NAŘÍZENÍ Moravskoslezského kraje ze dne , kterým se vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje

Transkript

1 NAŘÍZENÍ Moravskoslezského kraje ze dne , kterým se vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje Rada kraje se dne usnesla vydat v souladu s ustanovením 7 a 59 odst. písm. k) zákona č. 29/2 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a na základě ustanovení 7 odst. 6 a 48 odst. 2 písm. c) zákona č. 86/22 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, toto nařízení: Čl. Základní ustanovení Tímto nařízením se vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje ve struktuře dle přílohy č. zákona č. 86/22 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje je obsažen v příloze k tomuto nařízení a tvoří jeho nedílnou součást. Čl. 2 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Věstníku právních předpisů Moravskoslezského kraje. ng. Jaroslav Palas hejtman kraje Miroslav Novák. náměstek hejtmana kraje

2 Příloha k nařízení Moravskoslezského kraje č. /29 Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje Obsah A. MÍSTO PŘEKROČENÍ LMTNÍCH HODNOT A.. AGLOMERACE MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ (VYMEZENÍ AGLOMERACE, POPS, MAPA) A.2. MĚŘÍCÍ STANCE (MAPA, GEOGRAFCKÉ SOUŘADNCE) B. VŠEOBECNÉ NFORMACE B.. TYP AGLOMERACE A ODHAD ROZLOHY ZNEČŠTĚNÝCH OBLASTÍ (V KM2) A VELKOST EXPONOVANÉ SKUPNY OBYVATELSTVA B.2. PŘÍSLUŠNÉ KLMATCKÉ A TOPOGRAFCKÉ ÚDAJE B.. NFORMACE O CHARAKTERU CÍLŮ VYŽADUJÍCÍCH V DANÉ LOKALTĚ OCHRANU C. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY D. DRUH POSOUZENÍ ZNEČŠTĚNÍ OVZDUŠÍ D.. KONCENTRACE ZNEČŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZJŠTĚNÉ V PŘEDCHOZÍCH LETECH D.2. AKTUÁLNÍ KONCENTRACE ZNEČŠŤUJÍCÍCH LÁTEK D.. PROSTŘEDKY POUŽTÉ KE ZJŠŤOVÁNÍ KONCENTRACÍ ZNEČŠŤUJÍCÍCH LÁTEK E. PŮVOD ZNEČŠTĚNÍ OVZDUŠÍ E.. VÝČET HLAVNÍCH ZDROJŮ ZNEČŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ DOPLNĚNÝ GEOGRAFCKÝM VYZNAČENÍM E.2. CELKOVÉ MNOŽSTVÍ EMSÍ V OBLAST (T/ROK) E.. NFORMACE O ZNEČŠTĚNÍ DÁLKOVĚ PŘENÁŠENÉM Z OKOLNÍCH OBLASTÍ F. ANALÝZA STUACE F.. PODROBNOST O FAKTORECH PŮSOBÍCÍCH ZVÝŠENÉ ZNEČŠTĚNÍ OVZDUŠÍ F.2. PODROBNOST O MOŽNÝCH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍCH A...Celkové priority Programu A..2.ndikátory G. PODROBNOST O OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALTY OVZDUŠÍ PŘJATÝCH PŘED ZPRACOVÁNÍM PROGRAMU G.. OPATŘENÍ NA LOKÁLNÍ, REGONÁLNÍ, NÁRODNÍ A MEZNÁRODNÍ ÚROVN, KTERÁ MAJÍ VZTAH K DANÉ ZÓNĚ G.2. HODNOCENÍ ÚČNNOST UVEDENÝCH OPATŘENÍ H. PODROBNOST O NOVÝCH OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALTY OVZDUŠÍ H.. SEZNAM A POPS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ NEBO PROJEKTŮ, KTERÉ JSOU SOUČÁSTÍ PROGRAMU H... PRORTA SNÍŽENÍ MSNÍ ZÁTĚŽE SUSPENDOVANÝM ČÁSTCEM VELKOSTNÍ FRAKCE PM A...Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku A..4.Priorita : Snížení emisí těkavých organických látek (VOC) A..5.Priorita 4: Snížení emisí oxidu siřičitého A..6.Opatření k omezení prašnosti cílenou výsadbou zeleně 2

3 A..7.Aplikace nejlepších dostupných technik (BAT) pro snižování emisí tuhých látek z plošných zdrojů H.2. ČASOVÝ PLÁN MPLEMENTACE OPATŘENÍ H.. ODHAD PLÁNOVANÉHO ZLEPŠENÍ KVALTY OVZDUŠÍ A PŘEDPOKLÁDANÁ DOBA POTŘEBNÁ K DOSAŽENÍ TĚCHTO CÍLŮ H.4. POPS OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALTY OVZDUŠÍ ZAMÝŠLENÝCH V DLOUHODOBÉM ČASOVÉM HORZONTU. SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTŮ A DALŠÍCH ZDROJŮ NFORMACÍ J. PŘÍLOHA PODLE ROZHODNUTÍ KOMSE 24/224/ES K. PROGRAMOVÝ DODATEK PODLE ČL. 8 ODST. NAŘÍZENÍ RADY (ES) 26/999 O OBECNÝCH USTANOVENÍCH O STRUKTURÁLNÍCH FONDECH K.. ÚVOD K.2. ORENTACE PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALTY OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE A..8.Globální cíl a specifické cíle K.. POPS PRORT PROGRAMOVÉHO DODATKU A..9.Prioritní znečišťující látky A...Prioritní kategorie zdrojů znečišťování ovzduší A...Prioritní obce K..4. Celkové priority Programu ke zlepšení kvality ovzduší K.4. PRORTY PROGRAMOVÉHO DODATKU A OPATŘENÍ K.5. KRTERA PRO VÝBĚR KONKRÉTNÍCH AKTVT/PROJEKTŮ PROGRAMOVÉHO DODATKU K.6. FNANČNÍ RÁMEC K.7. EKONOMCKÉ VYHODNOCENÍ K.8. VZTAH OPATŘENÍ PROGRAMOVÉHO DODATKU K OPERAČNÍM PROGRAMŮM K.9. ŘÍZENÍ PROGRAMU NA ÚZEMÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE K.. PUBLCTA

4 Seznam použitých zkratek As B(a)P BAT BZN, C6H6 Cd CO Cu CZT ČHMÚ ČR EA ES HDP DS PPC Kraj LTO LV Mn MŠ MT MŽP NH Ni NO2 N2O NOx O ORP OÚ OZE OZKO PAH Pb PM (2,5) arsen benzo(a)pyren nejlepší dostupné techniky (angl. Best Available Techniques ) benzen kadmium oxid uhelnatý měď centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Česká republika posuzování vlivů na životní prostředí Evropské společenství hrubý domácí produkt ntegrovaný dopravní systém integrovaná prevence a omezování znečištění Moravskoslezský kraj lehký topný olej imisní limit (angl. limit value ) mangan mateřská škola mez tolerance (angl. margine of tolerance ) Ministerstvo životního prostředí amoniak nikl oxid dusičitý oxid dusný oxidy dusíku ozón obce s rozšířenou působností obecní úřad obnovitelné zdroje energie oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší polycyklické aromatické uhlovodíky olovo suspendované částice s aerodynamickým průměrem do (2,5) µm 4

5 Program REZZO REZZO REZZO 2 REZZO REZZO 4 SFD SFŽP SO2 TUV TZL VOC zákon o ochraně ovzduší ZP ZŠ ZÚ Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší střední stacionární zdroje znečišťování ovzduší malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší mobilní zdroje znečišťování ovzduší Státní fond dopravní infrastruktury Státní fond životního prostředí oxid siřičitý teplá užitková voda tuhé znečišťující látky těkavé organické látky zákon č. 86/22 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů zemní plyn základní škola zdravotní ústav 5

6 A.Místo překročení limitních hodnot A.. Aglomerace Moravskoslezský aglomerace, popis, mapa) Kód: Rozloha: Počet obyvatel: Hustota obyvatel: Celkový počet obcí v kraji: kraj (vymezení CZ km (k.. 28) 2 obyvatel/km2 299 Obrázek č. Územní působnost obcí s rozšířenou působností Aglomerace Moravskoslezský kraj byla vymezena sdělením č. publikovaným ve Věstníku Ministerstva životního prostředí č. z listopadu 25 a je geograficky totožná se správním územím Moravskoslezského kraje. Moravskoslezský kraj je tvořen okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město a je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, do kterých spadá celkem 299 obcí. 6

7 Od 9. století kraj patří k průmyslově nejzatíženějším regionům střední Evropy vyznačujícím se akumulací zejména hutního a strojního průmyslu. Tato průmyslová odvětví a na ně navazující technologie soustředěné zejména v okolí Ostravy, Karviné, Třince, Bohumína, Havířova a Frýdku-Místku sebou přinášejí problémy průřezově ve všech složkách životního prostředí, zejména pak v ovzduší. Od počátku 9. let 2. století dochází zejména vlivem restrukturalizace průmyslu, zaváděním nejlepších dostupných technologií v jednotlivých odvětvích a realizací opatření ke snižování emisí znečišťujících látek k postupnému zlepšování stavu ovzduší. přes tato doposud realizovaná opatření patří i nadále kraj ve vztahu ke kvalitě ovzduší k nejvíce exponovaným lokalitám v České republice. A.2.Měřící stanice (mapa, geografické souřadnice) Obrázek č. 2: Umístění stanic imisního monitoringu v Moravskoslezském kraji a v městě Ostrava Zdroj: ČHMÚ 7

8 Seznam a popis jednotlivých stanic imisního monitoringu provozovaných na území Moravskoslezského kraje je uveden v tabulce č. včetně sledovaných znečišťujících látek. Tabulka č. Seznam a popis stanic imisního monitoringu na území Moravskoslezského kraje Lokalita Číslo Kód stanice Geografické souřadnice Vlastník Světlá Hora 92 TSHOM sš; vd ČHMÚ 24 TBKRA 56 TBKR Čeladná 56 Frýdek-Místek Typ Klasifikace Látky Manuální měřicí program B/R/NA-REG NO2; SO2 Automatizovaný měřicí program NO; NO2; NOx; SO2; O sš; vd ČHMÚ TCELM 49.8 sš; vd ČHMÚ Manuální měřicí program 67 TFMA sš; vd ČHMÚ Automatizovaný měřicí program Lysá hora TLHOM sš; vd ČHMÚ Manuální měřicí program B/R/N-REG SO2 Návsí u Jablunkova 57 TNUJM sš; vd ČHMÚ Manuální měřicí program B/R/N-REG NO2; SO2; PM Třinec-Kosmos 88 TTROA sš; vd ČHMÚ Automatizovaný měřicí program B/U/R NO; NO2; NOx; SO2; PM; PM2,5; O; BZN Třinec-Kanada 87 TTRKA sš; vd MěTř Automatizovaný měřicí program B/U/R NO; NO2; NOx; SO2; PM Bohumín 65 TBOMA sš; 8 2. vd ČHMÚ, spoluúčast MSK Automatizovaný měřicí program B/S/R NO; NO2; NOx; SO2; PM; PM2,5 66 TCTNA 588 TCTNP Havířov 68 Karviná Bílý Kříž Měření těžkých kovů v PM Automatizovaný měřicí program B/R/N-REG As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb; PM B/R/N-NC NO2; SO2; PM B/S/R NO; NO2; NOx; SO2; PM NO; NO2; NOx; SO2; PM sš; vd ČHMÚ THARA sš vd ČHMÚ Automatizovaný měřicí program B/U/R NO; NO2; NOx; SO2; PM 69 TKARA sš; vd ČHMÚ Automatizovaný měřicí program B/U/R NO; NO2; NOx; SO2; PM; O Orlová 7 TORVA ; sš vd ČHMÚ Automatizovaný měřicí program B/U/R NO; NO2; NOx; SO2; PM Věřňovice 72 TVERA sš; vd ČHMÚ, spoluúčast MSK Automatizovaný měřicí program B/R/A-NC NO; NO2; NOx; SO2; PM; PM2,5 Petrovice u Karviné 4 TPEKA sš; vd ČEZ Automatizovaný měřicí program /S/C NO; NO2; NOx; SO2 Šunychl 5 TSUNA sš; vd ČEZ Automatizovaný měřicí program /S/A NO; NO2; NOx; SO2 ZÚ T/U/R NO; NO2; PM; BZN; BaP; As; Ni; Cd; Mn; Pb; PAHs ČHMÚ Český Těšín Karviná-ZÚ 57 TKAOK sš; 8 28 vd Studénka 74 TSTDA sš; vd 568 TCERA 625 TCERM 559 TCER 86 TOVKA Červená OpavaKateřinky sš; 7 2. vd sš; vd B/U/R Měření PAHs ČHMÚ ČHMÚ 8 Kombinované měření Automatizovaný měřicí program BaP B/R/A-NC NO; NO2; NOx; SO2; PM; O Automatizovaný měřicí program O Manuální měřicí program B/R/N-REG NO2; SO2 Měření těžkých kovů v PM As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb; PM Automatizovaný měřicí program B/U/R NO; NO2; NOx; SO2; PM

9 Lokalita OstravaČeskobratrská Ostrava-Fifejdy OstravaPoruba/ČHMÚ Ostrava-Přívoz Ostrava-Zábřeh OstravaBartovice Číslo Kód stanice 572 TOCBA 584 TOCBM 6 TOFFA 549 TOPOD Kombinované měření BZN 25 TOPOM Manuální měřicí program NO2; SO2; PM; PM2,5 57 TOPOP 558 TOPO Měření těžkých kovů v PM As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb 565 TOPO5 Měření těžkých kovů v PM2,5 As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb 4 TOPRA Automatizovaný měřicí program NO; NO2; NOx; SO2; CO; PM; PM2,5; O; BZN 58 TOPRP 542 TOPR 566 TOPR5 64 TOZRA 65 TOBAK Geografické souřadnice Vlastník sš vd ČHMÚ sš; vd ČHMÚ sš; vd Typ Automatizovaný měřicí program Klasifikace T/U/CR Manuální měřicí program ČHMÚ Automatizovaný měřicí program Měření PAHs ČHMÚ Měření těžkých kovů v PM B/U/R B/S/R /U/R ČHMÚ " sš; vd ZÚ, spoluúčast SMO Automatizovaný měřicí program Kombinované měření NO; NO2; NOx; SO2; CO; PM; O; BZN BaP BaP; PAHs As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb; PM Měření těžkých kovů v PM2, sš; vd NO; NO2; NOx; CO; BZN PM Měření PAHs sš; vd Látky As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb; PM2,5 B/U/R NO; NO2; NOx; SO2; PM; PM2,5 /S/R NO; NO2; NOx; PM; SPM; BZN; BaP; O; As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb; PAHs OstravaMariánské Hory 649 TOMHK sš; vd ZÚ, spoluúčast SMO Kombinované měření /U/R NO; NO2; NOx; SO2; PM; SPM; BZN; BaP; O; As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb; PAHs Ostrava-Poruba V. 422 TOPUK sš; 8 46 vd ZÚ Kombinované měření B/U/R As; Cd; Cu; Mn; Ni; Pb; PM TOPK sš; 8 6 vd /U/R NO; NO2; NOx; PM; BZN; BaP; O; As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb; PAHs Ostrava-Přívoz ZÚ 467 ZÚ Kombinované měření Zdroj: ČHMÚ Vysvětlivky: Provozovatelé: ZÚ Zdravotní ústav, ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav, MěTř - město Třinec, ČEZ ČEZ a.s., MSK Moravskoslezský kraj, SMO statutární město Ostrava Třídy lokalit: T-dopravní lokalita, -průmyslová lokalita B-pozaďová lokalita / U-městská zóna, S-předměstská zóna, R-venkovská zóna / R-obytná, C-obchodní, -průmyslová, A-zemědělská, N-přírodní, RC-obytná-obchodní, C-obchodní-průmyslová, R-průmyslová-obytná, RC-obytná-obchodní-průmyslová, AN-zemědělská-přírodní, NCpříměstská, REG-regionální, REM-odlehlá 9

10 B.Všeobecné informace B..Typ aglomerace a odhad rozlohy znečištěných oblastí (v km2) a velikost exponované skupiny obyvatelstva Aglomerace Moravskoslezský kraj leží na severovýchodě České republiky. Podle své rozlohy (5 427 km2) zaujímá 7 % území republiky a řadí se tak na šesté místo mezi ostatními kraji. Na území aglomerace leží 299 obcí, z toho 6 měst s více než a měst s více než 5 obyvateli. V kraji se nachází celkem 5 statutárních měst, 5 měst, městyse a 256 obcí. Podle dominujících odvětví hospodářství lze kraj charakterizovat jako průmyslový. Výrazný podíl má těžba uhlí, energetika a hutní průmysl, významný je také automobilový, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl. Kraj je celostátním centrem hutní výroby, na jeho území je soustředěno % výroby surového železa, oceli a koksu České republiky. Současně je zde soustředěna i těžba černého uhlí. Více než polovinu území kraje zaujímá zemědělská půda, lesy se rozkládají na více než 5 % území. Grafické znázornění oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), vyhlášených na základě imisních dat z roku 26 a 27 je uvedeno na obrázku č.. Z grafického znázornění je patrné, že kompaktní území v průmyslové oblasti Moravskoslezského kraje je územím s překračováním imisních limitů (LV) a imisních limitů zvýšených o mez tolerance (LV+MT) především z důvodů vysokých koncentrací suspendovaných částic velikostní frakce µm (PM) a menší, a s tím souvisejících vysokých koncentrací polycyklických aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren. Obrázek č. : Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu lidského zdraví, Zdroj: MSK V roce 27 byla celková rozloha OZKO 2 769,2 km2 a počet obyvatel v této oblasti byl Z meziročního srovnání dat za roky 27 a 26, kdy byla celková rozloha OZKO 55, km2 s obyvateli, vyplývá výrazné zmenšení této plochy, na které modelové výpočty prokázaly překračování imisních

11 limitů pro ochranu zdraví obyvatel. Vzhledem k homogenitě a rozloze území, na němž došlo k překročení imisních limitů pro suspendované částice frakce PM, se jedná o největší velkoplošnou oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší na území České republiky. Dle hodnocení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, které je prováděno pro každoroční stanovení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, je patrné, že od roku 2 (tj. doby vyhodnocování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší podle příslušných předpisů Evropského společenství) do roku 2 docházelo k postupnému nárůstu plochy OZKO. Oproti tomu v roce 24 došlo ke snížení celkové rozlohy této oblasti na území Moravskoslezského kraje. Tento vývoj byl patrně významně ovlivněn průběhem počasí, resp. počtem deštivých dnů v roce. Od roku 25 se však plocha OZKO významně zvýšila a v roce 26 již tvořila více než polovinu rozlohy Moravskoslezského kraje. K výraznému snížení OZKO došlo v roce 27, především vlivem příznivých rozptylových podmínek (viz tabulka č. 2). Tabulka č. 2 Překročení imisních limitů na území Moravskoslezského kraje a vymezení OZKO (podíl na celkovém území) Rok PM roční PM denní NO2 Benzen Celkem 2, % 28, % 28, % 22 2,4 %,9 %, %,9 % 2 2,4 % 6,4 %, % 6,4 % 24 2, % 2,6 % 2, % 22,5 % 25 7,7 % 45,5 %, % 45,5 % 26 28, % 65, %,6 % 65, % 27 9,5 % 5, %, %,4 % 5, % Zdroj: ČHMÚ Kromě imisních limitů byly v letech 2 27 překračovány také cílové imisní limity pro nikl, arsen, benzo(a)pyren a ozon. Výsledky modelového hodnocení kvality ovzduší výpočtu oblastí s překročenými cílovými imisními limity pro aglomeraci Moravskoslezský kraj v letech 2 až 27 jsou uvedeny v tabulce č. (jako podíl na celkovém území). Tabulka č. Podíl území Moravskoslezského cílový imisní limit Rok Ni 2,2 % kraje, na kterém byl v letech 2 27 překročen As,5 %, % 2, % 2,4 %,8 % B(a)P 4, % 4,7 % 7, % 25,7 % 42,8 %, % 22,8 % Zdroj: ČHMÚ Poznámka: O (LZ) - cílový imisní limit pro ochranu zdraví. O (LZ) 6,7 % 78,2 % 99,6 % 98,6 % 98,8 % 98, % 99,4 %

12 Pouze v roce 2 došlo k překročení cílového imisního limitu pro nikl, a to na,2 % území. V dalších letech již k překračování nedocházelo. V roce 27 došlo k překročení cílového imisního limitu pro škodlivinu benzo(a)pyrenu na necelých 2 % území Moravskoslezského kraje, což je oproti předchozím letům výrazné zlepšení. U arsenu dochází k překračování limitu cca na 2 % území. Překračování limitu pro ozon je celorepublikovým problémem a také v tomto kraji se tento problém týká téměř % plochy území. Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a ozon bylo podle výsledků modelového hodnocení v letech 2 až 27 následující (% plochy chráněných území). Tabulka č. 4 Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v Moravskoslezském kraji (% podíl na celkovém území, na němž má být imisní limit dodržován) Rok SO2 NOX O (EKO) Celkem 2,44 7,6 7,5 22,44 7,25 7, ,9 89, ,9 92, ,7 78,7 26,, 27 99,4 99,4 Zdroj: ČHMÚ Poznámka: O (EKO) cílový imisní limit pro ochranu vegetace V letech 2 a 22 došlo k překročení imisních limitů stanovených pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxidy dusíku na méně než,5 % území Moravskoslezského kraje. K tomuto překračování již od roku 2 nedochází, stejně tak jako nejsou překračovány limity stanovené pro oxid siřičitý. B.2.Příslušné klimatické a topografické údaje Teplá klimatická oblast se v Moravskoslezském kraji nevyskytuje, území Hrubého Jeseníku a Nízkého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd je možné zařadit k mírně chladným oblastem s 2 letními, 5 mrazovými dny ročně a 2 dny se sněhovou pokrývkou, s roční průměrnou teplotou do 6 C a úhrnem srážek přes 2 mm/rok. Směrem k Moravské bráně a k Ostravě se podnebí postupně otepluje až k mírně teplé oblasti se 45 letními, 4 mrazovými a 6 dny se sněhovou pokrývkou za rok, s průměrnou roční teplotou až do 9 C a úhrnem srážek do 8 mm/rok, u polské hranice severně od Opavy jsou srážky nižší. Na území Moravy je v otevřených nížinách a úvalech i v mírně zvlněných pahorkatinách do nadmořských výšek m průměrný převládající směr větru blízký západnímu směru. V podhůří a v horských oblastech je proudění vzduchu ovlivňováno orografickými poměry. Ve vrcholových částech pohoří převládá opět západní směr. Na Českomoravské vrchovině se přízemní proudění vzduchu v zásadě neodchyluje od západního směru. Horská hradba Karpat odchyluje pak směr větru 2

13 téměř o 45, takže již ve Vyškovském úvalu a v Moravské bráně převládá jihozápadní proudění. Od jihozápadního směru se proudění vzduchu odchyluje v údolích Jeseníků a Beskyd, kde se však značně uplatňují místní údolní systémy vzdušného proudění. Obrázek č. 4 Převládající směr větru Zdroj: ČHMÚ Průměrná rychlost větru pro oblast Moravy a Slezska,2 m/s je v souladu s celkovým ubýváním větrné rychlosti v Evropě od západu k východu. K nadnormálnímu výskytu bezvětří dochází na Ostravsku. Obrázek č. 5 Četnost výskytu bezvětří Zdroj: ČHMÚ Na území Moravskoslezského kraje se nacházejí dva horské masivy v západní části Jeseníky a na východě Moravskoslezské Beskydy. Terénní výškové rozdíly směrem ke středu a severu postupně klesají až k rovinatému reliéfu v okolí horního toku Opavy a dolního toku Odry pod Ostravou. Zeměpisné souřadnice aglomerace jsou následující: Nejsevernější bod aglomerace Moravskoslezský kraj se nachází severně od obce Slezské Pavlovice - 5 9'4'' s.š., 7 4'2'' v.d., nejjižnější bod se nachází v blízkosti obce Bumbálka '4'' s.š., 8 24''' v.d., nejzápadnější bod se

14 nachází u obce Mirotínek '4'' s.š., 7 8'5'' v.d. a nejvýchodnější bod u obce Bukovec - 49 ''' s.š., 8 5'4'' v.d. B..nformace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu Globálním cílem Krajského integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (Program) je zajistit na celém území aglomerace Moravskoslezský kraj kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy, resp. krajské emisní stropy). Mezi cíle vyžadující ochranu patří exponované obyvatelstvo žijící v oblastech s překročenými hodnotami imisních limitů a cílových imisních limitů stanovených pro ochranu lidského zdraví. Specifickými cíli Programu jsou: snížení imisní zátěže znečišťujícími látkami (především PM) pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší); časová naléhavost krátkodobá až střednědobá; snížení imisní zátěže znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány; časová naléhavost střednědobá; udržení podlimitní imisní zátěže v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů; časová naléhavost dlouhodobá; dodržení doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak; časová naléhavost krátkodobá. Mezi celkové priority Programu patří: snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM, benzenem a benzo(a)pyrenem, snížení emisí oxidů dusíku (prekurzor ozónu; riziko překročení doporučené hodnoty krajského emisního stropu), snížení emisí oxidu siřičitého (riziko překročení doporučené hodnoty krajského emisního stropu), snížení emisí těkavých organických látek (prekurzor ozónu). Z lokálního hlediska a z hlediska časové naléhavosti jsou prioritou obce kategorie a (dle rozdělení kategorií v návaznosti na priority uvedené Nařízení vlády č. 5/22 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění nařízení vlády č. 47/2 Sb. ) 4

15 v Programovém dodatku, kapitola K..), protože v každé z nich žije více než tisíc obyvatel. Významná část obcí kategorie je navíc ovlivněna emisemi ze zdrojů znečišťování ovzduší, provozovaných či existujících na území obcí kategorie a. Vymezení kategorizace prioritních obcí z pohledu ochrany ovzduší je uvedena v následující tabulce. Kategorie obcí Tabulka č. 5 Kategorizace prioritních obcí z pohledu ochrany ovzduší A B Více než obyvatel, překročen více než jeden imisní limit přičemž současné překračování ročního a 24 hodinového limitu pro suspendované částice je považováno za překračování dvou imisních limitů. Více než obyvatel, překročen jeden imisní limit. Méně než obyvatel, překročeno více imisních limitů nebo jeden limit a mez tolerance. Méně než obyvatel, překročen jeden imisní limit 5

16 C.Odpovědné orgány Za vypracování Programu je odpovědný Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, se sídlem 28. října 7, 72 8 Ostrava. Za provádění Programu jsou odpovědné orgány ochrany ovzduší dle zákona č. 86/22 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů: Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo zdravotnictví Česká inspekce životního prostředí Česká obchodní inspekce Celní úřady Kraje Obce 6

17 D.Druh posouzení znečištění ovzduší D..Koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech K překračování imisních limitů dochází dlouhodobě téměř na všech stanicích imisního monitoringu. Vývoj na jednotlivých vybraných stanicích udávají následující tabulky. Poznámka: Překročení imisního limitu je indikováno tučným písmem. V závorce je uvedeno pořadí, ve kterém se umístily jednotlivé stanice v rámci ČR, dle nejhorších () k nejlepším. Tabulka č. 6 Stanice ČHMÚ Bohumín (č. 65) Znečišťující látka PM roční 65, µg/m 55 µg/m 6,4µg/m průměr () (4) (5) 295, PM max µg/m 2 µg/m hod () () µg/m (4) Zdroj: ČHMÚ ,2 µg/m () 284,6 µg/m () 62, µg/m () 427,7 µg/m (4) 6,4 µg/m () 675,6 µg/m () 49,5 µg/m (2) 24, µg/m () , µg/m (2) 429, µg/m () 4,5 ng/m (2) 6,5 µg/m (5) 456,7 µg/m () 6,5 ng/m (4) 44, µg/m (7) 8,2 µg/m (4) 4, ng/m (5) Tabulka č. 7 Stanice ČHMÚ Český Těšín (č. 66) a (č. 588) Znečišťující látka PM roční 49 µg/m 5 µg/m 65,4 µg/m 5,4 µg/m průměr (5) (8) (4) (6) 28,9 245,8 PM max 24 5 µg/m 42 µg/m hod (6) (8) µg/m (2) µg/m () BaP roční průměr Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 8 Stanice ČHMÚ Frýdek-Místek (č. 67) Znečišťující látka PM roční 45 µg/m 45 µg/m 5,7 µg/m 4,6 µg/m průměr () (7) () (5) 24,5 29,5 PM max µg/m 7 µg/m µg/m µg/m hod (8) (24) (2) (2) Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 9 Stanice ČHMÚ Havířov (č. 68) Znečišťující látka PM roční 45 µg/m 45 µg/m 66,5 µg/m průměr (5) (8) () 28,6 PM max µg/m 26 µg/m hod () (9) µg/m (2) Zdroj: ČHMÚ 48,7 µg/m () 4,8 µg/m (26) 5,5 µg/m (2) 256,4 µg/m () 2,2 µg/m (26) 9, µg/m (2) ,7 µg/m () 2,6 µg/m (4) 56,4 µg/m (5) 22,9 µg/m (5) 54,6 µg/m () 42,5 µg/m () 4,8 µg/m (2) 76,7 µg/m () 7

18 Tabulka č. Stanice ČHMÚ Karviná (č. 69) Znečišťující látka PM roční 46 µg/m 45 µg/m 58,9 µg/m průměr (2) (9) (6) , µg/m (8) 5,7 µg/m (8) 42, µg/m () 28,5 µg/m (7) PM max 24 hod 246 µg/m (9) 428 µg/m (2) µg/m () 2,4 µg/m (7) 4, µg/m (6) 56,7 µg/m (7) 572, µg/m (6) O 8 hod 47 µg/m () (<25) 72 µg/m (22) 58,4 µg/m (8) 72,5 µg/m () 58,8 µg/m (4) 79,5 µg/m (6) 79,5 µg/m () Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. Stanice HS Karviná-ZÚ (č. 57) Znečišťující látka PM roční 42 µg/m 42,8 µg/m průměr (9) (2) 292, PM max µg/m µg/m hod (6) (8) BaP roční 5,7 ng/m 4,5 ng/m 6,4 ng/m průměr (2) (2) (2) Zdroj: ČHMÚ 24 28,6 µg/m (6) 98, µg/m (57) 4,5 ng/m (2) Tabulka č. 2 Stanice ČHMÚ Opava-Kateřinky (č. 86) Znečišťující látka 44, 7 µg/m, µg/m PM roční 5 µg/m (5) µg/m (9) průměr (4) (29) 5,8 PM max µg/m 245 µg/m 9,4 µg/m µg/m hod () (6) (9) (5) Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. Stanice ČHMÚ Orlová (č. 7) Znečišťující látka PM roční 52 µg/m 49 µg/m 56, µg/m průměr (4) () () 287, PM max µg/m 265 µg/m µg/m hod (5) () () Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 4 Stanice ZÚ Ostrava-Bartovice (č. 65) Znečišťující látka PM roční průměr PM max 24 hod BaP roční průměr As roční průměr Zdroj: ČHMÚ 4, µg/m (25) 47,6 µg/m (5) 4, µg/m (5) 27, µg/m (7) 86, µg/m (2) 284, µg/m (5), ng/m (4) 5,5 ng/m (5) 5, ng/m () 25 45,4 µg/m (6) 4,7 µg/m (22) ,4 µg/m (22) 498,7 µg/m (29) 4, µg/m (2) 64,6 µg/m (2) , µg/m () 58, µg/m (6) 4,9 µg/m () 4,7 µg/m (2) 68,5 µg/m (9) 89,9 µg/m () ,7 µg/m (2),4 µg/m (2),7 ng/m (),5 ng/m () 65,4 µg/m () 96,8 µg/m () 8,9 ng/m (),2 ng/m ()

19 Tabulka č. 5 Stanice ČHMÚ Ostrava-Radvanice (č. 6) Znečišťující látka PM roční 47 µg/m 5 µg/m 5,4 µg/m 9,2 µg/m průměr () (7) (2) (2) , PM max µg/m 42,9 µg/m µg/m hod (2) µg/m (6) () () Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 6 Stanice ČHMÚ Ostrava-Českobratrská (č. 572) Znečišťující látka PM roční průměr PM max 24 hod NO2 roční průměr Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 7 Stanice ČHMÚ Ostrava-Fifejdy (č. 6) Znečišťující látka PM roční 45 µg/m 5 µg/m 56,7 µg/m 44,5 µg/m průměr (4) (9) () (9) 25,7 299,5 PM max µg/m µg/m µg/m hod (6) µg/m (9) (7) () 65,8 65,8 42 µg/m 47 µg/m O 8 hod (6) (4) µg/m µg/m (6) (7) (<25) (<25) Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 8 Stanice ZÚ Ostrava-fakultní nemocnice (č. 52) Znečišťující látka As roční 6,9 ng/m 7, ng/m 7, ng/m 5, ng/m průměr () (2) () (4) Zdroj: ČHMÚ ,9 µg/m (7) 294, µg/m (7) 44, µg/m () 54, µg/m () 27, µg/m (7) 46, µg/m (8) 42,9 µg/m (9) 8, µg/m (8) 9,5 µg/m (8) , µg/m () 47, µg/m (4) 65,8 µg/m (9) 46,9 µg/m (6) 274,7 µg/m (4) 68,4 µg/m (5) 9,4 µg/m (8) 7,5 µg/m (2) 85,7 µg/m (5)

20 Tabulka č. 9 Stanice ZÚ Ostrava-Mariánské Hory (č.649) Znečišťující látka BaP roční průměr As roční průměr Zdroj: ČHMÚ 25 Tabulka č. 22 Stanice ČHMÚ Znečišťující 2 látka PM roční 48 µg/m průměr (8) PM max µg/m hod (7) BZN roční 8, µg/m průměr () O 8 hod 7 µg/m (47) (<25) 27 4,9 ng/m (6) 8,6 ng/m (2) 4, ng/m (6) 9,5 ng/m (2) ,2 ng/m (4) 2,5 ng/m (9) 8, ng/m (4) - Tabulka č 2 Stanice ZÚ Ostrava-Město (č. 567 a 422) Znečišťující látka Ni roční 48, 4, ng/m,5 ng/m průměr ng/m (9) (46) (5) Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 2 Stanice ČHMÚ Ostrava-Poruba (č. 25 a 57) Znečišťující látka 42,2 PM roční 7, µg/m µg/m průměr (26) (5) 2, PM max 24 2, µg/m µg/m hod (27) (4) BaP roční 2, ng/m průměr () Zdroj: ČHMÚ ,6 µg/m (2) 7,5 µg/m (5),6 µg/m (48) 22, µg/m (27) 2, µg/m (55) 45, µg/m (7),2 ng/m (),7 ng/m (7) 2,2 ng/m (7) Ostrava-Přívoz (č. 4) µg/m (5) µg/m (5) 9,6 µg/m () 58,6 µg/m (7) 26, µg/m (7) 9,4 µg/m () 49 µg/m (45) (<25) 52,5 µg/m (42) ,9 µg/m (4) 258,4 µg/m (5) 7,7 µg/m () 52,5 µg/m (5) (<25) 58,4 µg/m (4) 74,8 µg/m () 7, µg/m (2) 56,4 µg/m (8) 46,5 µg/m (5),5 µg/m (2) 46, µg/m (5) 8,2 µg/m (5) 8, µg/m () 52,5 µg/m (6) 44,2 µg/m (62) Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 2 Stanice ZÚ Ostrava-Přívoz HS (č. 467) Znečišťující látka PM roční 48,9 µg/m 8, µg/m průměr (7) (24) PM max 24 hod 2,4 µg/m (2) 7,4 µg/m (2) ,2 µg/m (7) 28,9 µg/m (8) 45, µg/m (2) 22, µg/m (5) 9,6 µg/m (7) 227, µg/m ()

21 BaP roční průměr BZN roční průměr As roční průměr Zdroj: ČHMÚ 7, ng/m () 7,9 µg/m (2) 7,7 ng/m () 4, µg/m () 7, ng/m () 7,8 ng/m () 7,6 µg/m (2) 7,7 ng/m () 6,5 ng/m () 5, ng/m (4) Tabulka č. 24 Stanice ČHMÚ Ostrava-Zábřeh (č. 64) Znečišťující látka 5, 44,2 PM roční 48 µg/m 45 µg/m µg/m µg/m průměr (9) (6) (4) () ,8 26,7 PM max 24 µg/m µg/m µg/m hod µg/m (8) (8) () () Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 25 Stanice ČHMÚ Studénka (č. 74) Znečišťující látka 47,9 PM roční 6 µg/m 42 µg/m µg/m průměr () (2) (9) ,9 PM max µg/m µg/m µg/m hod (22) (4) (2) 6,9 4 µg/m 56 µg/m O 8 hod (28) (4) µg/m () (<25) (<25) Zdroj: ČHMÚ 24 6,8 ng/m () 2, µg/m () 5,2 ng/m (6) 6,4 ng/m (2) 5,9 µg/m (2) 4,4 ng/m (8) ,7 µg/m (2) 4,6 µg/m (27) 7,2 µg/m (9) 56, µg/m (2) 295, µg/m (22) 8,6 µg/m (6) , µg/m (8) 4, µg/m (4) 5, µg/m (2) 42,7 µg/m () 69,5 µg/m (8) 69,7 µg/m (22) 7,5 µg/m (9) ,8 µg/m (2) 42,8 µg/m (),8 µg/m () 24, µg/m (24) 262,5 µg/m (28) 92,5 µg/m (24) 57, µg/m (57) 76,4 µg/m () 76,4 µg/m () ,6µg/m (7) 54,9 µg/m (6) 64, µg/m () 47,2 µg/m () 288,7µg/m () 44,2 µg/m (9) 742,4 µg/m (8) 29,2 µg/m (6) 9, µg/m (2) 225,5 µg/m (2) 64,4 µg/m (4) Tabulka č. 26 Stanice ČHMÚ Třinec-Kosmos (č. 88) Znečišťující látka 44,2 2 µg/m 2 µg/m PM roční 48,5 µg/m (42) (48) µg/m průměr (8) (2) 257,6 287, PM max µg/m µg/m µg/m µg/m hod (65) (46) (7) (7) 42,5 42,5 55 µg/m 55 µg/m µg/m O 8 hod (5) (44) µg/m (5) (5) (<25) (<25) (<25) Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 27 Stanice ČHMÚ Věřňovice (č. 72) Znečišťující látka 69,5 PM roční 64 µg/m 7 µg/m průměr (2) () µg/m (2) 56 48,7 PM max µg/m µg/m hod (2) µg/m (6) () Zdroj: ČHMÚ 9,2 ng/m (),4 µg/m () MT 5,8 ng/m (2) 2 66,9 µg/m (2) 64,4 µg/m (4)

22 Tabulka č. 28 Stanice ČHMÚ Bílý Kříž (č. 24) Znečišťující látka µg/m 76 µg/m O 8 hod µg/m (4) (5) (4) Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 29 Stanice ČHMÚ Červená (č. 568) Znečišťující látka O 8 hod , µg/m () 76, µg/m (4) 8,2 µg/m () 8,2 µg/m (8) ,4 µg/m (25) 65,6 µg/m (6) 7,4 µg/m () Zdroj: ČHMÚ D.2.Aktuální koncentrace znečišťujících látek Předběžné vyhodnocení provozu monitorovacích stanic v roce 28 Dle vyhodnocení předběžných údajů z měřících stanic automatizovaného imisního monitoringu na území Moravskoslezského kraje byly v roce 28 překročeny následující imisní limity: misní limit, popř. cílový imisní limit 8 hodinový cílový imisní limit stanovený pro troposférický ozón 24hodinový imisní limit pro suspendované částice frakce PM roční imisní limit pro suspendované částice frakce PM roční imisní limit pro oxid dusičitý roční imisní limit pro AOT4 ozón Cíl ochrana zdraví ochrana zdraví ochrana zdraví ochrana zdraví ochrana ekosystémů a vegetace Z předběžných údajů vyplývá, že byl překročen roční imisní limit pro benzen (cíl - ochrana zdraví) a roční imisní limit pro benzo(a)pyren (cíl - ochrana zdraví). OZnečišťující látka Tabulka č. Překročení cílového imisního limitu pro troposférický ozón na území kraje Účel: Ochrana zdraví Doba průměrování: 8 hodin misní limit: 2µg.m- Mez tolerance: Max. povolený počet překročení: 25 Průměrný počet překročení Lokalita Maximální koncentrace µg.m- TBKRA-Bílý Kříž (24) 26, 4,4 TCERA-Červená (568) 45, 69,9 Zdroj: ČHMÚ [ 22

23 Tabulka č. Překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice frakce PM na území kraje Účel: Ochrana zdraví Doba průměrování: 24 hodin misní limit: 5 µg.m- Mez tolerance: Max. povolený počet překročení: 5 TBOMA-Bohumín (65) Maximální koncentrace µg.m-٣ 67,9 TCTNA-Český Těšín (66) 5 25,8 TVERA-Věřňovice (72) 94, TOPRA-Ostrava-Přívoz (4) 2 2, TOBAK-Ostrava-Bartovice (65) 95 8, TORVA-Orlová (7) , TKARA-Karviná (69) , TKAOM-Karviná-ZÚ (57) 8 72, TOCBM-Ostrava-Českobratrská (584) 8 2, TOMHK-Ostrava-Mariánské Hory (649) 8 2,5 THARA-Havířov (68) 7 244, TOFFA-Ostrava-Fifejdy (6) 67 88,4 TOZRA-Ostrava-Zábřeh (64) 6 9,2 TTRKA-Třinec-Kanada (87) 59 5, TFMA-Frýdek-Místek (67) , TNUJM-Návsí u Jablunkova (57) 49 74, TSTDA-Studénka (74) 49 62,6 TOVKA-Opava-Kateřinky (86) 42 66, TTROA-Třinec-Kosmos (88) 9 28, Počet překročení PMZnečišťující látka Lokalita Zdroj: ČHMÚ [ 2

24 Tabulka č. 2 Překročení ročního imisního limitu pro suspendované částice frakce PM na území kraje Účel: Ochrana zdraví Doba průměrování: rok misní limit: 4 µg.m- Mez tolerance: Max. povolený počet překročení: Počet překročení Maximální koncentrace µg.m- TBOMA-Bohumín (65) 5,5 TVERA-Věřňovice (72) 48,6 TOBAK-Ostrava-Bartovice (65) 47,4 TOPRA-Ostrava-Přívoz (4) 47, TORVA-Orlová (7) 4,4 TOCBM-Ostrava-Českobratrská (584) 4, TKARA-Karviná (69) 42,6 TCTNA-Český Těšín (66) 42,2 TOMHK-Ostrava-Mariánské Hory (649) 4,9 THARA-Havířov (68) 4,6 TOFFA-Ostrava-Fifejdy (6) 4,5 PMZnečišťující látka Lokalita Zdroj: ČHMÚ [ Tabulka č. Překročení ročního imisního limitu pro oxid dusičitý NO2 na území kraje NO2 Znečišťující látka Účel: Ochrana zdraví Doba průměrování: rok misní limit: 4 µg.m- Mez tolerance: 6 Lokalita TOCBA-Ostrava-Českobratrská (572) Počet překročení Maximální koncentrace µg.m- 49, Zdroj: ČHMÚ [ Znečišťující látka O Tabulka č. 4 Maximální roční koncentrace AOT4 - ozón na území kraje Účel: Ochrana ekosystému Doba průměrování: rok misní limit: 8 µg.m- Mez tolerance: Max. povolený počet překročení: Maximální koncentrace µg.m- Lokalita TCERA-Červená (568) 2 67,4 Zdroj: ČHMÚ [ 24

25 D..Prostředky použité znečišťujících látek ke zjišťování koncentrací Na území aglomerace Moravskoslezský kraj bylo v roce 27 provozováno na 29 lokalitách 4 měřících stanic imisního monitoringu. Podrobný popis měřících míst je uveden v kapitole A.2. Měřící stanice (mapa, geografické souřadnice). 25

26 E.Původ znečištění ovzduší Ozón misní zátěž přízemním ozónem je považována za celoevropský problém a snižování přízemního ozónu lze provádět jen pomocí snižování jeho prekurzorů (těkavé organické látky VOC, oxidy dusíku - NOx). Otázka imisní zátěže přízemním ozónem je o to problematičtější, že v Moravskoslezském kraji není významný potenciál omezování emisí VOC ze stacionárních zdrojů znečišťování vyjma sektoru aplikace nátěrových hmot a rozpouštědel. Emise těkavých organických polutantů a NOx z mobilních zdrojů jsou pro kraj neregulovatelné. Suspendované částice PM Hlavními původci imisního zatížení suspendovaných částic obecně jsou: mechanické procesy (víření usazeného prachu, obrus pneumatik, vozovek, obkladů brzd, odnos půdních částic, apod.) dávající vznik primárním částicím; technologické procesy (výroba kovů, cementu, stavební činnost, apod.) dávající vznik primárním částicím; spalovací procesy dávající vznik primárním částicím; chemické procesy v atmosféře dávající vznik sekundárním částicím prekurzory pro vznik sekundárních částic jsou SO2, NOx, NH a VOC. Suspendované částice v atmosféře jsou komplikovaný fenomén a jejich aktuální hmotnostně vyjádřená koncentrace je jen zčásti dána příspěvkem emisí primárních částic ať již z technologických nebo spalovacích procesů. Daleko významnější příspěvek k aktuální koncentraci je dán reemisemi a sekundárními anorganickými i organickými částicemi vzniklými fyzikálně-chemickou transformací plynných složek jak antropogenního původu (SO2, NOx a nemetanické těkavé organické látky), tak i emisemi z přírody. Benzen Benzen se nejvíc uvolňuje do prostředí jako součást emisí z motorových vozidel, odpařováním benzinu během čerpání paliva do nádrží a z palivových nádrží, v emisích z jejich výroby, v emisích z průmyslových procesů používajících benzen a také ze spalování fosilních paliv (benzen se nachází také v ropě a benzinu). Benzen se rovněž do životního prostředí dostává ze sopečné činnosti, lesních požárů a z cigaretového kouře. Benzo(a)pyren Přírodní hladina pozadí benzo(a)pyrenu může být s výjimkou výskytu lesních požárů téměř nulová. Příčinou jeho vnosu do ovzduší, stejně jako ostatních polyaromatických uhlovodíků (PAH), jejichž je benzo(a)pyren hlavním představitelem, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních, tak i mobilních zdrojích, ale také některé technologické provozy (např. výroba koksu a železa). 26

27 E..Výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší doplněný geografickým vyznačením Vyhodnocení emisí základních znečišťujících látek na úrovni jednotlivých zdrojů je provedeno v širším spektru průmyslových a energetických zdrojů. V následujících tabulkách je uvedeno vždy 2 nejvýznamnějších provozoven (obsahující stacionární zdroje znečišťování ovzduší) v kategoriích REZZO (velké), REZZO 2 (střední) a REZZO (malé) za rok 26. Tabulka č. 5 Nejvýznamnější provozovny zdrojů znečišťování ovzduší kategorie REZZO (velké zdroje) Název TŘNECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Výroba surového železa TZL SO2 NOX CO VOC t/rok t/rok 42, 9 255, 7 t/rok 2, t/rok t/rok 485,8 8, 99,8 947,7, 79,7,4 92, 249,8 245, 69,5 27,5 5986, , 6 99, 5 47,5 458, 6 96, 4 48, 5 75,7, 256,8 5, 7,2 87,4 28,2 67, 6, 24, 925, 2,5 58, 4 95, 27,7 75,8 262,2 2,6 6,4 7,,7 5,4 996,5 8,8 67,5 ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 2 Vysoké pece, dříve Vysoké Pece Ostrava, a.s. ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod ocelárna, dříve Mittal Steel Ostrava a.s. TŘNECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Ocelárenská výroba ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 4 - energetika, dříve Mittal Steel Ostrava a.s. 889, 77,6 6 Dalkia Česká republika, a.s. - Elektrárna Třebovice 45,5 7 ČEZ, a.s., Elektrárna Dětmarovice 74,5 8 EVRAZ VÍTKOVCE STEEL, a.s. provoz ocelárny, dříve VÍTKOVCE STEEL, a.s. ČEZ a.s. - energetika Vítkovice, dříve Energetika Vítkovice, a.s. ENERGETKA TŘNEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika 78, Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Karviná,4 2 KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o., Výroba vápna ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod - koksovna, dříve Mittal Steel Ostrava a.s. Biocel Paskov a.s. ŽDB GROUP a. s., Bohumín - Topenářská technika Viadrus, dříve ŽDB, a.s. Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Čsl.armády OKD, a.s - Důl ČSM, Teplárna OKD, OKK a.s. Koksovna Jan Šverma Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Přívoz TŘNECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Koksochemická výroba,6 695, 4 89, 2 467, 4,7 4,6 88,2 64,9 967,6 5, 4,9 577,4 84,4 78,5 89, 28,2 8,8 2, 42,9 7, 4,, 92,,9 46,9 65, 465,9 88,7 9,8 2,7 4,7 9,4 29,8 4, 99, 2, 9,9 6,5 8,6 247,8 8,6 7, 2, 8,5 64, Zdroj: ČHMÚ 27 65,2 8,6

28 Obrázek č. 6 Umístění nejvýznamnějších bodových provozoven zdrojů znečišťování ovzduší Tabulka č. 6 Nejvýznamnější provozovny zdrojů znečišťování ovzduší kategorie REZZO 2 (střední zdroje) Název SELKO Opava a.s. - kotelna BÖGL a KRÝSL - SLNCE MORAVA s.r.o. - kamenolom EUROVA Lom Jakubčovice, s.r.o. kamenolom a kotelna OPATHERM, a.s. - kotelna Kylešovice - Hlavní 97 OKD, a.s. - Staříč - výdušná jáma LENAS, a.s. - tírna lnu MOS s.r.o. - kotelna REVLAN s.r.o. - kotelna SLADOVNA, spol. s r.o. - kotelna na tuhá paliva SLETEX s.r.o. - Frýdek-Místek - kotelna KATR a.s. - čerpací stanice PHM První Vítkovská a.s. - kotelna Štěrkovny spol. s r. o. Dolní Benešov - zpracování kamene HRANEX s.r.o. - kotelna na dřevo MORAVA ENERGO, a.s. - Bohumín - kogenerační jednotka REFRASL, s.r.o. - pece na výrobu keramiky Školní statek, Opava, p.o. - kotelna JHF Heřmanovice spol. s r. o. - kamenolom David Kotásek - kotelna Strojírna STELON Břidličná s.r.o. - lakovna Zdroj: ČHMÚ 28 TZL SO2 NOX CO VOC t/rok 4,8 2,4 55,6, 4,7 5,6,,,5, 6,8 2,2 25,9 5,,2 2,8, 8,5,2,5 t/rok 2,7,, 47,2,, 25,9, 2,8 2,,7,9,,, 2,5,9, 2,4, t/rok 49,5,, 4,,,9 4,8 6,5 4,5 4, 5,4 4,, 4,2 9, 4,5,6,, 2,2 t/rok 2,7,,,8, 5,6,9 4,6 2,7, 6, 2,7, 4,8 5, 9,6,,,2,9 t/rok 8,2,,,6,,,7, 2,2,5,2 4,6,,,,6,,, 2,9

29 Tabulka č. 7 Nejvýznamnější plošné (obce) zdroje kategorie REZZO (malé zdroje) Obec Ostrava Třinec Orlová Frýdek-Místek Petřvald Karviná Opava Mosty u Jablunkova Rychvald Havířov Bohumín Český Těšín Frýdlant nad Ostravicí Krnov Rýmařov Vratimov Jablunkov Šenov Bílovec Hradec nad Moravicí TZL SO2 NOx CO VOC t/rok 9,8 6,8 2,2 27,5 24,2 8,9 8,6 6,8 6,4,7 2,9 2,7 4,5 4,6 4,5,6,5,,2,7 t/rok,2 54, 5,8 8,2 7,2 29,6 2,8 25,9 25,6 2,6 9,7 8,4 9, 7,7 6,9 7,4 6,5 5,2 4,8,2 t/rok 8, 2,5,2 7,,6,8 29,8 6,5 7,8 2,5,6 2,2 7,6,9 8,2 5,9 5,5 6, 7, 6,9 t/rok 477,7 92,6 8,4,8,7 5,9 86, 9,5 9, 7,8 7,9 66, 67,4 62,5 58, 6,5 58, 54, 52, 45,2 t/rok 96, 8,7 6, 27,2 26, 2, 7,7 8, 8, 4,8 4,2,,8, 2, 2,4,7,9,6 9,5 Zdroj: ČHMÚ Obrázek č. 7 Umístění nejvýznamnějších plošných zdrojů znečišťování ovzduší 29

30 Výčet nejvýznamnějších liniových zdrojů znečišťování ovzduší na území Moravskoslezského kraje je uveden v tabulce č. 8. Z celkového počtu 7 sčítacích úseků byla na téměř 9 z nich celková 24 hodinová intenzita vyšší než tis. vozidel. Tabulka č. 8 Nejvýznamnější liniové zdroje (dle sčítacích úseků) Č. silnice Sčítací úsek Celoroční průměrná intenzita Začátek úseku hr.okr. Frýdek-Mistek - Karviná Havířov - z.z. MÚK s ul. Bílovecká mimoúr. kř. s mimoúr. kř. s 56 - ul. Místecká zaús. ul. 8. pěšího pluku mimoúr. kř. s ul. Výškovická mimoúr. kř. s MK - ul. Dr. Martínka mimoúr. kř. s ul. Polanecká x s ul. 28.října vyús ul. Martinovská podjezd pod MK - ul. Halasova mimoúr. kř. s 58 - ul.plzeňská vyús. MK - ul. Horní Konec úseku Havířov - z.z. vyús. 475 s 58 - ul. Mariánskohorská, Plzeňská mimoúr. kř. s MK - ul. Dr. Martínka mimoúr. kř. s ul. Frýdecká zaús. 477 = Frýdek-Místek - k.z. mimoúr. kř. s 58 - ul. Plzeňská mimoúr. kř. 478 mimoúr. kř. s ul. Výškovická mimoúr. kř. s 58 a MK - ul. Švermova mimoúr. kř. s ul. Bílovecká mimoúr. kř. s mimoúr. kř. s 56 - ul. Místecká mimoúr. kř. s Zdroj: ŘDS, sčítání dopravy 25; Poznámka: Nejvýznamnější liniové zdroje jsou definovány vyšší průměrnou intenzitou dopravy než vozidel za 24 hodin.(z.z. - začátek zástavby, k.z. - konec zástavby, x křižovatka, mimoúr. kř. mimoúrovňová křižovatka, vyús. vyústění, zaús. zaústění, ul. - ulice) Obrázek č. 8 Mapa sítě silnic Moravskoslezského kraje s vyznačením intenzity dopravy na jednotlivých komunikacích Zdroj: ŘSD, sčítání dopravy 25

31 E.2.Celkové množství emisí v oblasti (t/rok) Tuhé znečišťující látky V krajské struktuře emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) mají největší podíl zdroje kategorie REZZO, tj., velké zdroje znečišťování ovzduší. V porovnání s údaji za Českou republiku jsou emise ze zdrojů REZZO v Moravskoslezském kraji víc než dvojnásobně vyšší. V níže uvedené tabulce je prezentován vývoj emisí tuhých znečišťujících látek podle jednotlivých kategorií zdrojů Moravskoslezského kraje v letech 22 až 27. Tabulka č. 9 Vývoj emisí tuhých znečišťujících látek podle jednotlivých kategorií zdrojů v Moravskoslezském kraji v letech Kategorie zdrojů Emise tuhých znečišťujících látek [kt] ,9 26,8 27 4, REZZO -velké 4,2 5, 4,8 REZZO 2- střední,5,4,5,5,7,7 REZZO -malé,,2,2,2,2 2, REZZO 4-doprava 2, 2,,9 2, 2, 2,2 Zdroj: ČHMÚ Graf č. Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích tuhých látek v Moravskoslezském kraji v letech 2 až 27 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích TZL v Moravskoslezském kraji % 8% 6% 4% 2% % 2 2 REZZO REZZO 2 REZZO Zdroj: ČHMÚ REZZO 4 27

32 Oxid siřičitý Struktura zdrojů emisí oxidu siřičitého je v Moravskoslezském kraji odlišná od struktury zdrojů v ČR. Emise oxidu siřičitého pocházejí převážně z REZZO tj. velkých zdrojů znečišťování ovzduší (zejména ze spalovacích zdrojů, které spadají do sektorů veřejné a průmyslové energetiky). Tabulka č. 4 Vývoj emisí SO2 podle jednotlivých kategorií zdrojů v Moravskoslezském kraji v letech Kategorie zdrojů Emise oxidu siřičitého [kt] 22 26,7 2 27, , , 26 27, ,5 REZZO 2- střední,5,6,6,6,6,6 REZZO -malé,4,4,4,7,5,5 REZZO 4-doprava,2,2,2,,, REZZO -velké Zdroj: ČHMÚ Graf č. 2 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích oxidu siřičitého v Moravskoslezském kraji v letech 2 až 27 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích SO2 v Moravskoslezském kraji emisích SO % 8% 6% 4% 2% % REZZO 2 24 REZZO 2 25 REZZO Zdroj: ČHMÚ 2 26 REZZO 4 27

33 Oxidy dusíku Z analýzy krajské a národní struktury zdrojů emisí vyplývá, že se rozhodujícím způsobem v obou případech na emisích oxidů dusíku podílejí REZZO tj., velké zdroje znečišťování ovzduší. Dalším významným zdrojem emisí oxidů dusíku jsou mobilní zdroje. Tabulka č. 4 Vývoj emisí oxidů dusíku podle jednotlivých kategorií zdrojů v Moravskoslezském kraji v letech Kategorie zdrojů Emise oxidů dusíku [kt] , , ,6 REZZO -velké 2,9 22,8 22,6 REZZO 2- střední,4,4,4,4,4,5 REZZO -malé,9,8,8,9,8,7 REZZO 4-doprava 9,9 9,7 9,2 9,2 8,5 8,2 Zdroj: ČHMÚ; Poznámka: emise z dopravy byly vypočtený podle metodiky CDV Brno. Graf č. Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích oxidů dusíku v Moravskoslezském kraji v letech 2 až 27 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích NOx v Moravskoslezském kraji % 8% 6% 4% 2% % 2 2 REZZO 22 2 REZZO 2 24 REZZO REZZO 4 Zdroj: ČHMÚ Těkavé organické látky Těkavé organické látky jsou schopny vytvářet fotochemické oxidanty reakcí s NOx v přítomnosti slunečního záření. Nejvýznamnějším antropogenním zdrojem emisí VOC je sektor užívání rozpouštědel. Významné jsou rovněž emise související s dopravou (výfukové plyny, benzinové páry ze skladování a distribuce benzinu).

34 Tabulka č. 42 Vývoj emisí VOC podle jednotlivých kategorií zdrojů v Moravskoslezském kraji v letech Kategorie zdrojů Emise těkavých organických látek [kt] REZZO -velké,, 2,2 2,5 26 2,6 27 2, REZZO 2- střední,,,4,4,,4 REZZO -malé,2 2,5 2, 2,,5,9 REZZO 4-doprava 4,6 4,4,9,6 4, 4,2 Zdroj: ČHMÚ Graf č. 4 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích těkavých organických látek v Moravskoslezském kraji v letech 2 až 27 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích VOC v Moravskoslezském kraji % 8% 6% 4% 2% % REZZO 24 REZZO REZZO 27 REZZO 4 Zdroj: ČHMÚ Amoniak Na území Moravskoslezského kraje stejně jako v celé ČR jsou významnější skupinou zdroje spadající do kategorie malých zdrojů znečišťování ovzduší. Tabulka č. 4 Vývoj emisí amoniaku podle jednotlivých kategorií zdrojů v Moravskoslezském kraji v letech Kategorie zdrojů Emise amoniaku [kt] ,2 26, 27, REZZO -velké,4,,2 REZZO 2- střední,6,9,9,9,9,5,4,2 REZZO -malé 2,,9,7,6,5 REZZO 4-doprava,2,2,2,2,2 4

35 Zdroj: ČHMÚ Graf č. 5 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích amoniaku v Moravskoslezském kraji v letech 2 až 27 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích NH v Moravskoslezském kraji % 8% 6% 4% 2% % REZZO 2 24 REZZO 2 25 REZZO REZZO 4 Zdroj: ČHMÚ E..nformace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí Nejvýznamnější podíl dálkového přenosu znečištění ovzduší je možné očekávat zejména v okrajových částech kraje. S ohledem na skutečnost, že právě v hustě osídlených oblastech Moravskoslezského kraje (Ostravsko, Karvinsko, Třinecko) a polského Vojvodství Slezského (oblast Katovic) se nachází i těžký průmysl, je vzájemné ovlivnění znečištění ovzduší těchto oblastí velice významné. Z imisního monitoringu provozovaného ve Vojvodství Slezském a v Moravskoslezském kraji lze dovodit, že právě při smogových situacích (inverzní stav počasí) dochází k homogenitě celé slezské oblasti a vysokým koncentracím znečištěného ovzduší (suspendované částice PM) na obou stranách hranice. Jelikož je Moravskoslezský kraj na západě, východě a částečně i jihu lemován pohořími, ovlivnění zdrojů znečišťování ovzduší z okolních krajů (Olomoucký, Zlínský) a na Slovenské straně (Žilinský kraj) je pro Moravskoslezský kraj zanedbatelné. 5

36 F.Analýza situace F..Podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší Distribuce emisí základních znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO (velké zdroje) mezi jednotlivými obcemi s rozšířenou působností (ORP) Moravskoslezského kraje v roce 26 je uvedena v následující tabulce: Tabulka č. 44 Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO po jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje v roce 26 (t/rok) Bílovec TZL, t/rok,5 Podíl, % SO2, t/rok 6,9 Podíl, % NOx, t/rok 7,8 Podíl, % CO, t/rok 4,8 Podíl, % VOC, t/rok 8,5 Podíl, % NH, t/rok 264,8 Podíl, % 24 Bohumín 7,2 2 6,5 2 2,2 65,7 5,2 4,5 4 Bruntál 4,2 99,2 64,2 22,6 22, 2,5 2 Český Těšín,,,9,2 22,, Frenštát pod Radhoštěm 4, 5,8,7 4, 8,9, Frýdek-Místek 55, 258,4 5 24, 5 27,9 54,5 6 24,9 Frýdlant nad Ostravicí,8 47, 2,6 9,8 4,2 2 4,6 Havířov,,,4,,6, Hlučín 2,, 2,7 2,7,, Karviná 242, 6 465, , 25 49, 22, 8,4 Kopřivnice 5, 458, 2 69, , 2 42,7 6, Kravaře,,,,, 6, Krnov 25,4 445,4 2 92,8 56,9 29, 4, 4 Nový Jičín 4, 9,9,6 4,2 96, 4 4,2 9 Odry,4,2,7,4 27,7 29,5 Opava 5,6 54, 7,2 49,6 659, ,5 8 ORP Jablunkov Orlová 2,6 86, 4,,2 4, 5, Ostrava 268, , , , ,6 24,7 Rýmařov,4 72,4 4,4 2,2 6,8 6 6, Třinec 2, ,5 292, , 45 78,,2 Vítkov,, 2,2,5,2 7, 45,6 4 Celkem 844, 27428, 2258, ,2, Zdroj: ČHMÚ; Poznámka: tučným písmem jsou vyznačeny vždy tři ORP s nejvyššími emisemi příslušné znečišťující látky. Na základě analýzy emisí základních znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO (velké zdroje) na úrovní jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje vyplývá, že: podíl ORP Ostrava je rozhodujícím v případě emisí SO2 (58%), TZL (56%), NOx (55%) a CO (5%) a významný v případě emisí VOC (%); podíl ORP Třinec je významný v případě emisí CO (45%) a TZL (29%), částečně významný v případě emisí SO2 (%) a NOx (9%); 6