kaûdèho idiëe v tisk jednè broûury z kona Ë. 361/2000 Sb., o provozu na pozemnìch komunikacìch a o zmïn ch nïkter ch z kon. D le bylo, na z kladï proveden ch kontrol a zjiötïn ch nedostatk, vyd no dne 18. ledna 2001 ÑUpozornÏ- nìì dopravnìho seku pro idiëe autobus, ve kterèm byli upozornïni na d leûit ustanovenì z kona Ë. 361/2000 Sb. t kajìcì se zejmèna: ñ absolutnìho z kazu kou enì v autobusech, ñ jìzdy s rozsvìcen m osvïtlenìm vozidla v dennì dobï v obdobì, kdy neplatì letnì Ëas, ñ p ednosti chodc na vyznaëen ch p echodech a nutnosti zv öenè opatrnosti a ohleduplnosti. Mimo opat enì proveden dopravnìm sekem o. z. Autobusy byla vyd na dopravnìm editelem naöì spoleënosti 27. prosince 2000 informace ÑAplikace z kona o provozu na pozemnìch komunikacìchì, kterou byli idiëi informov ni o nov ch zmïn ch oproti vyhl öce Ë. 99/89 Sb. o pravidlech silniënìho provozu a byli s nì sezn meni na vöech gar ûìch. A jakè zkuöenosti m me po mïsìënì platnosti novèho z kona? M ûeme konstatovat, ûe jsou vcelku uspokojivè. Byli bychom z ejmï velk mi optimisty, kdybychom p edpokl dali, ûe vöichni idiëi budou od 1. ledna stoprocentnï plnit vöechny povinnosti vypl vajìcì z novèho z kona. PrvnÌ kontroly provozu zamï enè na dodrûov - nì nov ch ustanovenì z kona uk zaly, ûe nejëastïjöì nedostatek byl v dodrûov nì ustanovenì o jìzdï s rozsvìce- n m p edepsan m osvïtlenìm vozidla v dennì dobï. Tento nedostatek nespoëìval v neznalosti z kona, ale v neuvïdomïnì si tèto d leûitè povinnosti idiëem p i odjezdu z koneënè zast vky, zejmèna po delöìm p eruöenì jìzdy. Prov dïnè kontroly sledovaly i ohleduplnost naöich idië k chodc m. V tèto problematice nebyly zjiötïny v ûnïjöì z vady, kterè by ohroûovaly bezpeënost chodc. PracovnÌci provoznì kontroly a dopravnìho dispeëinku ihned po zjiötïnì nedostatku upozorúovali idiëe na dodrûov nì z kona. UpozorÚov nì idië na zjiötïnè nedostatky p Ìmo na lince se kladnï projevilo v jejich rychlèm odstranïnì. ée problematika dodrûov nì ustanovenì novèho z - kona nebyla v prvnìch dnech letoönìho roku slabinou jenom naöich idië, je vidït u idië ostatnìch vozidel v silniënìm provozu jeötï v souëasnè dobï. V souëasnè dobï se d Ìci, ûe i naöi idiëi v z sadï zaûili nov pravidla v provozu a k nedostatk m jiû doch zì spìöe v jimeënï. VÏ Ìme naöim idië m, ûe budou d slednï dodrûovat z kon o provozu na pozemnìch komunikacìch a svou ohleduplnostì p ispïjì k zv öenì celkovè a pot ebnè bezpeënosti silniënìho provozu. Za dopravnì sek o. z. Autobusy Stanislav Tvrd 4/2001 DP kontakt 19

20 ZAJÍMAVOSTI PravdÏpodobnÏ nejniûöì tramvajov staniënì sloupek b val v zast vce ätïp nsk v JeËnÈ ulici (foceno 20. Ëervna 1972). Snad jen v pln ch poë tcìch MHD stavïly dopravnì prost edky na smluven ch mìstech, respektive na mìstech obvykl ch, a to bez nïjakèho zvl ötnìho oznaëenì. Takov m mìstem bylo t eba n mïstì, h bitov, n draûì, hotely nebo hostince. KromÏ toho se zcela bïûnï stavïlo na libovolnèm mìstï podle poûadavku vystupujìcìho Ëi jìzdy chtivèho pasaûèra. S touto zvyklostì se ostatnï m ûeme setkat dodnes v sìti ve ejnè autobusovè dopravy. Velmi brzy vöak zaëaly b t urëov ny pevnè body pro zast vky, kterè Ëasto byly i souë stì koncese. S tìm Malé ohlédnutí za staničními sloupky v Praze ovöem vznikla nutnost nïjak tato mìsta oznaëit. PoslÈze se v adï mïst staly tyto zast vkovè sloupky Ëi jen tabulky nejen souë stì mïstskèho invent e, ale p edevöìm vizitkou dopravce. Praha pouûìvala zast vkovè tabulky jiû v dob ch koúky, poslèze pak u elektrick ch tramvajì, autobus i trolejbus. Zn mè ozdobnè r my tïchto tabulek pat ily dlouh lèta ke koloritu praûsk ch ulic. K z sadnìmu zlomu doölo zhruba po roce 1955, kdyû se postupnï za- Ëaly tyto r my nahrazovat jednoduchou konstrukcì ze sva en ch trubek. SouËasnÏ s tìm vöak bohuûel zaëìn takè velmi neblah Èra tot lnì degradace oznaëenì stanic, kter vyvrcholila v podstatï v p ÌmÈ vazbï na grandiûznì rozvoj autobusovè dopravy. ObdobÌ let p ibliûnï 1960 aû 1975 lze pak oznaëit za naprost padek ve vybavenì zast vek, ba p Ìmo za chaos. Zp sob oznaëenì stanic bylo tèmï nespoëitatelnï. Tabulky byly umisùov ny na nejroztodivnïjöì sloupky, ale takè na domy, sloupy trakënìho Ëi jinèho vedenì, p ÌËnÈ dr ty, lampy ve ejnèho osvïtlenì, sloupky dopravnìch znaëek, stromy (!) a podobnï. O jìzdnìch dech, natoû platn ch, si ËlovÏk p eëasto mohl nechat jen snìt. Opravdu velk m spïchem, za nìmû se skr v obrovskè mnoûstvì vïtöinou netuöenè pr ce, je souëasn stav oznaëenì stanic MHD nejen v Praze, ale i z roveú v celè öirokè p ÌmÏstskÈ oblasti. Ned se Ìci, ûe by nynïjöì zast vkov sloupek opl val v tvarnou hodnotou. Je vöak robustnì, pomïrnï odoln v Ëi vandal m, nep Ìliö n roën na v robu. A hlavnï spolehlivï signalizuje mìsto zast vky jak na ruönè ulici v centru, tak na zapadlè p edmïstskè okresce. Bereme to jako samoz ejmost, zvykli jsme si. P itom staëì zajet t eba do PlznÏ, a najednou v m na mnoha mìstech oëi bezradnï tïkajì ve snaze najìt zast vku. To nenì pomluva PlznÏ, to je jen n zorn uk zka stavu, kter panoval i v Praze jeötï p ed nïkolika m lo lety. PamÏtnÌk m pro p ipomenutì, ostatnìm moûn i pro zasm nì, nabìzìme mal v bïr z pestrè ök ly ozna- Ëov nì stanic v dobï p ed 25 aû 30 lety. Podot k m, ûe ve vöech p Ìpadech ölo o trval stav, nikoliv o n hodnou z - leûitost. Text ext a foto: Ji Ì»erm k Œ Ž Zajišťují systém PID společně s námi VIII»SAD St ednì»echy s. r.. o. SpoleËnost»SAD St ednì»echy s. r. o. vstoupila jako jedna z poslednìch do systèmu PraûskÈ integrovanè dopravy. Psali jsme tehdy datum 23. ledna S autobusy dopravce, jehoû z kladnu najdete v Brand se nad Labem ñ StarÈ Boleslavi, se setk vajì p edevöìm ti, kte Ì se ËastÏji pohybujì v severov chodnìm sektoru mïsta.»sad St ednì»echy v souëasnè dobï zajiöùuje dopravu na öesti link ch (345, 346, 367, 377, 378, 379), pït z nich zajìûdì na r zn mìsta do Prahy a jedna (Ë. 378) zajiöùuje mïstskou hromadnou dopravu v domovskèm sìdle firmy. Autobusy oznaëenè ËÌslem 345 najdete na Palmovce, ty s velkou bìlou 377 za p ednìm sklem na»eskomoravskè a trojici linek Ë. 346, 367 a 379 na»ernèm MostÏ. 20 DP kontakt 4/2001 Na p ltucet uveden ch linek vypravuje dopravce dvan ct voz dvou typ a t i m v z loze pro p Ìpad poruchy. P evahu majì standardnì dvoudve ovè autobusy Karosa 734, ale na nïkter ch link ch m ûete spat it i kloubovè t Ìdve ovè Karosy 943. Cel vozov park dopravce, kter zaëal provozovat dopravnì Ëinnost Ñaûì 1. Ëervence 1999, ËÌt 87 vozidel. PoËet zamïstnanc dosahuje poëtu sto dvaceti. KromÏ linek za azen ch do systèmu PraûskÈ integrovanè dopravy vypravuje»sad St ednì»echy sv vozidla na dvï linky mïstskè hromadnè dopravy v Kralupech nad Vltavou, na p ÌmÏstskÈ linky p edevöìm v okresech Praha ñ v chod, MÏlnÌk a Mlad Boleslav, ale takè na nïkolik d lkov ch linek smï ujìcìch do oblasti Krkonoö (Pec pod SnÏûkou, äpindler v Ml n, Harrachov, HornÌ MÌseËky a dalöì mìsta). StejnÏ jako vöichni auto- Œ StaniËnÌ sloupek u N rodnìho divadla p ipomìnal spìö v noënì stromeëek. KuriÛznÌ bylo i jeho oznaëenì: aë v tèto stanici stavïly Ëty i tramvajovè linky a jen jedna autobusov, na sloupku byla tabulka se symbolem autobusu (foceno 21. kvïtna 1973). P i pohledu na tento sloupek mïl ËlovÏk pocit aû jakèhosi nevy ËenÈho mementa, obrazu zk zy a pomìjivosti. Stanice»ernokosteleck z centra (foceno 30. dubna 1974). Ž D se Ìci, ûe tento snìmek plnï a vïrnï charakterizuje stav autobusov ch zast vek v danè dobï. Jedinou informaci, kterou poskytoval, bylo to, ûe tu stavì nïjak autobus. Jak a kdy ñ co na tom z leûì. Mal B evnov (foceno 12. dubna 1976). SouËasnÈ pouûitì jednoho sloupku pro tramvaje a autobusy b valo zcela v jimeënè. Zcela origin lnì byla navìc skuteënost, ûe zde v obou p Ìpadech ölo jen o zcela nepravidelnè pouûitì. O tè autobusovè tabulce se Ìk valo, ûe to je definice tot lnì nejistoty (ObËasn stanice autobusu na znamenì). Na KnÌûecÌ (foceno 6. z Ì 1971). Foto: Petr MalÌk busovì dopravci zajiöùujì i brand ötì z jezdovou a smluvnì dopravu.»sad St ednì»echy stejnï jako naöe spoleënost poskytuje takè informaënì sluûby a p edprodej. K tomuto Ëelu m dvï st ediska, jedno v Kralupech nad Vltavou pro pot eby tamnì mïstskè hromadnè dopravy a druhè na autobusovèm stanoviöti ve StarÈ Boleslavi. Tam si m ûete koupit jednotlivè jìzdenky na d lkovou dopravu (tuzemskou i mezin rodnì), ale takè jìzdenky pro systèm PraûskÈ integrovanè dopravy, aù jiû na jednotlivou jìzdu nebo ËasovÈ (mïsìënì, ËtvrtletnÌ a roënì). Pro z jemce jsou k dispozici jìzdnì dy jednotliv ch linek a takè informace o spojenì, aù jiû v systèmu PraûskÈ integrovanè dopravy nebo na dalöìch region lnìch link ch. ñbdañ

21 Zákon o ochraně osobních údajů a naše společnost Jiû p l roku se v mèdiìch vede dlouh diskuse o Z konu o ochranï osobnìch daj. JmÈno DopravnÌho podniku hl. m. Prahy, akciovè spoleënosti se v tèto souvislosti velmi Ëasto skloúovalo. Proto jsme poû dali o rozhovor bezpeënostnìho editele dr. AntonÌna Fedorka, kter se touto problematikou u n s v poslednìch t dnech velmi intenzivnï zab v. VÏ Ìme, ûe v m jeho odpovïdi pomohou v orientaci v novè, Ëasto diskutovanè z leûitosti. DPñK Pane doktore, m ûete naöim Ëten m blìûe p edstavit z kon o ochranï osobnìch daj?»eho se t - k a jak se n s dot k jako obëan»eskè republiky? Ëelem z kona je zajistit ochranu osobnìch daj a zp sob jejich zpracov v nì, kdy se osobnìm dajem rozumì jak koliv daj t kajìcì se konkrètnì osoby. D vod, proë byl p ijat, je nïkolik, tìm nejv znamnïjöìm je pak ten, ûe se v dneönì dobï st vajì osobnì daje kaûdèho ËlovÏka d leûit m zboûìm, kterè je vyuûìv no nap Ìklad pro zìsk nì informacì o koupïschopnosti Ëi z lib ch. Tento z kon pak d v obëan m moûnost br nit se takovèmu shromaûôov nì osobnìch daj, kterè by se dïlo proti jejich v li a nebylo by k nïmu zmocnïnì na z kladï dalöìch z kon. DPñK V jak ch oblastech jsme se dostali v naöem podniku do rozporu se zmiúovan m z konem? Nejd Ìve musìm uvèst, ûe nelze mluvit o rozporu jako spìöe o urëitè p echodnè dobï, kdy se st vajìcì praxe musì uvèst do souladu s tìmto z konem. Dopady z kona jsou opravdu öirokè, a to od medi lnï zn mèho p Ìpadu uv dïnì rodn ch ËÌsel na pr kazk ch na mïstskou hromadnou dopravu, p es r znè datab ze smluvnìch partner aû po vïci t kajìcì se zamïstnaneckèho odboru a zamïstnanc. Ale z kon s m se net k pouze vytipov - nì oblastì zpracov v nì osobnìch daj a jejich n slednè registrace u adu na ochranu osobnìch daj, jde takè nap Ìklad o povinnost poskytovat informace o vedenì daj tïm, o nichû jsou daje zpracov v ny, d le o vytvo enì bezpeënostnìch pravidel pro nakl d nì s osobnìmi daji. DPñK DÌky z konu o ochranï osobnìch daj se velmi Ëasto hovo ilo o pr kazk ch pro pravidelnè cestu- jìcì; jak spor dopadl a co dnes m ûeme naöim klient m nabìdnout? DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, akciov spoleënost po konzultacìch s adem pro ochranu osobnìch daj navrhl eöenì, kterè ad schv lil a povolil vèst naöì spoleënosti datab zi cestujìcìch. DopravnÌ podnik bude u vöech typ pr kazek k Ëasov m jìzdenk m pro systèm PraûskÈ integrovanè dopravy (PID), na kterè je v souladu s tarifem PID poskytov na sleva (û ci, studenti a d chodci), shromaûôovat osobnì daje, kterè budou vedeny v datab zi DopravnÌho podniku (fotografie, p ÌjmenÌ, jmèno, datum narozenì, bydliötï, rodnè ËÌslo, podpis, u student I» ökoly, u d chodc rozhodnutì o p izn nì p ÌsluönÈ kategorie d chodu). Na nov ch pr kazk ch rodnè ËÌslo nebude uv dïno, ale bude pouze v chr nïnè datab zi naöeho podniku. U kategorie Ñtzv. plnocenn ch jìzdenekì budou mìt cestujìcì moûnost volby. CestujÌcÌm, kte Ì n m nechtïjì p edat svè osobnì daje, budou vyd v ny pr kazky, kterè nebudou za azeny do datab ze, ale budou opat eny pouze fotografiì, jmènem a p ÌjmenÌm a podpisem cestujìcìho. V tïchto p Ìpadech vöak nebude moûno, aby cestujìcì vyuûìval tïch sluûeb, kterè budou poskytov ny pro cestujìcì, kte Ì sv data do datab ze poskytnou. V souëasnè dobï se jedn zejmèna o neudïlenì pokuty v p ÌpadÏ zapomenutì pr kazky, kdy je hrazen pouze manipulaënì poplatek ve v öi 50,- KË. D vodem je nemoûnost jednoznaënè identifikace drûitele zapomenutèho jìzdnìho dokladu. CestujÌcÌm, kte Ì n m data poskytnou, je naopak tato v hoda poskytnuta. Cena ËasovÈ jìzdenky bude v obou p Ìpadech stejn. Neubr nìm se vöak zde vyslovit sv j osobnì n zor. Vinou sdïlovacìch prost edk se tento problèm znaënï zveliëil. NedomnÌv m se, ûe cestujìcì ve ejnost byla sdïlovacìmi prost edky vûdy informov na spr vnï. Tento m j n - zor podporuje skuteënost, ûe nedoch zì k masovè v mïnï pr kazek s ohledem pr vï na odstranïnì rodn ch ËÌsel. DPñK Jiû t etì mïsìc se na str nk ch podnikovèho mïsìënìku neobjevuje SpoleËensk kronika. Co musìme uëinit, aby se Ëten i mohli s touto nejstaröì rubrikou setk vat? ZAJÍMAVOSTI Nová úprava výdejních automatů V souëasnè dobï je v r mci mïstskè hromadnè dopravy v provozu celkem 320 prodejnìch automat, z toho je 197 umìstïno ve stanicìch metra, 100 na povrchu a 23 automat na parkoviötìch P + R. Vzhledem k tomu, ûe nejëastïjöì prodej jìzdenek je pro p smo P+0, rozhodl se DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, akciov spoleënost umìstit ve vöech stanicìch metra alespoú jeden prodejnì automat, kter je upraven pouze pro prodej jìzdenek v hodnot ch 12,- KË, 6,- KË, 8,- KË, 4,- KË a 70,- KË (jìzdenka 24 hodinov ) a jehoû obsluha je znaënï zjednoduöena. Proti d ÌvÏjöÌmu poëtu 15 tlaëìtek (15 druh vyd van ch jìzdnìch doklad ) m upraven automat pouze 6 tlaëìtek pro v dej uveden ch nejû - danïjöìch druh jìzdenek, öestè tlaëìtko je urëeno pro volbu jazyka. Automat umoûnì volbu komunikaënìho jazyka v ËeötinÏ a angliëtinï. Tato prava automat bude p Ìnosem pro cestujìcì, p ev ûnï n vötïvnìky naöeho mïsta. Odbor odbytu a tarif MHD K tomu, aby se tato rubrika opït objevila, jsou uû ËinÏny pot ebnè kroky; ve spolupr ci s pr vnìm odborem byl vytvo en formul, kter m dajì zamïstnanci souhlasìcì s ozn menìm svèho pracovnìho Ëi ûivotnìho v roëì v DPñKONTAKTu k takovèmu zve ejnïnì souhlas, a potè jiû nebude nic br nit tomu, aby SpoleËensk rubrika d le vych zela. DPñK P ed Ëasem n m volal jeden ze Ëten a ptal se, zda mohou b t na n stïnk ch v gar ûìch a vozov- n ch zve ejúov na jmèna idië, kte Ì obdrûeli finanënì postih za neplnïnì povinnostì? Jak se na tuto problema- tiku dìv nov z kon? Protoûe je takov ch dotaz mnoho a na r zn tèmata, pokusìm se odpovïdït obecnï. Jak jiû bylo eëeno v odpovïdi na p edchozì ot zku, k nakl d nì s osobnìmi daji je nutn souhlas tè osoby, o jejìû daje se jedn, pokud ovöem takovè nakl d nì neumoûúuje zvl ötnì z - kon. NenÌ-li tedy v û dnèm z konï uvedeno, ûe je moûnè zve ejúovat finanënì postih, pak by k takovèmu jedn nì nemïlo doch zet. DPñK Chcete nïco poradit naöim zamïstnanc m, aby se zbyteënï nedost vali do rozporu s normou, kter mïla tolik publicity? Kaûd se musì s tìmto p edpisem sezn mit, neboù platì z sada, ûe neznalost z kona neomlouv, zvl ötï je t eba db t, aby nedoölo k neopr vnïnèmu nakl d nì Ëi zve ejnïnì osobnìch daj. Ale i v soukromèm ûivotï je dobrè vïdït, jak se br nit nap Ìklad proti neust lèmu zasìl nì reklamnìch nabìdek, z nichû je p itom z ejmè, ûe toho o v s odesilatel vì podivuhodnï mnoho. DÏkuji za rozhovor a osvïtlenì zajìmavèho tè- matu. Petr MalÌk Přídavné světlomety do mlhy na autobusech Na dotaz jednoho ze Ëten podnikovèho mïsìënìku odpovìd me: P ÌdavnÈ svïtlomety do mlhy nepat Ì k z konem p edepsanè v bavï a autobusy odötïpnèho z vodu Autobusy jimi nejsou standardnï vybaveny. D vody jsou dva. Na prvnìm mìstï je skuteënost, ûe autobusy zajiöùujìcì mïstskou hromadnou dopravu na zemì Prahy jezdì p ev ûnï po komunikacìch vybaven ch ve ejn m osvïtlenìm, pot eba p Ìdavn ch svïtlomet u nich tedy nenì nalèhav. Druh m d vodem jsou ËastÈ ztr ty p Ìdavn ch svïtlomet odcizenìm. Autobusy nasazovanè pravidelnï na p ÌmÏstskÈ linky nebo na linky MHD v oblastech s nedostateën m ve ejn m osvïtlenìm lze z rozhodnutì gar ûe p Ìdavn mi svïtlomety vybavit dodateënï. Vznikne-li takov pot eba, je vhodnè obr tit se sluûebnìm postupem na vedenì vlastnì gar ûe, p ÌpadnÏ na z stupce gar ûe v provoznì komisi. ÿidiëi autobus, dovolte prosìm na z vïr nïkolik ot zek. Zn te z stupce svè gar ûe v provoznì komisi? Hovo Ìte s nìm o sv ch problèmech a p ipomìnk ch, pokud jde o stav komunikacì, dopravnìho znaëenì, stavbu jìzdnìch d, soci lnì z zemì a konstrukci autobus? VidÌte Ëinek sv ch p ipomìnek? Nem ûete-li na vïtöinu ot zek odpovïdït kladnï, kontaktujte prosìm ing. Ji Ìho HorkÈho, telefon V nïkterèm z p ÌötÌch ËÌsel DPñKONTAKTu by mohl vyjìt obs hlejöì Ñn vod k pouûitì provoznì komiseì. V clav Ber nek, technick sek o. z. Autobusy Foto: Petr MalÌk 4/2001 DP kontakt 21

22 Z PODNIKU SouË stì DopravnÌho podniku hl. m. Prahy, akciovè spoleënosti, kter zajiöùuje drtivou vïtöinu provozu mïstskè hromadnè dopravy v Praze, je odötïpn z vod Metro. Provoz praûskè podzemnì dr hy je zajiöùov n pr vï prost ednictvìm sek a sluûeb, kterè jsou provoznìmi a v konn mi jednotkami o. z. Metro. Jednou z tïchto jednotek je sluûba staveb a tratì, kter vznikla na z kladï provoznìch zkuöenostì spojenìm dvou d Ìve samostatn ch sluûeb, a to sluûby traùovè a sluûby stavebnï technickè. SlouËenÌ vyplynulo ze skuteënosti, ûe dopravnì cestu tvo Ì jak kolejov svröek, tak kolejov spodek, o kterè se sluûby staraly oddïlenï. Sluûba staveb a tratì zajiöùuje provozuschopnost, kontrolu, drûbu, opravy a rekonstrukce za ÌzenÌ spadajìcì do okruhu dopravnì cesty, staveb a tratì v r mci metra. Sluûba zajiöùuje öirok rozsah Ëinnosti v oblasti kolejovèho svröku, kolejovèho spodku, p ÌvodnÌ kolejnice s v jimkou jejìho nap jenì, pozemnìch stavebnìch objekt, objekt stanic, tunel a most. D le zabezpeëuje Ëinnost lokomotiv, motorov ch univerz lnìch vozìk (MUV), stroj traùovè mechanizace, speci lnìch a ostatnìch kolejov ch vozidel nez vislè trakce, z roveú zajiöùuje silniënì dopravu osob a n klad pro pot eby o. z. Metro vëetnï drûby. Na stavby navazuje rovnïû zajiöùov nì ËinnostÌ v oblasti stavebnì technologie, do kterè spadajì vzduchotechnick, sanit rnï technick, otopn a elektrick za ÌzenÌ metra Ìzen prost ednictvìm mikroprocesorovèho ÌdicÌho systèmu. Foto: o.z Metro V technick ch Ë stech sluûba zajiöùuje: ñ Dokumentov nì, sledov nì, kontrolu a dodrûov nì pr jezdnèho pr ezu. ñ Zpracov nì provoznì dokumentace, p ipomìnkov nì dodavatelskè dokumentace a legislativnì Ëinnost v technickè oblasti. ñ Aplikace stavebnìho z kona a z kona o drah ch. ñ Agendu ochrannèho p sma metra a staveb na dr ze ve smyslu z kona o drah ch. ñ Agendu pozemk ve spr vï o. z. Metro a eöì majetkopr vnì vztahy. ñ Evidenci vöech prostor metra a dislokaci tvar o. z. Metro. ñ SmluvnÏ geodetickè pr ce pro jednotlivè tvary o. z. Metro (deformaënì mï enì objekt a tunel metra, reambulace technick ch map metra, zamï enì je - bov ch drah, eskal tor, kalibrace obrysnic a öablony pr jezdn ch pr ez a dalöì). ñ P Ìpravu a koordinaci pracì p i Ëinnosti cizìch organizacì v metru vëetnï vystavov nì Souhlasu k tïmto pracìm. ñ V kon funkce POTD nad UTZ sva ovacìmi, tlakov mi a plynov mi. ñ Koordinaci Ëinnosti provozovatele p i p ÌpravÏ, realizaci a zprovozúov nì nov ch staveb metra, p ÌpadnÏ dalöì stavebnì Ëinnosti na jiû provozovan ch tratìch. ñ ProvoznÌ mï enì geometrickè polohy kolejovèho svröku a p ÌvodnÌ kolejnice. ñ Metrologick mï enì v oboru dèlka. ñ TribotechnickÈ rozbory vöech druh olej. ñ ÿadu dalöìch ËinnostÌ pot ebn ch pro zajiötïnì bezpeënèho a bezporuchovèho provozu. Pro zajiötïnì rozs hlè a sloûitè Ëinnosti celè sluûby je z kladnì organizaënì ËlenÏnÌ sluûby provedeno na odbory a provozy. TechnickÈ, ekonomickè a kontrolnì Ëinnosti zajiöùujì odbornè tvary vedoucìho sluûby: ñ Ekonomick odbor, ñ InvestiËnÌ odbor, ñ Odbor hlavnìho inûen ra, 22 DP kontakt 4/2001 O co se stará služba staveb a tratí? ñ Odbor provoznì, ñ Odbor mï enì a defektoskopie. ProvoznÌ Ëinnosti zajiöùujì provozy tratì, tunel, staveb, traùovè mechanizace, autodopravy a stavebnì technologie. OperativnÌ ÌzenÌ provozu technologickèho za ÌzenÌ sluûby a funkci vedoucìho likvidaënìch pracì zajiöùuje technick dispeëink. Z kladem Ëinnosti sluûby je zajiötïnì provozuschopnosti a bezporuchovosti dopravnì cesty. DopravnÌ cestu tvo Ì p edevöìm stavby kolejovèho spodku, kolejovèho svröku, p ÌvodnÌ kolejnice, pozemnìch stavebnìch objekt a objekt stanic. Celkov dèlka provoznì sìtï (je uvedena dvoukolejnï): Traù A 10,1 km, traù B 25,8 km, traù C 14,2 km. Celkem 50,1 km Celkov dèlka stavebnì sìtï (uvedena jednokolejnï) je 118,8 km. DÈlky kolejì jsou vëetnï odstavn ch a obratov ch kolejì, kolejov ch spojek a k ÌûenÌ. Koleje v depech nejsou zapoëìt ny, vyjma zkuöebnìch tratì. V hybky jsou zapoëìt ny v obou vïtvìch (zaokrouhleno na stovky metr ). Kolejov spodek tvo Ì dr ûnì zemnì tïleso, propustky, mosty a stavby most m podobnè, opïrnè, z rubnì a obkladnì zdi, odvodúovacì za ÌzenÌ, staniënì a traùovè tunely, ochrannè a regulaënì stavby. Za zmìnku z oblasti kolejovèho spodku stojì p edevöìm konstrukce traùov ch a staniënìch tunel. Tunely musì vyhovovat inûen rskoñgeologick m, hydrologick m a seismick m podmìnk m, musì b t odolnè proti teplotnìm zmïn m, prosakov nì a musì b t v souladu s prostorovou pravou. Tunely jsou raûenè kruhovèho pr ezu nebo hloubenè se svisl mi stïnami. Z kladnì pr mïry tunel : ñ traùovè 5,1 m, ñ staniënì 7,8 m, ñ eskal torovè 9,5/7,8 m (eliptick pr ez). Konstrukce hlouben ch tunel je p ev ûnï tvo ena z monolitickèho ûelezobetonu s n slednou vnïjöì izolacì. V raûen ch tunelech se pouûìv p ev ûnï prefabrikovanè ûelezobetonovè ostïnì a pouze v exponovan ch mìstech se navrhuje litinovè ostïnì. U obou typ ostïnì je provedena n sledn v plúov a tïsnìcì injekt û. RaûenÈ tunely se budujì jednokolejnè a od IV. provoznìho seku tratï B v urëit ch secìch dvoukolejnè. RovnÏû na novï budovanèm IV. seku tratï C budou vöechny raûenè tunely dvoukolejnè. Raûen dvoukolejn tunel mïl dopad i na v stavbu traùov ch tunel, kde se poprvè pouûil modernì zp sob v stavby, tzv. nov rakousk tunelovacì metoda (NRTM). Jedn se o takov razìcì postup, kter je velice flexibilnì a umoûúuje optim lnï p izp sobit v kaûdèm mìstï tvar a dimenzi konstrukce jak geologick m parametr m, tak i prostorov m n rok m. DefinitivnÌ ûelezobetonov obezdìvka s mezilehlou izolaënì foliì navìc zajiöùuje vodonepropustnost, ËÌmû zvyöuje uûitnè vlastnosti dìla. Jak plyne ze z sad NRTM, v stavba probìh dvouf zovï. Nejprve se vybuduje prim rnì ostïnì ze st ÌkanÈho betonu, kterè je dimenzov no pr vï na takovè zatïûovacì stavy, kterè jsou v danèm horninovèm motivu zastiûenè. Toto ostïnì zajiöùuje v prvnì f zi stabilitu v ruby tunelu. SouË stì konstrukce prim rnìho ostïnì tunelu jsou i kotevnì prvky, kterè ve zvolenè sìti vytv ejì spolu s vlastnìm ostïnìm (tvo en m ocelov mi p Ìhradov mi r my, sìtïmi a st Ìkan m betonem) sp aûenou konstrukci vyuûìvajìcì samonosnost horninovèho masivu. Na prim rnì ostïnì je p ipevnïna mezilehl foliov izolace dokonale spojen, kter dìlo zajiöùuje proti vodï a ËinÌ ho tak vodotïsn m. DefinitivnÌ sekund rnì ostïnì tvo Ì monolitick ûelezobetonov konstrukce, betonovan do posuvnèho bednïnì, nebo st Ìkan. NRTM je moûno pouûìt i u jednokolejn ch a eskal torov ch tunel. Z dalöìch zajìmav ch stavebnìch konstrukcì je nutno se zmìnit o 21 mostnìch objektech, u kter ch sluûba zajiöùuje prohlìdky, prov dì drûbu a p ÌpadnÏ zajiöùuje opravy. Mezi stavby kolejovèho spodku rovnïû pat Ì stanice, kterè tvo Ì staniënì tunely, n stupiötï pro cestujìcì a sluûebnì n stupiötï, vestibuly, p ÌstupovÈ a v stupnì cesty, v tahy, pohyblivè schody, pevn schodiötï, staniënì prostory a za ÌzenÌ pro sluûebnì Ëely a odbavov nì cestujìcìch. Celkov poëet stanic metra je 51, z toho je 25 stanic hlouben ch, 22 stanic raûen ch a 4 stanice povrchovè. Stanice se d le dïlì na stanice s n stupiötïm ostrovnìm, kter ch je 47 a stanice s n stupiötïm boënìm, kterè jsou 4. KromÏ pravideln ch kontrol, drûby, drobn ch oprav, kterè zajiöùuje sluûba staveb a tratì, se od roku 1995 prov dì komplexnì opravy stanic. V prvnì etapï se zaëaly prov dït opravy na raûen ch stanicìch tratï I. A. Opravy byly vïtöinou koordinov ny s v mïnou pohybliv ch schod a prov dïly se p i vylouëenì stanice z provozu. D vodem zah jenì komplexnìch oprav stanic na tratìch A a C bylo odstranïnì z vadnèho technickèho stavu. V prvnì adï bylo nutno zamezit zatèk nì vody a öì enì bludn ch proud do konstrukcì. P i celkov ch oprav ch se prov dì tïsnïnì konstrukcì, v mïna lamin tovèho vnit nìho opl ötïnì (zonty) za nerezovè, nosn Ë st podhled a obklad, elektroinstalace + osvïtlenì a ozvuëenì p i zachov nì p vodnìho architektonickèho v razu stanic. RovnÏû jsou v projektech respektov ny poûadavky Unie nevidom ch a slabozrak ch. V roce 2001 se p edpokl d komplexnì oprava stanice M stek na trati A bez v mïny pohybliv ch schod a v dalöìm roce bude n sledovat stanice Muzeum na stejnè trati rovnïû bez pohybliv ch schod. DalöÌ stïûejnì ËinnostÌ sluûby staveb a tratì je oblast kolejovèho svröku a p ÌvodnÌ kolejnice, na kter ch sluûba staveb a tratì prov dì prohlìdky, mï enì, bïûnou drûbu a opravy v souladu s p Ìsluön mi normami. Z kladnì technickè parametry: ñ rozchod 1435 mm, ñ minim lnì pouûit polomïr oblouku na tratìch metra 350 m, ñ minim lnì pouûit sp d podzemnìch traùov ch sek 3 â, ñ maxim lnì pouûit sp d podzemnìch traùov ch sek 40 â, ñ maxim lnì pouûit sp d kolejì ve stanicìch 3 â. V praûskèm metru jsou pouûity Ëty i z kladnì typy konstrukcì kolejovèho svröku, kterè majì za z klad upevnïnì kolejnic tzv. S 49 n slednï upravenè pro pot eby metra. a. praûce uloûenè ve ötïrkovèm loûi (pouûito v depech, v hybkov ch objektech tratì do tratï III. C, a na mostech tratì IV. a V. B.), b. d evïnè praûce v betonovèm kolejovèm loûi (pouûito na tratìch I. C a I. A), c. bezpraûcovè upevnïnì kolejnic (pouûito na tratìch uveden ch do provozu poëìnaje rokem 1980 a ve v hybkov ch objektech od roku 1984), c1. pro oblouky s polomïrem vïtöìm neû 600 metr ñ upevnïnì STANDARD se dvïma kotevnìmi örouby, c2. pro oblouky s polomïry menöìmi neû 600 metr ñ upevnïnì s vyuûitìm podkladnì desky, d. atypickè upevnïnì (prohlìûecì j my a dalöì). 31,77 km kolejì v tunelech je upevnïno pomocì praûc a 81,7 km bezpraûcovï. Kolej se z izuje zpravidla jako bezstykov. CelkovÏ udrûuje sluûba 236 v hybek, z toho na tratìch v tunelech 78 a v depech 158. V hybky v depech jsou uloûeny na d evïn ch praûcìch ve ötïrkovèm loûi. V tunelech m 34 v hybek praûcovè upevnïnì a 44 bezpraûcovè. KromÏ pravideln ch prohlìdek, mï enì, bïûnè drûby a dalöìch oprav kolejovèho svröku se v souëasnè dobï dokonëuje rozs hl oprava bezpraûcovèho upevnïnì v obloucìch s menöìm polomïrem neû 600 metr, kde se nahrazuje tzv. standardnì upevnïnì za upevnïnì se z kladovou deskou.

23 Z dalöìch oprav vïtöìho rozsahu je nutno uvèst pr bïûnou souvislou v mïnu kolejnicov ch pas, kter se prov dì z d vodu ojetì kolejnic nebo z d vodu projetè provoznì z tïûe a postupnè nahrazov nì h kov ch z vïr ve v mïnovè Ë sti v hybek za modernïjöì a spolehlivïjöì ËelisùovÈ z vïry. V souëasnè dobï je takè zpracov v na projektov dokumentace na opravu zhlavì depa KaËerov, kter se musì provèst z d vodu ukon- ËenÌ ûivotnosti praûc. Z roveú s opravou kolejovèho svröku bude provedena oprava a modernizace na za ÌzenÌch sluûby elektrotechnickè a sluûby sdïlovacì a zabezpeëovacì. P edpokl dan termìn zah jenì je v roce V r mci technickèho zlepöenì se nynì buduje na trati II. B (Florenc ñ»eskomoravsk ) provoznì zkuöebnì sek bezpraûcovèho upevnïnì s pouûitìm kotvìcìho systèmu hmoûdinka + vrtule mìsto dosud pouûìvan ch kotevnìch öroub. D le se po technickè str nce eöì nahrazenì starèho upevnïnì kolejovèho svröku v betonovèm loûi (pouûit na tratìch I. C a I. A ) za jin zp sob upevnïnì, kter by nebyl z visl na ûivotnosti d evïn ch praûc. Na konstrukci p ÌvodnÌ kolejnice byl vy eöen problèm prask nì porcel nov ch izol tor pouûitìm materi lu z plastovè hmoty vhodn ch izolaënìch i mechanick ch vlastnostì. Z roveú byla spïönï odzkouöena na zkuöebnìm seku tratï V. B hlinìkov p ÌvodnÌ kolejnice, jako n hrada za dosud pouûìvanou speci lnì ocelovou kolejnici. S nasazenìm typu Al ñ PK je uvaûov no na novï budovanè trati IV. C. Podkladem pro drûbu a opravy na kolejovèm svröku a p ÌvodnÌ kolejnici je diagnostika zab vajìcì se kontrolou geometrick ch parametr uveden ch za ÌzenÌ, kter je zajiöùov na mï ÌcÌm vozem Matisa PVñ6 öv carskè v roby. Vöechny statickè a dynamickè veliëiny, jako jsou podèln v öka koleje, k ivost, p ev öenì, rozchod a zborcenì koleje, se snìmajì mechanick m zp sobem s pomocì t Ì mï ÌcÌch podvozk, p evodov ch p k, etìzk, pruûin a zapisovacìho za ÌzenÌ na grafick z znam. P enos hodnot parametr p ÌvodnÌ kolejnice je od snìmaë elektrick. Rychlost mï enì je maxim lnï 30 km/hod., p es v hybky 8 km/hod. Grafick z znam je v mï Ìtku 1:100 a jednotlivè parametry jsou mï eny s tolerancì + 1 mm. MÏ enì lze prov dït obïma smïry. I kdyû je mï ÌcÌ v z Matisa PVñ6 v dobrèm technickèm stavu, je mor lnï i fyzicky zastaral. Douf me, ûe bude v nejbliûöì dobï nahrazen nov m principem snìm nì vyuûìvajìcìm Newtonov ch z kon sìly a setrvaënosti. Pro realizaci systèmu jsou pouûity snìmaëe zrychlenì hlovè rychlosti, indukënì snìmaëe posunutì, laserovè zdroje svïtla a kamery s dkov mi snìmaëi. Z namï en ch hodnot jednotliv ch snìmaë vypoëìt poëìta- Ëov systèm kvazistatickè a dynamickè geometrickè parametry koleje. Mimo zmìnïnè geometrickè parametry bude nov mï icì v z urëen i k mï enì vertik lnì mikrogeometrie a mï enì p ÌËnÈho profilu kolejnic, vëetnï jejich defektoskopie. NeoddÏlitelnou souë stì staveb metra je stavebnì Foto: o.z Metro technologie, jejìû hlavnì provoznì Ëinnosti jsou propojeny na technick dispeëink, kter je zaëlenïn do automatizovanèho systèmu ÌzenÌ technologick ch proces (ASÿTP). Sluûba zajiöùuje Ëinnost n sledujìcìch technologick ch za ÌzenÌ. Vzduchotechnick za ÌzenÌ, kter slouûì k zajiötïnì poûadovan ch mikroklimatick ch podmìnek pro technologick za ÌzenÌ a pro zajiötïnì pohody cestujìcìch metra.»lenì se na: ñ HlavnÌ vïtr nì, jimû se zajiöùuje vïtr nì stanic, tunel, odstavn ch kolejì a traùov ch spojek. Cel systèm hlavnìho vïtr nì je ovl d n automatickou regulacì v z - vislosti na teplotï vzduchu. Podle nastavenì hlu lopatek je moûno mïnit v kony v mïny vzduchu v rozsahu 15 aû 70 m 3 /s. V celkem 77 strojovn ch hlavnìho vïtr nì se nach zì 147 ventil tor s pr mïry obïûn ch kol od 1400 do 2240 mm. ñ StaniËnÌ vzduchotechnika, kter vytv Ì vhodnè klimatickè podmìnky ve sluûebnìch prostor ch stanic. Za ÌzenÌ staniënì vzduchotechniky jsou ovl d na buô mìstnï, nebo automaticky v z vislosti na teplotï, p ÌpadnÏ vlhkosti vzduchu. Mezi za ÌzenÌ staniënì vzduchotechniky pat Ì: ñ radi lnì ventil tory s pr mïry obïûn ch kol od 250 do 1000 mm, ñ klimatizaënì jednotky s kompresorov m chlazenìm a oh evem vzduchu (v kon 2000 a 5000 m 3 /h), ñ axi lnì ventil tory o pr mïrech obïûn ch kol 100 aû 1000 mm, ñ p ÌsluöenstvÌ (filtry, oh ÌvaËe vodnì a elektrickè, VZT potrubì, v ustky, poû rnì klapky a dalöì), ñ podokennì klimatizaënì jednotky. Celkem se sluûba star o 418 strojoven staniënì vzduchotechniky, ve kter ch je umìstïno 3401 ventil - tor.»erpacì stanice ve stanicìch a tunelov ch secìch, kterè se podle druhu ËerpacÌch vod dïlì na fek lnì (hlavnì, vedlejöì) a nefek lnì (z kladnì, tranzitnì, mìstnì a p eëerp vacì). Celkov poëet ËerpacÌch stanic je 306 kus a jsou osazeny p ibliûnï 600 kusy kalov ch ponorn ch Ëerpadel o pr mïru v tlaënèho potrubì 80 aû 150 mm. Sluûba staveb a tratì zajiöùuje ve svè oblasti takè drûbu a opravy stavebnìch objekt na depech Hostiva, KaËerov a ZliËÌn. Do tèto Ëinnosti rovnïû spad drûba a provoz otopn ch za ÌzenÌ (37 v mïnìkov ch stanic, 8 elektrokotelen a 4 kotelny plynovè). P ev ûn Ë st v öe uveden ch ËinnostÌ na tratìch v tunelech se zpravidla uskuteëúuje v p epravnì v luce, tj. v Ëase od do hodin. Za tìmto Ëelem jsou z jednotliv ch dep ñ KaËerov, Hostiva a ZliËÌn na z kladï v lukov ch pl n vystavov ny sluûebnì vlaky, kterè dopravujì pot ebn materi l, souë stky strojnìho za ÌzenÌ a dalöì na konkrètnì pracovnì mìsto v tunelu a odtud zase zpït. SluûebnÌ vlaky tvo Ì hnacì vozidla nez vislè trakce, p ÌpojnÈ vozy nebo speci lnì taûen vozidla. Park hnacìch vozidel tvo Ì: ñ MotorovÈ lokomotivy ady 703 (2 kusy) a ady (12 kus ). Z PODNIKU ñ Motorov univerz lnì vozidla typu WéB 10ñM (10 kus ), typu MUV 72ñM (5 kus ) a typu MUV 69 (3 kusy). ñ Sva ovacì v z typu K 355 PT (1 kus) pro sva ov nì kolejnic odporov m stykov m sva ov nìm. ñ PodbÌjecÌ stroj typu Plassermatic 08ñ75 GS (1 kus) pro podbìjenì kolejovèho svröku ve ötïrkovèm loûi. ñ MÏ ÌcÌ v z MATISA PVñ6 pro mï enì geometrickè polohy koleje a p ÌvodnÌ kolejnice. Park p Ìpojn ch voz tvo Ì: ñ VozÌky typu PVd (46 kus ), kterè jsou ploöinovè, s boënicemi, se speci lnì n stavbou ñ leöenì, mycì souprava, zv öen podlaha, kompresory a dalöì. ñ VozÌky typu PVk (3 kusy), kterè jsou v klopnè s boënicemi. ñ VozÌky typu PV (33 kus ), kterè jsou ploöinovè, s boënicemi, se speci lnì n stavbou ñ leöenì, prohlìûecì kabina, öablona pr jezdnèho pr ezu, proudovè rozmrazovaëe, zv öen podlaha, dìlenskè a dalöì. Park speci lnìch taûen ch vozidel tvo Ì: ñ V sypn v z (1 kus) pro doplúov nì ötïrkov ch loûì. ñ Univerz lnì vrtacì za ÌzenÌ typu UVñ1 (1 kus) a typu KVñ86 (1 kus) pro vrt nì otvor do pokladnìch beton bezpraûcovèho upevnïnì kolejnic. ñ Oh baëka kolejnic typu OKñR 65 (1kus) pro zakruûov nì kolejnic oblouk mal ch polomïr. ñ Podvozky typu ZPK 56 (76 kus ) pro p epravu kolejnic a kolejnicov ch p s ze skl dek nebo ze sva ovacìch z kladen na p ÌsluönÈ mìsto tratï. K zajiötïnì provozuschopnosti a spolehlivosti v öe uvedenèho parku vozidel po str nce technickè jsou v depech KaËerov, Hostiva a ZliËÌn vytvo ena oprav renskoñ drûb sk st ediska provozu traùovè mechanizace, kter na z kladï poëtu provoznìch hodin vykon vajì pravidelnè periodickè prohlìdky a opravy p ÌsluönÈho rozsahu, p i dodrûov nì jejich cykliënosti podle vnitropodnikovè normy. Provoz traùovè mechanizace tèû zajiöùuje obsazenì sluûebnìch vlak i po str nce person lnì, tj. p Ìsluön m poëtem strojvedoucìch a vedoucìch sluûebnìch vlak. Tento jìzdnì person l musì b t pat iënï vyökolen, musì spïönï absolvovat p edepsanè zkouöky a pravidelnï se z ËastÚovat periodickèho ökolenì. To majì na starosti dopravnïñprovoznì okrsky provoznì traùovè mechanizace. V souvislosti s postupn m prodluûov nìm tratì metra jsou kladeny st le vïtöì poûadavky na jìzdy a poëet vystavenì sluûebnìch vlak. Je tudìû nutnè mìt rozhodujìcì typy hnacìch vozidel, tj. motorovè lokomotivy a motorov univerz lnì vozidla na daleko vyööì provoznïñtechnickè rovni, neû kter byla vyhovujìcì v p edchozìch patn cti aû dvaceti letech. Dod vka nov ch hnacìch vozidel je finanënï velmi n roën z leûitost. Proto se sluûba staveb a tratì zamï ila na zvyöov nì jejich provoznïñ technickè rovnï formou rekonstrukce a modernizace. Z tohoto projektu vzeöla vcelku zda il rekonstrukce motorov ch lokomotiv ady 703 na adu V n - sledujìcìch letech je v pl nu modernizace a rekonstrukce hnacìch vozidel MUV 72ñM a MUV 69 s mechanick m pohonem na vozidla s elektrick m p enosem v konu a elektrodynamickou brzdou. ProjekËnÌ eöenì rekonstrukcì prov dïjì zhotovitelè v zkè spolupr ci s technick mi tvary sluûby. V öe uvedenè Ëinnosti zajiöùuje sluûba s 722 pracovnìky, z toho je 171 technik, 524 dïlnìk a 25 idië. R znorod a rozdìln sloûitost zajiöùovan ch ËinnostÌ vyûaduje adu kvalifikovan ch odbornìk, kte Ì jsou schopni zvl dnout a obs hnout danou problematiku. Z toho d vodu se vedenì sluûby zamï uje rovnïû na person lnì obsazenì, protoûe jednìm z v ûn ch problèm sluûby je nep Ìzniv vïkov struktura zamïstnanc. Pr mïrn vïk technik a administrativnìch pracovnìk je 48 let, u dïlnick ch profesì dosahuje 45 let. P ev ûn Ë st ÌdÌcÌch pracovnìk sluûby se pohybuje ve vïkovè hranici 50 aû 59 let. Z tïchto d vod je nutno p irozenou fluktuaci a odchody zamïstnanc do d chodu kompenzovat n borem mlad ch pracovnìk, postupnï p ipravovat ty nejschopnïjöì na vedoucì mìsta a vytv et vöem zamïstnanc m takovè podmìnky, aby se udrûel profesnì z jem pracovat v odötïpnèm z vodï Metro na sluûbï staveb a tratì a byl splnïn hlavnì cìl ñ zajistit bezpeën, spolehliv a bezporuchov provoz praûskèho metra. Ing. Jaroslav äubert, vedoucì sluûby staveb a tratì 4/2001 DP kontakt 23

24 ZAJÍMAVOSTI AranûÈ i soutïûili ve Fr dku-mìstku Ve dnech 21. aû 23. nora 2001 po dalo St ednì odbornè uëiliötï ve Fr dkuñmìstku soutïû koleg zamï en ch na obor aranûov nì. SoutÏûilo se v pïti kategori- Ìch: n vrh a aranûov nì v kladnì sk ÌnÏ, n vrh a realizace panelu, n vrh a realizace makety VS, n vrh plak tu a poëìtaëov grafika. Naöe ökola se z Ëastnila takovè celost tnì soutïûe poprvè, a to ve shora uveden ch kategoriìch mimo poëìtaëovou grafiku a realizaci panelu. Makety se p ipravovaly na ökolnìch odborn ch pracoviötìch, plak ty ve ökole a potè se zaslaly k vyhodnocenì do Fr dkuñmìstku. V kladov tvorba a realizace panelu se prov dïla na mìstï. Konkurence byla v tomto, druhèm, roënìku podstatnï vyööì neû loni. Hodnotitelsk porota byla devìtiëlenn a n m se poda ilo obst t velmi d stojnï. V kategorii maketa jsme zìskali 1. mìsto (pr ce pod vedenìm mistrovè odbornèho v cviku VladÏny FabingerovÈ), v kategorii v kladnì sk ÌÚ jsme obsadili 5. mìsto a v kategorii plak t 18. mìsto ze 48 n vrh. P ÌötÌ roënìk soutïûe se uskuteënì v stì nad Labem opït za naöì Ëasti. UvÌtali jsme hosty z Makedonie 19. ñ 23. nora navötìvili naöi ökolu t i pracovnìci uëiliötï z makedonskè Skopje. TamnÌ ökola je zamï ena Nový člen klubu padesátníků Foto: ZdenÏk äebesta DomeËek v are lu hostiva sk ch dìlen oûil v podve- Ëer 23. ledna 2001, ale jak tvrdì zasvïcenci, i v noci bou livou oslavou ËerstvÈho pades tnìka, naöeho kolegy Milana Bedn e. JmÈno oslavence je nerozluënï spjato s odötïpn m z vodem Autobusy. Vyj d eno ûargonem motoristy jeho domovskou st jì je DOZ Hostiva, kde je Ëlenem t mu idië nepravidelnè dopravy. Jeden a p l milionu najet ch kilometr nejen po republice, ale i po EvropÏ samo o sobï hovo Ì o kvalit ch tohoto idiëe, kter se stal symbolem kvalitnìch dopravnìch sluûeb takè pro naöe partnery z ad cestovnìch kancel Ì. Co zb v dodat? Samoz ejmï p nì pevnèho zdravì, optimismu, rodinnè pohody, a aù mu Slavia kope! KolegovÈ z DOZu Hostiva Školní střípky na v uku automobilov ch obor. Celkem ökolu ve vöech form ch studia navötïvuje 1200 û k. N s navötìvili ñ z stupce editele ökoly, vedoucì odbornèho v cviku a uëitel informatiky. HostÈ mïli z jem vidït z naöì ökoly co nejvìce. NavötÌvili ökolu Moravsk, autooborovè dìlny KoöÌ e a Valentinku. P edposlednì den n vötïvy navötìvili spolu s naöimi pracovnìky Auto äkodu Mlad Boleslav. SouË stì n - vötïvy byla i prohlìdka historick ch mìst Prahy a Ëast na maturitnìm plese ökoly. Z jem ze strany makedonsk ch koleg je o nav z nì trvalejöìch vztah s naöì ökolou a s moûnostì st ûe omezenèho poëtu û k u n s. Projevili i z - jem o Ëast na mezin rodnì soutïûi û k oboru automechanik, kter bude po d na u p Ìleûitosti v stavy Autocentrum v BrnÏ. 21. nora pat ila Lucerna naöì ökole MaturitnÌ ples je z leûitostì tradiënì a tèmï ritu lnï pat ÌcÌ ke kaûdè st ednì ökole. Nejinak je tomu ve ökole naöì. Maturant m a jejich host m pat ila Lucerna ve st edu 21. nora. Mezi hosty mohli letos p ivìtat p ny ing. Tom öe JÌlka a ing. Petra Blaûka, technickèho a dopravnìho editele DopravnÌho podniku hl. m. Prahy, akciovè spoleënosti. Na ples zavìtali i z stupci makedonskè ökoly, kte Ì byli shodou okolnostì na Ñn vötïvïì v naöì ökole. A pr bïh plesu? OpÏt tradiënì. SlavnostnÌ n stup 140 maturant za zvuk studentskèho Gaudeamus Ö, stuûkov nì t ÌdnÌmi uëiteli. Od tèto chvìle je z ejmè, pro koho je ples po d n a komu pat Ì. äerpy s oznaëenìm Maturant 2001 jasnï oznamujì, ûe nositelka Ëi nositel je tu dnes veëer v hlavnì roli. Kamery rodië jedou na plnè obr tky, fotografovè pilnï zaznamen vajì sv teënì okamûiky. TradicÌ je i h zenì penïz do p ipraven ch ob Ìch plachet ñ symbol p nì, aby se absolvent m dob e finanënï da ilo. JeötÏ sûlo maturant a t ÌdnÌch uëitel. A sûlo pro maturanty a jejich rodiëe. Ples p ece pat Ì Ë steënï i jim, majì nemal podìl na tom, ûe jejich ÑdÏtiì vstupujì do poslednìho pololetì st ednì ökoly. Letos mezi ÑstuûkovanÈì pat ili i ti, kte Ì po pr ci zvl dajì povinnosti student, protoûe se rozhodli zv öit si kvalifikaci a pilnï 3 roky zasedajì ve ökolnìch lavicìch. Jsou to p ev ûnï pracovnìci DopravnÌho podniku hl. m. Prahy, akciovè spoleënosti. Pak se tanëilo a tanëilo. AtmosfÈra byla mil, p telsk. TeÔ uû se ale vöichni jistï soust edì na blìûìcì se pìsemnou Ë st maturitnì zkouöky, v kvïtnu zaëne Ë st stnì. Potom moûn veëìrek a t ÌdnÌ party. Vöichni, kterè stmelilo st edoökolskè studium, se rozprchnou. NÏkte Ì û ci t eba budou studovat d l na vysokè ökole, jinì budou hledat pracovnì uplatnïnì. Vöichni by ale p i maturitnì zkouöce mïli uspït. Foto a text: SOU Metrem bude opět znít hudba Ve vybran ch stanicìch metra se jako kaûdoroënï, letos jiû pop tè, uskuteënì velikonoënì koncerty. Podle n vötïvnosti lze konstatovat, ûe obliba dïtskèho zpìv nì mezi obyvateli a n vötïvnìky mïsta rok od roku stoup. V poslednì dobï nejsou p i vystoupenìch v jimkou celè t Ìdy z kladnìch a mate sk ch ökol. TradiËnÏ se takè zastavì mnoûstvì kolemjdoucìch cestujìcìch a poslechnou si alespoú jednu nebo dvï pìsniëky. Pro letoönì jarnì koncerty jsou p ipraveny t i varianty vystoupenì, ve kter ch se p edstavì vöechny vïkovè kategorie û k FakultnÌ z kladnì ökoly s rozöì enou v ukou hudebnì v chovy v UmÏleckÈ ulici. Kaûd z n vötïvnìk koncert si odnese veselè velikonoënì vajìëko s p - nìm hezkèho proûitì sv tk jara a kr tkou velikonoënì Ìkankou. A tak se p ijôte i vy zaposlouchat do p Ìjemn ch melodiì zvïstujìcìch jaro. ñbdañ 24 DP kontakt 4/2001

25 Důchodová problematika Na vaöe ËetnÈ dotazy o zmïnï ÑD chodovèho z konaì v souvislosti s p izn nìm a zp ÌsnÏnÌm p edëasn ch starobnìch d chod opït sdïluji, ûe nedoölo k û dn m zmïn m a z kon Ë. 155/1995 Sb. st le platì v p vodnì podobï. Novelizovan d chodov z kon byl jiû projedn n v Parlamentu»R a podle zpr v z tisku byl 15. b ezna letoönìho roku podeps n prezidentem V clavem Havlem a mïl by platit od 1. Ëervence VyËk me ale na zve ejnïnì ve SbÌrce z kon, od jakèho data bude Ëinnost v öe uvedenè novely vëetnï p echodn ch opat enì. VybÌr m proto dalöì z dotaz : Od 1. ledna 2001 pobìr m starobnì d chod a nynì jsem ovdovïl. Budu mìt n rok na d chod po manûelce, kter jiû by- la takè v d chodu? Dostanu tèû pevnou Ë stku KË? Ano, budete mìt n rok na vdoveck d chod po manûelce, ale Ë stka KË, tzv. z kladnì v mïra d chodu v m n leûì pouze jednou. ObecnÏ platì, ûe p i soubïhu starobnìho (nebo plnèho invalidnìho) d chodu s vdoveck m nebo s vdovsk m d chodem n leûì vyööì d chod v plnè v öi a z druhèho jedna polovina jeho procentnì v mïry. ZajÌmalo by mï, kdyû jsem narozen v listopadu 1946 a z - kladnì ökolu jsem ukonëila k 30. Ëervnu 1960, tedy v necel ch 14 VY SE PTÁTE, MY ODPOVÍDÁME CO ZAJÍMAVÉHO NAJDETE NA INTERNETU PrvnÌ mïsìce roku jsou ve znamenì udìlenì vöech moûn ch i nemoûn ch ocenïnì, ËÌmû se m adekv tnï zhodnotit dïnì v tom kterèm oboru Ëi Ëinnosti za uplynul ch t istapïtaöedes t dnì. TradiËnÏ nejvìce cen se udìlì v oblasti hudby a nejinak tomu bylo i v prvnìm ËtvrtletÌ roku A pr vï proto, ûe veökerè dïnì kolem muziky, sûlov ch interpret a hudebnìch skupin je nynì aktu lnì, rozhodli jsme se, ûe dneönì dìl internetovèho brouzd nì vïnujeme pr vï jemu. Hudba a internet - toù tèma na tlustè knihy a vïdeckè pr ce. é dnou jinou oblast nezpopularizoval a z roveú nezproblematizoval internet tak, jako pr vï svït hudby. P r n sledujìcìch dk berte proto pouze jako pouh vod k tomu, jak se v z plavï hudebnìch informacì na internetu efektivnï orientovat. UrËitÈ vodìtko nabìzejì vyhled v cì a odkazovacì servery. Chcete-li sbìrat informace prim rnï v ËeskÈm jazyce a o ËeskÈm hudebnìm prost edì, lze doporuëit bohatou datab zi Seznamu. Najdete ji na adrese dir.seznam.cz/umeni/hudba/. VybÌrat si m ûete podle vaöeho oblìbenèho û nru, hledat v akordov ch datab zìch, v nabìdce festival, podìvat se na str nky letech, jak mi bude zapoëtena doba do d chodu. Od 1. z Ì 1960 jsem zaëala studovat na st ednì ökole. Do doby pojiötïnì pro starobnì d chod se zatìm zapoëìt v prvnì vstup do zamïstn nì nebo na studia po ukonëenì povinnè ökolnì doch zky. Vaöe doba pojiötïnì tedy zaëala dnem 1. z Ì 1960 bez ohledu na to, ûe v m jeötï nebylo 14 let. Neû jsem nastoupil k DopravnÌmu podniku, byl jsem cel rok 1999 nezamïstnan.. Bude mi tato doba poëìt na do mèho d chodu? P edpokl d m, ûe jste byl po celou dobu nezamïstnanosti veden na adu pr ce jako uchazeë o zamïstn nì. Pak je tato doba povaûov na za tzv. n hradnì dobu pojiötïnì a je zapoëìt - na pro v ö d chod, ale pouze 80 %. To znamen od 1. ledna 1999 do 31. prosince 1999 = 365 dn, z toho 80 % ËinÌ 292 dn z poëtu do pojiötïnì. N rok na starobnì d chod mi vznikl jiû 10. z Ì 1995, tedy jeötï za ÑstarÈho d chodovèho z konaì, ale o d chod jsem do- sud nepoû dal a pracuji na %. NynÌ od 1. Ëervna 2001 si chci poû dat o starobnì d chod a jiû nebudu pracovat. Bude mi d - chod vypoëten podle ÑnovÈho d chodovèho z konaì? I kdyû v m vznikl n rok na starobnì d chod p ed 1. lednem 1996, tedy za Ëinnosti ÑstarÈhoì z kona Ë. 100/1988 Sb., bude v ö d chod vypoëten obïma zp soby, Ñpostaruì i Ñpono- jednotliv ch interpret, skupin, vydavatelstvì... TouûÌteli po virtu lnì cestï za h ebeny Kruön ch hor a äumavy, p ipravte se, ûe budete nabìdkami doslova zavaleni. StaËÌ shlèdnout jednu z nejrozs hlejöìch mezin rodnìch internetov ch hudebnìch nabìdek, jiû poskytuje odkazovaë Yahoo - na adrese se v m otev e skuteën br na do Ìöe hudby a vöech oblastì s nì souvisejìcìch. Tuto adresu lze doporuëit vöem, kte Ì hledajì informace o nïjakè konkrètnì hudebnì skupinï Ëi interpretovi, neboù zdejöì seznam ËÌt vìce neû poloûek. Pro hled nì v takov chto seznamech p ijmïte jednu dobrou radu: pokud nem te jasno v tom, co p esnï hled te a nevyd te se p Ìmou cestou k cìli, bude v m pohyb v tak rozs hl ch datab zìch zabìrat velkè mnoûstvì Ëasu a p in öet nem lo obtìûì. Jestliûe se o hudebnì dïnì zajìm te soustavnï, chcete jistï mìt pr bïûn p ehled o tom, co se zrovna dïje, jak alba se vyd vajì, kdo kde a kdy koncertuje a podobnï. Adres se opït nabìzì celè mnoûstvì. DennÏ aktualizovan je nap Ìklad Musicserver, sìdlìcì na eponymnì adrese jeho grafick vuì, a p izn n bude vûdy d chod vyööì. Tento v poëet obïma zp soby bude prov dïn aû do 31. prosince I nad le platì, m te-li z jem o v poëet vaöeho budoucìho d chodu, p ÌpadnÏ i o p epoëet jiû vymï enèho d chodu, m ûete se obr tit na zamïstnaneck odbor editelstvì, ale vûdy po p edchozì telefonickè domluvï. Pokud budete mìt roënì hrubè v dïlky od roku 1986 do roku 2000 vëetnï vylouëen ch dob (nemoci a podobnï) a celkovou dobu vaöeho pojiötïnì, lze d chod vypoëìtat s p esnostì na 1 korunu. P edbïûn v poëet v m pak bude slouûit pro p Ìpadnou kontrolu se skuteënï p iznan m d chodem od»eskè spr vy soci lnìho zabezpeëenì. Chcete-li zn t i dalöì odpovïdi na ot zky o d chodech, p ÌpadnÏ o jejich v poëtech, obraùte se pìsemnï nebo telefo- nicky na zamïstnaneck odbor DopravnÌho podniku hl. m. Prahy,, a.s. ñ editelstvì. Pozor!!! V Praze 7, Bubensk 1, n s jiû nenajdete! Jiû jsme p esìdlili do novè budovy DopravnÌho podniku hl. m. Prahy, akciovè spoleënosti, Praha 9, Sokolovsk 217/42, 5. patro, ËÌs- lo dve Ì 553, (p Ìmo u stanice metra B ñ VysoËansk ). Telefon z st v stejn Helena Bajerov, zamïstnaneck odbor editelstvì, eñmail: bajerovah@dpñpraha.cz Nezdanitelné částky ze základu daně pro rok 2001 Nezdaniteln Ë stka KË roënï KË mïsìënï Nezdaniteln Ë stka KË roënï KË mïsìënï Nezdaniteln Ë stka KË roënï KË mïsìënï 1. z kladnì(nejedn -li se o poûivatele starobnìho d chodu) pobìr -li poplatnìk Ë steën invalidnì d chod (ID) Ë stka, kter se rovn z tuzemskèho d chodovèho nelze pojiötïnì, nebo doölo-li k soubïhu n roku na starobnì a Ë steën ID 1a. poplatnìka, kter je rozdìl mezi poûivatelem starobnìho d chodu KË a na poë tku zdaúovacìho obdobì, vyplacen mi nebo mu byl d chod p izn n Ë stkami zpïtnï k 1.lednu a u nïhoû starobnìho starobnì d chod ËinÌ mènï neû d chodu KË roënï 1b. u poûivatele starobnìho nelze d chodu na poë tku zdaúovacìho obdobì, nebo mu byl d chod p izn n zpïtnï k 1. lednu a u nïhoû starobnì d chod ËinÌ vìce neû KË roënï 2. na vyûivovanè dìtï ve spoleënè dom cnosti, max. do 26 let 2a. na vyûivovanè dìtï ve spoleënè dom cnosti, je-li drûitelem ZTP-P na manûela (-ku) ve spoleënè dom cnosti s vlastnìm roënìm p Ìjmem niûöìm neû KË 3a. je-li manûel(-ka) drûitelem pr kazu ZTP/P a m vlastnì roënì p Ìjem niûöì neû KË nelze nelze nelze 5. pobìr -li poplatnìk pln ID z tuzemskèho d chodovèho pojiötïnì, nebo doölo-li k soubïhu n roku na starobnì a pln ID, nebo pobìr vdovsk d chod z d vodu invalidity, nebo je poplatnìk plnï invalidnì, ale jeho û dost o PID byla zamìtnuta z jin ch d vod 6. je-li poplatnìk drûitelem pr kazu ZTP/P u poplatnìka, kter se soustavnï p ipravuje na budoucì povol nì studiem nebo p edepsan m v cvikem max. do 26 let, prezenënì doktorskè studium na vysokè ökole max. do 28 let hodnota dar obcìm a pr vnick m osob m se sìdlem v»r, nebo i fyzick m osob m s bydliötïm na zemì»r na ve ejnï prospïönè Ëely hrnn hodnota dar musì p es hnout 2% ze z kladu danï nebo Ëinit nelze definovanè v ß 15 odst. 8 z kona alespoú 1000 KË, nejv öe lze odeëìst 10% ze z kladu danï rok m zaplacen m ve zdaúovacìm obdobì z vïru ze stavebnìho spo enì, z hypoteënìho vïru snìûen m o st tnì p ÌspÏvek nebo z vïru poskytnutèho v souvislosti s tïmito vïry a pouûitèho na financov nì bytov ch pot eb (u hypoteënìho, p edhypoteënìho nebo doplúkovèho vïru m poplatnìk po skonëenì roku povinnost podat p izn nì k dani) 10. p ÌspÏvky na penzijnì p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem zaplacenè poplatnìkem podle smlouvy 11. Ë stky pojistnèho zaplacenè poplatnìkem na soukromè ûivotnì pojiötïnì maxim lnï KË na dom cnost p i placenì rok po cel rok, p i placenì rok jen po Ë st roku nejv öe KË za kaûd mïsìc placenì hrn p ÌspÏvk zaplacen ch na zdaúovacì obdobì poplatnìkem, snìûen o 6000 KË, max KË za rok pojistnè zaplacenè na zdaúovacì obdobì, max KË za rok, a to i p i uzav enì vìce smluv s r zn mi pojiöùovnami 1/12 p edpokl - danè hrnnè v öe roënìho roku, zaokrouhlenèho na celè stokoruny dol, nejv öe vöak KË na dom cnost nelze nelze Literatura: K. Dobeöov, NezdanitelnÈ Ë stky 2001 Ing. Alena VaÚkov, odbor financov nì editelstvì, telefon prava je vöak ponïkud divok. Mnohem p ehlednïji p sobì server imusic ( z leûì jen na tom, zda se sv m hudebnìm v bïrem trefì do vaöì noty. V bec öpatn nenì takè adresa s podrobn m mïsìënìm seznamem koncert (bohuûel tak ka v hradnï praûsk ch). Pokud chcete srovn vat, kouknïte se, jak se podobn periodika p ipravujì v zahraniëì - reprezentativnìm z stupcem je nap Ìklad celosvïtovï uzn van Ëasopis New Musical Express, ob vajìcì domènu Na z vïr nïkolik nezbytnostì k fenomènu zvanèmu MP3. MP3 je digit lnì form t, ve kterèm se ukl dajì hudebnì skladby. Na internetu existujì stovky str nek, jeû nabìzejì volnï k dispozici hudbu v tomto form tu - staëì jen mìt nainstalovan p ehr vaë tohoto form tu (obvykle b v na tïchto adres ch k dispozici) a pak jiû jen vesele poslouchat. VÌce se o tèto z leûitosti, vöech jejìch v hod ch a problèmech (zejmèna pr vnìch) dozvìte na adrese Na adrese pak naleznete nep ebern seznam skladeb, jeû si m ûete p ehr vat a pop ÌpadÏ vyp lit na vlastnì nosië. -mö- 4/2001 DP kontakt 25

26 PRAŽSKÝ DOPRAVNÍ ZEMĚPIS II 24. Ë st RuzynÏ Druhou obcì p ipojenou ku Praze v roce 1960 byla RuzynÏ. JmÈno b valè obce, dnes katastr lnìho zemì, je odvozeno od osobnìho jmèna Ruzen, znaëìcìho ËlovÏka zarmoucenèho nebo zamraëenèho (podle slova ruditi). PrvnÌ zmìnka o Ruzyni se v ûe k roku 993 podle falza zakl dacì listiny b evnovskèho kl ötera, kterèmu pat ila. V roce 1406 se objevuje zmìnka o ruzyúskè tvrzi, ta se ale uû v roce 1429 uv dì jako pust a dnes se p esnï ani nevì, kde st la. V roce 1421 Ruzyni zabrali PraûanÈ a v roce 1429 se stala majetkem NejvyööÌho purkrabstvì. Dne 8. listopadu 1620 se na BÌlÈ ho e odehr la osudn bitva mezi katolick mi vojsky a Ëesk mi stavy, kter na t i staletì poznamenala dalöì v voj Ëesk ch zemì. Ves byla bïhem svè historie nïkolikr t zniëena, nap Ìklad za t icetiletè v lky. V roce 1791 p eöla RuzynÏ do majetku zemsk ch stav a po p ijetì obecnìho z ÌzenÌ v roce 1849 se stala samostatnou RUZYNÃ obcì. V tè dobï tu nebylo ani Ëty icet dom a bydlelo zde 334 obyvatel. Na statutu obce se nic nemïnilo p es sto let. V roce 1837 byl v Ruzyni postaven cukrovar. ZmÏny do ûivota obce p ineslo meziv leënè obdobì. ZaËaly vznikat novè soubory rodinn ch domk v P ednìch a ZadnÌch Jivin ch (jmèno odvozeno podle jìv, kterè zde hojnï rostly) a na BÌlÈ ho e. V roce 1935 byla na mìstï b valèho cukrovaru postavena Zemsk donucovacì pracovna, pozdïjöì neblaze zn m vazebnì vïznice. Nebyl to ale jedin Ëelov objekt v obci. Mezi svïtov mi v lkami tu vznikly velkè dïlost eleckè kas rny (17. listopadu 1939 zde bylo popraveno 9 vysokoökolsk ch student ), pozdïji tu bylo z Ìzeno vojenskè gymn zium. Proti kas rn m vznikl rozlehl zemsk pomologick stav, pozdïjöì V zkumn stav rostlinnè v roby»sav. V znamnï se do ruzyúskè historie zapsala v stavba civilnìho letiötï, kterè zah jilo provoz 1. Ëervence Ve Ëty ic t ch letech 20. stoletì se zaëala stavït kolonie rodinn ch domk Na DÏdinÏ a pokraëovala bytov v stavba i v jin ch Ë stech obce. V roce 1953 byla v blìzkosti kas ren postavena velk tisk rna Naöe vojsko. Od 1. Ëervence 1960 se RuzynÏ stala souë stì hlavnìho mïsta Prahy a byla p ipojena k obvodu Praha 6. V roce 1961 zde ûilo 5633 obyvatel. Asi v roce 1968 byla ke katastr lnìmu zemì RuzynÏ p iëlenïna Ë st P ednì Kopaniny, kter byla ku Praze p ipojena takè v roce V souvislosti s rozöì enìm ruzyúskèho letiötï, kterè probìhalo v letech 1962 ñ 1968 (nov odbavovacì hala, tzv. ÑnovÈ letiötïì zah jila provoz 15. Ëervna 1968), doölo s ËinnostÌ od 1. Ìjna 1970 k dalöìmu rozöì enì zemì Prahy. K hlavnìmu mïstu byly p ipojeny Ë sti DobrovÌze (80 ha), Hostivice (204 ha), KnÏûevsi (332 ha), KnÏûivky (9 ha) a dalöì mal Ë st P ednì Kopaniny. ZpoË tku byly tyto Ë sti katastr lnìch zemì vykazov ny samostatnï, ale nakonec byly p ipojeny ke katastr lnìmu zemì RuzynÏ. Rozloha RuzynÏ se touto administrativnì zmïnou p ibliûnï zdvojn sobila, ze 792 na 1507 hektar, ale nedoölo k û dnèmu p Ìr stku obyvatel, protoûe ölo o neobydlen zemì. V roce 1977 se zaëalo stavït sìdliötï Na DÏdinÏ pro 7140 obyvatel. V tèûe dobï bylo ve v chodnì Ë sti katastru postaveno nïkolik velk ch sklad pro tehdejöì podniky Zelenina (1976), Potraviny (1979), Prior (asi 1976) a Tuzex. V roce 1978 vznikl rozs hl are l uheln ch sklad poblìû karlovarskè v padovky. Dnes je katastr lnì zemì RuzynÏ souë stì mïstskè Ë sti Praha 6. Mezi zdejöì zajìmavosti pat Ì tzv. ToleranËnÌ h bitov zaloûen p ed rokem 1788 pro poh bìv nì nekatolìk nebo mohyla na BÌlÈ ho e, kter p ipomìn v öe zmìnïnou tragickou bitvu. RuzynÏ je dnes proslaven p edevöìm pozoruhodn m a architektonicky velmi cenn m souborem dochovan ch baroknìch a klasicistnìch vesnick ch budov. Jednou z nejzn mïjöìch je Kubr v statek, doloûen uû v roce Dlouhou dobu hr la hlavnì roli ve spojenì RuzynÏ se svïtem er rnì (tj. st tnì) silnice karlovarsk. Nenechme se ale m lit jejìm n zvem. Vedla od strahovskè br ny a kdybychom ji vytyëili dneönìmi komunikacemi, pak jde o ulice BÏlohorskou, Karlovarskou, Drnovskou a K Letiöti. sek od tzv. starèho letiötï zanikl na poë tku 60. let, 26 DP kontakt 4/2001 kdy byla z Ìzena nov Ëty proud silnice v chodnï od KnÏûevsi (dneönì silnice Ë. 7). P vodnì silnice b vala kdysi naz v na takè jmènem Dlouh mìle, pozdïji se toto oznaëenì vûilo p edevöìm pro nynïjöì k iûovatku Drnovsk ñ Evropsk, kde se pr vï intenzivnï stavì nov sek dopravnìho okruhu. DneönÌ ulice Evropsk, kter zajiöùuje spojenì letiötï s centrem Prahy, je pomïrnï mladèho data a vznikla jako okresnì silnice v 19. stoletì (silnice dejvicko ñ vokovick ), propojujìcì karlovarskou er rnì silnici s er rnì silnicì velvarskou. V kvïtnu 1830 byla uvedena do provozu prvnì praûsk ûeleznice ñ konïsp eûn dr ha z Brusky (n draûì Dejvice) do L n. V roce 1863 byla p estavïna pro parostrojnì provoz. Pravideln doprava byla zah jena 4. listopadu 1863 a zatìm nenì spolehlivï prok z no, ûe by v Ruzyni existovala stanice Ëi alespoú zast vka hned od poë tku. ProkazatelnÏ vlaky v Ruzyni zastavovaly v roce V tè dobï po trati jezdily pouhè dva p ry vlak. V roce 1899 uû jezdilo po trati 5 a tïsnï p ed v lkou 15 p r vlak. TakÈ v sou- Ëasnosti je v Ruzyni pomïrnï ûiv ûelezniënì provoz a jezdì tudy 16 p r vlak v pracovnì dny. D se Ìci, ûe ûeleznice byla pro obec po adu desetiletì dostaëujìcìm a kvalitnìm spojenìm se svïtem. PrvnÌ autobusovè linky, kterè jezdily p es ruzyúsk katastr pro obec prakticky nemïly v znam. Dne 30. listopadu 1927 zìskal koncesi pro linku Praha ñ Dejvice ñ Vokovice ñ KnÏûeves ñ BuötÏhrad ñ Kladno podnikatel MatÏj Bend k a v oblasti RuzynÏ patrnï nemïl v tè dobï zast vku. Pro podobnou linku (Praha ñ Kladno ñ RozdÏlov) zìskala 15. prosince 1927 koncesi takè Anna Hrdinov. Ani jejì linka pro obsluhu vlastnì obce RuzynÏ nemïla praktick v znam, stejnï jako autobusovè linky»sd do Kladna zavedenè v roce 1928 a 1932 Ëi dalöì linky jezdìcì po sl nskè (p vodnï karlovarskè) silnici. Jin praûsk autobusov podnikatel, Jan Holub, si od 30. listopadu 1931 bez souhlasu ad zvolil pro svoji linku trasu p Ìmo do obce RuzynÏ (Vypich ñ BÌl Hora ñ RuzynÏ ñ Liboc ñ Vypich). NenÌ zatìm jasnè, zda linku provozoval jako obousmïrnï okruûnì, nebo jestli v koneënè stanici vozy obracely (tato druh varianta se zd b t s ohledem na pozdïjöì v voj pravdïpodobnïjöì). Koncesi pro linku Vypich ñ RuzynÏ Holub dostal aû 30. srpna V tè dobï ho vöak uû zajìmala fakticky jen doprava v seku Vypich ñ BÌl Hora, kde konkuroval Elektrick m podnik m a do RuzynÏ v rozporu s koncesì nejezdil. Obyvatelstvo bylo odk z no opït jen na ûeleznici. ZmÏnu do autobusovèho provozu v oblasti RuzynÏ p ineslo vybudov nì novèho civilnìho letiötï. Zah jilo provoz 1. b ezna 1937 a jeho spr va mïla pochopitelnï z jem na zajiötïnì vhodnè ve ejnè dopravy. Uû koncem roku 1936 je doloûena zast vka LetiötÏ na autobusovè lince»sd Praha ñ Kladno. Autobusy jezdily kaûdou hodinu. V tè dobï pravdïpodobnï u letiötï uû zastavovaly i Bend - kovy autobusy, kterè takè jezdily v hodinovèm intervalu. ElektrickÈ podniky se zavedenì mïstskè linky br nily s od vodnïnìm, ûe o dopravu je jiû dostateënï postar no. Linka by jezdila za hranice mïsta a podlèhala proto daúovèmu zatìûenì. P esto se nakonec autobusy EP u letiötï objevily. Linka byla zavedena Ñ.z ohled na brannost a podporu z jmu o letectvìì a byla urëena pro n vötïvnìky letiötï o sobot ch odpoledne a o nedïlìch a jen za p ÌznivÈho poëasì, kdy Masarykova leteck liga po dala vyhlìdkovè lety nad Prahou. Nov linka dostala oznaëenì I a jezdila od vokovickè vozovny. Byla zruöena uû v prosinci 1938, kdyû bylo letiötï z bezpeënostnìch d vod pro ve ejnost uzav eno. O rok pozdïji, 18. prosince 1939, byla zavedena nov linka I. Jezdila v trase Vozovna Vokovice ñ PotravnÌ daú ñ Himmlerovy kas rny. Velmi brzy se zjistilo, ûe sek ke kas rn m je nevyuûìvan, zatìmco k letiöti pokraëovalo hodnï cestujìcìch pïöky. Proto uû 22. ledna 1940 byla linka vr cena do p vodnì trasy. Na linku bylo moûnè s ohledem na v leënè pomïry nasadit jen jedin autobus a vyjma t Ì rannìch spoj v pracovnì dny nejezdila dopoledne. Byl na nì tak siln provoz, ûe od prosince 1940 musela na koneënè ve VokovicÌch r no pravidelnï asistovat policejnì hlìdka, aby zabr nila p eplúov nì autobus. I kdyû i na nì byl omezov n postupnï provoz, jako jedna z m la praûsk ch autobusov ch linek p eûila celè v leënè obdobì. Aby bylo moûnè linku alespoú Ë steënï kapacitnï posìlit, byl na nì od 16. Ìjna 1944 zaveden provoz s vleën mi vozy. Linka od roku 1948 obsluhovala i novou kolonii rodinn ch domk Na DÏdinÏ. Od konce roku 1951 dostala novè ËÌselnÈ oznaëenì 108. V pades t ch letech se na obsluze letiötï podìlely Ëetn mi spoji i novè linky»sad, nap Ìklad linka (SmÌchov ñ ZliËÌn ñ BÌl Hora ñ RuzynÏ ñ LetiötÏ). Jen nïkolik dnì po p ipojenì RuzynÏ ku Praze, od 11. Ëervence 1960, byla Ë st spoj (pozdïji vöechny) linky Ë. 108 prodlouûena z DivokÈ ä rky p es Ruzyni aû na BÌlou Horu a nov Ë st hlavnìho mïsta tak zìskala p ÌmÈ obslouûenì mïstskou hromadnou dopravou. V roce 1959 byla pro n vötïvnìky letiötï zavedena rekreaënì rychlìkov autobusov linka Ë. 225 z n mïstì Republiky, kter mïla zvl ötnì tarif. V pr bïhu let ztratila sv j rekreaënì v znam. V roce 1967 dostala proto novè ËÌselnÈ oznaëenì 119 (v letech 1971 ñ 1974 Ë. 219). V roce 1983 byla zkr - cena k dejvickè stanici metra. PozdÏji se na katastru RuzynÏ objevila ada nov ch linek. NÏkterÈ mïly v znam pro ruzyúskou Ë st BÌlÈ Hory Foto: Josef Karel a Jiviny (214, ale Ë steënï i 164, 180, 257, 260, 347) a jinè prioritnï pro oblast letiötï (179, 236, 254, 319). V roce 1982 byla zavedena autobusov linka pro p Ìmou obsluhu novèho sìdliötï DÏdina, 218, ke kterè pozdïji p ibyla i linka Ë AËkoliv v souëasnè dobï majì vöechny Ë sti RuzynÏ kvalitnì spojenì s r zn mi mìsty hlavnìho mïsta, hovo Ì se v poslednìch letech Ëasto o kvalitativnï novèm dopravnìm spojenì letiötï s vnit nìm mïstem prost ednictvìm ûelezniënì rychlodr hy. Pro obsluhu sìdliötï DÏdina se v poslednìm desetiletì 20. stoletì takè uvaûovalo s v stavbou novè tramvajovè tratï. V tèto souvislosti je dobrè p ipomenout, ûe uû v roce 1942 byl vypracov n a schv len projekt tramvajovè tratï na Dlouhou mìli, ale bylo z nïj nakonec v roce 1946 realizov no jen malè prodlouûenì na smyëku Divok ä rka a od dalöìho pokraëov nì se nakonec upustilo. Na tramvaj tedy mïli blìzko jen obyvatelè na BÌlÈ Ho e. ñpfñ, ñfpñ P.. S. HistoriÌ dopravy v Ruzyni definitivnï konëì druh ada PraûskÈho dopravnìho zemïpisu. Od p ÌötÌho ËÌsla zaëneme na tomto mìstï publikovat t etì, z vïreënou adu, vïnovanou obcìm p ipojen m ku Praze v roce 1922.

27 Spr vn odpovïô z ËÌsla 2/2001: Tentokr t ocitujeme jednoho z v herc. ÑNa fotografii je stanice elektrickè dr hy ÑNa V penceì za éiûkovï. Vlevo je budova dneönìho gymn zia ÑNa PraûaËceì.ì NAPSALI O NÁS Blesk ( ) Atrapa v buöniny ochromila stanici Podez ele vyhlìûejìcì balìëek p imïl pyrotechnika k uzav enì stanice metra linky B Luûiny. Policist m podle Evy BroûovÈ z praûskè policejnì zpr vy byl n lez podivnèho p edmïtu nahl öen kr tce p ed p l osmou veëernì. Na mìsto musel okamûitï vyrazit pyrotechnik, kter vöak zjistil, ûe p edmïtem poloûen m ve vestibulu u telefonnìch automat byla atrapa v buöniny. Vlaky metra stanicì pouze projìûdïly a ve byla zast vka podzemky opït otev ena pro cestujìcì. VODOROVNÃ: A. P esn p eklad; dom cky Svatava; vegetaënì formace; paraziti. ñ B. 1. dìl tajenky. ñ C. Materi l z k ry; humno; lesnì öelma; souzvuk nïkolika tûn ; znaëka niklu. ñ D. Glycerid; skl dacì cylindr; druh psa; tèmï ; öachov prohra. ñ E. äatnì ök dce; chod konï; asijsk vozìk; akvarijnì rybky; italsk d ma. ñ F. Inici ly Delona; sk ek vr ny; hereck hvïzda; plavidla; psovit öelma. ñ G. Stendhalova postava; orient lnì taneënice; grafick technika; lèëiv rostlina; SPZ SvidnÌku. ñ H. Spisovat; p irozen prysky ice; ûenskè jmèno; zbraú Indi n ; belgickè l znï. ñ I. ZpÏvnÌ hlas; p Ìtok Vltavy; silnè provazy; rannì vl ha; lotyösk likèr. ñ J. Inici ly herce Oliviera; z tè p ÌËiny; dery; v robek cukr e; polskè mïsto. ñ K. 2. dìl tajenky. ñ L. éenskè jmèno; setnina; z moûn sedl k; p Ìtok Odry. SVISLE: 1. Vada ËoËek; Ëesk herec. ñ 2. P ÌstavnÌ hr z; dodatek. ñ 3. MuûskÈ jmèno; n sobeno; jemn pr öek. ñ 4. Stromo adì; cetka (zastarale); ml dï dravce. ñ 5. N lev; öachov figura; potok (n eënï). ñ 6. SPZ Kladna; obojûivelnìk; ochotnìk. ñ 7. éhnout; Ë st vïty; SPZ Sokolova. ñ 8. Vsakov nì; husarsk kab t; Ë st st. ñ 9. Jedn nì; divadelnì hra; tibetsk knïz. ñ 10. SPZ T bora; velk had; mraûen krèm. ñ 11. ZbÏhovec (botanicky); elementy; SPZ äumperka. ñ 12. SenoseË; dïdiën z klad; Ë st. ñ 13. SPZ Trebiöova; Ëesk loutk ; italskè mïsto. ñ 14. ZnaËka erbia; tropick rostlina; borov lesìk. ñ 15. OchotnÈ oddanosti; ËeskÈ mïsto; jeden (francouzsky). ñ POZNÁVÁTE MÍSTO NA FOTOGRAFII? P estoûe norov soutïûnì ot zka nepat ila k nejlehëìm, do uz vïrky jsme dostali celkem 33 odpovïdì. KromÏ jednè vöechny obsahovaly spr vnè odpovïdi, a tak ke slovu p iölo, jako jiû v poslednì dobï tradiënï, lll Pr vo ( ) Mistr a dva û ci m lem uho eli p i opravï auta v dìlnï V plamenech se ve Ëtvrtek po poledni ocitly dìlny odbornèho v cviku St ednì dopravnì ökoly v PlzeÚskÈ ulici v p tèm praûskèm obvodï. P i poû ru byli zranïni mistr a dva uëni, kte Ì byli okamûitï p evezeni do nemocnice. P ÌËinou poû ru byla manipulace s benzìnovou n drûì p i opravï automobilu. BenzÌn se vylil na p enosnou elektrickou lampu a doölo k poû ru. A B C D E F G H I J K L losov nì. Na jedn nì redakënì rady 15. b ezna se usm lo ötïstì na trojici Frantiöek Vycp lek, LudÏk Valeö a VladimÌr Douda. Vöichni od n s obdrûeli knihu z pera Stanislava Linerta Vozidla praûskè tramvajovè dopravy a n vdavkem publikaci k 50. v roëì otev enì vozovny HloubÏtÌn. Vöem soutïûìcìm dïkujeme za zasl nì odpovïdi a v herc m blahop ejeme! Dubnov snìmek v m mnoho z chytn ch bod nenabìzì, p esto vï Ìme, ûe si s nìm poradìte a do 30. dubna n m poölete svou spr vnou odpovïô. Je tradicì, ûe spïönì eöitelè si odn öì knihu a zmïna nebude ani tentokr t. Na trojici spïön ch, ale i öùastn ch eöitel Ëek Historie mïstskè hromadnè dopravy v Praze od autor Pavla FojtÌka, Stanislava Linerta a Frantiöka Proöka, o kterou je ve st ediscìch dopravnìch informacì velk z - jem. KromÏ tradiënìch propagaënìch p edmït naöì spoleënosti p id me aktualitu, druh dìl PraûskÈho dopravnìho zemïpisu. Pokud vìte, kde byla historick fotografie po Ìzena, nebo to alespoú tuöìte, nev hejte a poölete n m svoji odpovïô. KorespondenËnÌ lìstek, pohled nebo dopis nezapomeúte oznaëit heslem ÑSoutÏûì. Adresa novèho sìdla spoleënosti je st le zn mïjöì, ale radïji p ipomeneme: DPñKONTAKT, Sokolovsk 217/42, Praha 9. Ti, kdo nechtïjì utr cet za poötovnè a hodlajì vyuûìt bezplatnè vnitropodnikovè poöty, nechù na svou z silku napìöì: DPñKONTAKT, , Sokolovsk 217/42. M ûete takè vyuûìt schr nky v budovï Centr lnìho dispeëinku Na Bojiöti (v sousedstvì vr tnice). SlavÌme malè jubileum, neboù tentokr t se v s pt - me uû pot ic tè ñ pozn v te mìsto na fotografii?ñbdañ lll VeËernÌk Praha ( ) MHD: Rodn ËÌsla uû ne! Jednou z prvnìch obïtì adu na ochranu osobnìch daj se staly podniky mïstskè hromadnè dopravy, kterè majì z drtivè vïtöiny evidenci cestujìcìch zaloûenou na rodn ch ËÌslech, jeû dokonce nïkterè podniky uv dïly i na pr kazk ch. Praûsk dopravnì podnik jiû pro tento rok na sv ch pr kazk ch rodn ËÌsla neuv dì. ÑBude pouze v datab zìch. Tam b t m ûe, pokud se zabezpeëì ochrana,ì tvrdì n - mïstek praûskèho prim tora pro dopravu Martin Hejl. Vybral ing. Jan Urban PÍSMENNÁ KŘÍŽOVKA Tajenka z ËÌsla 3: SvÏt patrnï vznikl ze strachu p ed pr zdnem. (S. J. Lec) P Ìklady; souë st obleëenì; org ny vidïnì. ñ 17. SlabÈ svïtlo; dìlëì daje; posv tn b k. ñ 18. Asiat; siln Ëern k va; neëas. ñ 19. JiûnÌ plod; povel k palbï (!). ñ 20. Evropan; pyrè. Pom cka: Ajuga, Opole, Sorel. PaedDr.. Josef äach 4/2001 DP kontakt 27

28 Fotbalový turnaj bude mít šesté pokračování! Oslava pades t ch narozenin znamen v lidskèm ûivotï p edevöìm bujarè veselì, neboù ËlovÏk vstupuje do druhè p lky ûivota, jak se Ëasto p i oslav ch Ìk. Ale co vozovna? Pro tu je pades t let d vod ke kr tkèmu bilancov nì, ale p edevöìm k pohledu do budoucnosti, zvl ötï jedn -li se o nejmladöì za ÌzenÌ svèho druhu v Praze. Do HloubÏtÌna p ijela ve Ëtvrtek 8. b ezna ve 14 hodin historick tramvajov souprava s hosty slavnostnìho setk nì u p Ìleûitosti pïti desìtek let fungov nì tohoto tramvajovèho domova. Vöe bylo p ÌkladnÏ vyëiötïno a nazdobeno, uplynulè obdobì p ipomìnala t Ìpanelov v stavka spoleënï s knihou z autorskè dìlny Pavla FojtÌka a Vladislava Borka. Pro p Ìjemnou pohodu vyhr vala skupina OSLO. Kdyû se historick souprava objevila na dvo e vozovny, byly fotoapar ty a videokamery v plnè pohotovosti. P ekvapeni byly i v nì jedoucì hostè, neboù ti byli odvezeni aû na mìsto samotnèho posezenì, do haly provoznìho oöet enì alias myëky. O slavnostnì vod se postarali gener lnì editel Milan Houfek, editel odötïpnèho z vodu Milan Pokorn TakÈ to urëitï zn te, vytyëìte si nïjak cìl, kter na prvnì pohled vypad zcela nevinnï a jeho splnïnì se zd b t ot zkou nïkolika m lo hodin, p ÌpadnÏ dn. Ale jak se do problèmu no Ìte st le vìce, p ek ûek neub v, pr - vï naopak. A tak se problèm t hne dlouhè t dny a povïstnè svït lko na konci tunelu st le nenì. Kdyû se v m vöak poda Ì takov o Ìöek rozlousknout, p epadne v s pocit bezmeznè radosti. TakovÈho spïchu si pak ËlovÏk opravdu v ûì. StejnÏ nebo podobnï je to i s nïkter mi problèmy uvnit naöì spoleënosti. Chcete nïco vy eöit, ale pozitivnìch zpr v se jaksi nedost v. V tu chvìli vöak nesmìte propadnout depresi a musìte jìt vytrvale d l. Snad se dobrè myölenky poda Ì prosadit a zlepöenì se dostavì. Jiû nïkolikr t jsme se na str nk ch podnikovèho mïsìënìku vïnovali problematice tramvajov ch v luk. Vûdy jsme se ptali, zda jsou dlouhè termìny skuteënï SPOLEČENSKÁ KRONIKA V ûenì kolegovè, uû pot etì za sebou nem ûeme pop t oslavenc m slavìcìm v znamn ûivotnì jubilea, ale pevnï vï Ìme, ûe je to naposledy. Jsou udïl ny vöechny kroky k tomu, aby v kvïtnu mohla SpoleËensk kronika vyjìt v rozsahu, kter byl do ledna bïûn. Jedn nì uvnit spoleënosti v raznï pokroëila. Pr vnìci ve spolupr ci se zamïstnaneck m odborem a bezpeënostnìm sekem vytvo ili tiskopis, ve kterèm kaûd ze zamïstnanc podepìöe, zda chce nebo nechce Foto: Archiv DP TERMÍNY VLASTNÍMA OČIMA nutnè? Jestli by o nïjak ten den neöly zkr tit, vûdyù jde o pohodlì naöich cestujìcìch. OdpovÏÔ byla vûdy stejnï zarputil jako dotazy. Vöechny stanovenè lh ty jsou ty nejkratöì, jakè mohou z technologick ch d vod b t. Nedalo mi to a p r v luk jsem navötìvil. PracovnÌ nasazenì zejmèna v odpolednìch hodin ch a v lètï i v podve- ËernÌch, nebylo nijak velkè, pokud se na mìstï samèm jeötï pracovalo. Na jinèm mìstï tohoto ËÌsla si p eëtete pomïrnï dlouh seznam tramvajov ch v luk tohoto roku. P i prvnìm pohledu jsem mïl velkou radost, ûe se naölo tolik finanënìch prost edk, abychom stav kolejovè sìtï mohli v raznï vylepöit. Ale p i peëlivèm prostudov nì mï polilo horko. b t uveden ve SpoleËenskÈ kronice. Se û dostì o podpis dokumentu se na v s s p edstihem obr tì person lnì tvar p ÌsluönÈho odötïpnèho z vodu nebo editelstvì. V kvïtnovèm DPñKONTAKTu pop ejeme vöem m jov m oslavenc m a o mïsìc pozdïji splatìme sv j dluh, uvedeme rovnïû jubilanty za mïsìce nor, b ezen a duben. Od Ëervence bude nejstaröì rubrika vych zet v rozsahu na jak jste si zvykli za prvnìch pït let existence podnikovèho mïsìënìku. DÏkujeme za pochopenì a trpïlivost! ñredñ TradiËnÌm zpest enìm ËervnovÈho dïnì v naöì spoleënosti je fotbalov turnaj o poh r gener lnìho editele. V sobotu 16. Ëervna bude na h iöti v are lu st ednìch dìlen v Hostiva i sehr n jiû öest roënìk prestiûnìho kl nì. PevnÏ vï Ìme, ûe se na startu objevì vöech osm druûstev tak, jak s nimi poëìtajì propozice. Dva t my by mïly nominovat odötïpnè z vody Metro, ElektrickÈ dr hy a Autobusy. Po jednom St ednì odbornè uëiliötï a editelstvì. T my budou nalosov ny do dvou Ëty Ëlenn ch skupin, kde se utk kaûd s kaûd m. Dva nejlepöì celky postoupì do z vïreën ch boj, ve kter ch je ve h e putovnì poh r a jeho menöì replika. Druûstva na t etìm a ËtvrtÈm mìstï Ëek boj o koneënè umìstïnì. V dosavadnìch pïti vyd nìch poh ru se dvakr t radovali dom cì borci (ElektrickÈ dr hy I sloûenè z pracovnìk hostiva skè Opravny tramvajì), ale takè nadïjnè ml dì ze St ednìho odbornèho uëiliötï. V roce 1999 se prosadili borci Metra, a tak na spïch ËekajÌ z stupci Autobus a editelstvì. Kdo si bude moci p ipìt z poh ru v roce 2001, se dozvìme v sobotu 16. Ëervna v podveëer. Seri l boj zaëìn v Hostiva i jako jiû tradiënï derem 8. hodiny rannì a pro aktivnì ËastnÌky bude p ipraveno obëerstvenì. Pokud se nedostanete do nominace nïkterèho z muûstev, p ijôte alespoú svè kolegy v nelehk ch bojìch podpo it! ñredñ V Hloubětíně se slavily padesátiny Foto: Petr VÌtek a vedoucì provozovny Pavel UhlÌk. N sledovalo odmïnïnì Ëty desìtek nejlepöìch hloubïtìnsk ch zamïstnanc knihou. A potè jiû jenom z bava a vzpomìn nì na historky vìce Ëi mènï veselè, kterè ûivot v dopravnì provozovnï kaûdodennï p in öì. Vöe nejlepöì a do dalöìch let mnoho spokojenosti! ñbdañ Najdete totiû linky, kterè budou vìce neû pït mïsìc ve v luce. Ne v jednè, ale v r zn ch, kterè na sebe bezprost ednï navazujì. A tak se trasa bude vìce mènï operativnï mïnit a chud k cestujìcì. Velmi pot ebnou literaturou se mu stanou v letnìch mïsìcìch naöe let ky, ve kter ch se dozvì, kudy ta jeho vyvolen linka pr vï jezdì. Pokud zapomene na Ñpovinnouì Ëetbu, m ûe se mu st t, ûe p ijde na zast vku, kde uû nïkolik hodin nic nejezdì. P i ËtenÌ r zn ch termìn jsem si vzpomnïl na v luku asi nejvyuûìvanïjöìho troj helnìku v sìti, na k iûovatce ulic Lazarsk a Sp len, kter byla na programu nïkdy p ed öesti nebo sedmi lety. ProbÌhala na p elomu Ìjna a listopadu, a na mìstï se pracovalo i za umïlèho osvïtlenì. V luka mïla trvat t i t dny a pokud mï pamïù neklame, byla dokonce o nïkolik dnì zkr cena. Na z Ì a prvnìch deset dnì Ìjna je napl nov na obnova k iûovatky jezd. Pt m se, proë v mïna velice podobnèho troj helnìku bude trvat dvojn sobnï dlouhou dobu? A tak bych mohl pokraëovat u vïtöiny publikovan ch akcì. Tak mï jen napad, opravdu chceme pokouöet trpïlivost cestujìcìch do nekoneëna? Nebo poëìt me s tìm, ûe ti, co s n mi jezdì, budou naöich sluûeb vyuûìvat do smrti? J si myslìm, ûe ne a p i prvnì moûnè p Ìleûitosti dajì DopravnÌmu podniku vale. Mnohokr t jsme psali o tom, ûe cestujìcì je pro n s na prvnìm mìstï, ale pl novanè termìny tramvajov ch v luk bohuûel svïdëì o opaku. Co vy na to? M lo aprìlovèho poëasì a dostatek p Ìjemn ch zpr v! ñbdañ DP-KONTAKT l List pracovnìk DopravnÌho podniku hl. m. Prahy, akciovè spoleënosti l SÌdlo redakce: Praha 9, Sokolovsk 217/42, Ë. dve Ì 728, telefon: , malikp@dp-praha.cz l RedakËnÌ rada: Ing. ZdenÏk Doöek (p edseda), Ing. Ji Ì Cimrhakl, Ing. Jan Urban, Ing. Marie L skov, Ing. JaromÌr Stejskal, ZdenÏk Jeûek a Ing. Ji Ì Hork l äèfredaktor: Ing. Petr MalÌk l Grafick prava: Hynek Pech l V roba: SOFIPRIN Praha l MK»R 8307, ISSN: l Uz vïrka tohoto ËÌsla: 29. b ezna 2001