BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. - Poškození dřeva tesaříkem krovovým -

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nauky o dřevě BAKALÁŘSKÁ PRÁCE - Poškození dřeva tesaříkem krovovým /2006 Kamil Gašpárek

2 Úvodem bych chtěl poděkovat svým rodičům, že mi umožnili studovat na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě, dále pak vedoucímu své bakalářské práce Ing. Jiřímu Holanovi, Ph.D. za čas, ochotu, odborné vedení, poskytnutí rad a informací při zpracování této práce. Děkuji také kolegům z ročníku, kteří mi v rámci předmětu Biotičtí škůdci dřeva pomohli nainfikovat smrkové vzorky larvami tesaříka krovového. 4

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Poškození dřeva tesaříkem krovovým zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:...podpis studenta 5

4 Poškození dřeva tesaříkem krovovým Kamil Gašpárek Abstrakt: Bakalářská práce je zaměřena na poškození dřeva tesaříkem krovovým. Je všeobecně známo, že tesařík krovový je nejrozšířenějším a nejnebezpečnějším hmyzím dřevokazným škůdcem, který napadá zejména zabudované jehličnaté dřevo. Jeho činnost je ve dřevě dlouho utajeno. Škody působí převážně larvy, které ve dřevě vytvářejí požerky. Příznakem výskytu larev ve dřevě signalizují jemné drtinky, které vypadávají z trhlin dřeva. Soustředěným a opakovaným náporem škůdce dřevěné prvky ztrácejí statickou pevnost, soudržnost a pod zatížením se propadají. Pro zachování mechanických a fyzikálních vlastností zabudovaného dřeva je nutné dodržet preventivní, konstrukční a fyzikální ochranu a v případě napadení tyto ochrany doplnit o ochranu chemickou. Jak je z práce patrné larvy svým žírem způsobují hmotnostní úbytky dřeva. Klíčová slova: tesařík krovový (Hylotrupes bajulus), vývojový cyklus, výskyt, ochrana dřeva, hmotnostní úbytky. Damage to wood by tesařík krovový Kamil Gašpárek Abstract: Thesis is fixated on damaged to wood by tesařík krovový. It is known, that tesařík krovový is extended and dangerous pest by wood, which challenges mounted pine wood. Its movement is in the wood long time concealed. Big damages makes larvas, which in the wood makes delicate pulped wood, which fall out from holes by wood. This pest is very danger, because timbered elements have not static firmness and under the load wood cracles. For observance of physical aspects and mechanical strength mounted wood is necessary to keep preventive, structural, physical protection or chemical protection too. Key words: tesařík krovový (Hylotrupes bajulus), life cycle, occurrence, conservation of wood, mass defects. 6

5 OBSAH 1. ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Smrk obecný Přirozená trvanlivost dřeva Atmosférická koroze Tesaříkovití (Cerambycidae) Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus) Systematické řazení hmyzu Popis škůdce Vývoj a reprodukce Výskyt a kladení vajíček Vývoj larev Vývoj brouků Škodlivost Způsoby ochrany dřeva Chemické prostředky na ochranu dřevo Druhy chemických ochranných prostředků na dřevo MATERIÁL A METODIKA Příprava vzorků SM, larvy Stanovení hmotnostních úbytků dřeva VÝSLEDKY Výsledky hmotnostních úbytků dřeva Grafické vyjádření výsledků DISKUSE ZÁVĚR RESUME POUŽITÁ LITERATURA. 54 7

6 1. ÚVOD Dřevo je přírodní hygroskopický materiál rostlinného původu. Jeho největší výhodou je poměrně rychlá obnovitelnost, což je u jiných materiálů jako například kovy zcela nemyslitelné. Dřevo jako materiál má však i spoustu dalších výhodných vlastností, jsou to zejména vlastnosti, které nám umožňují všestranné využití. Jedná se jak o přirozenou kresbu dřeva, estetický vzhled, ale i fyzikální a mechanické vlastnosti. Používá se zejména k pilařskému zpracování, výrobě nábytku, stavebních konstrukcí, sportovního nářadí, hudebních nástrojů, ale i v chemickém a celulózopapírenském průmyslu. Dřevo, ačkoliv má poměrně nízkou hmotnost, se vyznačuje vysokou pevností, pružností a vyniká dobrými tepelně izolačními i akustickými vlastnostmi, dobře se opracovává, lepí a spojuje. Při procesu spalování je také zdrojem tepelné a světelné energie. Samozřejmě dřevo má i své značné nevýhody. Patří mezi ně zejména zvýšená hořlavost, hygroskopicita, anizotropní charakter a snížená pevnost při narůstající vlhkosti, avšak existují i mnohem závažnější činitelé, kteří ovlivňují degradaci dřeva. Řadíme mezi ně abiotické a biotické činitele. Z abiotických činitelů jsou to zejména vlivy povětrnostní (tj. střídání teplot, působení světla a vody) a termická degradace dřeva přecházející až do hoření dřeva. Jak již bylo zmíněno k degradaci dřeva přispívají také biotičtí činitelé, mezi které řadíme dřevokazný hmyz, dřevokazné houby a plísně. Dřevo zabudované pod vodou nebo bez přístupu vzduchu vydrží velmi dlouho, avšak záleží na samotném druhu dřeva. Nelze však opomenout, že i dřevo uloženo ve vodě může být napadeno škůdci, jedná se o různé druhy měkkýšů, plžů apod. Ty lze nalézt především v moři. V tropech a subtropech řadíme k největším škůdcům dřeva termity, kteří ho mohou v poměrně krátkém čase zcela znehodnotit. Z hlediska nespočetného množství činitelů působících na dřevo je nutné možnost napadení eliminovat. Jeden z mnoha způsobů, jak deficit dřeva poněkud snížit a zároveň dosáhnout i ekonomických úspor, je kvalitní ošetření a ochrana dřeva a to po celou dobu jeho životnosti a funkční existence. Tímto se dosáhne prodloužení životnosti výrobků ze dřeva a zároveň se šetří i náklady na výrobu a výměnu původních výrobků za nové. 8

7 2. CÍL PRÁCE Cílem práce bylo na základě literární rešerše popsat život tesaříka krovového, lokality ve kterých se vyskytuje, závažnost působení na zabudované dřevo a druhy preventivní a sanační ochrany, která je proti tomuto dřevokaznému škůdci používána. Dalším cílem bylo stanovit hmotnostní úbytky dřeva způsobené žírem larev tesaříka krovového. 9

8 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED Dřevo a materiály na bázi dřeva umožňují všestranné využití v různých oborech lidských činností. S těmito materiály se setkáváme v nábytkářském průmyslu, ve stavebním truhlářství, dřevěných stavbách či konstrukcích apod. 3.1 Smrk obecný Smrk obecný (Picea abies L.Karst.) patří v ČR mezi nejrozšířenější jehličnaté dřeviny. Přestavuje největší plošné zastoupení, zhruba 55 %. Dřevo je v průřezu jednotně zbarveno, nemá vylišeno jádro a běl, u čerstvě skáceného dříví lze rozlišit tzv. dřevo vyzrálé. Dřevo je žlutobílé až světle žlutohnědé, letokruhy jsou zřetelné s pozvolným přechodem mezi jarním a letním dřevem v rámci letokruhu, pryskyřičné kanálky jsou drobné, patrné pouze na podélných řezech jako svislé tmavé pásky. Dřevo slabě voní, na podélných řezech je slabě lesklé. Patří k měkkým a lehkým dřevům (ρ kg/m 3, ρ kg/m 3 ). Je méně trvanlivé a odolné vůči biotickým škůdcům, dobře se opracovává a suší, hůře se impregnuje. Smrkové dřevo patří mezi nejčastěji využívanou dřevní surovinu. Používá se jako stavební a konstrukční materiál pro nadzemní i podzemní stavby (stožáry, sloupy, střešní a mostní konstrukce, lešení, podlahoviny, důlní dříví atd.), v nábytkářství (nábytek, dýhy, překližky, lišty), k chemickému a polochemickému zpracování (buničina, dřevovina, dřevovláknité a dřevotřískové desky). Smrkové dřevo se souměrnými, úzkými letokruhy 1-4 mm, s podílem letního dřeva v letokruhu v rozmezí 5-20 %, bez vad, je nazýváno jako tzv. rezonanční dřevo. To je používáno k výrobě hudebních nástrojů. Pro zlepšení akustických vlastností se má nechat uskladněné rezonanční dřevo přirozeně vysýchat (3-5 let) (Šlezingerová a kol. 2004). Tab. 1: Hodnoty fyzikálních vlastností SM dřeva (Horáček 1998) hustota při w = 0 % (ρ 0 ) 420 kg.m -3 hustota při w = 12 % (ρ 12 ) 450 kg.m -3 měrné teplo při w = 10 % (c) 1,63 kj.kg -1.K -1 výhřevnost při w = 15 % (H) 13,4 MJ.kg -1 čas vzplanutí při teplotě 200 C 19,6 s 10

9 Tab. 2: Koeficienty sesychání β a bobtnání α SM dřeva (Ugolev 1986) objemového sesychání (K β ) 0,43 %/1%w objemového bobtnání (K α ) 0,50 %/1%w radiálního sesychání (K β ) 0,16 %/1%w radiálního bobtnání (K α ) 0,17 %/1%w tangenciálního sesychání (K β ) 0,28 %/1%w tangenciálního bobtnání (K α ) 0,31 %/1%w Tab. 3: Hodnoty pevnosti SM dřeva (Ugolev 1986) tlak ve směru vláken při w = 12 % (σ ) 44,4 MPa tlak napříč vláken při w = 12 % (σ _ _ ) 3,4 MPa tah ve směru vláken při w = 12 % (σ ) 103 MPa tah napříč vláken při w = 12 % (σ _ _ ) 2,2 MPa ohyb při w = 12 % smyk ve směru vláken při w = 12 % (σ ) 80 MPa 6,9 MPa smyk napříč vláken při w = 12 % (σ _ _ ) 3,3 MPa Tab. 4: Průměrné zastoupení hlavních složek SM dřeva (Blažej a kol. 1975) celulóza 45,6 % hemicelulóza 27,6 % lignin 26,9 % Přirozená trvanlivost dřeva Přirozená trvanlivost dřeva je odolnost dřeva proti napadení dřevokaznými houbami či hmyzem bez použití jakýchkoliv ochranných prostředků, které by životnost dřeva záměrně prodlužovaly. 11

10 Faktory ovlivňující přirozenou trvanlivost dřeva : Chemické složení Extrémní tvrdost - velký obsah křemičitanů nebo uhličitanu vápenatého Růstové charakteristiky - pěstební faktory - doba těžby roční období (zima) - nemá vliv - doba těžby věk stromu (mýtní nebo předmýtní těžba) - má vliv - používání dusíkatých hnojiv - snížená trvanlivost - má vliv - vady - při dobrém zacelení v okolí rány zvýšená trvanlivost - má vliv Nadměrné smáčení - vyluhování vodou rozpustných extraktivních látek Vystavení dřeva nepříznivým podmínkám - vysoká kyselost - nedostatek živin Přirozenou trvanlivost dřeva z chemického složení tvoří : Polyfenoly - zahrnují stilbeny a flavonoidy (jádrové látky) - izolované stilbeny jsou toxické k bakteriím, houbám a hmyzu - flavonoidy zahrnují látky, které jsou rostlinami vytvářeny na mikrobiální napadení. Terpenoidy - syntetizují se různými druhy rostlinných pletiv, podobě jako pryskyřice u jehličnanů - zvýšení trvanlivosti. Taniny - důležitá část dřeva a kůry, výrazně zvyšují trvanlivost dřeva - dub má vysoký obsah taninů (Holan 2004). Tab. 5: Klasifikace přirozené trvanlivosti proti dřevokaznému hmyzu (ČSN ) Třída trvanlivosti D S SH Popis trvanlivé náchylné jádrové dřevo / náchylné 12

11 Tab. 6: Klasifikace přirozené trvanlivosti proti dřevokazným houbám (ČSN ) Třída trvanlivosti Popis 1 velmi trvanlivé 2 trvanlivé 3 středně trvanlivé 4 slabě trvanlivé 5 netrvanlivé Atmosférická koroze dřeva Atmosférická koroze je společné působení několika abiotických vlivů na dřevo. Vlastní korozi způsobuje slunečné záření, vlhkost, teplota a kyslík. Patří sem ještě oxid siřičitý, oxid dusičitý, ozón a pevné částice podporované určitým druhem energie (např.: vítr, mechanická abraze apod.) Působením těchto vlivů se hladké dřevo na povrchu zdrsní, jednotlivá dřevní vlákna na povrchu vystoupí, dřevo postupně začíná praskat, vzniklé praskliny se rozšiřují do větších trhlin, dochází k uvolňování vláken (desky se deformují a odtahují od šroubů), zdrsněný povrch mění svoji barvu, zadržuje nečistoty, plísně a následně ztrácí soudržnost (obr. 1). Obr.1: Poškození dřeva atmosférickými vlivy (Žák, Reiprecht 1998) Je důležité zdůraznit proces zvětrávání dřeva, při kterém dochází ke zvýšenému příjmu vody povrchem dřeva, vzniku mikro a makro trhlin a degradaci povrchu dřeva 13

12 vystaveného v exteriéru. Mechanismus zvětrávání inklinuje k úbytku obsahu ligninu a methoxylových skupin, nárůstu kyselosti a koncentraci karboxylů. Reakce se urychlují působením vlhkosti a tepla a v neposlední řadě UV degradace - tvorba volných radikálů, oxidace hydroxylů. Tab. 7: Faktory způsobující zvětrávání sluneční záření (Holan 2004) Ultrafialové záření UV-A nm UV-B nm UV-C nm Infračervené záření IR-A nm IR-B nm IR-C 3 1 mm Viditelné záření spodní hranice nm horní hranice nm Degradací dřeva slunečním zářením dochází ke změně barvy, a to ke žloutnutí, hnědnutí, šednutí, případně jiné odstíny těchto barev (obr. 2). Změna barvy se projevuje do hloubky 0,05 2,5 mm. Tato změna je výsledkem intenzity UV záření 75 nm (způsobuje vznik volných radikálů) a viditelného světla 200 nm (má malý vliv nebo žádný) (Holan 2004). Obr. 2: Fotodegradace dřeva (Holan 2004) 14

13 3.2 Tesaříkovití (Cerambycidae) Jedná se o čeleď, zahrnující různě velké brouky, podlouhlého, plochého i válcovitého těla. Patří sem jak naši největší až 60 mm dlouzí brouci (Cerambyx cerdo), tak i druhy malé, které měří kolem 3 mm (Tetrops praeusta). Hlavu mají prognátní až ortognátní, vsazenou do štítu nebo volnou, od štítu oddělenou zúženým hrdlem (např. Lektura L.). Vyznačují se silnými kusadly, velikými oválnými, ledvinovitými nebo na 2 části zcela rozdělenýma očima a dlouhými 11-ti člennými (výjimečně 12-ti člennými) tykadly. Tykadla jsou zpravidla štětinovitá (ke konci se zužující), řidčeji nitkovitá, pilovitá, hřebenitá aj., u některých druhů (zvláště u samečků) značně přesahující délku těla. Předohruď je shora kryta velkým štítem, který je po stranách obvykle zaoblený, případně opatřený jedním trnem nebo několika zuby. Krovky většinou kryjí celý zadeček, u některých rodů (např. u Molorchus) jsou značně zkrácené, takže blanitá křídla ležící pod nimi jsou z velké části obnažena. Nohy jsou kráčivé, dobře vyvinuté, chodidla čtyřčlenná s tříčlánkem srdcovitě vykrojeným. Vnitřní struktura těla obsahuje nejrůznější orgány potřebné pro život (obr. 3, 4). 15

14 Obr. 3: Anatomie těla hmyzu přední část Vysvětlivky: 1 - otvor ústní 30 - mesonotum 2 - požerák, pokračuje v jícen 31 - metanotum 3. - vole 32 - křídlo prvního páru 10 - hlava 33 - křídlo druhého páru 11 hruď 34 - dorsální krční sklerit 14 - mozek 35 - ventrální cervikální sklerit 15 - nerv tykadlový 36 - prosternum 16 - ocella s nervem 37 - mesosternum 17 - ocella horní s nervem 38 - metasternum 18 - zauzlina podjícnová 39 - přední noha 19 - zauzlina čelní 40 - střední noha 20 - slinná žláza 41 - zadní noha 21 - zauzlina prothorakální 42 - nerv nohy 22 - zauzlina mesothorakální 47 - svrchní pysk 23 - zauzlina metathorakální 48 - spodní pysk 29 - pronotum 49 - mandibuly 16

15 Obr. 4: Anatomie těla hmyzu zadní část Vysvětlivky: 4 - žaludek žvýkací 24 ventrální nervová páska 5 - laloky středního střeva 25 pravá gonáda 6. mízní žaludek 26 levá gonáda 7 - malpighické žlázy 27 pohlavní vývod 8 - zadní střevo 28 dorsální céva 9 - konečník 44 - sternity 12 - zadeček 45 - tergity 13 otvor řitní 46 - cercus 17

16 Zbarvení tesaříků je různé, převážně hnědé až černé. Nápadně červených, modrých nebo zelených forem je málo (Purpuricenus). Časté je kryptické (krycí) zbarvení nebo tzv. mimikry, tj. napodobování nebezpečných druhů hmyzu, např. vos (Clytus Laich), lumků (Necydalis L.) aj. Pohlavní dimorfismus se projevuje v délce (příp. počtu článků) tykadel, ve tvaru a skulptuře štítu (Callidium F.), ve zbarvení (Corymbia), v přítomnosti vysunutelného kladélka u samiček (Acanthocinus Dej.), ve velikosti apod. Dospělí jedinci některých druhů nalétávají na květy, kde požírají pyl nebo celý květ. Jiné druhy lze pozorovat na dřevinách při lízání stromové šťávy nebo na bylinách či ležícím dřevu. Aktivní jsou přes den (Corymbia Goz., Plagionotus Muls. aj.) nebo za soumraku a v noci (Hylotrupes aj.). Většinou jsou tyto druhy neškodné. Pouze někteří zástupci podčeledi Lamiinae mohou příležitostně škodit úživným žírem na jemné kůře, listech a pupenech svých hostitelských dřevin. Brouci žijí jen 1 až 3 týdny a brzy po skončení rozmnožování hynou. Déle žijí pouze brouci prodělávající úživný žír (např. Saperda F., Oberea Dej.) nebo druhy, které přezimují jako dospělci. Larvy tesaříků jsou silně protáhlé, bělavé, slabě sklerotizované a zřetelně článkované. Larvy žijící ve dřevě a dřeni jsou válcovité nebo slabě zploštělé, larvy vyvíjející se pod kůrou (např. Rhagium F.) jsou ploché. Hlavu mají skoro prognátní se silnými kusadly, kratičkými, tříčlennými tykadly a čelistními makadly (obr. 5). Jsou bud' slepé nebo mají jednoduchá očka v počtu 1 až 6 párů. Nejzřetelnějším hrudním článkem je štítovitá předohruď, do níž je hlava z větší části zatažitelná. U většiny druhů jsou vyvinuty krátké, pahýlkovité (rudimentární) nožky, které však často chybí (např. u podčeledě Lamiinae). Nožky nemají skoro žádný lokomoční význam. Pohyb larev umožňují silněji sklerotizované příčné lišty na hřbetní i břišní straně prvních 7 článků zadečku. tykadlo čelistní makadla očka nohy Obr. 5: Hlavička larvy (Anonymus 2006) 18

17 Kromě koz1íčků z rodu Dorcadion Dalm., jejichž larvy žijí volně v půdě a živí se kořínky travin, se všichni ostatní tesaříkovití vyvíjejí pod kůrou nebo ve dřevě kmenů, větví a kořenů dřevin a někdy i ve stoncích a kořenech bylin. Přibližně 50 % druhů se vyvíjí v listnáčích, 25 % v jehličnanech, 10 % v listnáčích i jehličnanech a 15 % v bylinách nebo na kořenech travin. Většina druhů potřebuje ke svému vývoji dřevo s kůrou, protože samičky do jejich štěrbin kladou vajíčka (lsarthron Dej.) nebo také do jamek vykousaných až na běl (Monochamus Dej.), případně do jamek v kůře zhotovených kusadly a prohloubených kladélkem (Acanthocinus Dej.). Poměrně málo druhů napadá zdravé, přirůstavé dřeviny (např. Aromia moschata, Lamia textor). Zpravidla jsou osídlovány dřeviny fyziologicky oslabené, odumírající a čerstvě odumřelé. Řada taxonů však žije také ve starém a ztrouchnivělém dřevě, zejména v pařezech a několik druhů i ve dřevě zpracovaném. Dorostlé larvy dendrofilních tesaříků se kuklí obvykle ve dřevě, řidčeji pod kůrou nebo v zemi. Doba vývoje je 1 až 5 let, výjimečně delší (např. u Hylotrupes bajulus až 15 let) nebo kratší (např. u lsarthron Dej., kde generace bývá často dvojitá). Dospělí jedinci se navenek prokusují podélně oválnými nebo kruhovitými výletovými otvory (Urban 2000). Četné kambioxylofágní druhy patří k významným fyziologickým a technickým škůdcům lesních a ovocných dřevin. Problematikou jejich výskytu, bionomie a škodlivosti se podrobněji zabývá ochrana lesů a ochrana dřeva. V ČR se vyskytuje kolem 207 druhů tesaříků, například: Podčeleď: Cerambycidae (tesaříkovití) druhy: 1. Cerambyx cedro (tesařík obrovský) 2. Cerambyx scopolii Fues (tesařík bukový) 3. Rosaria alpina (tesařík alpský) 4. Aromia moschata (tesařík pižmový) 5. Hylotrupes bajulus (tesařík krovový) (obr. 6) 6. Callidium violaceum (tesařík fialový) 7. Callidium aeneum (tesařík kovový) 8. Phymatodes testaceus (tesařík skladištní) 9. Plagionotus arcuatus (tesařík dubový) 10. Plagionotus detritus (tesařík dubinový) 11. Xylotrechus rusticus (tesařík pestrý) 19

18 Podčeleď: Prioninae (piluny) druhy: 1. Ergates Faber (tesařík zavalitý) 2. Prionus coriarius (tesařík piluna) (obr. 7) Podčeleď: Spondylinae druhy: 1. Isathron castaneum (tesařík smrkový) 2. Isatron fuscum (tesařík šedohnědý) 3. Isatron gabrieli Weise (tesařík modřínový) 4. Asemus striatum (tesařík pruhovaný) (obr. 8) 5. Spondylis buprestoides (tesařík borový) Podčeleď: Lepturinae druhy: 1. Rhagium inquisitor (tesařík korový) (obr. 9) 2. Rhagium bifasciatum 3. Rhagium sycophanta 4. Rhagium morda 5. Corymbia rubra (tesařík obecný) (Holan 2004) Obr. 6: Tesařík krovový - Hylotrupes Obr. 7: Tesařík piluna - Prionus coriarius bajulus (Anonymus 2006) (Vítek 1996) 20

19 Obr. 8: Tesařík pruhovaný - Asemus striatum Obr. 9:Tesařík korový - Rhagium inquisitor (Vítek 2002) (Vítek 2000) Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus) Používání rostlého dřeva ve stavebnictví a výroba nejrůznějších předmětů ze dřeva přináší velké riziko poškození až úplného zničení dřevokaznými houbami a hmyzem. Bezesporu nejrozšířenějším a nejnebezpečnějším hmyzím dřevokazným škůdcem poloopracovaného a zpracovaného jehličnatého dřeva je u nás tesařík krovový (Hylotrupes bajulus). Tento zástupce druhově bohaté čeledi tesaříkovitých (Cerambycidae) má téměř kosmopolitní rozšíření na velké části zeměkoule a v mnoha zemích světa patří k obávaným dřevokazným škůdcům. Proto také náleží k nejvíce studovaným a nejlépe známým hmyzím škůdcům vůbec. Ve světové literatuře o něm každoročně vychází množství prací, které jsou věnovány především preventivní ochraně dřeva a hubení tesaříka. Velké badatelské úsilí vyvíjené na studium škůdce dokládá jeho mimořádnou úpornost a nebezpečnost. V naší domácí odborné literatuře mu však byla doposud věnována jen malá pozornost a obecně nedostatečná je také informovanost naší veřejnosti o jeho výskytu, vývoji a škodlivosti i o ochranných a obranných opatřeních proti němu (Urban 1997) Systematické řazení hmyzu Říše Animalia (živočichové) Podříše Metazoa (mnohobuněční) Oddělení Triblastica (třilistí) 21

20 Pododdělení Coelomata Kmen Arthropoda (členovci) Podkmen Tracheata (vzdušnicovci) Nadtřída Hexapoda (šestinozí) Třída Inssecta (hmyz) Podtřída Pterygota (křídlatí) Skupina řádů Holometabola (hmyz s proměnou dokonalou) Řád Coleoptera (brouci) Podřád Polyphaga (všežravý) Nadčeleď Chrysomeloidea Čeleď Cerambycidae (tesaříkovití) Rod Cerambycinae Druh Hylotrupes bajulus (tesařík krovový) Popis škůdce Dorostlé larvy tesaříka krovového jsou 15 až 22 mm dlouhé, bílé s hnědou hlavou a třemi páry krátkých hrudních nožek (obr. 10). Hlava je širší než delší a obě její boční části jsou po celé délce spolu srostlé. Na rozdíl od larev příbuzného tesaříka fialového (Callidium violaceum L.) má 3 (a nikoliv 2) páry jednoduchých oček. Předohruď má mnohem širší než delší. Na hřbetní a břišní straně všech tří hrudních a prvních sedmi zadečkových článků jsou silněji sklerotizované mozoly, rozdělené podélnou rýhou a pokryté bradavkami, které umožňují larvám pohyb ve dřevě. Obr. 10: Larva tesaříka krovového (Anonymus 2006) Brouci tesaříka krovového jsou 7 až 25 mm dlouzí, ploší, žlutohnědí, červenohnědí až černí (obr. 11). Samečci jsou podstatně menší než samičky (obr. 11, 12). Uprostřed šedých, vrásčitých a řídce šedě chloupkovaných krovek, kryjících celý 22

21 zadeček, mívají často dvě přerušované příčné, světle šedé skvrny. Štít (předohruď) je poněkud hustěji světle chloupkovaný, příčný a stejně široký jako krovky. Po stranách je zaoblený a na ploše má dva lesklé podélně oválné hrboly. Tykadla jsou poměrně krátká a tenká. U samečků sahají asi do poloviny (u samiček nanejvýš do čtvrtiny) délky krovek. Samičky mají na konci těla nepravé kladélko (Urban 1997). Obr. 11: Sameček tesaříka krovového Obr. 12: Samička tesaříka krovového. (Hylotrupes bajulus). Skutečná délka Skutečná délka těla 16 mm (Anonymus těla 11 mm (Anonymus 2004) 1992) Vývoj a reprodukce dospělý kukla brouk vajíčka Životní cyklus Hylotrupes bajulus larva Obr. 13: Životní cyklus (Holan 2004) 23

22 1. Vábení samečka samičkou prostřednictvím feromonů, které mohou být vylučovány až na několik stovek metrů daleko. 2. Páření jedinců po dobu 1-5 min. 3. Samička za 1-3 dny po opakovaném páření naklade vajíčka. Ty jsou do nejrůznějších štěrbin ve dřevě vloženy pomocí teleskopicky vysunutelného kladélka. 4. Po 2-3 týdnech se z nakladených vajíček líhnou larvy, které na dřevo působí po dobu dalších 3-10 let (ve výjimečných případech až 15 let). 5. Po několika letech larválního způsobu života dojde k zakuklení. 6. Po kuklovém období larev, které trvá 3-4 týdny se vylíhnou mladí brouci, kteří odpočívají v kolébce několik dnů. 7. Po ztuhnutí tělního pokryvu brouci opouštějí dřevo výletovými otvory. 8. V následujících 3-4 týdnech dojde ke spáření, nakladení vajíček a tím životní cyklus tesaříka krovového končí (brouk hyne). Obr. 14: Vývojové stupně tesaříka krovového (Anonymus 2004) Výskyt a kladení vajíček Brouci tesaříka krovového se nejčastěji objevují v červnu až srpnu. Za teplých dnů čile létají a samečci vyhledávají samičky, s nimiž se opakovaně páří (obr. 15). Pak samičky kladou silně podlouhlá (až 2 mm dlouhá) vajíčka, pokrytá jemnou blanou (obr. 16). Pomocí teleskopicky vysunutelného kladélka je zasouvají až 2 cm hluboko do štěrbin a trhlin ve dřevě (obr. 17, 18, 19, 20). Žijí 2 až 4 týdny a za tuto dobu vykladou průměrně 200 (maximálně 420) vajíček do 3 až 7 hromádek po 30 až 160 kusech (obr. 21). 24

23 Obr. 15: Opakované páření (1 5 min.) za Obr. 16: Vykladená vajíčka délka 2 mm teplých dnů (Anonymus 2004) (Anonymus 2004) Obr. 17, 18: Kladení vajíček pomocí teleskopicky vysunutelného kladélka do trhlin ve dřevě (samička je schopná zasunou kladélko mezi petriho misku a filtrační papír) (Holan a kol. 2006) Obr. 19: Detail zasunutí teleskopického kladélka Obr. 20: Detail teleskopického kladélka při kladení do štěrbiny dřeva (Anonymus 2004) vajíček (Anonymus 2006) 25

24 Obr. 21: Hromádky vykladených vajíček (3 až 7 hromádek po 30 až 160 kusech) (Holan a kol. 2006) Napadají především zpracované jehličnaté dřevo v tyčkových a prkenných plotech, mostních konstrukcích, lávkách, telegrafních sloupech a skládkách dřeva. S velkou oblibou napadají dřevěné součásti obytných domů, chat, chalup, kůlen, stodol, mlýnů, kostelů apod. Kromě krovových a střešních konstrukcí využívají samičky ke kladení také jehličnaté řezivo zabudované v podlahách a stropech, řidčeji napadají i okna a nábytek. I když je škůdce schopen vyvíjet se v lese zejména v okolí lidských sídlišť, je svými existenčními nároky skoro úplně vázán na člověka. Brouci nepřijímají žádnou potravu a krátce po vykladení hynou (Urban 1997) Vývoj larev Za 2 až 3 týdny se z vykladených vajíček líhnou larvy, které pronikají do dřeva (obr. 22). V něm hlodají podélné chodby v měkkém a nutričně kvalitnějším jarním dřevě, později i ve dřevě letním. Jejich chodby jsou umístěny pod papírově tenkou (prstem promáčknutelnou) povrchovou vrstvičkou dřeva a vyplněny jemnými drtinkami s válcovitým trusem (obr. 23). Starší larvy žerou již hlouběji, avšak stále zůstávají v blízkosti zničených letokruhů. S růstem larev se chodby rozšiřují a vychylují z podélného směru. Klikaté chodby pak přecházejí v různě velké plošné požerky. 26

25 Obr. 22: Čerstvě vylíhnuté larvy Obr. 23: Larva pod tenkou (1-2mm tlustou) vrstvou (Holan 2004) dřeva (Holan 2004) Larvy nikdy nepoškozují povrch dřeva a drtinky nevyhazují z chodeb, takže poškození dlouho uniká pozornosti. Teprve až v pokročilejším stupni vývoje larev lze někdy pozorovat nepatrné vypadávání drtinek z výsušných štěrbin a jejich hromadění na pavoučích sítích či na podlaze (obr. 24, 25). Poškozují hlavně bělovou část dřeva a jádrové dřevo jen minimálně. Larvy, které jsou nuceny z nedostatku vhodnější potravy konzumovat jádrové dřevo, rostou velmi pomalu a často hynou. V bezjaderných jehličnanech (jedli a smrku) larvy postupně pronikají až do dřeně, v borovici a modřínu zpravidla jen po jádro. Za příznivých nutričních podmínek trvá vývoj larev jen 2 roky, obvykle se však protahuje na 3 až 4 roky a v nepříznivých podmínkách i na 10 až 15 1et. Doba vývoje larvy záleží spíše na jejím stáří než na druhu dřeviny a šířce letokruhů. Nejčastěji bývá poškozováno bělové dřevo mladých borovic. Intenzivně je napadáno také dřevo jedlové, poněkud méně smrkové a nejméně modřínové. Listnaté dřeviny jsou vůči napadení zcela imunní, neboť obsahují ligninové deriváty, jež jsou pro larvy toxické. Obr. 24: Čerstvé drtinky signalizující aktivitu Obr.25: Čerstvé drtinky larev (Anonymus 2006) larev (Holan 2004) 27

26 Vývoj larev je zásadním způsobem ovlivňován vlhkostí dřeva, a tudíž i relativní vlhkostí vzduchu. Vývoj probíhá optimálně při vlhkosti dřeva kolem 30 až 40 % a teplotě vzduchu 28 až 30 C. Larvy jsou dosti suchorezistentní a jsou schopné se vyvíjet ve dřevě vyschlém na vzduchu z toho vyplývá při vlhkosti 10 až 15 %. Jakmile vlhkost klesne pod 10 % hynou. Rovněž tak nejsou schopné se vyvíjet v čerstvě zpracovaném dřevě, které napadají až po několikaměsíčním uložení. Pro vyšší obsah vlhkosti nebývají obvykle poškozovány ani dřevěné konstrukce či předměty umístěné v příliš vlhkém prostředí (ve sklepích apod.). Larvy tráví dřevní celulózu za spolupůsobení mikroorganismů (kvasinek), které žijí v zažívacím ústrojí mnoha dřevokazných druhů hmyzu. Symbiotické mikroorganismy vývoj larev nepochybně urychlují. Jejich spóry jsou z generace na generaci přenášeny vajíčky, na jejichž drsném povrchu snadno ulpívají. První potravou čerstvě vylíhlých larev jsou blanité obaly vajíček a tím se spóry dostávají do středního střeva. A tak i v poměrně dobře proschlém dřevě si larvy mohou tolik potřebnou vodu opatřovat enzymatickým štěpením celulózy. Dorůstající larvy se prokousávají k obvodu dřeva a na konci chodby, umístěné blízko povrchu dřeva, si zhotovují kuklovou kolébku vystlanou drtinkami a ucpanou zátkou z hrubších hoblinek (obr. 26) (Urban 1997). Obr. 26: Chodbička vystlaná drtinkami (Anonymus 2006) Vývoj brouků Po kuklovém období larev, které trvá 2 až 4 týdny se čerstvě vylíhnou mladí brouci, kteří odpočívají v kolébce několik dnů. Během této doby jim tuhne tělní pokryv. Dřevo opouštějí podélně oválnými otvory o průměru 5 až 10 mm, které bývají svou delší osou většinou orientovány podél dřevních vláken (obr. 27). K opuštění dřeva brouci využívají výletové otvory zhotovené předtím jinými brouky (obr. 28, 29). Proto počet otvorů zdaleka neodpovídá počtu vylétlých brouků, ani rozsahu poškození (Urban 1997). 28

27 Obr. 27: Oválné otvory v podélném směru Obr. 28: Výletové otvory (Lechnerová 2005) Obr. 29: Výletový otvor tesaříka krovového (Anonymus 2004) Škodlivost Tesařík krovový nejvíce škodí v dřevostavbách a krovových případně stropních konstrukcích zděných budov. V nových domech se usídluje zřídka, může být však do nich (stejně jako do dolů) zavlečen se zamořeným dřevem. Méně často poškozuje hrubě opracovaný a povrchově neošetřený nábytek (např. stoly) aj. Se vzrůstajícím stářím dřeva rozsah napadení klesá. K výraznějšímu úbytku napadení však dochází teprve po 50 až 80 letech. Enormní hospodářský význam škůdce dosvědčují např. inventarizace jeho výskytu na konci 30. let, provedené v Německu, kde jím bylo silně napadeno 40 % (ve Švédsku 50 %) budov. V minulých letech došlo v mnoha zemích (a také u nás) k nebývalému nárůstu škodlivosti tesaříka krovového v důsledku nadměrného používání mladšího a špatně zpracovaného bělového dřeva s nízkým podílem vyzrálé a jádrové části dřeva. Z tohoto hlediska larvám nejlépe vyhovuje na bílkoviny bohatá běl. Při novodobých způsobech 29

28 projektování staveb nebývají dřevěné konstrukce nikdy předimenzovány (jako tomu bylo v minulosti) a dřevo slabších dimenzí bývá úsporně využíváno s minimálním odstraňováním bělové části. Tím je podstatně zvyšováno potencionální ohrožení dnešních novostaveb tesaříkem krovovým. Tuto skutečnost si bohužel většina stavebníků neuvědomuje, a proto nevěnuje žádnou pozornost preventivní ochraně dřeva před invazí tohoto škůdce. Tesařík žije neskrytým způsobem života. Destruktivní činnost však zůstává obvykle dlouho utajena. Přítomnost žeroucích dorůstajících larev se v tenčím materiálu (prknech, deskách) projevuje akusticky, a to nejzřetelněji za tichých nocí (zvláště nad ránem). Vydávaný zvuk, který je slyšet ze dřeva je vyvolán asi pohybem larvy a ne požíráním dřeva (ústně Holan 2005). Výskyt larev ve dřevě signalizují také světlé drtinky vypadávající z trhlin a prosvítající drtinky pod nepatrně zvlněnou neporušenou povrchovou slupkou dřeva (obr. 21, 22). Na škůdce obvykle upozorní až nehojné výletové otvory brouků, které jsou spolu s přítomností larev ve dřevě neklamným příznakem napadení (obr. 25). Toto pozdní odhalení škůdce je pro majitele objektu vždy alarmující. Četné literární údaje i vlastní zkušenosti ukazují, že tesaříkem mohou být silně poškozeny až zničeny nejrůznější dřevěné objekty a technická zařízení, včetně historicky cenných stavebních památek (kostely, skanzeny, mlýny), uměleckých a starožitných předmětů (sochy, nábytek, dobové nástroje, nádoby apod.). Soustředěným a opakovaným náporem škůdce dřevěné prvky ztrácí statickou pevnost a soudržnost a pod zátěží krytiny, stropů, balkonů apod. se propadají. Škody působené tesaříkem jsou ze společenského a kulturního hlediska natolik závažné, že otázkám prevence a ochrany proti němu je nutno věnovat soustavnou a centrálně koordinovanou pozornost, jako je tomu např. ve Švýcarsku, Švédsku a Německu (Urban 1997) Způsoby ochrany dřeva Pod pojmem ochrana dřeva se často rozumí pouze použití chemických ochranných prostředků na jeho ochranu. Ochrana dřeva však ve vlastním slova smyslu znamená mnohem více. Ochrana dřeva je soubor všech opatření, kterými lze trvale předcházet škodám na dřevě, způsobených vlivem napadení houbami, živočišnými škůdci, ohněm nebo povětrnostními vlivy. Tato opatření v podstatě zahrnují: 30

29 výběr vhodných druhů dřeva se zvýšenou přirozenou odolností, aby se dosáhlo co největší trvanlivosti dřeva v objektu; stavební a konstrukční opatření v samotném objektu, aby bylo dřevo chráněno před působením vlhkosti a dlouhodobě se uchovalo suché (stavební ochrana dřeva); povrchové ošetření dřeva prostředky proti působení povětrnosti, aby bylo chráněno před vlivy UV záření, vody, exhalátů, větru, písku aj.; použití biocidních prostředků na ochranu dřeva, aby dřevo bylo pro škůdce nezajímavým materiálem (preventivní chemická ochrana dřeva); použití likvidačních prostředků, kterými se rozšířený škůdce dřeva ničí (dodatečná likvidační chemická ochrana dřeva); použití prostředků na ochranu dřeva proti ohni (chemická ochrana dřeva retardéry hoření) (Žák, Reiprecht 1998). V následujících odstavcích je uveden přehled preventivní a sanační ochrany dřeva proti biotickým škůdcům dřeva. 1.Preventivní ochrana dřeva (ochrana dřeva snižující riziko napadení dřeva) Vhodnými způsoby preventivní ochrany dřeva můžeme snížit riziko napadení tesaříkem krovovým např. pomocí: a) ocelové mřížky - nainstalovanou mřížkou se hmyz nedostane do podkrovních místností v době rojení. Má především funkci mechanické zábrany; b) trvanlivé dřevo - preferovat jádrová dřeva např. BO, MD, nebo dřeva s vysokou trvanlivostí např. DB; c) feromonové lapače - umístění lapačů v době náletu dřevokazného hmyzu do stavby. Slouží k odchycení dospělých jedinců a k následnému usmrcení. Je to nádoba trychtýřovitého tvaru. Ve vnitřním prostoru této nádoby je látka, která přitahuje hmyz. Tato aromatická látka obsahuje i přídavek smrtící látky; d) chemická ochrana dřeva - tyto látky mají mít odpuzující charakter. Použití v případě zvýšeného výskytu dřevokazného hmyzu (lesy, napadené sousedské objekty); 31

30 e) fyzikální ochrana - udržování vlhkosti dřeva na co nejnižších hodnotách; f) použití dřeva staršího více jak 70 let (Unger 2001). Staré dřevo charakterizujeme jako dřevo, u kterého uplynula doba od pokácení 5-70 let. Z toho lze usuzovat, že čerstvé pokácené dřevo tesařík krovový nevyhledává. Nejpravděpodobnějším důvodem je vysoký obsah pryskyřičných látek ve dřevě (ústní sdělení, Holan 2006); g) chemická ochrana - impregnací dřeva; Jediný trvalý způsob ochrany dřeva před napadením tesaříkem krovovým je jeho hluboké nasycení impregnační látkou s dlouhotrvajícím toxickým účinkem. Nejúčinnější ochranu poskytuje hloubková tlaková impregnace dřeva. Poměrně dobrých výsledků lze často dosáhnout i některými beztlakovými metodami, které nevyžadují žádnou komplikovanou aparaturu a pomocí nichž může být dřevo impregnováno do hloubky více než 10 mm. Díky lepší penetraci impregnační látky je pak dřevo ochráněno lépe než nátěrem, postřikem či běžným krátkodobým máčením ve studených nebo i teplých impregnačních látkách. Patří k nim například impregnační metoda, při níž je dřevo o vlhkosti nižší než 30 % ponořeno na 2 až 4 hodiny do impregnační látky o teplotě kolem 70 C a poté rychle přemístěno do téhož druhu přípravku o teplotě 15 až 20 C. Dřevo o vlhkosti nad 30 % je možno impregnovat do poměrně značné hloubky také tzv. difusními metodami (např. suchou impregnací nebo pastováním), u nichž se v suché nebo pastovité formě aplikují na povrch dřeva soli rozpustné ve vodě a ty pak difuzí pronikají do dřeva. Suchou impregnací je možno účinně chránit např. již zabudované dřevěné stavební prvky uložené ve vodorovné poloze, napastováním také odkorněné, čerstvě pokácené dřevo či dřevo zabudované v prostředí o vyšší vlhkosti (Urban 1997). 2. Sanační ochrana dřeva (ochrana dřeva směřující ke stabilizaci již napadeného dřeva). Používané sanační způsoby: Chemická ochrana kapalnými prostředky: a) injektáží b) natíráním c) stříkáním d) máčením (ústní sdělení, Holan 2006) 32

31 Chemická ochrana plynnými prostředky: Fumigace - Desinsekce dřeva pomocí jedovatých plynů (především metylbromidu, kyanovodíku, ethylenoxidu a fosforovodíku) je oproti povrchovému chemickému ošetření zpravidla méně pracná a účinnější. Základním předpokladem limitujícím možností použití této metody je řádné utěsnění dotyčného objektu (oken, dveří apod.) nebo překrytí celé stavby např. dostatečně silnou fólií z umělé hmoty. Vzhledem k vysoké toxicitě používaných plynů pro člověka a jiné obratlovce mohou zákrok provádět jen speciálně proškolené čety, vybavené odpovídajícím zařízením. Menší předměty (nářadí, nábytek, sochy aj.) je možno ošetřovat v plechových desinsekčních bednách např. pomocí par sirouhlíku (v množství 200 g/m 3 ). Při této koncentraci a teplotě nad 15 C je dosaženo 100 % úhynu larev tesaříka krovového teprve za 4 dny. V technicky mnohem náročnějších podtlakových desinsekčních komorách toxický plyn proniká do dřeva daleko rychleji, čímž se podstatně zkracuje expoziční doba. Velkou výhodou fumigační metody je skutečnost, že plyny jsou schopny pronikat i do těžko propustného dřeva (např. smrku) a do dřeva pokrytého nátěrovými hmotami nebo vápnem. Na některých povrchových úpravách však mohou plyny vyvolávat určité barevné změny. Kromě dřevokazného hmyzu působí toxicky i na nejdůležitější dřevokazné houby. Zaplynování však dřevo nijak nechrání před opětovným napadením, a proto všude, kde je to jen trochu možné, je třeba po fumigaci provést jeho následné chemické ošetření (Urban 1997). Fyzikální ochrana teplem a zmrazováním - při teplotách nad 60 C dochází k degradaci bílkovin. Použitím vyšších teplot se doba aktivního působení snižuje v řádech týdnů až dnů. Záporné teploty min. pod -18 C. Důležité je zabezpečit rychlý pokles teplot (za 1 hod. alespoň o 2 C ) (ústní sdělení, Holan 2006). Biologická ochrana - samička lumka královského (Ephialtes manifestator, Linne) klade velmi dlouhým kladélkem vajíčka. Toto kladélko zasouvá do dřeva, přičemž se s ním točí jako s vrtákem, aby zasáhla larvy nebo kukly tesaříka krovového, na nichž potom vylíhlé larvy parazitují (Amann 1995). 33

32 Elektromagnetické vlny - jedná se o jeden z nejnovějších způsobů ochrany dřeva proti dřevokaznému hmyzu. Princip spočívá v přiložení přístroje na povrch materiálu, kdy elektromagnetické vlny pronikají do dřeva, čímž jsou zahubeny vajíčka, larvy a brouci. Délka působení elektromagnetických vln na dřevo je cca min. Doba je odvozena podle četnosti výskytu larev ve dřevě. Hlavní výhodou je, že nedochází k žádnému mechanickému poškození dřeva. Metodu lze použít ihned bez jakékoliv další úpravy napadeného dřeva (obr. 30). Obr. 30: Působení elektromagnetických vln na dřevo (Anonymus 2000) Chemické prostředky na ochranu dřeva Při používání chemických přípravků na dřevo je nutné respektovat zákonné předpisy o nebezpečných látkách (nařízení vlády 56/67 Sb., o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví a předpisy s tím související). V České republice je zavedena povinnost hodnotit nově uváděné prostředky na ochranu dřeva. Výsledkem tohoto hodnocení je tzv. typové označení (Žák, Reiprecht 1998). Účinnost ochranného prostředku je u nás popsána podle ČSN takto: F A. toxicita pro houby Ascomycetes F B. toxicita pro houby Basidiomycetes B... toxicita pro houby dřevozbarvující P... toxicita pro plísně I p... toxicita pro hmyz preventivě I i... toxicita pro hmyz intenzivní (likvidační) O... ohněvzorné vlastnosti K... ochranné vlastnosti proti chemické korozi 34

33 Z... ochranné vlastnosti proti fyziologickým změnám D... ochranné vlastnosti proti povětrnostním vlivům Druhy chemických ochranných prostředků na dřevo a) Vodouředitelné prostředky a prostředky na vodní bázi: Účinné složky těchto ochranných prostředků se vnáší do dřeva pomocí vody, prostřednictvím vodních roztoků nebo disperzí. Účinné složky jsou většinou anorganické soli, ale též některé organické sloučeniny. Mohou být použity na dřevo suché i mokré. Zbarvení dřeva tímto ochranným prostředkem nic nevypovídá o kvalitě ošetření, neboť závisí pouze na množství barviva, a ne na obsahu účinných složek (Žák, Reiprecht 1998). b) Olejové prostředky na ochranu dřeva a prostředky na bázi organických rozpouštědel: Jedná se o produkty na bázi mnoha aromatických látek s bodem varu C. Získávají se destilací kamenouhelného dehtu. Jsou vhodné pro ochranu dřeva, které je v trvalém styku se zemí (pražce, patky sloupů aj.). V současné době se jeho použití omezuje na ochranu pražců, neboť má nezanedbatelné karcinogenní účinky. Mohou se používat na dřevo polosuché a suché. Pro čerstvé nebo mokré dřevo (vlhkost větší než 30 %) se použití olejových prostředků nedoporučuje. Rozpouštědlo po použití vyprchá, účinné složky zůstanou ve dřevě a nejsou vodou vyluhovatelné. Tyto prostředky jsou proto vhodné pro ošetření i venkovních stavebních dílů (Žák, Reiprecht 1998). Přehled doporučených prostředků (vodouředitelných i olejových) na ochranu dřeva s jejich charakteristikami je uvedeno v tabulce 8. 35

34 Tab. 8: Přehled doporučených prostředků na ochranu dřeva proti biotickým škůdcům (Žák, Reiprecht 1998) Název prostředku -účinnost Bochemit QB Pregnolit ultra Pregnolit uni Pregnolit D Pregnolit Insekt Katrit-B Katrit-BAQ F A Katrit-P Wolmanit CB F B B P I p I i zdravotní škodlivost [1-5] (tab. 10) vyluhovatelnost [n, v] n n n n n v n n n n n n v n n n n n n v Biocidní složky (tab.9) TCMTB Tebuconazol Propiconazol Dichlorfluanid + + AKKX + Q Al-HDO + Cu-HDO + + BX CrX,CuX + + Deltamethrin Cypermethrin + + Permethrin + Toxická hranice [g/m 2 ] N N N [kg/m 3 ] Lignofix Eko ,5 N 2 N N 1, N N N N N N N N N Způsoby aplikace -nátěr postřik ponořování máčení tlaková impregnace Vysvětlivky: + může se použít Poznámka: N- toxická hranice není definována Lignofix super Lignofix I Rekon Mycostop Insekstop Lignostab FI 30 Wolmanit CX-S Wolmanit CX-H Wolmanol Fertigbau Diffusit Holzbau B 36

35 Tab. 9: Chemické názvy biocidních složek (Žák, Reiprecht 1998) Zkratka TCMTB Tebuconazol Propiconazol Dichlorfluanid AKKX Q Al-HDO Cu-HDO BX CrX, CuX Deltamethrin Cypermethrin Permethrin Název 2-thiokyanomethylthiobenzthiazol derivát 1,2,4-triazolu derivát 1,2,4-triazolu soli aminu kyseliny kokosové laurylbenzyldimethylamonium chlorid tris-[n-cyklohexyldiazeniumdioxy]-hliník bis-[n-cyklohexyldiazeniumdioxy]-měď anorganické sloučeniny boru anorganické sloučeniny chromu a mědi derivát esteru kyseliny chryzanthemové derivát esteru kyseliny chryzanthemové derivát esteru kyseliny chryzanthemové Tab. 10: Stupně zdravotní škodlivosti dřeva (1-5) po ochraně chemickými prostředky pro různé expozice (Žák, Reiprecht 1998) Skupina Stupeň zdravotní škodlivosti chráněného dřeva Použití všeobecné Použití v uzavřených a částečně uzavřených prostorech Použití jen venku A B C D E Dřevo zdravotně neškodné ==> obytné prostory, kontakt s pitnou vodou, potravinami Pravidelný styk člověka s dřevem ==> obytné prostory, apod. *) Náhodný styk člověka s dřevem ==> důlní dřevo, konstrukční dřevo Náhodný styk člověka s dřevem ==> šindel, sloupy, ploty Vysvětlivky: + může se použít - nemůže se použít *) pro B až E je použití schváleno i orgánem hygienické služby Vyloučen styk člověka s dřevem ==> pražce, pilíře

36 4. MATERIÁL A METODIKA 4.1 Příprava SM, larvy Použitý materiál: vzorky smrkového dřeva o rozměrech 82 x 46 x 46 mm (obr. 31), larvy tesaříka krovového délka 8 mm a průměr 1,5 mm (obr. 32). Obr. 31: Vzorek SM dřeva Obr. 32: Larva tesaříka krovového Použité přístroje: konvekční sušárna typ SANYO MOV 212 P, možnost vysoušení v rozmezí C (obr. 33). Obr. 33: Konvekční sušárna Popis práce: 5 vzorků smrkového dřeva bylo vysušeno v sušárně při teplotě 103 ± 2 C na w = 0%. Po 10 hodinách bylo provedeno první vážení. Po 12 hodinách bylo provedeno druhé vážení. Rozdíl hmotnosti nebyl větší jak 0,1-1 %. Váhovou metodou 38

37 podle ČSN se pak stanovila jejich vlhkost, kdy vzorky se vážily s přesností na 0,01g a vypočítala se vlhkost dle vztahu: kde m1 m w = m m 1 = hmotnost vlhkého vzorku v g [%] m 2 = hmotnost vzorku v absolutně suchém stavu v g Zbývajících 37 vzorků smrkového dřeva bylo klimatizováno v prostoru pro vývoj larev (akvárium). Pomocí Kollmannova nomogramu se stanovily podmínky prostředí pro vývoj larev a tím potřebná rovnovážná vlhkost dřeva (obr. 34). Obr. 34: Stanovení rovnovážné vlhkosti dřeva pomocí Kollmannova nomogramu (Kollmann, Coté 1968) 4.2 Stanovení hmotnostních úbytků dřeva Použitý materiál: 37 vzorků smrkového dřeva o rozměrech 82 x 46 x 46 mm, 5 vzorků smrkového dřeva o rozměrech 50 x 20 x 15 mm (obr. 35), larvy tesaříka krovového délka 8 mm a průměr 1,5 mm. 39

38 Obr. 35: Vzorek určen k rozštípnutí Použité přístroje: posuvné měřítko Somet (obr. 36), digitální váhy SCALTEC SBC 41 (obr. 37), digitální přístroj Viking na měření teploty a vlhkosti (obr. 38). Obr. 36: Posuvné měřítko Obr. 37: Digitální váha Použité nástroje: truhlářské dláto, kladivo, truhlářskou špici a kapesní nůž Použité prostředky: akvárium pro vývoj larev (obr. 39) Obr. 38: Přístroj naměření teploty a vlhkosti Obr. 39: Akvárium 40

39 Popis práce: nainfikované vzorky larvami tesaříka krovového byly rozštípnuty pomocí truhlářského dláta. Z rozštípnutých vzorků byly vyjmuty tři měsíce staré larvy a nasazeny do nových vzorků, u kterých byly zjišťovány hmotnostní úbytky žírem larev. Do vzorků byly vytvořeny špicí vrypy (malé otvory), do nichž se následně vložily larvy tesaříka krovového s rozštípnutých vzorků (obr. 40). Potom následovalo vážení vzorků a zaznamenání počáteční hmotnosti vzorků pro stanovení hmotnostních úbytků dřeva. Vzorky byly umístěny do připraveného akvária. Hmotnostní úbytky dřeva způsobené žírem larev tesaříka krovového byly zjišťovány v časových intervalech po 1 měsíci. Obr. 40: Vzorek s larvou 41

40 5. VÝSLEDKY Ve výsledcích jsou uvedeny a statisticky zpracovány všechny hodnoty zjištěné při experimentu. V tabulkách jsou uvedeny čísla vzorků, jejich rozměry, hmotnost, hustota a objem. 5.1 Výsledky hmotnostních úbytků dřeva Hmotnostní úbytky byly zaznamenávány v časových intervalech po 1 měsíci (tab. 12). Od byl ve sledovaném měření stanoven počáteční bod nula. V dalších měsících lze pozorovat snížení hmotnosti dřeva způsobené žírem larev tesaříka krovového, což naznačují záporné hodnoty. Hmotnost SM vzorků včetně larev je v uvedena v tab. 14. S přibývajícím časem se hmotnost vzorků mění. Z průběžných výsledků zjištěných při měření vyplývá, že rozdíly v hmotnosti dřeva mezi jednotlivými měsíci jsou malé. Počáteční vlhkost vážených vzorků byla ze začátku nízká, jak je zřejmé z tab. 13. V dalších fázích měření se vlhkost prudce zvyšovala. K postupnému vyrovnávání vlhkosti vzorků docházelo s přibývajícím časem. Kolem se vlhkost dřeva opět pomalu snižovala. Tab. 11 obsahuje souhrnné hodnoty zjištěné při experimentu a statistických výpočtech. Minimální hmotnostní úbytky dřeva způsobené žírem larev tesaříka krovového byly zjištěny u vzorků číslo 16, 18, 35. Naopak maximální hmotnostní úbytky dřeva byly zjištěny u vzorků číslo 12, 27, 37. V tab. 15 jsou uvedeny hmotnosti vzorků při w = 0 %. Zpočátku se hmotnost dřeva prudce zvyšovala. Po vyrovnání vlhkosti dřeva se hmotnostní rozdíly vzorků mezi jednotlivými měsíci příliš nelišily. 42

41 Tab. 11: Souhrnná tabulka hodnot číslo Rozměry (mm) V ρ hmotnost hmotnost hmotnostní vzorku a b c (m3) (kg/m3) poč. (g) koneč. (g) úbytek (%) 1 83,82 45,96 46,08 0, ,755 89,913 2, ,36 46,14 46,53 0, ,425 89,533 2, ,91 45,95 46,61 0, ,297 89,867 2, ,5 46,47 46,07 0, ,756 91,358 2, ,89 46,13 46,73 0, ,796 75,434 1, ,44 46,04 46,84 0, ,866 85,986 3, ,77 45,95 46,4 0, ,775 83,701 2, ,27 46,54 46,3 0, ,165 92,139 2, ,8 46,47 46,3 0, ,957 81,399 3, ,95 46,51 46,28 0, , ,583 2, ,8 46,17 46,76 0, ,327 99,039 3, ,38 45,94 0, ,05 76,38 3, ,2 46,78 46,15 0, ,747 84,867 2, ,75 46,18 46,85 0, ,3 97,066 3, ,99 46,08 47,1 0, ,121 79,255 2, ,85 45,54 45,57 0, ,495 82,061 1, ,4 46,06 46,72 0, ,977 88,235 3, ,18 46,36 47,26 0, ,601 78,495 0, ,5 45,98 46,41 0, ,745 81,317 2, ,05 45,98 46,42 0, ,981 79,801 2, ,88 46,34 46,05 0, ,867 74,557 3, ,7 45,82 46,07 0, ,144 89,32 3, ,88 46,5 46,52 0, ,632 87,964 1, ,04 46,14 46,43 0, ,036 97,176 2, ,33 46,56 46,06 0, ,351 72,953 1, ,44 46,43 46,48 0, ,688 85,618 2, ,84 46,08 46,7 0, ,306 86,366 4, ,08 46,58 46,3 0, ,236 98,67 1, ,68 46,32 0, ,587 78,025 3, ,26 46,75 46,35 0, ,703 97,299 2, ,6 46,14 46,56 0, ,577 79,487 2, ,39 46,65 46,22 0, ,843 88,825 4, ,03 46,18 46,75 0, ,636 86,872 3, ,66 46,52 46,48 0, ,772 91,7895 2, ,93 46,09 46,5 0, ,267 75,283 1, ,17 45,51 45,75 0, ,104 75,824 2, ,19 46,12 46,73 0, ,724 90,548 4,41 průměr 82,94 46,24 46,42 0, ,92 88,496 86,189 2,59 43

42 Tab..12: Hmotnostní úbytky dřeva v závislosti na čase (g) číslo Datum vzorku ,262-0,134-0,132-0,301-0, ,664-0,921-1,381-1, ,288 0,308-0,209 0,011-0, ,592-0,946-1,419-1, ,584 0,265-0,169-0,326 0, ,739-1,215-1,823-2, ,403-0,15-0,151-0,493-0, ,003-1,199-1,799-2, ,284 2,172 1,747 1,466 0, ,511-0,681-1,022-1, ,684-0,277-0,402-0,733-0, ,096-1,44-2,160-2, ,134 0,06-0,285-0,294 0, ,814-1,037-1,556-2, ,861-0,405-0,242-0,402 0, ,603-1,013-1,520-2, ,646 0,279 0,111 0,025 0, ,952-1,279-1,918-2, ,889 0,353-0,055-0,222-1,01 0-0,851-1,085-1,627-2, ,178 0,434 0,14-0,083 0, ,189-1,644-2,466-3, ,044-0,588-0,874-0,76 0,11 0-1,043-1,335-2,003-2, ,006 0,45-0,069-0,119-0, ,589-0,94-1,410-1, ,949 0,56-0,121-0,146 0,06 0-0,954-1,617-2,425-3, ,787 0,442 0,058-0,092 0, ,575-0,933-1,399-1, ,514 0,035-0,277-0,318-0, ,629-0,717-1,076-1, ,473 1,259-0,735 0,834-0, ,1-1,371-2,057-2, ,986 1,47 1,016 0,776 0, ,383-0,053-0,079-0, ,177 0,047-0,108-0,218 0, ,871-1,214-1,821-2, ,228-0,636-0,579-0,624-0,01 0-0,81-1,09-1,635-2, ,465 0,44-0,137-0,176-0, ,909-1,155-1,733-2, ,279-0,013-0,455-0,504 0, ,013-1,412-2,118-2, ,485 1,971 1,446 1,45-0, ,518-0,834-1,251-1, ,268 0,32-0,112-0,118 0, ,819-1,43-2,145-2, ,875 0,581 0,054-0,02 0,03 0-0,302-0,699-1,049-1, ,03 0,426-0,098-0,136 0, ,757-1,035-1,552-2, ,782-0,464-0,801-1,104 0, ,348-1,97-2,955-3, ,503 0,097-0,285-0,353 0, ,628-0,783-1,175-1, ,628 0,275-0,499-0,427 0, ,007-1,281-1,922-2, ,557 1,118 0,26 0,134 0, ,609-1,202-1,803-2, ,258 0,628-0,172-0,178-0, ,652-1,045-1,568-2, ,453-0,159-0,926-0,983 0, ,454-0,609-1,013-2, ,313 0,143-0,203-0,393-0, ,946-1,382-2,073-2, ,93 0,526-0,068-0,126-0, ,638-0,991-1,487-1, ,109 0,347-0,177-0,173 0, ,439-0,772-0,878-0, ,522-0,492-0,605-0,582 0, ,93-1,14-1,710-2, ,06 0,396-0,17-0,275 0, ,999-2,088-3,132-4,176 průměr -4,132-0,007-0,397-0,634 0, ,554-1,161-1,742-2,322 44

43 Tab. 13: Změna vlhkosti dřeva v závislosti na čase (%) číslo Datum vzorku ,5 14,6 14,6 14,4 14,8 14,8 14,0 13,7 13,1 12,5 2 9,5 15,3 14,6 14,9 14,9 14,9 14,1 13,7 13,1 12,5 3 9,8 15,9 15,3 15,1 15,5 15,5 14,6 14,0 13,3 12,5 4 10,0 15,3 15,3 14,8 15,4 15,5 14,2 14,0 13,2 12,7 5 11,1 17,8 17,1 16,7 14,5 14,5 13,8 13,5 13,0 12,1 6 10,1 15,9 15,7 15,3 16,2 16,3 14,8 14,4 13,4 12,4 7 9,7 15,4 14,9 14,9 15,4 15,3 14,2 13,9 13,2 12,4 8 9,0 14,5 14,7 14,5 15,0 15,0 14,2 13,7 13,1 12,6 9 11,0 16,4 16,2 16,1 16,1 16,0 14,7 14,3 13,4 12,2 10 9,6 15,2 14,7 14,6 13,7 14,8 13,9 13,6 13,1 13, ,5 16,7 16,4 16,1 16,3 16,2 14,9 14,4 13,4 12,8 12 9,0 15,6 15,1 15,3 16,6 16,4 14,9 14,5 13,5 12,5 13 9,7 15,6 14,9 14,8 15,0 15,0 14,2 13,7 13,1 12, ,7 16,9 16,1 16,1 16,3 16,2 15,1 14,4 13,4 12,7 15 9,8 15,8 15,2 15,0 15,2 15,1 14,3 13,8 13,2 12,2 16 8,3 14,5 14,1 14,0 14,4 14,5 13,6 13,5 13,0 12, ,6 17,6 16,9 17,1 16,0 16,0 14,6 14,2 13,4 12,6 18 8,4 14,8 14,1 13,8 12,7 12,7 13,2 12,6 12,5 12, ,1 15,9 15,7 15,6 15,9 15,9 14,7 14,2 13,3 12,2 20 9,6 14,7 14,8 14,7 15,6 15,6 14,4 14,0 13,3 12, ,8 16,6 15,8 15,7 16,0 16,0 14,6 14,2 13,4 12, ,7 16,0 15,5 15,4 16,1 16,1 14,8 14,3 13,4 12, ,5 17,2 16,5 16,5 14,6 14,6 14,0 13,6 13,0 12, ,9 16,2 15,7 15,7 15,9 15,8 14,9 14,2 13,3 12,7 25 8,7 15,6 14,7 14,6 14,7 14,7 14,2 13,6 13,0 11,9 26 9,9 15,8 15,1 15,0 15,2 15,2 14,2 13,9 13,2 12, ,4 17,0 16,6 16,2 17,6 17,6 15,9 15,1 13,8 12,5 28 9,2 14,4 14,0 13,9 14,3 14,3 13,6 13,4 12,9 12, ,0 16,6 15,5 15,6 16,2 16,2 14,7 14,3 13,4 12, ,0 16,6 15,6 15,4 15,3 15,3 14,6 13,9 13,2 12,7 31 9,4 16,3 15,2 15,2 15,4 15,5 14,5 14,0 13,2 12, ,7 17,4 16,4 16,3 17,6 17,6 15,6 15,0 13,8 12, ,5 16,3 15,8 15,6 16,1 16,1 14,9 14,3 13,4 12, ,1 15,6 14,8 14,8 14,9 14,9 14,1 13,7 13,1 12,6 35 7,8 14,5 13,7 13,7 14,0 14,0 13,3 12,8 12,7 12,2 36 9,2 15,2 15,0 15,0 15,9 15,9 14,5 14,2 13,3 12, ,6 18,2 17,5 17,3 17,7 17,7 16,4 15,1 13,8 12,5 průměr 10,1 15,5 15,0 14,7 15,5 15,5 14,8 14,0 13,3 12,4 45

44 Tab. 14: Změna hmotnosti vzorků v závislosti na čase (g), přepočítáno na w = 12% číslo Datum vzorku ,493 91,621 91,623 91,454 91,747 91,755 91,091 90,834 90,374 89, ,137 91,733 91,216 91,436 91,418 91,425 90,833 90,479 90,006 89, ,713 92,562 92,128 91,971 92,301 92,297 91,558 91,082 90,475 89, ,353 93,606 93,605 93,263 93,741 93,756 92,753 92,557 91,958 91, ,512 78,968 78,543 78,262 76,804 76,796 76,285 76,115 75,775 75, ,182 88,589 88,464 88,133 88,85 88,866 87,77 87,426 86,706 85, ,641 85,835 85,49 85,481 85,889 85,775 84,961 84,738 84,220 83, ,304 93,76 93,923 93,763 94,176 94,165 93,562 93,152 92,646 92, ,311 84,236 84,068 83,982 83,972 83,957 83,005 82,678 82,039 81, , , , , , , , , , , , , , , , , , ,683 99,861 99, ,006 78,462 78,176 78,29 79,16 79,05 78,007 77,715 77,048 76, ,741 87,197 86,678 86,628 86,731 86,747 86,158 85,807 85,337 84, , ,86 100, , ,36 100,3 99,346 98,683 97,875 97, ,33 81,563 81,179 81,029 81,15 81,121 80,546 80,188 79,722 79, ,981 83,53 83,218 83,177 83,473 83,495 82,866 82,778 82,420 82, ,504 92,236 91,712 91,811 90,953 90,977 89,877 89,606 88,921 88, ,615 80,071 79,617 79,377 78,612 78,601 78,984 78,548 78,522 78, ,568 83,792 83,637 83,527 83,764 83,745 82,874 82,531 81,924 81, ,753 81,345 81,402 81,357 81,971 81,981 81,174 80,891 80,346 79, ,402 77,307 76,73 76,691 76,852 76,867 75,958 75,712 75,135 74, ,865 92,131 91,689 91,64 92,153 92,144 91,131 90,732 90,026 89, ,147 91,603 91,078 91,082 89,631 89,632 89,114 88,798 88,381 87, , ,356 99,924 99, , ,036 99,217 98,606 97,891 97, ,476 74,932 74,405 74,331 74,381 74,351 74,049 73,652 73,303 72, ,658 88,114 87,59 87,552 87,699 87,688 86,931 86,653 86,136 85, ,524 89,842 89,505 89,202 90,318 90,306 88,958 88,336 87,351 86, , ,333 99,951 99, , ,236 99,608 99,453 99,062 98, ,959 80,862 80,088 80,16 80,601 80,587 79,58 79,306 78,666 78, , ,821 99,963 99,837 99,712 99,703 99,094 98,501 97,900 97, ,319 82,205 81,405 81,399 81,564 81,577 80,925 80,532 80,010 79, ,39 92,684 91,917 90,16 92,864 92,843 91,303 90,834 89,830 88, ,323 89,779 89,433 89,243 89,629 89,636 88,69 88,254 87,563 86, ,842 94,298 93,704 93,646 93,751 93,772 93,134 92,781 92,285 91, ,158 76,614 76,09 76,094 76,28 76,267 75,828 75,495 75,389 75, ,582 77,612 77,499 77,522 78,121 78,104 77,174 76,964 76,394 75, ,664 95,12 94,554 94,449 94,729 94,724 93,725 92,636 91,592 90,548 průměr 84,364 88,489 88,099 87,862 88,509 88,496 87,942 87,335 86, ,174 46

45 Tab. 15: Změna hmotnosti referenčních (vysušených) vzorků na w = 0 % v závislosti na čase (g) číslo vzorku m 0 m w m w m w m w m w m w m w m w m w m w 1 67,439 70,128 74,009 77,733 77,708 76,882 76,897 76,722 76,691 76,725 76, ,45 91,537 95, , ,394 99,726 99,707 99,675 98,655 98,684 98, ,258 84,716 88,876 93,644 93,563 92,634 92,602 92,566 92,51 92,592 92, ,181 80,889 84,617 88,565 88,716 87,919 87,904 87,807 87,784 87,132 87, ,363 74,596 78,968 78,543 78,262 76,808 76,796 76,658 76,615 76,657 76, Grafické vyjádření výsledků Jak je patrné z grafu číslo 1, v první fázi hmotnost dřeva stoupala. Posléze došlo k ustálení jeho hmotnosti a po jež hmotnost vzorků pouze klesala. Z grafu číslo 2 je zřejmé, že hmotnost dřeva od do je ovlivňována pouze vlhkostí. Poté od je změna hmotnosti a tím i hmotnostní úbytky, ovlivněna žírem larev tesaříka krovového. S přibývajícím časem se hmotnost jednotlivých vzorků snižuje, závislost je lineární. V prvních fázi je rovněž vidět také z grafu číslo 3. prudký nárůst hmotnosti dřeva. Poté dochází k vyrovnání hmotnosti vzorků. Hmotnost dřeva je ovlivněna pouze vlhkostí a po je závislost téměř lineární. Graf 1: Průběh hmotnosti dřeva v závislosti na čase 89 hmotnost (g) ,496 g čas (dny) 47