Co studuje populační biologie?
|
|
- Adéla Benešová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Populační biologie
2 Co studuje populační biologie? Meziroční změny uvnitř populací Délka životního cyklu Reprodukční potenciál vzájemné vztahy mezi jedinci Limitní hustota jedinců atd. Využití: Ochrana přírody, pěstování potravin a technických plodin, produkce dřevní hmoty atd.
3 Organismus Unitární Modulární
4 Organismus Unitární forma (tvar) pevně určena Pevně dána vývojová stádia Stanoveny rozměry Modulární stavební prvky větvení vývojový program není pevně stanoven proměnlivý počet základních stavebních prvků Každý modul má parametry unitárního organismu (list, větvička s pupenem) Taxonomie vázána na moduly
5 Typy modulárních organismů Rozpadavé Trsnaté Výběžkaté Volně se rozvětvující Mnohonásobně větvené, vytrvalé
6 Co to je populace Soubor jedinců téhož genetického základu a původu, která se společně vyskytuje na témže stanovišti.
7 Životní cyklus rostliny Semenná banka transport Produkce semen Dormanstimul pro gen. rozmnožování dormance Semenáček zřeďování Dospělá rostlina
8 Délka životního cyklu Efemery - skalnaté svahy, písčiny, pouště - vhodné podmínky pro existenci pouze malou část vetačního období Efemeroidy - obvykle lesní prostředí, krátkodobé optimum, možnost dlouhodobého uchování vegetativních orgánů Monokarpické rostliny - kvetou jedenkrát v průběhu celého životního cyklu (jednoletky, dvouletky) Polykarpické rostliny - kvetou vícekrát v průběhu jediného vegetačního cyklu
9 Stimulace reprodukce 1. Fotoperiodismus rovnodenností (obvykle podzimní - rostliny krátkého dne; Aster, Chrysanthemum) dlouhým dnem (rostliny dlouhého dne; obilniny, vojtěška) 2. Termoperiodismus stimulace kvetení chladnou periodou (Echium, Pulsatilla) 3. Hydroperiodismus stimulace kvetení delším obdobím sucha (kaktusy; častá u remontujících druhů)
10 Šíření populace rostlin Vegetativní, generativní Velikost semen a plodů závisí na celkové produkci asimilátů rostlinou podílu asimilátů věnovaných na reprodukci velikosti semen Šíření diaspor (rozmnožovacích tělísek) závisí na akčním rádiusu koncentraci zdroje vzdálenosti zdroje aktivitě rozšiřujícího činitele
11 Typy šíření Autochorie (netýkavka) anemochorie (akát) endozoochorie (ptačí zob) epizoochorie (myrmekochorie - kopytník, černýš, violka) antropochorie (chrupavník v lomu Mokrá)
12 Zásoba diaspor v půdě Semenná banka Rozdílná klíčivost ( let) Velká semena = krátká klíčivost Některá semena nesmějí vyschnout (dub) Nekteré druhy nejsou v semenné bance zastoupeny vůbec Některá semena si drží klíčivost i tisíce let
13 Klíčení semen Probíhá za optimálních podmínek prostředí (světla/tmy, vlhka, zimy) optimální teplota klíčení leží níže než optimální teplota maximální rychlosti klíčení (možnost chorob, nevyzrlý dlouživý růst) Každý druh - specifická semena různé velikosti a skulptury povrchu (archeologické nálezy)
14 Vegetativní šíření Polykormony tvorba pomocí výběžků, cibulí, kořenů různě husté a rozsáhlé redislokace asimilátů vegetativní množení obvykle rychlejší než generativní specialisté pro vegetativní rozmnoževání (křivatec český)
15 Experimentální studium populací Výhody Dostaneme uspokojivou informaci o chování druhu, trendu budoucího vývoje populace, reprodukčních možnostech obnovy atd. Tyto výsledky můžeme použít k efektivní ochraně druhu. Nevýhody Pracovní postupy jsou časově velmi pracné a zdlouhavé, výsledky jsou velmi ovlivněny prostředím - často nemohou být jednoduše přebírány ani pro jiná stanoviště stejného druhu.
16 Způsoby zjišťování populační dynamiky Sledování rostlin výška listová plocha biomasa fertilita přírůstky (měření, vážení sušiny atd.) Sledování populační struktury statické (Globularia) dynamické (denní, týdenní, měsíční, sezónní změny) - Onosma
17 Onosma visianii Z příbuzenstva hadinců, kamejky, kostivalu Monokarpická dvouletka Stepní běžec Stanoviště: výslunné erodované dolomitové svahy
18 Onosma visianii Rozšíření na Slovensku
19
20 Onosma visianii Základní struktura populace Year Rosettes Flowerings
21 Onosma visianii Detailní věková struktura populace zjistitelná přímým měřeným Age of plants Year Seedlings 2 years old 3 years old Not known Flowerings
22 Onosma visianii Velikost rostlin ovlivňuje: fenologická fáze aktuální klimatické podmínky
23 Onosma visianii
24 Onosma visianii
25 Globularia punctata
26 Globularia punctata Dřevina suché trávníky, dolomitové svahy
27 Globularia punctata
28 Globularia punctata
29 Globularia punctata
30 Globularia punctata
31 Globularia punctata
32 Globularia punctata
33 Globularia punctata
34 Růstové formy rostlin Epifyty Fanerofyty Chamaefyty Hemikryptofyty Kryptofyty Terofyty
35 Epifyty Vzdušné rostliny závislé na existenci fanerofytů Meristémy ve výškách nad 30 cm Čeledi Orchideaceae, Bromeliaceae ve střední Evropě kapraďorosty, mechorosty, lišejníky
36 Fanerofyty Meristémy nad 30 cm nad zemí. Ochrana meristémů pouze obaly. Vždyzelené a opadavé stromy, liány, sukulentní rostliny (Opuntiaceae, Euphorbiaceae, Asclepiadaceae), rostliny s bylinným kmenem (Musa)
37 Chamaefyty Obnovovací pupeny do 30 cm nad zemí Meristémy chráněny obaly a (často i) sněhem Plazivé keříky a polokeře (Salix, Dryas. Vaccinium, Calluna), vytrvalé byliny a polokeře s obnovovacími meristémy nad povrchem půdy (Trifolium, Thymus, Veronica officinalis, Saxifraga, Minuartia), sukulentní rostliny (Sedum), mechorosty (Bryum, Polytrichum, Sphagnum), keříčkové lišejníky (Cladonia, Parmelia)
38 Hemikryptofyty Obnovovací meristémy na povrchu půdy Přezimovací pupeny kryty obaly, sněhem a odumřelými částmi rostliny Rostliny s přízemní listovou růžicí, rostliny trsnaté, rostliny s odumírající nadzemní částí, povlaky řas, korovité a lupenité lišejníky a jatrovky.
39 Kryptofyty Obnovovací meristémy pod povrchem půdy Geofyty s hlízami a cibulemi (dymnivka, brambořík, sněženka) Helofyty (emerzní rostliny - Typha, Alisma, Butomus) Hydrofyty (Nymphea, Potamogeton, Utricularia) Řasy, houby, játrovky a mechy
40 Terofyty Rostliny s životním cyklem v průběhu jediné vegetační sezóny Polní plevele, rumištní rostliny, jednoleté řasy, plísně, některé mechorosty i kapraďorosty (Selaginella)
41 Vnitrodruhová kompetice Odehrává se mezi jedinci téže populace Dochází k ní při nedostatku zdrojů (nadměrná hustota populace) Bývá často velmi intenzivní (jedinci téhož druhu obsazují totožnou niku) Projevuje se snížením produkce biomasy jedincem, odumřením některýh částí atd.
42 Hlavní důsledky vnitrodruhové kompetice Vzájemné ovlivnění a omezení růstu velikostní diferenciace jedinců redukce hustoty populace
43 Mezidruhové vztahy
44 Interakce působené specifickými chemickými látkami Ovlivňování růstu a klíčení (obvykle inhibice) = ALELOPATIE Množství vylučovaných chemických látek závisí na hustotě rostlin, ročním období, teplotě, vlhkosti, stáří jedinců atd. Existence těchto látek se zjišťuje obvykle pokusně v umělých podmínkách Inhibitory bývají druhově specifické, různého původu (silice, terpény, fenoly, alkaloidy)
45 Alelopatie Tři způsoby ovlivňování růstu jiných rostlin: 1. výměsky z kořenů (v kapilární vodě přijímány jinými rostlinami) 2. Výluhy nadzemních částí rostlin (větví, listů, květů, plodů) 3. Aromatické těkavé látky (dostávají se do vzduchu - vliv přímý nebo rozpouštěním v dešťových srážkách - obvykle v aridních podmínkách)
46 Základní mechanismy inhibice A) zpomalení nebo zastavení klíčení semen B) zpomalení, degenerace nebo úplné znemožnění vývoje a růstu vyklíčených jedinců Alelopaticky působící druhy si uvolňují místo ve společenstvu Autoinhibiční působení Alelopatie známá u Artemisia, Chenopodium, Agropyron, Helianthus annuus, Carduus acanthoides, Camelina, Salvia, Prunus persica, Eucalyptus, Robinia atd.
47 Alelopatie mezi různými skupinami organismů Inhibice známá mezi rostlinami a mikroorganismy (fytoncidy), mezi houbami a mikroorganismy (antibiotika) FYTONCIDY působí toxicky na bakterie a plísně; pouze v někteých částech (cibule, kořeny, listy); někdy používáno v domácím lékařství (cibule, česnek)
48 Význam alelopatie Konkurenční výhoda Snížení diverzity společenstev Změna dominant v sukcesním vývoji Preference druhů rezistentních vůči alelopatii
49 Epifytismus Jedna rostlina roste na orgánech druhé, která je obvykle větších rozměrů (pasivní substrát) Výhody - dostatek slunečního záření, vyloučení kořenové konkurence) obvykle neutrální vztah, někdy však konkurence o světlo Minerální živiny z detritu a splachů deštěm Adaptace: udržení srážkové vody (sukulence, pohárek z listové růžice, hlízy)
50 Trofické interakce symbióza s mikroorganismy mykorhiza parazitismus lichenismus
51 Symbióza s mikroorganismy Typický příklad mutualismu vazba vzdušného dusíku - prokaryota hlízkové bakterie rodu Rhizobium, Azotobakter, Clostridium aktinomycety (rod Frankia) v hlízkách kořenů Alnus, Hippophaë, Eleagnus, Arctostaphylos, Dryas Množství dusíkatých látek regulováno množstvím asimilátů (spotřeba g glukózy na 1 g N2 ), v mírném pásmu obvykle 0,2 g N2 na čtvereční metr za rok
52 Mykorhiza Ektotrofní a endotrofní Ektotrofní mykorhiza - na povrchu kořenů (dub, buk, jedle, smrk, habr, borovice) Endotrofní mykorhiza - hyfy pronikají do buněk hostitele (Nardus, Festuca, Jasan, javor, trnka, svída, bez, vrba, jalovec) Bez mykorhizy - Pyrolaceae, Orchideaceae, Ericaceae Heterotrofní: Monotropa, Neotia, Corallorrhiza, Epipogium (možný i nepřímý parazitismus - hnilák - houba - smrk)
53 Parazitismus Parazit <===> Hostitel (obvykle větší) Cílem parazita je obvykle nezabít hostitele!!! Obligátní rostlinní parazité - heterotrofní organismy Někteří hostitelé-vytvořeny fytoncidy (viz alelopatie) Množství parazitických řas, snětí, plísní a ostatních hub Vyšší rostliny - celkem velmi málo; obvykle specifický hostitel
54 Příklady
55 Polorazitismus Volnější metabolické vztahy obvykle jen voda a anorganické látky Specifický hostitel jen vzácněji
56 Příklady
57 Lichenismus Velmi integrované spojení dvou oslišných organismů (řasy a houby) Předpokládá se, že určitý druh houby vyžaduje pouze určitý druh řasy k tomu, aby vytvořil jeden typ lišejníku - velmi těsný vztah výsledkem dlouhodobé evoluce
58 Lišejníky Terčovka bublinatá Symbióza houby a řasy (sinice - ca. 10%) Rozmnožování především nepohlavně -soredie (drobounká tělíska z hyf spolu s řasou), izidie (kousky stélky) Pohlavně se rozmnožuje pouze houba Význam jako indikátor čistoty ovzduší
59 Vztahy mezi rostlinami a živočichy Trofické pastva býložravců okus fytofágním hmyzem zoochorie, zoogamie masožravost rostlin myrmekofilie Netrofické
60 Pastva Vliv pastvy se projevuje na skladbě vegetace přežívají druhy schopné snadné regenerace obnovovací pupeny při povrchu nebo pod povrchem podpořeny druhy s většími nároky na dusík jedovaté, nechutné a trnité druhy udržování trvalého bezlesí převaha trav
61 Pastva Transport semen pasoucím se dobytkem okusové formy dřevin
62 Fytofágní hmyz Parazité na rostlinách Požírají rostlinné orgány (saranče, mniška, chroust) Kladou vajíčka do plodů, listů, větví (žlabatky -hálky) Vlivem populační exploze nevyváženého vztahu hromadné úhyny - Šumava
63 ZOOGAMIE Hlavně entomogamie - tvarové a funkční přizpůsobení květů Mutualismus Energetická bilance hmyzu - probíhá ekonomická válka o zdroje 1 mg cukru obsahuje 17 J, minuta letu čmeláka stojí 2 J Energetická vydatnost květu/den - vrbka 30 J = teoreticky 15 min letu ALE! Různá vydatnost květů, častá frekvence návštěv = hranice přežití
64 Netrofické vztahy Ochrana živočichů, hnízdní příležitosti rozrývání půdy (provzdušňování - mravenci, hmyz, hraboši atd.) rozklad odumřelé biomasy
65 Vliv člověka na rostliny v minulosti Kulturní step - mozaika polí, luk, pastvin a mezí Potlačení původní vegetace Diverzifikace stanovišť, zvýšení počtu druhů synantropní rostliny (ruderální, segetální)
66 Vliv člověka na rostliny v současnosti Snížení počtu biotopů Větší zalesnění Ekologické změny biotopů Eutrofizace (dusík, fosfor) Odvodnění Invazní rostliny
67 Fenologie Vývojové fáze rostlin se každoročně opakují - fenofáze (sezónní fáze vývoje) Sleduje různé fáze životního cyklu (rašení listů, kvetení, zrání plodů, žloutnutí listů atd.) Vegetativní fenofáze (rašení listů) Generativní fenofáze (kvetení a zrání plodů) Mírné pásmo -střídání teplé a studené periody Tropy -střídání suché a vlhké periody
68 Indukce vývoje generativních orgánů V jarním období podmiňuje nástup fenofází u některých rostlin teplota - termoperiodismus Příklady: všechny dvouletky a víceletky. U většiny rostlin mírného pásma podmiňuje kvetení určitá délka dne - fotoperiodismus Krátkodenní typy rostlin (Aster, Chrysanthemum) Dlouhodenní typy rostlin (např. trávy)
69 Fenologické rozdíly Příklad posunu fenofází termoperiodických rostlin v jarním období na jediné lokalitě southfacing slope Northfacing slope 0 1Feb 11Feb 21Feb 3Mar 13Mar 23Mar 2Apr 12Apr 22Apr 2May 12 May 22 May
70
71
72
73 Antropogenní stanoviště segetální (plevelné) druhy Terminologie ruderální (rumištní) druhy Synantropofyty (synantropní rostliny): Apofyty (Urtica, Sambucus) Antropofyty Hemerofyty (obilniny, zahradní trvalky atd.) Xenofyty (karanténní plevele) archeofyty <1492> neofyty
74 původní druhy: migrace, expanze nepůvodní (cizí) druhy: introdukce (zavlečení), naturalizace (zdomácnění), invaze Invazní rostliny Richardson et al
75 Dynamika invaze krátkodobý výskyt a náhodné zplanění období klidu (lag-fáze): adaptace na místní podmínky, mutace období exponenciálního růstu a šíření dosažení horního limitu prostředí, obsazení příhodných stanovišť
76 Efekt globálních změn Charakteristiky podmiňující invaze zvýšený obsah CO 2 v atmosféře změna klimatu, oteplení zvýšená depozice dusíku disturbance a fragmentace stanovišť
77 Vlastnosti invazních druhů schopnost šíření DEM rychlý růst FYZ plodnost, reprodukce DEM vegetativní růst GEN klíčivost (rychlost, čas) FYZ velká produkce biomasy FYZ velikost areálu EKO adaptabilita FYZ způsob opylení GEN morfogenetická proměnlivost GEN semenná banka EKO apomixie GEN absence predace, parazitů a patogenů EKO genetické fyziologické ekologické demografické
78 Vlastnosti invazních druhů II obecná teorie invazivnosti (Rejmánek) šíření semen a plodů obratlovci velikost primárního areálu, fenotypová plasticita, schopnost šíření obsah DNA v jádře - krátké generace - malý genom - malá semena stupeň fylogenetické příbuznosti s domácími druhy
79 Vlastnosti invazních druhů III klonalita (znevýhodňuje šíření, ale zvýhodňuje odolnost, šíří se pomaleji) fixace CO 2 C4 druhy > C3 (významné v případě globálního oteplování) taxonomie - podtřída Caryophyllidae (např. Caryophyllaceae, Aizoaceae, Amaranthaceae, Chenopodiaceae, Cactaceae, Portulacaceae, Polygonaceae) sukulenty, halofyty (= narušené prostředí) hybridizace (Reynoutria, Viola x scabra)
80 Historie invazí Heracleum mantegazzianum
81 Historie invazí Heracleum mantegazzianum
82 Historie invazí Heracleum mantegazzianum
83 Invazní druhy u nás na polopřirozených stanovištích úspěšné zejména hemikryptofyty, C-stratégové na antropogenních stanovištích therofyty, C- a CR-strategové Asteraceae, Fabaceae, Brassicaceae vlhčí stanoviště s vyšším obsahem dusíku v teplejších oblastech původ zejména ze sev. Ameriky a Asie polopřirozená stanoviště: Acorus calamus, Elodea canadensis, Impatiens glandulifera, I. parviflora, Lupinus polyphyllus, Pinus nigra, P. strobus, Trifolium hybridum antropická: Amaranthus chlorostachys, A. retroflexus, Bunias orientalis, Cardaria draba, Galinsoga ciliata, G. parviflora, Medicago sativa, Lycium barbatum, Robinia pseudacacia všude: Bidens frondosa, Epilobium ciliatum, Heracleum mantegazzianum, Juncus tenuis, Reynoutria sp., Solidago sp.
84 Populační strategie Faktory: Stres >>> rezistence Disturbance >>> regenerace Konkurence >>> efektivita využívání zdrojů
85 Strategie C-S-R (podle Grime 1974) Ruderální strategové Stres tolerantní strategové Konkurenční strategové
86 Populační strategie R-stratégové: velká reprodukční kapacita, rychlá tvorba biomasy, krátký životní cyklus rychlý růst populace přežívání v podobě semen a plodů, malé množství odumřelé biomasy
87 Populační strategie C-stratégové (konkurenční): Značná výška rostliny, velká plocha asimilačního aparátu, velké, krátce vytrvávající listy, schopnost větvení nadzemních i podzemních orgánů, velká biomasa, dlouhověkost, malý roční podíl asimilátů věnovaný produkci semen
88 Populační strategie S-stratégové (strestolerantní): pomalá rychlost růstu, nízká produkce, dlouhověkost, semena se netvoří každým rokem, vegetativní šíření
Ohrožené rostliny. Proč jsou některé rostliny vzácné a ohrožené, cílené ohrožení ekologických skupin, červené seznamy, legislativní ochrana
Ohrožené rostliny Proč jsou některé rostliny vzácné a ohrožené, cílené ohrožení ekologických skupin, červené seznamy, legislativní ochrana Příčiny ohrožení rostlin Vyvinuly se v určitých podmínkách a nejsou
VíceZákladní pojmy. fytocenologie nauka o rostlinných společenstvech (nauka o vegetaci); fytos = rostlina, cenóza = společenstvo
Základní pojmy fytocenologie nauka o rostlinných společenstvech (nauka o vegetaci); fytos = rostlina, cenóza = společenstvo Ekologie rostlin zahrnuje: Fytogeografie nauka o rozšíření rostlin a vegetace
VíceFormy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)
schopnost ekologického kl ikéh systému vyrovnávat vnější rušivé vlivy vlastními spontánními mechanismy (autoregulace) koeficient ekologické stability (KES) poměr ploch relativně stabilních proti plochám
VíceJe-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
VíceInvazní druhy rostlin NP Šumava. Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava
Invazní druhy rostlin NP Šumava Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava Rostlinné invaze v Národním parku Šumava Národní park Šumava 2 Lupina mnoholistá Lupinus polyphyllus Bobovité
VíceSystém rostlin Část vyšší rostliny
Systém rostlin Část vyšší rostliny Literatura Hendrych R. (1977): Systém a evoluce vyšších rostlin. Rosypal S. (1992): Fylogeneze, systém a biologie organismů. Mártonfi P. (2003): Systematika cievnatých
VíceKohorta přestavuje stejnověkou populaci např. semenáčků dubu a ohnice z uzrálých žaludů a semen z léta vyklíčených na jaře příštího roku.
Změny velikosti populace Pod pojmem velikost populace nejčastěji rozumíme počet jedinců, kteří populaci tvoří. Počet jedinců populace na jednotku plochy určuje hustotu (denzitu) populace. Při studiu hustoty
Více4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51)
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T - 4.3.9. Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51) Obecné postavení rostlinstva v
VíceAmensalismus Komensalismus Mutualismus
Amensalismus Komensalismus Mutualismus Interspecifické interakce = vzájemné působení dvou a více populací/druhů/organismů Klasifikace působení na velikost populace, populační růst, fitness jedince +, -,
VíceStruktura a funkce lučních ekosystémů
Struktura a funkce lučních ekosystémů Louka Z různých definic a pohledů lze luční porost chápat různě: Městský člověk květnatá louka Zemědělec pícní porost Ekolog fytocenóza, geobiocenóza, ekosystém Producenti
VíceEkologie rostlin. Zdeňka Lososová
Ekologie rostlin Zdeňka Lososová Témata: Populační ekologie rostlin problém individuality rostlin demografie rostlinných populací životní vzorce a strategie růstové formy rostlin výběr prostředím výběr
Více1. ÚVOD, ROSTLINNÉ TĚLO
1. ÚVOD, ROSTLINNÉ TĚLO CO JE TO MORFOLOGIE ROSTLIN? disciplína o stavbě rostlinného těla stojí vedle cytologie a histologie (anatomie) jako organologie zaměření na popis vnější a vnitřní stavby orgánů
VíceRostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
VíceUnitární organismus. Unitární a modulární organismy. Modulární organismy
Unitární organismus Unitární a modulární organismy U každého organismu je forma do značné míry pevně určena (člověk, pes, kočka) stejně jako střídání životních období Michal Hejcman Modulární organismy
Vícea) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
VíceŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)
ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) Vztahy mezi jedinci a druhy konkurence vnitrodruhová x mezidruhová vývoj společenstev sukcese + klimax vztahy jednotlivci druhy populace koexistence predace parazitizmus symbióza
VíceDynamika populace. - výkyvy populační hustoty (jakékoliv změny početnosti populace) - rozhodující faktory jsou natalita, mortalita, příp.
POPULAČNÍ DYNAMIKA Dynamika populace - výkyvy populační hustoty (jakékoliv změny početnosti populace) - rozhodující faktory jsou natalita, mortalita, příp. migralita velikost populace N t+1 = N t + N a
VíceAplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj
Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy
VíceFlóra České republiky (původní a nepůvodní druhy) Lenka Nováková Pavlína Kosíková Renáta Strohová
Flóra České republiky (původní a nepůvodní druhy) Lenka Nováková Pavlína Kosíková Renáta Strohová Oproti jiným částem světa Evropa, tedy i ČR poměrně druhově chudé. Dnes původní květena ČR zastoupena více
VíceRozptyl a migrace. Petra Hamplová
Rozptyl a migrace Petra Hamplová Terminologie Rozptyl a migrace jsou dva nejčastější termíny k označení prostorových pohybů ROZPTYL Krátká vzdálenost Individuální Zpravidla bez návratu Nesměrované Nepravidelné
VíceInvazní rostliny v naší krajině. Seminář o šíření invazních rostlin a možnostech jejich likvidace. Mgr. Veronika Kalníková
Invazní rostliny v naší krajině Seminář o šíření invazních rostlin a možnostech jejich likvidace Mgr. Veronika Kalníková Program semináře 9:00 9:30 registrace 9:30 10:15 Mgr. Veronika Kalníková obecně
Více1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
VíceRozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy
Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha
VíceGymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590
, T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku
VíceEkologické a fyziologické adaptace rostlin na prostředí polárních ekosystémů
Ekologické a fyziologické adaptace rostlin na prostředí polárních ekosystémů Vegetace polárních oblastí a její rozšíření Tundra terestrický ekosystém s nízkou pokryvností rostlin. V severní hemisféře se
VícePopulace 2. = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové.
Populace 2 = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové. = homotypický soubor jedinců všech vývojových stádií v určitém prostoru, ten lze
VíceVegetativní rozmnožování klonální disperze
Vegetativní rozmnožování klonální disperze Co je to klonální růst? Forma vegetativního rozmnožování Způsob rozšiřování Spinifex hirsutus Základní terminologie RAMETA - individuální jednotka (výhon) potenciálně
VíceBiotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému
Biotické interakce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému
VícePopulace, populační dynamika a hmyzí gradace
Populace, populační dynamika a hmyzí gradace Zdeněk Landa sekce rostlinolékařství KRV ZF JU Populace definice Skupina jedinců téhož druhu Subjednotka druhu Odlišnosti populace od druhu: omezení areálem
Vícekvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové
Otázka: Růst a vývin rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Verunka kvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové FÁZE RŮSTU lze
Více6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
VíceNejnebezpečnější invazní druhy naší flóry
Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Invaze a její důsledky invazní (zavlečené, nepůvodní, introdukované) rostliny nejsou na daném území původní (domácí) a byly do něho člověkem úmyslně nebo neúmyslně
VíceNIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie živočichů Ekologická nika nároky druhu na podmínky a zdroje, které organismu umožňují přežívat a rozmnožovat se různé koncepce: Grinell (1917) stanovištní nika, vztah
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
Víceprimární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
Víceznačné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
Vícepůvodní druhy, jejichž areál nedoznal změn v důsledku lidské činnosti
Přílohy: 1. Tabulky 2. Grafy (dostupné v elektronické verzi BP) 3. Mapy (dostupné v elektronické verzi BP) 4. Fotografická příloha (dostupná v elektronické verzi BP) PROANTROPOFYTY původní druhy, jejichž
Vícea) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů
Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 2 Rozmnožování rostlin
VícePřed dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
VíceBiocenóza Společenstvo
Biocenóza Společenstvo Biocenóza - společenstvo 26 všechno živé na určité ploše zákonité seskupení vzájemná provázanost organismů ekotop Autoregulační mechanismy 31 Úbytek toxických látek Rovnováha Růst
VícePůdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
Více2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.
Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo
VíceNázev zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25
Ředitel Střední školy zahradnické a zemědělské, Děčín Libverda, příspěvková organizace Ing. Libor Kunte, Ph.D. určuje pro žáky oboru Agropodnikání v souladu s 79, odst. 3) zákona č.561/2004 Sb. o předškolním,
VíceBiologie - Kvinta, 1. ročník
- Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
Vícevěda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceEKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 6:
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 6: Prezentace vybraných významných biotických interakcí v lesních ekosystémech aplikace v lesním hospodářství Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceRŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách
RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách Fáze růstu na buněčné úrovni: zárodečná (embryonální) dělení buněk meristematických pletiv prodlužovací
VíceMinerální výživa rostlin
Minerální výživa rostlin Kalcikolní vs. kalcifugní rostliny Nízká odolnost vůči Al 3+ v rhizosféře Lime chlorosis deficit P a Fe na vápencích Minerální teorie výživy Liebig (1840) minerální teorie výživy
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceEkologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity
VíceVztahy mezi populacemi
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 6 Vztahy mezi populacemi Pro potřeby
VíceH O L Á S E C K Á J E Z E R A
Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká
VíceHLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin
Více1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
VíceDekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
Prostorové šíření organismů Bariéry šíření a prostory pro šíření Bariéry šíření veškeré jevy znesnadňující prostorové šíření nemusí nutně znemožňovat šíření působí jako filtr závisí na prostředí závisí
VíceOtázka: Dvouděložné rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Jarys. Dvouděložné rostliny. ČELEĎ: ŠÁCHOLANOVITÉ (Magnoliaceae)
Otázka: Dvouděložné rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): Jarys Dvouděložné rostliny ČELEĎ: ŠÁCHOLANOVITÉ (Magnoliaceae) Jsou to dřeviny, patří k vývojově nejstarším, v pletivech mají jedovaté látky, květní
VíceEkologie. (obecná ekologie, ochrana životního prostředí, globální problémy)
Modelové otázky z biologie pro přijímací zkoušky na 2. lékařskou fakultu UK (starší vydání, 2006) - Zdeněk Kočárek, Zdeněk Sedláček, Petr Goetz, Jaroslav Mareš, Taťána Maříková, Miloslav Kuklík, 1 až 4
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
obrázek: Enrique Flouret, CC BY 2.0 Chorologie (areography) Areál velikost, struktura, stabilita, centra, disjunkce Areál území, na němž se vyskytují jedinci konkrétního taxonu je to tedy plocha mající
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
VícePřírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002
VíceFyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
VícePlevelné rostliny příčiny jejich expanzí a metody jejich regulace. Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.
Plevelné rostliny příčiny jejich expanzí a metody jejich regulace Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. Co jsou to plevele? Rostliny rostoucí v kulturním porostu proti vůli pěstitele. stejná rostlina může být žádoucí
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VíceBotanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Opisthokonta (Fungi) ODDĚLENÍ: Ascomycota ekologická skupina lišejníky (lichenizované houby) TŘÍDA: Lecanoromycetes ŘÁD:
VíceLes provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a
I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla
VíceMaturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
VíceDiaspora. Šíření diaspor. Přísun diaspor na stanoviště. Energetický podíl věnovaný na tvorbu semen. Michal Hejcman
Diaspora Šíření diaspor Michal Hejcman Diasporou rozumíme jakýkoli oddělený orgán (nebo část orgánu) schopný vyrůst v novou rostlinu Výtrusy, semena, plody, rozmnožovací pupeny, oddělený kus stélky, trs
VíceÚvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA
Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové
VíceEKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceRegulace růstu a vývoje
Regulace růstu a vývoje REGULACE RŮSTU A VÝVOJE ROSTLINNÉHO ORGANISMU a) Regulace na vnitrobuněčné úrovni závislost na rychlosti a kvalitě metabolických drah, resp. enzymů a genů = regulace aktivity enzymů
VíceZMĚNY NEŽIVÉ PŘÍRODY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se změnami neživé přírody v prostoru a čase.
ZMĚNY NEŽIVÉ PŘÍRODY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se změnami neživé přírody v prostoru a čase. Pohyby Země Země vykonává tyto pohyby: otáčí se kolem své
VíceBIOSFÉRA. Foto a použité zdroje: Fotoarchiv Jan Stavělík (stepní oblasti ČR)
BIOSFÉRA Foto a použité zdroje: http://room42.wikispaces.com/ Fotoarchiv Jan Stavělík (stepní oblasti ČR) www.animals.euweb.cz/zviratka/ TROPICKÝ DEŠTNÝ LES TDL má ze všech geobiomů největší biodiverzitu
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE
VíceBiologie a regulace pcháče rolního (Cirsium arvense L. Scop.) v cukrovce
Biologie a regulace pcháče rolního (Cirsium arvense L. Scop.) v cukrovce Biology and Control of Creeping Thistle (Cirsium arvense L. Scop.) in Sugar Beet Jan Mikulka Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.
VícePěstování okrasných rostlin a invaze nepůvodních druhů. Martin Hejda, Petr Pyšek & kolektiv
Pěstování okrasných rostlin a invaze nepůvodních druhů Martin Hejda, Petr Pyšek & kolektiv změny v intenzitě využívání krajiny - rozsáhlé narušené oblasti a naopak pokles intenzity managementu dramatické
VíceVzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Biologie Třída: Sekunda Očekávané výstupy Žák: Vyjmenuje společné znaky strunatců Rozlišuje a porovnává základní vnější a vnitřní stavbu vybraných
VíceVodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.
Vodní režim rostlin Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: charakteristika,
VíceZpůsoby sběru terénních dat
Způsoby sběru terénních dat Označení jednotlivých rostlin štítky 1. nad zemí (snadné u stromů, u bylin pouze na vytrvávajících částech po krátkou dobu) 2. Pod zemí (nutnost dohledání pomocí detektoru kovů;
Víceplodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)
Otázka: Houby Předmět: Biologie Přidal(a): cathrinefirth CHARAKTERISTIKA početná a různorodá skupina znaky rostlin (nepohyblivost) i znaky živočichů (heterotrofní výživa org. látky, zásobní látka glykogen)
VíceTeorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.
Teorie stresu, ekologická stabilita Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Osnova 1. Organismus a jeho místo v prostředí 2. Dynamika
VíceNezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem
Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem .jen strašák??? aneb zkušenosti z Labských pískovců Invaze a expanze rostlinných druhů Invaze
VíceZačínáme strana 1. Proč včelařské arboretum strana 1. Co u nás najdete strana 2. Listnaté stromy strana 2. Jehličnaté stromy strana 3
1. vydání Střední odborné učiliště včelařské - Včelařské vzdělávací centrum, o.p.s., Slatiňanská 135 www.souvnasavrky.cz, e-mailová adresa: info@souvnasavrky.cz, telefon: 469 677 128 V TOMTO ČÍSLE NAJDETE
VíceSMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.
SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: V 18. STOLETÍ SE KVŮLI VELKÉ SPOTŘEBĚ DŘEVA ZAČALY ZAKLÁDAT UMĚLÉ LESY A TO ZE SMRKU, PROTOŽE TEN RYCHLE ROSTE A TO SE VYPLATÍ TĚM, KDO HO CHTĚJÍ RYCHLE
VíceMinerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
VíceAbiotické faktory působící na vegetaci
Abiotické faktory působící na vegetaci Faktory ovlivňující strukturu a diverzitu rostlinných společenstev Abiotické - sluneční záření - vlhkost půdy - chemismus půdy nebo vodního prostředí (ph, obsah žvin)
VíceRŮST A VÝVOJ. Diferenciace rozlišování meristematických buněk na buňky specializované
RŮST A VÝVOJ Růst nevratný nárůst hmoty způsobený činností živé protoplasmy hmota a objem buněk, počet buněk, množství protoplasmy kvantitativní změny Diferenciace rozlišování meristematických buněk na
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
Více2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2.1. EKOSYSTÉMY Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1) Ekosystém, zákl. pojmy 2) Ekologické faktory, nika, valence 3)
VíceŘez stromů. David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace. European Tree Worker. Evropský arborista
Řez stromů David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace European Tree Worker Evropský arborista Vztah: lidé stromy - lidé stromy dokáží žít bez nás my bez nich ne, doprovází nás celou historií
Více