Mapování a monitoring populace bobra evropského v ČR
|
|
- Andrea Horáčková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mapování a monitoring populace bobra evropského v ČR 9
2 Anotace V tomto materiálu jsou navrženy dvě úrovně sledování změn rozšíření bobra evropského v ČR mapování rozšíření populace a monitoring populací. Na jedné straně je nutné sledovat neustále pokračující rozšiřování a disperzi jedinců z již osídlených území na nové lokality a do nových oblastí. Tuto aktivitu označujeme jako Mapování rozšíření. Základem mapování rozšíření populace bobra evropského je pouze neustálá evidence nových lokalit osídlení (kolonií, rodin, teritorií). Určování početnosti není v tomto případě možné, jelikož jde o metodicky velice náročnou činnost. Vedle sledování pokračujícího šíření bobra evropského v ČR je třeba se věnovat sledování vývoje již existujících velkých a stabilních populací. Změny v osídlení totiž citlivě reagují na měnící se parametry prostředí a dlouhodobá a stabilní osídlení procházejí svojí vnitřní dynamikou. Sledování a vyhodnocování populačních charakteristik označujeme Monitoringem populací. Pravidelný a podrobný monitoring tak bude zaručovat analýza charakteristik a parametrů u jednotlivých populacích bobra evropského v ČR. To je možné realizovat pouze v dlouhodobě osídlených oblastech se silnými populacemi. Monitoring tedy bude sloužit pro zjišťování změn v populační dynamice a pro podrobnější analýzy uvnitř již osídlených oblastí. Obě aktivity vedou k poznání populace bobra evropského v ČR. A obě jsou navíc založeny na vyhledávání stejných pobytových známek vzniklých aktivitou bobrů (stopy, nory či jiné obydlí, hráze, kanály, chodníky, skluzy, zbytky po potravní aktivitě a teritoriální pachové značky). Základní rozdíl mezi oběma metodami by šel vyjádřit takto (viz také tab. 10): mapování osídlení je založeno na vyhledání a evidenci jakékoliv pobytové známky, která potvrzuje stabilní osídlení lokality, zatímco monitoring je postaven na kvalifikaci, kvantifikaci a lokalizaci všech pobytových známek uvnitř celé sledované populace. Oba představené přístupy by v konečné fázi měly poskytnout relativně přesnou informaci o velikosti, rozšíření a změnách v populaci bobra evropského v ČR. 10
3 1.1. Úvod V úvodu shrneme odlišné přístupy k popisu početnosti druhu, dále budou jednoduše shrnuty základní mapované pobytové známky bobra evropského. Velikost populace bobra evropského lze obecně odhadovat dvěma způsoby: počtem recentních kolonií, pomocí počtu jedinců. Dnes nejpoužívanějším způsobem zhodnocení početnosti druhu v určité oblasti je charakteristika na úrovni počtu kolonií v populaci. Lze tak jednoduše vyjádřit velikost populace, ale tento údaj příliš nevypovídá o početnosti individuí. Nutno však konstatovat, že pro praktickou ochranu a management druhu je velikost populace, definovaná počtem kolonií (populační hustotou), plně dostačující. Velikost a hustotu osídlení lze pak kvantifikovat buď absolutně nebo relativně: absolutní počet kolonií velikost populace (počet kolonií na přesně stanoveném území), relativní počet kolonií populační hustota (počet kolonií přepočítaný na jednotku - většinou délky toku, u rybničních oblastí a mokřadů na jednotku plochy). Skutečnou a přesnou početnost v území na úrovni množství jedinců je nutné znát pouze pro speciální managementové zásahy. Navíc ji lze u bobra evropského zjistit pouze více nebo méně obskurními metodami: odlov celé kolonie, výpočet na základě odlovených jedinců (CMR metody), stanovení počtu jedinců podle velikosti zimní zásoby dřeva. Plně dostačujícím a široce využívaným standardem stanovení abundance na úrovni individuí je odhad velikosti populace založený na průměrném množství jedinců v kolonii s korekcí na typ osídlení. Na jednu stabilní kolonii se počet jedinců odhaduje 5 7 ex. Pokud je v území dlouhodobě nestálé osídlení se sporadickými pobytovými známkami, hovoříme o tzv. 1 2 migrantech. Pobytové známky Při mapování osídlení nebo při monitoringu populací pracujeme hlavně s nalezenými pobytovými známkami doklady aktivity bobra evropského v území. Nálezy lze rozdělit do pěti základních kategorií: okusy (zbytky potravní činnosti), pachové značky (teritoriální aktivita), stopy (otisky končetin nebo ocasu), obydlí (denní a zimní úkryty), projevy stavební aktivity (hráze apod.). Podrobný popis a charakteristika těchto základních typů pobytových známek je uveden v následujícím textu. 11
4 Okusy (zbytky potravní činnosti) Jde o více či méně výrazné zbytky potravní aktivity. Okusy jsou šikmé hladké plochy ukousaných malých větviček, větších větví nebo i kmenů. Především u větších průměrů rovná plocha přechází do typického kuželovitého tvaru tzv. pastelky. Okusy nalézáme především na dřevinách, ale zkušený pozorovatel je schopen je zaznamenat i na bylinách (pozor na záměnu s požerky ondater, nutrií, zajíců, vysoké zvěře i vodního ptactva). Tvar okusu se však dosti výrazně odlišuje u různých druhů rostlin a také je závislý na konzumované části. Nejčastějšími dřevinami, které jsou bobry vyhledávané, konzumované či jinak využívané, jsou druhy měkkých a tvrdých luhů především vrby a topoly (včetně osik), v menší míře břízy, olše, jasany. Často mohou být okusovány duby, jilmy, habry, javory. Sporadicky jsou nalézány i porušené konifery: smrk, borovice. Vedle okusů jsou zaznamenávány i požerky. Jde o ukousané, volně položené větve na břehu vody, zbavené kůry a lýka. Jde o pozůstatky po konzumaci kůry a lýka. Stává se, že právě takovéto zbytky mohou být jediným dokladem o potravní činnosti bobrů v místě. Pachové značky (teritoriální aktivita) Ty jsou projevem teritoriálního chování vnitrodruhového boje bobrů. Pachovou značku, nebo-li intenzivně zapáchající výměšek análních žláz, bobři uvolňují na vrchol hromádky, jež je vytvořena z bahna nebo písku. Takzvané scent marky (anglický ekvivalent) mohou být též vytvořené z klacíků, z trsu trávy nebo kombinací těchto materiálů. Velikost takovéto pachové značky je okolo cm v průměru, ale může být i větší. Stopy (otisky končetin nebo ocasu) Jsou velice důležitým dokladem o čerstvém výskytu bobra na lokalitě. Tyto pobytové známky mají na rozdíl od všech ostatních velmi krátkou životnost, proto jejich nalezení hovoří o aktuálním osídlení lokality. Stopy předních nebo zadních končetin nebo také otisky plochého ocasu je možné rozlišit pouze v čerstvém bahně, v mokrém písku nebo na ledě a sněhu. Obydlí (denní a zimní úkryty) Jde o skupinu pobytových známek, jejichž vyhledání je relativně náročné. Nejčastějším obydlím jsou nory. Jelikož mají většinu vchody pod hladinou je jejich nalezení obtížné. Ovšem při kolísání hladiny vody v toku nebo při poklesu hladiny vodní plochy se mohou ústí do podzemního obydlí objevit dočasně i nad hladinou. K tomuto typu pobytových známek dále řadíme i jiné druhy obydlí: hrady (klasické obydlí vybudované ve velké hromadě nakupených větví), polohrady (napůl nora v břehu a napůl hrad), jídelny či zálehy (místo konzumace potravy nebo denní úkryt vylehnuté místo vystlané jemnými pilinami a zbytky požerků na břehu). Velmi dobře se vyhledávají aktivní úkryty (nory, hrady, polohrady) v silném mrazu. V zimním období jsou jedinci stejné kolonie kumulováni do jednoho nebo dvou obydlí. Jako doklad aktuálního osídlení lze pak považovat kouřící větrací šachty (teplý, vlhký a charakteristický zápach) z podzemních prostor. Projevy stavební aktivity (hráze apod.). Mezi tyto pobytové známky patří pochopitelně nejznámější a nezaměnitelné stopy stavební činnosti bobrů. Jde především o hráze, příčné i podélné stavby v tocích, které mají schopnost 12
5 zadržet vodu. Velmi často lze v lokalitách recentního osídlení nalézt i další projevy činnosti bobrů. Jde o: zimní skladiště (ve vodě nahromaděné množství tenčích a tlustších větví slouží jako zásobárna potravy na zimní období), skluzy a chodníky (dlouhodobě i krátkodobě užívané chodníky a stopní dráhy), kanály (v březích vyhloubené dlouhé úzké zatopené chodby, které zajišťují přístup bobrů ke vzdálenějším porostům). 13
6 Tabulka č. 10: Srovnání obou přístupů hodnocení populace bobra evropského. Tabulka uvádí porovnání jednotlivých vstupů a výstupů při Mapování rozšíření a při Monitoringu populace. typ Mapování Monitoring Cíl potvrzení výskytu změny početnosti populace Činnost 1 podle pobytových stop vymezení velikosti a počtu kolonií s hodnocením změny Časová náročnost jednorázová pochůzka pravidelný monitoring, využití GPS a GIS prostředků, analýza dat Odborná příprava bez speciální přípravy, pouze schopnost rozlišit pobytové známky bobrů specializovaná činnost proškolených mapovatelů pod dohledem specialistů Využitelnost 2 disperze v krajině odhad velikosti populace, dlouhodobé změny v populaci, analýza lim. faktorů Vybavení 3 Výstup 4 žádné nebo kopie podrobné mapy ústní, obrazová nebo písemná informace čluny, holínky, GPS, GIS, Statistické programy podrobné charakteristiky populace, vlivy na prostředí (hydrologický systém a na porosty) Období 5 celoročně IX. - III. Pers. zajištění na jednot území/rok 5 Stupeň financ. náročnosti Vysvětlivky: 1 stupeň poznání daného osídlení; 2 úroveň získaných informací o osídlení území; 3 potřebné vybavení pro dosažení odpovídajících výsledků, 4 požadovaný výstup od realizátora akce; 5 počet osob potřebných k dosažení cíle na definovanou jednotkovou délku podílu říční sítě při stejné míře osídlení (za jeden rok); 6 poměrná škála finanční náročnosti dosažení cíle; rozsah 0 40, kdy 0 je nejlevnější a 40 nejdražší úroveň Podmínky vyhledávání pobytových známek Optimální období pro vyhledávání pobytových známek je od podzimu do brzkého jara. V nevegetační sezóně mohou být pozorovány všechny podstatné projevy aktivity bobra evropského. Naopak nejobtížnějším obdobím pro mapováním je téměř celé léto s přesahem do podzimu (červen září) vzhledem k několika významným negativním faktorům. Díky vzrostlé vegetaci v okolí vodních toků je ve vegetačním období terén téměř neprůchodný a hrozí zejména silná nepřesnost metodiky ve vegetaci mohou být pobytové známky lehce přehlédnuty. Aktivita bobra evropského je nejvíce situována do litorálního pásu. Většinu pobytových známek je možné nalézt na břehu ve vzdálenosti nejvýše 10 m od hladiny vodních toků nebo vodních ploch. Zřídka lze některé projevy pozorovat až 50 i více metrů od hladiny. Dosti důležitým momentem je kolísavost hladiny. V případě velké amplitudy hladiny v toku je nutné tento faktor při vyhledávání pobytových známek (zejména okusů) zohlednit. 14
7 1.2. Mapování rozšíření populace Cíl Cílem je mít nepřetržitě k dispozici aktuální informace o rozšíření bobra evropského na území ČR, ale i v přilehlých oblastech okolních států. Znalost aktuálního rozšíření druhu bude umožňovat přizpůsobení a zpřesnění managementu druhu tak, aby se minimalizovaly negativní efekty činnosti bobra evropského na krajinné složky, zejména ve vazbě na vymezenou Zonaci ČR. Data navíc umožní i snížit pravděpodobnost neúměrného zatížení populace v důsledku využívání a rozvoje krajiny, hlavně v okolí vodních toků a ploch. Vymezení pojmu a oblastí Mapování populace je postaveno na získávání čerstvých údajů o dalším šíření bobra evropského Českou republikou. V obecnější rovině lze hovořit o sledování rychlosti a směrech disperze bobra v ČR. Základem mapování je vyhledávání nebo průběžné potvrzování nově nebo znovu osídlených lokalit v okrajích aktuálního a stabilního rozšíření. Probíhat bude také shromažďování důvěryhodných informací o novém aktuálním osídlení. Součástí mapování bude do určité míry i co možná nejpodrobnější znalost o výskytu druhu v okolních státech s důrazem na oblasti těsně sousedící s ČR. Perioda Nelze stanovit pevně ohraničené období pro mapování šíření druhu. Lze jen vyslovit požadavek, aby rychlost a množství získaných dat o šíření druhu odpovídala skutečné rychlosti šíření druhu naším územím. Proces mapování populace bobra evropského by tedy měl probíhat neustále. Realizace Mapování rozšíření výskytu bobra bude probíhat na celém území ČR s cílem sledovat výskyt živočicha na základě pobytových stop. Na úrovni pouhého potvrzení jedné nebo vícero pobytových známek lze konstatovat, že se v lokalitě vyskytuje kolonie nebo migrant. Mapování rozšíření populace bobra evropského je možné realizovat na několika úrovních. Jednak lze aktivně vyhledávat nové lokality na okrajích stabilního rozšíření v ČR. Ovšem to je aktivita, která je časově výrazně náročná, a vzhledem k úspěšnosti jde o málo efektivní činnost. Dalším způsobem je sbírání a evidence hodnověrných hlášení nálezů pobytových známek. V případě nejednoznačnosti lze přistoupit k ověření výskytu osobou, která je schopna bezpečně osídlení lokality bobrem potvrdit nebo vyvrátit. Zdrojem informací o výskytu bobra evropského v území bude pochopitelně i sumarizace údajů z podrobného monitoringu. Mapování tedy bude pravidelně probíhat ve vybraných monitorovaných oblastech, ve zbývajících oblastech ČR pak půjde o evidenci náhodných hlášení nebo nesystematické potvrzování nově osídlených lokalit. Druhou fázi mapování bude představovat zpracování údajů o rozšíření bobra v textové i mapové formě (GIS). Tato data budou generalizována do kvadrátové mapy (metoda KFME). 15
8 Údaje budou následně sloužit k vytváření modelů dalšího vývoje populace bobra evropského v ČR v pětileté periodě. Výstupy Výstupem mapování populace bobra evropského bude neustále aktualizovaná databáze výskytu druhu v ČR. Každoročně budou data sumarizována a převedena do výstupů ve formě textové informace a kvadrátové mapy (metoda KFME). V pětileté periodě budou na základě sebraných dat a údajů zjištěných monitoringem vytvářeny predikční modely vývoje populace bobra evropského v ČR (pomocí GIS modelů). Ty budou s určitou pravděpodobností předvídat disperzi druhu v nejbližším období. Personální zajištění Koordinátorem mapování populace bobra evropského je možné pověřit nevládní organizaci z dlouhodobou zkušeností s podobným úkolem Společnost Castor. Údaje o rozšíření druhu však budou získávány za spolupráce koordinátora mapování se subjekty a dalšími osobami. Konkrétní (důvěryhodné) údaje o aktuálním osídlení budou získávány z velkého množství zdrojů: vlastní terénní práce členů Společnosti Castor, data profesionálních biologů (zaměstnanci muzeí, výzkumných institucí apod.), zaměstnanci orgánů ochrany přírody (AOPK ČR, SOP ČR, S NP). Druhým důležitým zdrojem dat o recentním osídlení budou členové zájmových sdružení a subjektů jež se v okolí vodních toků a ploch pohybují. Jde o členy těchto uskupení: myslivosti, rybářství, nevládních environmentálních organizací, správců toků, lesů a rybničních hospodářství, zemědělci a konečně i laičtí pozorovatelé přírody. Nicméně tyto údaje budou muset být ověřeny z více stran nebo je nutné je zpětně potvrdit. Technické zabezpečení Pro zajištění mapování populace bobra evropského nejsou nutné žádné technické prostředky. Důležité je ovšem zajištění toku informací ke koordinátorovi mapování. To by měl z velké části zajišťovat informační portál ve formě webových stránek (včetně odkazů na mapové servery). Testování metodiky Postup byl již otestován a na základě hlášení a potvrzování údajů vznikaly s různou periodou mapy a podrobné informace o změnách výskytu bobra evropského viz např. publikovaná práce ŠAFÁŘ (2002). 16
9 1.3. Monitoring populací Cíl Cílem je zjišťování aktuálních změn v populacích v jednotlivých dlouhodobě osídlených územích v ČR. Na základě terénního mapování a po analyzování sebraných dat budou vyhodnocovány podrobné parametry dynamiky sledovaných populací. 17
10 Vymezení pojmu a oblastí Monitoringem se rozumí dlouhodobé sledování jednotlivých teritorií populací bobra evropského. Vyhodnocování bude probíhat na základě mapování pobytových známek zanechaných jedinci druhu. Tento monitoring bude probíhat ve vybraných oblastech (ve všech zónách A viz tab. č. 11) a bude sloužit pro zjišťování změn početnosti populací. Sebraná data budou také umožňovat podrobnější analýzy změn v osídlení ve sledovaných oblastech a vývoj osídlených ekosystémů. Navíc budou získané údaje o vývoji populací uvnitř navržených Evropsky významných lokalit využity pro hodnocení příznivého ochranného stavu druhu (dle směrnice 92/43/EHS). Perioda Velký počet a rozlehlost některých sledovaných oblastí neumožňuje každoroční podrobné terénní mapování a vyhodnocování změn v populacích. Intenzivní monitoring všech sledovaných populací bude proto probíhat ve dvouleté periodě. Polovina území bude monitorována v lichých kalendářních letech a zbytek území v sudých kalendářních letech. Výjimku v časovém harmonogramu monitoringu bude tvořit tzv. referenční monitoring populací. Ten proběhne v 1. polovině roku 2006 ve všech zónách A, abychom měli údaje stavu populací na začátku Programu péče o populaci bobra evropského. V následujících letech pak bude monitoring populací realizován podle plánovaného rozpisu (viz tab. č. 11). Realizace Samotný postup monitoringu má dvě fáze. Nejprve je nutné získat v terénu podrobná data o aktivitě bobra evropského. Následně jsou tyto získané primární údaje v prostředí GIS sumarizovány, analyzovány a vyhodnoceny. Pobytové známky jsou zaznamenávány během pochůzek po břehové linii vodních toků nebo ploch. Pokud to charakter území a vodních ekosystémů umožňuje, je výhodné využít pro práci lodí nebo nafukovacích člunů. Ve vytipovaných oblastech (viz tab. č. 11) jsou zaznamenávány veškeré pobytové známky, které se podaří v území vyhledat. Nalezené doklady veškeré aktivity bobrů jsou rozřazeny podle druhu pobytové známky, tj. zda jde o zbytky potravní aktivity, nory, jiná obydlí, hráze, kanály, skluzy, pachové známky nebo stopy. Každý nález pobytové známky musí být dále kvantifikován a také je podrobně zaznamenána jeho poloha (pomocí GPS). Výsledkem terénní práce jsou podrobné zápisy o množství a charakteru pobytových známek, přičemž každý druh pobytové známky má zaznamenanou přesnou polohu. Druhá fáze monitoringu spočívá v převedení získaných dat do geografického informačního systému. Následně je možné veškerá data vyhodnotit a zpracovat výstupy. Jednak je nutné určit množství teritorií, dále jejich rozmístění a změnu oproti předchozímu stavu (jsou-li data k dispozici). Také lze zhodnotit a kvantifikovat změny v potravní aktivitě. V konečné fázi je možné odhadnout početnost celé sledované populace a zhodnotit případný úbytek nebo naopak nárůst počtu jedinců oproti předchozímu stavu (jsou-li data k dispozici). 18
11 Tabulka č. 11. Výčet území, kde je plánován intenzivní monitoring populací bobra evropského Vodní tok, oblast Vymezení (příp. název EVL) Rok monitoringu Český les povodí Dunaje sudý Labe pod Střekovem lichý Labe * nad Střekovem lichý Ohře * soutok s Labem lichý Vltava * soutok s Labem lichý Labe * soutok s Vltavou lichý Labe * soutok s Cidlinou lichý Dyje "Niva Dyje" sudý Morava Soutok sudý Morava "Litovelské Pomoraví" lichý Morava "Strážnicko" sudý Morava "Chropyňský luh" lichý * území budou monitorována až v okamžiku, kdy zde vznikne populace bobra evropského Výstupy Konkrétními výstupy celého procesu jsou údaje: o velikosti populace v monitorovaném území: o o o budeme znát počet teritorií, rozmístění teritorií (mapy a popisné údaje), odvozena bude početnost jedinců ve sledovaném území, o potravní aktivitě, především o meziroční změně, o dynamice osídlení: o o o změně v počtu teritorií, změně velikosti teritorií (vazba na změnu úživnosti prostředí), změně v rozmístění teritorií o vývoji absolutní početnosti ve sledovaném území. Výsledná zpráva bude mít tyto náležitosti: textové shrnutí, podrobné získané údaje (velikost populace, potravní aktivita, dynamika v osídlení), mapové výstupy. Personální zajištění Monitoring jednotlivých území musí být řízen a koordinován osobami, které mají dlouhodobou zkušenost s prací podobného charakteru. Myslí se tím jak samotný monitoring v terénu, tak zvláště analýza dat a tvorba konečných výstupů. Samotná realizace terénních prací by měla být prováděna pod patronací a přímým dohledem výzkumných institucí, které se monitoringem populací bobra evropského v minulosti zabývaly (zejména FLE ČZU Praha a PřF UP Olomouc). Dále by měli být zapojeni členové Společnosti Castor, jež mají také zkušenosti s prací podobného typu. V neposlední řadě budou přizváni i ostatní dobrovolníci, kteří ovšem musejí projít podrobným školením. 19
12 Zpracování dat a tvorba výstupů je natolik technicky náročná práce, že ji budou zajišťovat pouze výzkumné instituce. Koordinací celého procesu by mohla být pověřena nevládní organizace s dlouhodobou zkušeností s podobným úkolem Společnost Castor. Technické zabezpečení Pro zajištění monitoringu v terénu je nutné toto technické vybavení: GPS (všechny typy území), čluny nebo lodě (na řekách a říčkách a rozsáhlých vodních plochách), vysoké ochranné holínky (v oblastech s vyšší intenzitou bobřích hrází), fotokopie map (všude) orthofoto mapy i základní mapy ČR měřítka 1: Pro zpracování primárních dat a zpracování výstupů jsou nutné tyto technické požadavky: GIS pracoviště (k dispozici ve výzkumných pracovištích), elektronické mapové zdroje (k dispozici na výzkumných pracovištích), balíky statistických programů (k dispozici na výzkumných pracovištích). Testování metodiky Skutečná a zpřesněná vypovídací hodnota sbíraných dat bude v nejbližší době k dispozici. V současnosti probíhá testování metody monitoringu. Zjištěna bude korelace mezi daty sebranými ze sledování telemetricky označených jedinců a mezi daty sbíranými pochůzkami na březích osídlených toků a vodních ploch. Srovnání a vyhodnocení obou metod umožní korekci dat a zpřesnění odhadů parametrů teritorií centra a velikosti okrsků, časová změna těchto parametrů a vliv ostatních důležitých faktorů. 20
PŘÍLOHY. 1. Seznam obrázků
PŘÍLOHY 1. Seznam obrázků Obr. 1 Přední končetiny http://www.krasylesa.cz/bobri.html Obr. 2 Dvojitý dráp http://fle.czu.cz/~vorel/_o%20bobrech/bobri_kusy/zdvojeny_drap.jpg Obr. 3 Ocas http://dumka.info/pet03/0716pet.htm
VíceŠkody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs
Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Ing. Jan Dovrtěl Ing. Miroslav Svoboda Lesy České republiky, s.p. Lesní závod Židlochovice Lesní závod Židlochovice organizační
VíceMonitoring eroze zemědělské půdy
Monitoring eroze zemědělské půdy Ing. Jiří Kapička, Mgr. Daniel Žížala, Ing. Ivan Novotný Monitoring eroze zemědělské půdy (http://me.vumop.cz) vznikl jako společný projekt Státního pozemkového úřadu (SPÚ),
VíceProgram péče o bobra evropského 10. 4. 2015
Program péče o bobra evropského Jitka Uhlíková AOPK ČR 10. 4. 2015 Historie výskytu bobra v ČR Bobr byl vyhuben v polovině 18. století Byl loven pro maso, tzv. castoreum, kožešinu a z důvodu působení škod.
VíceZpráva o aktuálním stavu populace bobra evropského (Castor fiber L. 1758) na české části Labe
Zpráva o aktuálním stavu populace bobra evropského (Castor fiber L. 1758) na české části Labe Aleš Vorel Spolupráce: Miroslav Rybář ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA LESNICKÁ FAKULTA katedra ekologie 2002 Zpracováno
VíceAleš Vorel & kol. katedra ekologie FŽP ČZU v Praze
Aleš Vorel & kol. katedra ekologie FŽP ČZU v Praze Projekt MGSII-38 Tvorba metodické příručky předcházení a řešení bobřích konfliktů a definice stavu a odhad vývoje populací bobra evropského v ČR pro zvýšení
VíceH O L Á S E C K Á J E Z E R A
Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká
VíceBOBR EVROPSKÝ V PRAZE
BOBR EVROPSKÝ V PRAZE Jitka Uhlíková AOPK ČR 21. 1. 2016 Historie výskytu bobra v ČR Bobr byl vyhuben v polovině 18. století Byl loven pro maso, tzv. castoreum, kožešinu a z důvodu působení škod V 18.
VíceDRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)
DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k
VíceBobří poradenství jako prevence konfliktů
Bobří poradenství jako prevence konfliktů Vlastimil Kostkan vlastimil.kostkan@conbios.eu Proč bobr v Evropě téměř vyhynul: (potvrzené předpoklady a realita ) Lov pro kožešinu, maso a žlázy (tzv. bobří
VícePostup Cíle sčítání: Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: 1. Metoda mapování hnízdních okrsků
Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: Metoda mapování hnízdních okrsků Liniové metody Bodové metody Metody přímého vyhledávání hnízd Metoda eodazpětných odchytů ů Jana Svobodová, AMPS 1. Metoda
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2017
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2017 V roce 2017 bylo mapováno území a prováděny odchyty ve stejném rozsahu jako v předcházejících letech monitoringu. Metodika: Monitoring
VíceObecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její
Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2017
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2017 Úvod: V roce 2017 bylo mapováno a prováděny odchyty na stejné území CHKO Slavkovský les jako v předcházejících letech monitoringu.
VíceOdbor hygieny obecné a komunální Leden 2019
PYLOVÝ MONITORING Vyhodnocení pylového monitoringu za rok 218, porovnání pylových sezón v letech 215, 216, 217 a 218, sestavení pylového kalendáře pro Liberecký kraj Odbor hygieny obecné a komunální Leden
VíceNárodní Inventarizace lesů ČR
Národní Inventarizace lesů ČR 2011 2015 Ing. Miloš Kučera, Ph.D. Vedoucí oddělení NIL 80. výročí ÚHÚL 7.října 2015 Obsah prezentace Národní inventarizace lesů (NIL) a její historie První cyklus NIL ČR
VícePlán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1)
Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1) ŠINDLAR s.r.o. konzultační a projekční kancelář obor vodní stavby a krajinné inženýrství V Býšti, listopad 2005
VíceČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz
ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.
VíceTAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceŠkody zvěří na lesních porostech
Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772
VícePŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ
PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ Jiří Sklenář 1. Úvod Extrémy hydrologického režimu na vodních tocích zahrnují periody sucha a na druhé straně povodňové situace a znamenají problém nejen pro
VíceMRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM
Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,
VíceMonitoring aluviálních ekosystémů
Monitoring aluviálních ekosystémů součást projektu VaV 610/4/01 Zpráva pro AOPK ČR DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie zpracoval: Bc. Záboj Hrázský České Budějovice 2004 Tato práce je součástí projektu
VíceVĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH
VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice
VíceZměna č. 6 ÚP obce Dolní Morava
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ část B Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. Změna č. 6 ÚP obce Dolní Morava Jan Losík, Alice Háková říjen 2013 2
VíceBobr evropský (Castor fiber) silně ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992, evropsky chráněný druh (přílohy II a IV Směrnice Rady 92/43/EHS.
A Dolní náměstí 38, 779 00 Olomouc T 585 228 584 F 585 228 584 E olomouc@hnutiduha.cz W www.hnutiduha.cz/olomouc IČO 44936354 ČÚ 2200096544/2010 Oblastní inspektorát ČIŽP Olomouc Tovární 41 772 00 Olomouc
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2016
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2016 Úvod: V roce 2016 bylo mapováno stejné území CHKO Slavkovský les jako v předcházejících letech monitoringu. Stručný popis
Vícestupeň ohrožení Silně ohrožený
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Blatná Datum
VíceVyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků
Vyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků Praha, červenec 2016 0 1 Úvod Usnesení Vlády České republiky č. 620 ze dne 29. července 2015 k přípravě realizace opatření pro zmírnění
VíceVEŘEJNÁ WHLÁŠKA. opatření obecné povahy:
Č. j.: Sp. Zn.: Skart. znak: Vyřizuje: tel. : fax: e-mail: Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc KUOK 42224/2014 V Olomouci dne 2. 5. 2014
VíceVLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-813-99-8, s. 352-356 VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
VíceMorava, Litovel protipovodňová opatření, I. etapa
Posudek na dokumentaci o posouzení vlivů záměru na lokality soustavy Natura 2000 dle 45i zákona 114/1992 Sb., v platném znění Morava, Litovel protipovodňová opatření, I. etapa Posudek je přílohou odborného
VíceSíťové mapování KGI/APGPS. RNDr. Vilém Pechanec, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci
Síťové mapování KGI/APGPS RNDr. Vilém Pechanec, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Palackého v Olomouci I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Environmentální vzdělávání
VíceSouhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078
Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trhovky CZ0213078 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trhovky Kód lokality: CZ0213078 Kód lokality v ÚSOP: 2606
VíceDoporučení. OTS, ÚMČ Brno-Bohunice, Dlouhá 3, Brno,
OTS, ÚMČ Brno-Bohunice, Dlouhá 3, Brno, 625 00 Věc: Monitoring výskytu populací potkana obecného (Rattus norvegicus) na území MČ Brno - Bohunice; Návrh zabezpečení a cenová nabídka lokální plošné deratizace
VícePOLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceAkční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje
Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Prioritní oblast 1: Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Kvalitní vzdělávací a výukové programy Určení
VíceMetodika Standardizovaný postup identifikace segmentů předindustriální krajiny platný pro regiony Moravy
Metodika Standardizovaný postup identifikace segmentů předindustriální krajiny platný pro regiony Moravy Vyhledávání segmentů předindustriální krajiny vychází z komparace kartografických podkladů různého
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2018
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2018 Úvod: V roce 2018 bylo mapováno a prováděny odchyty na stejné území CHKO Slavkovský les jako v předcházejících letech monitoringu.
VíceSČÍTÁNÍ BEZDOMOVCŮ V PRAZE V ROCE 2010
SČÍTÁNÍ BEZDOMOVCŮ V PRAZE V ROCE 2010 Cíle výzkumu a aplikované metody Petr Holpuch CÍLE PROJEKTU CÍLE PROJEKTU Vytvoření takového metodického konceptu, který by umožňoval pravidelné získávání srovnatelných
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VícePlán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024
Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:
VíceGEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY Mgr. Aleš RUDA Teorie, základnz kladní principy Organizovaný, počíta tačově založený systém m hardwaru, softwaru a geografických informací vyvinutý ke vstupu, správě,, analytickému
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
VíceJAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceNALEZENÍ A OVĚŘENÍ PROVOZNĚ VYUŽITELNÉ
Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové V Ý ZK U M N É P R O J E K T Y GRANTOVÉ SLUŽBY LČR Projekt NALEZENÍ A OVĚŘENÍ PROVOZNĚ VYUŽITELNÉ METODY PRO HODNOCENÍ AKTUÁLNÍHO FYZIOLOGICKÉHO STAVU SADEBNÍHO
VíceInvestor: Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, Praha 5 Datum: 03/2014
Investor: Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Vrzák Datum: 03/2014 Vypracoval: Ing. Miroslav Staněk Změna: 1 Akce: Název části: Část: HG partner
VíceZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze
AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR DETAŠOVANÉ PRACOVIŠTĚ BRNO ODDĚLENÍ EKOLOGIE LESA Lidická 25/27, 657 20 BRNO SEBRANÉ SPISY PROJEKTU VAV 610/6/02 SVAZEK 3 ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ
VíceVýstupy Národní inventarizace lesů
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.
VíceStudie migrace ryb přes kartáčovérybípřechody na řece Sázavě
Horký, P. a kol. Studie migrace ryb přes kartáčovérybípřechody na řece Sázavě Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30/ 2582, 160 00 Praha 6 +420 220 197 111 Pobočka Brno Mojmírovo
VíceZjištění stavu populací bolena dravého a sekavce říčního v EVL údolních nádržích RNDr. Milan Muška, Ph.D.
Zjištění stavu populací bolena dravého a sekavce říčního v EVL údolních nádržích RNDr. Milan Muška, Ph.D. odbor monitoringu biodiverzity, SOPK, AOPK ČR Praha, 6. 12. 2016 Zjištění stavu populací bolena
VíceSYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU
SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU Jiří Eichler Abstrakt Příspěvek popisuje systémy lesnického hospodaření a obnovu lesa v lužních
VíceZměny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem
Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka 1842 2010 Soubor map se specializovaným obsahem doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D. doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc. RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Radka Vávrová
VíceKatedra myslivosti a lesnické zoologie
Katedra myslivosti a lesnické zoologie BLACKSPOTS: Místa křížení zelené a dopravní infrastruktury TAČR Řešitel: CDV ČZU v Praze http://www.srazenazver.cz/cz/ Projekt na 2 roky (2016 a 2017) Monitoring
VíceMáme se dál obávat sucha i v roce 2016?
Máme se dál obávat sucha i v roce 2016? V našich geografických podmínkách nelze spolehlivě predikovat vznik sucha v horizontu několika týdnů či měsíců. To, zda hrozí sucho i v roce 2016, bude dáno vývojem
VíceMonitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008
Moravskoslezský kraj Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008 Projekt z programu LIFE NATURE Záchrana lužních stanovišť v Povodí Morávky Březen 2008 (návrh) Pozadí problému Monitoring
VíceMAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM
MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM, PLÁN PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK ZKUŠENOSTI ZE ZPRACOVÁNÍ ÚKOLŮ SMĚRNICE 2007/60/ES V ČESKÉ REPUBLICE J. Cihlář, M. Tomek,
VíceMokřadní centrum Kančí obora
Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením
Vícepři přípravě energeticky úsporných projektů
Projekt EESI2020 Pracovní setkání na téma: Komplexní řešení při renovaci budov v majetku státu s možností využití metody EPC Role poradenských firem a praktické kroky při přípravě energeticky úsporných
VíceVýsledky sledování behaviorálních interakcí raků, ryb a významných predátorů
Výsledky sledování behaviorálních interakcí raků, ryb a významných predátorů Jiří Musil, Tomáš Daněk, Tereza Barteková, Petr Vlašánek, Jitka Svobodová Miroslav Barankiewicz, Eduard Bouše, David Štrunc
VíceSouhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Rosice - zámek CZ0623713
Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Rosice - zámek CZ0623713 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Rosice - zámek Kód lokality: CZ0623713 Kód lokality
VícePřípadová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách
Případová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách Petr Kupec, Jan Deutscher LDF MENDELU Brno Zadržování vody v lesních ekosystémech 5. 10. 2016, hotel Hazuka,
VíceKLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceNárodní inventarizace lesa
Národní inventarizace lesa Ing. Radim Klíma Olomouc 10.3.2017 Základní informace NIL je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů. Jejím úkolem je podat souhrnné údaje o stavu lesů v České republice
VíceKONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část
KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany
VíceLIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceProgram péče o velké šelmy
Program péče o velké šelmy Petr Koubek, Jarmila Krojerová, Miroslava Barančeková Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. Příprava Programů péče o velké šelmy je evropským tématem již celá desetiletí. Na
VíceKonference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha
Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby
Vícefytopatogenů a modelování
Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů
VíceStav a vývoj prodeje potravin ve vybrané oblasti v závislosti na rozvoji sítě supermarketů
Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Specializace: Veřejná správa a regionální rozvoj Forma studia: kombinované Školní rok: 2002/2003 Teze diplomové práce: Stav a vývoj prodeje
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2016
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2016 Úvod: Monitoring početnosti volajících samců chřástala polního čeleď (Rallidae). je pokračováním dlouholetého sledování populační dynamiky
VíceFoto katalog alergologicky rizikových lokalit v zájmových oblastech území města Olomouce
Foto katalog alergologicky rizikových lokalit v zájmových oblastech území města Olomouce Jonáš Gazdík 2014 0 Oblast 5, Envelopa Obr. 1 výsadba lip srdčitých na tř. Kosmonautů (22. 6. 2014) Obr. 2 vrby
VícePodpora populace užovky stromové
KVK09_hadi_ZZ_D771_w.doc str. 1 Název projektu: Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 771/2009 program: Záchranné
VíceDisponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost
Adam Vizina (VÚV, ČZU), Martin Hanel (ČZU, VÚV), Radek Vlnas (ČHMÚ, VÚV) a kol. Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce,
VíceII. Informační seminář FRAMEADAPT Dálkový průzkum země (DPZ) pro podporu adaptačního managementu
II. Informační seminář FRAMEADAPT Dálkový průzkum země (DPZ) pro podporu adaptačního managementu Peter Surový Ceska Zemědělská univerzita Praha 21.5.2015 Prezentace: Cíle aktivity Přehled výsledků k prvnímu
VíceKontrolní mechanismy fotogrammetrické interpretace v rámci Národní inventarizace lesů
Kontrolní mechanismy fotogrammetrické interpretace v rámci Národní inventarizace lesů Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem Specializované pracoviště Dálkový průzkum Země a fotogrammetrie,
VícePrvní výsledky NIL2. 7. října Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Forest Management Institute, Czech Republic
První výsledky NIL2 7. října 2015 Základní pojmy Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem Statistická inventarizace lesů: - zjišťování stavu a vývoje lesů na základě výběrového šetření - zaznamenání
VíceKOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceOchrana přírody, ÚSES
Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích
VíceAutomatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu. Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011
Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011 Cíle doktorandské práce Seminář 10. 11. 2010 Najít, implementovat, ověřit a do praxe
VíceGeografické informační systémy Říčany
Téma aktivity: GIS v oblastním městě republiky Předmět: Vazba na ŠVP: GIS 4., 5. ročník, seminář ze zeměpisu Tematický celek: GIS, ČR Doporučený věk žáků: 16-19 let Doba trvání: 28 minut Specifické cíle:
VíceZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé
Víceevo lení d eva - d evo jehli natých d evin - d evo listnatých d evin Hustota d eva
Dřevo Dřevo je pevné pletivo stonků vyšších rostlin, které označujeme jako dřeviny. Dřevo je zahrnováno mezi obnovitelné zdroje energie, jako jeden z druhů biomasy. Je to snadno dostupný přírodní materiál,
VíceJak být online a ušetřit? Ing. Ondřej Helar
Jak být online a ušetřit? Ing. Ondřej Helar Obsah Co znamená být online ve škole? Rizika online přístupu Skryté náklady na straně školy Jak snížit rizika a náklady? Koncepce SaaS (Software as a Service)
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Životní prostředí zvěře a nejvýznamnější interakce mezi zvěří a prostředím Jiří Kamler Tento
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
VíceViadua sdružení pro ochranu a obnovu přírody a krajiny Závěrečná zpráva k projektu Za poznáním do přírody
Viadua sdružení pro ochranu a obnovu přírody a krajiny Závěrečná zpráva k projektu Za poznáním do přírody dle Smlouvy č. OSKOL/FRM/000847/2015/Pal o poskytnutí finanční podpory z rozpočtu statutárního
VíceSpráva NP České Švýcarsko Vážený pan Ing. Pavel Benda, Ph.D. ředitel Pražská 457/ Krásná Lípa
Kaplanova 1931/1 148 00 Praha 11 Chodov T: 283 069 242 F: 283 069 241 ID DS: dkkdkdj aopkcr@nature.cz www.nature.cz Správa NP České Švýcarsko Vážený pan Ing. Pavel Benda, Ph.D. ředitel Pražská 457/52 407
Vícerežimu vodního toku, (2) Správci povodí a státní podnik Lesy České republiky pozdějších předpisů.
Strana 2645 252 VYHLÁŠKA ze dne 2. srpna 2013 o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy
VíceProgramy opatření v plánech povodí ČR 2000/60/ES
Programy opatření v plánech povodí ČR WFD 1 2000/60/ES 2 3 Charakterizace České republiky Hydrologie a užívání vod: V ČR je cca 76 tis. km vodních toků (přesnost map 1:50 000) Z toho je cca 15 tis. km
VíceJe-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
VíceNávrh náhradní výsadby Investor: Obec: Stavební úřad: Povodí Odry, státní podnik Staré Město Frýdek - Místek
Povodí Odry, státní podnik - oddělení projekce Varenská 49, 701 26 Ostrava 1, tel. 596 657 111 Ostravice Staré Město oprava balvanitého skluzu km 26,250 26,400 Projektant: Ing. Dalibor Rajnoch Vedoucí
VíceLOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceNové lokality šikouška zeleného v roce 2013
Nové lokality šikouška zeleného v roce 2013 2013 Štěpán Koval & Magda Zmrhalová Monitoring a zpracování výsledků Štěpán Koval, Magda Zmrhalová Fotodokumentace Štěpán Koval (ŠK), Magda Zmrhalová (MZ) Grafické
VíceRybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí
MINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY Rybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí Miloš ROZKOŠNÝ, Miriam DZURÁKOVÁ, Hana HUDCOVÁ, Pavel SEDLÁČEK Výzkumný
VíceHEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceMonitoring vybraných invazních druhů rostlin a živočichů v Moravskoslezském kraji
Monitoring vybraných invazních druhů rostlin a živočichů v Mgr. Roman Barták, ZO ČSOP Onyx Celkem 3 dílčí průzkumy: 1. CHKO Beskydy 2. CHKO Jeseníky 3. Moravskoslezský kraj (mimo obě CHKO) CHKO Beskydy
Více1. Studie zlepšení jakosti vod ve vodním díle Vranov specifikace zadání
1. Studie zlepšení jakosti vod ve vodním díle Vranov specifikace zadání Studie bude zpracována ze dvou pohledů, a to jako: - působení negativních vlivů z povodí Dyje nad Vranovem, - nežádoucí procesy ve
VíceZákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření
VíceSTATISTICKÝ SOUBOR. je množina sledovaných objektů - statistických jednotek, které mají z hlediska statistického zkoumání společné vlastnosti
ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ POJMY HROMADNÝ JEV Statistika pracuje s tzv. HROMADNÝMI JEVY cílem statistického zpracování dat je podání informace o vlastnostech a zákonitostech hromadných jevů: velkého počtu jedinců
Více