LNÍ POLITIKA I. ednáška. Eva Tomáš. ášková. Základy ekonomie II. eva.tomaskova

Transkript

1 FISKÁLN LNÍ POLITIKA I. Základy ekonomie II 3. přednp ednáška Eva Tomáš ášková eva.tomaskova

2 Fiskáln lní politika Fiskáln lní politika je záměrnz rná činnost vlády využívaj vající státn tního rozpočtu k regulaci peněž ěžních vztahů mezi státem tem a ostatními ekonomickými subjekty s cílem stabilizovat makroekonomický vývoj. Typy fiskáln lní politiky: Expanzivní: růst výdajů st. rozpočtu (přímé) snížen ení daní (nepřímé) kombinace obou předchozp edchozích způsob sobů Restriktivní snížen ení výdajů st. rozpočtu (přímé) zvýšen ení příjmů st. rozpočtu (nepřímé) kombinace obou předchozp edchozích způsob sobů

3 Teoretické přístupy k fiskáln lní Fyziokraté - stát nem politice t nemá zasahovat do hospodářstv ství Merkantilisté - potřeba aktivních státn tních zásahz sahů Klasická politická ekonomie - prosazovala škodlivost státn tních zásahů Neoklasický proud - na veřejný ejný sektor jsou aplikovány principy efektivní alokace zdrojů Teorie ekonomie blahobytu - stát t mám zajišťovat rovné podmínky pro všechny v jednotlivce Keynes - teorie cyklicky vyrovnaného státn tního rozpočtu Monetaristé - deficit státn tního rozpočtu vede k vysoké inflaci

4 Fiskáln lní opatřen ení Automatické stabilizátory tory (Vestavěné stabilizátory) tory) působí automaticky, dlouhodobě a proticyklicky,, např. progresivní důchodové zdanění nemají žádné nulové vnitřní zpoždění Diskrétn tní opatřen ení (Záměrn rná opatřen ení) opatřen ení vlády, která mají jednorázový charakter, např. změny v daňových sazbách, zavedení nových daní mají časová zpoždění

5 Fiskáln lní politika teoretická východiska: keynesiánsk nské finance zaměř ěření: mikroeko.. stabilitaa a stimulace kompetentní subjekty: vláda vztah k rozpočtu: vyrovnanost není prioritou vztah k veřejným ejným výdajům: pouze G vztah k veřejným ejným příjmp jmům: m: tzv. čisté daně (TA-Tr Tr) G- vládn dní výdaje na nákup n statků a služeb Tr - transfery

6 Rozpočtov tová politika teoretická východiska: klasické finance zaměř ěření: : realizace alokačních a redistribučních záměrů kompetentní subjekty: ministerstvo financí vztah k rozpočtu: vyrovnanost je prioritou vztah k veřejným ejným výdajům: jako suma G+Tr vztah k veřejným ejným příjmp jmům: m: daně (TA) G- vládn dní výdaje na nákup n statků a služeb Tr - transfery

7 Rozpočtov tová soustava Tři i pojetí: Soustava orgánů a institucí,, které se starají o tvorbu, rozdělov lování,, použit ití a kontrolu hospodařen ení veřejných ejných peněž ěžních fondů. Struktura peněž ěžních fondů a vztahů mezi těmito t peněž ěžními fondy. Označuje soubor institucí a orgánů,, peněž ěžních fondů,, jejich vzájemných vztahů a pravidel fungování.

8 Veřejný ejný rozpočet Každý veřejný ejný rozpočet je: upraven předpisem, p samostatně sestavován n a schvalován, má vlastní,, zákonem z stanovenou, příjmovou p základnu, která mu zajišťuje částečnou nezávislost.

9 Vývoj veřejných ejných výdajů (v % HDP) Hospodářské Noviny , *průměr za 17 průmyslových zemí

10 Faktory růstu r veřejných ejných výdajů Demografické faktory Válečné události Inflace, vyšší nákladovost služeb Technologické změny Politické a sociáln lní vlivy Demonstrační efekt

11 Struktura ČR R podle věkových v skupin a pohlaví v roce 1930 Zdroj: ory+r%c5%afstu+ve%c5%99ejn%c3%bdch+v%c3%bddaj%c5%af%22&hl=en&ct=clnk&cd=1&client=

12 Struktura ČR R podle věkových v skupin a pohlaví v roce 1990 Zdroj: ktory+r%c5%afstu+ve%c5%99ejn%c3%bdch+v%c3%bddaj%c5%af%22&hl=en&ct=clnk&cd=1&clie nt=firefox-a

13 Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 2030 Zdroj: ktory+r%c5%afstu+ve%c5%99ejn%c3%bdch+v%c3%bddaj%c5%af%22&hl=en&ct=clnk&cd=1&clie nt=firefox-a

14 Struktura veřejných ejných rozpočtů Soustava veřejných ejných rozpočtů nadnárodn rodní rozpočet ústřední rozpočet rozpočty jednotlivých celků územní samosprávy rozpočty neziskových organizací působících ch ve veřejn ejném sektoru Mimorozpočtov tové fondy (státn tní fondy a tzv. mimorozpočtov tové parafiskáln lní fondy)

15 Význam a podstata státn tního rozpočtu nejvýznamnější veřejný ejný rozpočet soustřeďuje uje největší část příjmp jmů rozpočtov tové soustavy (prochází jím m 80 % příjmp jmů soustavy veřejných ejných rozpočtů) nejdůle ležitější finanční nástroj užívaný u ústřední vládou v hospodařen ení státu tu k financování státn tních netržních činností nejvýznamnější nástroj stabilizační politiky prostřednictv ednictvím m st. rozpočtu se nenávratným způsobem přerozdp erozděluje významná část HDP

16 Úloha SR v hospodářsk ské politice alokační poskytování veřejných ejných statků a služeb distribuční rozdělov lování důchodů a bohatství ve společnosti stabilizační úkolem vlády je používat nástroje n fiskáln lní politiky k udržen ení vysoké úrovně a plynulého chodu ekonomické aktivity

17 Státn tní rozpočet je: Centralizovaný peněž ěžní fond je nejdůle ležitějším m fondem v rozpočtov tové soustavě Nejdůle ležitější bilance státu tu příjmy a výdaje st. rozpočtu závaznz vazně člení rozpočtov tová skladba třídění dle kapitol, druhové, funkční (členění nenávratných výdajů) vzhledem k objemu st. rozpočtu je významná výše jeho deficitu a výše e tzv. skrytého dluhu

18 Finanční plán Státn tní rozpočet je: nabývá podoby rozpočtov tového zákonaz za plnění odpovídá ministerstvo financí vláda je většinou v zmocněna na provádět t v případě potřeby dílčíd úpravy rozpočtu po skončen ení období se sestavuje závěrez rečná bilance skutečného plnění st. rozpočtu tzv. státn tní závěrečný účet Tok běžb ěžných příjmp jmů kolísá Tok běžb ěžných výdajů pravidelný Významný nástroj n rozpočtov tové politiky záměrně jsou využívány daňov ové příjmy a některn které výdaje a rozpočtov tové saldo k ovlivňov ování agregátn tní poptávky a hospodářsk skému růstu, r k ovlivňov ování zaměstnanosti všechny příjmy p a výdaje se realizují zpravidla na jednom běžb ěžném účtu v zúčtovacím m centru, jedná se o clearingový účet tzv. Státn tní pokladny v ČR R nazývaný souhrnný účet

19 OS = organizační složka PO = příspěvková organizace

20 Sestavování SR sestavení návrhu projednání a schválen lení plnění případné schvalování úprav během b rozpočtov tového období kontrola plnění

21 Výdaje SR na vládn dní nákupy zajištění veř.. statků státem tem tzv. alokační výdaje na financování běžných a kapitálových potřeb neziskových organizací,, které stát t zřídil z pro zabezpečen ení veřejných ejných statků na peněž ěžní transfery pro obyvatelstvo formou dotací na výrobu některých n výrobků pro domácnosti formou dotací ekologických redistribuční výdaje

22

23

24

25

26 Trendy ve výdajích SR ČR Tok výdajů st. rozpočtu je během b roku poměrn rně rovnoměrný, rný, avšak ak v závěru roku objem výdajů vzrůst stá. Rozhodující objem výdajů SR ČR R představujp edstavují běžné výdaje ( cca 88 %, v poslední době tvoří cca 98 %). Celkové výdaje st. rozpočtu vzrostly za poslední roky o více v jak 20 %, neinvestiční transfery obyvatelstvu vzrostly o téměřt 30 %, příjmy p st. rozpočtu vzrostly pouze o cca 15 %. V zemích, kde jsou součást stí st. rozpočtu i výdaje na sociáln lní zabezpečen ení, rostou výdaje na starobní důchody. Od roku 1995 stoupá podíl mandatorních výdajů (skupina peněž ěžní transfery obyvatelstvu) a ostatních obligatorních výdajů tzv. quasi mandatorní výdaje (výdaje na obranu, příspp spěvky do rozpočtů mezinárodn rodních organizací,, jichž je ČR členem). Quasi mandatorní výdaje vzrostly v období téměřt dvakrát. Důvodem tohoto vzrůstu je růst r mezd pracovníků rozpočtov tové a příspp spěvkové sféry.

27 Zdroj:

28 Daňov ové Příjmy SR pojistné na sociáln lní zabezpečen ení (pojistné na důchodovd chodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění) příspěvek na státn tní politiku zaměstnanosti pojistné na veřejn ejné zdravotní pojištění cla místní poplatky (tyto jsou zařazeny azeny do rozpočtů nižší ších územně správn vních celků) Nedaňov ové příjmy ve formě uživatel. poplatků z pronájmu státn tního majetku

29 Daňov ové příjmy Daňov ové příjmy mají charakter daní,, tzn.: povinná nenávratn vratná neekvivalentní pravidelně se opakující zákonem stanovená platba do veřejn ejného rozpočtu

30 Distribuční spravedlnost Spravedlnost se v daňov ové teorii: schopnost platit daň každý subjekt by měl m l přispp ispívat k financování veřejných ejných statků podle své platební schopnosti užitek ze zdanění jednotlivec mám platit takovou daň,, která je rovna užitku u ze zdanění v podobě různých veřejných ejných statků,, které pro něj n j stát t zabezpečuje princip vertikáln lní spravedlnosti poplatník k s větší schopností platit daň,, tzn. bohatý subjekt, by měl m l platit většív daň než poplatník k s nižší schopností platit daň princip horizontáln lní spravedlnosti poplatníci se stejnou schopností platit daň platí stejně

31

32

33

34

35 Trendy v příjmech p SR ČR běžné příjmy (daně cca 58 %) + příspp spěvky na soc. zabezpečen ení se podílej lejí (38 %) tj. cca 95% na celkových příjmechp tempo růstu r daň.. příjmp jmů ve státn tním m rozpočtu se snižuje (nejdynamičtější daň je daň z příjmu fyzických osob ze závislz vislé činnosti) kapitálov lové příjmy jsou velmi malé

36 Bilance příjmp jmů a výdajů SR (rok 2006)

37 Bilance příjmp jmů a výdajů SR (rok 2007)

38 Děkuji za Vaši i pozornost.