Výroční zpráva za rok 2008

Transkript

1 Česká speleologická společnost ZO 6-28 Babická speleologická skupina Výroční zpráva za rok 2008 OBSAH: 1. ZPRÁVA O ČINNOSTI VÝBORU A ČLENSKÉ ZÁKLADNĚ ZPRÁVA O PRŮZKUMNÉ A VÝZKUMNÉ ČINNOSTI... 2 J.Č ZÁVRT Č. 12 ZADNÍ POLE...3 J.Č BABICKÁ JESKYNĚ...4 J.Č OLEJNÍČKŮV KOMÍN...6 J.Č VĚTRNÁ PROPAST...7 J.Č KRVÁK DALŠÍ SPOLUPRÁCE S JINÝMI ORGANIZACEMI...12 JASKYNIARSKY TÝŽDEŇ SSS...12 INTERNETOVÉ STRÁNKY...12 ZÁKLADNA

2 1. Zpráva o činnosti výboru a členské základně Členská základna ZO v roce 2008: Ladislav Blažek předseda Martin Suchomel místopředseda Petra Holubcová hospodář Jan Morávek člen výboru Ing. Petr Vodák člen výboru Ing. Štěpán Gabriel Jaroslav Holický Josef Jahoda Jana Marečková Ing. Jaroslav Šanda Zdenek Stloukal Na minulé výroční členské schůzi přestoupila do naší ZO Jana Marečková ze ZO 6-14 Suchý žleb. Stav členské základny zůstal po celý zbytek roku 2008 nezměněn. K měla naše ZO 11 řádných členů. V průběhu roku se výbor ZO scházel dle aktuálních potřeb. Příjmy a výdaje za rok 2008 jsou uvedeny v samostatné zprávě hospodáře ZO. 2. Zpráva o průzkumné a výzkumné činnosti Hlavním těžištěm činnosti byla podobně jako v minulých letech j. Větrná propast v níž se uskutečnila většina podzemních akcí. Nejrozsáhlejší činnost na povrchu se odehrávala kolem zabezpečení vchodu do Babické jeskyně. Dále byla zabezpečena šachta závrtu Krvák novým ochranným povalem a na lokalitě byl uskutečněn napouštěcí pokus. V j. Olejníčkův komín proběhlo vyčištění šachty spojené s napouštěcím pokusem. 2

3 J.č Závrt č. 12 Zadní pole Do této jeskyně bylo uskutečněno několik exkurzí převážně za účelem lokalizace místa možného propojení s Větrnou propastí. Kdysi zde byla úspěšně provedena kouřová zkouška mezi Kalcitkou ve Větrné propasti a Krystalkou ve Dvanáctce a Jan Morávek v minulosti několikrát zmínil akustickou spojitost. Po několika provolávacích pokusech bylo lokalizováno místo ve Dvanáctce poblíž Krystalové chodby. Budoucí spojnice mezi jeskyněmi byla pojmenována Honzíkova cesta a práce na ní byly zahájeny ve směru z Větrné propasti. Existence této spojky by kromě propojení jeskyní v jeden celek výrazně usnadnila přístup do Dvanáctky přes Větrnou propast. Obnova činností ve Dvanáctce a zejména těžby v Propasti II se stává atraktivní i vzhledem k poloze dna propasti vůči částem Větrné propasti za Sifonem III nachází se půdorysně pod Propastí II. 3

4 J.č Babická jeskyně V roce 2008 se naplno rozjely práce zaměřené na zabezpečení vstupního portálu Babické jeskyně. Ten byl již delší dobu zavalen opadanými bloky ze skalky a samotná vrátka byla vylomena a poničena. Nejprve proběhlo odtěžení odvalu před vstupem a odtěžení kamenů opadaných ze skalky nad vstupem do jeskyně. Následným odkopáním hlíny do hloubky 180 cm vzniknul terénní zářez ke zbudování přístupové štoly. Po svaření masivní lichoběžníkové ocelové konstrukce byla vstupní štola dotvořena důlními betonovými pažnicemi a obsypána vytěženým materiálem. Vyústění štoly na povrch bylo provedeno šachtičkou z betonové tenkostěnné skruže. Z okraje skalky bylo odstraněno torzo stromu, které hrozilo pádem. V následujícm roce zbývá dosypat sesedlá místa nad štolou a osadit šachtičku uzávěrou a žebříkem pro pohodlný přístup. Bude též doplněna informační tabulka pro případné zájemce o exkurzi nebo potenciální nové speleology. V průběhu roku proběhlo několik lehkých exkurzí s potenciálními zájemci o speleologii a jedna fotodokumentační akce pro doplnění snímků na skupinové internetové stránky. 4

5

6 J.č Olejníčkův komín Na Olejníčkově komíně neprobíhá od jeho zaskružování v roce 2000 žádný průzkum. Jeskyně je přístupná pouze pomocí jednolanové techniky. Revizní návštěva jeskyně v tomto roce byla spojena s napouštěcím pokusem. Cílem pokusu bylo zjistit jak rychle bude schopen Olejníčkův komín odvádět načerpanou vodu do podzemí. Dno lokality bylo zaříceno v hloubce kolem 13 m, asi 2 metry pod puklinou která komín svisle protíná. V spodní části bylo nahromaděno dřevo naházené vstupní skruží turisty a dětmi. Koncentrace oxidu uhličitého pod vstupní skruží výrazně přesahovala dvě procenta a vzrůstala směrem ke dnu zasypanému tlejícím dřevem. Během napouštěcího pokusu bylo do Olejníčkova komínu načerpáno celkem 18 m krychlových vody. Voda během několika minut klesla po úroveň pukliny v hloubce 11m, od této úrovně již hladina klesala velmi pomalu. Jeskyně byla naštěstí vyvětrána proudem vzduchu vytvořeným padající vodou a po napouštěcím pokusu bylo tím pádem pod skruží o poznání lepší ovzduší. Směrem ke dnu koncentrace vzrůstala ke dvěma procentům. Při další akci bylo dno jeskyně pomocí lana, kladky a trojnožky vyčištěno od větví a kmenů. Jeskyně je čistá do hloubky asi 13 m. Obr.: Dno Olejníčkova komína během napouštěcího pokusu. 6

7 J.č Větrná propast Ve Větrné propasti jsme se soustředili převážně na část jeskyně za Sifonem III a ke konci roku také na propojení jeskyně s nedalekým Závrtem č. 12 Zadní pole. V Sifonu III bylo prováděno rozplavování sedimentů a rozšiřování jeho kolene na průlezný rozměr a bylo zde také instalováno stabilní čerpadlo. Díky propracované pevné elektroinstalaci a čerpacímu systému je možné čerpat Sifon I do Sifonu III a také objem Sifonu III do nových prostor za ním. K usnadnění sestupu do Sifonu III byl instalován skládaný žebřík vyrobený Honzou Morávkem a v koleni sifonu byl na plocho položen další žebřík pro pohodlnější průlez do nových části jeskyně. Obr. vlevo: pohled do Křížového komína z prvního lanového mezikotvení. Obr. vpravo: tenká čára v levé části 3D snímku ukazuje prostorový vztah komína vůči zbytku Větrné propasti. Během letních měsíců byl dvojicí Martin Suchomel a Ladislav Blažek v průběhu dvou lezeckých akcí dosažen vršek tzv. Křížového komína a objeven fragment horizontálního patra chodby končící zátkou ze zasedimentovaných bloků. Zatímco na další akci byl lezeckou dvojicí vyloučen další postup v komínu směrem vzhůru, na konci chodby byla Jaroslavem Šandou vyhloubena metr hluboká sonda v sedimentech. Na jejím dně se již rýsovala volná prostora ve škvírách kolem obkopaného skalního bloku utrženého ze stropu chodby. 7

8 Při další akci byl touto trojicí blok skály odstraněn a byla objevena Švestková propast. Pojmenování prostory vzešlo z přítomnosti četných jader peckovic. Ta s největší pravděpodobností pocházejí ze závrtu Kovářák, který byl v minulosti zavážen odpadem z místní pálenice. Obr.: Pecky hojně uvízlé na stěnách nově objevených prostor daly jméno Švestkové propasti a Švestkovému komínu. Dále byl vylezen Švestkový komín nad Švestkovou propastí, uzavírající se bohužel opět do neprůlezná. Byla také prokopána nenápadná chodbička ze dna Švestkové propasti, která po několika metrech přešla ve vertikální stupeň s odtokovým kanálkem a o něco výše položeným náznakem dalšího pokračování. Ani zde jsme však nepostoupili o více než pár metrů. Další perspektiva ve Větrné propasti se rýsuje v odtokové části pod Křížovým komínem, do níž sestoupil L. Blažek. Ve velmi těsné úžině pokračující ze dna Křížového komína narazil v hloubce cca. 8 m na vodní hladinku, zřejmě další sifon. O objevech byl zpracován článek pro chystaný sborník Speleofórum 2009, který je přílohou této výroční zprávy. 8

9

10 J.č Krvák Na Krvavém závrtu v roce 2008 neproběhla žádná těžební akce z důvodu plné zaměstnanosti pracemi za Sifonem III ve Větrné propasti. Byl však rozebrán starý ztrouchnivělý poval nad šachtou a nahrazen povalem novým s odklápěcím poklopem z dřevěných desek. Dne 11. července na lokalitě také proběhl díky spolupráci se Sborem dobrovolných hasičů obce Babice nad Svitavou napouštěcí pokus zaměřený na potvrzení domnělého propojení z. Krvák s j. Větrná propast. Povrchová skupina pod vedením Romana Uhra načerpala rychlostí 17 l/s celý objem cisterny CAS 32 Tatra T148 (6 kubických metrů vody) do šachty závrtu a podzemní skupina (Blažek, Suchomel, Šanda) dle dohodnutého harmonogramu sledovala očekávaný přítok vody ve Větrné propasti za Sifonem I. Původní očekávání přítoku vody z komína nad Nedělní chodbou se nepotvrdilo. Avšak během cca. tří minut od začátku čerpání začala voda přitékat do zadní části propasti Bílá tma úzkou tektonickou puklinou. Proud s vydatností v úvodních minutách do 3 l/s postupně slábnul a po cca 15 minutách ustal. Voda bez problému dále odtekla Sračkometem, což opodstatňuje záměr pustit se v budoucnu do jeho překonání. 10

11 Obr.: Přítok vody vpuštěné do Krváku se objevil v Bílé tmě ve Větrné propasti. Samotná šachta Krvavého závrtu bude vyžadovat úpravu bočních stěn a osazení skružemi do hloubky nejméně 8 metrů. Tento krok byl v roce 2008 odkládán z důvodu finanční, ale i personální náročnosti. V roce 2009 je však tato lokalita výzvou pro všechny, kteří si chtějí užít tahání okovů na cestě za rozšiřující se puklinou v hloubce 16 metrů, kterou jsme v roce 2006 dočasně opustili. 11

12 3. Další Spolupráce s jinými organizacemi V závěru roku 2008 byla provedena revize uzávěry jeskyně č. 4 na Stránské skále. Tuto lokalitu zabezpečili členové Babické skupiny v roce 2004 uzamykatelným ocelovým poklopem ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Jednalo se o návrh řešení odolávajícího častému a intenzivnímu útoku vandalů. Od roku 2004 uzávěra i přes odehnuté rohy poklopu a zničený zámek plnila funkci. Správa CHKO MK, pod kterou správa jeskyně formálně přešla, kontaktovala Babickou skupinu kvůli pomoci s odemknutím jeskyně a jejím opětovným zabezpečením. Na poklopu jeskyně byly provedeny úpravy a výměna zámku. Martin Suchomel a Jana Marečková se zúčastnili expedice ZO ČSS 6-14 Suchý žleb do pohoří Orjen v Černé Hoře. Jaskyniarsky týždeň SSS Ve dnech srpna 2008 se zúčastnili členové Babické skupiny tradiční speleologické akce Slovenské speleologické společnosti Jaskyniarského týždňa. Tentokráte se krátkodobým domovem pro jeskyňáře stalo stanové městečko ve Višňové v Čachtickém krasu. Zde jsme se zapojili spolu s dalšími moravskými i slovenskými speleology do těžební akce na lokalitě Fosilná vyvieračka. Pod vedením Ivana Demoviče bylo vytěženo bylo několik desítek vozíků sedimentu. Ladislav Blažek se jako lezec podílel na umístění vysílací antény k povrchovému zaměření komína v koncových partiích Čachtickej jaskyně (Cesta za Slnkom). Měření radiomajákem prováděli Lída a Tomáš Ondrouchovi (Brtníci) z Pustožlebské skupiny. Cílem bylo na povrchu označit místo pro potenciální novou šachtu do obtížně přístupných partií. Komín byl úspěšně zaměřen, dno komína se nachází přibližně v hloubce 30 m pod povrchem. Exkurzně byly navštíveny jeskyně Hladový prameň a Beckovská. Internetové stránky Členové Babické skupiny spustili na přelomu února a března nový internetový server Jeskyňář.cz ( Na jeho základech vznikli také nové stránky Babické skupiny, které jsou pravidelně aktualizované a informují o naší činnosti v průběhu roku ( Internetový projekt byl zpřístupněn k užívání i ostatním speleologickým skupinám a vešel v užívání k průběžné publikaci zpráv ze speleologického průzkumu. 12

13 Základna Sklad nářadí u speleologické základny byl natřen syntetickou. Cílem pro následující rok je zajistit regulerní elektrickou přípojku, použitelnou např. pro svařování žebříků a další elektrická zařízení spojená s naší činností. Tato výroční zpráva byla zpracována na základě zápisů v pracovním deníku ČSS ZO 6-28 Babické speleologické skupiny od do Zpracoval Jaroslav Šanda, Ladislav Blažek Za výbor ČSS ZO 6-28 Babické speleologické skupiny předkládá Ladislav Blažek, předseda 13

14 Přílohy 14

15 Větrná propast objevy za Sifonem III Ladislav Blažek ZO ČSS 6-28 Babická speleologická skupina Článek pro sborník Speleofórum 2009 K vodní hladině Sifonu III ve Větrné propasti jsme poprvé pronikli v roce 1999 po rozšíření úžiny ležící asi 1,5 m nad tzv. Odtokem k Sifonu II. V zápětí byla zjištěna přímá souvislost obou sifonů (voda přes Sifon II protéká do Sifonu III) a proběhl marný pokus potápěče Martina Hóty (ZO ČSS 1-05 Geospeleos) o proplavání Sifonu III. Následovalo několik neúspěšných čerpacích pokusů, kdy jsme vodu čerpali z hloubky 100 m až na povrch ( ). Po objevu nových částí jeskyně za Sifonem I (Speleofórum 2004) jsme se k Sifonu III opět vrátili až v druhé polovině roku Díky poctivé přípravě v podobě spolehlivé elektroinstalace a díky možnosti čerpat vodu do prostor za Sifon I jsme po několika čerpacích a rozšiřovacích akcích pronikli dne do nových prostor za Sifonem III. Délku nových chodeb jsme tehdy odhadli na cca 25 m s možností dalšího pokračování v poměrně velkém komínu (nazvaném Křížovým dle puklin, na jejichž křížení je utvořen) a úzkém odtoku za ním. V první polovině roku 2008 pak následovalo několik akcí, při kterých jsme rozšiřovali koleno sifonu a rozplavovali bahno v jeho vzestupné části. Do dalšího "objevování" jsme se pustili až v květnu, kdy jsme zaútočili na Křížový komín. Během první akce jsme komín vylezli do výšky 25 m a během dalších dvou pronikli přes objevené okno do tzv. Švestkové propasti, kterou jsme nazvali podle zde nalezených pecek. Během zářijové akce jsme nové prostory za Sifonem III zaměřili. Popis prostor za Sifonem III Sifon III je ze strany dříve známých prostor tvořen kolmou propastí hlubokou 5 m. Jeho vzestupná část stoupá pod úhlem asi 47. Následuje chodba s proměnlivou výškou do 3 m a šířkou do 1 m, ústící kalibračním otvorem pod Křížový komín. Směrem za komín chodba přechází ve vertikální úžinu se sifonkem na konci, kudy odtéká voda. Dno komína tvoří zával. Tyto prostory vznikly na stejné tektonické linii jako Sifon I a Nedělní chodba za ním (Speleofórum 2004) jen zatím směřují v přesně opačném směru. Rozměrově jsou výrazně menší. Křížový komín je na babické poměry poměrně mohutný a jeho výška činí cca 30 m. Jeho další pokračování směrem vzhůru je tvořeno neprůleznými úžinami a s velkou pravděpodobností souvisí s Propastí II v sousední jeskyni Závrtu č. 12 Zadní pole. Dle mapové dokumentace je vertikální vzdálenost 30 m, horizontálně se jedná asi o 5 m. V 25 metrech z komína odbočuje horizontální chobička vedoucí do menší síňky, v jejímž nejnižším místě se nachází částečně prokopaný a částečně prostřílený průlez ke strmě upadající Švestkové propasti, která má opět charakter větších prostor. Dno Švestkové propasti je tvořeno labilním závalem. V okolí je několik přítokových kanálků a směrem vzhůru prostory pokračují tzv. Švestkovým komínem. Všude v těchto částech je možno nalézt pecky z ovoce odtud tedy pramení použité názvosloví. Velmi zajímavé je rovněž zjištění, že se tyto prostory odchylují směrem na Kovářův závrt, kam se dle pamětníků vyvážel odpad z pálenice. Přitom právě Kovářův závrt (dnes bohužel zavezený) byl v minulosti největším závrtem na Zadních polích a dosud hltá při větších srážkách nejvíce povrchové vody

16 z okolních polí. Švestkový komín ale bohužel končí vysokou puklinou s neprůlezným pokračováním. Kousek nad závalem na dně Švestkové propasti byla prokopána klesající zasedimentovaná plazivka mířící zpět na tektonickou linii chodby pod Křížovým komínem. Chodbička po cca 8 m přechází v krátký stupeň se zasedimentovaným dnem a malým odtokovým kanálkem. Asi 1,5 m nad tímto dnem byla nalezena stoupající chodbička s viditelným pokračováním několik metrů. I zde jsme ovšem na naší poslední akci skončili na neprůlezném pokračování. V těchto místech se nacházíme výškově velmi blízko úzkým odtokovým partiím chodby pod Křížovým komínem, takže se s velkou pravděpodobností jedná o jakýsi obchvat. Výsledky a další možnosti objevů Polygon Větrné propasti se nám podařilo prodloužit z předchozích 378 m na současných 471 m, tedy o necelých 100 m. Zmapovány dosud nejsou nejrůznější přítokové kanálky, chodbička ze dna Švestkové propasti a Švestkový komín. Odhadem tedy asi dalších 25 m. Zřejmě díky peckám jsou nové části, kromě všudypřítomného bahna, "obohaceny" o výskyt CO2 v koncentraci 2-2,5%. Vzhledem k malé pravděpodobnosti dalšího postupu v horním patře všechny výraznější směry končí neprůlezně zbývá jako nejperspektivnější místo úzký odtok za Křížovým komínem. Kromě členů Babické skupiny se na akcích za Sifon III podíleli i členové z jiných základních organizaci ČSS. Jmenovitě: Zdeněk Dvořák (ZO ČSS 6-14 Suchý žleb), Petr Nováček (ZO ČSS 6-12 Speleologický klub Brno), Jan Švehla a Jiří Kunc (ZO ČSS 6-20 Moravský kras). Díky. Literatura: Stloukal Z. (1997): Větrná propast. Speleofórum 1997,XVI:. Praha. Blažek L., Vodák P. (2004): Jeskyně č Větrná propast nové objevy za Sifonem I. Speleofórum 2004, XXIII: Praha. Podrobné zápisy z pracovních akcí a další informace naleznete na našich webových stránkách English summary Větrná propast new discoveries behind Sump III (Moravian Karst) For the first time the parts of the cave ending by water-level Sump III were entered by Babice caving club members in There was an unsuccessfull attempt to pass the sump with the help of a cave-diver (M. Hóta from Geospeleos caving club). After that we tried to pump out the water from the sump several times during the years also without success. The main reason we failed was due to a large differential height of more than 100 m that we had to overcome. We finally succeeded in the late of We realized that previously discovered parts of the cave behind the Sump I are drained to a different part of the cave system. Transfer of the water from the sump III to the parts of the cave behing the Sump I was a piece of cake. The differential height of the two ends is actually negative.

17 Sump III was finally overcome on and we discovered first 25 m of new horizontal passagess with big chimney at the end as a bonus. Explorations continued in We climbed the 25 m high "Cross chimney" and discovered upper floor with steep pit and another chimney. We named these parts "Plum pit" and "Plum chimney" because of the plum stones we found here. Unfortunately all of our following attempts to prolong this branch of the cave ended in narrow passagess we were not able to pass. All together we discovered approximately 100 m of new corridors and extended the cave to more than 471 m of total length. For the future plans we are going to focus on the narrow drainage from lower floor under the Cross chimney where is potential for further prolongation. The cave also has some promising continuation at the end of the parts behind Sump I.

18