A PRACOVNÍ LISTY PŘÍLOHY. Územní systém ekologické stability. Revitalizace biokoridoru 2010/2011. ČSOP Spálené Poříčí a kolektiv

Transkript

1 Územní systém ekologické stability Revitalizace biokoridoru 2010/2011 PŘÍLOHY A PRACOVNÍ LISTY ČSOP Spálené Poříčí a kolektiv

2 2 Příloha č. 1 Mapa lokálního ÚSESu dotčeného území Příloha č. 1 Mapa lokálního ÚSESu dotčeného území

3 Přílohy č. 2 5 Tabulka výškových geografických stupňů / Tabulka a mapa lesních vegetačních stupňů podle Zlatníka / Tabulka trofických řad / Tabulka hydrických řad 3 Příloha č. 2 Tabulka výškových geografických stupňů geografický výškový stupeň nížinný (planární) pahorkatinný (kolinní) nadmořská výška 200 m 400 m 6. smrkobukový 7. bukosmrkový ,5 5, ,0 4, smrkový ,5 4, klečový nad pod 2,5 nad kopcovitý (suprakolinní) podhorský (submontánní) horský (montánní) středohorský (supramontánní) klečový (subalpínský) 650 m 800 m 1100 m 1400 m 1600 m Příloha č. 4 Tabulka trofických řad označení trofická řada charakteristika A oligotrofní chudá a kyselá B mezotrofní středně bohatá Příloha č. 3 Tabulka a mapa lesních vegetačních stupňů podle Zlatníka dubový bukodubový dubobukový bukový dubojehličnatý jedlobukový smrkojedlobukový smrkový klečový C nitrofilní obohacená dusíken D bazická živinami bohatá na bazických horninách Velmi často se mezi trofickými řadami projevují přechody, tzv. meziřady. Časté jsou skupiny typů geobiocénů příslušející do trofických meziřad AB (oligo-mezotrofní), BC (mezotrofně-nitrofilní) a BD (mezotrofně-bazická), vzácněni i do meziřady CD (nitrofilně-bazická). Příloha č. 5 Tabulka hydrických řad označení hydrická řada Vegetační stupně (podle Zlatníka) 1 suchá lesní vegetační stupeň nadmořská výška [m] prům. roční teplota [ C] prům. roční srážky [mm/rok] 2 omezená 3 normální 4 zamokřená 1. dubový Pod 350 nad 8,0 pod bukodubový ,5 8, a 5b trvale mokrá s proudící vodou trvale mokrá se stagnující vodou 3. dubobukový ,5 7, bukový ,0 6, jedlobukový ,5 6, rašeliništní V geobiocenologické formuli je na prvním místě uveden vegetační stupeň, na druhém místě trofická řada či meziřada a na místě třetím řada hydrická.

4 4 Příloha č. 6a Pracovní list Příloha č. 6a Pracovní list Základní údaje Délka koridoru: Šířka koridoru: Autor: Datum: Diferenciace potenciálního stavu geobiocenózy studijní plochy Nadmořská výška Výškový geografický stupeň Lesní vegetační stupeň Klimatické poměry Trofická řada Hydrická řada Geobiocenologická formule Diferenciace současného stavu geobiocenózy Hydrické poměry v koridoru a jeho okolí Fytocenologický snímek Cestní síť Určení antropogenního ovlivnění Míra antropogenního narušení

5 Příloha č. 6b Pracovní list (vyplněný) 5 Příloha č. 6b Pracovní list (vyplněný) Základní údaje Délka koridoru: 600m Šířka koridoru: 30 m Autor: Datum: Diferenciace potenciálního stavu geobiocenózy studijní plochy Nadmořská výška Výškový geografický stupeň Lesní vegetační stupeň m severní svahy se ostře svažují do nivy Bradavy pahorkatinný (kolinní) 3 (dubobukový) Klimatické poměry průměrná roční teplota 6,5 7,5 C průměrný úhrn ročních srážek mm lokalita spadá do okrsku mírně teplého a vlhkého, převážně s mírnou zimou Trofická řada Hydrická řada BC (mezotrofně-nitrofilní) 3(4) (normální až zamokřená) Geobiocenologická formule 3 BC 4 (5) typická dubobučina v 3. dubobukovém vegetačním stupni, v mezotrofně-nitofilní meziřadě BC v normální až zamokřené hydrické řadě 3 (4). Diferenciace současného stavu geobiocenózy Hydrické poměry v koridoru a jeho okolí Díky úhrnu srážek, svažitosti pozemku a půdním poměrům (hlinitojílovité půdy) koridor dobře zadržuje vodu, v klimaticky příznivém období zde stagnuje voda na povrchu půdy ve vyznačených místech koridoru (příloha č. 7b) se vyskytují společenstva mokřadních rostlin, což svědčí o vysoké hladině podzemní vody. Na zemědělském pozemku pod koridorem v těsné blízkosti intravilánu obce (louka) se nachází odvodňovací průleh, který chrání obec před stékající povrchovou vodou. Fytocenologický snímek Vyjadřuje stav současné vegetace (příloha č. 8b). Velikost snímku je 50 m 2, umístěn do nejširšího místa koridoru, kde světelné, hydrické, klimatické a půdní podmínky odpovídají zbytkové části koridoru. Cestní síť Koridor byl založen podél polní cesty, kterou zarostl. Ve vyznačeném místě je polní cesta, která spojuje zemědělské plochy nad a pod koridorem, která musí být pro plynulost zemědělské výroby zachována. Určení antropogenního ovlivnění Míra antropogenního narušení 3 2 přírodě vzdálený ekosystém. Jedná se o liniové společenstvo s převahou plevelných a rumištních druhů. V koridoru se nachází několik černých skládek a skládek biologického odpadu (sláma, odpad ze zahrad), které zvyšují úživnost lokality. Na kmenech odrostlých stromů habru obecného se nacházejí zarostlé plastové chrániče, zbytky plastů jsou v okolí těchto stromů.

6 6 Příloha č. 7a / Příloha č. 7b Mapa 1 : se zaměřenými pozemky / Mapa se zaměřenými pozemky s vyznačním vegetačních zón Příloha č. 7a Mapa 1 : se zaměřenými pozemky Příloha č. 7b Mapa se zaměřenými pozemky s vyznačním vegetačních zón

7 Příloha č. 7c / Příloha č. 7d Mapa se zaměřenými pozemky s vyznačením soustavy tůní / Mapa se zaměřenými pozemky s vyznačením návrhu výsadeb 7 Příloha č. 7c Mapa se zaměřenými pozemky s vyznačením soustavy tůní Příloha č. 7d Mapa se zaměřenými pozemky s vyznačením návrhu výsadeb

8 8 Příloha č. 8a Fytocenologický snímek vegetační snímek Příloha č. 8a Fytocenologický snímek vegetační snímek Snímek č.: Lokalita: Autor: Datum: Geologický podklad: Nadmořská výška: Plocha snímku: r ( ) pouze jeden jedinec, pokryvnost zanedbatelná + více jedinců, pokryvnost malá 1 pokryvnost nižší než 5 % 2 pokryvnost 5 25 % 3 pokryvnost % 4 pokryvnost % 5 pokryvnost %

9 Příloha č. 8b Fytocenologický snímek vegetační snímek (vyplněný) 9 Příloha č. 8b Fytocenologický snímek vegetační snímek (vyplněný) Snímek č.: 1 Lokalita: Koridor pod Pastvištěm Autor: Datum: Geologický podklad: jílové břidlice a droby Nadmořská výška: m Plocha snímku: 50 m 2 E % jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)...1 vrba křehká (Salix fragilix)...r vrba jíva (Salix caprea)...+ habr obecný (Carpinus betulus...2 javor mléč (Acer platanoides)...+ hloh dvousemenný (Crataegus laevigata)...+ jilm drsný (Ulmus glabra)...+ jilm vaz (Ulmus laevis)...+ E % hloh dvousemenný (Crataegus laevigata)...+ trnka obecná (Prunus spinosa)...2 jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)...+ růže šípková (Rosa canina)...r E % chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)...3 kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) třtina křovištní (Calamagrostis epigeios)...2 hluchavka bílá (Lamium album)...1 merlík zvrhlý (Chenopodium hybridum)...1 tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)...2 kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris)...1 jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)...+ mochna husí (Potentilla anserina)...1 mochna nátržník (Potentilla erecta)...+ r ( ) pouze jeden jedinec, pokryvnost zanedbatelná + více jedinců, pokryvnost malá 1 pokryvnost nižší než 5 % 2 pokryvnost 5 25 % 3 pokryvnost % 4 pokryvnost % 5 pokryvnost %

10 10 Příloha č. 9 Přehled geografických a topografických značek Příloha č. 9 Přehled geografických a topografických značek VODNÍ A OKRAJOVÉ ZÓNY ZÓNY BŘEHU A PŘILEHLÝCH PLOCH Prvky v korytě Substrát Charakteristiky břehu Vegetace / stromy most bahno stálá pata břehu stálezelené lávka pro pěší písek nestálá břehová hrana listnaté stromy vyšší / nižší plavební komora štěrk sesuv půdy listnaté keře vyšší / nižší vtok štěrk s vegetací stabilní zemní břeh naklánějící se jez, stupeň kameny podemílaný zemní břeh spadlé tůň balvany skalní břeh s obnaženými kořeny brod peřeje proudový úsek vodopád vyčnívající skála ostrov (s vegetací) směr toku Příčný řez korytem sklon šířka (m) výška (m) šířka (m) hloubka (m) kamenitý břeh skalnatý břeh srázný břeh zpevněný břeh zděné nábřeží tok v zářezu hloubka Vegetace v korytě vynořená jednoděložná vynořená dvouděložná ponořená jednoděložná ponořená dvouděložná mechorosty plovoucí listy Informace o mapování směr průzkumu a použitý břeh fotografie umělá ochrana břehu napájení dobytka berma pramen přítok výtok vybagrovaný materiál Přilehlé plochy plot brána silnice, cesta železnice pěšina el. vedení budova čistírna odpad. vod protipovodňová hráz kat. užití orná půda sad / zahrada louka pastvina jehličnatý les listnatý les lesní porost + symbol typu hlavatá vrba strom vyžad. seříz. na hlavu výmladkový strom odrostek (mladý strom) Vegetace / keře a křoviny keř (jednotlivý) husté křoví řídké křoví pás křovin pás křovin a stromů křoviny stromořadí, alej pruh lesa užší než 10 m a delší než 50 m Vegetace / trávy a byliny rákos / ostřice vysoké trávy vysoké a ruderální byliny vysoké trávy a byliny nízké trávy sečené travní porosty mokřad Standardní symboly používané při mapování říčních koridorů (Zdroj: NRA, 1992)

11 Příloha č. 10 / Příloha č. 11 Tabulka míry antropogenního ovlivnění / Metodika měření nivelačním přístrojem 11 Příloha č. 10 Tabulka míry antropogenního ovlivnění míra antropogenního ovlivnění stupeň ekologické stability přírodní 5 přírodě blízký 5 4 přírodě vzdálený 3 2 přírodě cizí 1 umělý denaturalizované plochy 0 Předpoklady měření Pro měření optickým nivelačním přístrojem je potřeba dvou pracovníků. Jeden pracovník tzv. měřič stojí u přístroje a čte hodnoty, druhý pracovník tzv. figurant, drží nivelační lať. Kdekoliv se lať postaví pro měření, je nutné ji držet svisle. Měření převýšení Přístroj postavíme přibližně uprostřed mezi body A a B. Postavíme lať na bod A, provedeme čtení a na nitkovém kříži na lati A. Postavíme lať na bod B, provedeme čtení b na nitkovém kříži na lati B. Rozdíl a b je výškový rozdíl mezi místy A a B. Příloha č. 11 Metodika měření nivelačním přístrojem Postup při měření nivelačním přístrojem Sestavení nivelačního přístroje Stativ je soustava tří noh spojených podstavnou plochou se šroubem a ukončených ve spodní části ostrým trnem, každá noha je samostatně pohyblivá a výškově nastavitelná. Pokud je vzdálenost bodů nebo výškový rozdíl větší, rozdělíme vzdálenosti na několik částí a sečteme výškový rozdíl každé části, výškový rozdíl mezi body A a B je pak součet výškových rozdílů jednotlivých částí. Podstavná plocha by měla být v rovině alespoň podle odhadu a trny noh zapíchnuté v zemině. Až když stativ pevně stojí a je stabilní, můžeme na jeho podstavnou plochu připevnit nivelační přístroj, většinou se nivelák připevňuje pomocí šroubu. Vyvážení niveláku provedeme pomocí tří stavěcích šroubů, přístroj je správně vyvážen tehdy, když po tomto prvním vyvážení provedeme kontrolu otáčením přístroje kolem vodorovné osy. Otočíme tedy o 90 a kontrolujeme, zda je bublinka libely stále ve středu kruhu. Pokud v některé poloze nebyla bublina libely ve správné poloze, pak dovyvážíme pomocí stavěcích šroubů. Měření vzdáleností Zaměříme na lať a odečteme počet cm na lati mezi dvěma dálkoměrnými ryskami, toto číslo je rovno vzdálenosti v metrech mezi latí a přístrojem Měřená vzdálenost přístrojem je dána místem, na kterém stojí měřičská lať a místem nad kterým je postaven přístroj. SPÁD = výškový rozdíl mezi dvěma body

12 12 Příloha č. 12 Projekt tůní Příloha č. 12 Projekt tůní Pro účel projektu studenti vytvořili jeden návrh tůně. Realizační firma podle svých zkušeností provede několik obměn tohoto návrhu. Studenti dále navrhli umístění těchto tůní v terénu.

13 Příloha č. 13 Metodika výsadby kontejnerovaných sazenic 13 Příloha č. 13 Metodika výsadby kontejnerovaných sazenic Postup výsadby solitérní strom koruna zapěstovaná ve výšce 2m, obvod kmínku ve výšce 1 m velikost 12/14 cm doba výsadby listnáče celoročně, ideální září, jehličnany celoročně, mimo rašení hloubka výsadby latí změříme 2 x výška balu = hloubka jámy, mírně výš, počítá se sesedáním zeminy strom umístíme do jámy kotvení nutná stabilita proti poranění, 3 ks kůlů 2 2,5 m průměr 5 7 cm, fixace stromů kokosovými provazy, strom se nesmí pohybovat do stran, nahoru a dolů ano, kůly nahoře se spojí půlkulatými trámky kořenový bal netlející obaly odstraníme, kořenový systém rozprostřeme provedeme zakládací řez velikost kořenového systému má odpovídat velikosti asimilační plochy odstraníme poškozené, suché a nevhodně postavené letorosty na dno jámy dáme malý obsah organického podílu a umístíme sazenici vyrovnáme výškový rozdíl až přibližně na výšku balu (sazenice 2 3 cm pod úroveň terénu závlahová mísa) dobře zhutníme zasypeme hlínou, prosypeme a hutníme, aby nevznikly vzduchové kapsy, nezasychaly kořeny zálivka zalijeme, vhodná je závlahová mísa jutová bandáž proti korní spále, poškození kambia a felogénu, zvláště stromy s tenkou kůrou, vypěstované ve stínu plastový chránič proti vytloukání srnčí zvěří mulčujeme proti buřeni povýsadbová péče čím mladší materiál, tím kratší péče a rychlejší ujmutí zálivka a hnojení péče o závlahovou mísu, kypření a odplevelování výsadeb výchovný řez korun mladých stromů pravidelná kontrola kotvení a jeho včasné odstranění ošetření mechanických poranění vzniklých při výsadbě a v prvních letech po ní ochrana před chorobami a škůdci Standardní postup při výsadbě stromu Kůly statického zajištění Substrát na dno jámy Umístění stromu Zasypání jámy 2 3 ks podle velikosti stromu tlakově napuštěné fungicidními prostředky zatlouci do dna jámy malý obsah organického podílu vyrovnání výškového rozdílu až přibližně na výšku balu dobře zhutnit vrchní část balu v rovině s terénem ve středu mezi kotvícími kůly pokud je na kmeni označený směr na sever respektovat optimální je v této fázi provést výchovný řez event. umístění závlahové sondy zahradnický substrát s příměsí rašeliny pouze ve svrchní části výsadbové jámy Výsadbová jáma minimálně 1,5x větší než kořenový bal či kořenový systém vysazovaného stromu kruhový tvar s kónickým profilem zdrsnit boční stěny hloubka cca 2násobek výšky balu

14 14

15 15

16 2011 ENVIC, o.s. Územní systém ekologické stability v zemědělské krajině Revitalizace biokoridoru 2010/2011 Zpracování: ČSOP Spálené Poříčí ve spolupráci s Církevní střední odbornou školou ve Spáleném Poříčí Učební texty: Ing. Dagmar Dostálová, Ing. Petr Pelikán Grafická úprava: Hana Lehmannová Tisk: Dragon Press s.r.o.