VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
|
|
- Zdeněk Tobiška
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY POUŽITÍ BIOGENNÍCH JÁDROVÝCH POJIV PŘI VÝROBĚ ODLITKŮ PRO AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL APPLICATION OF BIOGENOUS CORE BINDER FOR PRODUCTION OF CASTINGS IN AUTOMOTIVE FIELD BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Jakub Vymyslický Ing. Petr Cupák, Ph.D. BRNO 2016
2 Zadání bakalářské práce Ústav: Ústav strojírenské technologie Student: Jakub Vymyslický Studijní program: Strojírenství Studijní obor: Strojírenská technologie Vedoucí práce: Ing. Petr Cupák, Ph.D. Akademický rok: 2015/16 Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách a se Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně určuje následující téma bakalářské práce: Použití biogenních jádrových pojiv při výrobě odlitků pro automobilový průmysl Stručná charakteristika problematiky úkolu: Rešerše z anglicky a česky psané odborné literatury a internetových zdrojů. Cíle bakalářské práce: Přehled stavu použití biogenních slévárenských pojiv při výrobě tvarově složitých odlitků pro automobilový průmysl. Seznam literatury: Jelínek, P. (1996): Slévárenské formovací směsi II. část - Pojivové soustavy formovacích směsí. VŠB Ostrava, 180 s., s ISBN Škuta, R., Jelínek, P., aj. (2003): Pojivové soustavy pro dehydratační pochody výroby jader na bázi alkalických silikátů. In: Sborník přednášek mezinárodní konference "Moderní metody výroby jader". Brno: Sand - Team, s ISBN Cupák, P. (2012): I organická pojiva mohou být ekologicky příznivá, Slévárenství, Vol.LX, (2012), No.3-4, pp.75-78, ISSN , Svaz sléváren České republiky Cupák, P. (2010): Biogenní pojiva jako ekologická alternativa k metodám HB a WB, ISBN , presentation
3 Termín odevzdání bakalářské práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2015/16 V Brně, dne L. S. prof. Ing. Miroslav Píška, CSc. ředitel ústavu doc. Ing. Jaroslav Katolický, Ph.D. děkan fakulty
4 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 4 ABSTRAKT VYMYSLICKÝ JAKUB: Použití biogenních jádrových pojiv při výrobě odlitků pro automobilový průmysl Tato práce se zabývá slévárenskými pojivy a je úzce zaměřena na biogenní pojiva použitelná při výrobě odlitků pro automobilový průmysl. V úvodní části práce je vypracován stručný přehled všech formovacích a jádrových směsí vzhledem k jejich chemickému složení a historii jejich vývoje. Dále už je práce zaměřena na biogenní pojiva, která byla vyvinuta pro automobilový průmysl, a na biogenní pojiva s možným uplatněním v tomto odvětví. Pro každé z uvedených pojiv je zpracován přehled jeho technologických a ekologických vlastností a jsou uvedeny výhody a nevýhody. Klíčová slova slévárenská pojiva, jádro, biogenní pojiva, GMBOND, pojiva na bázi klihů ABSTRACT VYMYSLICKÝ JAKUB: Application of biogenous core binder for production of castings in automotive field This thesis deals with foundry binders and it is narrowly focused on biogenous binders used for production of castings in automotive field. There is a short overview of all groups of forming and core mixtures at the beginning of the thesis, which describes chemical composition of the mixtures and also development history of the mixtures. The thesis continues by focusing on biogenous binders, which are developed for the automotive field and with another biogenous binders which fits with the automotive field demands. Overview of technological and ecological properties was made for all of the listed biogenous binders. Advantages and disadvantages of the biogenous binders were also noted. Key words foundry binders, core, biogenous binders, GMBOND, binders based on a glue BIBLIOGRAFICKÁ CITACE VYMYSLICKÝ, Jakub. Použití biogenních jádrových pojiv při výrobě odlitků pro automobilový průmysl. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Petr Cupák, Ph.D..
5 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 5 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Tímto prohlašuji, že předkládanou bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně, s využitím uvedené literatury a podkladů, na základě konzultací a pod vedením vedoucího bakalářské práce. V dne Podpis
6 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 6 PODĚKOVÁNÍ Tímto děkuji panu Ing. Petru Cupákovi, Ph.D. za cenné připomínky a rady týkající se zpracování bakalářské práce.
7 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 7 OBSAH ABSTRAKT ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ PODĚKOVÁNÍ OBSAH ÚVOD ROZBOR ZADÁNÍ FORMOVACÍ SMĚSI Formovací směs Rozdělení pojiv podle původu Vývoj formovacích směsí Směsi 1. generace Směsi 2. generace Směsi 3. generace Směsi 4. Generace BIOGENNÍ POJIVOVÉ SYSTÉMY V AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU GMBOND Složení směsi a postup výroby jader Přednosti a nedostatky pojiva Pojiva na bázi materiálů ze skupiny klihů Složení směsi a postup výroby jader Vlastnosti směsi Ekonomická náročnost zavedení technologie ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 6 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK 7 SEZNAM OBRÁZKŮ 8 SEZNAM TABULEK
8 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 8 ÚVOD Slévárenství je výrobní technologie, jejíž stáří je již více než 5000 let a stále se vyvíjí. Výroba pomocí této technologie spočívá v zahřátí kovového materiálu až na teplotu tavení a následném odlévání do předem připravené formy. Forma obsahuje dutinu, do které je systémem kanálu dopraven roztavený kov. Tato dutina odpovídá svým tvarem i rozměry s technologickými přídavky, nálitky a přídavky na obrábění, budoucímu výrobku. Po úplném zaplnění dutiny formy roztaveným kovem dojde postupným ochlazováním k jeho ztuhnutí, takto vzniklý výrobek se nazývá odlitek. Tímto způsobem je možné vyrobit předměty velmi složitého tvaru, které by bylo obtížné a nákladné vyrábět pomocí jiné technologie nebo by výroba jinou technologií vůbec nebyla možná. Slévárenství je využíváno při výrobě strojních součástí, ale i uměleckých předmětů [1]. Se stále se zpřísňujícími normami pro ochranu životního prostředí je dnes vyvíjen značný tlak na slévárny, aby jejich výroba byla co možná nejméně ekologicky závadná a pracovní prostředí s co nejnižším množstvím emisí nebo nejlépe úplně bez emisí. Ve slévárenské výrobě je velkým producentem emisí formovací směs respektive pojivo formovací směsi. Společnosti zabývající se výrobou slévárenských pojiv se ve spolupráci se slévárnami snaží vyvíjet taková pojiva, která jsou ekologicky nezávadná a nezvyšují náklady na výrobu [2]. Obr. 1 Ukázka odlévání a některé součásti a výrobky vyrobené touto technologií [3] [4] [5] [6] [7]
9 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 9 1 ROZBOR ZADÁNÍ Pojivo slévárenské formovací směsi je jedním z velkých zdrojů ekologicky a hygienicky závadných látek v procesu odlévání. Jde hlavně o pojivové systémy typu HB a WB, které pracují s látkami jako je fenol, formaldehyd, močovina a furan a pojivové systémy CB, kde jsou k vytvrzování používány aminy. Dnešním trendem je vzrůstající důraz na ochranu životního prostředí a také na vytvoření co nejčistšího pracovního prostředí ve slévárnách. To má za následek snahu firem, které se zabývají výrobou a vývojem formovacích a jádrových směsí, o vývoj vhodného pojiva, které by jednak splňovalo všechny emisní normy, ale zároveň bylo schopné z technologického hlediska konkurovat již zaběhlým směsím a postupům jejich zpracování. Z pohledu automobilového průmyslu se jedná o pojiva vyznačující se dobrou rozpadavostí po odlití i při odlévání tenkostěnných odlitků ze slitin neželezných kovů, jako jsou hliník nebo hořčík, kde nedochází k dostatečnému prohřátí a následné degradaci jádrové směsi [2]. Odpovědí na tyto požadavky mohou být nově vyvinutá pojiva anorganického původu. Průkopníky v této oblasti jsou hlavně německé společnosti, jako například Hüttenes- Albertus a ASK Chemicals. Výsledkem jejich práce jsou pojiva jako INOTEC, k jehož vytvrzení je používána technologie HB. Technologie pracující s tímto pojivem byla úspěšně použita a zaběhnuta ve výrobním procesu v automobilovém průmyslu a dnes je využívána společností BMW při odlévání hlav válců, klikových hřídelů a dalších součástí do motorů. Dalším zástupcem z této oblasti je pojivo CORDIS. Jedná se o pojivo, které je vytvrzováno fyzikální cestou pomocí technologie WB. Toto pojivo je tak jako předešlé jmenované hojně využíváno k výrobě jader v automobilovém průmyslu. V současné době je využíváno společnostmi Volkswagen a Mercedes Benz, při výrobě hlav motorů [8], [9]. Tato práce se bude zabývat sestavením, přehledu používaných, ale i použitelných biogenních pojiv pro automobilový průmysl. Biogenní pojiva, která patří do skupiny organických pojiv, jsou látky vznikající v průběhu živých procesů, jako například růstu živých organizmů nebo při jejich látkové výměně. Základem těchto pojiv jsou proteiny. Průkopníkem ve vývoji pojiv v této oblasti je americká společnost General Motors a společnost Hormel Foods Corporation. Tyto dvě společnosti vyvinuly pojivo s názvem GMBOND. Další vývoj biogenních pojiv probíhá již po několik let na odboru slévárenství VUT v Brně, kde již byly také nalezeny materiály vhodné pro výrobu jader [2].
10 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 10 2 FORMOVACÍ SMĚSI 2.1. Formovací směs Většina odlitků v celosvětové výrobě je odlévána do netrvalých forem, které jsou určený pouze pro jedno použití. Obvyklým materiálem pro výrobu forem a jader je formovací směs (obr. 2), která je složena z ostřiva, pojiva, vody a dalších přísad [10], [11]. Obr. 2 - Schéma formovací směsi [10] Z hlediska objemu a hmotnosti má ve formovací směsi hlavní zastoupení ostřivo, tvoří až 98% hmotnosti formovací směsi. Jde o zrnitý žáruvzdorný materiál o velikosti částic nad 0,02 mm. Mezi hlavní vlastnosti ostřiva patří aktivita povrchu zrn, hranatost a granulometrická skladba neboli zrnitost částic. Podle chemické povahy lze ostřiva rozdělit na kyselá (křemenné písky), neutrální (šamot, chromit, korund) a zásaditá (magnezit). Druh ostřiva musí být správně zvolen vzhledem ke složení a vlastnostem odlévané slitiny [10], [11], [12], [13]. Pojivo je látka nebo směs látek, které obalují a váží jednotlivá zrna ostřiva. Musí splňovat vysoké nároky moderní slévárenské výroby, jako jsou formovatelnost, prodyšnost, rozpadavost a regenerovatelnost ostřiva. Pojiva lze podobně jako formovací směsi rozdělit na základní typy: na syrovo, na sušení, samotvrdnoucí, ztvrzovaná. Poslední jmenovaný typ ze skupiny lze dále rozdělit na pojiva ztvrzovaná: tepelně (HB), chemicky (CO2-proces, CB-Ashland, SO2-proces), fyzikálně (profukování studeným vzduchem). Mezi hlavní a nejdůležitější vlastnosti pojiv, které významně ovlivňují vlastnosti vzniklé formovací nebo jádrové směsi, patří: Vaznost - pevnost v syrovém stavu po zhuštění směsi, která dále ovlivňuje další důležité vlastnosti směsi, jako jsou tekutost, spěchovatelnost, formovatelnost, prodyšnost. Pevnost - po vysušení
11 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 11 Pevnost po vytvrzení Pevnost za zvýšených teplot - rozhoduje o poddajnosti formy a ovlivňuje celou řadu vad odlitků. Zbytková pevnost - ovlivňuje rozpadavost forem a jader po odlití a tím zvyšuje nebo snižuje náročnost čištění odlitku. Voda je další důležitou složkou formovací směsi. Její obsah je důležitou hodnotou hlavně u jílových a anorganických pojiv, jako jsou: cement, sádra, vodní sklo. Přísady jsou látky, které jsou přidávány pro zlepšení vlastností formovací směsi. Jde například o přísady pro zlepšení rozpadavosti po odlití nebo povrchové jakosti [10], [12], [13] 2.2. Rozdělení pojiv podle původu Jedno z nejběžnějších rozdělení druhů slévárenských pojiv je rozdělení podle původu na pojiva anorganická a organická. Anorganické pojivové systémy mají minerální původ. Tyto systémy jsou schopny udělit formovací směsí vaznost již v syrovém stavu nebo po vytvrzení chemickou nebo fyzikální cestou. Jde především o jíly, cement, sádru, vodní sklo, organické estery kyseliny křemičité, soli a další. Mezi hlavní společné vlastnosti těchto pojiv patří: vhodnost pro lití zasyrova, při odlévání vzniká jen malé množství plynů, zhoršená rozpadavost, nevyhořívají po rozpadu formovací směsi působením tepla tekutého kovu [13]. Organická pojiva tvoří velkou oblast formovacích materiálů. Vzhledem ke spotřebovanému množství jsou využívány hlavně při výrobě forem, mají ale i hlavní podíl ve výrobě jádrových směsí. Do skupiny organických formovacích materiálů patří především umělé pryskyřice, oleje, sacharidy, bitumeny a jiné odpadní organické produkty. Mezi charakteristické vlastnosti těchto pojiv patří vysoká tekutost zasyrova, možnost řízeného tepelného nebo chemického ztužení, při odlévání vzniká velké množství plynů, dobrá rozpadavost po odlití a snadné čištění odlitků. Právě dobrá rozpadavost směsi po odlití je důvodem značné rozšířenosti tohoto druhu pojiva. K nejrozšířenějším patří směsi na bázi umělých pryskyřic: fenolických, furanových, polyuretanových, alkydových [13].
12 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List Vývoj formovacích směsí Vývoj pojivových systémů je možné rozdělit do čtyř skupin neboli čtyř generací Směsi 1. generace Směsi první generace užívají jílová pojiva, která pojí směs následkem kapilárního tlaku a Van der Waalsových sil. Jílová pojiva jsou jedním z nejstarších druhů pojiv, i přesto je však jejich podíl na veškeré produkci odlitků ve světě zhruba 70 %. Tato pojiva využívají jílu aluminosilikátu. Ten je obsažen v přírodních píscích a v čistém stavu je použit k pojení praných písků i umělých ostřiv. Jílová pojiva se obecně vyznačují výbornými technologickými i hygienickými vlastnostmi, ekonomickou dostupností, dostatečnou vazností, pevností po vysušení a opětovnou použitelností neboli možností regenerace. Podle druhu jílu lze jílová pojiva rozdělit na [10], [12]: o Kaolinitický jíl Kaolinit (obr. 3) patří mezi jílovité minerály. Základem pojiva je šamotový lupek, který tvoří šamotovou formovací směs. Tato formovací směs je určena zejména pro formování a výrobu jader masivních ocelových odlitků. K vytvrzení formy je nutné vypalování při teplotě 650 C [10]. o Illitický jíl Tento druh jílu (obr. 4) nejčastěji doprovází přírodní písky. Jeho nejdůležitějším minerálem je glaukonit. Vzniklé formovací směsi jsou využívány pro výrobu forem pro těžké litinové odlitky a jejich vytvrzení je dosaženo pomocí sušení [10]. Obr. 3 Kaolinit [14] Obr. 4 Illit [15]
13 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 13 o Montmorillonitický jíl Pokud je obsah montmorillonitu (obr. 5) v jílu vyšší než %, jedná se o jíly nazývané bentonity. Formovací směsi s bentonitovým pojivem jsou formovány na syrovo a patří mezi nejrozšířenější pojiva. Tyto jíly se vyznačují výbornou pojivovou vlastností, která je zhruba 2,5krát větší než Obr. 5 Montmorillonit [16] u kaolinitických jílu, z tohoto důvodu je možné vytvářet směsi s minimálním obsahem pojiva (6 8 %) a vody (5 %). Pojivo je ekonomicky dostupné, vyznačuje se dobrou regenerovatelností a hygienickou nezávadností. Směs je využívána pro výrobu forem odlitků z oceli a litiny do hmotnosti 400 kg a více [10] Směsi 2. generace Anorganická pojiva Zavedení anorganických pojiv do výroby bylo zahájeno objevem chemicky tvrzených směsí (CT-směsi, dnes uváděny jako CO2 - proces), které v roce 1947 vynalezl Dr. Lev Petržela. Ostřivo, kterým je křemenný písek nebo nekřemenné ostřivo (zirkon, korund, chrommagnezit, kovové kuličky), je pojeno koloidním roztokem křemičitanu sodného (vodní sklo). Tímto způsobem vznikne nevazná dobře pěchovatelná směs, která je následně vytvrzena reakcí s CO2. Proces vytvrzování je realizován pomocí filtrování plynného CO2 pod tlakem celým objemem formy nebo jádra. Následně proběhne rychlá chemická reakce mezi směsí a plynem, jejímž výsledkem je vytvrzení směsi. Formy a jádra takto získávají vysokou pevnost v tlaku (až 1 MPa). Vytvrzená forma umožňuje lití na syrovo i pro velmi těžké odlitky z litin, oceli a neželezných kovů. Do takto vyrobených forem lze odlévat i odlitky o hmotnosti 300 tun a více [10]. Organická pojiva Pojiva tohoto druhu jsou využívána v oblasti formovacích, ale i jádrových směsí, kde se díky dobré rozpadavosti po odlití rozšířily zejména pojivové soustavy na bázi olejů, sacharidů a umělých pryskyřic. Z těchto skupin patří
14 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 14 k nejpoužívanějším, směsi na bázi umělých pryskyřic a to zejména fenolických, furanových, polyuretanových a alkydových [10] Směsi 3. generace Tyto směsi jsou založeny na fyzikálním procesu pojení. Jedná se o: Magnetická forma Tato forma patří k prvním technologiím využívajícím fyzikálního účinku pojení. Jednorázový spalitelný model je pokryt žárovzdorným materiálem, který brání penetraci kovu do formy. Forma je tvořena feromagnetickým materiálem, nejčastěji ocelovými broky. Technologie nevyžaduje používání jader, jelikož model představuje skutečný tvar odlitku i s dutinami. Po odlití přímo na model, následném ztuhnutí a vychladnutí odlitku, je zrušeno magnetické pole, čímž dojde k rozpadu formy. Ocelové broky se vychladí a celý proces se může opakovat. Tato technologie nemá v praxi velké uplatnění [10], [12]. Vakuová forma Vakuová forma nebo tzv. V metoda spočívá v umístění prodyšného modelu na modelovou desku, pod kterou se nachází vakuová skříň. Na model i vtokovou soustavu je sálavým teplem přisáta termoplastická fólie. Ustaví se těsný formovací rám, který se zasype suchým ostřivem a zhustí vibrací. Rám se opět překryje termoplastickou fólií. Dále je odsán vzduch z rámu a vakuum pod modelem se přemění v tlak vzduchu. Tak dojde k oddělení modelu od formy. Následně se složí dvě poloviny formy, které jsou drženy pod stálým vakuem. Po odlití a vyhoření fólie se forma rozpadne a po vychlazení je možné opětovné použití ostřiva. Tato metoda má široké uplatnění zejména v oblasti uměleckých odlitků, tvarově složitých odlitků z litiny s lupínkovým grafitem a oceli [10], [12]. Plná forma, spalitelný model Spalitelný model je buď odléván ve formě z běžných formovacích směsí, nebo je za působení vibrací zapěchován ve formě, přičemž při tomto postupu není použito pojivo. Formovací materiál je křemenný písek, který je po vysypání z rámu opětovně použit. Jeho zvláštností je, že časem po opětovném použití zčerná [12].
15 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List Směsi 4. Generace Formovací směsi 4. generace obsahují pojiva, která jsou hygienicky a ekologicky nezávadná. Jedná se o pojivové soustavy na bázi biopolymerů. Důvodem vzniku těchto moderních pojiv jsou stále se zpřísňující hygienické a ekologické normy, které nutí slévárny a tím výrobce pojiv vyvíjet pojiva, ze kterých nebudou vznikat toxické výpary a zároveň zůstanou zachovány důležité vlastnosti formovacích směsí [12]. Mezi pojiva vyhovující těmto požadavkům patří i pojiva na bázi proteinů. Proteiny jsou základem tkání živých organizmů, nejsou toxické a nezatěžují životní prostředí. Jsou rozpustné ve vodě a směsi vzniklé použitím těchto pojiv jsou vytvrditelné dehydratací při nízkých teplotách v rozmezí C, lze je tedy vytvrzovat v sušárně, profukováním horkým vzduchem, v horkém jaderníku nebo i mikrovlnným sušením. Obsah pojiva ve směsi se pohybuje v rozmezí 0,5 1 hmotnostního % a udává pevnost v ohybu 3 6 MPa. Rozpadavost směsi je dána tepelnou degradací pojiva při teplotě okolo 450 C [12]. 3 BIOGENNÍ POJIVOVÉ SYSTÉMY V AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU 3.1. GMBOND Pojivo GMBOND patří z hlediska původu do skupiny organických pojiv. Z hlediska rozdělení formovacích a jádrových směsí do 4 generací, patří toto pojivo do nejmladší generace, tedy 4. generace. Jedná se o tzv. biogenní pojivo, což jsou látky vznikající při růstu živých organismů nebo při jejich látkové výměně [2]. Na začátku 90 let začalo centrum pro výzkum a vývoj americké společnosti General Motors pracovat na novém druhu pojiva pro formovací a hlavně jádrové směsi. Impulzem k započetí výzkumu byla snaha GM o úpravu výrobního procesu, tak aby byl ekologicky přátelský a hygienicky méně závadný. Zároveň byl kladen důraz na vytvoření pojiva s technologickými vlastnostmi srovnatelnými nebo lepšími s tehdy již existujícími pojivy. Ve spolupráci se společností Hormel Foods Corporation byl na základě rozsáhlého výzkumu nalezen vhodný materiál pojiva. V roce 1994 bylo patentováno pojivo, jehož základem je protein a v roce 1996 byl potom patentován proces výroby jader s použitím vyvinutého pojiva. V následujících letech byl prováděn další výzkum společností HF v oblasti použití pojiva při odlévání dalších slitin, optimalizaci některých vlastností směsi a výrobního postupu. Pojivo bylo také dále testováno slévárnou hliníku FATA v Itálii. Proces výroby jader byl nejprve testován v zařízení technologie CB. Výsledky ukázaly, že zpracování jádrové směsi s pojivem GMBOND, tímto zařízením
16 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 16 způsobuje opakující se vady. Proto byla následně navržena vhodná technologie zpracování přímo pro pojivo GMBOND (obr. 6), tak aby bylo dosaženo maximálních výsledků z hlediska kvality a efektivity výrobního procesu [17], [18]. Obr. 6 Stroj na výrobu jader navržený pro pojivo GMBOND [18] Složení směsi a postup výroby jader Pojivo GMBOND má před zpracováním formu jemného ve vodě rozpustného proteinového prášku. Pojivový systém je z většiny tvořen kombinací různých typů polypeptidových molekul a dlouhých řetězců aminokyselin. Po smíchání pojiva s vodou a pískem dojde k vytvoření biopolymerního pojivového můstku mezi jednotlivými zrny pojiva (obr 7). Pro zrychlení tepelné degradace pojiva při odlévání je do směsi přidáváno malé množství oxidů železa. Tyto oxidy zajišťují dostatečné množství kyslíku pro správný průběh tepelné degradace směsi, která probíhá i při teplotách nižších než 450 C [2], [17], [19].
17 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 17 Obr. 7 Tvorba pojivového můstku [20] Míchání jádrové směsi probíhá v mísiči, do kterého je přiváděna voda a pojivo již smíchané s ostřivem. Množství pojiva ve směsi se pohybuje v rozmezí od 0,75 % do 1,25 % hmotnosti potřebného ostřiva [21]. Dále je pro zajištění správné adheze nutné přidat do směsi vodu, jejíž množství odpovídá 2 % hmotnosti ostřiva, přičemž jako ostřivo může být použit jakýkoliv druh písku. Jakmile je do směsi přidáno potřebné množství vody, je nutné udržovat teplotu směsi na 12,8 C (55 F±5 ). Vzniklá směs je následně vstřelena do jaderníku, kde dojde k jejímu vytvrzení. Toho je dosaženo profukováním vzduchem o teplotě 120 C (250 F), čímž je ze směsi vypuzena voda. Při vytvrzování směsi začnou biopolymery tvořit kovalentní vazby mezi zrny ostřiva, čímž začne vznikat krystalická struktura. Po vytvrzení je jádro vyjmuto z jaderníku a může být uskladněno. Celý proces je přehledně popsán na schématu, viz obr. 8. Jelikož během tohoto procesu nedochází k žádným chemickým změnám ve směsi, je v případě výroby vadného jádra možné vytvrzenou směs kompletně recyklovat. Jádro se rozbije na dostatečně mále části, které jsou, bez nutnosti přidání dalšího pojiva, vráceny na začátek cyklu do mísiče [17], [18].
18 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 18 Obr. 8 Postup výroby jádra s pojivem GMBOND [17] Z hlediska chemického složení je pojivo tvořeno [20]: 50 % uhlík 25 % kyslík 17 % dusík 7 % vodík 1 % minerály Přednosti a nedostatky pojiva V průběhu testování bylo testujícími společnostmi zjištěno, že se pojivo GMBOND vyznačuje řadou výhod oproti konvenčním pojivům. Mezi hlavní výhody patří zvýšení efektivity výrobního procesu. Po odlití kovu a jeho následném vychladnutí je podstatně jednodušší vyjmout jádra z dutin odlitku a odlitek dočistit. Tento fakt je dobře vidět při porovnání pojiva GMBOND s fenolickou pryskyřicí, kde k vytvrzení jádra dojde pomocí využití technologie CB (obr. 9) [17], [18], [22].
19 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 19 Obr. 9 Porovnání rozpadavosti pojiva GMBOND a fenolické pryskyřice vytvrzované technologií CB [23] Dobrá rozpadavost pojiva GMBOND má zásadní vliv na snížení energetických nákladů při výrobě odlitků, snížení nutnosti využití lidské práce při procesu čištění a možnost odlévat kvalitnější a složitější odlitky. Další výhodou je snížení celkových výrobních nákladů, čehož je dosaženo zvýšením efektivnosti celého procesu. Výrazný podíl na tom má možnost recyklování jader, což snižuje nutnost přidávat další pojivo do procesu výroby. Proces dovoluje výrobu pevnějších jader se složitějším tvarem, tedy i výrobu technologicky náročnějších odlitků, které se vyznačují vysokou přidanou hodnotou. Jádra se vyznačují vysokou rozměrovou stálostí během procesu odlévání, dosahují vysoké pevnosti v tahu od přibližně 1,723 MPa výše a zároveň díky výborné rozpadavosti nevyžadují použití méně šetrných procesů čištění, čímž je eliminována možnost poškození povrchu odlitku působením vnějších sil nebo tepla. Podle výzkumu Programu pro redukci slévárenských emisí (CERP), což je výzkumná skupina, která spolupracuje s různými americkými federálními agenturami, bylo prokázáno, že při použití pojiva GMBOND klesají emise organických těkavých látek až o 90 % v porovnání s fenolickými uretanovými pojivy vytvrzovanými pomocí technologie CB, viz obr. 10. Pojivo je netoxické, čímž výrazně zlepšuje kvalitu pracovního prostředí ve slévárnách a tím také pracovní bezpečnost. Redukcí toxických plynných látek bylo dosaženo minimalizování znečištění životního prostředí. Při práci s pojivem není nutné používat ochranné pomůcky [2], [17], [19], [23] [24]. Nevýhodou tohoto pojiva je, stejně jako u všech proteinových pojiv, jeho náročnost na skladovací podmínky. Hotová jádra nebo případně formy nesmí být uloženy ve vlhkém prostředí (nebezpečí navlhání), v takovém případě by s přibývajícím časem rapidně klesala jejich pevnost [2].
20 % % FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List nebezpečné vzdušné emise 2 - těkavé organické sloučeniny 3 - polycyklické uhlovodíky GMBOND CB Obr. 10 Emise při odlévání slitin hliníku [25] V dnešní době je pojivo GMBOND používáno hlavně pro výrobu jader pro odlévání slitin hliníku. Největšího uplatnění dosahuje tato technologie při výrobě odlitků pro automobilový průmysl. Kromě slitin hliníku je možné toto pojivo použít i pro výrobu jader pro odlitky z LLG. Zde je také dosaženo výborných výsledků z hlediska redukce emisí při odlévání, v porovnání s fenolickou pryskyřicí vytvrzovanou pomocí technologie CB, viz obr. 11 [25] GMBOND CB těkavé organické sloučeniny; 2 - polycyklické uhlovodíky; 3 - uhlovodíky; 4 - nebezpečné vzdušné emise Obr. 11 Emise při odlévání LLG [25]
21 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List Pojiva na bázi materiálů ze skupiny klihů Dalším zástupcem ze skupiny biogenních pojiv jsou pojiva na bázi klihů. Jedná se o další zajímavou a v technické praxi uplatnitelnou alternativu ke stávajícím pojivovým systémům používaným ve slévárenství. Stejně jako pojivo GMBOND se i pojiva na bázi kožního klihu vyznačují ekologickou nezávadností. Na odboru Slévárenství na Strojní fakultě VUT v Brně probíhá již několik let výzkum v oblasti biogenních pojiv a jeho výsledkem je několik vhodných druhů pojiv, na bází již zmíněného klihu [2], [23]. Kožní klih je směs glutinu a menšího množství jeho štěpných produktů. Jeho výroba spočívá ve vyluhování nečiněných kůží a dalších kožních odpadů v teplé vodě. Výsledný kožní klih je dodáván ve formě zrn s nepravidelnou velikostí a to buď drcených o průměru 1,5 2,5 mm nebo nedrcených o průměru 3,5 4,5 mm (obr. 12). Používá se k různým účelům, jako například v textilním, papírenském, dřevařském, chemickém a polygrafickém průmyslu [26]. Z hlediska využití kožních klihů ve slévárenství jako pojiva jádrových nebo formovacích směsí se jako nevhodnější zatím ukázaly pojiva nazvaná výrobcem TOPAZ SPECÍÁL, TOPAZ I a KOŽNÍ KLIH K-2. Tyto materiály neobsahují žádné nebezpečné látky a nemají nepříznivý vliv na zdraví člověka. Každý z uvedených materiálu je rozpustný ve vodě a biologicky odbouratelný [2] Složení směsi a postup výroby jader Příprava jádrové směsi, jejíž postup je stejný pro všechny tři typy materiálů (TOPAZ SPECÍÁL, TOPAZ I a KOŽNÍ KLIH K-2), začíná rozpuštěním dodaného pojiva, které je dodáváno v suchém stavu ve formě zrn, ve vodě. Množství pojiva, které je nutné přidat do směsi, je 1 % z hmotnosti směsi. Roztok pojiva ve vodě se vyznačuje značnou tekutostí a dobře obaluje zrna ostřiva. Po smíchání pojiva a ostřiva vznikne jádrová směs obsahující pojivo, ostřivo a vodu, viz tab. 1 (součet obsahu ostřiva a pojiva je 100 %, voda je navíc) [2]. Obr. 12 Ukázka pojiva dodávaného v drceném stavu TOPAZ SPECIÁL [27]
22 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 22 Tab. 1 Obsah složek v jádrové směsi [2] Pojivo Obsah pojiva [%] Obsah ostřiva ŠH 22 [%] Obsah vody [%] TOPAZ SPECÍÁL TOPAZ I KOŽNÍ KLÍH K Následuje vstřelení směsi do jaderníku, který je zahřátý na 120 C. Vytvrzení jádrové směsi v jaderníku trvalo v případě testu s normalizovanými zkušebními trámečky 3 minuty. Při použití zařízení na profukování studeným vzduchem bylo dosaženo zkrácení času vytvrzování na 1 minutu a v případě vytvrzování s profukováním horkým vzduchem, bylo dosaženo zkrácení času vytvrzování na 20 sekund. Vytvrzení směsi je dosaženo odstraněním vody z pojivového systému. Směs je po vytvrzení složena pouze z ostřiva a pojiva (součtem obsahu dosaženo 100 %), voda se ve směsi již nevyskytuje. K vytvrzení je možné použít technologii HB nebo i mikrovlnné sušení, v obou případech je podle testů dosaženo přibližně stejných výsledných pevností jader v ohybu. Porovnání pevností jader vyrobených použitím pojiv TOPAZ SPECIÁL, TOPAZ I a KOŽNÍ KLIH K-2 je vidět na obr. 13 [2]. Obr. 13 Pevnost zkušebních směsí v ohybu [2] Takto vysoké hodnoty pevnosti zkušebních trámečků v ohybu jsou dostačující pro výrobu tenkostěnných a tvarově složitých jader, jako například jádra pro odlévání hlavy motoru, viz obr. 14. První hodnota na obr. 13, kterou je pevnost za tepla, udává pevnost zkušebního trámečku ihned po vytažení z jaderníku. Pevností za studena se potom
23 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 23 rozumí pevnost trámečku po vychladnutí na 25 C. Dále je možné vidět, že vytvrzená směs dosahuje vysoké pevnosti i po 30 dnech skladování, které podle údajů z testu probíhalo v prostředí Obr. 14 Jádro hlavy motoru [28] o relativní vzdušné vlhkosti 70 %. Je zde patrný mírný pokles pevnosti směsi vlivem vlhkosti, nejde však o nijak výraznou degradaci. Zajímavým faktem je, že u zkušebních trámečků s pojivem TOPAZ SPECIÁL byla naměřena hodnota pevnosti v ohybu 5,10 MPa i po skladování o délce 18 měsíců, které bylo provedeno v suchém prostředí [2] Vlastnosti směsi V případě vyrobení zmetkových jader je možné provést velmi snadno jejich recyklaci, což je dáno rozpustností pojiva ve vodě. Jádrovou směs je možné rozpustit ve vodě a po té dosušit na požadovanou vlhkost a opět použít pro výrobu nového jádra, tento postup je ale zbytečně náročný. Výhodnější je zmetkové jádro v suchém stavu rozdrtit například ve vibračním drtiči, následně je směs proseta přes síto a výsledná prosetá směs je potom navlhčena. Při použití tohoto postupu je možné znovu použít až 100 % recyklované směsi a následně tak, bez nutnosti přidání dalšího pojiva, vyrobit nová jádra o dostatečné pevnosti. Rozpad pojivového můstku je převážně adhezního charakteru, což jen dokazuje možnost snadné regenerovatelnosti směsi. Porovnání pevnosti nové a recyklované směsi viz obr. 15. Pokles pevnosti, který je na obrázku patrný a dosahuje hodnoty přibližně 15 %, lze vysvětlit odprášením určitého obsahu pojiva při drcení. Jádra z recyklované směsi dosahují po vytvrzení stále dostatečné pevnosti [2], [25].
24 pevnost v ohybu [MPa] FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 24 5,321 5,5 5 4,836 4,195 4,502 4,5 4 3,5 3 2,5 2 nová směs recyklovaná směs 1,5 1 0, za studena 2 - po 24 hodinách Obr. 15 Pevnost v ohybu u nové a recyklované směsi TOPAZ SPECIÁL [2] Velmi důležitou vlastností jádrové směsi je její rozpadavost po odlití. Tato vlastnost rozhoduje o nutnosti použití čistících operací, z nichž některé mohou poškodit povrch odlitku. Dalším nepříznivým dopadem špatné rozpadavosti je nárůst výrobních nákladů, který je spojen s použitím dalších čistících operací. Jádrové směsi se zkoušenými pojivy se vyznačují velmi dobrou rozpadavostí po odlití, teplota termodestrukce je nižší než 400 C. Tato hodnota naznačuje vhodnost jádrové směsi pro použití při odlévání hliníkových slitin. Při porovnání metody PB s metodou CB je rozpadavost po odlití u metody PB lepší [2], [25]. Při testování technologických možností zkoumaných směsí byly nejprve všechny směsi použity při odlévání odlitků z hliníku. Směs byla použita jako formovací a následně i jako jádrová, bez dodatečného ochranného nátěru. Licí teplota použité slitiny AlSi8Cu3 byla 745 C. Při odlévání nedošlo k žádné deformaci jader a po odlití byla jádra zcela rozpadlá. V případě tohoto testu šlo o silnostěnné odlitky a jádra tak byla dostatečně prohřáta. Podobný test byl proveden i při odlévání litiny s lupínkovým grafitem. V tomto případě byl test proveden pouze s pojivem TOPAZ SPECIÁL. Licí teplota byla 1300 C a povrch jader a forem byl natřen grafitovým ochranným nátěrem. Při odlévání zkušebních odlitků došlo ke vzniku zálupů a výronků. Pro potlačení vzniku těchto slévárenských vad je nutné přidat do jádrové směsi další přísady [2]. Z pojiv TOPAZ SPECIÁL, KOŽNÍ KLIH K-2 byla postupně vyvinuta pojiva řady PB. Jedná se o pojivo PB 30, které vychází z pojiva KOŽNÍ KLIH K-2 a pojivo PB 50, které vychází z pojiva TOPAZ SPECÍAL. Další testy, při kterých byly testovány vlastnosti výše zmíněných pojiv řady PB, měly ověřit hlavně rozpadavost směsí při
25 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 25 odlévání hliníku a LLG, byly provedeny ve slévárně Metaz Týnec nad Sázavou a firmě Slévárna a modelárna Nové Ransko. Ve slévárně Metaz Týnec nad Sázavou byly odlity odlitky pomocí technologie nízkotlakého lití do kovové formy a ve firmě Slévárna a modelárna Nové Ransko byly pomocí gravitačního lití do bentonitových forem odlity odlitky z LLG. Ukázky odlitků jsou na obr. 16 a obr. 17 [29], [30]. Obr. 16 Odlitek z Al slitiny a jádro slévárna Metaz Týnec nad Sázavou [30] Obr. 17 Očištěné odlitky z LLG Slévárna a modelárna Nové Ransko [30] Z důvodu prokázání ekologické nezávadnosti technologie byla provedena analýza obsahu polyaromatickým uhlovodíků (PAU), organického uhlíku a spalitelné síry. Analýzu provádělo akreditované pracoviště. U všech zkoušených jádrových směsí (TOPAZ SPECIÁL, TOPAZ I a KOŽNÍ KLIH K-2) byly naměřené hodnoty obsahu PAU velmi nízké, některé byly nižší než citlivost měřícího zařízení. Podle vyhlášky
26 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 26 č. 341/2008 sb. spadá taková jádrová směs do třídy I, což ukazuje, že s deponiemi takového odpadu by neměl být zásadní problém. Dále byl analyzován obsah PAU v plynných výparech u vzorků s pojivem TOPAZ SPECIÁL. U některých složek plynných výparu byly hodnoty jejich obsahu opět nižší než citlivost měřící metody. Byla tedy prokázána celková ekologická nezávadnost technologie PB [2], [25] Ekonomická náročnost zavedení technologie Ve firmě Slévárna a modelárna Nové Ransko bylo, podle firemní kalkulace, provedeno ekonomické srovnání technologií PB, WB a CB. Srovnání cen výroby 100 kg jader je uvedeno v tab. 2. Z technologického a ekonomického srovnání vyplývá, že technologie PB je proti technologiím WB a CB výhodnější. Pro použití technologie PB není nutné investovat vysoké částky do nového zařízení. Pro vytvrzování jádrové směsi je možné použít stávající zařízení WB s přidáním zařízení na profukování horkým vzduchem, které výrazně zrychlí proces vytvrzování. Pořízení tohoto zařízení je finančně nenáročné. Náklady na zavedení technologie PB jsou tedy minimální [2], [30]. Tab. 2 Srovnání výrobních nákladů na 100 kg jader [30] Název technologie PB 30 PB 50 WB CB Cena za 100 kg jader [Kč] 142,70 144,41 316,35 291,38
27 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 27 4 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo sestavit přehled použití biogenních slévárenských jádrových pojiv při výrobě odlitků pro automobilový průmysl. Hlavním důvodem vývoje v této oblasti slévárenských pojiv je snaha vytvořit pojivo s vhodnými technologickými vlastnostmi, které bude zároveň splňovat normy pro ochranu přírody a životního prostředí. Automobilový průmysl se vyznačuje vysokými nároky na přesnost jader, odlitky jsou převážně ze slitin hliníku, z čehož vyplývá nižší teplota odlévaného kovu, jádra jsou tenkostěnná a vyráběná hromadně. Důležitými vlastnostmi takových jader je pevnost za zvýšených teplot, prodyšnost a dobrá rozpadavost po odlití i tenkostěnných odlitků, kdy dochází k menšímu prohřátí jádrové směsi od odlévaného kovu, nároky na správnou tepelnou degradaci směsi jsou tudíž vyšší. Zároveň je nutné, aby byla pojiva ekonomicky přijatelná, materiály snadno dostupné a zpracovatelné a celý proces výroby maximálně efektivní. Na základě těchto požadavků bylo vyvinuto pojivo GMBOND, které splňuje ekologické normy a nemá nepříznivý vliv na zdraví člověka. Pojivo bylo vyvinuto ve spolupráci společností General Motors a Hormel Foods Corporation a je využíváno při výrobě motorů ve společnosti General Motors. Další vhodná biogenní pojiva byla vyvinuta na Ústavu strojírenské technologie na VUT v Brně ve spolupráci s firmou TANEX. Vyvinutá pojiva TOPAZ SPECIÁL, TOPAZ I, KOZNÍ KLIH K-2 a z nich vycházející pojiva řady PB byla otestována z hlediska ekologické nezávadnosti a technologie výroby. Výsledky ukazují, že testovaná pojiva jsou ekologicky nezávadná a vhodná pro použití v automobilovém průmyslu. Biogenní pojiva mají z ekonomického, ekologického i technologického hlediska velký potenciál. Jsou schopny konkurovat i moderním anorganickým pojivům jako je INOTEC nebo CORDIS, která jsou také využívána v automobilovém průmyslu a vyznačují se ekologickou nezávadností. Jádra vyrobená za použití biogenních pojiv jsou vhodnou ekologickou alternativou ke stávajícím technologiím WB a CB s minimálními investicemi na změnu technologie.
28 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 28 5 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1] Co je slévárenství. Odbor Slévárenství [online]. [cit ]. Dostupné z: [2] CUPÁK, Petr. I organická pojiva mohou být ekologicky příznivá. Slévárenství. Svaz sléváren České republiky, 2012, LX(3-4), ISSN [3] Technika společnosti STOLLE. STOLLE-Továrna na výrobu strojů a slévárna [online]. [cit ]. Dostupné z: [4] Slévárenství. KELLER MSR-Pyrometry a infračervené teploměry [online]. [cit ]. Dostupné z: [5] Metalurgie. Žďas [online]. [cit ]. Dostupné z: [6] Proč odlitek. Alucast [online]. [cit ]. Dostupné z: [7] Aluminum Engine Blocks. Shelmet Precision Casting [online]. [cit ]. Dostupné z: [8] JELÍNEK, Petr. Anorganická pojiva si razí cestu do sléváren. Slévárenství. Svaz sléváren České republiky, 2012, LX(3-4), ISBN [9] GRÖNING, Peter a Carsten KUHLGATZ. Budoucnost pojivových systémů pro výrobu jader v regionu Německo. Slévárenství. Svaz sléváren České republiky, 2015, LXIII(1-2), ISSN
29 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 29 [10] HORÁČEK, Milan. Teorie slévání. Druhé. Brno: Nakladatelství Vysokého učení technického v Brně, ISBN [11] ŽÁK, Jan a Milan HORÁČEK. Základy strojírenské technologie: Část I: Slévání, tváření, svařování. Brno: Rektorát Vysokého učení technického v Brně, [12] JELÍNEK, Petr. Pojivové soustavy slévárenských formovacích směsí: Chemie slévárenských pojiv. Ostrava, ISBN [13] RUSÍN, Karel. Slévárenské formovací materiály: celost. vysokošk. učebnice pro skupinu stud. oborů strojírenství a ostatní kovodělná výroba. Praha: SNTL, 1991, 386 s. ISBN [14] Kaolinit. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [15] Illite. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [16] HORÁČEK, Milan. Formovací směsi-prezentace: I. Generace. [17] Cost Benefit Analysis for GMBOND. The American Foundry Society [online] [cit ]. Dostupné z: [18] Putting GMBOND to the Test. Foundry [online] [cit ]. Dostupné z:
30 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 30 [19] PARKER, David. Benefits of organic sand binders in the core making process. Foundry Trade Journal [online]. 2005, [cit ]. Dostupné z: [20] SANDERS, Greg. GMBOND The Sand Binder of the Future [online]. Environmental Protection Agency [cit ]. Dostupné z: [21] EASTMAN, Jeremy. Protein Based Binder Update: Performance Put to the Test. Modern Casting [online]. 2012, (říjen) [cit ]. Dostupné z: Based+Binder+Update%3a+Performance+Put+to+the+Test.-a [22] EASTMAN, Jeremy a Richard HERREID. Teksid and FATA Put GMBOND to the Test. Foundry. A Penton Publication, 2002, 130(9), [23] CUPÁK, Petr a Karel RUSÍN. Zkušenosti s výrobou a použitím jader s biogenním pojivem. Slévárenství. Svaz sléváren České republiky, 2006, LIV(1), ISSN [24] The GMBOND Sand Binder from Hormel. Indian Foundries [online]. GM BOND INDIA [cit ]. Dostupné z: [25] Seminář Ekologie a slévárenství: tematické zaměření: výklad legislativních změn v ČR, informace o nejaktuálnějším stavu v oblasti ochrany životního prostředí, předcházení nepříznivým dopadům na firmy: sborník přednášek. Brno: Česká slévárenská společnost - člen ČSVTS Praha, 1992, (23). [26] Kožní klih a technická želatina. TANEX [online]. [cit ]. Dostupné z:
31 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 31 [27] TOPAZ Speciál. TANEX [online]. [cit ]. Dostupné z: [28] CUPÁK, Petr. Studium biogenních pojiv [online]. Brno, 2011 [cit ]. Dostupné z: Dizertační práce. VUT Brno. Vedoucí práce Prof. Ing. Karel Rusín, DrSc. [29] ŠEBESTA, Pavel. Ovlivnění zbytkových pevností slévárenských jader s biogenním pojivem. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, s. Vedoucí diplomové práce Ing. Petr Cupák, Ph.D.. [30] CUPÁK, Petr. Proteinové pojivo - alternativa při výrobě odlitků. Digitovárna.cz [online]. MM publishing, s. r. o., 2014, (1) [cit ]. Dostupné z: [31] Citace.com [online]. Brno: citace.com, s.r.o. [cit ]. Dostupné z:
32 FSI VUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE List 32 6 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK Symbol Popis Jednotka CB Coldbox - CEPR Casting Emission Reduction Program - CO2 Chemická sloučenina oxid uhličitý - CT Chemicky vytvrzované směsi - GM General Motors - HB Hotbox - HF Hormel Foods Corporation - LLG Litina s lupínkovým grafitem - PAU Polyaromatické uhlovodíky - PB Protein Binder (proteinové pojivo) - SO2 Chemická sloučenina oxid siřičitý - WB Warmbox - 7 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Ukázka odlévání a některé součásti a výrobky vyrobené touto technologií... 8 Obr. 2 - Schéma formovací směsi Obr. 3 Kaolinit Obr. 4 Illit Obr. 5 Montmorillonit... Chyba! Záložka není definována. Obr. 6 Stroj na výrobu jader navržený pro pojivo GMBOND Obr. 7 Tvorba pojivového můstku Obr. 8 Postup výroby jádra s pojivem GMBOND Obr. 9 Porovnání rozpadavosti pojiva GMBOND a fenolické pryskyřice vytvrzované technologií CB Obr. 10 Emise při odlévání slitin hliníku Obr. 11 Emise při odlévání LLG Obr. 12 Ukázka pojiva dodávaného v drceném stavu TOPAZ SPECIÁL Obr. 13 Pevnost zkušebních směsí v ohybu Obr. 14 Jádro hlavy motoru Obr. 15 Pevnost v ohybu u nové a recyklované směsi TOPAZ SPECIÁL Obr. 16 Odlitek z Al slitiny a jádro slévárna Metaz Týnec nad Sázavou Obr. 17 Očištěné odlitky z LLG Slévárna a modelárna Nové Ransko SEZNAM TABULEK Tab. 1 Obsah složek v jádrové směsi Tab. 2 Srovnání výrobních nákladů na 100 kg jader... 26
33
TE1 slévání 2 /u12133
TE1 slévání 2 /u12133 Ing. Aleš Herman, Ph.D. Obsah přednášek: 1. Teoretická příprava, fyzikální, chemické a další aspekty technologie slévání 2. Vybrané metody výroby forem a odlévání, slitiny neželezných
TECHNOLOGIE I (slévání a svařování)
TECHNOLOGIE I (slévání a svařování) Přednáška č. 5: Druhy forem a jejich charakteristika. Výroba pískových forem, model modelová deska. Formovací směsi (ostřivo, pojivo, přísady, popř. voda). Pojiva I,
ODLÉVÁNÍ je způsob výroby polotovarů nebo součástí z kovů, případně jiných tavitelných materiálů.
1 SLÉVÁRENSTVÍ ODLÉVÁNÍ je způsob výroby polotovarů nebo součástí z kovů, případně jiných tavitelných materiálů. PRINCIP Tavenina se vlije nebo vtlačí do formy, jejíž dutina má tvar a velikost odlitku.
LITÍ DO PÍSKU (NETRVALÁ FORMA)
Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10; s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šíření a modifikace těchto materiálů. Děkuji Ing. D.
VODOU ROZPUSTNÁ SLÉVÁRENSKÁ POJIVA VYTVRZOVANÁ DEHYDRATACÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY VODOU ROZPUSTNÁ
Slévání. Ruční výroba forem. Pomůcky pro výrobu formy:
Slévání Podstata: Slévání je způsob výroby součástí, při kterém se roztavený kov nebo jiný materiál vlije do formy, jejíž dutina má tvar a velikost budoucího výrobku tzv. odlitku. Odléváním se vyrábějí
Mgr. Ladislav Blahuta
Mgr. Ladislav Blahuta Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada SLÉVÁRENSTVÍ,
ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE SLÉVÁRENSKÁ TECHNOLOGIE
Magisterský obor studia: SLÉVÁRENSKÁ TECHNOLOGIE Obor slévárenská technologie: Je zaměřen zejména na přípravu řídicích a technických pracovníků pro obor slévárenství, kteří mají dobré znalosti dalších
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY SROVNÁNÍ
STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE PŘEDNÁŠKA 7
STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE PŘEDNÁŠKA 7 Slévání postup výroby odlitků; Přesné lití - metoda vytavitelného modelu; SLÉVÁNÍ Je způsob výroby součástí z kovů nebo jiných tavitelných materiálů, při kterém se
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY MODERNÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE Ing. Petr Cupák STUDIUM BIOGENNÍCH POJIV STUDY OF BIOGENOUS BINDERS ZKRÁCENÁ VERZE DOKTORSKÉ PRÁCE OBOR VEDOUCÍ
SANAČNÍ A VÝPLŇOVÉ SMĚSI PŘIPRAVENÉ PRO KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY METANU VE VAZBĚ NA STARÁ DŮLNÍ DÍLA
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin SANAČNÍ A VÝPLŇOVÉ SMĚSI PŘIPRAVENÉ PRO KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY
strana PŘEDMLUVA ZÁKLADNÍ POJMY (Doc. Ing. Milan Němec, CSc.) SLÉVÁRENSTVÍ (Doc. Ing. Milan Němec, CSc.)
OBSAH strana PŘEDMLUVA 3 1. ZÁKLADNÍ POJMY (Doc. Ing. Milan Němec, CSc.) 4 1.1 Výrobní procesy ve strojírenské výrobě 4 1.2 Obsah technologie 6 1.2.1. Technologie stroj írenské výroby 7 1.3 Materiály ve
BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE SAMONASÁVACÍ ČERPADLO SELF-PRIMING PUMP DIPLOMOVÁ
některých případech byly materiály po doformování nesoudržné).
VYUŽITÍ ORGANICKÝCH ODPADŮ PRO VÝROBU TEPELNĚ IZOLAČNÍCH MALT A OMÍTEK UTILIZATION OF ORGANIC WASTES FOR PRODUCTION OF INSULATING MORTARS AND PLASTERS Jméno autora: Doc. RNDr. Ing. Stanislav Šťastník,
1 Druhy litiny. 2 Skupina šedých litin. 2.1 Šedá litina
1 Litina je nekujné technické železo obsahující více než 2% C a další příměsi, např. Mn, Si, P, S. Vyrábí se v kuplovnách ze surového železa, ocelového a litinového šrotu, koksu (palivo) a vápence (struskotvorná
Technologičnost konstrukce
Technologičnost konstrukce - přizpůsobení konstrukce dílu způsobu výroby a vlastnostem materiálu s cílem zajistit maximální efektivitu a kvalitu výroby - Do jisté míry rozhoduje konstruktér na základě
vlastností odlitků, zvláště pak na únavovou životnost. Jejich vliv Cena opravných prací těchto vad (připečeniny, zapečeniny) je
PREDICKCE E VZNIKU VAD TYPU PŘIPEČENIN A HLUBOKÝCH ZAPEČENIN E Ing. Ladislav Tomek, Ing. Vojtěch Kosour M2332-00 Slévárenská technologie PFM - Formovací materiály a ekologie HGS Technologie slévání I.
Metalurgie neželezných kovů Slévárenství Část 2 Ing. Vladimír Toman
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Metalurgie neželezných kovů Slévárenství Část 2 Ing. Vladimír Toman 1 Pro dále uvedené činnosti je charakteristické
TECHNOLOGIE I (slévání a svařování)
TECHNOLOGIE I (slévání a svařování) Přednáška č. 3: Slévárenské slitiny pro výrobu odlitků, vlastnosti slévárenských slitin, faktory ovlivňující slévárenské vlastnosti, rovnovážné diagramy. Autoři přednášky:
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY VODOU ROZPUSTNÁ
VODOU ROZPUSTNÁ SLÉVÁRENSKÁ POJIVA VYTVRZOVANÁ TEPLEM
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY VODOU ROZPUSTNÁ
N o v é p o z n a t k y o h l e d n ě p o u ž i t í R o a d C e m u d o s m ě s í s t u d e n é r e c y k l a c e
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ v PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ - ZKUŠEBNÍ LABORATOŘ Katedra silničních staveb Thákurova 7, PSČ 116 29 Praha 6 ODBORNÁ LABORATOŘ OL 136 telefon 224353880 telefax 224354902, e-mail:
VODOU ROZPUSTNÁ SLÉVÁRENSKÁ POJIVA VYTVRZOVANÁ OHŘEVEM
VODOU ROZPUSTNÁ SLÉVÁRENSKÁ POJIVA VYTVRZOVANÁ OHŘEVEM WATER-SOLUBLE FOUNDRY BINDERS WITH HEAT HARDENING BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR JIŘÍ ČERNOHOUS VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Ing.
POROVNÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH, EKOLOGICKÝCH A EKONOMICKÝCH VLASTNOSTÍ RŮZNÝCH POJIVOVÝCH SYSTÉMŮ FORMOVACÍCH SMĚSÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY POROVNÁNÍ
KONSTRUKČNÍ NÁVRH PŘÍPRAVKŮ PRO ZMĚNU VÝROBNÍHO POSTUPU TLAKOVÝCH ZÁSOBNÍKŮ COMMON RAIL
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
OSTŘIVA SLÉVÁRENSKÝCH FORMOVACÍCH SMĚSÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY OSTŘIVA
CASTING HAND PRODUCTION USING MOULDS
Second School Year CASTING HAND PRODUCTION USING MOULDS 1. Casting Casting is a production method for complicated components. A melted metal or other material is casted into a mould. There are two basic
Tabulka Analýza přímých nákladů
Tabulka 3.1 - Analýza přímých nákladů Přímé náklady jsou náklady přímo zjistitelné měřením nebo vážením na kalkulační jednici (v tab. 3.1 bez odpisů ). Tabulka 3.1 a Naměřené hodnoty nákladových druhů
PROBLEMATICKÉ SVAROVÉ SPOJE MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ
PROBLEMATICKÉ SVAROVÉ SPOJE MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ doc. Ing. Petr Mohyla, Ph.D. Fakulta strojní, VŠB TU Ostrava 1. Úvod Snižování spotřeby fosilních paliv a snižování škodlivých emisí vede k
TECHNOLOGIE I (slévání a svařování)
TECHNOLOGIE I (slévání a svařování) Přednáška č. 1: Úvod - Charakteristika slévárenství (hutní, výroba tvarových součástí), význam slévárenství v rámci netřískových technologií. Slévárenská výroba a její
Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.
2. OBSAH A CÍL DISERTAČNÍ PRÁCE 3. TEORETICKÁ ČÁST...
1. ÚVOD...... 5 2. OBSAH A CÍL DISERTAČNÍ PRÁCE... 6 3. TEORETICKÁ ČÁST... 7 3.1 Popis formovacích směsí... 7 3.2 Vybrané pojivové směsi a jejich vliv na životní prostředí a hygienu práce... 7 3.2.1 Metoda
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY OCELOVÁ KONSTRUKCE HALY STEEL STRUCTURE OF A HALL
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES OCELOVÁ KONSTRUKCE
Zvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.24 Zateplování budov minerálními deskami
Materiálové listy Datum vydání: Slévárenské formovací a pomocné materiály
Slévárenské formovací a pomocné materiály Obsah 1 OBB Sand E olejem vázána jemná formovací směs 2 OBB Sand S olejem vázána nejjemnější formovací směs 3 Formpuder formovací pudr - dělící prostředek 4 Dikaflex
VLIV MLETÍ ÚLETOVÉHO POPÍLKU NA PRŮBĚH ALKALICKÉ AKTIVACE
VLIV MLETÍ ÚLETOVÉHO POPÍLKU NA PRŮBĚH ALKALICKÉ AKTIVACE INFLUENCE OF GRINDING OF FLY-ASH ON ALKALI ACTIVATION PROCESS Rostislav Šulc 1 Abstract This paper describes influence of grinding of fly - ash
Problematika filtrace odlitků. Petr Procházka, Keramtech s.r.o. Žacléř
Problematika filtrace odlitků Petr Procházka, Keramtech s.r.o. Žacléř Historie filtrace Nečistoty vnikající do odlitku spolu s kovovou taveninou byly od počátku velkým problémem při odlévání odlitků a
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VÍCEÚČELOVÁ SPORTOVNÍ HALA MULTI-FUNCTION SPORTS HALL
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES VÍCEÚČELOVÁ SPORTOVNÍ
LITÍ POD TLAKEM. Slévárenství
Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10; s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šíření a modifikace těchto materiálů. Děkuji Ing. D.
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství Ústav fyzikálního inženýrství Akademický rok: 2013/2014 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE student(ka): Jakub Kuba který/která studuje v bakalářském studijním
7.7. Netvarové žáromateriály
7.7. Netvarové žáromateriály Podle ČSN EN 1402-1 Směsi schopné zpracování do různých tvarů Žárovzdorné materiály tvarové netvarové hutné izolační izolační hutné Hlinitokřemičité = kyselé Zásadité do 7%
JEMNOZRNNÉ BETONY S ČÁSTEČNOU NÁHRADOU CEMENTU PŘÍRODNÍM ZEOLITEM
JEMNOZRNNÉ BETONY S ČÁSTEČNOU NÁHRADOU CEMENTU PŘÍRODNÍM ZEOLITEM Pavla Rovnaníková, Martin Sedlmajer, Martin Vyšvařil Fakulta stavební VUT v Brně Seminář Vápno, cement, ekologie, Skalský Dvůr 12. 14.
ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala
ÚPRAVA VODY V ENERGETICE Ing. Jiří Tomčala Úvod Voda je v elektrárnách po palivu nejdůležitější surovinou Její množství v provozních systémech elektráren je mnohonásobně větší než množství spotřebovaného
POJIVÉ VLASTNOSTI POPÍLKU ZE SPALOVNY KOMUNÁLNÍHO ODPADU BINDING PROPERTIES OF FLY ASH FROM MUNICIPAL SOLID WASTE INCINERATOR
POJIVÉ VLASTNOSTI POPÍLKU ZE SPALOVNY KOMUNÁLNÍHO ODPADU BINDING PROPERTIES OF FLY ASH FROM MUNICIPAL SOLID WASTE INCINERATOR Pavla Rovnaníková 1), Žaneta Průdková 2) 1) Stavební fakulta VUT v Brně 2)
Druhy ocelí, legující prvky
1 Oceli druhy, použití Ocel je technické kujné železo s obsahem maximálně 2% uhlíku, další příměsi jsou křemík, mangan, síra, fosfor. Poslední dva jmenované prvky jsou nežádoucí, zhoršují kvalitu oceli.
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ KATEDRA MATERIÁLŮ A STROJÍRENSKÉ METALURGIE 1. semestrální práce: Formovací materiály Školní rok : 2013/2014 Vypracoval : Os. číslo : Radek Veselý S12B0369P
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MACHINE AND INDUSTRIAL DESIGN DESIGN PC MONITORU
Změny materiálového mixu produkce českého slévárenství flexibilita odvětví na požadavky trhu
Změny materiálového mixu produkce českého slévárenství flexibilita odvětví na požadavky trhu Z-Messe / intec 2017 Lipsko Ing. Josef Hlavinka Josef Hlavika Faktory ovlivňující slévárenskou výrobu Kam kráčíš
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY STUDIE TURBÍNY S VÍŘIVÝM OBĚŽNÝM KOLEM STUDY OF TURBINE WITH SIDE CHANNEL RUNNER
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE STUDIE TURBÍNY S VÍŘIVÝM OBĚŽNÝM KOLEM STUDY
APLIKACE NETVAROVÝCH ŽÁROVZDORNÝCH MATERIÁLŮ NA BÁZI UHLÍKU V PODMÍNKÁCH SLÉVÁRNY TAFONCO KOPŘIVNICE. Ladislav KUČERA
APLIKACE NETVAROVÝCH ŽÁROVZDORNÝCH MATERIÁLŮ NA BÁZI UHLÍKU V PODMÍNKÁCH SLÉVÁRNY TAFONCO KOPŘIVNICE Ladislav KUČERA Seeif Ceramic, a.s., Rájec Jestřebí, ladislav.kucera@ceramic.cz Abstrakt V referátu
Identifikace zkušebního postupu/metody PP 621 1.01 (ČSN ISO 9556, ČSN ISO 4935) PP 621 1.02 (ČSN EN 10276-2, ČSN 42 0525)
List 1 z 9 Pracoviště zkušební laboratoře: Odd. 621 Laboratoř chemická, fázová a korozní Protokoly o zkouškách podepisuje: Ing. Karel Malaník, CSc. ředitel Laboratoří a zkušeben Ing. Vít Michenka zástupce
HLINÍK A JEHO SLITINY
HLINÍK A JEHO SLITINY Označování hliníku a jeho slitin dle ČSN EN a) Označování hliníku a slitin hliníku pro tváření dle ČSN EN 573-1 až 3 Tyto normy platí pro tvářené výrobky a ingoty určené ke tváření
NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS
NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE Ing. Stanislav HONUS ORGANICKÝ MATERIÁL Spalování Chemické přeměny Chem. přeměny ve vodním prostředí Pyrolýza Zplyňování Chemické Biologické Teplo
VLIV TECHNOLOGICKÝCH POCHODŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
VLIV TECHNOLOGICKÝCH POCHODŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Komplex otázek a problémů Největší znečisťovatel průmysl a energetika. Řešení od počátku (systematické a komplexní): optimální volba vhodných technologických
KOAGULAČNÍ PROCESY PŘI ÚPRAVĚ POVRCHOVÉ VODY
UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ KATEDRA CHEMICKÉHO INŽENÝRSTVÍ KOAGULAČNÍ PROCESY PŘI ÚPRAVĚ POVRCHOVÉ VODY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE AUTOR PRÁCE: VEDOUCÍ PRÁCE: Jiří Vašíř Ing. Hana Jiránková,
42 28XX nízko středně legované oceli na odlitky odlévané jiným způsobem než do pískových forem 42 29XX vysoko legované oceli na odlitky
Oceli na odlitky Oceli třídy 26: do 0,6 % C součásti elektrických strojů, ložiska vozidel, armatury a součásti parních kotlů a turbín, na součásti spalovacích motorů Oceli tříd 27 a 28: legovány Mn a Si,
BEZCEMENTOVÝ BETON S POJIVEM Z ÚLETOVÉHO POPÍLKU
Sekce X: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx BEZCEMENTOVÝ BETON S POJIVEM Z ÚLETOVÉHO POPÍLKU Rostislav Šulc, Pavel Svoboda 1 Úvod V rámci společného programu Katedry technologie staveb FSv ČVUT a Ústavu skla
Odpad z výroby minerální vlny a možnosti jeho využití do betonové směsi
Odpad z výroby minerální vlny a možnosti jeho využití do betonové směsi Ing. Ivana Chromková, Ing. Pavel Leber, Ing. Oldřich Sviták Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s., Brno, e-mail: chromkova@vustah.cz,
Obr. 4.1: Schéma oběhu formovací směsi Slévárna A
Obr. 4.1: Schéma oběhu formovací směsi Slévárna A regenerační jednotka vagón zásobník regenerovaného zásobník nového suška hromada kolej venkovní skládka směšovací nádoba vytloukání odlitků zásobníky nad
J. Kubíček FSI Brno 2018
J. Kubíček FSI Brno 2018 Fosfátování je povrchová úprava, kdy se na povrch povlakovaného kovu vylučují nerozpustné fosforečnany. Povlak vzniká reakcí iontů z pracovní lázně s ionty rozpuštěnými z povrchu
NOVÉ VÝROBNÍ TECHNOLOGIE VYBRANÝCH JAKOSTÍ SE ZAMĚŘENÍM NA SNÍŽENÍ VÝROBNÍCH NÁKLADŮ
NOVÉ VÝROBNÍ TECHNOLOGIE VYBRANÝCH JAKOSTÍ SE ZAMĚŘENÍM NA SNÍŽENÍ VÝROBNÍCH NÁKLADŮ a Miloš MASARIK, b Libor ČAMEK, a Jiří DUDA, a Zdeněk ŠÁŇA a EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a. s., Štramberská 2871/47, Czech
Sada 1 Technologie betonu
S třední škola stavební Jihlava Sada 1 Technologie betonu 07. Chemické složení cementu Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona:
VLIV PŘÍSADY LICOMONT BS 100 NA VYBRANÉ VLASTNOSTI ASFALTOVÝCH POJIV INFLUENCE OF ADDITIVE LICOMONT BS 100 UPON PROPERTIES OF BITUMINOUS BINDERS
VLIV PŘÍSADY LICOMONT BS 100 NA VYBRANÉ VLASTNOSTI ASFALTOVÝCH POJIV INFLUENCE OF ADDITIVE LICOMONT BS 100 UPON PROPERTIES OF BITUMINOUS BINDERS Ing. Eva Králová, ECT, s.r.o. Praha Ing. Josef Štěpánek,
Obloukové svařování wolframovou elektrodou v inertním plynu WIG (TIG) - 141
Obloukové svařování wolframovou elektrodou v inertním plynu WIG (TIG) - 141 Při svařování metodou 141 hoří oblouk mezi netavící se elektrodou a základním matriálem. Ochranu elektrody i tavné lázně před
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES PŘEPOČET A VARIANTNÍ
Teplárenská struska a její využití jako náhrada drobného kameniva
Teplárenská struska a její využití jako náhrada drobného kameniva Ing. Ivana Chromková 1, Ing. René Čechmánek 1, Lubomír Zavřel 1 Ing. Jindřich Sedlák 2, Ing. Michal Ševčík 2 1 Výzkumný ústav stavebních
- Máte před sebou studijní materiál na téma KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN, který obsahuje nejdůležitější fakta z této oblasti. - Doporučuji také prostudovat příslušnou kapitolu v učebnici PŘEHLED STŘEDOŠKOLSKÉ
ELEKTROLÝZA. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 13. 3. 2012. Ročník: osmý
Autor: Mgr. Stanislava Bubíková ELEKTROLÝZA Datum (období) tvorby: 13. 3. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemické reakce 1 Anotace: Žáci se seznámí s elektrolýzou. V rámci
VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA.
VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA. Petr Tomčík a Jiří Hrubý b a) VŠB TU Ostrava, Tř. 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava, ČR b) VŠB TU Ostrava, Tř. 17. listopadu 15,
Vodík CH_103_Vodík Autor: PhDr. Jana Langerová
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
CHEMIE - Úvod do organické chemie
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vzdělávací okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace SŠHS Kroměříž CZ.1.07/1.5.00/34.0911
Nauka o materiálu. Přednáška č.12 Keramické materiály a anorganická nekovová skla
Nauka o materiálu Přednáška č.12 Keramické materiály a anorganická nekovová skla Úvod Keramika a nekovová skla jsou ve srovnání s kovy velmi křehké. Jejich pevnost v tahu je nízká a finálnímu lomu nepředchází
příprava povrchů pod organické povlaky (nátěry, plastické hmoty, pryžové vrstvy apod.) odstraňování korozních produktů odstraňování okují po tepelném
J. Kubíček FSI 2018 příprava povrchů pod organické povlaky (nátěry, plastické hmoty, pryžové vrstvy apod.) odstraňování korozních produktů odstraňování okují po tepelném tváření a tepelném zpracování odstraňování
METALOGRAFIE II. Oceli a litiny
METALOGRAFIE II Oceli a litiny Slitiny železa, uhlíku a popřípadě dalších prvků se nazývají oceli a litiny. Oceli jsou slitiny železa obsahující do 2,14 hm. % uhlíku, litiny s obsahem uhlíku nad 2,14 hm.
Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 23-41-M/01 Strojírenství Předmět: STROJÍRENSKÁ
Skupina oborů: Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství (kód: 21) Týká se povolání: Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 3
Tavič (kód: 21-011-H) Autorizující orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Skupina oborů: Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství (kód: 21) Týká se povolání: Slévač Kvalifikační úroveň NSK
Strojírensko-metalurgická skupina ODLITKY A VÝKOVKY. Ocelové odlitky Litinové odlitky Zápustkové výkovky
Strojírensko-metalurgická skupina ODLITKY A VÝKOVKY Ocelové odlitky Litinové odlitky Zápustkové výkovky SLÉVÁRNY A KOVÁRNA Naši slévárenskou a kovárenskou produkci zajišťují dvě slévárny a jedna kovárna
UNITHERM, s.r.o. Tepelná technika. Slévárna. Písková slévárna. Kokilová slévárna
UNITHERM, s.r.o. Slévárna Tepelná technika Písková slévárna Kokilová slévárna Založení společnosti 6. 3. 1991 Prodej tepelné techniky (DANFOSS, CLORIUS, KAMSTRUP). Projektování energocenter. 1995 Společnost
PŘEPOČET KOTLE PŘI DÍLČÍM VÝKONU
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE PŘEPOČET KOTLE PŘI DÍLČÍM VÝKONU RECALCULATION
SLEDOVÁNÍ AKTIVITY KYSLÍKU PŘI VÝROBĚ LITINY S KULIČKOVÝM GRAFITEM
86/18 ARCHIWUM ODLEWNICTWA Rok 2006, Rocznik 6, Nr 18 (2/2) ARCHIVES OF FOUNDRY Year 2006, Volume 6, N o 18 (2/2) PAN Katowice PL ISSN 1642-5308 SLEDOVÁNÍ AKTIVITY KYSLÍKU PŘI VÝROBĚ LITINY S KULIČKOVÝM
Druh Jednosložková epoxidová pryskyřice s obsahem vytvrzovacího systému se zvýšenou lepivostí
Použití Epoxidová pryskyřice ve formě fólie určená pro patentovanou Letoxit Foil Technologii (LF Technology), což je technologie suché laminace, která je zvláště vhodná pro výrobu laminátových struktur
ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat
Briketované ztekucovadlo rafinačních strusek (briketovaná syntetická struska)
Briketované ztekucovadlo rafinačních strusek (briketovaná syntetická struska) Briketované ztekucovadlo rafinačních strusek je vyrobeno ze směsi korundového prášku, dolomitu a dalších přísad. Používá se
BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY SROVNÁNÍ
Vzhled Pryskyřice má formu zelené průsvitné folie síly 0,1 0,7 mm (dle přání zákazníka), pružné a tvárné při pokojové či zvýšené teplotě.
Použití Epoxidová pryskyřice ve formě fólie určená pro patentovanou Letoxit Foil Technologii (LF Technology), což je technologie suché laminace, která je zvláště vhodná pro výrobu laminátových struktur
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF WATER STRUCTURES STUDIE MVE V LOKALITĚ PARDUBICE SVÍTKOV STUDY
Kalení Pomocí laserového paprsku je možné rychle a kvalitně tepelně zušlechtit povrch materiálu až do hloubek v jednotkách milimetrů.
Kalení Pomocí laserového paprsku je možné rychle a kvalitně tepelně zušlechtit povrch materiálu až do hloubek v jednotkách milimetrů. Výhody laserového kalení: Nižší energetická náročnost (kalení pouze
SEZNAM TÉMAT K ÚSTNÍ PROFILOVÉ ZKOUŠCE Z TECHNOLOGIE
SEZNAM TÉMAT K ÚSTNÍ PROFILOVÉ ZKOUŠCE Z TECHNOLOGIE Školní rok: 2012/2013 Obor: 23-44-L/001 Mechanik strojů a zařízení 1. Základní vlastnosti materiálů fyzikální vlastnosti chemické vlastnosti mechanické
Využití teplárenské strusky pro výrobu betonového zboží
Využití teplárenské strusky pro výrobu betonového zboží Ing. Ivana Chromková 1, Ing. René Čechmánek 1, Lubomír Zavřel 1 Ing. Jindřich Sedlák 2, Ing. Michal Ševčík 2 1 Výzkumný ústav stavebních hmot,a.s.,
Nové trendy v konstrukci pístů spalovacích motorů z hlediska tribologie
Tribologie Nové trendy v konstrukci pístů spalovacích motorů z hlediska tribologie (Prezentace přehledového článku) Autor práce: Vedoucí práce: Pavel Chlup prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D. Obsah 1. Tření
RYCHLOŘEZNÉ NÁSTROJOVÉ OCELI
RYCHLOŘEZNÉ NÁSTROJOVÉ OCELI Významnou složkou nabídky nástrojových ocelí společnosti Bohdan Bolzano s.r.o. jsou nástrojové oceli rychlořezné, vyráběné jak konvenčně, tak i metodou práškové metalurgie.
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to
VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM
VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM VŠB Technická univerzita Ostrava EMISNÉ ZAŤAŽENIE ŽIVOTNÉHO PROSTREDIA, 11. 12. 06. 2015 Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Stručně o VEC Založeno roku 1999 pracovníky z Katedry energetiky
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA STROJNÍ Katedra strojírenské technologie SLEDOVÁNÍ PLYNATOSTI VYBRANÝCH JÁDROVÝCH A FORMOVACÍCH SMĚSÍ
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA STROJNÍ Katedra strojírenské technologie Studijní program M 2301 Strojní inženýrství Studijní obor 2303T002 Strojírenská technologie Zaměření - Strojírenská metalurgie
Vliv mikrolegování oceli dle ČSN 412050 na mechanické vlastnosti. Ludvík Martínek, Martin Balcar, Pavel Fila, Jaroslav Novák, Libor Sochor
Vliv mikrolegování oceli dle ČSN 412050 na mechanické vlastnosti Ludvík Martínek, Martin Balcar, Pavel Fila, Jaroslav Novák, Libor Sochor Abstrakt Při tváření ingotů volným kováním docházelo ke vzniku
Definice : polotovar je nehotový výrobek určený k dalšímu zpracování. Podle nových předpisů se nazývá předvýrobek.
Polotovary Definice : polotovar je nehotový výrobek určený k dalšímu zpracování. Podle nových předpisů se nazývá předvýrobek. Výroba : výchozí materiál ( dodávaný ve formě housek, ingotů, prášků ) se zpracovává
BIOLOGICKÉ LOUŽENÍ KAMÍNKU Z VÝROBY OLOVA
BIOLOGICKÉ LOUŽENÍ KAMÍNKU Z VÝROBY OLOVA Dana Krištofová,Vladimír Čablík, Peter Fečko a a) Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava Poruba, ČR, dana.kristofova@vsb.cz
VÝROBA MASIVNÍCH OCELOVÝCH ODLITKŮ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY VÝROBA MASIVNÍCH