Tomkův mlýn. Identifikační údaje. Historie. Název mlýna Tomkův mlýn Čp. 23 Ulice -Lokalita (vesnice, město) Byňov

Transkript

1 Tomkův mlýn Identifikační údaje Název mlýna Tomkův mlýn Čp. 23 Ulice -Lokalita (vesnice, město) Byňov PSČ Okres České Budějovice Katastrální území Byňov GPS 48 49'42.925'' 14 47'27.314'' Mapová značka Mlýn bez funkčního vodního motoru Stručný popis Bývalý mlýn na toku říčky Stropnice, nedaleko Byňova (čp. 23) - místní název "Tomkův mlýn". K historii viz. karta. (TERÉNNÍ PRŮZKUM BUDE ČASEM PROVEDEN) Poloha vůči obci 1,5km SZ centra Byňova Vodní tok Stropnice Číslo kulturní památky -Webové stránky Přístupnost nepřístupný Historie Středověk - do nástupu No Habsburků na český trůn (1526) Novověk A - do bitvy na Bílé Yes Hoře ( ) dříve Mareš mlynář? Tomkův mlýn se nazýval dle mlynáře a hamerníka Tomáše (Tomka, Tomeš), který zde jako poddaný v rámci Novohradského panství mlynařil a hamerničil v letech Tomek - v urbáři z roku 1564 mlýn zřejmě nebyl postižen rajonicací 1591??? Tomáš Printz (roku 1598 jsou v urbáři panství Rožmberk uvedeni ve vsi Frymburk mlynáři Thoman Priessner a Thoman Priessner der Junge), sedlák v Byňove č mlýn kolem 1605 syn Vít Printz - v té době se mlýn tradičně stále nazývá Tomkův, mlýn Tonko, Tomko Tomkův mlýn vypálen, od Tomáš Preiszner z Frymburka. Příjmení rodu se zde zkrátilo a posléze ustálilo ve dvou podobách Prinz a počeštěle Princ. pozn. 1: Sasmann, 2007 na str. 118 uvádí, ze se svolením novohradského hejtmana usadila mlynářská rodina Preisnerů z Frymburka z rožumberského panství (obě panství patřila rodu Buquoy). Prý také byli dlouhověcí. Jméno Preisner se komolilo přes Printz až do podoby Prinz. Majetek mlýn a hospodářství -- byl odhadnut na 1800 zl. pozn. 2: Když se majitelem hranického rašeliniště stal hrabě Buquoy, byly na Jakuli postaveny mlýny na rašelinu. Rozdrcená rašelina se odesílala do Vídně jako kompost zahradníkům. Z rozdrcené rašeliny se také dělalo palivo, které se vyznačovalo ještě větší výhřevností než obyčejné borky. Kaše, která vznikla smícháním rašelinové drtě s vodou, se rozprostřela a nechala zaschnout. Z ní se potom rýpaly brikety. ( Novověk B do zrušení Yes poddanství ( )

2 Vít Presners (* ) - v červnu 1634 kupuje mlýn Tomkovec od otce T. Printze za 270 kop grošů míš. K domu náležely grunty, louky a zvířata: 3 voly, 1 kráva, 4 berani s povolením prodal tento dům za 270 kop gr. Dietrichovi Florentinovi koupil Vít Prinzner tento dům zpět za 270 kop gr berní rula - syn Bartoloměj Printz (Printzer, Prinser, * 1642), po otci získal mlýn za 294 kop grošů ( měl otec Veit Printz zaplaceno již 134 kop 40 gr.) Vít Prints v berní rule 1654: kraj Bechyňský, list III, díl 1049, obec Byňov, panství Nové Hrady, sedlák. Vít je uveden v Berní rule z roku 1654 v opise v Sassmann, 2007 str. 121 jako With Pryntz a měl 4 voly, 5 krav, 8 jalovic, 6 ovcí, 6 sviní, 38 strychů polí mlýn přechází na Bartoloměje Prinze ( ), syna předešlého Víta. Cena je odhadnuta 294 kop 42 grošů. jeho syn Řehoř Printz * 1672 do Těšínova na jednotu Řežáb (+1731) viz. Od hospodaří Bartolomějův syn Franz Prinz (*1687) a od roku 1752 jeho syn Jakub Prinz ( ), dožil se sta let a byl majitelem mlýna celých 70 let. Roku 1784 na Tomkově mlýně Byňov čp.23 hospodařil Jakub Princ a to na 35,8 hektarech pozemků. Z toho bylo 18,8 ha polí, 10,2 ha luk a 6,8 ha lesa. Dalším majitelem byl Friedrich Prinz - vnuk Jakuba. pozn. 3: Někdy v polovině 18. století se Princové dostávají na petříkovský mlýn viz. Novověk C - od zrušení Yes poddanství ( ) Mlýn zůstal v majetku rodu Princů až do roku 1909, kdy byl prodán hraběti Buquoyovi, První světová válka (1914 No 1918) První republika ( ) Yes Dle údaje na jílovickém hřbitově vymřel rod těchto těšínovských Princů roce 1937? Protektorát Čechy a Morava, Yes včetně poválečného vývoje ( ) Hraběti Buquoyovi statek v roce 1945 zestátněn. Znárodňování, život mlynářů No v průběhu komunistického režimu ( ) Vývoj po roce 1989 Yes Bývalý Tomkův mlýn se dnes nachází u stáčírny pitné vody Dobrá voda. (po 1990) Je v majetku sousední firmy Poděbradka a.s. Držitelé mlýna v No chronologickém sledu Významná osobnost No Mimořádná historická No událost (ve mlýně přespal T. G. Masaryk apod.) Zaznamenání katastrofy No (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) Pověst No Přepis z pramenů: inventář, No nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj. Přepis z literatury, vyprávění No pamětníků apod.

3 Popis významných přestaveb No a modernizace technologie Veduta, ručně malovaná No mapa I. vojenské mapování - No josefské ( ) II. vojenské mapování - No Františkovo ( ) III. vojenské mapování - No Františko-josefské ( Morava a Slezsko, , Čechy) Císařský povinný otisk (1826 No - 43) Indikační skica ( ) No Ortofoto mapa ( ) No Příjmení mlynáře -Historie -- Architektura Stav nemovitosti částečně adaptován Typologie podle urbanistického prostředí venkovský Vodní tok malá řeka Dispoziční typ mlýna -Stavební etapy Dominantní stavební konstrukce -Podlažnost -Dispozice, slohové zařazení popis -Historické stavební prvky - exteriér Historické stavební prvky - interiér Technologie Stav mlýnské technologie Stav mlýnské technologie - popis -Technologické vybavení Žádný prvek není vyplněn Stopy po neexistující mlýnské technologii -Doplňkový provoz Doplňkový provoz - popis -Cesta vody ke mlýnu Popis cesty vody ke mlýnu -Vodní motory Žádný motor není vyplněn Pomocné motory a generátory Žádný motor není vyplněn Historické technologické prvky Prameny Ostatní

4 Obrázky Autor: mapy.cz 2014 Popis: panorama - zatímní hlavní foto Historické mapy Současné fotografie - exteriér Autor: viz mapy.cz Popis: II. voj. mapování Autor: viz archivnimapy.cuzk.cz 1827 Popis: Císařský povinný otisk, výřez Autor: kramerius.cbvk.cz 1895 Popis: Wandkarte des politischen Bezirkes Budweis im Masse 1: Autor: opevneni.cz 1929 Popis: mapa III. voj. map. Autor: archivni mapy 1952 Popis: mapa topos52 a letecký snímek Autor: mapy.cz 2014 Popis: Letecký snímek

5 Autor: rozhledy /2009 Popis: O autorech Mlýn vytvořil pkhistory (Petr Kozel), :00:06 Mlýn editovali Rudolf (Rudolf Šimek), :19:46