Ústav českého jazyka a teorie komunikace

Transkript

1 Ústav českého jazyka a teorie komunikace 1. Hlavní oblasti výzkumu. Základ vědecké činnosti ústavu ve sféře teoretické i aplikační Ústav českého jazyka a teorie komunikace vyučuje dvě rozdílné skupiny oborů obory bohemistické a obory zabývající se českým znakovým jazykem, a tudíž má analogicky také dvě základní oblasti výzkumu. První oblastí je zkoumání českého jazyka jako takového i v mezioborových souvislostech, v němž v rámci ústavu existuje několik prioritních směrů: v návaznosti na odbornou tradici ústavu je to především synchronní i diachronní bohemistika ze strukturního a funkčního úhlu pohledu, dále pak teorie textu a komunikace, etnolingvistika, pedagogická lingvistika a didaktika jazyka, sociolingvistika a kulturní dějiny češtiny. Druhou oblastí, v rámci ČR zcela ojedinělou, je pak výzkum českého znakového jazyka a komunikace neslyšících, a to samostatně i v konfrontaci s češtinou i jinými mluvenými či znakovými jazyky. V obou oblastech se pracovníci ústavu kromě základního výzkumu věnují i práci ediční a popularizační a podílejí se na vytváření příruček pro různé stupně škol včetně multimediálních učebnic a slovníků českého znakového jazyka. 2. Profilové projekty Po několik let se většina pracovníků ÚČJTK podílí na široce pojatém výzkumném záměru Jazyk jako lidská činnost, její produkt a faktor, jehož vedoucím je doc. PhDr. Zdeněk Starý, CSc., z ÚLUG. Části tohoto projektu řešené na ÚČJTK jsou dvě, jedna s obecně bohemistickým a mezioborovým zaměřením, zahrnující i problematiku českého znakového jazyka, nazvaná Problémy porozumění jazyku a světu různé jazykové konceptualizace světa, a jedna zaměřená úžeji na komunikaci ve škole a v médiích, pod názvem Analýza školní a mediální komunikace. Kromě toho jednotliví pracovníci ústavu řeší vědecké projekty podle svého odborného zaměření a zapojují se do českých i mezinárodních vědeckých aktivit. V oblasti propojování výzkumu a výuky pracovníci ústavu pravidelně řeší projekty v rámci Fondu rozvoje vysokých škol, zaměřené na inovaci jednotlivých vyučovaných kurzů a rozšiřování nabídky o kurzy nové, a projekty rozvojové (nejnověji např. projekt Vzdělaností k integraci neslyšících). Od roku 2011 probíhá na ÚČJTK komplexní projekt inovace a zkvalitnění výuky v bakalářském stupni na základě nejnovějších vědeckých poznatků, a to v rámci evropského projektu OPPA. 3. Publikační projekty a jejich anotace V současnosti nejvýznamnějším publikačním projektem Ústavu českého jazyka a teorie komunikace je recenzovaný časopis Studie z aplikované lingvistiky (Studies in Applied Linguistics, SALi), vzniklý transformací časopisu Čeština doma a ve světě, vydávaného ústavem jako čtvrtletník v letech Časopis vychází od roku 2010 dvakrát ročně a zaměřuje se na vybraná témata aplikované lingvistiky, interdisciplinární oblasti popisu jazyka a styčné metodologické otázky. Vedle odborných studií časopis obsahuje portréty významných lingvistických osobností, překlady či přetisky základních a inspirativních prací ve vývoji relevantních oblastí lingvistiky, recenze odborných publikací a aktuální zprávy o dění v oboru, primárně ve středoevropském regionu. Příspěvky jsou v českém, slovenském nebo anglickém jazyce, každý příspěvek je doplněn anglickým abstraktem, popřípadě ještě rozsáhlým résumé v dalším cizím jazyce.

2 Z dalších periodicky vydávaných publikací je možno zmínit sborníky z pravidelných konferencí, a to česko-polské konference, pořádané spolu s ÚČLLV a varšavskou univerzitou, a mezinárodní konference studentů a doktorandů InterFaces, pořádané spolu s lipskou a vratislavskou univerzitou. 4. Nejdůležitější výstupy Jiří Rejzek: Český etymologický slovník. Praha Moderní český etymologický slovník přinášející více než základních hesel včetně jejich odvozenin a téměř odkazů na ekvivalenty v dalších jazycích. Božena Němcová: Korespondence I IV. Praha Ediční zpracování textu R. Adam, J. Janáčková, M. Pokorná, L. Saicová Římalová a S. Wimmer. Nová kompletní vědecká edice významného kulturně-literárního pramene. Jaromír Linda, Alexandr Stich, Alena Fidlerová, Martina Šulcková: Repertorium rukopisů 17. a 18. století z muzejních sbírek v Čechách. Díl I/1, 2, A J. Praha Alena Fidlerová, Martina Bekešová: Repertorium rukopisů 17. a 18. století z muzejních sbírek v Čechách. Díl II/1, 2, K O. Praha Podrobný soupis veškerých raněnovověkých rukopisů dochovaných v muzeích na území Čech. Jan Chromý, Eva Lehečková: Rozhovory s českými lingvisty I III. Praha Publikace mapující formou rozhovorů s nejvýznamnějšími žijícími českými lingvisty různého zaměření nedávné dějiny lingvistiky v Čechách a na Moravě a snažící se tak přispět k historické paměti oboru. Irena Vaňková, Iva Nebeská, Lucie Saicová Římalová, Jasňa Šlédrová: Co na srdci, to na jazyku. Praha Publikace popisující jak základní teoretická a metodologická východiska kognitivní a kulturní lingvistiky, tak konkrétní možnosti jejich využití v souvislosti s češtinou a bohemistikou. 5. Spolupracující instituce V domácím prostředí spolupracuje Ústav českého jazyka a teorie komunikace odborně i pedagogicky zejména s Ústavem pro jazyk český AV ČR. Z významných zahraničních institucí, se kterými ÚČJTK udržuje dlouhodobou spolupráci, je možno jmenovat mimo ty, s nimiž ÚČJTK pořádá společné konference a které jsou zmíněny níže, např. Friedrich-Humboldt Universität Jena, na níž pravidelně pedagogicky působí pracovníci ústavu, či Uniwersytet M. Curie-Sklodowskiej Lublin, přední evropské pracoviště zabývající se etnolingvistikou, s nímž udržují dlouhodobou odbornou spolupráci zejména pracovnice ústavu zaměřené na tuto problematiku. 6. Konference Ústav českého jazyka tradičně organizuje ve spolupráci s dalšími institucemi vědecké i studentské konference; jak pravidelné, založené na dlouhodobé spolupráci, tak jednotlivé ročníky zavedených akcí konaných na různých institucích nebo jednorázové podniky. Z pravidelně se opakujících akcí je to česko-polská konference, pořádaná spolu s Ústavem české literatury a literární vědy a varšavskou univerzitou, která se koná v dvouletých intervalech střídavě v Praze a ve Varšavě a jejíž zatím poslední, 22. ročník proběhl ve Varšavě. Pro studenty pořádá ÚČJTK spolu s lipskou a vratislavskou univerzitou mezinárodní konferenci studentů a doktorandů InterFaces (v roce 2009 se konala v Praze, v roce 2011 se bude konat v Lipsku). Z významných pravidelných mezinárodních konferencí, jež v nedávné době hostil ÚČJTK, je možno jmenovat 9. výroční konferenci Asociace

3 slovanské kognitivní lingvistiky (SCLC-2009), pořádanou The Slavic Cognitive Linguistics Association (SCLA) v Praze , nebo 6 th International Conference on Construction Grammar (ICCG-6), zaměřenou na konstruktivistické popisy jazyka a uskutečněnou v Praze Pro své studenty i studenty jiných základních součástí i českých a zahraničních univerzit pořádá ÚČJTK pravidelný víkendový workshop Žďárek, na němž mohou představit výsledky své vědecké práce a diskutovat o nich s kolegy. Charakteristika studijních oborů a profily absolventů Bakalářské studium Studijní obor: Český jazyk a literatura Charakteristika oboru: Program oboru respektuje aktuální společenskou poptávku po rozšíření forem vysokoškolského studia; zároveň však usiluje o zachování dobrého standardu výuky bohemistiky na FF UK v Praze. Studium se skládá ze dvou rovnoměrně zastoupených složek, lingvistické a literární. Výuka jazykové složky oboru směřuje ke komplexnímu poznání současných struktur a užívání českého jazyka, absolvování kursů české literatury nabízí ucelené a soudržné povědomí o všech obdobích dějin české literatury s přesahy k literaturám světovým, zvládnutí základů literární teorie, textologie a dalších specifických disciplín literární vědy. Profil absolventa: Lingvistická složka oboru připravuje absolventa vybaveného důkladnými vědomostmi o současném jazyce, o jeho užívání v různých oblastech komunikace, o základních konceptech jazykovědné metodologie a o nástrojích výkladu a interpretace věcných a uměleckých textů. V opoře o tyto poznatky je absolvent schopen jazyka kultivovaně užívat a poznatky o jazyce aplikovat v praxi. V literárněvědné části oboru absolvent získá ucelenou představou nejen o oblasti dějin české literatury a literární teorie, ale také rámcově o oblasti literárněvědné bohemistiky jako oboru budovaného na celé škále metodologií filologické, sémiotické či filozofické orientace. Bezpečně užívá základních pojmů a termínů literární vědy a ovládá též základní postupy literární vědy v aplikaci, a to v případě redakční a nakladatelské práce, práce v médiích či v oblastech spojených s těmito aktivitami. Studijní obor: Čeština v komunikaci neslyšících Charakteristika oboru: Cílem studia je připravit postojově orientované, profesně vybavené specialisty s dokonalou znalostí českého znakového jazyka, kteří budou v opoře o širší kontext poznatků o kultuře českých neslyšících a o specifičnosti jejich komunikace působit v hraničních profesích mezi slyšící většinou a neslyšící menšinou a budou tak přispívat k rozvíjení interkulturní komunikace, k budování a utvrzování interkulturního porozumění. Profil absolventa: Absolventi bakalářského oboru jsou připraveni (na základě své specializace) působit v různých profesích: absolvent komunikačního modulu např. jako lektor českého znakového jazyka v kurzech pro veřejnost, lektor předmětu Znaková řeč ve speciálních školách pro sluchově postižené, asistent pedagoga ve speciálních školách pro sluchově postižené děti, asistent učitele

4 v běžných školách, které vzdělávají žáka/žáky s vadou sluchu, pracovník v zařízeních pro sluchově postižené děti a mládež sloužící jako jazykový a osobnostní vzor absolvent odborného modulu např. jako asistent výzkumu českého znakového jazyka, popř. komunikace neslyšících (neslyšící i slyšící) absolvent tlumočnického modulu např. jako mediátor mezi slyšící a neslyšící komunitou v různých oblastech veřejného života (státní správa, zdravotnictví, právo, soudnictví (slyšící) i v oblasti školství. Navazující magisterské studium Studijní obor: Český jazyk a literatura Charakteristika oboru: Obor vzdělává studenty rovnoměrně v literární i jazykovědné oblasti. Jazykovědná část oboru vede absolventa k následujícím znalostem a kompetencím: velmi dobrá praktická znalost současného českého jazyka, velmi dobrý odborný projev mluvený i psaný, přehled o oborové literatuře, ovládání teoretického a pojmového aparátu potřebného pro uvažování o jazykových, řečových a šíře komunikačních jevech, bezpečná teoretická orientace v synchronní i diachronní problematice českého jazyka a komunikace na obecnělingvistickém základě, dobrý celkový přehled o problematice dílčích jazykovědných disciplín i o interdisciplinárních souvislostech oboru. V literární části oboru je cílem navázat na základní znalosti a dovednosti získané v bakalářském studiu specializovaným blokem předmětů, které vycházejí ze soudobých potřeb oboru. Student v navazujícím magisterském studiu by měl již mít nejen možnost, ale i schopnost profilace, volby části oboru tak, aby pronikl v jejím rámci do skutečně odborných diskursivních polí, byl schopen sledovat a tvůrčím způsobem recipovat soudobou odbornou literaturu domácí i mezinárodní a byl schopen samostatného zvládání problematiky. Profil absolventa: Absolvent je schopen samostatného vědeckého přístupu k jazykovědné či literárněvědné problematice, a je tak připraven především pro odborné profese jako redaktor nakladatelství, kulturní rubriky novin či časopisů, korektor, editor, pracovník na nižších pozicích v akademických ústavech. Jeho vzdělání v literární složce oboru by mělo být dostatečně univerzální, aby se mohl pohybovat v celé sféře uvažování o literatuře, ale také v širších sférách kultury obecně. Studijní obor: Český jazyk specializační studium Charakteristika oboru: Obor nabízí posluchačům možnost zřetelnější a vyhraněnější specializace, a to na lingvistickou složku bohemistického studia. V jeho rámci se nabízí studentům podstatně rozšířenější nabídka předmětů jazykovědných, organizovaných v šesti specializačních blocích, a také rozšířená kapacitu pro výběr dalších předmětů povinně volitelných, které si studenti mohou vybírat mimo tyto bloky. Studijní program přitom zachovává možnost věnovat určitý díl kapacity podle volby studenta také studiu literatury a literární vědy v rámci nabídky předmětů povinně volitelných. Cílem, k němuž studium směřuje, je příprava specialistů v jazykovědné bohemistice, kteří budou mít podstatně hlubší lingvistický základ a širší rozhled a kteří se díky tomu mohou uplatnit v řadě profesí, pro něž je prioritní spolehlivá kvalifikace lingvistická. Profil absolventa: Absolvent navazujícího magisterského studijního oboru Český jazyk specializační studium získá prohloubené vzdělání v lingvistické bohemistice, v jehož rámci se specializuje na určitý podobor (jazykový systém a jeho užívání v synchronním pohledu, jazykový systém a jeho užívání

5 v diachronním pohledu, psycholingvistika a kognitivní lingvistika, styl text diskurz, pedagogická lingvistika, jazyk a společnost). Bude schopen samostatného vědeckého přístupu k jazykovědné problematice, a bude tak připraven především pro odborné profese, jako vědecký pracovník v akademických ústavech a vysokoškolských pracovištích. Mimo to se absolventi mohou uplatnit ve všech profesích, pro něž je podstatná schopnost kvalifikovaně a na odpovídající úrovni pracovat s jazykem a textem, resp. s komunikačními prostředky a procesy v širším smyslu slova, tedy jako redaktoři nakladatelství, pracovníci redakcí novin, časopisů, elektronických klasických i nových médií, jako korektoři, editoři, pracovníci reklamních, komunikačních, mediálních agentur a PR agentur, jako jazykoví experti na různých úrovních státní správy, jako badatelé a pracovníci vědeckých institucí s lingvistickým zaměřením, akademických i vysokoškolských pracovišť. Studijní obor: Učitelství českého jazyka a literatury pro střední školy Charakteristika oboru: Koncepce studijního oboru ve studijním programu Učitelství pro střední školy vychází z modelu celoživotní přípravy učitele a školy jako učící se instituce, z tzv. kompetenčního pojetí přípravy učitele. Jde o pojetí profesionality učitele, který prohlubuje a rozšiřuje své kompetence především teoretickým zhodnocováním své praktické zkušenosti (učitel jako reflektující praktik), se vzdělává v kontaktu s nejnovějšími poznatky a teoriemi týkajícími se účinnosti vyučování, vzdělávání a výchovy v současné době, se rozvíjí prostřednictvím styku se svými kolegy, v procesu sdílení, příp. konstruktivní kolegiální konfrontací různorodých přístupů k vyučovací činnosti, je partnerem vedení školy v rozpracování školských programů, specifikaci kurikula. Profil absolventa: Absolvent studijního programu má založeny základní kompetence pro vykonávání učitelské profese, rozumí vzdělávacímu prostředí a svému místu v něm, má vytvořeny komplexy dovedností vážících se k výukové činnosti, rozvoji školské instituce i vlastnímu sebevzdělávání a na základě těchto dovedností je schopen konat ve prospěch žáků i optimalizace vzdělávacího prostředí. Absolventi se uplatňují jako učitelé na všech druzích a typech středních škol, dále na vyšších odborných školách, v různých kurzech češtiny určených pro děti i dospělé, pro rodilé mluvčí i cizince. Studijní obor: Učitelství češtiny jako cizího jazyka Charakteristika oboru: Studijní obor reaguje na rychle se měnící podmínky společnosti v České republice, která se stává společností v rostoucí míře multikulturní. Jeho cílem je připravit studenty tak, aby mohli kvalifikovaně působit v oblasti jazykové, resp. šíře komunikační přípravy členů jazykových menšin, starých i nových, primárně v přípravě žáků na středních školách a na školách základních (na druhém stupni), druhotně i v dalších vzdělávacích kurzech pro dospělé. Koncepce studijního oboru ve studijním programu Učitelství pro střední školy vychází z modelu celoživotní přípravy učitele a školy jako učící se instituce, z tzv. kompetenčního pojetí přípravy učitele. Profil absolventa: Absolvent studijního programu má založeny základní kompetence pro vykonávání učitelské profese, rozumí vzdělávacímu prostředí a svému místu v něm, má vytvořeny komplexy dovedností vážících se k výukové činnosti, rozvoji školské instituce i vlastnímu sebevzdělávání a na základě těchto dovedností je schopen konat ve prospěch žáků i optimalizace vzdělávacího prostředí. Absolventi se mohou v praxi uplatnit primárně při vzdělávání žáků středních i základních škol (na druhém stupni), kteří nejsou rodilými mluvčími češtiny, ale díky své kvalifikaci mohou úspěšně

6 působit i v kurzech určených dospělým nerodilým mluvčím. Mohou vyučovat na všech druzích a typech středních škol i na vyšších odborných školách. Mimoto se absolventi mohou uplatnit i v jiných oblastech určených absolventům jazykovědné bohemistiky, v neposlední řadě jako badatelé, jazykoví experti, redaktoři, korektoři atd. Studijní obor: Čeština v komunikaci neslyšících Charakteristika oboru: Cílem studia je připravit postojově orientované, teoreticky připravené odborníky (vybavené dokonalou znalostí českého znakového jazyka, češtiny a znalostí lingvistické problematiky), kteří by v opoře o širší kontext poznatků lingvistických, poznatků o kultuře českých neslyšících a o specifičnosti jejich komunikace působili v hraničních oblastech mezi slyšící většinou a neslyšící menšinou a přispívali tak k rozvíjení interkulturní komunikace, k budování a utvrzování interkulturního porozumění. Vedle výuky českého znakového absolvují studenti předměty, které prohloubí jejich teoretické poznatky z lingvistiky, z lingvistické bohemistiky a z lingvistiky znakových jazyků: absolvují tak např. kursy pragmalingvistiky, filozofie jazyka, kognitivní lingvistiky, blok předmětů současného českého jazyka, kurs kontrastivní lingvistiky a kurs zaměřený na typologie znakových jazyků; seznámeni budou také s problémy vyučování psané češtiny pro neslyšící jako cizího jazyka. Profil absolventa: Absolvent oboru je důkladně vybaven lingvistickou teorií, reflektuje strukturu jazyků komunikace neslyšících (českého znakového jazyka a češtiny) i jejich fungování; jeho kompetence v českém znakovém jazyce a v češtině jsou na takové úrovni, že je bez problémů schopen komunikovat s rodilými mluvčími obou jazyků. Postojová orientace absolventa zaručuje, že je připraven v nejobecnější rovině akceptovat jinakost a respektovat odlišnost kultury, jazyka a komunikace neslyšící menšiny. Alena Andrlová Fidlerová, alena.fidlerova@ff.cuni.cz,