Dějiny ekonomických teorií

Transkript

1 Dějiny ekonomických teorií Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Předklasické ekonomické myšlení Klasická politická ekonomie A. Smith J. B. Say T. R. Malthus D. Ricardo K. Marx Ekonomie jako pozitivní věda Normativní věda Hodnotící soudy Etika, právo Pozitivní věda Analytické soudy Fyzika, chemie, biologie Od poslední třetiny 19. století je ekonomie pozitivní vědou 1

2 Hlavní témata ekonomie Teorie hospodářského růstu Co je bohatství Teorie hodnoty a ceny Co je hodnota zboží Předklasické ekonomické myšlení Starořečtí filosofové Scholastikové Merkantilisté Fyziokraté a filosofové přirozených zákonů Obecná charakteristika Nejedná se o systém ekonomických teorií Převládá normativní stránka myšlení (např. doporučující HP) Sektorový přístup Starořečtí filosofové Aristoteles Odlišoval věci přirozené a věci člověkem vytvořené Rozdělil Ekonomiku (zemědělství přirozené) Chrematistiku (obchod nepřirozené, odvozené) Názory na peníze Ekvivalence směny Přirozené používání peněz platidlo Nepřirozené používání peněz Půjčování peněz na úrok Ostré morální odsouzení lichvy (neviděl možnost kapitalizace peněz) 2

3 Scholastikové Období středověku Církev byla instituce, kde byli vzdělanci Scholastikové obhajovali soukromé vlastnictví Podporuje hospodáře, aby se o své dobře staral Podporuje stabilitu a řád společnosti Problém ospravedlnění obchodního zisku Až pozdní scholastikové (škola Salamanky) Navarrus (2. pol. 16. stol.) Totéž zboží může mít na různých trzích různou hodnotu (dnes arbitráž) Cena je ovlivněna poptávkou, užitkem Merkantilisté ( stol.) Směr ekonomického myšlení západní Evropy Thomas Mun (Bohatství Anglie v zahraničním obchodě 1664) Co je národní bohatství? Peníze. A lze ho zvýšit aktivní bilancí zahraničního obchodu Pozdní merkantilisté: příliv peněz do ekonomiky rozhýbává kola obchodu levnějším úvěrem Fyziokraté a filosofové přirozených zákonů Hledali odpověď na otázku čím je ovládána společnost -> přirozenými zákony John Locke Obhajoval soukromé vlastnictví na základě přirozeného práva David Hume Kvantitativní teorie peněz (proti merkantilistům) Liberální názory na zahraniční obchod Francois Quesnay 1758 Ekonomická tabulka; první MAE model, zemědlěství jako produktivní sektor 3

4 David Hume O žárlivosti obchodu Proto si troufám přiznat, že nejen jako člověk, ale i jako Brit, prosím za vzkvétající obchod Německa, Španělska, Itálie, dokonce samotné Francie. Jsem si jist, že Velká Británie i všechny tyto národy by více vzkvétaly, kdyby jejich panovníci a ministři vůči sobě uplatnili takové velkorysé a benevolentní smýšlení. David Hume, 1740 Klasické politické myšlení 1776 Bohatství národů (Adam Smith) 1871 první marginalistická díla (Carl Menger) Základní charakteristika Klasikové překonali peněžní fetišismus Zdroj národního bohatství dělba práce ZO jako hra s positivním součtem Doktrína svobody obchodu Klasický liberalismus Laissez-faire Adam Smith Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776) Základní myšlenky Zdrojem bohatství je dělba práce a svobodná směna -> opustil sektorový přístup Teorie mezinárodního obchodu Kritik merkantilistů Pro kvalitní dělbu práce je vhodný co největší svobodný trh -> volný světový trh Dělba práce mezi národy prospívá všem národům 4

5 Adam Smith Sledování vlastního zájmu Ideální HP Není to laskavost řezníka, čemu vděčíme za svůj oběd. Neviditelná ruka trhu Ponechme lidem, aby sledovali svůj vlastní zájem, aby se každý specializoval na to, co chce, neviditelná ruka trhu orientuje lidi ve smyslu co a kde mají prodávat což nám říkají ceny. Minimalizace státních zásahů Adam Smith Teorie hodnoty Hledal odpověď na otázku, co ovlivňuje přirozenou cenu statku Odpověď: cena není ovlivněna užitečnosti je tedy ovlivněna pouze náklady Paradox vody a diamantu Nejslabší místo klasiků -> nerozlišoval ještě mezní a celkovou užitečnost. Klasikové tvrdili, že poptávka nemá vliv na hodnotu samotnou Klasické politické myšlení Jean Baptiste Say Sayův zákon trhů Reagoval na teorii podspotřeby (nízká poptávka) Objevovaly se první hospodářské cykly strukturální charakter nejde o nesoulad mezi AD a AS Strukturální nesoulady vyčistí ceny 5

6 Klasické politické myšlení Thomas Robert Malthus Ekonomie jako ponurá věda Esej o populaci (1798) Člověk se neodlišuje od jiných přírodních tvorů -> projevem vitality je, že pokud má dostatek zdrojů, více se rozmnožuje -> bohatství země se tak rozpočítává mezi více hlav -> jednotlivci budou stále chudší Neviděl možnost inovací, specializace a efektivnějšího využití zdrojů Klasické politické myšlení David Ricardo Zásady politické ekonomie a zdanění (1817) Teorie mezinárodního obchodu Jedna z nejstarších ekonomických teorií Absolutní výhody (A. Smith) + komparativní výhody Mezinárodní obchod prospěje všem zúčastněným zemím, bez ohledu na to, zda dokážou statky produkovat efektivněji než země jiná díky směně. Klasické politické myšlení Karl Marx Kapitál (1867) Vycházel z klasické nákladové teorie hodnoty Mzda dělníka je menší, než hodnota, kterou vytváří (vychází z pracovní teorie hodnoty) -> rozdíl si přivlastňuje kapitalista Třída vlastníků vykořisťuje třídu nevlastníků 6

7 Marginalistická revoluce Změna paradigmatu v ekonomii zrod nové moderní ekonomie 1871 (1873) první vlivné knihy Marginalisté útočí na nejslabší místa klasiků (teorie hodnoty) 1. nedostatek odlišovali pojmy: tržní cena a hodnota (tržní ceny kolísají kolem hodnoty) 2. nedostatek odtržení hodnoty od užitečnosti Marginalistická revoluce - specifikace Subjektivní teorie hodnoty Hodnota je ovlivněna užitečností Odlišovali celkový a mezní užitek Marginální analýza Rozhodování člověka on the margin Nové nástroje, využití matematiky (derivace, fce) Marginalistická revoluce - specifikace Od morální vědy k čisté vědě Zúžení předmětu ekonomie oproti klasikům (Smith morální filosof) => pozitivní věda Spotřebitel je suverénem trhu Klasikové: ústřední postavou kapitalista Marginalisté: Spotřebitel je tvůrce hodnoty 7

8 Marginalistická revoluce - specifikace Metodologický individualismus Základní metoda; racionální chování jednotlivce vs. metodologický kolektivismus (zkoumá se skupina) Homo-economicus (Robinsonovské modely) Alokace vzácných zdrojů Nový předmět ekonomie Optimální alokace vzácných zdrojů mezi alternativní využití Školy marginalistické revoluce Lausannská škola L. Walras, V. Pareto Cambridgeská škola A. Marshall, A. C. Pigou Rakouská škola C. Menger, L. Mises, F. A. Hayek Lausannská škola Vilfredo Pareto Teorie společenského blahobytu vs. utilitaristé (jednotlivé pocity štěstí, lze sčítat J. S. Mill) Každý člověk má subjektivní pořadí užitků, které se nedá sčítat -> sčítání individuálních blahobytů je nelogické Paretovo optimum = pokud zvýšíme uspokojení jednoho člověko za cenu, že se sníží uspokojení někoho jiného (pokud ne, prostor pro větší společenský blahobyt) 8

9 Cambridgeská škola Alfred Marshall Zásady ekonomie (1890) Chtěl prosadit novou moderní ekonomii Teorie mezního užitku Zlaté pravidlo maximalizace zisku Subjektivní teorie hodnoty Přebytek spotřebitele Křivka poptávky Cambridgeská škola Arthur Cecil Pigou Žák A. Marshalla Ekonomie blahobytu (1920) Teorie externalit Negativní a pozitivní externalita Cambridgeská teorie peněz neutralita peněz peníze ovlivňují pouze cenovou hladinu Rakouská škola Vyhraněný metodologický individualismus Rakušané odmítají pracovat s ekonomickými agregáty Hayek: Ekonomie pojednává o chování lidí, které je subjektivní a není tam možná agregace, agregáty nechť se zabývá statistika, ekonomie s nimi nemá pracovat. Kritika scientismu Hayekův pojem Společenské vědy přebírají metody věd přírodních 9

10 Rakouská škola Teoretické zvláštnosti Náklady obětované příležitosti Náklad na nějaký statek je obětovaný jiný statek Tržní rovnováha vs. tržní proces Odmítají zkoumat tržní rovnováhu Dynamický pohled na trhy v rámci procesu Pojetí konkurence Konkurence není tržní struktura, ale proces podnikatelského objevování (Schumpeter) Rakouská škola Ludwig von Mises Lidské jednání (1949) Cílem vytvořit obecnou společenskou vědu tzv. praxeologii Odmítl neoklasický pojem homo-economicus, ale homo-agents (člověk jednající) Člověk se rozhoduje v nejistotě, svoje rozhodování stále mění na základě svých zkušeností Rakouská škola Friedrich Augustin von Hayek Spolu s Misesem předpověděli velký krach 1929 Spor o ekonomickou kalkulaci v socialismu Při neexistenci soukr. vlastnictví, není možné stanovit racionální cenu (není známa vzácnost) Teorie rozptýlené znalosti Business knowledge Pouze jednotlivec ji odhalí a používá; cenový systém Scientific knowledge Je v knihách; lze ji sumarizovat 10

11 Heretikové rakouské školy J. A. Schumpeter hrozné dítě rakouské školy Teorie podnikatele Inovátor Podnikatelský zisk odměna za inovace Teorie hospodářského cyklu Inovační vlny Ekonomické myšlení J. M. Keynese 1919 mírová konference ve Versailles Předpokládal že reparace pro německou ekonomiku budou neúměrně vysoké -> Ekonomické důsledky míru 1925 Ekonomické důsledky pana Churchilla Varuje před obnovením zlatého standardu Trh bude mít svázané ruce a nemůže dojít k růstu Ekonomické myšlení J. M. Keynese Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936) Ekonomie věda, dávající HP doporučení Ricardianská neřest Makroekonomické přístupy Systém proměnných s příčinnými vztahy Spor s A. C. Piguem o příčinu a charakter nezaměstnanosti -> nutné zásahy HP 11

12 Ekonomické myšlení J. M. Keynese Zaměstnanost Národní důchod Agregátní poptávka Spotřeba Investice Mezní sklon ke spotřebě Peněžní zásoba Úroková míra Očekávaný výnos (animal spirit) Preference likvidity Exogenní proměnné Ekonomické myšlení J. M. Keynese Hospodářsko-politická doporučení Měnová politika Neobával se inflace Málo účinná Rozpočtová politika Spoléhá na multiplikační efekt (G, I) -> nový přístup k rozpočtovým schodkům Děkuji za pozornost 12