Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání

Transkript

1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání (podle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů) 1. Obecná ustanovení Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. Jednou z forem hodnocení je klasifikace, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje hodnocení průběžné a celkové. Průběžné hodnocení se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. Hodnocení souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. Předmětem hodnocení jsou výsledky, jichž žák dosáhl ve vyučovacích předmětech v souladu s požadavky školního vzdělávacího plánu pro příslušný obor vzdělání, schopnost používat osvojených vědomostí, dovedností a návyků v konkrétních situacích a chování žáka podle požadavků vnitřního řádu školy, pravidel školního řádu a soužití ve škole i na veřejnosti. Chování neovlivňuje klasifikaci prospěchu ve vyučovacích předmětech, ale je součástí celkového hodnocení výsledků vzdělávání. Při průběžném i celkovém hodnocení učitel nebo učitel odborného výcviku uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Podle klasifikační stupnice se žáci klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Klasifikační stupeň určí učitel (učitel odborného výcviku), který vyučuje příslušný předmět. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům ve škole a mimo školu a k zájmu o práci vůbec, k úrovni jazykového projevu. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu a chování žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů zpravidla v polovině klasifikačního období na třídních schůzkách a průběžně prostřednictvím záznamů v žákovských knížkách, případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka. V případě mimořádného zhoršení chování žáka informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení. 2. Hodnocení prospěchu žáků Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech se hodnotí těmito stupni prospěchu: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný Pokud žák vykazuje v některém předmětu absenci vyšší než 25% z počtu hodin odučených v daném klasifikačním období, může být z tohoto předmětu neklasifikován. Podklady pro klasifikaci a hodnocení výsledků vzdělávání získávají pedagogičtí pracovníci těmito způsoby: Soustavným sledováním práce, výkonů a zapojení žáka ve vyučovacím procesu; Různými druhy zkoušek ústní, písemné, testové, orientační, praktické; Konzultacemi s ostatními vyučujícími či pracovníky školního poradenského pracoviště s ohledem na individuální zvláštnosti a potřeby žáka. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.

2 Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně, nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby náhradního termínu opravné zkoušky navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. V případě, že je žák rozhodnutím ředitele školy v souladu se školským zákonem uvolněn z tělesné výchovy, uvede se místo stupně klasifikace v pedagogické dokumentaci a na vysvědčení pojem uvolněn. Pokud žák/zákonný zástupce nezletilého žáka žádá o uvolnění z vyučování v předmětu tělesná výchova, je povinen v souladu s právním předpisem doložit k žádosti lékařský posudek. Bez doloženého platného lékařského posudku nebude žádost o uvolnění akceptována. U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se při hodnocení výsledků vzdělávání postupuje v souladu s vyhláškou MŠMT ČR č. 73/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů na základě písemného doporučení (zprávy z vyšetření, odborného posudku) příslušné PPP nebo odborného pracoviště s platností na dobu docházky na Střední školu společného stravování, Ostrava-Hrabůvka, příspěvková organizace. 2.1 Celkové hodnocení žáka Celkové hodnocení žáka na konci prvního i druhého pololetí vyjadřuje výsledky hodnocení ve vyučovacích předmětech a hodnocení chování, nezahrnuje hodnocení v nepovinných předmětech. Žák je hodnocen: Prospěl s vyznamenáním (nemá-li v žádném povinném předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré). Prospěl (nemá-li v žádném povinném vyučovacím předmětu prospěch nedostatečný). Neprospěl (má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný nebo není-li žák hodnocen na konci druhého pololetí z některého předmětu). Nehodnocen (není-li na konci prvního pololetí hodnocen z některého předmětu). 2.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech se v souladu s požadavky školních vzdělávacích programů hodnotí: ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů a schopnost vyjádřit je, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnost, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí, schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických činnostech, kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, kvalita výsledků činností, osvojení účinných metod samostatného studia Výsledky vzdělávání žáka v teorii se hodnotí podle této stupnice: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti pro řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev 2

3 je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Žák je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Požadované intelektuální a motorické činnosti nevykonává vždy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, není vždy tvořivé. Ústní a písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný, grafický projev je méně estetický. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledků jeho činnosti. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení je zpravidla málo tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má zpravidla vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev jsou na nízké úrovni. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 2.3 Klasifikace v odborném výcviku a laboratorních cvičeních Při klasifikaci v odborném výcviku a LC v souladu s požadavky školních učebních programů se hodnotí: vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, vytrvalost, houževnatost v práci a snaha po jejím dokončení, kvalita výsledků činnosti, organizace vlastní práce na pracovišti, udržování pořádku na pracovišti, dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, obsluha a údržba výrobních nebo laboratorních zařízení a pomůcek. 3

4 Hodnocení souvislé Odborné praxe SCR je součástí klasifikace v předmětech Seminář techniky služeb cestovního ruchu ve 2. ročníku, Průvodcovské služby ve 3. ročníku a Seminář zeměpisu cestovního ruchu ve 4. ročníku. Klasifikace z Odborného výcviku za druhé pololetí 3. ročníku je podmíněna zpracováním SOP samostatné odborné práce. Tzn. bez vykonané praxe, stejně jako bez odevzdané SOP, žák nemůže být z daného předmětu klasifikován Výsledky vzdělávání žáka na praxi se hodnotí podle této stupnice: Stupeň 1 (výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získaných teoretických poznatků v praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažných nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá surovin, materiálu, energií. Vzorně obsluhuje a udržuje výrobní zařízení a pomůcky. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k pracovním činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získaných teoretických poznatků v praxi. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálu a energie se dopouští malých chyb. Výrobní nebo laboratorní zařízení a pomůcky obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí. Stupeň 3 (dobrý) Žákův vztah k práci, pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem je převážně kladný, s menšími výkyvy. Za pomoci učitele odborného výcviku (učitele) uplatňuje získané teoretické poznatky v praxi. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele odborného výcviku (učitele). Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele odborného výcviku (učitele) je schopen hospodárně využívat surovin, materiálu a energie. K obsluze a údržbě výrobních a laboratorních zařízení a přístrojů musí být častěji podněcován. Překážky v práci překonává s pomocí učitele odborného výcviku (učitele). Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a žádoucího vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Získaných teoretických poznatků dovede využít při praxi jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele odborného výcviku nebo učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele odborného výcviku (učitele), méně dbá o pořádek na pracovišti a na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a také o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti při využívání surovin, materiálu a energie. V obsluze a údržbě výrobních nebo laboratorních zařízení, pomůcek a přístrojů má závažné nedostatky. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele odborného výcviku nebo učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci, jeho vztah k ní, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem není na potřebné úrovni. Nedokáže ani s pomocí učitele odborného výcviku (učitele) uplatnit získané teoretické poznatky při praxi. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Pracovní postupy nezvládá ani s pomocí učitele odborného výcviku (učitele). Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují ani dolní hranice předepsaných ukazatelů. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálu a energie. V obsluze a údržbě výrobních nebo laboratorních zařízení, pomůcek a přístrojů má závažné nedostatky. 4

5 3. Hodnocení chování žáků 3.1 Pravidla hodnocení Hodnocení chování žáka patří do celkového hodnocení žáka, ale neovlivňuje klasifikaci prospěchu ve vyučovacích předmětech. Pravidla obsahují zásady hodnocení z průběhu vzdělávání a chování žáka ve škole i při akcích pořádaných školou. Při stanovení stupně hodnocení chování se přihlíží k uloženým výchovným opatřením v daném pololetí, tzn., že zahrnuje pochvaly i opatření k posílení kázně. Udělení výchovného opatření (pochvaly, kázeňského opatření) je vždy zaznamenáno do pedagogické dokumentace žáka. Třídní učitel prokazatelným způsobem informuje o udělení výchovného opatření zákonného zástupce žáka. Výchovná opatření a celkové hodnocení chování žáka navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními vyučujícími na pedagogické radě nebo na výchovné komisi. Výchovná opatření a klasifikace chování jsou schvalovány ředitelem školy. Snížená klasifikace chování není kázeňským opatřením, navrhuje třídní učitel na základě projednání s ostatními vyučujícími. Výchovná opatření stejného stupně mohou být udělena během pololetí pouze jedenkrát. Kritériem pro hodnocení chování je dodržování pravidel chování uvedených ve Školním řádu SŠSS a dodržování obecných norem chování a pravidel společenského chování pracovníků ve službách. Při hodnocení chování je přihlíženo k věku a rozumové vyspělosti žáka. 3.2 Stupně hodnocení chování žáka v denní formě vzdělávání: 1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 neuspokojivé Stupeň 1 (chování velmi dobré) Žák dodržuje pravidla Školního řádu SŠSS a pravidla slušného chování. Žák se ojediněle může dopustit méně závažných přestupků, ale je přístupný výchovnému působení a má snahu své chyby napravit. Stupeň 2 (chování uspokojivé) Chování žáka je i přes udělení opatření k posílení kázně opakovaně v rozporu s ustanoveními školního řádu nebo se žák dopustí závažnějšího přestupku v rozporu se školním řádem a zároveň četnost a intenzita přestupků zásadním způsobem neohrožuje průběh a výsledky vzdělávání žáků. Stupeň 3 (chování neuspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly slušného chování a zásadami stanovenými školním řádem, hrubým způsobem narušuje vzdělávací činnost školy, má opakovanou neomluvenou absenci. Je udělen žákovi, kterému bylo uděleno podmíněné vyloučení ze školy ve zkušební lhůtě 3.3 Výchovná opatření Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a jiná ocenění a kázeňská opatření Pochvala a jiná ocenění Pochvala třídního učitele, pochvala učitele odborného výcviku nebo pochvala ředitele školy může být udělena žákovi za příkladné chování a jednání, za výborný prospěch, za práci pro kolektiv třídy, za aktivní a svědomitou práci, za soustavné příkladné chování a jednání, za soustavnou aktivní a svědomitou práci, za práci pro kolektiv třídy nebo školy, za úspěšnou reprezentaci školy na soutěžích, za mimořádný lidský čin. 5

6 3.3.2 Výchovná opatření k posílení kázně Napomenutí třídního učitele, napomenutí učitele odborného výcviku: uděluje třídní učitel nebo učitel odborného výcviku žákovi, který ojediněle porušil pravidla školního řádu, a jeho přestupky nenarušily průběh vzdělávání. Důtka třídního učitele je udělena žákovi, který porušuje pravidla Školního řádu SŠSS, ale jeho přestupky zásadně neohrožují průběh a výsledky vzdělávání. Důtka ředitele školy: je udělena žákovi, který v průběhu pololetí vícekrát porušil pravidla školního řádu, ale jeho přestupky zásadně nenarušily průběh vzdělávání nebo porušil pravidla školního řádu SŠSS závažnějším způsobem. Důtku ukládá ředitel školy na návrh třídního učitele nebo z podnětu ostatních vyučujících. Za přestupky, které zásadně nenarušují průběh vzdělávání, můžeme považovat situace, kdy žák neodložil oděv v šatně, nepřišel včas do výuky, opustil výuku bez svolení třídního učitele nebo učitele odborného výcviku, zapomněl pomůcky do vyučování, neměl žákovskou knížku nebo studijní průkaz, nerespektoval pokyn pedagogů nebo ostatních zaměstnanců školy, nevěnoval pozornost během vyučování, bavil se, nepředložil včas zdůvodnění nepřítomnosti ve výuce. Za přestupky, které narušují průběh a výsledky vzdělávání, můžeme považovat situace, kdy žák opakovaně neodkládá oděv v šatně, opakovaně nepřichází včas do výuky, opakovaně opouští výuku bez svolení třídního učitele nebo učitele odborného výcviku, soustavně nenosí pomůcky do vyučování, žák soustavně nerespektuje pokyny pedagogů nebo ostatních zaměstnanců školy, soustavně nevěnuje pozornost vyučovacímu procesu, baví se, vykřikuje, konzumuje v průběhu výuky, používá během výuky mobilní telefon nebo přehrávač, nepředkládá včas zdůvodnění své nepřítomnosti ve výuce, nerespektuje pravidla omlouvání absence, ve vyučování se vyjadřuje hrubě a nevhodně a pracovní morálka žáka je na nízké úrovni. Podmíněné vyloučení žáka ze školy. O podmíněném vyloučení ze školy rozhoduje ředitel školy na základě návrhu třídního učitele nebo na základě návrhu výchovné komise a po projednání v pedagogické radě za velmi závažné porušení školního řádu nebo za opakovaná závažná porušení školního řádu. Dále může být uděleno žákovi, který svým jednáním ohrozil bezpečnost vlastní nebo bezpečnost svých spolužáků. Podmíněné vyloučení žáka ze školy je správním rozhodnutím a řídí se správním řádem. V rozhodnutí o podmíněné vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Prokazatelně informuje žáka nebo zákonného zástupce. Závažná porušení školního řádu jsou např.: vysoká neomluvená absence v teoretickém nebo praktickém vyučování, projevy záškoláctví, opuštění budovy školy bez souhlasu vyučujícího, slovní napadání spolužáků, vulgární vyjadřování na adresu spolužáků nebo vyučujících, nevhodné chování k zaměstnancům školy, vědomé ničení školního majetku, vandalismus, kouření v prostorách školy nebo na pracovišti odborného výcviku a při akcích organizovaných školou, nezodpovědné nakládání s třídní knihou, požití alkoholu či jiné návykové látky ve vnitřních i vnějších prostorách školy a při akcích školou organizovaných, pořizování audiovizuálních a fotografických záznamů bez souhlasu učitele při vyučování, podvodné jednání. Vyloučení žáka ze školy. O vyloučení ze školy rozhoduje ředitel školy na základě návrhu třídního učitele nebo na základě návrhu výchovné komise a po projednání v pedagogické radě za závažné porušení školního řádu nebo za opakovaná závažná porušení školního řádu ve zkušební lhůtě v průběhu podmíněného vyloučení ze školy. Dále může být uděleno žákovi, který svým zvlášť nebezpečným jednáním výrazně ohrozil bezpečnost vlastní nebo bezpečnost svých spolužáků nebo který svým nemorálním jednáním ohrozil dobré jméno a prestiž školy. Vyloučení žáka ze školy je správním rozhodnutím a řídí se správním řádem. Prokazatelně informuje žáka nebo zákonného zástupce. Příklady zvlášť závažných přestupků proti školnímu řádu: užití omamné nebo psychotropní látky (včetně alkoholických nápojů) během nebo před vyučováním nebo na akci organizované školou, přechovávání nebo distribuce omamné a psychotropní látku (včetně alkoholu nebo anabolických steroidů) ve škole nebo na pracovišti odborného výcviku, fyzické napadení spolužáka nebo zaměstnance školy, užití prostředků slovní nebo fyzické agrese včetně projevů šikany na sociálních sítích, propagace rasismu a xenofobie, zcizení třídní knihu, krádež ve škole nebo na pracovišti odborného výcviku. V Ostravě-Hrabůvce dne , Mgr. Ivana Matulová, ředitelka SŠSS 6