Rekonstrukce a přístavba hotelu Budovatel

Transkript

1 Biologický průzkum Rekonstrukce a přístavba hotelu Budovatel Jan Losík červenec 2011

2 Název akce: Rekonstrukce a přístavba hotelu Budovatel Zadavatel: EMPLA AG, spol. s r. o. Za Škodovkou Hradec Králové tel.: tel./fax: empla@empla.cz web: Zpracovatel: Mgr. Jan Losík, Ph.D. Schweitzerova Olomouc osoba autorizovaná k provádění posouzení podle 45i a 67 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění IČ: Tel.: jan.losik@gmail.com. V Olomouci

3 OBSAH 1. Zadání, cíle a metody průzkumu Popis záměru Charakteristika zájmového území Biologická charakteristika zájmového území Předpokládané vlivy záměru na rostliny a živočichy Zmírňující a kompenzační opatření Závěr Použitá literatura a podklady

4 1. Zadání, cíle a metody průzkumu Předkládaný biologický průzkum byl vypracován na základě objednávky č. 357/04/11 firmy EMPLA AG, spol. s r. o., Hradec Králové. Předmětem hodnocení je záměr rekonstrukce a přístavby hotelu Budovatel včetně napojení na inž. sítě, terénních úprav a budování zpevněných ploch. Cílem průzkumu je popsat charakter rostlinných a živočišných společenstev na místě plánované stavby a vyhodnotit vliv záměru na živou přírodu v kontextu okolní krajiny. Zvláštní pozornost byla věnována vzácným a zvláště chráněným druhům dle zákona č. 114/92 Sb., v platném znění. Prezentované poznatky vycházejí z výsledků terénních šetření, která na lokalitě probíhala od května do července roku Popis záměru Záměr představuje rozšíření a rekonstrukci hotelu Budovatel v obci Pec pod Sněžkou - Velká Úpa. Řešená lokalita leží v katastrálním území Velká Úpa I a Velká Úpa II. Na lokalitě se nachází stávající stavba hotelu Budovatel a pensionu Růženka. Terén v místě pozemku je svažitý směrem k severu k řece Úpě. Navrhovaná stavba je rozdělena do následujících částí - stávající stavba hotelu Budovatel A a dostavovaná křídla B, C. Objekt hotelu A je čtyřpodlažní s podkrovím. Křídla B a C jsou třípodlažní se střešní nástavbou. Stávající kapacita 45 hotelových pokojů bude rozšířena na 110 v celém hotelovém komplexu. Parking je řešen v suterénu pod objekty A, B a C. Stávající stavba pensionu Růženka bude zbourána. Součástí projektu je napojení na inženýrské sítě, terénní úpravy a zpevněné plochy. Stavba je členěna do objektů přípojek vody, kanalizace a přípojky plynu, samotné rekonstrukce a přístavby hotelu Budovatel a objektů terénních úprav a zpevněných ploch. Založení stavby je navrženo jako plošné. Způsob založení je závislý na inženýrskogeologických poměrech. V případě nepříznivých poměrů je možné uvažovat o kombinaci plošného a hlubinného založení, v tom případě nejspíše velkoprůměrových vrtaných pilot. Zajištění stavební jámy bude provedeno stěnou z vetknutých pilot. Suterén je řešen jako železobetonový monolitický skelet s obvodovým pláštěm tvořeným vyzdívkou z keramických tvárnic (+zateplení), v některých částech pak přímo zateplenou železobetonovou stěnou. Nosný systém nadzemních podlaží tvoří železobetonový skelet s výplňovým zdivem z keramických tvarovek a prosklených stěn a okenních otvorů. Obvodový plášť je navržen jako vyzdívaný (keramické tvárnice tl. 400 mm) se zateplovacím systémem. Areál je napojen na stávající sítě (kanalizace, voda, elektro). Objekty A, B, C, budou odkanalizovány nově vybudovanými přípojkami kanalizace na kanalizačním řadu. Odvod dešťových vod z objektů A, B, C bude dešťovou kanalizací, která bude napojena na stávající dešťovou kanalizaci PVC 150 a 200, která je ukončena stávajícími výústními objekty v břehu koryta přilehlé vodoteče (Úpa). Garáže nebudou odvodněny do kanalizace, případný odkap bude zachytáván do odpařovacích žlabů. Komunální odpad bude odvážen. 4

5 Bilance ploch a kapacit Plocha pozemků 9392 m 2 Stávající zastavěná a zpevněná plocha 1930 m 2 Celková nově zastavěná a zpevněná plocha 2970 m 2 Počet hotelových jednotek 110 Komerční plochy restaurace 106 m 2 Komerční plochy fit a wellness 327 m 2 Celková plocha podzemních garážových stání 1920 m 2 Dosažený počet parkovacích stání 85 stání Obrázek 1: Schematický zákres záměru. 3. Charakteristika zájmového území Zájmové území leží v Krkonošském bioregionu. Geologickým podložím jsou krystalické metamorfované horniny. Podnebí je velmi chladné s množstvím srážek, průměrná roční teplota se pohybuje kolem 5 C, srážkový úhrn dosah uje 1405 mm. Délka trvání sněhové pokrývky se pohybuje mezi 135 a 160 dny, přičemž se zde sníh může udržet až do dubna. Půdy jsou hnědé podzolované. Přirozenou potenciální vegetací zájmového území jsou smíšené horské lesy, zejména květnaté a klenové bučiny (Dentario eneaphylli-fagetum a Aceri-Fagetum) nebo horské acidofilní bučiny (Calamagrostio villosae-fagetum). Ve vyšších polohách byly tyto lesy střídány přirozenými smrčinami (Piceion excelsae). K většímu odlesňování začalo docházet na přelomu 16. a 17. století. V této době také začaly na mýtinách vznikat luční enklávy sloužící jako pastviny dobytka. Přirozenou náhradní vegetací na odlesněných plochách jsou společenstva vlhčích květnatých luk svazu Poo chaixii- Deschampsion caespitosae, v nivách a na prameništích vlhké louky svazu Calthion, na 5

6 sušších místech pak svazu Nardion. Maloplošně jsou přítomna i keříčková společenstva svazu Vaccinion. Druhová i věková skladba okolních lesů je ovlivněna lesním hospodařením, část porostů je přeměněna na kulturní smrčiny. Fauna zájmového území je typická pro hercynská pohoří. Dotčená lokalita se nachází na pravém údolním svahu asi 20 m nad řekou Úpou. Území má severní expozici. V minulosti byla lokalita zcela odlesněna a využívána jako louka, později byla částečně zastavěna. V současné době se na dotčených pozemcích nachází chátrající budova hotelu Budovatel a samostatná přístavba Růženka. Původní silně svažitý terén byl na místě stávajících staveb srovnán. V okolí budov se nacházejí komunikace, částečně zpevněné plochy parkovišť a také svah zarůstající travo-bylinnou vegetací a náletem dřevin. Na lokalitě se nenalézá žádné maloplošné zvláště chráněné území, záměr je však situován v ochranném pásmu Krkonošského národního parku a leží na území Evropsky významné lokality Krkonoše. 4. Biologická charakteristika zájmového území Na místě plánované stavby se kromě chátrající budovy hotelu Budovatel a pensionu Růženka nachází zpevněná plocha (parkoviště) mezi oběma stavbami, která je částečně zarostlá ruderální vegetací (obr. 2). Vyskytuje se zde zejména bršlice kozí noha, kopřiva dvoudomá, pýr plazivý, kakost smrdutý a čechřice vonná. Tyto ruderální druhy rovněž dominují v bezprostředním okolí budov. Na svahu nad parkovištěm se nachází skupina dřevin tvořená olší šedou, břízou bělokorou, javorem klenem a smrkem ztepilým. V okolí těchto dřevin se nachází porost pámelníku bílého. Travobylinný porost na svahu nad parkovištěm mezi hotelem a pensionem Růženka je silně degradovaný v důsledku absence sečení a eutrofizace. Nalezneme zde druhy jako je devětsil bílý, pryskyřník plazivý, p. prudký, rozrazil rezekvítek, pcháč zelinný, pcháč bahenní, vikev plotní, kozlík lékařský, kakost lesní, starček vejčitý, srha laločnatá, bolševník obecný, krabilice zápašná, lipnice obecná. Na prudší části svahu, která není sečená, se hojněji vyskytuje papratka samičí. Obdobné druhové složení mají také ruderalizované porosty, které se vyskytují mezi mladými smrky na svahu východně od penzionu Růženka. Obrázek 2: Pohled na místo plánované stavby objektu B. 6

7 Západně od budovy hotelu Budovatel se nachází prudký svah, který je v dolní části zarostlý mladšími stromy, které zřejmě pocházejí ze spontánního náletu. Kromě smrku ztepilého, javorů, olše šedé a břízy bělokoré se zde vyskytuje také topol osika, jasan ztepilý, jilm horský a vrba jíva. V podrostu těchto dřevin se hojněji vyskytuje pryskyřník platanolistý, lipnice širolistá, zvonečník klasnatý, starček vejčitý, maliník, šťovík kyselý, kopřiva dvoudomá a také zmlazení klenu a jeřábu. Nad popsaným porostem dřevin se na svahu jihozápadně od budovy hotelu na parcele č. 122/5 nachází zarůstající louka, která je dlouhodobě nesečená a invadují do ní dřeviny, zejména javor klen, vrba jíva, jeřáb ptačí, bříza bělokorá, topol osika a bez hroznatý. V porostu se také ve větší míře uplatňují konkurenčně silné druhy jako lipnice širolistá, starček vejčitý, třezalka skvrnitá, děhel lesní a papratka samičí. Porost je však dosud druhově pestrý, najdeme zde např. tyto druhy: metlička křivolaká, řeřišničník Hallerův, bika ladní, máchelka srstnatá, kostřava červená, psineček obecný, škarda měkká čertkusolistá, kakost lesní, ptačinec trávolistý, řebříček obecný, hrachor luční, vikev ptačí, rozrazil rezekvítek, silenka dvoudomá, silenka nadmutá, rdesno hadí kořen, tomka vonná a zvonečník klasnatý. Rovněž se zde v počtu několika desítek vyskytuje silně ohrožený zvonek český a také tři trsy ohroženého hořce tolitovitého. Tato zanedbaná louka svým druhovým složením odpovídá přírodnímu biotopu T1.2 Horské trojštětové louky (Chytrý a kol. 2001). Porost má však špatnou zachovalost v důsledku absence managementu. Nad popsanými plochami, které budou záměrem přímo dotčeny, se tento biotop vyskytuje na rozsáhlejších plochách, navazující louky mají obdobné druhové složení a jsou pravidelně sečeny. Severně od budovy hotelu a pensionu se pod silnicí nachází svah spadající příkře k řece Úpě. Svah je pokrytý lesním porostem, který je tvořen zejména javory, jasanem a částečně také smrkem. Tento porost bude v souvislosti s plánovaným záměrem dotčen pouze okrajově, neboť dojde k vykácení několika javorů, které lemují cestu před přístavbou Růženka. Kolem cesty se před hotelem místy vyskytuje zplanělá vrbina tečkovaná a okrasná třtina. Počet zaznamenaných druhů živočichů je limitován relativně malou rozlohou dotčené lokality a jejím umístěním v zastavěném území. Na zarůstající louce za hotelem byla zaznamenána přítomnost jednoho dospělého jedince silně ohrožené ještěrky živorodé (Zootoca vivipara) a pod kameny v blízkosti budov byl nalezen slepýš křehký (Anguis fragilis), který rovněž patří mezi silně ohrožené druhy. Dá se předpokládat, že tento druh využívá i porosty dřevin a zarůstající louky v okolí hotelu. Z dalších obratlovců je možný výskyt drobných savců, kteří mohou příležitostně pronikat i do budov. Jde zejména o myšice rodu Apodemus a hmyzožravce jako je rejsek obecný (Sorex araneus) nebo rejsek malý (S. minutus). Z ptáků bylo na lokalitě zjištěno hnízdění kosa černého (Turdus merula), rehka domácího (Phoenicurus ochruros) a pěnkavy obecné (Fringilla coelebs). První dva jmenované druhy při tom hnízdily přímo na chátrajících budovách. Ze zvláště chráněných druhů bezobratlých živočichů se na lokalitě vyskytovali jen ohrožení čmeláci rodu Bombus, jejichž dělnice ojediněle sbírali potravu na květech v porostech v okolí hotelu. Hnízda čmeláků v prostoru ovlivněném stavbou nebyla v roce provádění průzkumu nalezena. 7

8 5. Předpokládané vlivy záměru na rostliny a živočichy Realizace záměru si vyžádá kácení většiny dřevin rostoucích v okolí stávajících budov. Část území bude zastavěna a během stavby bude plošně narušen půdní povrch a zničena vegetace na ploše dočasného záboru staveniště (viz obr. 3). Obrázek 3: Letecký snímek ovlivněného území. Porost dřevin, který bude odstraněn, pochází ze spontánního náletu a je z větší části tvořen mladšími jedinci krátkověkých stromů. Jeho druhové složení není ve srovnání s porosty rozptýlených dřevin v okolí nijak výjimečné. Zlikvidované stromy bude možné částečně nahradit novými výsadbami. Travo-bylinné porosty na místě plánované stavby jsou většinou ruderalizované a neodpovídají žádnému z cennějších vegetačních typů. Přímo ovlivněné porosty tedy nejsou z hlediska ochrany přírody většinou příliš významné. Výjimkou je fragment zarůstající louky s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, který se nachází nad nově plánovaným západním křídlem hotelu (viz obr.3). Část tohoto porostu bude ovlivněna dočasným záborem staveniště, takže zřejmě dojde k likvidaci některých jedinců silně ohroženého zvonku českého, který se zde vyskytuje. K ohrožení jedinců hořce tolitovitého zřejmě nedojde, neboť se vyskytují výše ve svahu mimo plochu dočasného záboru. Celá zarůstající plocha s výskytem uvedených chráněných druhů rostlin je v majetku investora záměru. Z projektové dokumentace není zřejmý způsob sadových úprav v okolí hotelu, které mohou mít zásadní vliv na budoucí existenci chráněných druhů na této ploše. Doporučuji proto při návrhu péče o porosty v okolí hotelu zohlednit níže navržené zásady. 8

9 Vliv na živočichy bude spočívat zejména v lokální ztrátě vhodných úkrytů v porostech dřevin a vysokobylinných porostech kolem stávajících budov. Vesměs budou dotčeny jen běžné druhy, které se v okolí záměru vyskytují v početných populacích. Ze zvláště chráněných živočichů nelze vyloučit riziko přímého ovlivnění několika jedinců silně ohroženého slepýše křehkého, kteří se mohou vyskytovat v těsné blízkosti chátrajících budov a přilehlém porostu dřevin. Zásah do biotopu ještěrky živorodé bude spíše okrajový. Oba chráněné druhy plazů se při tom v širším okolí vyskytují celkem běžně, takže lokální zábor jejich biotopů neohrozí existenci jejich populací v území. Podobně i vliv na ohrožené čmeláky rodu Bombus bude spočívat jen v zanedbatelném dotčení potravních stanovišť. Při stavebních pracích může docházet k rušení jedinců některých druhů savců a ptáků, kteří žijí v okolí stavby. Tento vliv však bude jen dočasný a pro existenci jejich populací zanedbatelný. Stavba se nachází v zastavěném území a živočichové v okolí jsou do určité míry na antropogenní rušení adaptováni. 6. Zmírňující a kompenzační opatření Pro maximální snížení negativních vlivů plánované stavby na biotu dotčené lokality doporučuji tato opatření: Demolice budovy pensionu Růženka, dřevěných přístaveb hotelu Budovatel a kácení dřevin při přípravě stavby provést mimo hnízdní období ptáků, nejlépe v období září až únor. Co nejvíce omezit narušení plochy s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin (viz obr. 3). Po ukončení stavby provést osetí narušených ploch v okolí budov směsí původních druhů rostlin, v případě výskytu nepůvodních druhů je potřeba provést jejich likvidaci. K založení porostů je možné použít semena vydrolená ze sena sklizeného na okolních loukách. Kompenzace negativního zásahu do biotopu zvonku českého je možné dosáhnout zahájením pravidelné péče o zarůstající louku na parcele č. 122/5. Odstranění náletových dřevin a občasné sečení může vést ke zlepšení struktury vegetace. Porost by však měl být sečen maximálně jedenkrát ročně. Častější sečení by mohlo způsobit nežádoucí změny v druhovém složení porostu a oslabení populací zvláště chráněných druhů rostlin. Častěji sečená louka by také nebyla vhodným stanovištěm pro živočichy včetně zvláště chráněných druhů (slepýš, ještěrka živorodá, čmeláci). 9

10 7. Závěr Úkolem předloženého průzkumu bylo popsat společenstva rostlin a živočichů na lokalitě dotčené záměrem Rekonstrukce a přístavba hotelu Budovatel v k.ú. Velká Úpa I a II. Úkolem průzkumu bylo posoudit vliv záměru celkové rekonstrukce hotelu s realizací nové přístavby na živou přírodu. Zvláštní důraz byl kladen na popis výskytu a možnost ovlivnění zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Při terénním šetření bylo zjištěno, že na většině přímo dotčených ploch se nacházejí náletové dřeviny a ruderalizované porosty. Stavba se však okrajově dotkne také druhově bohatší zarůstající louky, přičemž může být dotčeno několik jedinců silně ohroženého zvonku českého, který také patří k předmětům ochrany EVL Krkonoše. V území byl zjištěn výskyt několika zvláště chráněných druhů živočichů (ještěrka živorodá, slepýš křehký, čmeláci rodu Bombus). Na místě plánované stavby je výskyt zvláště chráněných druhů omezen na několik jedinců patřících k početnějším populacím, které osidlují okolní biotopy. Realizace záměru proto neohrozí jejich existenci v daném území. Pro zmírnění vlivů na zvláště chráněné druhy byla navržena opatření, jejichž realizace přispěje k zachování biologické hodnoty zájmového území. 8. Použitá literatura a podklady Anděra, M., Horáček I. (1982): Poznáváme naše savce. Mladá fronta. Baruš, V., Oliva, O. (ed.) (1992): Plazi. Academia, Praha. Buchar, J., Ducháč, V., Hůrka, K. & Lellák, J. (1995): Klíč k určování bezobratlých. Scientia, Praha. Culek M. (ed.) (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. Hudec K. a kol. (1983) Fauna ČR: Ptáci, díl III/2. Academia, Praha. Hudec K. a kol. (1994) Fauna ČR: Ptáci, díl I. Academia, Praha. Hudec K. a kol. (2005) Fauna ČR: Ptáci, díl II/1,2. Academia, Praha. Chytrý M. a kol. (2001): Katalog biotopů ČR. AOPK ČR, Praha. Kubát, K., Hrouda, L., Chrtek J.jun., Kaplan, Z., Kirschner, J. & Štěpánek J. (eds.) (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha,. Neuhäuslová Z. et Moravec J. (eds.) et coll. (1997): Mapa přirozené potencionální vegetace ČR. BÚ ČSAV, Průhonice. Quitt, E. (1975): Klimatické oblasti ČSR. 1: Geodetický ústav ČSAV, Brno. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. 10

11 Příloha: Přehled zjištěných druhů vyšších rostlin vědecký název Acer platanoides Acer pseudoplatanus Aegopodium podagraria Agrostis capillaris Achillea millefolium Alchemilla sp. Alliaria petiolata Alnus glutinosa Alnus incana Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Anthoxanthum odoratum Arctium tomentosum Arrhenatherum elatius Avenella flexulosa Bellis perennis Betula pendula Bistorta major Briza media Calamagrostis epigejos Campanula bohemica Campanula patula Cardamine pratensis Cardaminopsis halleri Carduus acanthoides Cirsium arvense Cirsium oleraceum Cirsium palustre Crataegus sp. Crepis mollis Dactylis glomerata Deschampsia caespitosa Dianthus deltoides Dryopteris filix-mas Elytrigia repens Epilobium montanum Equisetum arvense Equisetum sylvatucum Festuca rubra Fragaria vesca Fraxinus excelsior Galeopsis speciosa Galium album Galium aparine Gentiana asclepiadea Geranium sylvaticum český název javor mléč javor klen bršlice kozí noha psineček obecný řebříček obecný kontryhel česnáček lékařský olše lepkavá olše šedá psárka luční sasanka hajní tomka vonná lopuch plstnatý ovsík vyvýšený metlička křivolaká sedmikráska obecná bříza bělokorá rdesno hadí kořen třeslice prostřední třtina křovištní zvonek český zvonek rozkladitý řeřišnice luční řeřišničník Hallerův bodlák obecný pcháč oset pcháč zelinný pcháč bahenní hloh škarda měkká srha laločnatá metlice trsnatá hvozdík kropenatý kapraď samec pýr plazivý vrbovka horská přeslička rolní přeslička lesní kostřava červená jahodník obecný jasan ztepilý konopice sličná svízel bílý svízel přítula hořec tolitovitý kakost lesní Geum urbanum kuklík městský Glechoma hederacea popenec obecný Heracleum sphondylium bolševník obecný Holcus mollis medyněk měkký Hypericum maculatum třezalka skvrnitá Chaerophyllum aromaticum krabilice zápašná Chaerophyllum hirsutum krabilice chlupatá Chelidonium majus vlaštovičník větší Larix decidua modřín opadavý Lathyrus pratensis hrachor luční Leontodon autumnalis máchelka podzimní Leontodon hispidus máchelka srstnatá Luzula campestris bika ladní Luzula luzuloides bika hajní Lysimachia punctata vrbina tečkovaná Myosotis nemoroza poměnka hajní Myrrhis odorata čechřice vonná Oxalis acetosella šťavel kyselý Petasites albus devětsil bílý Phyteuma spicatum zvonečník klasnatý Picea abies smrk ztepilý Pimpinella saxifraga bedrník obecný Plantago lanceolata jitrocel kopinatý Plantago major jitrocel větší Poa chaixii lipnice širolistá Poa nemoralis lipnice hajní Polygonum aviculare rdesno ptačí Populus tremula topol osika Potentilla reptans mochna plazivá Ranunculus acris pryskyřník prudký Ranunculus platanifolius pryskyřník platanolistý Rosa canina růže šípková Rubus caesius ostružiník ježiník Rubus idaeus ostružiník maliník Rumex acetosa šťovík kyselý Rumex obtusifolius šťovík tupolistý Salix caprea vrba jíva Sambucus racemosa bez hroznatý Senecio ovatus starček vejčitý Silene dioica silenka dvoudomá Silene vulgaris silenka nadmutá Sorbus aucuparia jeřáb ptačí Stachys sylvatica čistec lesní Stellaria graminea ptačinec trávovitý Symhporicarpos albus pámelník bílý Taraxacum sec. Ruderalia pampeliška lékařská 11

12 Trifolium pratense jetel luční Vaccinium myrtillus brusnice borůvka Trifolium repens jetel plazivý Valeriana officinalis kozlík lékařský Trisetum flavescens trojštět žlutavý Veronica chamaedrys rozrazil rezekvítek Tussilago farfara podběl lékařský Vicia cracca vikev ptačí Ulmus glabra jilm horský Vicia sepium vikev plotní Urtica dioica kopřiva dvoudomá 12