Kolik stojí české veřejné vysoké školy

Transkript

1 Kolik stojí české veřejné vysoké školy Vlasti il Růžička, Vladi ír Majer Kvalita vysokého školství ývá posuzová a počte i stitu í ter iár ího vzdělává í, předevší u iverzit, jejich u ístě í v kvalitativ í h že říč í h e o úrov í výdajů na či ost v soký h škol. T to ukazatele svědčí o v spělosti státu a jsou jed í ze základ í h předpokladů pro ko kure es hop ost jeho eko o ik. Jaké jsou součas é zdroje fi a ová í český h veřej ý h v soký h škol, jaká je pozi e Česka v ezi árod í srov á í a jak fi a ovat v soké škol po sko če í evropský h dota í? V upl ulých zhruba pěti letech jsme se z édií dozvídali, že české veřej é vysoké školy jsou podfi a ova é a že se české u iverzit ve světový h že říč í h ikd nedostaly do prv í stovky, ejčastěji byly od. ísta. Součas ě jsme byli sez a ová i s asiv í i i vesti e i do výzku ý h i frastruktur univerzit i s rostou í podporou vzděláva í, výzku é a vývojové či osti český h v soký h škol a to s výraz ý přispě í evropský h strukturál í h fo dů (SF), předevší z operač ích programů OP Vzdělává í pro ko kure es hop ost a Výzku a vývoj pro i ova e. V sektoru v soký h škol či il za rok až výdaje z prv ího OP zhru a ld. Kč a z druhého kole ld. Kč. V a alýze příj ů a výdajů český h veřej ý h v soký h škol VVŠ v letech až js e v házeli z veřej ě dostup ý h dat, předevší z výroč í h zpráv o hospodaře í jed otlivý h v soký h škol a dále ze šetře í Českého statisti kého úřadu. Pro ezi árod í srov á í jsme použili statistiky Organizace pro eko o i kou spoluprá i a rozvoj OECD) a Evropského statistického úřadu (Eurostat). Struktura výdajů a zdroje )e statistik OECD v plývá, že veřej é a soukro é výdaje a vzdělává í coby podíl hru ého do á ího produktu (HDP) jsou v České repu li e ižší ež prů ěr rozvi utý h ze í (obr. 1). Ve výdají h a instituce ter iár ího vzdělává í jsme však zhru a a prů ěru ze í OECD, zatí o u institucí ižší h stupňů vzdělává í jsou aše výdaje výraz ě ižší (obr. 2). Zde je tře a zdůraz it, že pro statisti ké účel se za vzdělává í a ter iár í úrov i v ČR považuje nejen vzdělává í a v soký h školá h 26 veřej ý h, dvou stát ích U iverzita o ra a Poli ej í akade ie a řadě soukro ý h ale i na v šší h od or ý h školá h a v posled í h roč í í h ko zervatoří. V ČR ovše drtivá větši a veřej ého fi a ová í s ěřuje a veřej é a stát í v soké škol. 1

2 Obr. 1 Soukro é a veřej é výdaje a vzděláva í i stitu e pri ár í až ter iár í úrov ě v roce 2012 jakožto podíl HDP. Zdroj: OECD 2015, tabulka B 2.2. StatLink: Obr. 2 Soukro é a veřej é výdaje a vzděláva í i stitu e v roce 2012 jakožto podíl HDP, odděle ě pro dvě úrov ě vzdělává í. Zdroj: OECD 2015, graf B 2.2. StatLink: 2

3 pri ár í, seku dár í a postseku dár í eter iár í vzdělává í ter iár í vzdělává í veřej é soukro é celkem veřej é soukro é celkem veřej é pri ár í až ter iár í vzdělává í (včet ě ezatřídě ý h progra ů soukro é Česká repu lika 2,60 0,16 2,76 1,20 0,24 1,44 3,95 0,43 4,38 Slovensko 2,48 0,20 2,68 0,96 0,08 1,04 3,54 0,27 3,81 Polsko 3,21 0,24 3,45 1,18 0,15 1,33 4,39 0,39 4,78 Rakousko 3,13 0,00 3,13 1,74 0,00 1,74 4,87 0,00 4,87 prů ěr OECD 3,45 0,25 3,70 1,15 0,39 1,54 4,67 0,66 5,33 prů ěr EU 3,43 0,16 3,58 1,18 0,18 1,36 4,59 0,34 4,93 celkem Tabulka 1 Porov á í výdajů a vzděláva í i stitu e v pro e tuál í podílu z HDP, dle zdroje a úrov ě vzdělává í. Zdroj: OECD 2015, tabulka B 2.3. StatLink: vý ěr údajů ČSÚ. Převzato a upraveno z publikace Fi a ová í vzdělává í v České repu li e v ezi árod í srov á í, ČSU Tabulka 1uvádí ližší kva titativ í údaje pro srov á í České repu lik se tře i soused í i ze ě i a prů ěr OECD a EU21 1. Při srov á í se Slove ske a Polske js e a to lépe ve výdají h a instituce ter iár ího vzdělává í, avšak zaostává e za Rakouske. Veřej é výdaje a i stitu e ter iár ího vzdělává í z árod í h zdrojů po házejí ze stát ího rozpočtu a jsou VVŠ přidělova é mi isterstve školství, ládeže a tělový hov MŠMT a ko kurz í formou dvě a gra tový i age tura i a další i i isterstv v rá i progra ů účelové podpor výzku u a vývoje (VaV). Veřej é výdaje ze zahra ič í h zdrojů l v uplynulý h pěti letech tvoře převáž ě prostředk ze strukturál í h fo dů EU a podstat ě mé ě z rá ový h progra ů EU. Výraz é rozdíl států jsou v soukro ý h výdají h a vzdělává í. V ČR tvořil z elkový h výdajů na ter iár í vzdělává í 19 procent, é ě ež prů ěr zemí OECD (30 procent, i é ě srov atel ě s 22 evropský i stát, které jsou zároveň čle OECD, takzva á EU22 (18 procent). Ve státe h s výraz ě li erál í eko o ikou, jako je Velká Britá ie, USA, Již í Korea či Izrael, je podíl soukromý h výdajů na ter iár í vzdělává í výraz ě v šší, ož výz a ě ovlivňuje prů ěr ze í OECD. Celkové výdaje český h VVŠ z tuze ský h a zahra ič í h veřej ý h zdrojů za upl ulý h pět let vzrostly (obr. 3) jak v ěž ý h, tak přepočte ý h e á h zohledňují í h i fla i. V letech 2011 až 2015 či il árůst elkový h výdajů v přepočte ý h e á h ví e ež šest procent. 1 EU : čle ské stát EU a OECD 3

4 O r. Výdaje veřej ý h v soký h škol v ěž ý h e á h a vzděláva í či ost a a výzku a vývoj z árod í h a zahra ič í h veřej ý h zdrojů Výdaje a výzku a vývoj český h VVŠ se a elkový h výdají h podílejí v sokou ěrou v letech 2011 až 15 ví e ež procent. Tento e ývale v soký podíl odpovídá to u, že velká větši a VVŠ (24 z 26) á u iverzit í status a provádí vedle vzděláva í či osti i výzku a vývoj. Mezi jed otlivý i VVŠ jsou ovše z ač é rozdíl, u ěkterý h z nich či í te to podíl ví e ež 50 procent (MU, UP, )ČU, OU), ohé oproti tomu v dávají a VaV é ě ež 20 procent (VŠE, UHK, SU, VŠTE, VŠPJ a u ěle ké v soké škol ), viz tabulka 2, kde jsou i pl é ázv VVŠ a přísluš é zkratky. Výdaje a počty studentů Počet stude tů v soký h škol v letech 1989 až 2010 rostl a dosáhl maxima okolo 400 tisí stude tů (z i hž 86 procent bylo zapsa ý h a VVŠ ve vše h for á h studia preze č í, zhruba 76 procent, dista č í a ko i ova é a t pe h studij í h progra ů akalářský 250 tisí, magisterský 128 tisí, doktorský 26 tisí ). Růst l opráv ě ý a souvisel se zpřístup ě í ter iár ího vzdělává í mnohem v šší u podílu popula e ež před roke. V součas osti je v ČR pro e t í podíl oso z populace, které zahájil prv í ter iár í studiu, srovnatelný s prů ěre ze í OECD (68 procent) a o ě o v šší ež v zemích EU22 (63 procent). V důsledku poklesu popula e ve věkové kategorii u hazečů o v sokoškolské studiu se počet stude tů VVŠ v letech 2011 až 2015 s ížil o 14 procent. Výdaje a vzděláva í či ost v přepočte ý h e á h se v to to o do í prakti k ez ě il, elkově výdaje a jed oho stude ta vzrostl reál ě také o 14 procent. Všechny u iverzit ají akreditaci pro vzdělává í ve vše h tře h typech studij ích programů. Magisterské a předevší doktorské studium předpokládá zapoje í stude tů do věde ké či osti, proto je ěž é i srov ává í elkový h výdajů VVŠ na jednoho studenta. Ty v letech 2011 až 2015 vzrostly v přepočte ý h, ted reál ý h e á h dokonce o 23 procent. 4

5 Uvedený tre d ve výdají h, ať elkový h či vztaže ý h na jednoho studenta, se liší od výroků reprezentace český h v soký h škol či údajů European University Association (EUA), jež shod ě poukazují a pokles fi a ová í. Ve své ej ovější studii Public Funding Observatory 2016 uvádí EUA pokles fi a ová í český h VVŠ z veřej ý h zdrojů v letech 2010 až 2016 o 16 procent. Z ližšího zkou á í však v plývá, že jsou posuzová pouze árod í veřej é zdroje, ož je v případě ČR pro toto o do í espráv é. Byly totiž použity evropské strukturál í fondy ze dvou z í ě ý h operač í h progra ů, čí ž byly výraz ě podpořeny veřej é a stát í v soké školy. Váha operačních programů V letech 2011 až se a elkový h výdají h a VaV Gross Expenditure on Research and Development, GERD) v ČR výraz ě podílel zdroje ze strukturál í h fo dů EU. Jeji h podíl ze vše h zdrojů fi a ová í veřej é tuze ské, veřej é zahra ič í a pod ikatelské byl 16 procent, což se odráží i ve v sokoškolském sektoru. Z o rázku 4 v plývá, že vedle převládají í h do á í h výdajů byl podíl výdajů ze SF, považova ý h za zahra ič í veřej é zdroje, pro české VVŠ v jed otlivý h lete h mezi 17 a 27 procenty. Podíl výdajů z ostat í h zahra ič í h zdrojů l oproti tomu za ed atel ý jedno procento. Je však tře a vzít v úvahu, že výdaje ze SF budou v příští h lete h klesat, i kd ž v soké škol ohou i v letech až čerpat prostředk z ového operač ího progra u Výzku, vývoj a vzdělává í celkově pro ČR okolo 75 miliard korun. Je však tře a zdůraz it, že tento OP je otevře eje v soký školá, ale i ji ý su jektů. Poté přesta ou zdroje ze SF prakticky existovat. Pro v rov á í postup ého propadu bude tudíž žádou í nahradit je alespoň částeč ě ji ý i zahra ič í i veřej ý i zdroji, předevší z rá ový h progra ů EU n í Horizont 2020, poté ásledují í programy), i zdroji soukro ý i. 5

6 Obr. 4 Podíl výdajů a vzděláva í či ost a a výzku a vývoj český h veřej ý h v soký h škol podle zdrojů v lete h až V podílu výdajů a výzku a vývoj ve v sokoškolském sektoru a elkový h výdají h a VaV byla ČR v roce 2014 s 25 procenty zhruba srov atel á s prů ěre ze í EU (23 procent) a také se ze ě i OECD (obr. 5). České u iverzit ale nebyly schopné diverzifikovat zdroje fi a ová í VaV. V letech 2011 až 15 tvořily u VVŠ, zej é a i opražský h, převažují í část zahra ič í h veřej ý h zdrojů strukturál í fo dy, jeji h podíl se a výdají h a VaV vysokoškolského sektoru pohyboval mezi třeti ou a polovi ou. 6

7 Obr. 5 Výdaje a výzku a vývoj ve v sokoškolské sektoru jako podíl GERD, ezi árod í srov á í. )droj: ČSU, ; roč í šetře í o výzku u a vývoji, výkaz o výzku u a vývoji VTR 5 01; viz Pro e tuál í podíl výdajů VVŠ z veřej ý h zahra ič í h zdrojů a VaV v ro e, ze strukturál í h fo dů (SF) a z ji ý h zdrojů ukazuje o rázek. V plývá z ěj, že elostát í prů ěr podílu zdrojů ze SF l esrov atel ě v šší pro e t oproti ji ý zahra ič í zdrojů pouze dvě pro e ta. Pro ko kure es hop ost VVŠ i udržitel ost ěkolika desítek ový h výzku ý h e ter v udova ý h s po o í SF ude rozhodují í s hop ost získat v příští h lete h ové zdroje fi a ová í. 7

8 Obr. 6 Podíl veřej ý h zahra ič í h zdrojů a výdají h a VaV veřej ý h v soký h škol v roce 2015 v soké škol s podíle ižší ež, % jsou v e há Zvýšit úspěšnost v rámcových programech EU Nejvýz a ější zdroje zahra ič í h veřej ý h prostředků a VaV mimo SF jsou programy EU na podporu VaV, v lete h až 3 Sedmý rá ový progra a v součas osti progra Horizont Účast český h výzku ý h orga iza í včet ě univerzit la až dosud v rá ový h programech EU edostateč á a získa é fi a č í prostředk (0,8 procenta ze vše h rozděle ý h prostředků ižší ež podíl vkladu ČR do rozpočtu EU (1,2 procenta). Česká repu lika la ze vše h ový h čle ský h států EU ve fi a č í podpoře ze Sed ého rá ového progra u prostředky připadají í a ilion eur GEDR) s 18 tisí i eur a ej ižší příčce, přito prů ěr nový h členský h států či il 31 tisí eur (obr. 7). Doje ízké podpor získa é ěkterý i rozvi utý i stát, jako Fra ie či Ně e ko, je dá skuteč ostí, že jeji h árod í rozpočt a VaV jsou ve své o je u esrov atel ě v šší oproti ový čle ský států. 8

9 Obr. 7 Srov á í elkové fi a č í podpor získa é ze.rp jed otlivý i stát EU připadají í a il. jeji h do á í h výdajů a VaV, GERD, v lete h až. Zdroj: D. Frank, V. Albrecht, ECHO, příloha -6/2014 Je tře a zdůraz it, že ve srov á í s veřej ý i a soukro ý i výzku ý i orga iza e i l české u iverzit relativ ě sla ší skupi ou v čerpá í evropský h veřej ý h zdrojů ze Sed ého rá ového progra u a získal o v kle ižší pro e tuál í podíl podpor, ož ilustruje o r. 8. Obr. 8 Podpora rozděle á tře hlav í skupi á český h účast íků. rá ového progra u EU v procentech z elkové podpor da é u t pu vše h účast íků. Zdroj: V. Albrecht, ECHO 4, str. 4-6 (2016). 9

10 Posílit spolupráci se soukromým sektorem Výz a ý zdroje fi a ová í VaV na univerzitá h jsou v ěkterý h ze í h pod ikatelské, ted soukro é zdroje (obr. 9). I tady české v soké škol zaostávají eje za před í i evropský i univerzitami, ale i za prů ěre ze í EU. Celostát í prů ěr podílu výdajů a VaV ze s luv ího výzku u v doplňkové či osti výzku fi a ova ý ze soukromý h zdrojů) pro vše h VVŠ byl podle výroč í h zpráv o hospodaře í v roce 2014 roven 3,1 procenta. Te to údaj se liší od hodnoty uvádě é OECD i ČSU 2,4 procenta v důsledku odliš é metodiky s ěru dat. Celkový prů ěr pro ze ě EU28 je však podstat ě v šší 6,5 procenta. Obr. 9 Podíl výdajů a VaV ve v sokoškolské sektoru Higher Edu atio E pe diture o R&D, HERD) z pod ikatelský h zdrojů, rok. Zdroj: OECD Main Science and Technology Indicators, 2016 V ásledují í ro e příj y VVŠ ze s luv ího výzku u výz a ě arostl na čt ři pro e ta z HERD HERD, výdaje a VaV ve v sokoškolské sektoru. Jednotlivé vysoké školy srov ává graf na obr. 10, který uvádí i podíl příj ů z tra sferu z alostí prů ěr vše h VVŠ je 4,9 procenta) a obsahuje kro ě s luv ího výzku u i li e č í s louv, vzděláva í kurz, ko zulta e a porade ství. T to příj jsou v soké zej é a u te h i ký h v soký h škol, zatí o pro velké ultio orové u iverzit jsou ízké UK a UP v grafu dokonce h í. Mi ořád ě v soký podíl příj ů z tra sferu z alostí u eu iverzit í V soké škol te h i ko-eko o i ké České Budějovi e je dá její i z ač ý i příj z ko zultač í či osti v po ěru k alý výdajů a VaV (viz tabulka 2 Seznam veřej ý h v soký h škol). 10

11 Obr. 10 Podíl příj ů ze soukro ý h zdrojů v doplňkové či osti DČ a výdají h a VaV v roce v soké škol s podíle ižší ež, % jsou v e há Jsou mzdy na vysokých školách přiměřené? Mzdy v české školství l předevší v roce 2015 před ěte častý h de at. Podle Statisti ké roče k školství MŠMT la v ro e prů ěr á hru á mzda vše h kategorií za ěst a ů na veřej ý h v soký h školá h 36,3 tisí e korun, ož je zhru a o procent ví e ež a základ í h a střed í h školá h. K a alýze mezd na VVŠ js e použili data z jejich výroč í h zpráv o hospodaře í, přiče ž jsme zahrnuli jak zdové výdaje z rozpočtové kapitol MŠMT, tak z ostat í h zdrojů rozpočtu. Podle této etodik prů ěr é zd pra ov íků VVŠ v letech 2011 až 15 ve větši ě kategorií rostl. V roce 2015 byla prů ěr á mzda zhruba 15 akade i ký h pra ov íků ve tře h v šší h kategorií h (profesoři, docenti a odborní asistenti) 46,3 tisí e koru, ož se líží prů ěr é mzdě 48,6 tisí e korun věde ký h pra ov íků s titulem Ph.D. na ústave h Akademie věd ČR. Ve stej é ro e la na VVŠ prů ěr á mzda profesorů 72,4 tisí e, docentů 55,3 tisí e a od or ých asistentů 37,5 tisí e korun. Pro vše h za ěst a e VVŠ v hází prů ěr á zda prakticky identi ká s údaje uvádě ý MŠMT. Mzdy a veřej ý h v soký h školá h se však z ač ě liší, protože každá v soká škola á pro od ěňová í pra ov íků vlast í předpis a výrazně rozdíl ou efektivitu svý h či ostí a s hop osti získávat prostředk a VaV z tuze ských a zahra ič í h veřej ý h a soukro ý h zdrojů. Nejv šší mzdy v uvede ý h tře h kategorií h akade i ký h pra ov íků byly v roce 2015 na Masar kově u iverzitě Brno (97, 70, 46 tisí korun), ásledova é skupi ou VŠCHT Praha, VUT Br o, ČVUT, Č)U, a 11

12 UP Olomouc. Nej ižší pak a u ěle ký h školá h AVU, AMU, JAMU, VŠUP a a UHK. O e ě jsou mzdy akade i ký h pra ov íků ižší ež v západoevropský h ze í h, v ČR se však jeví ve vztahu k prů ěr é zdě a ve srov á í s od ěňová í v ústave h AV ČR jako při ěře é. Jak bez evropských dotací Fi a ová í český h veřej ý h v soký h škol e í sice v ezi árod í srov á í v žád é případě opti ál í, ale a i kriti ké. Celkové výdaje, zej é a a výzku a vývoj, v letech 2011 až 2015 výz a ě narostly, předevší dík evropským strukturál ím fo dům. Ještě před uko če ím této podpory ude ut é v příští h lete h prostředk ze SF postup ě nahrazovat ji ý i, a vzděláva í či ost zej é a do á ími ze stát ího rozpočtu. Výdaje a výzku a vývoj ze strukturál í h fo dů je ož é částeč ě nahradit granty z evropský h rá ový h progra ů, v če ž však udou uset české u iverzit výraz ě zvýšit aktivitu i efektivitu. V upl ulý h zhru a pěti lete h se totiž české u iverzit celkem po hopitel ě soustředil a čerpá í prostředků ze SF, o ěž se soutěžilo výhrad ě a árod í úrov i. )ískat granty z rá ový h progra ů EU je a adále ude v ezi árod í ko kure i mnohem těžší. Další zdroje na výzku a vývoj, které ohly nahradit, i kd ž je částeč ě, strukturál í fo dy, jsou pod ikatelské, zej é a na podporu nový h center aplikova ého výzku u. Přestože tyto zdroje e udou pro české u iverzit zřej ě ještě dlouho natolik výz a é, jako je to u apříklad v soused í Ně e ku, udou s olizovat žádou í a doufejme i rostou í spoluprá i u iverzit ího a pod ikatelského sektoru. Fu gová í výzku ý h e ter a i frastruktur v udova ý h ze strukturál í h fo dů, u i hž se provoz í áklad za rok odhadují a čt ři miliardy korun, určitě nezajistí výluč ě do á í veřej é zdroje. Bude tře a podstat ý příspěvek jak z evropský h rá ový h progra ů, tak i z pod ikatelský h zdrojů. Nezbytnost hodnocení V případě výdajů ze stát ího rozpočtu se česká vláda ude uset rozhod out, zda ude adále podporovat ploš ě vše h výzku é orga iza e včet ě u iverzit, a iž ly periodicky hodnoceny podle ezi árod í h sta dardů, jak je ěž é ve větši ě v spělý h ze í. Bez tohoto hod o e í ne í ož é s sté výzku u a vývoje efektiv ě řídit ani selektiv ě podpořit e ele t í věde ké tý. Kultura hod o e í e í zatí a český h v soký h školá h ěž á a rozdíl od Akade ie věd ČR, jejíž ústavy se již periodicky hod otí. Člá ek čerpal z ateriálu A alýza výroč í h zpráv o hospodaře í český h veřej ý h v soký h škol za roky v pra ova ého Te h ologi ký e tre AV ČR, V uprave é a zkrá e é for ě v šlo v příloze Lidový h ovi Česká pozice dne

13 Tabulka 2 Sez a veřej ý h v soký h škol podle počtu stude tů a jeji h základ í harakteristik v roce 2015 Název školy Počet fakult Počet studentů Počet akade mickýc h pracov níků Celkové výdaje z veřejných zdrojů/ mil. Kč Podíl výdajů na VaV na celk. výdajích/ % Počet student ů na jednoho akad. pracovní ka Univerzita Karlova UK ,3 44,6 12,2 Masarykova univerzita MU ,4 53,4 20,5 Univerzita Palackého v Olomouci UP ,4 50,6 15,3 Vysoké učení technické v Brně VUT ,0 41,3 19,7 České vysoké učení technické v Praze ČVUT ,9 43,8 12,9 Česká zemědělská univerzita v Praze ČZU ,3 28,9 30,9 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Zkratka VŠB- TUO ,0 51,7 17,5 Vysoká škola ekonomická v Praze VŠE ,9 17,4 30,0 Západočeská univerzita v Plzni ZČU ,3 59,0 16,5 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích JČU ,6 38,4 16,7 Mendelova univerzita v Brně MZLU ,6 23,5 19,5 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně UTB ,9 37,1 21,9 Ostravská univerzita OU ,3 22,5 19,9 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem UJEP ,5 16,3 20,7 Univerzita Pardubice UPar ,2 41,2 15,5 Univerzita Hradec Králové UHK ,6 10,1 17,9 Technická univerzita v Liberci TUL ,1 37,4 11,0 Slezská univerzita v Opavě SU ,5 12,5 20,0 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích VŠCHT ,3 34,5* 9,5 VŠTE ,8 1,4 45,2 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno VFU ,6 20,2 11,2 Vysoká škola polytechnická Jihlava VŠPJ ,3 0,5 25,8 Akademie múzických umění v Praze AMU ,2 11,9 5,3 Janáčkova akademie múzických umění v Brně JAMU ,8 5,1 5,0 Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze VŠUP ,0 8,0 6,7 Akademie výtvarných umění v Praze AVU ,7 10,3 5,5 celkem ,5 * průměrný podíl výdajů na VaV na VŠCHT za roky byl 48%. Pokles v roce 2015 byl způsoben mimořádnou dotací na vzdělávací činnost (úpravy laboratoří) 13