UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA. Katedra muzikologie POSTOJE VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ K ROCKOVÉ HUDBĚ DRUHÉ POLOVINY 60.

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA Katedra muzikologie POSTOJE VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ K ROCKOVÉ HUDBĚ DRUHÉ POLOVINY 60. LET University students attitude to rock music of the second half of the 1960s BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Barbora Valová Vedoucí práce: Doc. PhDr. Lenka Křupková, Ph.D. Olomouc 2016

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Postoje vysokoškolských studentů k rockové hudbě druhé poloviny 60. let vypracovala samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato bakalářská práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. Datum... podpis

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce Doc. PhDr. Lence Křupkové, PhD. za cenné rady, vstřícnost a trpělivost při vedení mé bakalářské práce.

4 Obsah Úvod Dosavadní stav bádání Vybrané hudebně sociologické výzkumy zabývající se populární hudbou Charakteristika zvoleného hudebního období Období druhé poloviny 60. let v angloamerické rockové hudbě nástin tehdejší situace a tendencí v rocku Blues rock Psychedelický rock Folk rock Hard rock Progresivní rock/art rock Jazz rock Country rock Pronikání angloamerické rockové hudby 2. poloviny 60. let do Československa Způsoby pronikání západní rockové hudby do Československa Hudebně sociologický výzkum postojů vysokoškolských studentů k angloamerické rockové hudbě druhé poloviny 60. let Formulace cílů výzkumu Stanovení hypotéz Metody Vzorek Formulace dotazníku Výsledky a interpretace dat Třídění prvního stupně Třídění druhého stupně Závěr... 83

5 Shrnutí Summary Zusammenfassung Seznam zdrojů a literatury Seznam grafů Seznam tabulek Přílohy Anotace

6 Úvod Druhá polovina 60. let 20. století je pozoruhodným obdobím v dějinách populární hudby a to především té rockové. Hlavně v angloamerickém prostředí 60. léta představují dobu, kdy se mládež osvobozovala a jasně distancovala od konzumního života generace svých rodičů, je to období otevření se jiným kulturám, zvláště východním filozofiím. Zrodilo se hnutí hippies s novými přístupy k životu, s benevolentním postojem k drogám a k sexuální revoluci. Docházelo k stírání rozdílů mezi rasami. Typickým bylo hlásání pacifismu v době, kdy bujela válka ve Vietnamu a svět byl pomyslně rozdělen studenou válkou mezi USA a SSSR. Lidstvo dobývalo vesmír a člověk poprvé vystoupil na Měsíci. A takto by bylo možné ve výčtu specifik té doby pokračovat ještě mnohem déle. To vše, co bylo jmenováno, se odráželo v hudbě mladé generace a bylo jí zároveň neoddělitelně prostoupeno. Tou byla rocková hudba. V druhé polovině 60. let docházelo k její proměně, na rozdíl od jednodušších rock n rollových písní byly mnohdy s ambicí posunout se k vyššímu umění vytvářeny složitější kompozice, do nichž často pronikaly prvky z jiných hudebních žánrů a stylů. Rocková hudba se kromě toho stala ideovým poselstvím, jejímž prostřednictvím se její tvůrci chtěli vyjádřit ke společenskému či politickému dění té doby. Rock nabývá svého typického soundu, jehož základem se stává elektricky zesílená instrumentace opírající se o hru elektrické kytary, baskytary, výraznou rytmickou složku, klávesové nástroje včetně prvních syntezátorů nebo třeba studiové zvukové experimenty. Do dnešních dnů jsou jména představitelů rocku druhé poloviny 60. let všeobecně silně v povědomí The Beatles, The Rolling Stones, Jimi Hendrix, Janis Joplin, The Doors, Led Zeppelin, Pink Floyd nebo The Who. Z těchto důvodů jsem se rozhodla zjistit, jestli a do jaké míry dnešní mladí lidé, konkrétně vysokoškolští studenti, hudbu tohoto období, která v mnohém ovlivnila další vývoj rockové hudby, stále znají, zda se v této hudbě orientují a případně jaké postoje k ní zaujímají. Má práce bude rozdělena na část historickou a část empirickou. V části historické je mým cílem popsat dosavadní stav bádání k danému tématu, dále se budu zabývat vybranými hudebně sociologickými výzkumy dotýkajícími se populární hudby, které proběhly na našem území. Poté ve zkratce nastíním, co se v druhé polovině 60. let 20. století dělo na angloamerické rockové scéně, a následně se pokusím přiblížit, jakým způsobem se dostávala tato hudba v dané době do Československa. V části empirické se 6

7 budu věnovat hlavní náplni své práce, tedy empirickému výzkumu, jehož prostřednictvím se budu snažit zjistit, zdali si je dnešní mladá generace, u které se dosud předpokládá obliba rockové hudby obecně, vědoma této pro rock přelomové doby a zda tuto hudbu stále vyhledává a oceňuje, nebo naopak je nyní v této generaci již víceméně zapomenuta. Ve svém průzkumu se budu snažit rovněž najít spojení mezi vztahem k této hudbě a některými dalšími aspekty, jako jsou zájmy studentů, jejich postoje ke světu, k hudbě, hudební činnosti a obecně ke kultuře. 7

8 1. Dosavadní stav bádání Samostatný výzkum postojů k angloamerické rockové hudbě druhé poloviny 60. let u nás nikdy neproběhl. Většina průzkumů hudebně sociologických či výzkumů hudebních preferencí se obvykle ptá na rockovou hudbu obecně bez nějaké bližší specifikace, případně ji dělí jen na několik základních subžánrů (punk rock, heavy metal). Pouze v několika málo případech je možné nalézt kategorii, která se váže přímo k etapě z dějin rockové hudby, jíž se v této práci zabývám. Například Jaroslav Kasan sice do svého Výzkumu hudebnosti včlenil hudební ukázku vztahující se k zjištění postojů k rockové hudbě 60. let, avšak jednalo se, stejně jako ve všech ostatních případech v tomto výzkumu, o ukázku českou. Mikuláš Bek pak zařadil do výzkumu preferencí populace v roce jako jeden z 21 hudebních žánrů a stylů rock 60. let. Sice není tento pojem omezen jen na angloamerickou oblast a zároveň není určen zhruba druhou polovinou 60. let, je však ze všech výzkumů, které jsem měla možnost projít, nejblíže tomu, co se pokouším zkoumat. Rock 60. let v Bekově výzkumu, co se týče obliby, skončil celkově na čtvrtém místě. Ve všech věkových kategoriích byl hodnocen vysoce nadprůměrně, nejlépe pak ve věkové skupině 40 až 49 let, mladí lidé do 24 let pak zvolili tento typ hudby jako svůj pátý nejpreferovanější. V souvislosti se vzděláním byl pak rock 60. let nejvíce preferován mezi respondenty s ukončenou střední školou s maturitou a dotazovanými se vzděláním vysokoškolským, kde v obou případech skončil na druhém místě podle oblíbenosti. Na použité kategorie hudebních žánrů a stylů z Bekova výzkumu navázala při zjišťování hudebních preferencí středoškolských studentů Jihomoravského kraje ve své bakalářské práci Lucie Šumberová v roce Rock 60. let v tomto případě představoval pátý nejpreferovanější z daných 21 hudebních směrů. V oblibě tuto hudbu mělo více než 51% gymnaziálních studentů, oproti pouhým 12% studentů z odborných učilišť. Autorka rovněž vložila jednotlivé hudební směry do souvislosti s hudební činností 1 KASAN, Jaroslav. Výzkum české hudebnosti Praha: Výzkumné oddělení Českého rozhlasu, BEK, Mikula s. Konzervator Evropy?: k sociologii české hudebnosti. Brno: U stav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, ŠUMBEROVÁ, Lucie. Hudební preference současných str edoškolských studentů v Jihomoravském kraji [online]. Brno, 2009 [cit ]. Bakala řska pra ce. Masarykova univerzita, Pedagogicka fakulta. Vedoucí pra ce Judita Kučerova Dostupné z: < 8

9 respondentů. Rock 60. let rádo poslouchá 41,2% těch, kteří se hudebním aktivitám věnují, mezi aktivními hudebníky toto procento představuje šestou příčku v žebříčku obliby. 9

10 2. Vybrané hudebně sociologické výzkumy zabývající se populární hudbou V této kapitole se zaměřím na některé u nás proběhlé hudebně sociologické výzkumy. Většinu z nich budou představovat rozsáhlé průzkumy hudebních preferencí a hudebního chování populace. Z nich se pak pokusím vybrat některá důležitá data týkající se zejména populární hudby. Jako první u nás provedli výzkumy velmi rozsáhlého typu Vladimír Karbusický a Jaroslav Kasan v 60. letech minulého století. Za cíl si kladli zjistit, jaká je hudebnost české populace (tedy hudební vzdělání, hra na nástroj, návštěvnost koncertů a podobně), včetně preference jednotlivých typů hudby. Zahrnuli do těchto průzkumů v té době důležitou novinku využili zvukového dotazníku a otevřeli si tak možnost zkoumat okamžité reakce respondentů na vybrané hudební ukázky. Tuto metodu výzkumníci zvolili především proto, aby zamezili riziku, že si respondenti nedokáží pod pouhým názvem žánru nic představit. Vlastní výzkumy, které probíhaly v domácnostech zkoumaných osob, financovalo a zajistilo studijní oddělení Československého rozhlasu v Praze. Výběr vzorku prvního výzkumu z roku se řídil typem osídlení. Zvolenou metodou bylo řízené interview, na základě vyjádření respondentů průzkumový pracovník zaznamenal odpovědi do vytištěného dotazníku. Kromě hodnocení hudebních ukázek respondenti uváděli také údaje o svých hudebních aktivitách, zdali hrají na hudební nástroj, popřípadě jaký, zdali působí v souboru a jestli chodívají tancovat. Další otázky se týkaly přehrávání gramofonových desek, vytváření magnetofonových nahrávek, poslechu Československého rozhlasu, případně denní doby jeho poslechu a oblíbených rozhlasových pořadů. Dotazy směřovaly také na poslech hudebních pořadů zahraničních stanic, sledování programů v televizi, návštěvnost divadelních představení, estrád a koncertů. Autory rovněž zajímalo, zda měla na oblíbené žánry respondentů vliv škola, jestli si někdy sami pro sebe zpívají, popřípadě jaké písně. V závěru interview se výzkumníci ptali na osobní a demografické údaje (pohlaví, věk, vzdělání, typ povolání a také druh osídlení). Ve výsledcích výzkumu najdeme souvislosti nejrůznějších faktorů a získaných informací celková preference žánrů, návštěvnost kulturních událostí a další aspekty a jejich vzájemné spojitosti například s věkem, vzděláním či typem osídlení. Jako 4 KARBUSICKÝ, Vladimír, Jaroslav KASAN. Výzkum současné hudebnosti. Díl 1. Praha: Svoboda,

11 nejoblíbenější vyšly z výzkumu žánry taneční písně české i zahraniční. Nejmladší kategorie (od 15 do 18 let a od 19 let do 24 let) nejvíce preferovaly zahraniční taneční píseň, skladby Suchého a Šlitra a jazz. Skupina ve věku od 25 do 39 let pak měla v oblibě hlavně zahraniční a českou taneční píseň. Od 40 let věku převládala preference dechové hudby Františka Kmocha. Vzdělání se taktéž ukázalo jako podstatný faktor ve vlivu na hudební preference. Respondenti se základním nebo nižším odborným vzděláním nejvíce upřednostňovali Kmochovu hudbu a českou taneční píseň. Dotázaní se středoškolským vzděláním preferovali zahraniční taneční hudbu, jazz a hudbu Suchého a Šlitra, vysokoškolsky vzdělaní pak mnohem znatelněji než jiné skupiny rádi poslouchali klasickou symfonickou hudbu, nejsilnější oblibu však měli v jazzu. Výsledky prvního dílu Výzkumu současné hudebnosti byly publikovány v roce Druhý díl Výzkumu současné hudebnosti 5 vycházel z podobné koncepce. Avšak zaměřil se ve zvukovém dotazníku více na nahrávky vážné hudby. Výzkum se soustředil především na optimální čas poslechu jednotlivých žánrů, zdroje jejich obliby nebo na zjištění představ vyvolaných hudbou. Test byl obohacen o hudebně psychologický test, kterým bylo zjišťováno, zdali jsou respondenti schopni rozpoznat emocionální obsah ve skladbách určitých hudebních druhů, bez ohledu na to, jaký k němu mají vztah. Veskrze všechny skupiny respondentů dokázaly tyto emoce v hudbě správně rozlišit, aniž by je k danému typu hudby vázalo nějaké pouto. Jako další můžeme zmínit Průzkum postojů české veřejnosti k populárním zpěvákům 6 Vladimíra Hepnera a Ivy Maříkové z roku 1973 pro Ústav pro výzkum kultury. Metodou sběru dat byl opět řízený rozhovor vázaný na dotazník. Získána byla data od 1052 respondentů, reprezentativního vzorku české populace. Kromě postojů k českým zpěvákům a příčinám jejich obliby nebo účastí v anketách populární hudby se výzkum zabýval také vztahy respondentů k různým druhům hudby a jejich názorem na četnost vysílání těchto druhů v médiích. Nejoblíbenějším žánrem hudby se stala taneční píseň, nejméně oblíbeným potom beat (neboli rock). Beatová hudba byla oblíbená především u mladších respondentů do 24, případně 30 let věku a zároveň mezi studenty. S rostoucím věkem její preference klesala. Obdobně vypadaly i výsledky v případě názoru na četnost zastoupení rockové hudby v rozhlase a televizi. Mladí respondenti měli dojem, že se jí hraje málo, nejstarší dotazovaní naopak, že se hraje hodně. Co se dále týče vysílání 5 KARBUSICKÝ, Vladimír, Jaroslav KASAN. Výzkum současné hudebnosti. Díl 2. Praha: Svoboda, HEPNER, Vladimír a Iva MAŘÍKOVÁ. Průzkum postojů české ver ejnosti k populárním zpěvákům. Praha: U stav pro výzkum kultury,

12 jednotlivých hudebních druhů v rozhlase a televizi, za málo hrané byly nejčastěji považovány country & western, opereta a muzikál. Za hodně hrané pak taneční píseň, beat a dechovka. Rozsáhlým průzkumem, který proběl na samém počátku 90. let, byl Výzkum hudebnosti Jaroslava Kasana. Ten v mnohém navázal na své a Karbusického výzkumy z 60. let. Rozhodl se i zde zachovat věrnost technice zvukového dotazníku, v němž bylo zahrnuto 23 ukázek reprezentujících jednotlivé hudební styly. Vzorek reprezentativní pro českou populaci od 15 let se skládal z 928 zkoumaných osob. Metodou sběru dat byl opět rozhovor vázaný na připravený dotazník. Při prezentaci jednotlivých ukázek respondenti využívali hodnocení třemi možnostmi mám rád, nemám rád, poslech nevadí. U vybraných skladeb se pak autor zabýval otázkou optimálního času poslechu tohoto typu hudby, představou respondentů o jeho oblibě v populaci nebo tím, kolik korun by byli ochotni zaplatit za koncert této hudby. Kasan se v tomto výzkumu značně zabýval populární hudbou. Zjišťoval její důležitost v životě lidí (na škále od 1 do 7) a kdy a jakým způsobem došlo k zájmu o ní. V dotazníku bychom našli také specifické otázky týkající se rockových koncertů jako zdála se Vám hlasitost hrající kapely na pódiu přiměřená?, bylo rozumět slovům textů písniček na takovém koncertu? či vyvolávala ve Vás účast na takovém koncertu nějaké zvláštní pocity, nálady a podobně?. Zjišťovaly se rovněž zdroje poslechu populární hudby, vlastnictví zařízení k poslechu hudby nebo také to, zda respondenti někdy hlasovali v anketách populární hudby, zda si občas pro sebe zazpívají, jestli hrají na hudební nástroj a jaké tři skladby by si s sebou vzali na dovolenou. V závěru dotazníku se nacházely otázky směřující na věk, pohlaví, povolání, velikost bydliště a kraj původu respondentů. Jako nejvíce preferovaný žánr hudby z výzkumu vzešel muzikál, větší než 50% oblibu získal také šanson a populární stylizace lidovky. Naopak nejméně oblíbený a zároveň nejméně tolerovaný typ hudby představovala elektronická hudba. Nyní se zaměřme na zjištění týkající se populární hudby. Pro polovinu respondentů měla tato hudba v životě pozitivní roli. Ta ovšem souvisela silně s věkem, u nejmladších lidí byla její důležitost největší, s přibývajícími roky pak klesala. Jako nejčastější zdroj poslechu populární hudby se ukázal rozhlas (v drtivé většině případů), následován kazetovým magnetofonem, který upřednostňovali hlavně nejmladší generace a studenti (u nich představoval hlavní zdroj poslechu hudby). Kasan se, jak jsem již naznačila, zabýval problematikou rockových 7 KASAN, Jaroslav. Výzkum české hudebnosti Praha: Výzkumné oddělení Českého rozhlasu,

13 koncertů. Zhruba polovina respondentů se rockového koncertu někdy zúčastnila, hlasitost zvuku považovalo přibližně 31% z nich za přiměřenou. Zbytek pak za hlučnou až ohlušující. Tento fakt přitom opět velmi souvisel s věkem, mladším respondentům se hlasitost častěji zdála akorát, starším více často až jako ohlušující. Slova písní na těchto akcích převládající části respondentů (55%) připadala částečně srozumitelná, asi 21% srozumitelná a zhruba dalším 21% téměř nebo úplně nesrozumitelná. V dotazníku se nacházela i speciální otázka zjišťující pocity účastníků rockových koncertů. Největší část (asi 38%) z nich vnímala hlavně rytmus a nechávala se jím unášet, 27% pak tyto koncerty nijak zvlášť neprožívalo, 16% pociťovalo své fanouškovství a sounáležitost s ostatními podobně zaměřenými posluchači, 5% toužilo podobat svému oblíbenému hudebníkovi, ve 3% z respondentů koncerty probouzely zaměření na svou fyzickou sílu, 2% dotazovaných zažívala přání vyniknout a zbylých 6% mělo nějaký jiný pocit. Jednou z dalších věcí, kterou se Kasan zabýval, byl i vznik zájmu o populární hudbu. U největší části respondentů tento zájem podnítili přátelé a došlo k němu nejčastěji mezi 10. a 15. rokem jejich života. V roce 2001 proběhl pod vedením Mikuláše Beka významný výzkum české hudebnosti, kterého se zúčastnilo 1067 respondentů ve věku 18 až 75 let. Výzkum formou slovních dotazů vázaných na dotazník zjišťoval návštěvnost hudebních představení, vlastní provozování hudby a hudební vzdělání, vlastnictví hudebních nosičů, hudební preference, mínění respondentů ohledně kulturní politiky a zastoupení české produkce v rozhlase. Dotazník byl obohacen o vlastní zařazení respondenta k sociální třídě. Tazatel měl na závěr za úkol u každého z respondentů posoudit úroveň domácnosti (od velmi chudé k velmi bohaté), typ bydlení, obtížnost rozhovoru a jak moc se osoba o dotazník zajímala. Při zjišťování hudebních preferencí bylo využito 21 hudebních žánrů a stylů a hodnocení na škále od 1 do 5. Bek se pokusil na základě výsledků o jakousi typologii posluchačů. Ze sociologických postojů jej zajímalo, zda jsou respondenti věřící, jaký mají názor na konkrétní národnostní menšiny a problematické sociální skupiny a jaké je jejich politické zaměření. V neposlední řadě byly respondentům položeny otázky směřující na sociodemografické údaje (pohlaví, rok narození, dosažené vzdělání, měsíční příjem, typ zaměstnání, velikost obce, vzdálenost bydliště od krajského města). Výsledky autor shrnul v publikaci Konzervatoř Evropy?: k sociologii české hudebnosti. 8 Nyní uvedu 8 BEK, Mikula s. Konzervator Evropy?: k sociologii české hudebnosti. Brno: U stav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně,

14 některé z hlavních výsledků týkajících se hudebních preferencí. V rámci celé české populace se vůbec nejoblíbenějším žánrem v Bekově výzkumu stalo country & western s průměrným hodnocením 3,61 (kdy nejlepší možný stupeň byl 5), následováno popem (3,58), muzikálem (3,53), rockem 60. let (3,52) a folkem (3,36). Podle kritéria věku byly výsledky následující: respondenti do 24 let věku nejvíce preferovali rock, dotazovaní ve věku od 24 do 29 let pop, od 30 do 39 let muzikál, od 40 do 49 let country & western stejně jako skupina ve věku 50 až 59 let. Respondenti starší 60 let pak nejpozitivněji posuzovali dechovku. Co se týče vzdělání respondentů, ti se základním vzděláním nejvíce preferovali lidovou hudbu, vyučení nebo se středoškolským vzděláním bez maturity pak hudbu country & western, středoškolsky vzdělaní respondenti s maturitou měli nejvíce v oblibě muzikál, vysokoškolsky vzdělaní hudbu folkovou. V publikaci Jak posloucháme hudbu? Vztah obyvatel České republiky k hudbě a jejímu poslechu 2009 Radima Bačuvčíka jsou k dispozici výsledky výzkumu, který proběhl od října roku 2008 do června roku Jako metoda sběru dat byl zvolen tištěný dotazník, který naprosto náhodně šířili k obyvatelům České republiky ve věku 12 až 80 let studenti Univerzity Tomáše Bati. Z důvodu nedostatečného proniknutí dotazníku do oblasti Čech byla využita také jeho online verze. Respondenti údaje vyplňovali sami bez přítomnosti tazatele. Celkový počet kompletních dotazníků byl zredukován (kvůli převládajícímu zastoupení obyvatel Moravy) na konečných Pro výzkum tohoto typu snad již obligátní otázky dotazníku směřovaly na věk, pohlaví, vzdělání, hudební vzdělání, povolání, velikost bydliště (obce) a kraj. Tyto údaje pak byly uvedeny do souvislostí s těmito následujícími: popis vlastního celkového vztahu k hudbě, čas věnovaný poslechu hudby, zdroj a místo poslechu a frekvence poslechu jednotlivých stylů (na výběr jich bylo 10). V další části dotazníku byl respondent vyzván k určení svého nejoblíbenějšího z daných 10 stylů, k preferovanému stylu poté náležely dotazy týkající se způsobu, jakým tuto hudbu poslouchá (soustředí se na ni nebo slouží jen jako kulisa), souvislosti poslechu s aktuální náladou, důležitosti jednotlivých faktorů hudby (text, hudební nápady a další) a slovních pojmů, se kterými si respondent hudbu spojuje. Další dotazy se zaměřily na nákup či jiné pořizování hudebních nahrávek a návštěvy hudebních představení. Většina jednotlivých kategorií údajů byla vložena vzájemně do souvislostí. Kategorií hudby, kterou si alespoň občas pustí nejvíce lidí, se stal pop a melodický rock (81,1% z dotazovaných), s 62,8% pak následoval folk a country, nejhůře v tomto případě dopadl hip hop (33,8%) a soudobá vážná hudba (32,2%). Z ohledu preferencí jednotlivých hudebních kategorií drtivě ostatní převýšil styl pop a melodický rock. Jako 14

15 svůj nejoblíbenější jej vybralo 37,5% respondentů, druhým nejpreferovanějším stylem se pak stala dechovka už jen s 11,7%. Nejméně lidí zvolilo za svůj nejoblíbenější hip hop (3,5%) a soudobou vážnou hudbu (0,6%). Na poslech hudby se podle získaných dat nejvíce soustředili příznivci hudby vážné, klasické i soudobé, v závěsu za nimi stáli příznivci hip hopu a jazzu a blues. Jako kulisa naopak slouží hudba nejčastěji příznivcům taneční hudby a popu a melodického rocku. 9 Jmenovat můžeme také práci Výzkum hudebních preferencí vysokoškolské mládeže v Evropě a České republice 10 Bedřicha Crhy a kolektivu z roku Ti využili 33 ukázek různých stylů a žánrů k zjištění jejich preference, tolerance a schopnosti je identifikovat u vysokoškolských studentů u nás a v Evropě. Tato data byla dále uvedena do souvislostí s pohlavím, hudebním vzděláním a hudební aktivitou respondentů. Výsledky výzkumu jsou však zkresleny faktem, že se jej účastnili především aktivní hudebníci a studenti s hudebním vzděláním (vážná hudba skončila jako nejpreferovanější). Jako nejvíce preferovaný typ hudby vzešla z tohoto průzkumu hudba romantismu, dále rock n roll, soul a hudba klasicismu. Naopak elektronická hudba, dechovka a electro dance se těšily nejmenší oblibě. Stejné údaje byly zjištěny i v rámci problematiky tolerance jednotlivých typů hudby. V případě ukázek folku, art rocku, elektronické a lidové hudby dotazovaní nejčastěji vůbec netušili, o jaký žánr nebo styl se jedná, nejsprávněji identifikovali hudbu reggae, rock n rollu a muzikál, nesprávně naopak hlavně rock, rhytm n blues a spirituál. V roce 2011 na Masarykově univerzitě v Brně vznikla bakalářská práce na téma Rockové publikum v Brně. 11 V tomto sociologickém výzkumu se autor Ivo Patočka rozhodl pomocí dotazníku, který šířil na několika místních rockových koncertech, charakterizovat publikum rockové hudby v Brně. U respondentů jej zajímala preference jednotlivých typů hudby, návštěvnost koncertů několika různých žánrů, styl oblékání na tyto koncerty, hra na hudební nástroj, zdroj poslechu rockové hudby, pořizování nahrávek nebo konzumace alkoholu či drog. Z hlavních výsledků je patrné, že účastníky takových koncertů představují poměrně vyrovnaně jak muži, tak i ženy, průměrně staří 22 let. 9 BAČUVČÍK, Radim. Jak posloucháme hudbu?: vztah obyvatel České republiky k hudbě a jejímu poslechu vyd. Zlín: Radim Bačuvčík - VeRBuM, CRHA, Bedřich a kol. Výzkum hudebních preferencí vysokoškolské mládeže v Evropě a České republice [online]. 1. elektron. vyda ní. Brno: Masarykova univerzita, 2013 [cit ]. Dostupné z: 11 PATOČKA, Ivo. Rockové publikum v Brně [online]. Brno, 2011 [cit ]. Bakala řska pra ce. Masarykova univerzita, Filozoficka fakulta. Vedoucí pra ce Mikula s Bek Dostupné z: < 15

16 Především se jedná o studenty, a to z velké části humanitního studijního zaměření. Nejvíce preferovanými typy hudby jsou mezi nimi rock, punk a ska. Autor si kladl za cíl, najít mezi dotazovanými rovněž příslušníky různých s rockovou hudbou spojených subkultur, což se mu však podařilo jen v malém procentě případů. Životní styl převládající části respondentů nebyl nijak svázán s rockovou hudbou. Na základě získaných dat autor kategorizoval brněnské rockové publikum do tří skupin publikum spojené s rockem v uším smyslu, v širším smyslu a s neutrálním postojem k rocku. První z nich představují lidé, především muži od 25 let, kteří například často nosí s rockem související oděv, a to nejen na koncerty, nekonzumují drogy, nicméně alkohol ano. Do druhé skupiny spadala většina respondentů, jednalo se o lidi (v tomto případě muže i ženy ve vyrovnaném poměru), kteří mají rockovou hudbu rádi, ale poslouchají také jiné žánry a styly. Speciální oděv obvykle nenosí. Často navštěvují rockové koncerty, ale stejně tak rádi poslouchají rockovou hudbu i doma. Poslední skupinu zastupují respondenti, kteří rock poslouchají jen občas, na koncerty vyrážejí taktéž jen čas od času, a to spíš kvůli seznámení se s jinými lidmi nebo kvůli přátelům než kvůli hudbě. 16

17 3. Charakteristika zvoleného hudebního období Pro svůj výzkum jsem zvolila etapu z historie rockové hudby, dobu druhé poloviny 60. let 20. století se zaměřením na angloamerickou oblast. V rockové hudbě této doby lze postihnout několik souběžně se projevujících tendencí a právě nejvýznačnějšími z nich se budu v této práci více zabývat. Označení druhá polovina 60. let, tedy ohraničení roky 1965 a 1969, plní samozřejmě spíše rámcový účel a slouží především k snadnějšímu uchopení zkoumaného tématu. Není možné tento úsek nepřirozeně oddělit od dění před rokem 1965 ani po roce Zastřešuje období, ve kterém se dostávaly do popředí různorodé nové podněty a kdy rocková hudba vyzrávala. Mnohé zdroje zasazují vznik rocku jako takového, po ústupu jeho počáteční etapy v podobě rock n rollu, přímo do poloviny 60. let. 12 To nemusí být překvapivé, jelikož právě v roce 1965 se plné síle projevilo několik z hlavních charakteristik rockové hudby 60. let a došlo k různým význačným skutečnostem. Kupříkladu The Beatles vydali své album Rubber Soul, které znamenalo první krok k jejich artificiálním počinům, kapela The Byrds nahrála skladby Mr Tambourine Man a Turn! Turn! Turn! považované za počátky stylu folk rocku, vznikalo hnutí hippies a tudíž i psychedelická hudba s ním spojená, kapela The 13th Floor Elevators poprvé použila termín psychedelický rock a takto by bylo možné pokračovat. Rokem 1969 nicméně není možné násilně ukončit všechno to, čím se budu na následujících stranách zabývat, rocková hudba se ani poté nepřestala vyvíjet a nadále čerpala z toho, co vzešlo z 60. let a tyto podněty rozvíjela a přetvářela a zohledňovala zase nové impulsy, ostatně jak to v rockové hudbě platí až dodnes. 3.1 Období druhé poloviny 60. let v angloamerické rockové hudbě nástin tehdejší situace a tendencí v rocku Kořeny rocku leží již v 50. letech 20. století v USA, kdy se postupným spojováním vlivů černošského rhythm & blues a hudby bělošského country & western zrodil rock n roll, neuhlazená hudba mladé generace, s elektricky zesíleným zvukem, jednoduchou, údernou melodikou i rytmikou tanečního charakteru a výraznou vokální složkou. Za jeho prvního skutečně úspěšného představitele bývá obecně považován Bill 12 MIDDLETON, Richard. Heslo Rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. Svazek 20. New York: Grove, 2001, s

18 Haley se svou nahrávkou skladby Rock Around The Clock z roku Brzy na to se prosadili čelní představitele této hudby Elvis Presley, Chuck Berry nebo Jerry Lee Lewis. Na počátku 60. let nicméně rock n roll ustoupil do pozadí, jeho prvky byly stále využívány, avšak rozmělnily se spíše do sféry popové hudby. O oživení původních rockových principů se zasloužili v roce 1964 liverpoolští The Beatles jako součást tzv. britské invaze, kdy kapely z Velké Británie cestovaly s nevšedními úspěchy do USA, kde podnítily nový zájem o tuto hudbu. 13 Od poloviny 60. let se pak mluví o této hudbě již jako o rocku a nastává její obrovský rozmach. Po útlumu své prvotní fáze, rock n rollu, se rocková hudba nyní rozvětvuje a zároveň pevně vymezuje svůj charakter. Obohacuje se o prvky typické pro jiné hudební oblasti (folk, jazz, blues, country, vážná hudba), rozrůstá se její instrumentář rockoví umělci začleňovali do svých skladeb nástroje jako je indický sitár, mellotron (předchůdce syntezátorů) nebo dechové nástroje. Postupně nebyly výjimkou tendence zvyšovat komplikovanost kompozice skladeb, jež se projevovaly nepravidelnými a složitými rytmy, čerpáním inspirací z vážné hudby nebo experimenty s možnostmi nahrávacího studia. Rock nyní získával také silný ideový náboj, stal se hudbou generace hippies, která se vymezovala proti konzumní společnosti a nenásilně prosazovala hodnoty míru a svobody. Pro ustavení rocku jako žánru hrálo toto období zajisté nenahraditelnou roli. Další dekády nadále hudebně čerpaly z šedesátých let, vždyť již v té době vznikly dvě z hlavních tendencí rockové hudby dalšího desetiletí progresivní rock a hard rock. Mnozí považují za první zásadní rockovou kapelu již zmiňované The Beatles, ti jako by ve své tvorbě, s trochou nadsázky, odráželi celkový vývoj rockové hudby tohoto období. V počátcích jejich kariéry ostatně najdeme méně složité rock n rollové písně, avšak dále, zhruba od poloviny 60. let, si můžeme všimnout narůstající komplikovanosti skladeb a posunů do jiných stylů a žánrů s velkou touhou experimentovat. Na následujících stranách nastíním hlavní tendence, jimiž se rocková hudba v druhé polovině 60. let ubírala. Pokusím se vyčlenit a popsat nejvýraznější podstyly, které vznikly nebo dosáhly svého vrcholu právě v onom období. Je však nutné počítat s tím, že i přes některé jasné znaky jednotlivých hudebních stylů zůstane jejich 13 DORŮŽKA, Lubomír. Heslo Rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK, Igor WASSERBERGER, et al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s

19 charakteristika vždy více či méně orientační. Jak koneckonců píše například Josef Vlček, 14 přesné vymezení konkrétního hudebního stylu v populární hudbě je často problematické. Styly se různě překrývají, prostupují a prolínají, odlišují se někdy ve velmi malých drobnostech. A jelikož takových stylů existuje nespočet a stále se utvářejí nové, je obtížné přesně určit, co pod onen jeden styl spadá a co už ne. Obdobné je to i se zařazením interpreta pod jeden jediný typ hudby, málokterý umělec se během své tvůrčí kariéry drží striktně jen jednoho, spíše naopak ve své tvorbě reflektuje více vlivů. To platí také pro mnou zkoumané období v hudbě, jednotlivé tendence se neprosazovaly izolovaně od ostatních. Proto nás nesmí překvapit, že jedna a tatáž kapela je přiřazována třeba k psychedelickému rocku, blues rocku i hard rocku zároveň Blues rock Význačnou tendenci druhé poloviny 60. let představovalo zohledňování prvků černošského blues do bělošské rockové hudby. Tento proud můžeme pojmenovat blues rock. Kombinuje element tradiční bluesové písně a instrumentální improvizace spolu s pro rock typickým elektrickým zesílením zvuku a nástrojovým obsazením. 15 Nejzásadnější role v této hudbě patří podle slovníku The New Grove Dictionary of Music and Musicians elektrické kytaře, která se ve své hře opírá o bluesové pentatonické vzorce, charakteristické jsou blue notes. 16 Typickým pro blues rock je přejímání písní černošských bluesových hudebníků a jejich úprava do rockové aranže, stejně tak jako vlastní rocková tvorba obohacená prvky a znaky bluesové hudby. 17 Tento směr získal hlavní slovo sice až ke konci 60. let, avšak jeho kořeny začaly vyrůstat už dříve. Jsou pevně spjaty s Velkou Británií, kde v klubech vystupovali američtí bluesmani jako Muddy Waters či Otis Spann. Hudba hraná v těchto klubech silně 14 VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. 1. vyd. Praha: U stav pro kulturně výchovnou činnost, 1988, s Heslo Blues-rock. In: Allmusic [online] [cit ]. Dostupné z: 16 Podle Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby (MATZNER, Antonín. Heslo Blue notes. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK, Igor WASSERBERGER, et al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980.) jsou blue notes v evropském smyslu nepřesně intonované intervaly, které jsou pozůstatkem svéra zného intonačního cítění černos ských lidových zpěva ků, odkud se přenesly i do na strojové hry (strana 54). Ke vzniku blue notes pomohlo nejspís střetnutí původního, pro africkou hudbu za kladního, pentatonického systému s tradičním evropským durmollovým. Z harmonického hlediska blue notes neoslabují tóninový charakter, vzniklý efekt je nositelem zvla s tního výrazového napětí, příznačného zejména pro melodický kolorit blues. (strana 55) 17 MOORE, Allan F. Heslo Blues-rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. Svazek 3. New York: Grove, 2001, s

20 ovlivnila jejich návštěvníky Johna Mayalla, Jimmyho Page či Erica Claptona, budoucí členy The Rolling Stones, The Yardbirds, Fleetwood Mac a další. Blues zaujalo tyto osobnosti natolik, že se jej rozhodly hrát také, zároveň jej však brzy začali posouvat dál rockovějším směrem. Zhruba v polovině 60. let se tedy již postupně ustaloval styl blues rocku díky těmto evropským hudebníkům, kteří posílili elektrické blues ještě hlasitějšími a dravějšími kytarami. 18 Průběh vývoje velmi ovlivnili například The Rolling Stones, The Yardbirds nebo The Animals. Ve své rané tvorbě využívali repertoáru amerických bluesmanů a následně ani ve svých vlastních, více rockově orientovaných skladbách, nezapomněli na své bluesové kořeny. Některé kapely se však striktně držely tradiční bluesové hudby, takovými byli Bluesbreakers Johna Mayalla. K nim se roku 1965 přidal Eric Clapton a rok na to vyšlo jejich společné a velmi úspěšné album Bluesbreakers With Eric Clapton. Tento moment považuje například Piero Scaruffi 19 za vznik a úplné definování stylu blues rocku. Clapton poté založil zásadní blues-rockové trio složené z vynikajících instrumentalistů s názvem Cream. Mayall spolupracoval také s Peterem Greenem, ten posléze založil novou kapelu, která se rovněž stala jednou z nejvýznamnějších bluesrockových formací konce 60. let, řeč je o skupině Fleetwood Mac. 20 V americkém prostředí kombinaci blues a rocku prosazoval mimo jiné hráč na harmoniku Paul Butterfield, kapela Canned Heat, John Hammond Jr., Roy Buchanan, Stevie Ray Vaughan, Johny Winter či písničkář Bob Dylan. 21 Element blues je znatelný rovněž v tvorbě proslulého rockového kytaristy Jimiho Hendrixe, zpěvačky Janis Joplin nebo kapely The Doors. Jak už jsem zmínila, blues rock získal svou největší popularitu především koncem 60. let. V té době jej hráli i hard rockové kapely jako Led Zeppelin, Free či Jeff Beck Group. Právě bluesově orientovaný rock se považuje za jeden z hlavních zdrojů vzniku stylu hard rocku, a to díky dravosti hry elektrické kytary a celkově tvrdšímu zvuku. 18 BOGDANOV, Vladimir, Chris WOODSTRA a Stephen Thomas ERLEWINE. All music guide to the blues: the definitive guide to the blues. 3. vyda ní. San Francisco: Backbeat Books, 2003, s SCARUFFI, Piero. A history of rock music. New York: iuniverse, 2003, s BOGDANOV, Vladimir, Chris WOODSTRA a Stephen Thomas ERLEWINE. All music guide to the blues: the definitive guide to the blues. 3. vyda ní. San Francisco: Backbeat Books, 2003, s Tamtéž, s

21 3.1.2 Psychedelický rock Jako možná nejpříznačnější směr rockové hudby druhé poloviny 60. let je pojímán psychedelický rock, hudba, která se silně váže ke generaci hippies. Pojem psychedelický rock se dá víceméně (přestože ne úplně) ztotožnit s termíny acid rock, head music, flower power music nebo San Francisco sound. Právě se San Franciscem je úzce spjata hlavní scéna tohoto směru. Do nyní již proslulé městské čtvrti Haight-Ashbury, dříve obydlované beatnickými básníky, se v polovině 60. let sjížděla a stěhovala mládež ze všech koutů USA. Stala se centrem vznikající kultury hippies, nového pohledu na život a zároveň rodící se psychedelické hudby. 22 Za jednu z prvních skutečně psychedelických kapel jsou považování Charlatans, taktéž pobývající na Haight-Ashbury. Ti za pomoci umělce Billa Hama v roce 1965 začali na svých koncertních vystoupeních promítat na zeď zahřívanou směs vodových barev a oleje, která se vlivem změny teploty různě přetvářela. Výsledný dojem obrazců byl srovnatelný s vizemi člověka po užití drogy LSD. 23 Největší průlom psychedelické hudby nastal v souvislosti s kultovním létem roku 1967, tzv. Summer of Love, Létem lásky. 24 Hnutí hippies a rovněž i tato hudba je nedílně svázáno s drogami, pacifismem, svobodou, nenásilným protestem proti konzervatismu, konzumní společnosti a válce ve Vietnamu. Zanedlouho se ovšem z psychedelie stal spíše jen komerčně úspěšný produkt. 25 Psychedelický rock je charakteristický určitým nadreálnem. Stejně jako zastánci hnutí hippies, projevuje i hudba této generace silný zájem o spirituální složku bytí. Psychedelická hudba se do jisté míry pokouší navodit obdobné psychofyzické stavy, jakých dosahuje člověk po požití halucinogenních drog. Při užití drogy pak tato hudba měla posloužit jako katalyzátor zesílení prožitku stavu rozšířeného vědomí. K dosažení těchto účinků přispívaly pro psychedelii typické elektronicky získané zvuky a efekty, dlouhá a improvizovaná sóla, patrná je inspirace v indické kultuře a východní filozofii. Živá představení umělců pak byla často doprovázena tzv. light shows a různými projekcemi (viz barevné projekce skupiny Charlatans výše), 26 což dopomáhalo 22 LINDAUR, Vojtěch. Šance sněhových koulí v pekle. Vyda ní první. Praha: Maťa, 1999, s Tamtéž str VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. 1. vyd. Praha: U stav pro kulturně výchovnou činnost, 1988, s DORŮŽKA, Lubomír. Heslo Psychedelic music. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s tamtéž 21

22 ke kýženému efektu. Náměty textů se pak obracely k surrealismu, literatuře, filozofii či snům. Pokřivený pohled na realitu se odrážel i ve vizuální podobě obalů hudebních desek či plakátů, které překypovaly barvami a surrealistickými motivy s typickým deformovaným písmem. To vše představovalo jistý odklon od rockového mainstreamu té doby, psychedelický rock můžeme tedy považovat za jakéhosi předchůdce progresivního rocku či art rocku. 27 Zvláštností psychedelického rocku v kontextu rockové hudby dané doby je i používání netypických nástrojů. Oblíbeným byl tradiční indický nástroj sitar (objevuje se kupříkladu ve skladbě Paint it Black od kapely The Rolling Stones či Within You Without You kapely The Beatles). Mezi představitele psychedelického směru v rocku patří předně mnoho kapel z prostředí San Francisca, zásadními byli Jefferson Airplane či Grateful Dead. V jiných koutech USA se psychedelie ujali kultovní The Doors, do jisté míry The Velvet Underground nebo The Jimi Hendrix Experience. Její vlivy však najdeme u naprosté většiny rockových kapel té doby. Dalším významným centrem psychedelické hudby byla Velká Británie, především Londýn. Na britské hudební scéně si psychedelické projevy získaly místo v tvorbě Pink Floyd nebo na pozdějších albech The Beatles především na deskách Revolver a Sgt.Peppers Lonely Hearts Club Band Folk rock Podle Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby 29 vznikl styl folk rocku integrací folkového revivalu s hudbou rockových kapel zhruba v polovině 60. let. Zároveň je folk rockem možné nazvat úpravy lidových písní do rockové aranže. Proces propojování folku a rocku je spojován především se dvěma jmény. Známějším z nich je Bob Dylan, v jehož hudbě v dané době došlo ke změně svůj folkový projev doplnil o rockovou doprovodnou kapelou. To podnítilo obrat i u dalších folkových písničkářů, mezi jinými u newyorkské dvojice Simon and Garfunkel. 30 Kromě 27 O BRIAN, Lucy M. Heslo Psychedelic rock, In: Encyklopedia Britannica [online] [cit ]. Dostupné z 28 tamtéž 29 DORŮŽKA, Petr. Heslo Folk rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s LAING, Dave. Heslo Folk-rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. Svazek 9. New York: Grove, 2001, s

23 Dylana se na ustavení stylu značně podílela kapela The Byrds pocházející z Los Angeles. 31 Podle hudební encyklopedie The New Grove Dictionary of Music and Musicians to byla právě tato kapela, kdo inspiroval Boba Dylana k vykročení rockovějším směrem. Zmíněná encyklopedie spojuje s The Byrds vznik stylu folk rocku v pravém slova smyslu a to konkrétně v souvislosti s jejich přepracováním písní folkařů Petea Seegera (píseň Turn! Turn! Turn!) a Boba Dylana (píseň Mr. Tambourine Man) do podoby s klasickým rockovým obsazením kapely. 32 Folk rock se brzy začal prolínat s psychedelickým hnutím, 33 proto není překvapivé, že jsou kapely představující psychedelickou hudbu často označovány rovněž za folk rockové. Příkladem mohou být již zmiňované přední psychedelické kapely Jefferson Airplane a Grateful Dead. Příznačným jevem folku a rovněž folk rocku jsou vokální skupiny, z nejznámějších The Mamas and The Papas, The Beach Boys nebo Peter, Paul and Mary. Z široké řady dalších představitelů tohoto stylu můžeme jmenovat Joan Baez, The Lovin Spoonful, The Turtles, Neila Younga či Leonarda Cohena Hard rock Hard rock, v překladu tvrdý rock, je dalším stupněm vývoje rockové hudby, s jehož zrodem je spojena éra konce 60. let. K utvoření tohoto stylu dopomohla situace rockové hudby ve Velké Británii i USA, kde tvrdší rockové kapely předpověděly tento směr zdůrazněným zesílením a výraznými kytarovými riffy. Později u hard rocku došlo ještě k většímu zostření, celkovému přitvrzení zvuku, jak už samotný název naznačuje, a k posunu do rychlejšího, hlasitějšího a hutnějšího typu rockové hudby. 34 Charakteristický pro hard rock je sklon upřednostňovat rytmickou složku před složkou melodickou. 35 Základy stylu se obecně kladou do souvislosti s původně bluesově naladěnou kapelou Led Zeppelin. Ti navázali na neustálé přitvrzování zvuku v tvorbě Cream, The Rolling Stones, The Yardbirds, The Kinks, Jimiho Hendrixe a dalších. S využitím 31 DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby vyd. Praha: Mlada fronta, 1981, s LAING, Dave. Heslo Folk-rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. Svazek 9. New York: Grove, 2001, s VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. 1. vyd. Praha: U stav pro kulturně výchovnou činnost, 1988, s SCARUFFI, Piero. A history of rock music. New York: iuniverse, 2003, s DORŮŽKA, Petr. Heslo Hard rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s

24 rychlejšího tempa, hutné hry na elektrickou kytaru a hlasitého osobitého hlasového projevu zpěváka Roberta Planta v roce 1969 představili svými dvěma prvními alby proud hudby, jenž se dostal do povědomí jako hard rock. Styl se v Británii brzy začal těšit rostoucí oblibě a mnoho nových kapel se pod něj podepisovalo. Mezi ně řadíme kapelu Deep Purple, která se stala jedním z čelních zástupců stylu, dále například Slade, americké Grand Funk Railroad či Mountain. 36 Hard rock se záhy u některých kapel začal přetvářet na ještě tvrdší a temnější žánr hudby heavy metal. Za jeho první představitele jsou považováni Black Sabbath s jejich stejnojmenným albem vydaným již v roce V 70. letech se dostalo na scénu mnoho interpretů zohledňujících hard rockové principy, mezi něž patří australští AC/DC, američtí Aerosmiths či Lynyrd Skynyrd. Není překvapivé, že velká část hard rockových kapel měla velmi blízko k blues, poněvadž právě blues rock je jedním ze základních východisek tohoto stylu. 38 Hard rock podnítil vznik nejen heavy metalu. Mimo jiné například hard rocková kapela The Stooges svými syrovými vokály proloženými drsnými riffy spolu s potřebou vzdoru připravila půdu pro vznik punk rocku už na počátku 70. let Progresivní rock/art rock Vymezení stylu progresivního rocku je poněkud obtížné (například Vlček ve své publikaci Rockové směry a styly 40 označuje progresivní rock za jeden z nejvíce zavádějících termínů v rocku), problematický je taktéž vztah tohoto stylu k art rocku. Mnozí tyto dva pojmy považují za synonyma, jiní vidí progresivní rock jako nadřazenou kategorii art rocku a dalších směrů, jiní opačně. 41 I přes náročnost terminologického vymezení lze snad progresivní rock a zároveň i art rock vystihnout jako tendenci k vyšším tvůrčím ambicím se záměrem dosáhnout větší uměleckosti. Hudba tohoto zaměření se vyznačuje rostoucí složitostí kompozice, snahou přiblížit rock k vážné hudbě nebo jej celkově povýšit na umění. Oproti běžným rockovým singlům se rovněž značně 36 tamtéž 37 Heslo Black Sabbath. In: VLČEK, Josef. Rock 2000: A - K. Praha: Jazzova sekce, 1982, s Heslo Hard rock. In: Allmusic [online] [cit ]. Dostupné z: 39 SCARUFFI, Piero. A history of rock music. New York: iuniverse, 2003, s VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. 1. vyd. Praha: U stav pro kulturně výchovnou činnost, 1988, s BLÜML, Jan. Art rock: stylově žánrový typ a jeho české varianty [online]. 2009, s [cit ]. Diplomova pra ce. Univerzita Palackého, Filozoficka fakulta. Vedoucí pra ce Ivan Poledňa k. Dostupné z: 24

25 prodloužila stopáž skladeb. Podstatnou složkou bývá rytmika, využívány jsou netradiční taktové hodnoty, komplikované rytmy a tempové zvraty. 42 Častým rysem progresivního rocku jsou taktéž citace děl vážno-hudebních skladatelů. Ozvláštněný instrumentář mnohdy zahrnuje syntezátory, smyčce, častá je například přítomnost flétny. Tyto nástroje nebyly doposud v rockové hudbě běžně užívány, své plné uplatnění našly právě až s progresivním rockem. Navíc se v rámci této tendence hudebníci čím dál více obraceli na možnosti nahrávacího studia, v němž byly elektronickou cestou vytvářeny různé efekty a úpravy zvuku. Typickými projekty progresivního rocku jsou tzv. konceptuální alba, kde jsou jednotlivé skladby propojeny určitým konceptem, společnou myšlenkou, která se odráží například i do designu obalu desky. Kořeny stylu byly zapuštěny ve Velké Británii, encyklopedie The New Grove Dictionary of Music je spojuje s rokem 1967 a dvěma konkrétními skladbami první je Strawberry Fields Forever od The Beatles, která je příkladem nového způsobu využívání studiové práce, kdy byly využity a spojeny dvě nahrávky s původně odlišnou rychlostí a rozdílem půltónu, 43 druhou A Whiter Shade of Pale seskupení Procol Harum, v níž je slyšet velmi silná inspirace stylem barokního skladatele Johanna Sebastiana Bacha. 44 Koncem 60. let vydala svůj debut pro tento směr důležitá kapela King Crimson, skutečného vrcholu styl dosáhl však až v 70. letech 45 spolu se skupinami Yes, Genesis a Pink Floyd. Zásadními hudebníky zastupujícími toto hudební odvětví jsou kromě již jmenovaných Frank Zappa, kapely Jethro Tull nebo The Who. Progresivní rock se osobitým způsobem projevil silně i v Německu, kde získal označení krautrock. Jeho asi nejvýznamnějšími představiteli se stala skupina Kraftwerk nebo Tangerine Dream. Koncem 70. let se jako protipól progresivního rocku objevil punk rock, 46 jakožto hudba nepříliš komplikovaná, typická krátkými údernými skladbami bez velkých uměleckých ambicí, jež mnohdy budila až amatérský dojem. 42 Heslo Art rock. In: Encyclopedia Britannica [online] [cit ]. Dostupné z: 43 MACDONALD, Ian. Revoluce v hlavě: Beatles, jejich písně a 60. léta. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1997, s MOORE Alan F. Heslo Progressive rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. Volume 20. New York: Grove, 2001, s BLÜML, Jan. Art rock: stylově žánrový typ a jeho české varianty [online]. 2009, s. 28 [cit ]. Diplomova pra ce. Univerzita Palackého, Filozoficka fakulta. Vedoucí pra ce Ivan Poledňa k. Dostupné z: 46 MOORE Alan F. Heslo Progressive rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. New York: Grove, 2001, s

26 3.1.6 Jazz rock Jazz rock či rock jazz je dalším ze stylů, jež vykrystalizovaly na konci hudebně velice produktivních 60. let. V této době došlo k narůstání kontaktů mezi rockem a jazzem. 47 Termín lze zjednodušeně definovat jako aplikaci složek jazzu do rocku a opačně. Podle Vlčka 48 vznikal třemi způsoby: spojením bělošského bluesového revivalu s jazzem (představiteli tohoto typu jsou Graham Bond Organisation, Manfred Mann nebo Cream); druhý způsob zrodu jazz rocku Vlček vidí v propojení progresivního rocku s jazzem, což reprezentují Blood, Sweat and Tears či Frank Zappa; poslední cestu představuje zájem jazzových muzikantů o techniky a možnosti rockové hudby. Mezi tyto řadíme například Milese Davise a Herbieho Hancocka. Jisté charakteristiky má jazz rock společné s progresivním rockem (proto se občas můžeme setkat s jazz rockem jakožto jeho podkategorií). Oba směry vyvěrají z předpokladu vysoké dovednostní úrovně hudebníků a z touhy po náročnější a vyzrálejší kompozici. V rocku ovlivněném jazzem narazíme na dlouhá a komplikovaná instrumentální sóla, jamování a výpůjčky z jazzového instrumentáře v podobě dechových nástrojů. 49 Dechy byly součástí tvorby již jmenovaných Blood, Sweat and Tears či Bluesbandu Paula Butterfielda. Jazz si z rocku na oplátku zase bral především v oblasti rytmiky a elektronických nástrojů. 50 V 70. letech pak rockové prvky v oblasti jazzu naprosto zdomácněly a staly se jeho běžnou součástí. Zajímavým a příznačným jevem pro sféru jazz rocku je vytváření tzv. super groups, neboli super kapel, což byla krátkodobá a příležitostná seskupení špičkových muzikantů. 51 Výše zmíněné představitele můžeme doplnit o kytaristu Larryho Coryella, baskytaristu Jacka Bruce (bývalý člen kapely Cream) či skupinu Weather Report. 47 DORŮŽKA, Lubomír. Heslo Jazz rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. 1. vyd. Praha: U stav pro kulturně výchovnou činnost, 1988, s DORŮŽKA, Lubomír. Heslo Jazz rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby vyd. Praha: Mlada fronta, 1981, s DORŮŽKA, Lubomír. Heslo Jazz rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s

27 3.1.7 Country rock Country rock je možné jednoduše vyložit jako prolínání prvků rocku s prvky hudby country & western, lidové hudby USA. Jeho vznik se tedy spojuje s okamžikem, kdy rockoví hudebníci začali využívat nástroje charakteristické pro country hudbu (banjo, steel kytara, housle), přejali tradiční písně i hlasový projev tohoto žánru a současně ve své vlastní tvorbě odráželi jeho příznačné prvky. 52 Hlavními centry country rockových tendencí byla Kalifornie a jih USA. Za první představitele tohoto směru některé zdroje považují kapelu Nitty Gritty Dirt Band s jejich stejnojmennou deskou z roku Výčet interpretů spadajících pod tento styl se v mnoha případech podobá seznamu folk rockových umělců. Jmenovat můžeme Boba Dylana či Joan Baez, kteří se poté, co opustili pole protest songů, začali obracet také k vlivům country hudby. 54 Stejně tak se o country zajímali kupříkladu Grateful Dead a The Byrds. Člen druhých jmenovaných Gram Parsons je pokládán za jednu z nejzásadnějších osobností oblasti country rocku. 55 Parsons kapelu The Byrds brzy opustil, aby roku 1969 založil country rockové The Flying Burrito Brothers. 56 Mezi další významné představitele patří kapely Buffalo Springfield nebo Creedence Clearwater Revival. V 70. letech tuto hudbu pak zastupuje například kapela Lynyrd Skynyrd, ve stejné dekádě se proslavila pro country rock významná kapela Eagles. 52 DORŮŽKA, Petr. Heslo Country rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s tamtéž, s Heslo Country rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. Svazek 6. New York: Grove, 2001, s VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. 1. vyd. Praha: U stav pro kulturně výchovnou činnost, 1988, s Heslo The Flying Burrito Brothers. In: VLČEK, Josef. Rock 2000: A - K. Praha: Jazzova sekce, 1982, s

28 4. Pronikání angloamerické rockové hudby 2. poloviny 60. let do Československa Hudba, o které pojednává tato práce, se k nám v určitých formách dostávala poměrně bezprostředně bez výrazné prodlevy již v době svého vzniku. Přestože v Československu panoval komunistický režim, období druhé poloviny 60. let bylo spojeno s určitým uvolněním. Jak nasvědčují například příspěvky v oficiálním časopise Melodie nebo hitparáda Dvanáct na houpačce (později Třináct na houpačce a Čtrnáct na houpačce) v Českém rozhlase, aktuální rocková hudba z USA či Velké Británie u nás byla v jistých podobách k dispozici i široké veřejnosti. Navíc byla podle všeho také velmi oblíbená Způsoby pronikání západní rockové hudby do Československa Rádio Velmi důležitou cestou k zahraniční rockové hudbě bylo rádio Luxembourg, které vysílalo soudobou populární hudbu a které bylo na našem území možné naladit, byť v nepříliš dobré kvalitě. 57 Jinými zdroji této hudby v naší oblasti byly programy Odpoledne s hudbou na stanici Rádio Svobodná Evropa nebo hudební pořad Mikrofórum Českého rozhlasu, který se rovněž orientoval na světovou populární a rockovou hudbu. 58 Přístup k této hudbě v 60. letech nabízel zrovna tak i jiný pořad Českého rozhlasu, Dvanáct na houpačce (později Třináct a Čtrnáct na houpačce) manželů Jiřího a Miroslavy Černých. Jednalo se o hitparádu zahraničních i tuzemských skladeb. Aktuální žebříček hitů byl vždy otištěn v měsíčníku Melodie. Výjimkou v této hitparádě v druhé polovině 60. let nebyla jména jako The Beatles, 59 The Jimi Hendrix Experience, ŠTEFEČKOVÁ, Veronika. Rádio Luxembourg a jeho význam pre poslucháčov v socialistickom Československu (orálna história) [online]. Brno, 2012, s. 38 [cit ]. Bakala řska pra ce. Masarykova univerzita, Fakulta socia lních studií. Vedoucí pra ce Denisa Nečasova Dostupné z: < 58 KOŽĎÁLOVÁ, Bronislava. Vliv hnutí hippies na kulturu v Československu [online]. Olomouc, 2014, s. 39 [cit ]. Bakala řska pra ce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozoficka fakulta. Vedoucí pra ce Mgr. Jan Blüml Dostupné z: 59 Třina ct na houpačce. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 6, s tamtéž 28

29 The Rolling Stones, 61 Bob Dylan, 62 The Animals 63 a mnoho dalších zástupců oblasti rocku. Hitparáda však přerušila vysílání v roce 1969, kdy vedení rozhlasu rozhodlo pořad pozastavit kvůli protiokupačním myšlenkám zařazených skladeb. 64 Časopisecká publicistika Časopis Melodie sám o sobě představoval v té době poměrně bohatý zdroj informací. Nezabýval se zdaleka jen českou hudbou nebo produkcí ze sovětského bloku. Naopak se čtenáři na jeho stranách dočítali stejně tak o dění v angloamerickém hudebním prostředí. Jednalo se o krátké zprávy různého typu (například, že Bob Dylan nahrál velmi úspěšný singl Like a Rolling Stone, 65 nebo že se do čela britské hitparády dostala skladba A Whiter Shade of Pale nové kapely Procol Harum 66 ta je často považována za jeden z prvních krůčků progresivního rocku, jak bylo uvedeno již dříve) či vcelku podrobné profily hudebníků (kupříkladu Janis Joplin, 67 The Rolling Stones, 68 The Who 69, Jefferson Airplane 70 nebo The Beatles 71 ), recenze na LP desky nebo různě obsáhlé články zabývající se některými směry nebo fenomény rockové hudby (mimo jiné článek Psychedelic a pop avantgarda, 72 v němž jsou zmíněny znaky psychedelické hudby a jejich aplikace u kapel včetně Cream, The Yardbirds, The Beatles a dalších; nebo například článek Co je to rhythm and blues, 73 ve kterém autor píše o The Rolling Stones, Paulu Butterfieldovi, nebo o tom, jak se rhythm and blues promísilo s rock n rollem, tedy v podstatě o blues rocku). Kromě již zmiňované hitparády manželů Černých, Melodie zprostředkovávala pohled do singlových žebříčků v USA, Velké Británii i jiných zemích, v nichž samozřejmě rocková hudba figurovala. Čtenáři u nás měli tedy přehled o tom, které skladby a kteří umělci jsou v zahraničí na vrcholu oblíbenosti. 61 Třina ct na houpačce. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 4, s Třina ct na houpačce. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 10, s Dvana ct na houpačce. Melodie. Praha, 1965, roč. 3, č. 4, s HAVLÍK Adam. Západní hudba v Československu v období normalizace [online]. Praha, 2012, s. 87 [cit ]. Diplomova pra ce. Karlova univerzita, Filozoficka fakulta. Vedoucí pra ce PhDr. Michal Pullmann, PhD. Dostupné z: < 65 Stručně z celého světa. Melodie. Praha, 1965, roč. 3, č. 11, s Stručně z celého světa. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 8, s TŮMA, Jaromír. O Janis Joplin. Melodie. Praha, 1970, roč. 8, č. 4, s TŮMA, Jaromír. O Rolling Stones. Melodie. Praha, 1970, roč. 8, č. 2, s TŮMA, Jaromír. O The Who. Melodie. Praha, 1970, roč. 8, č. 6, s TŮMA, Jaromír. Jefferson Airplane. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 10, s DORŮŽKA, Petr. O Beatles. Melodie. Praha, 1970, roč. 8, č. 7, s TŮMA, Jaromír. Psychedelic a pop avantgarda. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 2, MÁCHA, Zbyněk. Co je to rhythm and blues. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 5, s

30 O mnohých interpretech, kteří se prosadili v 2. polovině 60. let, se v Melodii psalo až v 70. letech, a to i navzdory již probíhající normalizaci, kvůli které došlo ke zpřísnění komunistického režimu a opětovnému zavedení cenzury. Kupříkladu v roce 1972 se zde objevil profil kapely Creedence Clearwater Revival, 74 psalo se o Blood, Sweat & Tears, 75 Grand Funk Railroad 76 a dalších. Zároveň se v tomto časopise i nadále vyskytovaly informace i o jiných rockových kapelách (The Doors, The Beatles, The Animals), avšak v znatelně omezené míře oproti 60. létům. Melodie nebyla jediným časopisem, který informoval o dění na světové rockové scéně. Dalším takovým byl například magazín Mladý svět nebo měsíčník Pop Music Expres, který však vycházel pouze od dubna 1968 do konce roku 1969, kdy se znelíbil režimu. Už jen podle snímků titulních stran dostupných z webových stránek Muzea a archívu populární hudby, je patrné, že se toto periodikum zabývalo zahraniční rockovou hudbou. Na obalech jednotlivých čísel jsou k vidění jména Jimi Hendrix, The Doors, Led Zeppelin, The Beatles, Jefferson Airplane, Bob Dylan, The Who, The Rolling Stones, Canned Heat nebo The Beach Boys. 77 Desky angloamerické rockové hudby oficiálně vydané v Československu Informace o angloamerické hudbě tedy byly v Československu, dá se říct, přístupné, zásadním nedostatkem bylo, že u nás běžně nevycházely desky s touto hudbou. V rámci vydavatelství Supraphon a bratislavského Opusu k tomu nicméně čas od času docházelo, a to prostřednictvím tzv. Gramofonového klubu. Desky však byly dostupné pouze jeho členům. Nejenže byly vydávány v omezené míře, ale nezřídka také v pozměněné podobě. Vznikaly ve většině případů jako kompilace skladeb z různých alb a singlů daného interpreta, jen velmi občasně vycházela studiová alba v originální podobě. K jejich vydání navíc docházelo mnohdy se značným, i mnohaletým, zpožděním. Těmto deskám, které ze zahraničí legálně distribuoval Supraphon a Opus, se říkalo licenční desky. Radek Diestler zkompletoval k výstavě Muzea a archivu populární hudby katalog Cizí desky v zemích českých aneb ochutnávka na samém okraji útesu se 74 TŮMA, Jaromír. Creedence Clearwater Revival. Melodie. Praha, 1972, roč. 10, č. 4, s ČERNÝ, Jiří. Ani krev, ani pot, jen trochu slz? Blood, Sweat and Tears. Melodie. Praha, 1971, roč. 9, č. 3, s Ze světa. Melodie. Praha, 1971, roč. 9, č. 8, s Pop Music Express. PopMuseum [online]. [cit ]. Dostupné z: 30

31 seznamem licenčních alb, která u nás byla vydána od roku 1965 až do roku Ze seznamu jsem se pokusila vybrat ty, které spadají do mnou zkoumaného hudebního období. To bylo poněkud nesnadné, jelikož u jednotlivých desek nebyly uvedeny obsažené skladby, tudíž nebylo vždy jasné, z jakého období tvůrčí kariéry daného umělce skladby pocházejí. Následující seznam poslouží tedy spíš jen pro jakousi představu, že těchto alb nebylo vůbec mnoho. Tabulka 1: Licenční desky u nás Rok vydání licenční desky Název licenční desky 1968 Songy Boba Dylana Beatles: A Collection of Beatles Oldies But Goldies (origina lně z roku 1966) Různí interpreti: Rhythm & Blues Simon & Garfunkel: Simon & Garunkel Beach Boys: Beach Boys The Byrds: The Byrds Cream: Wheels of Fire (origina lně vydané 1968) 1971 Blood, Sweat & Tears: Blood, Sweat & Tears 1972 The Beatles: Abbey Road (origina lně vydané 1969) Hollies: Hollies 1973 Jimi Hendrix: Jimi Hendrix 1974 Ruzní interpreti: Woodstock 1977 Janis Joplin: Janis Joplin Frank Zappa (30 minut z alb Hot Rats z roku 1969 a One Fits All z roku 1975) Fleetwood Mac: Fleetwood Mac Peter, Paul and Mary: Peter, Paul and Mary 1982 Led Zeppelin I (origina lně vydané 1969) 1985 Doors: Greatests Hits Who: Best Of (Direct Hits; origina lně vydané 1969) 1987 Bob Dylan: Greatest Hits (origina lně vydané 1969) Burzy Mnohem bohatším zdrojem zahraničních desek u nás byly tzv. burzy. Na burze bylo možno desky směnit nebo zakoupit. Kopie na páscích zde byly nabízeny minimálně. Později byly dostupné i materiály Jazzové sekce, anglické hudební časopisy a plakáty, 78 DIESTLER, Radek. Cizí desky v zemích českých aneb Ochutnávka na samém okraji útesu [online] [cit ]. Dostupné z < %C4%8Desk%C3%BDch.pdf/> 31

32 ze samizdatů maximálně překlady textů. Bylo až překvapivé, jak aktuálně se na burze objevovaly zahraniční tituly. Burza byla pravidelně, ale nevypočitatelně rozháněna policií. Byla období, kdy musela každý týden měnit místo, jindy se tu policie neukázala celé měsíce. 79 Jednalo se o plánované hromadné akce, které se konaly na různých místech měst, jako jsou náměstí, parky. Někteří prodejci desek dokonce přijímali předem objednávky na konkrétní tituly. Na burze byla k dostání především hudba v tu dobu aktuální ve Velké Británii a USA tedy hlavně rockoví a popoví umělci. 80 Inzerce v časopisech Podobným způsobem posluchači obchodovali s deskami prostřednictvím inzercí v časopisech. Vrátíme-li se zpět k magazínu Melodie, v inzerci se poptávka a nabídka v číslech, které jsem měla možnost prozkoumat, dotýkala ve velké části případů právě rockové (zde nazývané beatové) hudby z USA a Velké Británie. Což je další z faktorů, který svědčí o velké oblibě této hudby u nás. Zájem byl o The Rolling Stones, Led Zeppelin, The Kinks, The Beatles, The Byrds a mnoho dalších. Jiné možnosti Desky a jiné hudební materiály k československým posluchačům pronikaly taktéž poštou od známých v zahraničí či nelegálním převozem přes hranice. Některé zahraniční desky byly dostupné v prodejnách Tuzex. 81 V Československu tedy možnosti, jak se dostat do kontaktu s rockovou hudbou z USA a Velké Británie, existovaly. V oficiální sféře však především pouze prostřednictvím tisku a zpočátku i některých rádiových pořadů. Co se týče dostupnosti hudby jako takové, situace byla horší. Desky oficiální cestou k dispozici nebyly takřka vůbec. Hudba tohoto typu však byla skutečně žádaná, jak napovídají inzerce časopisů a hojné účasti na burzách hudebních materiálů. 79 VLČEK, Josef. Hudební alternativní scény sedmdesa tých až osmdesa tých let. In: ALAN, Josef a Toma s BITRICH et al. Alternativní kultura. Pr íběh české společnosti Praha: NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 2001, s HAVLÍK, Adam. Západní hudba v Československu v období normalizace [online]. Praha, 2012, s. 102 [cit ]. Diplomova pra ce. Karlova univerzita, Filozoficka fakulta. Vedoucí pra ce PhDr. Michal Pullmann, PhD. Dostupné z: < 81 Tamtéž str

33 5. Hudebně sociologický výzkum postojů vysokoškolských studentů k angloamerické rockové hudbě druhé poloviny 60. let V následující části se budu zabývat hlavním tématem mé práce, výzkumem postojů vysokoškolských studentů k angloamerické rockové hudbě druhé poloviny 60. let. 5.1 Formulace cílů výzkumu V mém výzkumu jsem si stanovila následující cíle. Zaprvé chci zjistit, jaké je povědomí o angloamerické rockové hudbě druhé poloviny 60. let mezi současnými mladými lidmi, studenty Univerzity Palackého v Olomouci. Zadruhé se pak budu snažit vyzkoumat, jaký postoj tito studenti k dané hudbě zaujímají. Hlavním cílem mého výzkumu je tedy přispět k poznání, zdali je rocková hudba druhé poloviny 60. let, období významného pro vývoj žánru rocku, stále v povědomí a těší se oblibě mladé generace i po více než 50 letech, jestli je možné ji dnes již chápat jako součást kulturního dědictví s časem prověřenou objektivizovanou hodnotou. Zatřetí je mým cílem dozvědět se, s kterými hudebníky si respondenti tuto hudbu spojují a jestli jsou schopni rozlišovat mezi jejími jednotlivými podstyly, a to i na základě poslechu. Začtvrté mě bude zajímat celková obeznámenost studentů s širším společenským kontextem zkoumané doby s jakými pojmy, jmény a událostmi si dané období spojují. Následně, tedy zapáté, je mým cílem určit, jaká je charakteristika a jaké jsou společenské či kulturní postoje těch respondentů, kteří tuto hudbu preferují. 33

34 5.2 Stanovení hypotéz Na základě minulých hudebně sociologických výzkumů (například výzkumu Mikuláše Beka z roku 2001) 82 vyšlo najevo, že rock je nejoblíbenějším žánrem mladých lidí do věku 24 let. Můžeme se domnívat, že tento stav se nebude zásadně lišit od současného. Odhaduji, že rock je mezi mladými stále velmi oblíbeným žánrem, avšak současně se přikláním k názoru, že jeho obliba již nemusí být stejně velká jako v době Bekova výzkumu, jelikož existuje znatelný příklon mladých lidí ke stylům hip hopu, R n B nebo třeba popu. Zároveň je třeba si uvědomit, že obecná obliba rocku u studentů vůbec nutně neznamená, že se vyznají právě v hudbě, kterou se v této práci zabývám. Rock je zastřešujícím pojmem pro vnitřně velmi diferencovaný žánr, přičemž posluchači si většinou vybírají jen jeho některé konkrétní odnože. Domnívám se proto, že rocková hudba druhé poloviny 60. let je spíše fanouškovskou záležitostí a jen malá část studentů se v ní vyzná hlouběji a má ji v oblibě. Avšak jakési základní ponětí o této hudbě nejspíš může mít většina respondentů, neboť jména hudebníků zastupujících tuto oblast jsou do dnešních dnů notoricky známá (kupříkladu kapely The Beatles, The Rolling Stones nebo Led Zeppelin). Jelikož byl dotazník tohoto výzkumu volně dostupný, hrozí rovněž jisté riziko zkreslení získaných informací, a to díky potenciální možnosti, že se jej rozhodnou vyplnit především právě ti studenti, kteří tento styl hudby skutečně preferují. V případě informovanosti o širším společenském dění v 60. letech lze předpokládat, že respondenti o této době budou mít všeobecně přehled, jelikož se některé její trendy neustále vrací. Zářný příklad představuje móda 60. let, která už prožila několikeré vzkříšení. Hudba druhé poloviny 60. let bývala spojována také s odporem k válkám a pacifismem, což se odráželo i v textech některých skladeb. Rockoví umělci tímto způsobem, tedy prostřednictvím slov písní, hlásali rovněž principy typické pro soudobou mladou kulturu, jako je láska, svoboda a porozumění. Pro publikum tehdejší rockové hudby byl příznačný také celkový důraz na etické hodnoty. Je tedy možné, že dnešní studenti preferující tuto hudbu, mohou být taktéž více často zastánci etických principů, případně budou věnovat větší pozornost textu v hudbě. 82 BEK, Mikula s. Konzervator Evropy?: k sociologii české hudebnosti. Brno: U stav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně,

35 Jelikož rock zhruba druhé půlky 60. let čerpal inspirace například z vážné hudby či jazzu, rostla komplikovanost skladeb a celkově měla tato hudba nezřídka za cíl dosáhnout jisté uměleckosti, můžeme se domnívat, že takovou hudbu preferují lidé, kteří obecně vyhledávají umělecké podněty a jsou kulturně aktivní. Při zvážení všech těchto skutečností mé hypotézy zní: Zaprvé, studenti stále poslouchají rockovou hudbu, avšak orientují se stejnou měrou i na jiné hudební žánry. Zadruhé, rocková hudba druhé poloviny 60. let je hudbou, v níž se hlouběji vyzná a má ji v oblibě jen malá část dotazovaných. Ti dokážou vesměs bez problémů jmenovat hudebníky k jednotlivým podstylům této hudby, stejně tak dané styly budou schopni rozpoznat i prostřednictvím poslechu. Naprostá většina dotazovaných bude mít však základní povědomí o známých jménech umělců spadajících do této sféry a bude znát dvě obecně populárnější ze čtyř prezentovaných hudebních ukázek. Zatřetí, dotazovaní se dobře vyznají v širším společenském dění 60. let, jelikož tato doba zažívá neustálé návraty. Začtvrté, příznivci rockové hudby druhé poloviny 60. let mohou potenciálně více než ostatní respondenti zastávat etické hodnoty (pacifismus, ochrana přírody) a věnovat větší pozornost textu v hudbě. Zapáté, posluchači rockové hudby druhé poloviny 60. let budou poměrně umělecky zaměření a budou často navštěvovat nejrůznější kulturní akce. 5.3 Metody Jako metodu mého kvantitativního výzkumu jsem zvolila dotazníkové šetření. Zařazeny byly otázky uzavřené (výběr z několika možností), polouzavřené (možnost dopsat svou vlastní variantu) i otevřené otázky (respondent celou odpověď napíše sám). Obsaženy byly taktéž čtyři krátké hudební ukázky. Dotazník jsem vytvořila na serveru esurv. 83 Šířen byl pouze elektronicky. 83 ESurv [online]. [cit ]. Dostupné z: 35

36 5.4 Vzorek Zkoumanou populací tohoto výzkumu jsou současní studenti Univerzity Palackého v Olomouci. Dotazník byl umístěn na sociální síti Facebook ve skupině Univerzita Palackého v Olomouci, 84 ke které bylo v době vložení připojeno přibližně uživatelů. Dotazník byl tedy volně dostupný pouze těm studentům, kteří jsou zaregistrováni na sociální síti Facebook a zároveň jsou členy výše jmenované skupiny. Samozřejmě nemohu vyloučit, že se k dotazníku zprostředkovaně nedostali i jiní lidé (například na doporučení známých). Tímto způsobem jsem získala data celkem od 188 respondentů. Z toho je 144 žen a 44 mužů. Zastoupení podle fakult také není rovnoměrné, Filozofická fakulta převládá s 86 respondenty, 41 respondentů je z Přírodovědecké fakulty, 28 z Pedagogické fakulty, 10 z Právnické fakulty, z Lékařské fakulty a z Fakulty zdravotních věd bylo shodně 8 respondentů. Nejméně dotazníků vyplnili studenti Fakulty tělesné kultury a Cyrilometodějské teologické fakulty s počtem 3 a 2. Mezi respondenty pak byli 2, kteří studují zároveň Filozofickou a Pedagogickou fakultu. Mým cílem nebyl reprezentativní výzkum celé populace, zaměřuji se pouze na sociální skupinu vysokoškolských studentů. Narušit homogenitu tohoto vzorku by měl hlavně faktor pohlaví respondentů a zaměření jejich studia. 5.5 Formulace dotazníku Do první částí dotazníku jsou zařazeny dotazy týkající se zájmů respondentů, jejich hudebních preferencí (výběr 5 nejoblíbenějších ze 17 uvedených hudebních žánrů a stylů s možností dopsat vlastní variantu), hudebního vzdělání, hudební aktivity (aktivní hra na nástroj či zpěv) a celkového vztahu k hudbě. V jedné z dalších otázek mají respondenti uvést, kolikrát za poslední půlrok navštívili koncert vážné hudby, galerii umění, divadelní představení, koncert populární hudby, kino a kolik knih beletrie přečetli. Odpovědi na všechny tyto otázky poslouží k poznání, jakým způsobem tráví respondenti volný čas, v jaké míře jsou kulturně založení a jaký vztah mají k hudbě. Tyto údaje nám posléze napomůžou k určení charakteristiky posluchačů rockové hudby druhé půlky Univerzita Palackého v Olomouci. Facebook [online]. [cit ]. Dostupné z: 36

37 let. Následuje série otázek na zkoumaný výsek dějin populární hudby, nejprve jsou však dotazovaní vyzváni k vyjmenování tří pojmů, které si spojují obecně s dobou 60. let, což umožní zjistit, zdali mají povědomí o společenském kontextu daného období. V příští otázce zodpovědí, jaký postoj zaujímají k angloamerické rockové hudbě druhé poloviny 60. let na pětibodové škále. Poté mají respondenti za úkol vypsat rockové umělce dané doby spolu s možností je zařadit k příslušným podstylům této hudby (jež byly popsány v dřívější části této práce), což nám ukáže, která jména si současní studenti spojují s danou hudbou a nakolik se v ní a případně jejích jednotlivých směrech orientují. Druhou část představuje zvukový dotazník. Díky způsobu šíření po internetu se otevřela možnost jednoduše začlenit hudební ukázky. Vybrány byly zhruba minutu trvající úryvky čtyř skladeb, přičemž byli zvoleni interpreti, o nichž jsem předpokládala, že jsou všeobecně známí. Dvě z ukázek lze považovat za velmi známé do dnešních dnů, zbylé dvě nejsou takovou měrou rozšířené, jejich znalost může tedy svědčit o intenzivnějším zájmu respondenta o tento typ hudby. 85 U každé ukázky respondenti rozhodnou, zda ji znají, dále ji ohodnotí na 5 bodové škále a pokusí se rozpoznat podstyl, ke kterému nejvíce náleží. Zvoleny byly skladby, které dobře vystihují charakteristické znaky daných stylů. Tato část dotazníku má tedy ukázat, jestli se hudba daného období současným studentům líbí, zda ji znají a zda dokážou na základě poslechu rozlišit jednotlivé rockové styly, které se v 2. polovině 60. let rozšířily. Po hudebních ukázkách následují otázky zaměřené na nákup a stahování hudby a vyhledávání informací o hudbě. Odpovědi na ně mohou dále přispět k zjištění, nakolik je zkoumaná hudba mezi dnešními studenty aktuální. V závěru dotazníku se pak nacházejí otázky směrující na osobní a demografické údaje (otázky týkající se pohlaví, velikosti obce, kde respondenti žijí, kraje, odkud respondenti pocházejí, a fakulty, na které studují) a dotazy zjišťující některé společenské postoje respondentů: k ochraně přírody, válečným konfliktům, politické situaci a otázce víry, které umožní další charakteristiku dotazovaných a potvrdí či vyvrátí některé z hypotéz (v tomto případě předpoklad silnějšího etického cítění či pacifismu u zastánců zkoumané hudby). 85 Popularitu skladeb mi napomohl určit například server youtube.com s počty zhlédnutí u videí s příslušnými skladbami. 37

38 5.6 Výsledky a interpretace dat V této části práce budu provádět kvantitativní analýzu dat, představím výsledky výzkumu a pokusím se o jejich interpretaci Třídění prvního stupně V prvním stupni třídění uvedu výsledky jednotlivých otázek z dotazníku a pokusím se o interpretaci získaných dat. K tvorbě grafů byl použit program Microsoft Excel Graf 1: Pohlaví respondentů 23,40% 76,60% Žena Muž Zastoupení pohlaví není v tomto výzkumu rovnoměrné, drtivě převyšují ženy se zhruba 77%, muži tedy tvoří asi 23% všech respondentů. Graf 2: Kraj původů Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj U stecký kraj Liberecký kraj Kra lovehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj 0% 1,60% 1,06% 0% 0% 1,60% 1,06% 3,72% 7,45% 3,72% 7,45% 14,89% 31,28% 36,17% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 38

39 Rozložení krajů České republiky mezi dotazovanými rovněž není vyrovnané, některé z krajů nejsou obsaženy vůbec. Převládají respondenti pocházející z Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje. Podobný výsledek byl očekávaný, je zřejmé, že zkoumaná populace (čili soubor současných studentů Univerzity Palackého v Olomouci) zrovna tak není rovnoměrně zastoupena všemi kraji. Graf 3: Populace místa bydliště 12,77% 14,36% 27,79% 17,55% 10,11% 8,51% 6,91% Méně než až až až až až Víc jak Největší část respondentů (téměř 28%) pochází z měst o populaci až obyvatel a z obcí do jednoho tisíce obyvatel (skoro 18% dotazovaných). Mezi 10 a 15 procenty mají zastoupení obce s počtem obyvatel až 2 000, až a více jak Obce s až obyvateli představuje 8,5% respondentů a nejméně dotazovaných (asi 7%) je původem z obcí s populací 5 až 10 tisíc. Graf 4: Zájmy respondentů Umění Hudba aktivně Jina kreativní umělecka činnost Poslech hudby Sledova ní filmů a seria lů Četba literatury Tanec Móda Jazyky Sport pasivně Sport aktivně Sběratelství Turistika Cestova ní Informatika Technika Hry (počítačové, deskové, ) Aktivita v ekologii Jina možnost 6,90% 10,10% 12,20% 5,90% 6,40% 38,80% 27,10% 32,40% 23,40% 26,10% 43,10% 36,70% 51,60% 38,80% 53,70% 31,40% 91% 83% 70,20% 0,00% 20,00% 40,00% 60,00% 80,00% 100,00% 39

40 Z grafu vyplývá, že drtivá většina respondentů se ve volném čase věnuje poslechu hudby, sledování filmů a seriálů nebo četbě literatury. Podstatná část studentů pěstuje zálibu také v aktivním i pasivním sportování, cestování, turistice nebo jazycích. Zájem o umění je také rozšířený označila jej více než třetina respondentů, o něco málo menší počet se pak nějaké umělecké činnosti věnuje i aktivně. Jinou možnost označilo celkem 11 respondentů. Ti pak své další zájmy dopsali do připravené kolonky. Jednalo se o vaření či pečení ve 4 případech, dále pak po jednom případu ruční práce, bojová umění, procházky, zvířata, zdravý životní styl, sociální sítě, vzdělávání, dobrovolnictví a zájem o lidská práva. Graf 5: Hra na hudební nástroj/ zpěv 38% 19% 43% Ano, aktivně. Ano, ale ne přílis často, popřípadě jsem se tomu věnoval/a v minulosti. Ne. Ve hře na hudební nástroj nebo zpěvu je aktivních 19% respondentů, občasně se této činnosti věnuje (nebo se jí věnovalo v minulosti) 43% respondentů, zbylých 38% nezpívá ani nehraje na žádný hudební nástroj. Podle těchto výsledků se tedy většina respondentů (62%) někdy během svého života v určité míře věnovala hře na hudební nástroj či zpěvu. Graf 6: Hudební vzdělání 50,00% 46,28% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 12,77% Výuka u soukromého učitele 33,51% Za kladní umělecka s kola 1,06% 0,00% Konzervatoř Hudební akademie (JAMU, HAMU) 6,38% Jiné VŠ vzděla ní (muzikologie, hudební výchova,...) Ža dné hudební vzděla ní nema m 40

41 Nyní se zaměřme na údaje týkající se hudebního vzdělání respondentů. Výuku u soukromého učitele absolvuje nebo absolvovalo 12,8% dotazovaných, základní umělecké vzdělání má zastoupení 33,5%, konzervatoř s počtem 2 respondentů představuje 1,1%. Hudební akademii podle očekávání nevystudoval žádný z účastníků. Jiného vysokoškolského hudebního vzdělání (v oboru muzikologie či hudební výchova) dosáhlo nebo takový obor právě studuje 6,4% z dotazovaných. Dominuje však absence hudebního vzdělání téměř polovina respondentů (46,3%) žádné nemá. Graf 7: Hudební preference va žna hudba jazz blues rock alternativní rock punk metal hard core elektronika (new rave, indie-elektronika,...) taneční hudba (techno, d'n'b, house,...) hip hop soul a R'n'B pop muzika l folk a country etnicka hudba (world music, reggae,...) tradiční folklórní hudba jina možnost... 31,90% 24,50% 14,40% 43% 21,80% 31,40% 7,40% 14,40% 20,20% 13,30% 8,50% 50% 12,80% 15,40% 10% 6,40% 5,85% 78,70% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% V otázce na preference hudebních žánrů a stylů mohli dotazovaní vybrat maximálně 5 z nabízených 17 možností, případně dopsat vlastní variantu. Z grafu jasně vyplývá, že nejoblíbenějším typem hudby respondentů je rock, získal 148 ze 188 možných označení, což představuje asi 79% dotazovaných. To vyvrací mou hypotézu, že rock již není nejpreferovanějším hudebním žánrem vysokoškoláků. Dalšími velmi oblíbenými typy hudby jsou pop (50% respondentů) a alternativní rock (43%). Téměř třetina všech dotazovaných preferuje metal a dokonce ještě o něco větší počet studentů označil za svou oblíbenou vážnou hudbu (32% respondentů), což považuji za pozoruhodný výsledek. Obecně se poslech vážné hudby váže spíše ke starším generacím 41

42 lidí, jak dokázal například výzkum Radima Bačuvčíka z roku Podle výsledků, které získal, preferovalo klasickou vážnou hudbu pouze 0,8% respondentů ve věku 20 až 24 let, soudobou vážnou hudbu pak 10% z nich. Je samozřejmě možné, že variantu vážná hudba v mém průzkumu zvolili jako svou oblíbenou i ti studenti, kteří tento typ hudby poslouchají jen zřídka, a rozhodli se označit tuto možnost třeba jen proto, že již nevěděli, kterou jinou dále vybrat. Přesto toto vysvětlení nepokládám za uspokojivé, jelikož se tento typ hudby, co se týče počtu odpovědí, umístil na čtvrtém místě oblíbenosti a výrazně převyšuje mnohé další z uvedených hudebních směrů. Odůvodnění tedy může ležet ve spojitosti preferencí vážné hudby se vzdělaností. Lze se tedy domnívat, že dnešní mladí lidé běžně vážnou hudbu neposlouchají, nicméně konkrétně sociální skupina vysokoškolských studentů tvoří výjimku. Jinou možnost vyplnilo 11 respondentů. Do připravené kolonky dopsali následující pojmy: Ambient, darkwave, deep house, EBM, garage rock, gothic rock, grime, hot jazz, intrumentalní hudba, j-rock, klasický rock, metalcore, oshare kei a visual kei, pornofolk, psychedelic rock, swing, synthpop, vše originální a osobité, všechna hudba. Každý z nich byl uveden pouze jedenkrát. Termíny filmové soundtracky, grunge a horrorcore byly napsány každý dvakrát. Graf 8: Celkový vztah k hudbě 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 16,49% Hudbou takřka žiji. 63,83% Hudba je v mém životě podstatna. 19,15% K hudbě ma m pozitivní vztah, ale nepřikla da m jí za sadní význam. 0,53% 0,00% Hudbu ke svému životu nepotřebuji. Hudbu nesna s ím. Většina respondentů (64%) považuje hudbu ve svém životě za podstatnou. Procentuální zastoupení zhruba mezi 15 a 20% zaujímají možnosti Hudbou takřka žiji (16,5%) a K hudbě mám pozitivní vztah, ale nepřikládám jí zásadní význam (19%). Pouze jeden dotazovaný ke svému životu hudbu nepotřebuje, variantu Hudbu nesnáším 86 BAČUVČÍK, Radim. Jak posloucháme hudbu?: vztah obyvatel České republiky k hudbě a jejímu poslechu vyd. Zlín: Radim Bačuvčík - VeRBuM, 2010, str

43 neoznačil nikdo. Hudba je tedy pro drtivou většinu studentů důležitou součástí jejich životů. Graf 9: Důležitost textu v hudbě 65% 4% Text je pro mě podstatnou složkou hudby. 31% To se lis í v jednotlivých případech. Text pro mě není rozhodující. Jak je vidět výše, jen 4% dotazovaných považují text v hudbě za nevýznamný. Podle 65% respondentů důležitost textu závisí na konkrétních případech. Pro 31% znamená text vždy podstatnou součást hudby. Sémantická složka v hudbě je tedy pro vysokoškoláky spíše podstatná, jen malá část dotazovaných textu obecně nepřikládá žádnou váhu. V jedné z otázek dotazníku byli respondenti vyzváni k napsání tří pojmů, se kterými si spojují dobu 60. let, nejlépe její druhou polovinu, přičemž se mohlo jednat o jakékoli termíny, názvy věcí, jména či události. Množství získaných pojmů jsem se pokusila uspořádat do smysluplných obecnějších kategorií. Ty jsem následně rozčlenila do menších skupin spolu souvisejících termínů a shrnula do tabulek, které jsou k dispozici níže. Četnosti uvedení nad hodnotu 5 jsou zvýrazněny. Největší skupina termínů je spjata s hudbou. Takových bylo uvedeno celkem 193. Z toho je 129 názvů kapel a jmen interpretů, zbylých 64 souvisí s hudebními styly, směry a hudbou obecně. Pojmů, které jsou spjaty se životním stylem té doby (móda, hnutí hippies, ), bylo získáno 113. Termínů dotýkajících se umění napsali respondenti celkem 23. Dalších 66 pojmů se vztahovalo k politice či významným událostem doby 60. let. Zmíněno bylo i několik pojmů, které se jevily jako příliš obecné, u nichž nebylo možné dokázat jakoukoli souvislost s dobou 60. let. Dotazovaní si podle získaných dat dobu 60. let spojují nejvíce s těmito pojmy: hnutí hippies (uvedeno celkem 76x), kapela The Beatles (68x), festival Woodstock (26x), rocková hudba a její rozvoj (25x), Pražské jaro, následná okupace a nástup normalizace (20x), móda té doby (19x), drogy (13x), kapela The Rolling Stones (10x), válka 43

44 ve Vietnamu (10x). Dále atentát na prezidenta Kennedyho (8x), Andy Warhol či pop art (7x), kapela The Doors (7x), dobývání vesmíru (6x), divadlo Semafor (6x), Jimi Hendrix (6x), psychedelie (6x), studená válka (5x), totalita a cenzura (5x), Elvis Presley (5x), kapela Led Zeppelin (5x) a sexuální revoluce (5x). Zde potvrzuji hypotézu, že se současní studenti obecně vyznají ve společenském kontextu doby 60. let. Získáno bylo velké množství údajů a respondentům nečinilo obtíže uvádět pojmové kategorie ze všech možných oblastí. A co víc, pouze 7 ze všech jmenovaných položek prokazatelně nesouviselo s dobou 60. let. Tabulka 2: Pojmy 60. let spojené s hudbou Pojmy spojené s hudbou (193x) Názvy kapel a interpretů (129x) Další termíny spjaté s hudbou, hudební styly a směry, hudba obecně (64x) Počet uvedení Pojem Počet uvedení Pojem 68x The Beatles 26x Festival Woodstock 10x The Rolling Stones 25x Rozvoj rocku / rock / rock'n'roll / bigbeat 7x The Doors / Jim Morrison 6x Psychedelie / psychedelický rock 6x Jimi Hendrix 2x Heavy metal předěla vky skladeb 5x Elvis Presley Led Zeppelin 4x The Who 3x Scorpions 2x Janis Joplin John Lennon Simon and Garfunkel The Velvet Underground Vznik Black Sabbath Karel Gott 1x Bob Dylan Eric Clapton Deep Purple Ella Fitzgerald Jacksons 5 Pink Floyd Plastic People of the Universe Karel Kryl Helena Vondra čkova Waldermar Matus ka 1x British invasion hudební rozmach elektricka kytara 44

45 Tabulka 3: Pojmy 60. let spojené s životním stylem a uměním Pojmy spojené se společností a životním stylem (113x) Pojmy spojené s uměním (23x) Počet uvedení Pojem Počet uvedení Pojem 76x Hippies (flower power, květinové děti) 7x Andy Warhol / pop art 19x Móda 60. let (minisukně, puntíky, 6x Divadlo Semafor / Suchý + Šlitr zvonové kalhoty, modelka Twiggy, střihy šatů, dlouhé vlasy, ) 13x Drogy (LSD, marihuana, ) 3x Nova vlna v českém filmu 5x Sexuální revoluce 1x herečka Audrey Hepburn film Kdo se bojí Virginie Woolfové prestiž za padních umělců Arnos t Lustig (spisovatel) český underground film Pelíšky (děj zasazený do dané doby) film Rebelové (děj zasazený do dané doby) Tabulka 4: Pojmy 60. let související s politikou a významnými událostmi Počet uvedení 20x 10x 8x 6x Pojmy spojené s politikou a významnými událostmi (66x) Pojem Pražské jaro / ruská okupace/normalizace/restrikce společnosti Válka ve Vietnamu J. F. Kennedy / atentát na Kennedyho 1. člověk na měsíci / program Apollo / dobývání vesmíru 5x Studená válka Totalita + cenzura 3x Boj za lidska pra va Komunisté / Rusové 2x Rasové problémy v USA / Martin Luther King Pova lečna doba 1x Demonstrace Revolta Graf 10: Postoje k rockové hudbě 2. pol. 60. let 5% Tato hudba je ma nejoblíbenějs í. 2% 1% 14% 31% 47% Tuto hudbu ma m v oblibě. Tato hudba mi nevadí, ale ani ji přílis nevyhleda va m. Nema m tuto hudbu přílis v oblibě. Tuto hudbu nesna s ím. Nema m přílis představu, o jakou hudbu se jedna. 45

46 Nyní přejděme k odpovědím na jednu ze zásadních otázek tohoto výzkumu. Jaký je tedy postoj dnešních studentů k angloamerické rockové hudbě druhé poloviny 60. let? Jak graf ukazuje, největší část respondentů (47%) zaujímají ti, kteří mají tuto hudbu v oblibě, dalších 5% tuto hudbu považuje přímo za svou nejoblíbenější. Dohromady tyto dvě kategorie představují něco málo přes polovinu dotazovaných. Tento výsledek byl očekáván, bylo pravděpodobné, že se dotazník rozhodnou vyplnit z velké části právě ti studenti, kteří danou hudbu rádi poslouchají. V 31% případů tato hudba dotazovaným nevadí, ale ani ji nevyhledávají, 14% respondentů přesně neví, o jakou hudbu se jedná, 2% ji nemají příliš v oblibě, 1% respondentů (konkrétně 2 lidé) ji dokonce nesnáší. Vzhledem k získaným údajům a soudě prozatím jen z odpovědí na tuto otázku dotazníku, rocková hudba druhé poloviny 60. let rozhodně není mezi současnými studenty zapomenuta, dosud se mezi nimi objevují tací, kteří tuto hudbu považují dokonce za svou nejoblíbenější, a početná řada zbývajících k ní zaujímá pozitivní stanovisko. Zároveň se najdou i jedinci, kteří na ni zastávají negativní a v malém procentě případů až nenávistný názor. V jedné z dalších otázek měli respondenti za úkol uvést některé angloamerické rockové interprety z doby druhé poloviny 60. let a pokud možno je přiřadit k hudebnímu stylu, k němuž podle nich nejvíce příslušejí (blues rock, psychedelický rock, folk rock, hard rock, progresivní rock /art rock, country rock a jazz rock; ke každému maximálně tři jména). Připravena byla také kolonka, do které mohli respondenti napsat ty hudebníky z dané doby, na které si vzpomněli, ale nedokázali je k žádnému konkrétnímu stylu zařadit. Výsledky jsou následující: 106 respondentů (56,4%) uvedlo alespoň jedno jméno, 43,6% tedy nenapsalo jméno žádné. Zde tedy vyvracím svou hypotézu, že naprostá většina dotazovaných bude schopna uvést alespoň některá velmi známá jména rockových hudebníků druhé poloviny 60. let, ve skutečnosti je tento výsledek horší. Věřím však, že i ti dotazovaní, již si nevzpomněli ani na jedno jméno hudebníka té doby, mají ponětí o existenci například kapel The Beatles nebo The Rolling Stones. Jenže si tato jména nespojili s obdobím zrovna druhé poloviny 60. let. V pozdější části práce posléze nastíním, nakolik souvisel vztah k rockové hudbě druhé poloviny 60. let se schopností uvést jména příslušných hudebníků. 46

47 Všech sedm kolonek vyplnilo (čili ke každému stylu uvedlo alespoň jednoho umělce) pouze 12 respondentů (6,4%), i přestože víc než polovina z dotazovaných má, jak se ukázalo, rockovou hudbu 60. let v oblibě. Z toho vyplývá, že ani kladný postoj k této hudbě neznamená perfektní orientaci v ní. Odhaduji, že mnoho z těch, kteří označili tuto hudbu za svou oblíbenou, poslouchá rádo jen některé konkrétní interprety nebo jen některý ze směrů do této hudby spadajících. Chybí jim tedy obsáhlejší představa o tomto období jako celku. Problematická mohla být rovněž terminologie. Domnívám se, že posluchači této hudby o interpretech daných podstylů mohli mít povědomí, avšak nedokázali si je přiřadit k uvedeným názvům stylů. Ty totiž mohly být pro mnohé nic neříkající. Necelá 3% dotazovaných vepsala jména hudebníků pouze do poslední kolonky tedy kolonky s interprety, které nedokázala spojit s konkrétním stylem. Graf 11: Množství respondentů, kteří jmenovali hudebníky k jednotlivým stylům 50% 40% 30% 20% 10% 0% 41% 45,20% 27,70% 43,10% 33,00% 22,30% 9,00% 15,40% Jak můžeme vidět v grafu, nejvíce respondentů se pokusilo jmenovat hudebníky stylu psychedelický rock, celkem tuto kolonku vyplnilo 45% respondentů. Podobně jsou na tom styly hard rocku a blues rocku s 43% a 41% zodpovězených políček. K progresivnímu rocku/art rocku alespoň jednoho hudebníka přiřadilo 33% respondentů, k folk rocku 28%, country rocku 22%. Nejméně respondentů uvedlo zástupce stylu jazz rocku (pouze 9%). Kolonku nezařazené vyplnilo celkem 15% z dotazovaných. Samozřejmě ne všichni hudebníci, které dotazovaní uvedli, byli k jednotlivým stylům zařazeni správně. Chyby se netýkaly jen nevhodné klasifikace stylu, jmenovaní umělci často rovněž nespadali do daného časového období. Respondenti taktéž zmiňovali české hudebníky, přestože zadání nabádalo pouze k uvádění těch angloamerických. V následující tabulce můžeme vidět, kolik odpovědí ke každému stylu bylo celkem od 47

48 respondentů získáno. Ve sloupci Částečně správně jsou ty případy, kdy umělec pod daný styl sice spadá, avšak nenáleží do požadované doby, prvky daného stylu se u něj objevují jen okrajově nebo nespadá do angloamerické provenience, avšak stylově je zařazen správně. Jak jsem poukázala již v dřívější části práce, zařazení hudebníka nebo kapely pod jeden jediný styl je často nemožné, jelikož se vlivy jednotlivých hudebních tendencí v tvorbě většiny umělců mísí a prolínají. Proto bylo možné jmenovat určitého hudebníka u více než jednoho stylu a přesto bylo toto zařazení odpovídající. Připomínám, že výzkumu se účastnilo 188 respondentů a ke každému stylu bylo možné napsat nejvíce tři hudebníky (maximální počet pro každý styl mohl tudíž být 564 položek). Tabulka 5: Četnost uvedení zástupců jednotlivých stylů Styl Počty napsaných položek Celkem Správně Částečně správně Nesprávně Blues rock Psychedelický rock Folk rock Hard rock Prog./art rock Country rock Jazz rock Nezařazené Z tabulky je patrné, že respondenti převážně uváděli ty hudebníky, kteří skutečně odpovídají danému stylu i době. U převládající části těchto hudebních kategorií správně přiřazení umělci představovali dokonce drtivou většinu. V tomto ohledu jsou na tam hůř styly jazz rocku a country rocku. U kategorie jazz rocku toto způsobil do jisté míry fakt, že dotazovaní jmenovali poměrně často české jazzrockové hudebníky (Roman Pokorný, Boris Urbánek a skupina Jazz Q). Ke stylu country rocku respondenti často přiřazovali kapely Lynyrd Skynyrd a Eagles, které country rock skutečně představují, nýbrž však až v pozdějším časovém období. Celkově vzato se však dotazovaní, kteří tuto otázku vyplnili, v kategoriích jednotlivých stylů orientují dobře. V následujících grafech jsou k nahlédnutí ke stylům správně zařazení hudebníci. 48

49 Graf 12: Správně zařazené - blues rock The Rolling Stones The Jimi Hendrix Experience Eric Clapton Cream Led Zeppelin Janis Joplin The Doors The Animals Deep Purple Fleetwood Mac Bob dylan Albert King B.B. King Gary Moore Jeff Beck Jethro Tull Jimmy Page Rory Gallagher Santana Počet uvedení (počet respondentů = 188) Respondenti si styl blues rocku nejčastěji spojují se skupinami The Rolling Stones, The Jimi Hendrix Exprience, Ericem Claptonem, kapelami Cream, Led Zeppelin, The Doors a zpěvačkou Janis Joplin. Graf 13: Správně zařazené - psychedelický rock Pink Floyd The Doors The Jimi Hendrix Experience The Beatles Jefferson Airplane The Rolling Stones The Velvet Underground The Animals The Who Yes 13th Floor Elevator Cream Deep Purple Grateful Dead Iron Butterfly Janis Joplin Quicksilver Messenger Service Traffic Ultimate Spinach Počet uvedení (počet respondentů = 188) 49

50 Nejčastěji jmenovanými umělci psychedelického rocku jsou skupiny Pink Floyd, The Doors, The Jimi Hendrix Experience, The Beatles, Jefferson Airplane, The Rolling Stones a The Velvet Underground. Graf 14: Správně zařazené - folk rock Bob Dylan Simon and Garfunkel The Mamas and The Papas Jethro Tull Neil Young The Byrds Johnny Cash The Animals Creedence Clearwater Revival Donovan Janis Joplin Judy Colins Leonard Cohen Tum Buckley Počet uvedení (počet respondentů = 188) Bob Dylan byl suverénně nejhojněji uváděným představitelem folk rocku, následovalo jej duo Simon & Garfunkel, vokální skupina The Mamas and The Papas, kapela Jethro Tull a Neil Young. Graf 15: Správně zařazené - hard rock Led Zeppelin The Rolling Stones + Mick Jagger Deep Purple Black Sabbath + Ozzy Osbourne The Who The Jimi Hendrix Experience Jethro Tull Alice Cooper Cream Jeff Beck Steppenwolf Počet uvedení (počet respondentů = 188) V oblasti hard rocku převládá počtem uvedení jednoznačně kapela Led Zeppelin. Mnohokrát zmíněni byli také The Rolling Stones, Deep Purple, Black Sabbath a The Who. 50

51 Graf 16: Správně zařazené - progresivní rock/ art rock Pink Floyd The Beatles Frank Zappa Yes The Who Jethro Tull David Bowie The Jimi Hendrix Experience King Crimson Deep Purple Moody Blues The Velvet Underground Počet uvedení (počet respondentů = 188) V případě progresivního rocku/ art rocku se respondenti nejčastěji rozhodli jmenovat kapelu Pink Floyd, ta získala velkou početní převahu. Jistý náskok si udržela, co do počtu uvedení, také kapela The Beatles. Dalšími jmény z této kategorie jsou Frank Zappa, Yes, The Who, Jethro Tull či David Bowie. Graf 17: Správně zařazené - country rock Bob Dylan Creednece Cleatwater Revival Johnny Cash Neil Young The Byrds The Band Buffalo Springfield Elvis Presley Grateful Dead Jj Cale The Monkees Simon a Garfunkel Počet uvedení (počet respondentů = 188) Stejně jako folk rock, tak také country rock si dotazovaní nejvíce spojují s umělcem Bobem Dylanem. Mezi hudebníky, které respondenti napsali několikrát, jsou Creedence Clearwater Revival, Johnny Cash, Neil Young, The Byrds a The Band. 51

52 Graf 18: Správně zařazené - jazz rock Miles Davis Frank Zappa Santana Herbie Hancock The Jimi Hendrix Experience Joni Mitchell Počet uvedení (počet respondentů = 188) Největší zastoupení v oblasti jazz rocku získal hudebník Miles Davis, po něm následují Frank Zappa a Santana. Hudebníci, které respondenti k jednotlivým stylům uváděli nejčastěji, patří právě k jejich typickým představitelům. Díky malému počtu chybně zařazených interpretů lze tvrdit, že ti dotazovaní, kteří se rozhodli tuto otázku vyplnit, se v hudbě druhé poloviny 60. let vyznají. Avšak i zde existují rezervy, jelikož, jak bylo řečeno, jen málo respondentů uvedlo zástupce kompletně všech nabízených stylů. Docházíme tedy k závěru, že se respondenti obecně v této hudbě a jejích různých stylech vyznají dobře, jen málokdo však ve všech, které byly v dotazníku zahrnuty. Nejlépe se pak orientují ve stylech psychedelický rock, blues rock a hard rock, u kterých bylo správně uvedeno největší množství hudebníků (vždy kolem sta), k folk rocku a progresivnímu rocku/art rocku pak byla odpovídající jména hudebníků přiřazena asi šedesátkrát, nejmenší představu mají respondenti o country rocku a jazz rocku (ke stylu country rocku bylo správně uvedeno 37 položek, k jazz rocku pouze 15). Vysvětlení nižšího povědomí o těchto dvou stylech můžeme hledat ve skutečnosti, že tyto dvě tendence nebyly ani v 60. letech natolik viditelné jako ty zbývající. Country rock ani jazz rock nedosáhly obrovské obliby například psychedelického rocku nebo hard rocku. Tím pádem se všeobecně neproslavilo ani takové množství umělců hrajících tyto dva styly. Uveďme ještě pro úplnost interprety, které dotazovaní nedokázali přiřadit k žádnému ze stylů. Jednoznačně na tomto místě převládá kapela The Beatles, což jen potvrzuje její neuvadající popularitu. I ti respondenti, kteří se nejspíš ve zkoumané hudbě příliš neorientují a vyplnili alespoň kolonku, kde nemuseli umělce zařazovat k určitému podstylu, si vzpomněli právě na The Beatles. Druhým možným důvodem dominance této kapely může být taktéž potenciální problém vůbec spojit si ji s nějakým konkrétnějším 52

53 stylem. The Beatles jsou častokrát považováni za specifickou kategorii sama o sobě, která nepodléhá přesně stanoveným měřítkům. Graf 19: Nezařazení hudebníci The Beatles Elvis Presley The Rolling Stones The Who Jimi Hendrix The Doors The Kinks The Mamas & Papas Beach Boys Ben E. King Black Sabbath Creedence Clearwater Revival David Bowie Deep Purple Joe Cocker Led Zeppelin The Archies The Monkees The Zombies Počet uvedení (počet respondentů = 188) Volnočasové kulturní aktivity V tomto okruhu otázek v dotazníku byla zjišťována četnost návštěv různých kulturních událostí a počet přečtených knih beletrie za poslední půlrok. Právě půlrok je úsek dostatečně dlouhý na to, aby měly zjištěné údaje nějakou vypovídající hodnotu, a zároveň není toto časové rozmezí natolik vzdálené, aby respondentům nečinilo problém si na něj zpětně vzpomenout. Tento soubor otázek byl do výzkumu zařazen z důvodu zjištění, jak moc respondenti kulturně žijí, a především proto, aby napomohl určit, zdali existuje korelace mezi oblibou rockové hudby druhé půlky 60. let a zájmem o kulturu a umění, čímž se budu zabývat v druhém stupni třídění. Dotazovaní měli napsat počet návštěv těchto akcí a počet přečtených knih číslicí. Jednotlivé četnosti jsou shrnuty v tabulkách. 53

54 Tabulka 6: Návštěvnost kulturních akcí NÁVŠTĚVY GALERIE UMĚNÍ NÁVŠTĚVY KONCERTŮ VÁŽNÉ HUDBY NÁVŠTĚVY KONCERTŮ POPULÁRNÍ HUDBY Počet návštěv Počet respondentů Počet návštěv Počet respondentů Počet návštěv Počet respondentů 0x 100 0x 137 0x 51 1x 41 1x 33 1x 57 2x 23 2x 9 2x 30 3x 14 3x 2 3x 23 4x 4 4x 2 4x 5 5x 3 5x 2 5x 10 6x 1 6x 2 7x 1 10x 1 10x 1 8x 1 20x 1 10x 6 20x 1 25x 1 30x 2 Celkem návštěv: 186 Celkem návštěv: 97 Celkem návštěv: 436 Tabulka 7: Návštěvnost kulturních akcí + četba knih Počet návštěv NÁVŠTĚVY DIVADLA NÁVŠTĚVY KINA PŘEČTENÉ KNIHY Počet respondentů Počet návštěv Počet respondentů Počet knih Počet respondentů 0x 84 0x 27 0x 32 1x 44 1x 54 1x 18 2x 28 2x 41 2x 23 3x 9 3x 22 3x 20 4x 8 4x 11 4x 11 5x 6 5x 16 5x 29 6x 3 6x 6 6x 8 7x 2 7x 2 7x 3 10x 2 8x 1 8x 2 12x 1 10x 4 9x 1 20x 1 12x 1 10x 21 15x 1 12x 2 20x 2 14x 1 15x 8 20x 3 25x 1 30x 3 50x 2 Celkem návštěv: 273 Celkem návštěv: 491 Celkem knih: 1050 Data jsem dále seskupila a začlenila do jednoho grafu: 54

55 Graf 20: Návštěvnost kulturních akcí a počet přečtených knih 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Galerie Koncert va žné hudby 0x 1x až 5x 6x až 10x víckra t Koncert popula rní hudby Divadlo Kino Beletrie Koncerty vážné hudby jsou podle grafu studenty zřetelně nejméně navštěvované, i přesto se za poslední půlrok veřejné prezentace vážné hudby alespoň jednou zúčastnilo 51 respondentů, což představuje více než čtvrtinu celku. Případem s druhou nejmenší návštěvností je galerie umění. Tam zavítala za poslední půlrok asi polovina dotazovaných, což nelze považovat za nízký výsledek. Následuje divadlo, které navštívilo celkem 104 dotazovaných, což už znamená převažující část respondentů. Na koncert populární hudby v posledních šesti měsících alespoň jednou vyrazilo 73% respondentů, beletrii přečetlo 83% a kino navštívilo nejvíce dotazovaných, celkem 85,7%. Podle grafu jsou pouze u čtení beletrie znatelně zastoupeny také poslední dvě kategorie s počty přečtených knih (6 až 10 a více). Přečtené beletrie je tedy nejvíce, jak nasvědčuje i tabulka na předchozí straně počet knih, které zúčastněných 188 respondentů během posledního půlroku přečetlo, je zhruba Za pozornost stojí data získaná v případě návštěvnosti koncertů populární hudby i koncertů vážné hudby, která jsou ve srovnání například s Bekovým výzkumem z roku 2001 mnohem příznivější. Mladí lidé (věk do 24 let a věk od 25 do 29 let) se podle Bekových výsledků průměrně pouze v 8 až 15% případů zúčastnili koncertu vážné hudby. Bekem zkoumaný časový úsek byl oproti mému výzkumu dokonce jedenkrát delší (tedy 12 měsíců). Návštěvnost koncertů populární hudby se u mladých respondentů pak pohybovala mezi 42 až 47%. Odůvodnění tohoto rozdílu v oblasti koncertů vážné hudby můžeme hledat opět ve vzdělání, vezmeme-li v potaz, že se vzorek mého výzkumu sestává pouze z vysokoškolských studentů. V případě vysokoškolsky vzdělaných byla 55

56 totiž v Bekově výzkumu návštěvnost takových koncertů asi 46% (avšak bez ohledu na věk). Co se týče koncertů populární hudby, vzdělání vzhledem k Bekovým výsledkům zřejmě žádnou roli v jejich návštěvnosti nehraje. Důvodem takto rozdílných údajů pak může být vzrůstající nárůst počtu takových hudebních představení a jejich větší dostupnost. Hudební ukázky V druhé části dotazníku měli respondenti za úkol poslechnout si 4 hudební ukázky, které trvaly každá okolo jedné minuty. Jednalo se o ukázky pocházející z druhé poloviny 60. let, které dobře charakterizují styly psychedelického rocku (skladba The End od kapely The Doors), folk rocku (skladba Mrs. Robinson od dua Simon & Garfunkel), hard rocku (skladba Communication Breakdown od kapely Led Zeppelin) a blues rocku (skladba Red House od kapely The Jimi Hendrix Experience). Respondenti byli vyzváni k ohodnocení skladeb pomocí škály od 1 do 5 hvězd, kde 5 značí nejlepší možné hodnocení. Systém hvězdiček jsem zvolila, jelikož je všeobecně rozšířený a současným studentům zcela jistě dobře známý, ať už z tisku nebo různých populárních serverů (například csfd.cz). Následně měli respondenti za úkol skladbu přiřadit k jednomu z možných stylů a určit, zdali ji znají, či ne. Graf 21: Hodnocení ukázek 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 1 hvězdička 2 hvězdičky 3 hvězdičky 4 hvězdičky 5 hvězdiček Uka zka č. 1 Psychedelický rock Uka zka č. 2 Folk rock Uka zka č. 3 Hard rock Uka zka č. 4 Blues rock 56

57 Tabulka 8: Průměrné hodnocení ukázek Ukázka č. 1 Psychedelický rock Ukázka č. 2 Folk rock Ukázka č. 3 Hard rock Ukázka č. 4 Blues rock Průměrné hodnocení 3,79 z 5 4,20 z 5 3,00 z 5 3,10 z 5 Jak graf i tabulka napovídají, nejlépe hodnocenou byla ukázka číslo 2. Z uvedených skladeb se právě tato Mrs. Robinson od dua Simon & Garfunkel dá považovat za nejvíce známou a rozšířenou, možná právě tento faktor ovlivnil pozitivní hodnocení respondentů. Velmi dobře dopadlo taktéž hodnocení první ukázky opět se jedná o dosud obecně známou skladbu The End od kapely The Doors. Třetí a čtvrtá ukázka nejsou rozšířené do takové míry jako první dvě ukázky. Dost možná právě z tohoto důvodu získaly průměrně nižší hodnocení. Graf 22: Určení stylu ukázek Blues rock Psychedelický rock Folk rock Hard rock 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Progresivní/Art rock Country rock Jazz rock Nevím Uka zka č.1 - psych.rock Uka zka č. 2 - folk rock Uka zka č. 3 - hard rock Uka zka č. 4 - blues rock Hudební ukázky byly seřazeny v následujícím pořadí: ukázka č. 1 zastupovala styl psychedelického rocku, ukázka č. 2 styl folk rocku, ukázka č. 3 hard rock a ukázka č. 4 blues rock. 57

58 Respondenti skladby zařadili veskrze správně u každé z ukázek získalo označení správného stylu největší procentuální zastoupení. Nejsnadněji rozpoznatelným se zde jeví hard rock, neboli třetí ukázka, správně ji zařadilo skoro 70% respondentů. Vysvětluji si to tím, že tato ukázka skutečně vystihuje podstatu stylu hard rocku (dravost, rychlost, syrovost), přičemž neobsahuje určující prvky žádného z dalších uvedených stylů, respondenty tedy nemělo, co zmást. Ukázku č. 2 (folk rock) a ukázku č. 4 (blues rock) přiřadilo k odpovídajícímu stylu kolem 50% dotazovaných. První ukázku si s psychedelickým rockem správně spojilo necelých 40% účastníků výzkumu. Reprezentant psychedelického rocku byl tedy nejnáročnější na zařazení, navíc vysoký počet respondentů (přes 25%) považoval styl ukázky za blues rock. Domnívám se, že k tomuto došlo z důvodu, že bluesová hudba je nedílně spjata se smutkem či žalem. Věřím, že tato skladba výraznou emoci smutku vyzařuje, respondenti si tedy tento dojem patrně spojili s blues a přiřadili ukázku ke stylu blues rocku. U čtvrté ukázky se oproti ostatním objevuje časté zařazení ke stylu jazz rocku. Toto určení není od věci, rytmická složka skladby skutečně odráží jazzové vlivy. Z výše uvedených údajů vyplývá, že respondentům obecně nečinilo problém si na základě poslechu ukázku asociovat k příslušnému stylu. Lze usoudit, že jakési určující prvky jednotlivých podstylů rockové hudby druhé poloviny 60. let jsou dnešním studentům dobře známy. Graf 23: Znalost ukázek 100,00% Ano. Zda se mi povědoma. Ne. 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% Uka zka č. 1 Uka zka č. 2 Uka zka č. 3 Uka zka č. 4 Podle očekávání ukázku číslo dva a ukázku číslo jedna znala velká část respondentů, jelikož se jedná o obecně známější skladby, což potvrdilo jeden z mých dílčích předpokladů. První ukázku poznala asi polovina respondentů, povědomá se zdála 58

59 bezmála 30% z nich. Celkově tedy byla alespoň povědomá více než třem čtvrtinám všech dotazovaných. S druhou ukázkou bylo v minulosti obeznámeno téměř 85% dotazovaných, pouze 7% respondentů ukázku vůbec neznalo. Toto vysoké skóre vysvětluje skutečně velká popularita této skladby. Poslední dvě ukázky v tomto ohledu dopadly téměř shodně zhruba 50 až 60% respondentů je vůbec neznalo, povědomé či známé pak byly vždy zhruba 20 až 30% dotazovaných. Rockové skladby z doby druhé poloviny 60. let, obecně považované za známé, má tedy určitou měrou v povědomí většina dotazovaných studentů i v současné době. Písně, které nejsou pokládány za tolik úspěšné (ukázka č. 3 a 4), jsou však alespoň povědomé zhruba menší polovině dotazovaných, tudíž také takové skladby jsou schopny najít si cestu k současnému mladému posluchači. Graf 24: Koupě nahrávek rockové hudby 2. pol. 60. let 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% 0 ks 1 až 5 ks 6 až 10ks více ks Drtivá většina respondentů (90% z nich) nezakoupila za poslední půlrok žádným způsobem nahrávku rockové hudby pocházející z druhé poloviny 60. let. Zhruba 10% si pořídilo 1 až 5 nahrávek této hudby. Do většího počtu žádný z dotazovaných neinvestoval. Na vině je pravděpodobně celková neochota utrácet peníze za hudbu kvůli její snadné dostupnosti zdarma. Graf 25: Stahování hudby 2. pol. 60. let 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0x 1x až 5x 6x až 10x víckra t 0,00% 59

60 V případě nelegálního stahování hudby situace vypadá podstatně příznivěji. Zhruba 41% respondentů tuto hudbu za poslední tři měsíce nestáhlo, avšak asi 43% si ji stáhlo jednou až 5 krát. Přes 6% dotazovaných ji touto cestou získalo 6 krát až 10 krát, 9% dokonce více než 10 krát. Zájem o danou hudbu tedy respondenti mají, avšak, jak bylo uvedeno, neinvestují do ní mnoho financí. Graf 26: Útrata za pořizování hudby celkově 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 0 Kč do 500 Kč 500 až 1500 Kč více Kč Zde se očekávaná teze částečně potvrzuje. Většina respondentů (asi 62%) za poslední půlrok neměla žádné peněžní výdaje za nákup hudby. Do 500 korun utratilo více než 25% dotazovaných, 500 až 1500 korun asi 8,5% a přes 1500 korun necelá 4% respondentů. Většina zkoumaných studentů tedy za hudbu neutrácí. Na druhou stranu alespoň jednu hudební nahrávku za poslední půlrok zakoupilo zhruba 38% dotazovaných, což se nedá považovat za úplně nízké číslo. Nicméně pouze 10% studentů investovalo do hudby zkoumaného období (jak vyplývá z dřívějšího grafu). Graf 27: Vyhledávání informací o hudbě Ano, čtu časopisy. Ano, hleda m na internetu. Ano, čerpa m z knih. Ne, nevyhleda va m. 17,60% 17,60% 15,40% 84% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Jak graf jasně ukazuje, většina dotazovaných si informace o hudbě (kapelách, zpěvácích, ) vyhledává a nejčastěji k tomu využívá internet, což není v dnešní době, kdy je internet nejdostupnějším a zároveň nejobsáhlejším zdrojem informací, vůbec 60

61 překvapivé. Pouze 15% respondentů nepociťuje potřebu si jakékoli informace o hudbě vyhledávat. To napovídá tomu, že hudba je skutečně součástí života téměř všech studentů, jak už ukázaly i odpovědi na jiné otázky z dotazníku. Studenti se hudbou zabývají komplexně, nevěnují se pouze poslechu či aktivní hudební činnosti, ale také se zajímají o hudební svět prostřednictvím tisku či internetu. Graf 28: Víra respondentů 16% 66% 18% Ano. Ne. Není si jistý/jista Podle odpovědí je většina dotazovaných (téměř 66%) nevěřících, 16,5% si vírou není jistých, 17,55% je věřících. Graf 29: Postoj k politickému dění v české republice 100,00% Jsem s nýnějs ím stavem vcelku spokojen/a 58,51% Nejsem s ním spokojen/a 50,00% 0,00% 9,57% 23,40% 8,51% Politické dění mě nezajíma Nevím Ke stavu politiky v České republice převládá mezi respondenty negativní postoj. S politickým děním není spokojeno asi 59% dotazovaných. Spokojenost pociťuje pouze asi 10% a 23% respondentů se o tuto oblast vůbec nezajímá. Možnost Nevím pak označilo asi 9% dotazovaných studentů. Graf 30: Postoj k ochraně přírody 100,00% Na stavu přírody mi za leží a aktivně 70,21% poma ha m k jeho zleps ení Není mi to jedno, ale nic pro zleps ení 50,00% neděla m 27,13% Na stavu přírody mi neza leží 0,00% 0% 2,66% Nevím, tohle neřes ím 61

62 Respondenti, jak je vidět, považují ochranu přírody za důležitou. Ani jeden z nich nezvolil odpověď Na stavu přírody mi nezáleží. Přes 70% z dotazovaných se dokonce aktivně nějakou měrou (například třídění odpadu či šetření vodou) podílí na jeho zlepšení, 27% pak v tomto ohledu nepodniká žádné kroky, nicméně stav životního prostředí jim není lhostejný. Variantu Nevím označila zbývající necelá 3% respondentů. Graf 31: Postoj k ozbrojeným konfliktům 60,00% Naprosto je zavrhuji 47,87% 43,09% 40,00% V krajních případech mohou být spra vným řes ením 20,00% Jsou efektivním řes ením, nejsem 6,91% 2,13% proti nim Nevím 0,00% Z grafu vyplývá, že největší část dotazovaných studentů ozbrojené a válečné konflikty úplně zavrhuje, tuto variantu vybrala téměř polovina z nich. O něco menší procento pak věří, že v krajních případech mohou být správným řešením. Za efektivní východisko problémů je považují pouze 2% a zbylých asi 7% dotazovaných zvolilo variantu Nevím Třídění druhého stupně Ve druhém stupni třídění se pokusím hledat souvislosti mezi některými proměnnými. Především mě bude zajímat, jak s ostatními jevy souvisí obliba rockové hudby druhé poloviny 60. let. K vypracování statistických operací byl použit program STATISTICA 12. Graf 32: Postoj k hudbě 2. pol. 60. let + Pohlaví 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 4,86% 4,55% 49,31% 40,91% 34,09% 30,56% 1,39% 2,27% 4,55% 0,00% 13,64% 13,89% Nejblíbenějs í Obliba Neutra lní Neobliba Nesna s ím Nema m představu o této hudbě Ženy Muži 62

63 Pohlaví nehraje žádnou zásadní roli v souvislosti s oblibou rockové hudby druhé poloviny 60. let, všechny skupiny postojů jsou poměrně vyrovnané. Patrnější odchylka je zřejmá pouze v kategorii respondentů, kteří danou hudbu považují za svou oblíbenou zastoupení žen je zde vyšší než zastoupení mužů asi o 9%. Muži naopak převažují v kategorii Tuto hudbu nesnáším tu vybralo 5% z dotazovaných mužů a 0% žen, což může naznačovat jakousi celkovou větší vyhraněnost postojů u mužů a smírnější postoje žen. Těchto 5% avšak ve skutečnosti znamená pouhé 2 respondenty, tudíž tomuto rozdílu nepřikládám velký význam. Tabulka 9: Zájmy respondentů + Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let Zájmy Obliba Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let Neutrální postoj Neobliba Bez představy, o jakou hudbu se jedná Umění 42,86% 42,37% 40,00% 15,38% Hudba aktivně 32,65% 27,12% 0,00% 11,54% Jina kreativní umělecka činnost (výtv. činnost, psaní, herectví) 33,67% 37,29% 0,00% 19,23% Poslech hudby 93,88% 93,22% 80,00% 76,92% Sledova ní filmů a seria lů 82,65% 84,75% 60,00% 84,62% Četba literatury 76,53% 72,88% 20,00% 50,00% Tanec 24,49% 20,34% 20,00% 26,92% Móda 29,59% 23,73% 40,00% 15,38% Jazyky 46,94% 42,37% 40,00% 30,77% Sport pasivně 34,69% 38,98% 20,00% 42,31% Sport aktivně 52,04% 42,37% 60,00% 69,23% Sběratelství 8,16% 6,78% 0,00% 3,85% Turistika 43,88% 37,29% 20,00% 26,92% Cestova ní 54,08% 55,93% 60,00% 46,15% Informatika 11,22% 8,47% 40,00% 3,85% Technika 14,29% 8,47% 40,00% 7,69% Hry (počítačové, deskové,...) 33,67% 25,42% 20,00% 38,46% Aktivita v ekologii 7,14% 5,08% 0,00% 3,85% Nyní se věnujme potenciální souvislosti mezi jednotlivými zálibami a postojem ke zkoumané hudbě. Odpovědi týkající se vztahu k rockové hudbě druhé poloviny 60. let jsem v tomto případě (a řadě následujících) spojila do čtyř obecnějších kategorií kvůli nízkým hodnotám některých možností. Odpověď Tato hudba je má nejoblíbenější byla 63

64 propojena s možností Tuto hudbu mám v oblibě, dále jsem zkombinovala varianty Nemám tuto hudbu příliš v oblibě a Tuto hudbu nesnáším. I přes toto propojení je nová kategorie týkající se neobliby této hudby poměrně málo zastoupena. Co se týče zájmů respondentů, kteří mají rockovou hudbu druhé poloviny 60. let v oblibě, velmi se podobají zálibám dotazovaných s neutrálním postojem k této hudbě. Velké zastoupení (přes 40%) tedy mají: poslech hudby, sledování filmů a seriálů, četba literatury, cestování, turistika, jazyky, aktivní sportování a umění. Odpůrci této hudby se podle výsledků tolik nevěnují poslechu hudby ani sledování filmů či seriálů, znatelný rozdíl nacházíme v četbě literatury, kterou zvolilo jen 20% z těchto respondentů, patrný je i intenzivnější zájem o módu, techniku a informatiku a nižší aktivní hudební a jiná kreativní činnosti. Dotazovaní, kteří si nejsou vědomi, o jakou hudbu se v tomto výzkumu jedná, se ve svých výsledcích v mnoha ohledech přibližují spíše skupině respondentů, kteří nemají tuto hudbu rádi. Můžeme tedy usoudit, že lidé s pozitivním postojem k rockové hudbě druhé poloviny 60. let a ti s neutrálním postojem k ní se více často věnují zálibám spojeným s uměním (poslech hudby, aktivní hudební činnost, jiná kreativní umělecká činnost, četba literatury, sledování filmů) než lidé, kteří danou hudbu nemají rádi nebo o ní nemají představu. Graf 33: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Hudební vzdělání 100% 80% 60% 40% 20% 0% Obliba Neutra lní Neobliba Nema m představu o této hudbě Jiné VŠ vzděla ní (muzikologie, hudební výchova,...) Konzervatoř Výuka u soukromého učitele Hudební akademie Za kladní umělecka s kola Ža dné hudební vzděla ní nema m Základní umělecké vzdělání je v podstatě rovnoměrně rozloženo mezi všechny čtyři kategorie postojů ke zkoumané hudbě. Podobně je na tom absence hudebního vzdělání, která představuje nejpočetnější část každé skupiny. Zbylé typy vzdělání v hudbě 64

65 mají ve všech skupinách spíše malé nebo žádné zastoupení. Mezi těmi, kteří mají rockovou hudbu druhé poloviny 60. let v oblibě, je zřetelný větší poměr vzdělání od soukromého učitele, zkušenost s ním má přes 17% z nich, což je minimálně o téměř 10% více než v ostatních skupinách. Z této odchylky můžeme usoudit, že příznivci této hudby se častěji než jiní obracejí k individuálnímu stylu výuky, což může potenciálně souviset i s volnomyšlenkářskými postoji generace spojené s rockovou hudbou 60. let. Ty mohou být v rozporu se spíše konzervativním institucionálním hudebním vzděláváním, které nabízejí základní umělecké školy a které se řídí podle jasně daných norem. Graf 34: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Hra na hudební nástroj/ zpěv 100% Ano, aktivně Ano, ale ne přílis často/hra l(a) jsem v minulosti Ne 80% 34,69% 35,59% 50,00% 60% 80% 40% 20% 0% 43,88% 42,37% 21,43% 22,03% 20% 46,15% 3,85% Obliba Neutra lní Neobliba Nema m představu o této hudbě Co se týče korelace mezi hrou na hudební nástroj a postojem k rockové hudbě druhé poloviny 60. let, je zjevné, že skupiny se stanoviskem pozitivním a neutrálním jsou velmi vyrovnané ve svých odpovědích. Zhruba 20% z nich hraje na hudební nástroj nebo zpívá aktivně, přes 40% občasně (nebo se případně těmto aktivitám věnovalo v minulosti) a kolem 35% z nich se jim nevěnuje vůbec. Tyto dvě kategorie jsou na tom z ohledu hudební aktivity lépe než zbylé dvě. Skupina těch dotazovaných, kteří nemají představu o zkoumané hudbě, je zastoupena z 50% lidmi, již hudební aktivity neprovozují, jen zhruba 4% z nich se jim věnují aktivně. Ve skupině odpůrců dané hudby pak 80% respondentů na nástroj vůbec nehraje ani nezpívá a 20% hudbu provozuje občasně nebo ji provozovalo v minulosti. Příznivci rockové hudby druhé poloviny 60. let a respondenti s neutrálním postojem k ní se tedy věnují hudebním aktivitám více často nežli lidé s jinými postoji. Můžeme se domnívat, že cesta k oblibě nebo alespoň neutrálnímu postoji k této hudbě může vést právě i přes vlastní hudební činnost a zájem o hudební nástroj. 65

66 Existuje patrně jakási větší pravděpodobnost, že tuto hudbu více ocení ti, kteří se hudbě sami věnují aktivně. Graf 35 : Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Důležitost textu v hudbě 100% 80% 60% 40% 20% 0% 4,08% 1,69% 60,20% 71,19% 40,00% 40,00% 73,08% 35,71% 27,12% 20,00% 26,92% Obliba Neutra lní Neobliba Nema m představu o této hudbě Text pro mě není rozhodující. To se lis í v jednotlivých případech. Text je pro mě podstatnou složkou hudby. Příznivci rockové hudby druhé poloviny 60. let považují text v hudbě za podstatnou složku více často než zbývající tři skupiny dotazovaných. Existuje možnost, že tento jev souvisí s faktem, že rocková hudba druhé poloviny 60. let mnohdy nesla ve svém textu různá poselství, například ohledně politické či společenské situace. Snad i proto jsou zastánci této hudby k textu vnímavější. Tímto zjištěním se potvrdila má hypotéza, že lidé, kteří mají rádi rockovou hudbu druhé poloviny 60. let, považují text v hudbě za důležitý. Přestože rozdíl v poměru s některými skupinami není markantní. Všem skupinám je společný převažující příklon k variantě Důležitost se liší v jednotlivých případech a zároveň malé zastoupení poslední varianty tedy, že text není v hudbě rozhodující. Výjimku tvoří soubor respondentů se záporným postojem ke zkoumané hudbě, mezi nimiž převažuje právě tato poslední varianta. Současně pokládají ze všech dotazovaných sémantickou složku v hudbě za podstatnou nejméně často. 66

67 Graf 36: Další hudební preference příznivců rockové hudby 2. pol. 60. let 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 31,63% 27,55%20,41% 90,82% 59,18% 23,47% 6,12% 33,67% 14,29% 13,27% 8,16% 6,12% 39,80% 14,29% 15,31% 8,16% 5,10% 6,12% Příznivci rockové hudby druhé poloviny 60. let nejčastěji poslouchají rock obecně (skoro 91% z nich), alternativní rock (59%), pop (40%), metal (34%), vážnou hudbu (32%) a jazz (28%). Je pro ně typický celkový příklon k rockových stylům, popu, ale také hudbě artificiální. Tabulka 10: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Hudební preference Hudební preference Nejoblíbenější Postoj k hudbě 2. pol. 60. let Obliba Neutrální Neobliba Nesnáším Nemám představu o této hudbě Va žna hudba 55,56% 29,21% 37,29% 33,33% 0,00% 23,08% Jazz 44,44% 25,84% 27,12% 0,00% 0,00% 11,54% Blues 33,33% 19,10% 10,17% 0,00% 0,00% 3,85% Rock 100,00% 89,89% 67,80% 100,00% 0,00% 61,54% Alternativní rock 44,44% 60,67% 30,51% 66,67% 0,00% 11,54% Punk 11,11% 24,72% 23,73% 0,00% 0,00% 15,38% Metal 22,22% 34,83% 32,20% 33,33% 50,00% 19,23% Hard core 0,00% 6,74% 10,17% 66,67% 0,00% 0,00% Elektronika (new rave, ) 22,22% 13,48% 15,25% 0,00% 0,00% 15,38% Taneční hudba (techno, house) 11,11% 13,48% 23,73% 0,00% 50,00% 38,46% Hip hop 11,11% 7,87% 15,25% 33,33% 50,00% 23,08% Soul a R'n'B 11,11% 5,62% 8,47% 0,00% 50,00% 15,38% Pop 11,11% 42,70% 57,63% 0,00% 0,00% 80,77% Muzika l 22,22% 13,48% 10,17% 0,00% 0,00% 15,38% Folk a country 11,11% 15,73% 22,03% 0,00% 0,00% 3,85% Etnicka hudba 11,11% 7,87% 15,25% 0,00% 0,00% 7,69% Tradiční folklórní hudba 0,00% 5,62% 11,86% 0,00% 0,00% 0,00% jina možnost... 0,00% 6,74% 6,78% 0,00% 50,00% 0,00% Nyní bych se chtěla soustředit na některé zajímavé poznatky vyplývající z tabulky hudebních preferencí. Příznivci rockové hudby druhé poloviny 60. let například zvolili 67