Výstavba haly na třídění odpadu (MBÚ) na pozemku p. č. 359/6 v k. ú. Dubno

Transkript

1 Výstavba haly na třídění odpadu (MBÚ) na pozemku p. č. 359/6 v k. ú. Dubno Biologický průzkum území RNDr. Adam Véle, Ph.D. listopad 2017

2 Posuzovaný záměr: Umístění záměru: Výstavba haly na třídění odpadu (MBÚ) na pozemku p. č. 359/6 v k. ú. Dubno Kraj: Středočeský K.ú.: Dubno Objednatel: Středisko odpadů Mníšek s.r.o. Pražská 900, Mníšek pod Brdy Zpracovatel: tel: adam.vele@e-ko.cz web: IČ: V Železném Brodě Adam Véle 2

3 OBSAH OBSAH... 3 POPIS ÚZEMÍ A ZÁMĚRU... 4 Původní přirozená vegetace... 6 METODIKA... 6 VÝSLEDKY... 6 Flóra... 6 Fauna... 8 ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY... 8 Čmeláci Bombus sp Ropucha obecná... 9 Slepýš křehký... 9 ZÁVĚR... 9 Navržená zmírňující opatření POUŽITÉ PODKLADY FOTODOKUMENTACE

4 POPIS ÚZEMÍ A ZÁMĚRU Zájmová lokalita leží mimo zvláště chráněná území a území soustavy Natura Vegetaci představuje světlý, převážně listnatými dřevinami tvořený porost lesního charakteru. Na základě nepravidelného sponu dřevin lze usuzovat, že se jedná o náletové dřeviny. Keřové patro chybí. Bylinné patro vykazuje přítomnost světlomilných druhů, místy druhů vázaných na živinami bohatší půdy (v severo-západní části lokality se nachází hromady navezené zeminy, kde roste např. kopřiva dvoudomá, merlík mnohosemenný; v pásu kolem silnice jsou silně zastoupeny ostružiníky). V podrostu zmlazuje smrk, místy byly nalezeny semenáčky dubu a jeřábu. Vyvinuto je mechové patro. Zaznamenáno bylo několik druhů hub, včetně hub dřevokazných. Část stromů je zastoupena věkovitými dřevinami (borovice lesní, dub zimní), které dosahují obvodu až 1,5 m ve výšce 1,30 nad zemí. Popis záměru: Hala na třídění odpadů (MBÚ) má být realizovaná v blízkosti současného areálu skládky TKO Bytíz na pozemku p. č. 359/6 na k.ú Dubno (způsob využití: neplodná půda, druh pozemku ostatní plocha, plocha pozemku m 2 ). Dle 2. změny územního plánu obce Dubno je pozemek součástí lokality Z2-3, která je určena pro technickou infrastrukturu - nakládání s odpady (rozšíření stávající plochy pro nakládání s odpady TO 1). Zastavěná plocha haly je cca 2900 m 2. Zpevněné plochy cca 5000 m 2. Situování záměru je zřejmé z následujících situací. 4

5 Obr. 1 Mapa s označením zájmového území Obr. 2 Umístění haly na pozemku p.č. 359/6 5

6 Původní přirozená vegetace Z mapy potenciální přirozené vegetace lze vyčíst, že původní vegetaci tvořila mapovací vegetační formace: Biková bučina (Luzulo-Fagetum). Biková bučina se vyznačuje jednoduchou vertikální strukturou je tvořena většinou jen stromovým a bylinným patrem. Keřové patro vzniká jen zmlazením buku. Mechové patro je potlačeno bohatým opadem bukového listí, které se obtížně rozkládá. Toto patro se vytváří jen na místech exponovaných větru, kde je opad odvíván. Stromové patro bývá často tvořeno pouze bukem (Fagus sylvatica). Jako příměs se vyskytuje v nižších polohách dub zimní, řidčejí letní (Quercus petraea, Q. robur), popř. lípa srdčitá (Tilia cordata). Dříve tvořila příměs stromového patra i jedle (Abies alba), která však v posledních desetiletích většinou vyhynula. V bylinném patru se v roli dominanty v závislosti na půdních podmínkách a nadmořské výšce střídají Luzula luzuloides, Deschampsia flexuosa, řidčeji Calamagrostis arundinacea, Vyccinium myrtillus nebo Poa nemoralis. METODIKA Terénní průzkum území byl zaměřen na zjištění současného biologického stavu lokality a výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, uvedených ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů k zákonu ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Sledovány byly všechny skupiny živočichů a cévnatých rostlin. U živočichů byla lokalita prozkoumána rovněž na základě ekologických nároků druhů (místa rozmnožování, úkryty a pobytové stopy). Přítomnost ptáků a savců byla zjišťována akusticky, vizuálně a na základě pobytových znaků (stopy, trus). Biologický průzkum proběhl ve dne 24. a Vzhledem k nevhodné době průzkumu nebylo možno některé z nalezených bylinných druhů určit do druhu a část rostlinných i živočišných druhů nebylo možné zaznamenat vůbec. Proto byly prověřeny také záznamy z nálezové databáze ochrany přírody a krajiny AOPK ČR. VÝSLEDKY Flóra Během průzkumu byla zjištěna přítomnost 44 rostlinných taxonů. Žádný z nalezených druhů nepatří mezi zvláště chráněné. 6

7 Zaznamenané rostlinné druhy: Dřeviny: borovice lesní (Pinus sylvestris) bříza bělokorá (Betula pendula) dub zimní (Quercus petraea) habr obecný (Carpinus betulus) hloh (Crataegus sp.) hrušeň (Pyrus sp.) javor klen (Acer pseudoplatanus) javor mléč (Aver platanoides) jeřáb ptačí Sorbus aucuparia) smrk ztepilý (Picea abies) třešeň ptačí (Prunus avium) vrba jíva (Salix caprea) Byliny: bika bělavá (Luzula luzuloides) černýš (Melampyrum sp.) divizna (Verbascum sp.) hrachor luční (Lathyrus pratensis) jahodník truskavec (Fragaria moschata) kakost smrdutý (Geranium robertianum) kapraď samec (Dryopteris filix-mas) komonice bílá (Melilotus alba) konopice (Galeopsis sp. kontryhel (Alchemilla sp. kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) kostřava obrovská (Festuca gigantea) kruštík širolistý (Epipactis helleborine) kuklík městský (Geum urbanum) lipnice hajní (Poa nemoralis) locika kompasová (Lactuca serriola ) ostružiník maliník (Rubus idaeus) merlík mnohosemenný (Chenopodium polyspermum) metlička křivolaká (Avenella flexuosa) mrkev obecná (Daucus carota) ostružiník (Rubus sp.) pampeliška (Taraxacum sp.) pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) růže šípková (Rosa canina) srha hajní (Dactylis polygama) starček přímětník (Senecio jacobaea) svízel (Galium sp.) svízel přítula (Galium aparine) šťavel kyselý (Oxalis acetosella) třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) vrbovka (Epilobium sp.) 7

8 Fauna Vzhledem k době provádění průzkumu nebyli nalezeni žádní chránění bezobratlí. Předpokládat však lze minimálně výskyt čmeláků rodu Bombus. Průzkum dále potvrdil výskyt 12 druhů ptáků a 5 druhů savců. Stanoviště poskytuje hnízdní příležitosti pro ptactvo. A to jak pro druhy hnízdící v korunách, tak pro druhy využívající stromové dutiny. Očekávat lze výskyt i dalších druhů obratlovců např.: ropucha obecná (Bufo bufo), slepýš křehký (Anguis fragilis), budníček menší (Phylloscopus collybita), stehlík obecný (Carduelis carduelis), špaček obecný (Sturnus vulgaris), drozd zpěvný (Turdus philomelos). Ropucha obecná a slepýš křehký patří mezi zvláště chráněné druhy. Zaznamenané druhy ptáků brhlík lesní (Sitta europaea) drozd kvíčala (Turdus pilaris) kos černý (Turdus merula) pěnkava obecná (Fringilla coelebs) poštolka obecná (Falco tinnunculus) sojka obecná (Garrulus glandarius) stehlík obecný (Carduelis carduelis) straka obecná (Pica pica) strakapoud velký (Dendrocopos major) sýkora koňadra (Parus major) sýkora modřinka (Parus caeruleus) žluna zelená (Picus viridis) Zaznamenané druhy savců srnec obecný (Capreolus capreolus) zajíc polní (Lepus europaeus) kuna (Martes sp.) prase divoké (Sus scrofa) liška obecná (Vulpes vulpes) ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY Během zpracování posouzení nebyla zjištěna přítomnost žádného zvláště chráněného druhu, což lze považovat za důsledek nevhodné doby provádění provádění průzkumu. Na základě biotopových charakteristik lze očekávat výskyt zvláště chráněných čmeláků, ropuchy obecné a slepýše křehkého. U všech třech taxonů dojde v souvislosti se záměrem 8

9 k zániku stanovišť využívaných ke sběru potravy i rozmnožování a pravděpodobně i usmrcení jedinců. Vyloučit nelze ani přítomnost dalších zvláště chráněných druhů. Čmeláci Bombus sp. Čmeláci rodu Bombus žijí v koloniích, živí se nektarem kvetoucích rostlin. Žijí na lukách, v zahradách, na polích i v parcích. Hnízda si staví na povrchu nebo pod povrchem půdy. Ropucha obecná Ropucha obecná obývá různé typy prostředí od lidských sídel přes zemědělskou krajinu po světlejší lesy. Většinu života tráví na souši, ve vodě je nalézána pouze v období rozmnožování. Rozmnožování probíhá v tradičně využívaných vodních nádržích, lesních rybníčcích, bažinách apod. Loví pouze živou kořist. Zimní úkryty jsou na bezmrazých místech pod prkny, pod většími kameny, v děrách apod. Slepýš křehký Slepýš je eurytopní druh, bez specifických požadavků na oslunění lokality a charakter vegetace. Obývá nejrůznější stanoviště, která vykazují určitou míru zemní vlhkosti s bohatou vegetací a dostatkem potravy (plži, žížaly). Důležité jsou denní úkryty (kameny, padlé dřevo, kyprá půda) a místa vhodná ke slunění. Nejhojnější je v listnatých a smíšených lesích. Běžný je i na světlejších okrajích jiných typů lesů, lesních pasekách, křovinatých stráních, starých sadech, kamenolomech, pískovnách, na loukách, okrajích polí, rumištích, skládkách, parcích a zahrádkách. ZÁVĚR Z výsledků průzkumu vyplývá, že území je silně antropogenně ovlivněno, vegetace neodpovídá původní přirozené. Během zpracování průzkumu nebyl zjištěn výskyt žádných zvláště chráněných druhů. Ačkoliv ani v nálezové databázi AOPK ČR nejsou žádné zvláště chárněné druhy uvedeny, jejich výskyt lze vzhledem k charakteru zájmové plochy předpokládat (např. ropucha obecná, slepýš křehký, čmeláci rodu Bombus sp.). Biologický 9

10 průzkum byl prováděn mimo vegetační sezónu, což ovlivnilo počet zaznamenaných druhů rostlin i živočichů. Navržená zmírňující opatření S ohledem na ochranu ptáků ( 5a zák. č. 114/1992 Sb.) bude nutné provádět kácení stromů mimo hlavní vegetační sezónu, tj. mimo období duben až září. Zachovat letitý dub, který se nachází poblíž silnice na jihozápadním cípu pozemku, který je využíván ptáky i saproxylickým hmyzem. Skrývky provádět mimo dobu zimování obojživelníků a plazů, tj. mimo období říjen - duben POUŽITÉ PODKLADY a) Literatura Projektová dokumentace k záměru výstavby haly poskytnutá zadavatelem b) Úplná citace odkazované legislativy Zákon č. 114/1992 Sb. ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb. ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. c) Internetové odkazy portal.nature.cz 10