Oceňování věcných břemen

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Oceňování věcných břemen Diplomová práce Autor: Bc. Hana Urbanová Finance, Oceňování majetku Vedoucí práce: Ing. Petr Ort, Ph. D Praha duben 2012

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací V Praze, dne Bc. Hana Urbanová 2

3 Poděkování: Ráda bych poděkovala panu Ing. Petru Ortovi, Ph. D. za odborný dohled a cenné rady při zpracování tématu oceňování věcných břemen. 3

4 Anotace: Obsahem této diplomové práce je specifikace pojmu věcné břemeno a to jak z teoretického tak z praktického hlediska. Jde zde definice vzniku, či zániku věcných břemen, ocenění věcných břemen příklad. Problematika věcných břemen není legislativně dostatečně vysvětlena a řešena, proto je nutné při oceňován věcných břemen postupovat obezřetně a individuálně. Klíčová slova: Věcné břemeno, oceňování, vznik věcných břemen, zánik věcných břemen, ochranné pásmo, změny věcných břemen, hodnota, nemovitost. Annotation: The content of this thesis is the specification of the concept of an easement from both the theoretical and practical perspective. There is a definition of both, the easement commencement and termination, as well as evaluation of easements. The issue of easements is neither sufficiently explained nor supported by the current legislature hence it is necessary to take some extra care and value each case on individual basis Keywords: Easement, estate, valuation, creation of easements, termination of easements, changes, value, easements, 4

5 Obsah Úvod... 7 Metodologie Historický vývoj věcných břemen Věcná břemena v letech Věcná břemena v letech Věcná břemena v letech Pojem, funkce a druhy věcných břemen Vymezení pojmu věcné břemeno Druhy věcných břemen Vznik věcných břemen Vznik věcného břemene na základě písemní smlouvy Vznik věcného břemene na základě závěti schválenou dohodou dědiců Vznik věcného břemene rozhodnutím příslušného státního orgánu Věcná břemena zřízena soudem Věcná břemena zřízena na základě rozhodnutí příslušného státního orgánu Vznik věcného břemene ze zákona Vznik věcného břemene vydržením Změny věcných břemen Změny věcných břemen v subjektech Změna povinného subjektu Změna oprávněného subjektu Změna obsahu věcných břemen Změna věcných břemen v předmětu Změny oprávněných nemovitostí Změny zatížených nemovitostí Zánik věcných břemen Zánik věcného břemene ze zákona Zánik věcného břemene nastoupením trvalých změn Zánik věcného břemena smrtí nebo zánikem oprávněného Zánik věcného břemene v konkurzním řízení a v řízení o výkon rozhodnutí Zánik věcného břemene rozhodnutím oprávněného orgánu Zánik věcného břemene rozhodnutím soudu

6 5.2.2 Zánik věcného břemene rozhodnutím stavebního úřadu Zánik věcného břemena rozhodnutím pozemkového úřadu Zánik věcného břemene na základě smlouvy Zánik věcného břemene splynutím Zánik věcného břemene uplynutím doby Zánik věcného břemena splněním rozvazovací podmínky Promlčení věcných břemen Ochranná pásma Katastrální úřad a věcná břemena Základní pojmy oceňování Oceňování věcných břemen Předmět ocenění Obecná úprava Dělení věcných břemen pro účely ocenění Podklady pro ocenění věcného břemene Ocenění věcného břemena jako užitku oprávněného Ocenění věcného břemene jako závady váznoucí na nemovitosti Odhad hodnoty nemovitosti s věcným břemenem Schéma ocenění věcného břemene podle zákona č. 151/1997 Sb Výpočet obvyklé ceny věcného břemene Některé příklady ocenění věcných břemen Věcné břemeno bydlení Právo bydlení v bytě s regulovaným nájemným Právo bydlení v rodinném domě Věcné břemeno přechodu nebo přejezdu pozemku Věcné břemeno ve prospěch stavby na jiné stavbě Postup při ocenění některých dalších věcných břemen Věcné břemeno v soudní praxi Stanovení ceny nemovitosti s váznoucím věcným břemenem Ocenění Závěr Seznam použité literatury:

7 Úvod Oceňování věcných břemen je neoddělitelným aspektem problematiky existence věcných břemen jako součásti českého právního řádu. Zřízení věcných břemen představuje buď svobodnou vůli povinného a oprávněného nebo je zřízeno státní autoritou, kterou jsou úřady veřejné správy či soudy. Takovým zásahem dochází k dotčení vlastnických práv a podstatné je, že většinou na úkor hodnoty a tím i kvality nemovitostí. Ze zřízení či existencí věcných břemen vznikají omezení, povinnosti či práva, která se týkají dotčených stran a to mnohdy zcela zásadním způsobem. Je proto logické a žádoucí, aby taková omezení, práva či povinnosti byly oceněny a tím bylo vyjádřeno, jaká je hodnota práva či omezení, které z věcného břemene vyplývá. Oceňováním věcných břemen se v České republice zabývají znalci v oboru oceňování nemovitostí. Vlastní praxe oceňování předpokládá jak detailní znalost právní úpravy problematiky včetně veškerých nuancí vztahujících se ke konkrétním případům objevujících se v praxi, tak i odbornost znalce z hlediska stavebních a ekonomických parametrů oboru oceňování, přičemž toto pojetí je komplexní a neoddělitelné. Cílem mé diplomové práce je podat ucelený přehled o věcných břemenech a jejich oceňování a to jak z hlediska teoretického, tak i z hlediska praktického. Proto jsem diplomovou práci vzhledem k výše uvedené komplexnosti a neoddělitelnosti podstaty věcného práva jako právního institutu na jedné straně a vlastní činnosti zabývající se určením hodnoty takového práva na straně druhé, rozdělila na dvě části. Diplomová práce v první části podává v teoretické rovině přehled o vývoji a obsah pojmu věcné břemeno v dobách historických až po současnost. Zabývá se vznikem věcných práv, jejich druhy, zánikem, promlčením a změnami, které se mohou v průběhu existence věcného břemene objevit. Považuji za nezbytné tuto první část ozřejmit v náležité šíři, neboť správné posouzení právních náležitostí konkrétních věcných břemen je prvním krokem k nezávadnému posouzení hodnoty věcného břemene. V závěru první části se zabývám ochrannými pásmy, která svojí podstatou zasahují stejně jako věcná břemena do vlastnických práv a omezují tak možnost realizace užitné hodnoty nemovitostí ze stran vlastníků. Druhá část práce pojednává o předmětu činnosti ocenění věcného břemene a to jak v rovině teoretické, tak s některými praktickými příklady. Vysvětluje a uvádí základní terminologii, 7

8 která vymezuje rámec pro danou problematiku, rozděluje věcná břemena z hlediska účelu ocenění včetně toho, že jmenuje písemné a grafické podklady, které představují základní listinné materiály pro vypracování ocenění hodnoty věcného břemene. Zabývá se postupy při oceňování věcného břemene jako závady váznoucí na nemovitosti či užitku, vyplývajícího z obsahu věcného břemene pro oprávněného. V závěru diplomové práce uvádím příklady ocenění věcných břemen, která se v současné praxi vyskytují velmi hojně. Metodologie Při zpracování tématu věcných břemen jsem se rozhodla vycházet ze dvou rovin a to v první části teoretického podání problematiky a v druhé části praktické ilustrace teoretického základu. Diplomová práce předkládá institut věcného břemene z hlediska právního ujednání v zákonné úpravě českého právního řádu, základní instrumenty předpokladů pro kvalifikované oceňování věcných břemen a příklady věcných břemen včetně způsobu jejich ocenění. Pro vymezení pojmu a problematiky věcných břemen tak i uvedení instrumentů pro kvalifikované oceňování v teoretické části jsem v diplomové práci čerpala z uvedené odborné literatury a webových zdrojů. Rámcovým pojetím je uvedení věcného břemene jako právního institutu v jeho teoretické rovině, bez jehož porozumění není možné aplikovat instrumenty oceňování věcných břemen a z toho důvodu jsou citace z příslušných zákonů v teoretické části nezbytností. Tyto pasáže odrážející zákonná ujednání, které jsem doplnila v praktických příkladech tak, aby tato ilustrovala obsah zákonných ujednání. U jednotlivých příkladů uvedených typů věcných břemen bylo použito odborné literatury, internetových zdrojů a příkladů, se kterými jsem se při své činnosti jednatele realitní společnosti setkávala. Hlavní metodou při zpracování tématu je koncept máš, ukaž a vysvětli a ve své podstatě jde o analýzu a shrnutí problematiky věcných břemen v celé jejich teoretické šíři a následnou syntézou teorie a praxe představované uvedenými praktickými příklady. Zdůrazňuji zde důležitost pojetí neoddělitelnosti teorie a praxe pro povolání znalce v oboru oceňování, jako jediné možné. 8

9 1. Historický vývoj věcných břemen 1.1 Služebnosti a reálná břemena Obecný zákoník občanský z roku 1811 obsahoval první úpravu služebností a reálných břemen na území ČR Nejstarší zmínka o věcném právu k cizí věci se však objevila již v Římské říši, tedy v Zákoně XII. tabulí ve starověkém Římě. Služebnosti byly zprvu jediným známým typem věcných práv k věci cizí, podnět pro vznik reálných břemen byl dán až v souvislosti s lenními poddanskými vztahy ve středověku. Služebnosti představovaly věcná práva k cizí věci, která záležela v právní volnosti jejich užívání, dané určitě osobě nebo tomu, kdo byl právě vlastníkem určitého pozemku. Obsah služebností byl velmi různý a lišil se podle jednotlivých druhů. Společné rysy spočívaly v tom, že oprávněný mohl užívat cizí věc pouze částečně (uplatňovalo se pojetí služebností jako částečného nebo omezeného právního panství nad věcí. 11 Dle úvodního ustanovení 472 Obecného zákoníku občanského, právem služebnosti byl vlastník zavázán, aby ku prospěchu jiné osoby vzhledem k své věci něco trpěl nebo opomíjel. Bylo to věcné proti každému držiteli služebné věci účinné právo. Toto právo bylo považováno za absolutní užívací právo všem jiným osobám ukládal zákon povinnost výkon takového práva nerušit. Dle Obecného zákoníku občanského byly služebnosti tříděny na služebnosti pozemkové (tj. služebnosti spojené s držbou pozemku k jeho prospěšnějšímu a pohodlnějšímu užívání tyto služebnosti se dále rozlišovaly na služebnosti polní a domovní) a služebnosti osobní (za tyto služebnosti byly považovány všechny ostatní služebnosti, aniž by je Obecní zákoník občanský blíže specifikoval. V rámci osobních služebností byly rozeznávány tři druhy služebností, a to právo užívání, právo požívání a služebnost bytu. Jiné základní dělení služebností rozlišovalo služebnosti jistivé (neboli afirmativní) a služebnosti záporné (neboli negativní) podle povahy povinnosti vlastníka služebné věci buď něco strpět, nebo něco konat. O reálných břemenech se vyjadřoval Obecný zákoník občanský pouze ve všeobecných ustanoveních. Především 443 Obecného zákoníku občanského stanovuje, že ten kdo je vlastníkem nemovitých věcí, přijímá na sebe také břemena na nich váznoucí, ve veřejných knihách zapsaná. Předmětem reálných břemen byla činnost vlastníka zatížené věci. Podstata 1 Bradáč, A.; Fiala, J.; Hába, J.; Hallerová, A.; Skála, A.; Vitulová, N.; Věcná břemena od A do Z, 3. 9

10 reálných břemen je charakterizována jako zatížení pozemku s ručením jeho vlastníka za plnění (nemovitost byla určena jako podpůrný zdroj uspokojení oprávněného). Obdobně jako u služebností, rozlišovala se reálná břemena osobní (oprávněná osoba byla určena individuálně) a věcná (oprávněná osoba byla určena vlastnictvím nemovitosti) Věcná břemena v letech Obecný občanský zákoník z roku 1811 byl dne1. ledna 1951 zrušen a v platnost vešel nový zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník, který nepřevzal do této doby platnou úpravu rozlišující služebnosti a reálná břemena, a oproti tomu zavedl z důvodu nevyhovující předešlé právní úpravy nový institut - věcná břemena. Tento institut byl občanským zákoníkem v Pojem věcného břemene charakterizoval 166 jako omezení vlastníka věci ve prospěch někoho jiného, a to tak, že vlastník je povinen buď něco trpět, nebo se něčeho zdržet anebo něco činit. Tyto povinnosti na rozdíl od obligací přecházely vždy s vlastnictvím věci, čili působily in rem. Vymezení povinností vlastníka odhaluje návaznost věcných břemen na předchozích služebnostech a reálných břemenech. Povinnosti něco trpět nebo se něčeho zdržet charakterizovaly služebnosti a povinnost něco konat byla příznačnou pro reálná břemena. 3 Lze tedy říci, že hlavní dělení věcných břemen bylo podle oprávnění na věcná břemena působící a to in rem (spojené s vlastnictvím k určité nemovitosti) a in personam (náleželo určitě osobě, která má právo k cizí věci a toto právo nepřechází na právní nástupce. Dle zákona č. 141/1950 Sb., občanský zákoník, vzniká věcné břemeno nejčastěji úředním výkonem, smlouvou, ze zákona, závětí a vydražením. 2.3 Věcná břemena v letech Účinnost zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, byla ode dne 1. dubna 1964, v tomto zákoně byl výrazně omezen institut věcných břemen. V tomto občanském zákoníku byla problematice věcných břemen poskytována jen dvě stručná ustanovení. 495, odst. 3, který vymezoval pojem věcných břemen (věcná břemena 2 Bradáč, A.; Fiala, J.; Hába, J.; Hallerová, A.; Skála, A.; Vitulová, N.; Věcná břemena od A do Z, 3. 3 Bradáč, A.; Fiala, J.; Hába, J.; Hallerová, A.; Skála, A.; Vitulová, N.; Věcná břemena od A do Z, 3. 10

11 omezují vlastníka věci tak, že je povinen něco trpět nebo něco činit, anebo něčeho se zdržet) v odst. 1 řeší dovolený způsob vzniku (tímto se věcná břemena odlišila od závazkových právních vztahů). Základní změnou této právní úpravy bylo zamezení vzniku věcného břemena jinak než ze zákona (tedy na základě skutečností uvedených v zákoně) nebo rozhodnutím státního orgánu na základě pověření zákonem. 506 se věnoval přechodnému ustanovení a možnosti omezit nebo zrušit věcné břemeno. 2.4 Věcná břemena v letech Dne 1. dubna 1983 byla přijata novela občanského zákoníku č. 131/1982 Sb., ve které došlo k opětovnému rozšíření možnosti vzniku práva odpovídajícímu věcnému břemenu. Dle této novely občanského zákoníku byl uskutečnitelný vznik věcného břemene ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu, písemnou smlouvou, na základě závěti a výkonem práva. Na druhou stranu k zaniknutí institutu věcného břemene mohlo dojít v následujících případech ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu, písemnou smlouvu, smrtí oprávněného, splynutím, uplynutím doby a splněním rozvazovací podmínky. Úprava této novely se stala v mnoha ohledech předlohou pro současnou právní úpravu práva odpovídající věcnému břemenu. Z tohoto důvodu se podrobnějšímu výkladu budou věnovat následující kapitoly této práce. 11

12 2. Pojem, funkce a druhy věcných břemen Jak již bylo řečeno v úvodu této práce, věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Tato zákonná definice institutu věcného břemene je ukotvena v ustanovení 151n odst. 1 občanského zákoníku. Práva odpovídající institutu věcných břemen jsou zařazena mezi věcná práva k cizí věci. Jako taková znázorňují vztah mezi dvěma subjekty, a to mezi vlastníkem zatížené věci a oprávněným. I na základě závazkového práva lze vlastníka nemovité věci omezit ve prospěch někoho jiného, smysl věcných břemen v tomto nespočívá. V případě věcných břemen se jedná o taková práva a povinnosti, která jsou vázána na určitou osobu nebo jsou spojena s vlastnictvím nemovitosti a přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. Od závazkových vztahů se věcná břemena odlišují jejich vznikem, zánikem přechodem práv a povinností na nabyvatele a hlavně jejich dlouhodobějším charakterem. 2.1 Vymezení pojmu věcné břemeno Věcným břemenem se v objektivním smyslu rozumí právní institut a věcným břemenem v subjektivním smyslu se rozumí povinnost určitého subjektu. Vymezit věcná břemena jako právní institut znamená vymezit soubor právních norem, které upravují věcná břemena jako materiální vztahy. V tomto smyslu jsou věcná břemena souborem takových právních norem, které věcně právně omezují vlastníka věci ve prospěch jiné osoby tak, že je povinen něco konat, něco trpět nebo se něčeho zdržet. 4 Nyní si připomeňme zmíněná ustanovení občanského zákoníku: 151n (1) Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. (2) Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. (3) Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřené náklady na její zachování 4 Bradáč, A.; Fiala, J.; Hába, J.; Hallerová, A.; Skála, A.; Vitulová, N.; Věcná břemena od A do Z, 3. 12

13 a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání. 151o (1) Věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. (2) Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, pokud zvláštní zákon nedává toto právo i dalším osobám. (3) Není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek. 151p (1) Věcná břemena zanikají rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. K zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí. (2) Věcné břemeno zanikne, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti; přechodnou nemožností výkonu práva věcné břemeno nezaniká. (3) Vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Nelze-li pro změnu poměrů spravedlivě trvat na věcném plnění, může soud rozhodnout, aby se namísto věcného plnění poskytovalo peněžité plnění. (4) Patří-li právo odpovídající věcnému břemeni určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem. 5 Samotný způsob výkonu a rozsah práva odpovídající věcnému břemeni není občanským zákoníkem nijak blíže upraven. Setrvat tedy musíme na všeobecných zásadách výkonu práva v rámci občanskoprávních vztahů. Poukazovat tedy budeme na to, že výkon práva a realizace povinností musí být v souladu s dobrými mravy ( 3. odst. 1 občanského zákoníku) a přihlížet 5 Úplné znění č. 778, Oceňování, vydalo nakladatelství Sagit, podle stavu k , ISBN

14 přitom musíme k základním zásadám občanského práva, k historickému vývoji institutu, judikatuře a právní vědě. V rámci krátkého shrnutí je tedy možno říci, že věcná břemena nemohou omezovat vlastníka věci v právu nakládat s předmětem jeho vlastnictví (např. převést vlastnická práva na další osobu nebo zatížit předmět vlastnického práva právem zástavním). Právě tak můžeme činit úpravy a opravy zatížené nemovitosti, které sice ovlivňují výkon práv oprávněného subjektu, ale výrazně jej nezatěžují. 2.2 Druhy věcných břemen Věcná břemena lze rozdělit do dvou skupin, klíčem k těmto skupinám bude, zda dochází k uspokojování zájmů a potřeb vlastníka věci nebo k uspokojování zájmů a potřeb určitého konkrétního subjektu. První skupinou věcných břemen jsou věcná břemena in rem, tj. ve prospěch věci. V této skupině je vždy subjektem oprávnění vlastník věci. Změna oprávněného subjektu nemá vliv na existenci věcného břemene, tzn. že nový majitel věci se stane oprávněným z věcného břemene. Tato věcná břemena jsou zpravidla časově neomezená a mají trvalý charakter. Jako příklad uvádíme právo chůze a jízdy přes sousední pozemek k vlastní nemovitosti. Do druhé slupiny spadají věcná břemena in personam, tj. ve prospěch oprávněného. U věcných břemen in personam je oprávněný subjekt určen zcela konkrétně a oprávnění svědčí pouze jemu. Proto je existence tohoto druhu věcných břemen spojena existencí oprávněného subjektu. S jeho zánikem (smrtí fyzické osoby, zánikem právnické osoby) zaniká také věcné břemeno. 6 Další členění věcných břemen je s ohledem na různý obsah, tzn. s důrazem na rozdíly v povinnosti zavázané osoby. Dle toho členění můžeme věcná břemena rozdělit na: a) Věcná břemena s povinností konat (facere) vlastník věci zatížené je povinen konat ve prospěch oprávněné osoby (je jedno zda in rem či in personam). Povinný subjekt poskytuje oprávněné osobě určité plnění, zvláště určité úkony, 6 Bradáč, A.; Fiala, J.; Hlavinková, V.; Nemovitosti, oceňování a právní vztahy, 4. přepracované a doplněné vydání, Linde Praha, a.s., 2007, ISBN

15 b) Věcná břemena s povinností zdržet se (omittere) vlastník věci zatížené je povinen zdržet se určitého práva, které by mu jinak náleželo z titulu vlastnického práva, vlastník zatížené věci je omezen v provedení vlastnického práva. Oprávněná osoba má prospěch z toho, že vlastník zatížené věci je redukován ve svém chování, avšak aktivně cizí věc neužívá, c) Věcná břemena s povinností trpět (pati) vlastník věci zatížené je povinen strpět určité chování oprávněné osoby. Jako příklad opět uvádíme právo chůze a jízdy přes sousední pozemek k vlastní nemovitosti. Z ekonomického hlediska je dále podstatné rozlišovat věcná břemena z pohledu povinného a oprávněného. Pro povinného přestavuje věcné břemeno určitou újmu, kdežto oprávněný má ze zřízeného věcného břemene užitek. Újma povinného a užitek oprávněného se mohou, ale nemusí rovnat. Další důležitý faktor při členění věcných břemen je, zda vznikají za úplatu či jsou věcná břemena zřízena bezúplatně. Při skutečnosti, že je věcné břemeno zřízeno za úplatu, je újma povinného částečně, úplně anebo dokonce výše než je způsobená ujma, kompenzováno ze strany oprávněného úhradou. 15

16 3. Vznik věcných břemen Pod vznikem věcných břemen je třeba rozumět případy, kdy věcné břemeno vzniká původně (originálně). Vedle vzniku je však vhodné rozlišovat i nabytí věcných břemen, kam spadá situace, kdy se určitá osoba stává subjektem již existujícího právního vztahu věcného břemena. Podle aktuální úpravy lze rozlišovat šest skupin, do nichž lze zařadit jednotlivé případy vzniku věcných břemen ( 151o odst. 1 obč. zákoníku), přitom bychom měli zdůraznit, že zákonný výčet věcných břemen je uzavřený a nelze jej rozšiřovat. 7 Věcná břemena vznikají: a) na základě písemní smlouvy, b) na základě závěti, c) schválenou dohodou dědiců, d) rozhodnutím příslušného orgánu, e) ze zákona, f) vydržením. 3.1 Vznik věcného břemene na základě písemní smlouvy Věcné břemeno vzniklé na podkladě uzavření písemné smlouvy, uzavřené na základě vzájemné a obsahové shodných projevů svobodné vůle smluvních stran. Věcné břemeno vzniklé tímto způsobem patří mezi nejčastější. Smlouvu o zřízení věcného břemene, zakládající práva a povinnosti vážící se na vlastnictví nemovitosti, mohou uzavřít jen vlastníci dotčených nemovitostí, popř. další osoby, kterým zákon tuto možnost poskytuje. Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, tzn. vlastník nemovitosti zatížené i vlastník nemovitosti oprávněné, a není rozhodné, zda jde o fyzickou nebo právnickou osobu (v postavení právnické osoby to může být i stát). Možnost vlastníka zřídit věcné břemeno smlouvou je v souladu s obsahem vlastnického práva. 8 Náležitosti smlouvy o věcném břemeni nejsou zákonem stanoveny explicitně. Musíme tedy vycházet z všeobecných ustanoveních o smlouvách, dle občanského zákoníku. Náležitostmi 7 Bradáč, A.; Fiala, J.; Hlavinková, V.; Nemovitosti, oceňování a právní vztahy, 4. přepracované a doplněné vydání, Linde Praha, a.s., 2007, ISBN čerpáno z Bradáč, A.; Fiala, J.; Hába, J.; Hallerová, A.; Skála, A.; Vitulová, N.; Věcná břemena od A do Z, 3. 16

17 smluv se zabýval i Nejvyšší soud, když v rozhodnutí ze dne 21. dubna 2010, sp. značka: 32 Cdo 2591/2008 konstatoval: S přihlédnutím k vymezené relevantní právní úpravě a judikovaným závěrům lze tudíž dovodit, že pokud převáděná nemovitost není ve smlouvě označena v souladu s požadavky podle katastrálního zákona, nemusí tato okolnost vždy představovat vadu v identifikaci předmětu právního úkonu, jež by (bez dalšího) způsobovala jeho neplatnost. Jak již bylo připomenuto, u nedostatků v označení předmětu právního úkonu je totiž nutno pečlivě rozlišovat, zda takové nedostatky zakládají vadu směřující k neurčitosti nebo nesrozumitelnosti právního úkonu či nikoliv; o tzv. podstatnou vadu jdoucí na vrub platnosti právního úkonu by se nemělo jednat v těch skutkových okolnostech, jestliže by správné označení předmětu učiněného právního úkonu bylo seznatelné podle dalších identifikačních znaků nebo i z celého obsahu právního úkonu jeho výkladem ( 35 odst. 2 obč. zák.), popř. objasněním skutkových okolností, za nichž byl právní úkon učiněn, aniž by tím došlo k odklonu od toho, co bylo vyjádřeno navenek v písemné formě. Odůvodnit potřebu písemné formy ve smyslu ustavení 151o odst. 1 občanského zákoníku lze dvěma způsoby. Za prvé je písemná forma vyžadována zejména tam, kde má být dosaženo přání jistot při zachování minimálních nákladů na dokazování existence dané skutečnosti. Jinak řečeno, písemná forma chrání jednak osoby v daném právním vztahu, ale také třetí osoby. Druhým důvodem, proč je vyžadována písemná forma smlouvy u vniku věcného břemene je, že na základě této skutečnosti je věcné břemeno zapisováno do katastru nemovitostí. Smlouva o vzniku věcného břemene musí být určitá, tzn. že musí být zřejmé, k jaké nemovitosti se vlastnické právo omezuje věcným břemenem a zda jde o osobní věcné břemeno nebo zda je odpovídající právo spjato s vlastnictvím nemovitosti. Náležitě, určitě a srozumitelně je třeba ve smlouvě vyjádřit i obsah věcného břemene. Nemalou soustředěnost je třeba věnovat i rozsahu a způsobu výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni a dále, zda se věcné břemeno zřizuje bezúplatně či za úplatu. 5 zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, určuje, jakým způsobem má být ve smlouvě definována nemovitost, u které má být zřízeno omezení vlastnického práva. Tato listina slouží jako podklad pro vklad do katastru nemovitostí. Za stavu, kdy se věcné břemeno zřizuje pouze na části pozemku (např. zřízení břemene pro vedení inženýrských sítí), musí být součástí smlouvy o zřízení věcného břemene geometrický plán, na kterém bude vyznačena část zatíženého pozemku. Samotné slovní vyjádření je nedostačující. Dle 5 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky, je geometrický plán s vyznačenou částí pozemku, kde má věcné břemeno vzniknout, 17

18 vyžadován a je podmínkou pro zápis práva do katastru nemovitostí je tedy nedílnou součástí listiny o vzniku věcného břemene. Smlouva o zřízení věcného břemene by také měla obsahovat údaj o trvání věcného břemene. Pokud tento údaj na smlouvě chybí, má se za to, že se věcné břemeno zřizuje na dobu neurčitou, a trvá do té doby, než zanikne zákonem stanoveným způsobem. 3.2 Vznik věcného břemene na základě závěti schválenou dohodou dědiců Možnost zůstavitele zřídit věcné břemeno závětí je důsledkem jeho způsobilosti disponovat s věcí pro případ smrti. Závěť musí mít písemnou formu a musí obsahovat náležitosti, které stanovuje OZ ( 476, 476b, 477). Závěť, jako jednostranný právní úkon zůstavitele, nemusí sama o sobě vést ke vzniku věcného břemena, protože zákon zde zohledňuje i výsledky dědického řízení. 9 Zřizovatelem věcného břemene na základě závěti je pouze fyzická osoba, jako testátor. Jde o zatížení vlastní věci povinností věcného břemena. Oprávněným subjektem může být jak fyzická tak i právnická osoba (v postavení právnické osoby i stát), tento subjekt může být určen vlastnickým právem k věci nebo i zcela individualizovaně. Dovolujeme tedy možnost zřizovat věcná břemena, v nichž oprávněný působí in rem i in personam. V praxi se nejčastěji setkáváme s fyzickými osobami jako subjekty, kterým bude svědčit právo věcného břemena, a věcná břemena působící převážně in personam. Povinnou osobou z věcného břemena bude dědic (dědicové) nemovitosti, s níž bude věcné břemeno spojeno, a to jak dědic ze závěti, tak dědic ze zákona (opět osoba fyzická i právnická). Věcné břemeno zřízené na základě závěti vzniká smrtí zůstavitele. Dědické řízení vede pouze k určení povinného a oprávněného subjektu. Takto nabyté věcné břemeno se zapisuje do katastru nemovitostí záznamem. Další možností vzniku věcného břemena je vznik na základě schválené dohody dědiců. Základem tohoto způsobu vzniku věcných břemen je dohoda dědiců o vypořádání dědictví, kterou dědicové uzavírají u soudu. 10 V případě zřízení věcného břemene touto možností, musí dohoda obsahovat všechny náležitosti uvedené u smluv o zřízení věcného břemene. 9 Bradáč, A.; Fiala, J.; Hlavinková, V.; Nemovitosti, oceňování a právní vztahy, 4. přepracované a doplněné vydání, Linde Praha, a.s., 2007, ISBN Bradáč, A.; Fiala, J.; Hába, J.; Hallerová, A.; Skála, A.; Vitulová, N.; Věcná břemena od A do Z, 3. 18

19 Dědicové v dohodě také určí, do vlastnictví kterého z nich konkrétní práva a povinnosti přejdou. Subjekty dohody jsou přitom všichni dědicové, kteří dědictví neodmítli. Neodporuje-li dohoda dobrým mravům nebo zákonu, soud ji schválí a to usnesením, které se katastrálnímu úřadu doručuje. Dle zákona o zápisech vlastnických práv se tak děje záznamem. 3.3 Vznik věcného břemene rozhodnutím příslušného státního orgánu Věcné břemeno může vzniknout i rozhodnutím příslušného orgánu ( 151o odst. 1). Vydané rozhodnutí je státní orgán povinen do 30 dní ode dne nabytí právní moci, v písemné podobě, zaslat příslušnému katastrálnímu úřadu, který na základě těchto dokumentů provede zápis vzniklého věcného břemene do katastru nemovitostí formou zápisu. Orgány, které mohou svým rozhodnutím zřídit věcné břemeno: - soudy - orgány veřejné správy (např. pozemkové úřady, vyvlastňovací úřady) Věcná břemena zřízena soudem Občanský zákoník umožňuje soudu zřídit věcné břemeno v situacích při vypořádání neoprávněné stavby ( 135c odst. 3 obč. zákoníku), při zřizování nezbytné cesty ( 151o odst. 3 obč. zákoníku) a při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. V prvním případě, tedy v případě neoprávněné stavby, kdy stavebník nemá občanskoprávní titul na pozemku stavět (dojde zde k neoprávněnému zásahu do vlastnických práv vlastníka pozemku bez jeho souhlasu) může soud na základě návrhu dotčeného pozemku vynést rozhodnutí dle 135c obč. zákoníku o odstraněné stavby na náklady toho, kdo stavbu zřídil. Jestliže soud při rozhodování o neoprávněné stavbě zjistí, že odstranění stavby není účelné a vlastník pozemku nesouhlasí s přikázáním stavby do svého vlastnictví, může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i tak, že za náhradu zřídí věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě. 11 Při zjišťování výše náhrady musí soud brát na zřetel cenu pozemku, ke kterému se věcné břemeno zřizuje, výši nájemného, jehož by bylo možno v dané době a v daném místě za pronájem tohoto pozemku dosáhnout a míru omezení vlastníka. 11 Bradáč, A.; Fiala, J.; Hába, J.; Hallerová, A.; Skála, A.; Vitulová, N.; Věcná břemena od A do Z, 3. 19

20 Druhou možností zřídit věcné břemeno na základě rozhodnutí soudu je zřízení tzv. nezbytné cesty. Jedná se o věcné břemeno, které dovolí vlastníkovi stavby, který není vlastníkem přilehlého pozemku a jehož přístup ke stavbě nelze zbudovat jinak, přecházet přes přilehlý pozemek. Přilehlým pozemkem se myslí pozemek bezprostředně přilehlý k pozemku vlastníka, ale i všechny okolní pozemku, které jsou ke zbudování cesty zapotřebí. Soud není vázaný návrhem žalobce, při skutečnosti, že žalobce navrhne nevhodné umístění cesty, může ji soud zřídit v jiném místě. Součástí rozhodnutí soudu o zřízení nezbytné cesty je geometrický plán, na kterém je znázorněno, kudy cesta povede. Věcné břemeno nezbytné cesty se zřizuje pro vlastníka uvedené stavby (ne tedy jako osobní věcné břemeno). Věcné břemeno vzniká právní mocí rozhodnutí, případně okamžikem uvedeným v rozhodnutí a do katastru nemovitostí se zapisuje záznamem. Další možností soudu, jak zřídit věcné břemeno je na základě ustanovení 36 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Není-li možno umístit bez neúměrných nákladů vedení mimo silniční pozemek (zásadně totiž nesmějí být telekomunikační, energetická, vodovodní, kanalizační, a jiná vedení, zařízení pro rozvod tepla a topných plynů, podélně umístěna v těsné blízkosti dálnice), lze povolit jako zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace podélné umístění tohoto vedení do silničního pomocného pozemku, do středního dělicího pásu nebo na mosty a mostní objekty dotčené pozemní komunikace. Pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, uzavře vlastník dotčené pozemní komunikace na základě vydaného povolení ke zvláštnímu užívání s vlastníkem vedení smlouvu o zřízení věcného břemene k pozemní komunikaci za jednorázovou úhradu. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o zřízení věcného břemene a výši úhrady soud. 12 Rozhodnutím o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (tedy kdy nerozdělená věc patří současně více osobám) dle 142 odst. 3 obč. zákoníku, může soud rozdělením věci zhotovit věcné břemeno k nově vzniklé nemovitosti ve prospěch jiné nově vzniklé nemovitosti. Je vyloučeno zřízení věcného břemene, které by náleželo určitě osobě. Prospěch z tohoto věcného břemene musí plynou podle zákona vlastníku nově vzniklé nemovitosti. Věcné břemeno nemůže vzniknout v případě, že dojde k vypořádání podílového spoluvlastnictví jiným způsobem např. přikázáním věci za náhradu některému ze spoluvlastníku Čerpáno z Ustanovení 36 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění 13 Bradáč, A.; Fiala, J.; Hába, J.; Hallerová, A.; Skála, A.; Vitulová, N.; Věcná břemena od A do Z, 3. 20

21 3.3.2 Věcná břemena zřízena na základě rozhodnutí příslušného státního orgánu Možnost zřízení věcného břemene na základě rozhodnutí příslušného státního orgánu je formou vyvlastnění, které je jedním z nejzávažnějších zásahů do vlastnického práva, případně dalších majetkových práv, a to na základě přesně stanovených zákonných podmínek. Vyvlastnění má svou oporu již v ústavním pořádku České republiky, a to v článku 11 odst. 4 zákona č. 2/1993 Sb., který stanovuje, že vyvlastněním nebo nucené omezení vlastnického práva je možné pouze ve veřejném nájmu, na základě zákona a to za náhradu. 14 Pojem veřejný zájem vyskytující se v celé řadě právních předpisů, však v současné právní úpravě není specifikován. To, zda je uskutečnění určitého účelu ve veřejném zájmu, musí být prokázáno ve vyvlastňovacím řízení, a to subjektem, v jehož prospěch má být vyvlastnění realizováno. Dalším z důležitých zákonu pro oblast vyvlastnění je zákon č. 13/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádku (stavební zákon), a to především ustanovení 170 odst. 1, který říká, že práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny a ve vydané územně plánovací dokumentaci jde-li o: a) veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel, b) veřejně prospěšné opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností území, založení prvků územního systému ekologické stability a ochranu archeologického dědictví, c) stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, d) asanaci (ozdravění) území. 15 Institut vyvlastnění je dále zmiňován v ustanovení 170 odst. 2 stavebního zákona a nejpodrobněji je definován v zákoně č. 184/200 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), v platném znění. Podle jednoho z restitučních předpisů se uplatní vznik věcných břemen rozhodnutím pozemkového úřadu. Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, dává pozemkovým úřadům možnost rozhodnutím zřídit věcné břemeno ve dvou případech: 14 Čl. 11 odst. 4 Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky 15 Ustanovení 170 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění 21

22 a) Podle ust. 9 odst. 5: Pokud je toho nezbytně třeba, může pozemkový úřad zřídit na převáděné nemovitosti věcné břemeno. I když toto stanovení neobsahuje pravidlo o poskytnutí náhradě, rozhodl Ústavní soud (viz nález vyhlášený pod č. 88/1998 Sb.) takto : Přestože 9 odst. zákona č. 229/1991 Sb. nestanoví, že pozemkový úřad má při zřizování věcného břemena rozhodnout také o náhradě za omezení vlastnického práva, může se dotčený vlastník domáhat práva na poskytnutí náhrady přímo s dovoláním na čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, aniž by bylo nezbytně nutné, z hlediska ústavní jistoty, toto právo konstituovat ještě předpisem nižší právní síly. b) Podle ustanovení 19 odst. 2 : O provedení pozemkových úprav a v souvislosti s tím o výměně nebo přechodu vlastnických práv, o určení hranic pozemků nebo o zřízení, popřípadě zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům rozhoduje pozemkový úřad na základě dohody vlastníků. V případě, že se vlastníci nedohodnou, rozhoduje pozemkový úřad za podmínek stanovených zákonem Vznik věcného břemene ze zákona Dle 151o odst. 1 obč. zákoníku, mohou věcná břemena vznikat přímo i ze zákona, tzn. ex lege, i když většina z nich o věcných břemenech výslovně nehovoří (pouze o omezení vlastnického práva), obsahově jsou s věcnými břemeny shodná. Jsou dány dvě možnosti pro věcné břemeno takto vzniklé. První z nich nastává tehdy, jestliže věcné břemeno vznikne okamžikem účinnosti právní normy. Takové případy se mohou vyskytnout tehdy, když jsou již splněny podmínky pro vznik věcného břemene, avšak s těmito podmínkami doposud nebyl spojen právní následek, tj. vznik věcného břemene. Je-li přijata právní norma, která s takovými skutečnostmi spojuje vznik věcného břemene, vzniká toto břemeno účinností právní normy. Druhá možnost připouští vznik věcných břemen v určitých případech, např. při styku nemovitostí s liniovými stavbami při jejich výstavbě. Takové věcné břemeno nevzniká účinností právní normy, právní norma stanoví možnost vzniku hypoteticky. Ke vzniku věcného břemene dojde až nastoupením dalších skutečností, typicky stavebním povolením příslušné stavby. Věcné 16 Bradáč, A.; Fiala, J.; Hába, J.; Hallerová, A.; Skála, A.; Vitulová, N.; Věcná břemena od A do Z, 3. 22

23 břemeno nevzniká jako přímý následek stavebního povolení, vzniká jako následek, který je se stavebním povolením spojen přímo ze zákona. 17 Vlastnické právo k pozemkům a mnohdy i ke stavbám lze, zvláště v souvislosti s budováním infrastruktury, ve veřejném zájmu omezit tak, že vlastník je povinen trpět na své nemovitosti část infrastrukturní sítě (různá vedení, rozvody a podobná opatření). Institut občanskoprávního věcného břemene a takzvaných zákonných legálních věcných břemen jsou si obsahově v mnohých pohledech podobné, ale důsledně vzato se jedná o právní instituty odlišné, patřící do různých odvětví právního řádu (to znamená práva soukromého a práva veřejného). Legální věcná břemena nemůžeme ztotožňovat s věcnými břemeny vzniklými na základě rozhodnutí správního orgánu. Legální věcná břemena mohou mít různý obsah, jedná se zejména o právo vstupovat na cizí pozemek za účelem údržby sítí, povinnost kácet stromy ohrožující vedení atd. Ze zákonů, které vznik věcných břemen umožňují a vymezují, můžeme uvést např.: - 11 odst. 8 a 9 zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů - 9 odst. 11 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci (po novelizaci provedené zákonem č. 83/1998 Sb.) - 9 odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů - 34 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů - 15 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů - 42 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví - zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) 17 Bradáč, A.; Fiala, J.; Hába, J.; Hallerová, A.; Skála, A.; Vitulová, N.; Věcná břemena od A do Z, 3. 23

24 3.5 Vznik věcného břemene vydržením S odkazem na 134 obč. zákoníku, lze nabýt právo odpovídajícímu věcnému břemenu vydržením (výkonem práva). Jedná se specifický způsob nabytí vlastnického práva, tedy i práva odpovídajícímu věcnému břemeni. Předpoklady pro vydržení práva odpovídajícímu věcnému břemeni (tedy že držitel je v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží) a uplynutí zákonné desetileté vydržecí lhůty (v případě věci movité je vydržecí lhůta stanovena na tři roky). Účelem vydržení je uvést do souladu faktický stav se stavem právním a umožnit nabytí vlastnictví držiteli, který věc dlouhodobě ovládá v dobré víře, že je jejím vlastním, přičemž tato dobrá víra je podle platné úpravy brána se zřetelem ke všem okolnostem. 18 Následky vydržení nastávají přímo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemeni se vydrží, je-li v dobré víře vykonáváno nepřetržitě 10 let. Do této doby se může započíst i doba, po kterou toto právo odpovídající věcnému břemeni konal nepřetržitě i právní předchůdce ( 134 odst. 3 obč. zákoník). Po uplynutí určené doby se oprávněná držba mění v právo odpovídající věcnému břemeni a současně vlastníku dotčené nemovitosti vzniká povinnost z věcného břemene. Do katastru nemovitostí se právo odpovídající věcnému břemeni vydržením zapisuje záznamem, na základě listin, které prokáží tyto právní vztahy. 18 Čerpáno z Bradáč, A.; Fiala, J.; Hlavinková, V.; Nemovitosti, oceňování a právní vztahy, 4. přepracované a doplněné vydání, Linde Praha, a.s., 2007, ISBN

25 4. Změny věcných břemen Změnou právního vztahu věcného břemena lze chápat jako změnu nějakého z prvků právního vztahu. Rozlišujeme tedy změnu věcných břemen v subjektech, obsahu a předmětu. 4.1 Změny věcných břemen v subjektech Ke změně věcného břemena v subjektech dochází, jestliže na místo stávajícího subjektu (povinného nebo oprávněného) nastupuje jiný subjekt (jiný povinný nebo oprávněný). Není důležité, jestli je subjektem fyzická nebo právnická osoba. Stejně tak může být nastupujícím subjektem i více osob. Je třeba rozlišit změnu subjektu povinného a oprávněného Změna povinného subjektu Změnu povinného subjektu ovlivňuje fakt, že povinnost věcného břemene je spojena vždy s určitým subjektivním právem (s vlastnictvím) k věci. Má tedy věcně právní charakter. Z toho vyplývá, že ke změně subjektu povinnosti nemůže dojít samostatně, pouze jako změna subjektu věcného břemena, ale jen jako důsledek změny nositele vlastnického práva k věci. To znamená, že změna povinného subjektu je důsledkem změny vlastníka, a proto nastává přímo ze zákona. Tuto skutečnost můžeme tedy nazvat jako přechod povinnosti věcného břemena. Na nového majitele nemovitosti, která je zatížena věcným břemenem, přecházejí veškeré povinnosti z tohoto věcného břemene. Uvedené závěry však neplatí jen tehdy, dojdeli ke změně povinného subjektu, který je na straně povinné samotný, jako jednotlivec, ale i tehdy, změní-li se jeden ze subjektů, pokud existuje na straně povinné jejich pluralita. Dojdeli např. k převodu spoluvlastnického podílu k nemovité věci, na níž vázne věcné břemeno, je i nabyvatel vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu subjektem povinností věcného břemena, tak jako všichni podíloví spoluvlastníci, kteří tvoří stranu povinnou Změna oprávněného subjektu Při změně subjektu oprávněného je nutné odlišovat mezi věcnými břemeny působícími in rem a věcnými břemeny působícími in personam. 19 Čerpáno z Bradáč, A.; Fiala, J.; Hlavinková, V.; Nemovitosti, oceňování a právní vztahy, 4. přepracované a doplněné vydání, Linde Praha, a.s., 2007, ISBN

26 Oprávnění z věcného břemena působícího in rem má věcně právní charakter a ke změně oprávněného subjektu věcného břemena může dojít pouze s převodem nebo přechodem vlastnického práva k nemovitosti, s nímž je právo odpovídající věcnému břemeni spojeno. Ke změně subjektu dochází ze zákona. Při změně i jednoho z více subjektů strany, které přísluší právo odpovídající věcnému břemeni, nastává změna věcného břemene. Oprávnění z věcného břemena působící in personam nemá věcně právní charakter, ale osobnostní povahu. Věcné břemeno je spjato pouze s určitou osobu a tím není umožněna změna oprávněné osoby z věcného břemene. Pokud oprávněná osoba, ať již fyzická nebo právnická, zanikne zanikne i věcné břemeno. 4.2 Změna obsahu věcných břemen Ke změně věcných břemen v obsahu dochází při změně práv a povinností, které mohou být jak zúženy, tak i rozšířeny od původního stavu. Pouze u některých věcných břemen, většinou vzniklých ze zákona, je změna obsahu práv a povinností omezena nebo vyloučena. Při novém uspořádání práv a povinností je nutné brát zřetel na to, aby nebyla práva rozšířena na takovou úroveň, že by realizace užitné hodnoty dosáhla takové výše, kdy by splynula s obsahem vlastnického práva. Ke změně obsahu věcného břemene může dojít pravomocným rozhodnutím oprávněného orgánu nebo dohodou účastníků. 4.3 Změna věcných břemen v předmětu Vzhledem k povaze věcného břemene je možná změna jeho předmětu pouze tak, že dojde k zániku původního věcného břemene a ke zřízení věcného břemene nového. V takovém případě dochází ke změně možností chování subjektů právního vztahu. 20 V případě práv a povinností k věcem, jehož se týkají, mluvme o změně nepřímého předmětu věcného břemena. To platí především o dělení a slučování nemovitostí. Rozlišit lze změny u oprávněných a zatížených nemovitostí. 20 Bradáč, A.; Fiala, J.; Hába, J.; Hallerová, A.; Skála, A.; Vitulová, N.; Věcná břemena od A do Z, 3. 26

27 4.3.1 Změny oprávněných nemovitostí Při změně nepřímého předmětu věcného břemene působícího in rem na straně oprávněného mohou nastat situace, kdy dojde k rozdělení resp. sloučení nemovitosti. Právo odpovídající věcnému břemenu není spojeno s nějakou částí pozemku, ale vždy s vlastnickým právem k celému pozemku. Proto také po rozdělení pozemku bude právo odpovídající věcnému břemenu spojeno s vlastnickým právem k nově vzniklým pozemkům. To samo o sobě nemusí vyvolávat žádné komplikace, avšak po převodu těchto pozemků na jiné vlastníky by se rozšířil okruh oprávněných osob, které by mohly právo odpovídající věcnému břemenu vykonávat. Důsledkem takové situace by mohla být neúměrnost mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného vytvářející předpoklad pro zrušení věcného břemena soudem podle 151p odst. 3 obč. zákoníku. Ke stejnému závěru dojde i při rozdělení oprávněné stavby. Na sloučení oprávněných pozemků lze použít ustanovení 4 odst. 7 vyhlášky č. 26/2007, katastrální vyhláška, ve znění pozdějších předpisů, o sloučení pozemků, jak je uvedeno při sloučení zatíženého pozemku Změny zatížených nemovitostí Jde-li o zatížený pozemek, přichází v úvahu jeho dělení i slučování s jinými pozemky. Při rozdělení zatíženého pozemku hraje rozhodující roli určení té jeho konkrétní části, která je věcným břemenem zatížena (viz dokumentace - geometrické plány - při zřizování věcných břemen). Je-li zatížen celý pozemek, jsou po rozdělení tohoto pozemku zatíženy všechny nové věci. Pokud věcné břemeno vázlo jen na části pozemku (např. právo cesty), je po rozdělení pozemku zatížen ten z nových pozemků, přes který cesta skutečně probíhá (není vyloučeno, že dojde k takovému rozdělení pozemku, kdy budou věcným břemenem zatíženy všechny nově vzniklé pozemky). 22 Při rozdělení stavby na nově vzniklé věci v právním smyslu dochází k podobné situaci. 21 Čerpáno z Bradáč, A.; Fiala, J.; Hába, J.; Hallerová, A.; Skála, A.; Vitulová, N.; Věcná břemena od A do Z, Čerpáno z Bradáč, A.; Fiala, J.; Hába, J.; Hallerová, A.; Skála, A.; Vitulová, N.; Věcná břemena od A do Z, 3. 27

28 5. Zánik věcných břemen Věcná břemena zanikají rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. K zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitosti, tak zní citace 151p odst. 1, obč. zákoníku. Vyjmenování způsobů zániku věcných břemen není úplné, patří sem ještě uplynutí doby, na kterou bylo věcné břemeno sjednáno a splnění rozvazovací podmínky. K zániku práva odpovídajícímu věcnému břemeni nemusí dojít stejnou právní skutečností, která vedla k jeho vzniku (dohodou účastníků může být věcné břemeno zrušeno, přestože vzniklo na základě rozhodnutí oprávněného orgánu). Zánik věcného břemena k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí je třeba v něm náležitým způsobem vyznačit. Půjde-li o zánik věcného břemena na základě písemné smlouvy, má výmaz provedený vkladem konstitutivní účinky. Ve všech ostatních případech bude mít výmaz provedený záznamem jen účinky deklaratorní. 23 Zánik věcného břemena má za následek obnovení vlastnického práva povinného subjektu. Nositel příslušného vlastnického práva může opět realizovat užitnou hodnotu věci v takové míře, v jaké mu to vlastnické právo umožňuje. 5.1 Zánik věcného břemene ze zákona K zániku věcných břemen přímo ze zákona dochází, jsou-li splněna fakta předpokládaná příslušnou právní normou. Účinky tedy nastávají automaticky, není třeba o nich konstitutivně rozhodovat. Dojde-li ke sporu, bude připadat v úvahu určovací žaloba, např. že zde právo věcného břemene neexistuje, či ve sporu o plnění z věcného břemene může být namítán zánik břemene. Případy zániku věcných břemen ze zákona jsou: nastoupení trvalých změn, smrt nebo zánik oprávněného, zánik věcného břemena prohlášením konkurzu a dále zánik věcného břemene soudní dražbou Zánik věcného břemene nastoupením trvalých změn K tomuto způsobu zániku práva odpovídajícímu věcnému břemeni dochází v případě, kdy již věcné břemeno přestane plnit svoji funkci, tzn. v případě, kdy došlo k nastoupení takových 23 Bradáč, A.; Fiala, J.; Hába, J.; Hallerová, A.; Skála, A.; Vitulová, N.; Věcná břemena od A do Z, 3. 28