Poskytovatelé platebních služeb

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních a ekonomických disciplín Poskytovatelé platebních služeb Diplomová práce Autor: Bc. Alice Jungwirthová Finance Vedoucí práce: Ing. Marcela Soldánová Praha červen, 2014

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. podpis autora V Křenovicích, dne Bc. Alice Jungwirthová

3 Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí mé diplomové práce, paní Ing. Marcele Soldánové, za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi poskytla a za čas, který mi věnovala. Současně bych ráda poděkovala všem blízkým, kteří mne při studiu podporovali.

4 Anotace Diplomová práce na téma Poskytovatelé platebních služeb je zaměřená na rozbor poskytovatelů platebních služeb a k jejich činnostem v této oblasti, k nimž mají udělené povolení Českou národní bankou. Součástí je i právní úprava v této oblasti. Dále práce popisuje platební služby a další pojmy s nimi související, jakož i nabídku platebních služeb některých konkrétních poskytovatelů. Poslední část práce se věnuje vlivu Evropské unie na tuto oblast. Klíčová slova: Poskytovatelé platebních služeb, platební služba, platební prostředek, instrumenty platebních služeb, platební systém. Annotation The thesis on the subject of Payment Service Providers is focused on the analysis of payment service providers and their activities in this area, for which they have been issued a licence by the Czech National Bank. The legislation regarding this field is also discussed. Furthermore, the thesis describes payment services and other related terms, as well as the range of payment services offered by a few specific providers. The last section of the thesis is concerned with the influence of the European Union in this area. Key words: payment service providers, payment service, payment method, payment instruments, payment system.

5 Úvod Zvolené metody zpracování Poskytovatelé platebních služeb Povolené činnosti podle zákona Banky, zahraniční banky a zahraniční finanční instituce Banky a zahraniční banky Zahraniční finanční instituce Spořitelní a úvěrní družstva Instituce EP a zahraniční instituce EP Ochrana peněžních prostředků Obchodní zástupce instituce elektronických peněz Rozbor povolených činností institucím EP v ČR Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu Ochrana peněžních prostředků Rozbor povolených činností vydavatelů EP malého rozsahu v ČR Platební instituce Poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodních zástupců PI Ochrana peněžních prostředků Rozbor povolených činností PI a poboček zahraničních PI v ČR Rozbor povolených činností zahraničních PI poskytující přeshraniční služby v ČR Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu Porovnání ČR a vybraných států EU Regulace a dohled nad oblastí poskytování platebních služeb Platební služby Platební služba Vklad, výběr hotovosti na/z platebního účtu Provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu Vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k jejich přijímání Poukazování peněz Platební transakce, platební účet Platební prostředek Základní instrumenty platebních služeb

6 2.3.2 Základní instrumenty platebních služeb pro převod peněžních prostředků Platební karty Elektronické peníze Platební služby vybraných nebankovních subjektů Diners Club CS PayU Czech Republic s.r.o ThePay.cz, s.r.o GOPAY s.r.o DIRECT pay, s.r.o Porovnání činností jednotlivých institucí Průzkum využívání platebních metod uživateli internetu Vliv EU na oblast poskytování platebních služeb Směrnice o platebních službách Zelená kniha SEPA TARGET Mimosoudní řešení sporů v oblasti platebních služeb Závěr Seznam použité literatury Seznam zkratek Seznam použitých grafů a tabulek Seznam příloh

7 Úvod Každodenní součástí dnešního života občanů, podnikatelů a firem je platební styk a také platební služby, které umožňují rychlé a snadné provedení platebních transakcí různého druhu. Dnes již není problém zaplatit všechny své účty z pohodlí svého domova. Můžete jít na nákup bez peněz, stačí jen platební karta nebo dokonce jen mobilní telefon. Možná si ani neuvědomujeme, jak doopravdy široké je v dnešní době spektrum využití všech platebních prostředků, a kam až všechny tyto nástroje pronikají. Nejpodstatnější je ale také to, že již ani nevnímáme, jakou samozřejmostí se nám v průběhu jen několika málo let stalo jejich využívání každý den. Sama osobně využívám již dlouhou dobu mnoho prostředků a postupně přidávám další a další. Od roku 1990 jsme i v naší republice zaznamenali výrazný rozvoj bankovnictví v oblasti platebního služeb a to jak v rychlosti provedení transakcí, tak i v rozvoji platebních systémů a platebních prostředků. Postupně se začaly objevovat nové nástroje platebního styku, například různé druhy platebních karet, elektronické bankovnictví, elektronické peněženky, elektronické peníze, možnost placení pomocí mobilního telefonu a celkové zlepšení i v rozvoji platebních systémů. V roce 2004 se Česká republika (dále jen ČR) stala členem Evropské unie (dále jen EU), což mělo velký vliv na právní uspořádání různých oblastí ekonomického a finančního života, oblast platebních služeb nevyjímaje. Již před tímto vstupem České republiky bylo vydáno několik právních norem, které se postupně přenesly do právního řádu daných oblastí platebního styku. Jednou z mnoha zásadních změn je, že do oblasti poskytování platebních služeb mohou od roku 2009 vstupovat i další subjekty, než jen banky a mohou platební služby nabízet jako svůj základní produkt. Cílem mé diplomové práce je rozbor poskytovatelů platebních služeb a jejich nabídky platebních služeb a činností, k nimž mají v této oblasti uděleno povolení. Popisuji některé jimi nabízené platební služby a současně platební prostředky k provádění těchto plateb. Práce je rozdělena do tří základních kapitol. Text práce doplňují grafy a obrázky. 11

8 První kapitola je analýzou poskytovatelům platebních služeb. Teoretická část této kapitoly se věnuje tomu, kdo může být poskytovatelem platebních služeb, jak a kým je mu udělena licence k poskytování těchto služeb a také právní úpravě jednotlivých poskytovatelů. A protože každého uživatele zajímá, jak jsou jeho peníze chráněny, tak jsem u některých subjektů popsala i tuto oblast. Praktickou část kapitoly jsem věnovala svému průzkumu. Ten je zaměřen na rozbor poskytovatelů a rozbor činností, k nimž jim bylo uděleno povolení Českou národní bankou. Zdrojem pro tento průzkum byly základní seznamy regulovaných a registrovaných subjektů, které má Česká národní banka povinnost zveřejňovat. Jsou v nich uvedeny jen ty subjekty, které jsou k aktuálnímu datu aktivní, a u každého z nich je uvedeno, k jakým činnostem má uděleno povolení. Některé seznamy jsou přílohami mé práce. Druhou kapitolu věnuji platebním službám. Vysvětluji zde konkrétně co platební službou je a co není a další pojmy s platebními službami spjaté, popisuji některé základní instrumenty platebních služeb. Praktická část této kapitoly je zaměřena na konkrétní zástupce jednotlivých nebankovních subjektů, se kterými se můžeme setkat v České republice a na služby a produkty jimi nabízené. V první i druhé kapitole provádím také komparaci s vybranými státy Evropské unie. Tyto státy jsem vybrala z pohledu přibližně stejného počtu obyvatel. Ve třetí části popisuji, jakým způsobem byla ovlivněna tato oblast vstupem naší republiky do Evropské unie a jaké hlavní dokumenty se k tomu vztahují. Samostatnými podkapitolami jsou SEPA jednotná oblast pro platby v eurech a TARGET2. V neposlední řadě se věnuji i mimosoudnímu řešení sporů v oblasti platebních služeb po vstupu do Evropské unie. 12

9 Zvolené metody zpracování Cílem mé diplomové práce je rozbor poskytovatelů platebních služeb a jejich nabídky platebních služeb. Ke zpracování jsem zvolila metodu analýzy poskytovatelů platebních služeb a činností, k nimž mají v této oblasti uděleno povolení Českou národní bankou. Současně je zde provedena komparace poskytovatelů v porovnání s některými státy Evropské unie. V kapitole Platební služby popisuji některé nabízené platební služby, současně platební prostředky k provádění těchto plateb a platební instrumenty. Součástí kapitoly je také analýza využívání těchto prostředků v České republice a komparace s jinými evropskými státy, které jsem vybrala z pohledu přibližně stejného počtu obyvatel. Dále je provedena komparace vybraných poskytovatelů v ČR a popis jimi nabízených služeb. Třetí kapitola je věnována vlivu EU na oblast poskytování platebních služeb. Součástí je komparace počtu transakcí provedených platebními nástroji v České republice a v již zmiňovaných vybraných zemích Evropské unie. 13

10 1. Poskytovatelé platebních služeb Celou oblast platebních služeb včetně osob, které mohou poskytovat platební služby, vymezuje především zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o platebním styku). Tento zákon nahradil předchozí zákon č. 124/2002 Sb. zákon o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech a do českého právního řádu přenesl směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/64 ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu. Zákon o platebním styku neobsahuje výslovnou definici poskytovatele platebních služeb, pouze v 1 písm. c) uvádí legislativní zkratku poskytovatel a uživatel. Dále však zákon v 5 stanoví, kdo může na základě povolení České národní banky (dále také ČNB ), resp. v rámci tzv. jednotné licence poskytovat platební služby. Hlavní a zásadní změnou, jež nastala společně s účinností tohoto zákona, je významná skutečnost, že platební služby, a to i včetně vydávání elektronických peněz, mohou poskytovat: banky zahraniční banky a zahraniční finanční instituce spořitelní a úvěrní družstva instituce elektronických peněz zahraniční instituce elektronických peněz vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu platební instituce zahraniční platební instituce poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu Česká národní banka zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 14

11 Nově tedy v této oblasti působí platební instituce včetně zahraničních, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz také včetně zahraničních a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu. V zákoně o platebním styku jsou tyto pojmy specifikovány. Banky, zahraniční banky, zahraniční finanční instituce mohou poskytovat platební služby za podmínek, které k tomu stanovuje zákon upravující činnost bank. Spořitelní a úvěrní družstva poskytují platební služby za podmínek stanovených zákonem upravujícím jejich činnost. Ostatním institucím výše zmiňovaným je umožněno poskytovat platební služby právě na základě povolení zákona o platebním styku, které uvádím v podkapitole 1.1 Povolené činnosti podle zákona. V následujících kapitolách tedy částečně přiblížím jednotlivé druhy institucí, které mohou poskytovat činnosti týkající se platebních služeb, přijímání vkladů, platebního styku a dalších služeb a na základě jakého zákona či povolení je mohou poskytovat. Bankám a spořitelním a úvěrovým družstvům nevěnuji tolik prostoru, co se týká jejich vzniku, neboť toto je popsáno již mnohokrát. Popisuji jen svůj rozbor, jenž se vztahuje k jim udělenému povolení od ČNB k některým činnostem, jež souvisejí s platebními službami. Další instituce popíšu trochu detailněji a také připojím rozbor povolených činností. Českou národní bankou jako poskytovatelem platebních služeb se pro účely této práce nebudu zabývat vůbec. 1.1 Povolené činnosti podle zákona Pro účely mého zkoumání je potřeba uvést konkrétní činnosti, ke kterým může být na základě zákona o platebním styku subjektům povolení uděleno. Jsou to platební služby specifikované v 3 odst. 1 uvedeného zákona: písm. a) služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem; písm. b) služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem; písm. c) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce, příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr; 15

12 písm. d) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce, příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr; písm. e) vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků; písm. f) provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz); písm. g) provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. 2 Dále může být institucím uděleno povolení související s elektronickými penězi: vydávání elektronických peněz; distribuce a zpětná výměna elektronických peněz. 1.2 Banky, zahraniční banky a zahraniční finanční instituce Pod pojem banka můžeme zahrnout různé typy bank ovšem kromě centrální banky. V České republice mohou získat povolení od ČNB působit jako banka i zahraniční banky a to prostřednictvím pobočky. Ovšem banky ze zemí Evropské unie již toto povolení získat nepotřebují, neboť po vstupu ČR do EU mohou banky mající licenci v některém z členských států EU, působit v jiném členském státě na základě zjednodušené národní procedury. 3 Banky, jakož i zahraniční banky a zahraniční finanční instituce mohou poskytovat platební služby dle zákona o platebním styku a to za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank. Tímto zákonem je zákon č. 21/1992 Sb., o bankách (dále zákon o bankách). Bankou se dle tohoto zákona, jak je uvedeno v 1, rozumějí akciové společnosti se sídlem v České 2 3zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 3 MEJSTŘÍK, Michal, Magda PEČENÁ a Petr TEPLÝ. Základní principy bankovnictví. 1. vyd. V Praze, 2008, 627 s. ISBN , str

13 republice, které přijímají vklady od veřejnosti a poskytují úvěry, a které k výkonu těchto činností mají bankovní licenci od České národní banky. Kromě těchto činností mohou banky dle tohoto zákona vykonávat i další činnosti a to opět pokud k nim mají udělenou licenci. Mezi tyto činnosti patří například investování do cenných papírů na vlastní účet, finanční pronájem (finanční leasing), platební styk a zúčtování, vydávání a správa platebních prostředků (např. platebních karet a cestovních šeků), poskytování záruk, otevírání akreditivů, obstarávání inkasa, poskytování investičních služeb, finanční makléřství, směnárenskou činnost, poskytování bankovních informací a další činnosti Banky a zahraniční banky V České republice k 10. červnu 2014 působí 45 bank a poboček zahraničních bank, jak je uvedeno v příloze 1. Tyto banky můžeme rozdělit: na banky české státní - Česká exportní banka a Českomoravská záruční a rozvojová banka; na banky české soukromé Českomoravská stavební spořitelna, J & T BANKA, Hypoteční banka, Modrá pyramida stavební spořitelna, Fio banka, Stavební spořitelna České spořitelny; a na pobočky zahraničních bank. Konkrétní rozložení bank v České republice zobrazuje graf č. 1, kde je jasně vidět převážné zastoupení poboček zahraničních bank. 17

14 Graf 1: Přehled zastoupení bank v České republice k české státní banky české soukromé banky pobočky zahraničních bank 37 Zdroj: ČNB, [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní zpracování Při mém rozboru jsem banky a zahraniční banky rozdělila dle hlediska poskytování platebních služeb a to především z hlediska udělení licence od ČNB a to na subjekty, které mají povolené činnosti na základě: Zákona č. 21/1992 Sb., o bankách to jsou především banky; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES sem řadíme pobočky zahraničních bank; Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření (dále jen zákon o stavebním spoření). Ze seznamu vedeného ČNB (viz příloha 1) jsem zjistila, že povolení k činnosti na základě zákona o bankách má v České republice 19 bank. Zkoumala jsem především oblast přijímání vkladů a platební styk a zúčtování a všech 19 bank může provádět činnosti tyto činnosti. Další oblastí bylo vydávání a správa platebních prostředků. Tuto činnost však provádí pouze 18 bank. Česká exportní banka jako jediná nemá k této činnosti povolení. Dalšími zkoumanými subjekty byly ty, které mají povolení k činnosti na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES. V České republice má celkem toto povolení 21 poboček zahraničních bank. V oblasti platebních služeb mohou tedy například provádět činnosti související s přijímáním vkladů, také platební služby podle definice v čl. 4 bodu 3 18

15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, respektive v příloze této směrnice. 4 Přehled uvádím v grafu č. 2. Jak je zde vidět přijímat vklady má povoleno 19 z výše zmiňovaných 21 poboček zahraničních bank. Nemůže ji poskytovat Bank Gutmann Aktiengesellschaft, pobočka Česká republika a Saxo Bank A/S, organizační složka. Poskytovat platební služby podle definice v čl. 4 bodu 3 směrnice také má povoleno pouze 17 ze všech 21 poboček zahraničních bank. Povolení nemají opět Bank Gutmann Aktiengesellschaft, pobočka Česká republika a Saxo Bank A/S, organizační složka, a dále také Sumitomo Mitsui Banking Corporation Europe Limited, Prague Branch, PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobočka Česká republika. Graf 2: Přehled povolení k činnosti poboček zahraničních bank k Přijímání vkladů Platební služby podle definice v čl. 4 bodu 3 směrnice Vydávání elektronických peněz Zdroj: ČNB, [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní zpracování Součástí rozboru bylo i zjištění kolik těchto subjektů má povolení k činnosti vydávat elektronické peníze. Zajímavostí je, že žádná ze zahraničních poboček bank toto povolení nemá. 4 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2007/64/ES. In: 2007 Dostupné z: 7_64_CS.pdf 19

16 Z celkových 45 bank má pouze 5 bank povolení k činnosti na základě zákona o stavebním spoření. V oblasti platebních služeb mohou například provádět platební styk a jeho zúčtování v souvislosti s činností stavební spořitelny. Na základě povolení mohou také provádět činnost přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření. Ovšem toto není možné považovat za platební službu. Neboť účet stavebního spoření není dle zákona o platebním styku považován za platební účet (více k platebnímu účtu uvádím v druhé kapitole mé práce) Zahraniční finanční instituce Zahraniční finanční nebo úvěrové instituce a pobočky zahraničních finančních nebo úvěrových institucí poskytující přeshraniční služby v ČR mohou svou činnost provádět na základě udělené licence od ČNB. Povolení k činnosti je upraveno opět Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES. Celkem na českém trhu působí 349 těchto subjektů a jejich přehled je možné najít na webových stránkách ČNB 5. Při jejich rozboru jsem se zaměřila především na oblasti přijímání vkladů a jiných splatných peněžních prostředků, na platební služby podle definice v čl. 4 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu a opět také na vydávání elektronických peněz. Jak je vidět na grafu č. 3 povolení k přijímání vkladů a jiných splatných peněžních prostředků celkem 261 institucí. Poskytovat platební služby podle definice v čl. 4 bodu 3 výše zmiňované směrnice má povoleno 235 institucí. V oblasti vydávání elektronických peněz má povolení 23 institucí. Je zde tedy rozdíl proti pobočkám zahraničních bank. 5 Dohled a regulace: Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu. ČNB [online] [cit ]. Dostupné z: 20

17 Graf 3: Přehled povolení k činnosti zahraničních finančních institucí k Přijímání vkladů a jiných splatných peněžních prostředků Platební služby podle definice v čl. 4 bodu 3 směrnice Vydávání elektronických peněz Zdroj: ČNB, [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní zpracování Důležité ale také je, že z celkového počtu 349 subjektů nemá povolení ani k jedné z výše uvedených činností 61 subjektů. 1.3 Spořitelní a úvěrní družstva Podle zákona o platebním styku mohou i spořitelní a úvěrní družstva (dále jen družstevní záložny) poskytovat platební služby a jejich činnost je vymezena zákonem č. 87/1995 Sb., zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spořitelních a úvěrních družstvech). Dle 1 výše uvedeného zákona povolení působit jako družstevní záložna uděluje Česká národní banka družstvu se sídlem v České republice. Na základě tohoto povolení může družstvo vykonávat činnosti jako je přijímání vkladů od svých členů a poskytování úvěrů svým členům a vykonávat i další činnosti, které jsou uvedeny v 3 tohoto zákona. Je to například platební styk, zúčtování a vydávání a správa platebních prostředků pro své členy a obstarávání inkasa pro své členy. V České republice působí v současnosti 12 družstevních záložen a jejich seznam naleznete v příloze. V grafu č. 4 uvádím přehled vybraných činností, k nimž jim bylo uděleno povolení. 21

18 Z mého výzkumu jsem zjistila, že 11 z nich má povolení k provádění platebního styku a zúčtování a také k vydávání a správě platebních prostředků pro členy, jak je uvedeno v již zmiňovaném zákonu konkrétně tedy v 3, odst. 1, písm. b). Pouze družstevní záložna ANO spořitelní družstvo toto povolení nemá. Všechny subjekty mají povolení k přijímání vkladů od svých členů. A jen 9 subjektů může poskytovat obstarání inkasa pro své členy. Graf 4: Přehled povolení k vybraným činnostem družstevních záložen k přijímání vkladů od členů ( 1/2/a) platební styk, zúčtování a obstarání inkasa pro členy vydávání a správa platebních prostředků pro členy ( 3/1/b ) Zdroj: ČNB, [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní zpracování 1.4 Instituce EP a zahraniční instituce EP Instituce elektronických peněz (dále jen EP) je vždy právnická osoba. Je to akciová společnost se sídlem v České republice nebo evropská společnost se zapsaným sídlem v České republice. Jak je uvedeno v 46 zákona o platebním styku, může vydávat elektronické peníze na základě povolení a v rozsahu povolení k činnosti instituce elektronických peněz, které jí bylo uděleno Českou národní bankou. Dále může tento subjekt vedle vydávání elektronických peněz vykonávat další činnosti související s vydáváním elektronických peněz nebo činnosti spočívající v uchovávání dat, má-li toto v povolení k činnosti uvedeno. Jedná se především o poskytování platebních služeb, ať již se týkají vydaných elektronických peněz či nikoli. Instituce je tedy oprávněna poskytovat platební 22

19 služby. V tomto smyslu pak povolení k činnosti instituce elektronických peněz samozřejmě zahrnuje povolení k činnosti platební instituce. 6 O službách, které souvisejí s poskytováním platebních služeb, hovoříme zejména tehdy, pokud tyto služby bezprostředně zajišťují provádění platebních transakcí, provádějí směnu měn, poskytují úschovu nebo uchovávání a zpracování informací, splňují podmínku souvislosti s poskytováním platebních služeb. Instituce elektronických peněz může také provozovat platební systém. Stejně jako u platební instituce se ovšem nesmí jednat o systém s neodvolatelností zúčtování. 7 Zákon o platebním styku dále uvádí, že instituce elektronických peněz může provádět činnosti, které mají souvislost s činnostmi výše uvedenými, včetně poskytování úvěrů. Poskytování úvěrů musí podle tohoto zákona být činností související s poskytnutím platební služby a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti instituce elektronických peněz. Nikdy nesmí dojít k poskytnutí úvěru z peněžních prostředků, proti nimž byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce. Žadatel o povolení k činnosti instituce elektronických peněz žádá stejně jako předchozí subjekty Českou národní banku. K zániku povolení k činnosti instituce elektronických peněz dochází v případě zániku subjektu. Odejmout povolení k činnosti instituce elektronických peněz může subjektu Česká národní banka. Od data zániku instituce elektronických peněz nebo odejmutí povolení k činnosti instituce elektronických peněz Českou národní bankou, má dotčený subjekt zakázáno vykonávat činnost v povolení uvedenou. Veškeré peněžní prostředky svěřené subjektu k provádění platebních transakcí musí tento vrátit všem uživatelům. Peněžní prostředky, proti nimž vydal subjekt elektronické peníze, musí vydat držitelům. 8 6 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2012, 325 s. ISBN , str SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, str SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, str

20 1.4.1 Ochrana peněžních prostředků V oblasti ochrany peněžních prostředků, jež byly svěřeny instituci elektronických peněz k provádění platebních transakcí nebo proti nimž byly vydány elektronické peníze, jsou trochu odlišné podmínky. Základním rozdílem je, že výše uvedené peněžní prostředky nejsou vkladem podle zákona o bankách, nebo zákona o spořitelních či úvěrních družstev. Tyto peněžní prostředky musí být drženy odděleně od vlastních peněžních prostředků instituce a po uplynutí pracovního dne, který následuje po dni, kdy tyto prostředky instituce obdržela, uloženy na samostatném účtu instituce vedeném u banky, spořitelního nebo úvěrního družstva, zahraniční banky nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem. Stejně jako bude uvedeno u platební instituce, nemusí výše uvedené kroky instituce elektronických peněz učinit, pokud uzavřela pojistnou smlouvu nebo za ni byla poskytnuta záruka, dle které mají držitelé a uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků, proti nimž byly vydány elektronické peníze nebo jež byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platebních transakcí Obchodní zástupce instituce elektronických peněz Pokud má instituce elektronických peněz v úmyslu poskytovat služby prostřednictvím obchodního zástupce, je to možné. Týká se to ovšem jen dalších platebních služeb. Toto lze provádět za podmínek, jestliže: řídící a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu; 9 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, str

21 osoby, které poskytují služby obchodního zástupce, jsou důvěryhodné, mají odbornou způsobilost a dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb. Vydávat elektronické peníze prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jménem instituce s výjimkou vlastních zaměstnanců instituce, však instituce nesmí Rozbor povolených činností institucím EP v ČR V České republice jsou v seznamu České národní banky evidovány jako instituce elektronických peněz pouze 3 subjekty. Proto tyto subjekty rozeberu jednotlivě. Společnost GOPAY s.r.o. i společnost MOPET CZ a.s. mají povolení jen ke dvěma činnostem, a to k vydávání elektronických peněz a k distribuci a zpětné výměně elektronických peněz. Třetí subjekt je společnost Prepaid Services Company Limited, která je pobočkou zahraniční instituce elektronických peněz. Má uděleno povolení pouze k jedné činnosti, a to k distribuci a zpětné výměně elektronických peněz. V naší republice mají také povolení k činnosti zahraniční instituce elektronických peněz poskytující přeshraniční služby v ČR. Těchto institucí je k datu rozboru celkem 30 a jejich přehled je uveden v příloze č. 3. V následujícím grafu je zobrazeno kolik institucí má uděleno povolení k jednotlivým činnostem. 25

22 Graf 5: Přehled povolených činností u zahraničních institucí EP k Zdroj: ČNB, [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní zpracování 1.5 Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je vždy pouze právnická osoba, která je oprávněna na základě zápisu do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu vydávat elektronické peníze. Zápisem do registru vzniká vydavateli elektronických peněz oprávnění i k dalším činnostem. K těmto činnostem patří poskytování platebních služeb týkajících se elektronických peněz, ale pouze tehdy, když průměr jím vydaných elektronických peněz v oběhu v České republice nepřekročí částku odpovídající EUR. Dále je to poskytování platebních služeb, jež 26

23 se elektronických peněz netýkají a jež jsou zaregistrovány u České národní banky. Dále sem řadíme provádění činností, jež souvisejí se základními registrovanými činnostmi a to včetně poskytování úvěrů. A v neposlední řadě sem patří i provozování platebního systému s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí klientovi - uživateli poskytovat úroky a ani jiné výhody, jež jsou závislé na délce doby, po kterou mu byly peněžní prostředky svěřeny k provedení platebních transakcí, neboť takto přijaté peníze nejsou vkladem. 10 Pro získání registrace vydatele elektronických peněz malého rozsahu od České národní banky je nutné dodržet zákonné požadavky, aby bylo výsledné rozhodnutí kladné. Do registru zapíše ČNB žadatele, jehož sídlo je v členském státě Evropského hospodářského prostoru (dále jen EHP), ve kterém skutečně podniká, a pobočku má v České republice. A musí splňovat i další podmínky uvedené v zákoně. K zániku registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu dojde zrušením vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, dále nabytím právní moci rozhodnutí o úpadku nebo nabytím právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolventního návrhu pro nedostatek majetku, dále nabytím právní moci rozhodnutí České národní banky, kdy se vydavatel stane institucí elektronických peněz a také zápisem do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Zrušit registraci může jen Česká národní banka jako orgán dohledu a to za konkrétních podmínek, jež jsou uvedeny v 57 zákona o platebním styku. Registrace může být také zúžena nebo rozšířena. Pokud žadatel vydavatel elektronických peněz malého rozsahu požádá o rozšíření registrace, je tato žádost posuzována obdobně jako původní žádost. 10 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, str

24 1.5.1 Ochrana peněžních prostředků Ochrana peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo jež byly svěřeny vydavateli elektronických peněz malého rozsahu k provádění platebních transakcí klienty uživateli, je zajištěna v podstatě obdobným režimem, který je uveden u instituce elektronických peněz. Důležité opět je, že vydavatel elektronických peněz malého rozsahu má ze zákona zakázáno uživateli poskytnou úroky popřípadě i jiné výhody, jež jsou odvislé od délky doby, po kterou mu byly peněžní prostředky svěřeny k provádění platebních transakcí. Je tomu tak ze stejného důvodu jako u platební instituce nebo poskytovatele platebních služeb malého rozsahu tyto přijaté peněžní prostředky nejsou vkladem podle zákona o bankách nebo zákona o spořitelních či úvěrních družstvech Rozbor povolených činností vydavatelů EP malého rozsahu v ČR Dle seznamů ČNB je v současné době evidováno 6 vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Jsou to společnosti CBA Group s.r.o., DIRECT pay, s.r.o., IKORUNA Payment Systems, SE, ONYXOM s.r.o., Plzeňské městské dopravní podniky, a.s., Thomson & Hall s.r.o.. Všech 6 institucí má dle zákona o platebním styku povolení k poskytování činnosti jako je vydání elektronických peněz a k distribuci a zpětné výměně elektronických peněz. Dle tohoto zákona má jen jedna instituce povolení k činnosti dle 3 odst. 1 písm. a), jen jedna k činnosti dle 3 odst. 1 písm. b), dvě instituce mají dle povolení k činnosti provedení převodu peněžních prostředků konkrétně podle 3 odst. 1 písmeno c) a opět jen jedna instituce má povolení k činnostem dle 3 odst. 1 písm. d). Ve druhé kapitole mé práce se pro přiblížení blíže věnuji společnosti DIRECT pay, s. r. o. a jí poskytovaným službám, jak je můžou využít její zákazníci. 28

25 1.6 Platební instituce Platební instituce (dále PI) je právnická osoba, jež je oprávněna poskytovat platební služby právě na základě povolení k činnosti platební instituce, které jí udělila Česká národní banka. A jakému žadateli konkrétně Česká národní banka povolení k činnosti udělí, co na jeho základě může žadatel poskytovat a v jakém případě dojde k odnětí povolení a to vše na základě zákona o platebním styku? ČNB udělí povolení k činnosti platební instituce žadateli právnické osobě, jež má sídlo i skutečné sídlo v České republice. Jeho počáteční kapitál je alespoň ve výši stanové zákonem (tj EUR, EUR nebo EUR dle oprávnění poskytovat služby) a jeho obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první tři účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty. Musí mít vhodné věcné, technické, personální a organizační předpoklady a to z pohledu řádného a obezřetného poskytování platebních služeb. Dále musí splňovat další podmínky uvedené v 9 zákona o platebním styku. ČNB povolení udělí v případě, kdy byly splněny všechny požadavky dané zákonem, a žadatel vyhověl veškerým podmínkám. Na základě tohoto povolení je platební instituce oprávněna poskytovat klientům-uživatelům jak platební služby uvedené v povolení, tak také provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb, včetně poskytování úvěrů, pokud jejich poskytování souvisí s platebními službami a úvěr není poskytován z peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provádění platebních transakcí a provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování. 11 ČNB může vydané povolení k činnosti platební instituce odebrat. Odejme ho, jestliže o to platební instituce požádá. Odejmout ho ale může i v případě, kdy platební instituce opakovaně nebo závažným způsobem poruší svou zákonnou povinnost, nesplňuje podmínky pro udělení tohoto povolení, nezačala do 12 měsíců ode dne udělení povolení poskytovat platební služby, neposkytovala platební služby po dobu delší než 6 měsíců nebo bylo-li povolení udělení 11 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, str

26 na základě nepravdivých nebo neúplných údajů. 12 Ode dne odnětí povolení k činnosti platební instituce nesmí již tato nadále vykonávat tuto činnost. Může dojít i ke změně rozsahu povolení a to tak, že na základě žádosti platební instituce ČNB zúží rozsah platebních služeb, které má tato uvedeny ve svém povolení k činnosti. Rozsah platebních služeb může být ale také zúžen Českou národní bankou a to v obdobných případech, ve kterých může být povolení odebráno Poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodních zástupců PI Platební instituce může také požádat ČNB, jak při předkládání žádosti tak i po udělení povolení, o možnost poskytovat své platební služby prostřednictvím obchodních zástupců. Opět je k tomuto nutno splnit několik podmínek: obchodní zástupce musí mít propracovány odpovídající postupy proti legalizaci výnosů z trestné činnosti; osoby provádějící tuto činnost včetně vedoucích osob obchodního zástupce v případě právnické osoby musí být osoby důvěryhodné a odborně způsobilé; platební instituce musí zajistit dostatečně kvalitní proškolování všech svých obchodních zástupců tak, aby platební služby byly poskytovány s odbornou péčí v dostatečné kvalitě a v souladu s platnými právními předpisy Ochrana peněžních prostředků Znovu je nutné zdůraznit velký význam, který je přikládán ochraně peněžních prostředků klientů - uživatelů platebních služeb, které svěřili platební instituci k provedení platebních transakcí. Stejně jako u předchozích poskytovatelů i u platební instituce je důležité si uvědomit, že veškeré peněžní prostředky, jež byly svěřeny klienty uživateli platební instituci, nejsou vkladem ve smyslu zákona o bankách nebo zákona o spořitelních a úvěrních odst. 3 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 30

27 družstvech. Tyto peněžní prostředky nejsou vlastnictvím platební instituce a tato je povinna držet je odděleně od vlastních peněžních prostředků. V případě, kdy nemůže být tato podmínka splněna, je lze uložit u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva na samostatný účet. Je také možno peněžní prostředky investovat do likvidních aktiv s nízkým rizikem. V případě, že platební instituce uzavře pojistnou smlouvu nebo jí bude poskytnuta záruka (např. bankovní záruka), nemusí výše uvedené kroky učinit Rozbor povolených činností PI a poboček zahraničních PI v ČR Těchto institucí, jimž bylo uděleno povolení ČNB, je v naší republice evidováno celkem 23. Jejich seznam je uveden v příloze č. 4. Tyto subjekty mají povolení k činnostem uvedeným opět v 3 odst. 1 písmeno a) g) zákona o platebním styku. Na rozdíl od předchozích institucí nemohou mít vydáno povolení k vydávání elektronický peněz ani k distribuci a zpětnému odkupu elektronických peněz. V mém rozboru jsem zjišťovala opět přehled povolených činností a výsledek znázorňuje graf č. 6. Graf 6: Přehled povolených činností platebních institucí k vklad hotovosti dle 3a výběr hotovosti dle 3b převod peněž. prostředků dle 3c provedení převodu dle 3/d vydávání a správa plat. prostř. ( 3/e) provedení převodu ( 3/f) provedení platební transakce ( 3/g) Zdroj: ČNB, [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní zpracování 31

28 Současně jsem také zjišťovala, jaký počet obchodních zástupců, prostřednictvím nichž může platební instituce poskytovat své služby, mají jednotlivé instituce. Celkem mají všechny instituce 492 obchodních zástupců. Některé však nemají zástupce žádného. V grafu č. 7 jsou uvedeny pouze ty subjekty, které je mají. Tři z nich však mají pouze jednoho. Graf 7: Přehled obchodních zástupců platebních institucí k Western Union Payment PES - Peněžní expresní MoneyGram International MAYZUS FINANCIAL Home Credit a.s. FORTISSIMO, spol. s r.o. EasyPay AD COFIDIS s.r.o. CETELEM ČR, a.s. American Express AKCENTA CZ a.s Počet obchodních zástupců v ČR Zdroj: ČNB, [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní zpracování Pro zajímavost jsem také udělala přehled platebních institucí, které mají pobočky. Je to pouze pět subjektů a celkem mají 80 poboček. V následujícím grafu je tento přehled zobrazen. Graf 8: Přehled poboček platebních institucí v ČR k SAB Finance a.s. PES - Peněžní expresní service, s.r.o. 1 1 Home Credit a.s. 56 Počet poboček v ČR FORTISSIMO, spol. s r.o. 14 CETELEM ČR, a.s Zdroj: ČNB, [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní zpracování 32

29 1.6.4 Rozbor povolených činností zahraničních PI poskytující přeshraniční služby v ČR Celkem je v ČR 215 těchto institucí. Přehled jejich činností nám znázorňuje graf č. 9, na kterém je vidět výrazné zastoupení především u povolené činnosti k provedení převodu, jak ho definuje 3 odst. 1 písm. f). U ostatních činností je zastoupení velmi nízké. Graf 9: Přehled povolených činností zahraničním PI poskytující přeshraniční služby k vklad hotovosti dle 3a výběr hotovosti dle 3b 44 převod peněž. prostředků dle 3c Zdroj: ČNB, [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní zpracování 17 provedení převodu dle 3/d 55 vydávání a správa plat. prostř. ( 3/e) 162 provedení převodu ( 3/f) 8 provedení platební transakce ( 3/g) 1.7 Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu (dále PPSMR) je nováčkem v oblasti poskytování platebních služeb. Podle 36 zákona o platebním styku je možné za poskytovatele platebních služeb malého rozsahu považovat takový subjekt, který má oprávnění poskytovat platební služby v případě, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí v Evropském hospodářském prostoru, včetně platebních 33

30 transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních zástupců, za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající EUR. 13 Subjektem může být i fyzická osoba. Každému, kdo požádá Českou národní banku o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu, je umožněno jako poskytovateli platebních služeb malého rozsahu poskytovat platební služby. Poskytovat pak může nejen tyto služby, ale i takové služby, jež souvisej s platebními službami a to včetně úvěru ve stejném rozsahu, jako je tomu u platebních institucí. Česká národní banka zapíše do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu žadatele na základě jeho žádosti o zápis do registru. Tato žádost je podávána na tiskopise, jehož vzor je uveden v prováděcí vyhlášce. 14 I v tomto případě musí žadatel splňovat přesně uvedené podmínky. Jeho sídlo nebo místo podnikání je v členském státě EHP s pobočkou v České republice. Musí zabezpečovat ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce. Pokud je žadatel fyzickou osobou, musí navíc splňovat podmínku, nebyl odsouzen pro trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu; toto platí obdobně i pro vedoucí osoby žadatele. A také u něj nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání. K žádosti musí žadatel také doložit doklady, ve kterých jsou obsaženy základní informace o žadateli, včetně originálu dokladu o oprávnění k podnikání. Pokud je žadatel fyzickou osobou, jde o originály dokladů o bezúhonnosti žadatele a každé vedoucí osoby. Pokud by žadatel nedoložil splnění podmínek pro zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo v případě, že existuje pochybnost o správnosti či úplnosti údajů obsažených v žádosti, ČNB žádost zamítne. K zániku registrace poskytovatele platebních služeb dojde v případě, když poskytovatel zemře nebo zanikne, nebo bylo vydáno rozhodnutí o úpadku poskytovatele. Zrušit registraci zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 14 Vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. 34

31 poskytovatele platebních služeb malého rozsahu může Česká národní banka. Může k tomu dojít v případech, které jsou uvedeny v 40 zákona o platebním styku. Ani poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesmí svým klientům uživatelům jeho služeb vyplácet úroky a ani jim poskytovat žádné jiné výhody, které souvisejí s délkou doby, po kterou byly peněžní prostředky svěřeny poskytovateli k provedení platebních služeb. Toto jasně vyplývá z právní úpravy této oblasti. Celkem je v naší republice 87 těchto subjektů, kterým ČNB udělila povolení k činnostem podle zákona o platebních službách. Při mém zkoumání jsem zjistila, že sem spadají například mobilní operátoři nebo společnost Sazka. V grafu 10 je vidět přehled jaké činnosti a kolika subjektům byly povoleny. Z průzkumu vyplývá, že nejvíce jsou povoleny činnosti výše uvedeného zákona a to dle 3 odst. 1 písm. f) a písm. c). Graf 10: Přehled povolených činností PPSMR k vklad hotovosti dle 3a výběr hotovosti dle 3b převod peněž. prostředků dle 3c provedení převodu dle 3/d vydávání a správa plat. prostř. ( 3/e) provedení převodu ( 3/f) provedení platební transakce ( 3/g) Zdroj: ČNB, [online] [cit ]. Dostupné z: zpracování vlastní 35

32 1.8 Porovnání ČR a vybraných států EU V předcházejících podkapitolách jsem provedla rozbor poskytovatelů v České republice. A protože jsme členy EU, porovnala jsem naši republiku s vybranými státy EU. Jako vhodné zástupce jsem zvolila státy s přibližně stejným počtem obyvatelstva a to Belgii, Maďarsko a Portugalsko. Při své analýze vycházím ze statistik zveřejněných Evropskou centrální bankou (dále ECB) na jejích webových stránkách. Jsou zde dostupná data za roky a jsou aktuální k V grafu č. 11 je zobrazen přehled počtu institucí poskytujících platební služby na jeden milion obyvatel v jednotlivých státech. Je patrné, že ČR a Belgie jsou na tom podobně, ovšem ve srovnání s Maďarskem a Portugalskem mají obě země výrazně méně institucí. Graf 11: Počty institucí poskytujících platební služby na 1 mil. obyvatel k Belgie Česká republika Maďarsko Portugalsko Zdroj: ECB,Payments Statistics [online] [cit ]. Dostupné z: zpracování vlastní Na následujícím grafu je proveden podobný rozbor, který zobrazuje počet poboček institucí poskytující platební služby na milion obyvatel v dané zemi. Opět je patrné, že Portugalsko má výrazně více poboček oproti ČR i Belgii a to přibližně o 200 poboček na milion obyvatel. 36

33 Graf 12: Počet poboček na milion obyvatel k Belgie Česká republika Maďarsko Portugalsko Zdroj: ECB,Payments Statistics [online] [cit ]. Dostupné z: zpracování vlastní 1.9 Regulace a dohled nad oblastí poskytování platebních služeb Fungující finanční sektor, jeho bezpečný a plynulý rozvoj, důvěryhodnost, transparentnost a stabilita jsou důležité nejen pro fungování ekonomiky, ale současně především pro subjekty, které se v něm pohybují tedy občany, podnikatele a investory. Do finančního sektoru spadá také činnost poskytovatelů platebních služeb a vydavatelů elektronických peněz. Stabilitu v této oblasti nelze zajistit jen tržními mechanismy a musí jí být věnována i velká pozornost ze strany státu a to především na regulaci a dohled celé oblasti. V České republice vykonává tuto činnost Česká národní banka a to od roku 2006, kdy byla uskutečněna významná změna, a došlo ke sloučení pravomocí původních čtyř institucí do jedné a tou je právě ČNB. ČNB má svou činností hlavně podporovat zdravý rozvoj, konkurenceschopnost a disciplínu jí dohlížených institucí, posilovat důvěru veřejnosti ve finanční systém a předcházet krizím v tomto systému. Regulace se tedy také dotýká v různém rozsahu i osob, jimž bylo uděleno povolení či získaly registraci pro činnost platební instituce, instituce elektronických peněz, vydavatele elektronických peněz nebo poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. Některé z těchto institucí podléhají regulaci obdobně jako banky a družstevní záložny. 37

34 Následně ČNB provádí výkon dohledu nad dodržováním stanovených pravidel a v případě jejich porušení vyvozuje důsledky a uděluje sankce. Je potřeba si ale uvědomit, že po vstupu České republiky do Evropské unie (dále jen EU), bylo nutné přijmout také legislativu EU (její nařízení, směrnice a doporučení) a zapracovat ji do našich zákonů. Regulaci provádí ČNB prostřednictvím právních předpisů, které tuto oblast upravují. Níže jsou uvedeny právní předpisy nařízení Evropského parlamentu (dále EP) a Rady, zákony a prováděcí právní předpisy, které se k této oblasti vztahují. Nařízení: Nařízení EP a Rady (EU) č. 248/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, pokud jde o přechod na úhrady a inkasa prováděné v rámci celé Evropské Unie Nařízení EP a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech, a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009; Nařízení EP a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o příhraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 toto nařízení upravuje převážně provádění transakcí v měně euro, dále reguluje poplatky za platební styk; Nařízení EP a Rady (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků v tomto nařízení je stanovena povinnost bank a dalších institucí provádějících převody peněžních prostředků vždy uvádět jasnou a konkrétní identifikaci plátce, ale je zde zakotveno i několik výjimek, kdy tomu tak být nemusí. Určilo tedy hranici minimální výše převodu, kdy instituce nemusí informace o plátci uvádět. Je to 1000 euro, v určitých případech 500 euro na jeden převod (např. v případě nadací nebo nadačních fondů). Směrnice: Směrnice EP a Rady č. 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu; Směrnice EP a Rady č. 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností. 38

35 Zákony: Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku; Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách; Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 583/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Vyhlášky a opatření ČNB: Vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, Vyhláška č. 142/2011 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance. 15 Regulace a dohled ale nemohou přijmout odpovědnost za vše. Jejich cílem nemůže být za každou cenu zabránit selhání jednotlivých institucí, suplovat činnost soudů nebo arbitráží a ani fungovat místo orgánů činných v trestním řízení. Není v jeho možnostech zabránit svou činností uzavírání ztrátových obchodů a špatnému fungování institucí. Každá instituce má své orgány, které mají odpovědnost za fungování vnitřních kontrolních mechanismů a řízení oblastí rizik. Dohled pak provádí následnou kontrolu, jež je zaměřena na dodržování stanovených regulatorních opatření. V případě zjištění jakýchkoliv nedostatků je pak regulátor povinen zasáhnout svými nástroji, kterými může i v nejkritičtějších případech být odnětí povolení k činnosti. Základním smyslem výše zmiňovaných opatření je celková ochrana finančního trhu a hlavně omezení výskytu obdobného protiprávního jednání v budoucnosti. Dle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance do dohledu spadá rozhodování o žádostech o udělení povolení k činnosti, povolení, registrací a předchozích souhlasů podle zvláštních právních předpisů, kontrolu dodržování podmínek stanovených udělenými licencemi a 15 Platební styk: Právní předpisy. ČNB [online] [cit ]. Dostupné z: 39

36 povoleními, kontrolu dodržování zákonů, k jejichž kontrole je Česká národní banka zmocněna zákonem či jinými právními předpisy, kontrolu dodržování vyhlášek a opatření jí vydaných. Současně také získávání informací potřebných pro výkon dohledu a jejich vymáhání, ověřování jejich pravdivosti, úplnosti a aktuálnosti, ukládání opatření k nápravě a sankcí a řízení o správních deliktech a přestupcích Dohled a regulace: Postavení dohledu. ČNB [online] [cit ]. Dostupné z: 40

37 2. Platební služby V této kapitole své práci se budu zabývat výkladem některých pojmů majícím vztah k platebním službám. Dále popisuji některé základní instrumenty platebních služeb, platební systémy současně i konkrétní služby a produkty nabízené vybranými zástupci jednotlivých nebankovních subjektů. V zákoně o platebním styku, přesněji v 3 je definováno pozitivně tak, že je stanoveno, co je platební službou. Současně je zde tak také negativně určeno, jaké služby jí nejsou. Jedná se ovšem pouze o výklad pro účely právě tohoto zákona a význam těchto pojmů nelze automaticky přenést do jiných právních předpisů či norem. 2.1 Platební služba Pojďme si tedy představit, co spadá pod pojem platební služba: služba umožňující vložení hotovosti na platební účet; výběr hotovosti z platebního účtu; provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu; vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků; poukazování peněz. 17 Tento výčet je alternativní, a proto každá z uvedených služeb je sama o sobě platební službou. Pod pojem platební služba ale nespadá: přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí; směnárenská činnost podle devizového zákona; vydávání šeků, směnek nebo cestovních šeků v listinné podobě, papírových poukázek na zboží nebo služby, poštovních poukazů podle zákona upravujícího poštovní služby; 17 Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 41

38 vydávání platebních prostředků, které slouží pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem platebního prostředku nebo zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb, ani platební transakce jimi prováděná atd. 18 V části 1.1 své práce uvádím povolené činnosti podle zákona o platebním styku. Jsou zde konkrétně vyjmenovány platební služby specifikované v 3 odst. 1 uvedeného zákona Vklad, výběr hotovosti na/z platebního účtu Vklad peněžních prostředků na platební účet a jejich výběr to jsou zcela základní pokladní operace. Tato platební služba spočívá v tom, že uživateli je poskytovatelem umožněno vložit či vybrat hotovost na/z platebního účtu. K uskutečnění těchto operací je ovšem nutné splnit dva základní předpoklady: existence peněz ve formě hotovosti; zřízení a vedení platebního účtu poskytovatelem platební služby. Důležitá je zde existence platebního účtu, se kterým jsou obě operace svázány. Aby bylo možné hovořit právě o pokladní operaci, je nutné, aby tato proběhla přímo u poskytovatele. Vklad či výběr hotovosti, lze však provést i prostřednictvím zařízení, kterým může být třeba bankomat (pro vklady i výběry). Pokud bychom odhlédli od platebního účtu, můžeme o těchto službách hovořit právě jako o hotovostním platebním styku, který lze charakterizovat jako vztah mezi plátcem a příjemcem. Dochází při něm k předání peněz. Je k neuvěření, že v dnešní době, kdy náklady spojené s hotovostními platebními službami stále rostou, a je kladen zvýšený důraz na bezhotovostní platební styk, se jednoznačně ukazuje neustále se zvyšující trend objemu hotových peněz. Význam hotovostního platebního styku respektive pokladních operací není možné podceňovat a i v budoucnu je nutné s ním stále počítat. Můj průzkum uvedený v příloze 6, však potvrzuje mou domněnku, že fyzické osoby občané již hotovost při platbách za zboží či služby využívají stále méně. 18 Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 42

39 2.1.2 Provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu Převod peněžních prostředků je v praxi nejčastěji se vyskytující platební službou. Důležitá je zde osoba plátce, z jehož platebního účtu je převod proveden. Na straně příjemce mohou být peněžní prostředky připsány také na účet, ale mohou být i vyplaceny v hotovosti. K provedení převodu prostředků může dát příkaz nejen plátce (plátce dává příkaz přímo svému poskytovateli příkaz k úhradě), ale také příjemce (příkaz dává příjemce příkaz k inkasu, plátce dává k převodu souhlas souhlas s inkasem) nebo plátce prostřednictvím příjemce (příkaz dává plátce, ne však přímo prostřednictvím svého poskytovatele, ale nepřímo prostřednictvím příjemce, ten pak předá příkaz svému poskytovateli a ten jej předá poskytovateli plátce především u karetních transakcí). Takovéto rozlišení je důležité především z pohledu možnosti odvolat příkaz k převodu, možnost požadovat vrácení částky a také odpovědnosti za nesprávné provedení takového převodu Vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k jejich přijímání Vydávání a správa platebních prostředků a vydávání zařízení k přijímání platebních prostředků je zákonné ustanovení, v kterém jsou zahrnuty dvě dílčí platební služby. Ty v podstatě zahrnují převod peněžních prostředků, neboť s vydáním platebního prostředku je současně spojeno provedení platební transakce, která je iniciována právě tímto prostředkem. Vyvstává zde otázka, proč je tato služba vymezena jako samostatná a jaký je její vztah k ostatním platebním službám. Podle českého právního výkladu je proto tato služba zbytečně uváděna samostatně jako platební služba, neboť dochází k provádění převodů peněžních prostředků na straně příjemce a v podstatě nemůže existovat sama o sobě, ale je spojena 19 BERAN, J., D. DOLEŽALOVÁ, D. STRNADEL a A. ŠTĚPÁNOVÁ. Zákon o platebním styku komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s. r. o., ISBN , str

40 s jiným druhem platebních služeb. Proto by mohla být zahrnuta pod platební služby jako je převod peněžních prostředků Poukazování peněz Poukazování peněz vzniklo v anglosaských zemích a postupně se rozšířilo po celém světě. V současnosti je tato služba velmi praktická především při přeshraničním platebním styku nebo při placení do exotických zemí. Služba spočívá v tom, že plátce poskytne poskytovateli hotovost. Poskytovatel následně poukáže tuto hotovost příjemci. K takto provedenému převodu peněžních prostředků ani plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce. Rozdíl oproti výše zmiňované platební službě převody peněžních prostředků spočívá v tom, že nedochází k odepsání peněžních prostředků z platebního účtu plátce. Příjemci mohou být peněžní prostředky vyplaceny v hotovosti nebo mu mohou být připsány na účet. Musí se jednat o platební účet a musí být veden u jiného poskytovatele, než je poskytovatel plátce. 21 Tuto platební službu v České republice nabízí například společnost WESTERN UNION, která má zastoupení téměř po celém světě. Jejích služeb lze využít pro převody hotovosti, které může plátce odeslat příjemci. Stačí znát jeho jméno, zemi určení. Plátce se vždy musí prokázat platným dokladem totožnosti. Příjemce by se měl také prokázat platným dokladem totožnosti s fotografií. Pokud ovšem doklady ztratil nebo byl okraden, je možné výběr hotovosti navázat na jméno příjemce a na heslo. 20 BERAN, J., D. DOLEŽALOVÁ, D. STRNADEL a A. ŠTĚPÁNOVÁ. Zákon o platebním styku komentář, str BERAN, J., D. DOLEŽALOVÁ, D. STRNADEL a A. ŠTĚPÁNOVÁ. Zákon o platebním styku komentář, str

41 2.2 Platební transakce, platební účet Platební služba jako taková zpravidla spočívá v provádění platebních transakcí, což je zjednodušeně řečeno vztah mezi čtyřmi subjekty plátcem, poskytovatelem plátce, příjemcem a poskytovatelem příjemce. Výjimkou je platební služba podle 3 odst. 1 písm. e), kdy dochází jen k vydání platebního prostředku. Je možná i účast více subjektů a to například, pokud poskytovatel plátce využije ke splnění svého závazku dalšího poskytovatele, tento pak bývá nazýván zprostředkujícím poskytovatelem. Současně také může dojít k situaci, že osoba plátce či příjemce splyne s osobou poskytovatele a to tehdy, pokud poskytovatel provádí platbu nebo přijímá platbu svým jménem. Aby bylo možné tuto transakci považovat za platební službu, může k tomuto splynutí osob dojít pouze na jedné straně. Nikdy ne na obou stranách, neboť by v tu chvíli chyběl základní prvek platebního styku a to, že třetí osoba zprostředkuje přesun peněžních prostředků od plátce k příjemci. 22 Aby mohlo dojít k realizaci platební služby, musí být splněna základní podmínka a to uzavření smlouvy o poskytování platebních služeb. Dříve také platil princip, že veškeré z poskytovaných a nabízených produktů a služeb základního poskytovatele platebních služeb tj. obchodních bank jsou vždy spjaty s existencí běžného účtu klienta. V současnosti toto již neplatí a to z důvodu rozšířením spektra subjektů, jež mohly začít poskytovat platební služby. Z toho tedy vyplývá, že poskytovatelé platebních služeb, k realizaci platebních služeb pro své klienty mohou zřizovat platební účty. Mohou také ale poskytovat platební služby bez zřízení těchto účtů. Protože většina platebních služeb je spojena s existencí platebního účtu, pojďme si tento účet přiblížit. Platební účet je takový, jenž slouží k provádění platebních transakcí a tou je taková transakce, kdy dojde k vkladu nebo výběru na/z platebního účtu nebo k převodu peněžních prostředků. Je to takový začarovaný kruh. Proto není jednoznačná odpověď na otázku, které druhy účtů jsou vlastně platebním účtem. V naší republice můžeme za platební účet považovat především běžný účet a vkladový účet. Ovšem oba účty pouze za podmínky, že vklady a výběry je 22 BERAN, J., D. DOLEŽALOVÁ, D. STRNADEL a A. ŠTĚPÁNOVÁ. Zákon o platebním styku komentář, str

42 možné provádět opakovaně a také, že dispoziční právo majitele účtu (či vkladatele) není omezeno nebo jinak vázáno na součinnost poskytovatele. Z tohoto důvodu není tedy například možno jako platební účet považovat účet stavebního spoření, neboť zde má účastník stavebního spoření výrazně omezeno dispoziční právo. 23 Trochu složitější to je ale u úvěrového účtu. Je nutné rozlišit dva pohledy. První je, že se o platební účet nejedná v případě, kdy jsou peněžní prostředky z tohoto účtu vypláceny přímo příjemci úvěru a pokud je na úvěrový účet vkládá opět přímo příjemce úvěru. Jednoduše řečeno pokud na úvěrovém účtu nedochází k převodům, ale jen ke vkladům a výběrům peněžních prostředků. Ale ani tento výklad není zcela přesný. Například pokud byla k účtu vydána kreditní karta, prostřednictvím které je majiteli účtu umožněno vybírat peněžní prostředky s tím, že je musí v dohodnuté lhůtě na účet zpět vložit, jde nepochybně o účet platební Platební prostředek Podle výkladu zákona o platebním styku je platební prostředek jeden ze způsobů, jehož prostřednictvím je možné udělit platební příkaz nebo dát souhlas s platební transakcí. Můžeme ho tedy definovat jako zařízení nebo soubor postupů, jež jsou dohodnuta mezi uživatelem (tím může být plátce i příjemce) a poskytovatelem a kterými dává uživatel platební příkaz. 25 Nejznámějším platebním prostředkem jsou platební karty. Pak jsem lze přiřadit i osobní hesla, osobní identifikační čísla (může jít o identifikační číslo nebo i PIN), SIM kartu v mobilním telefonu, prostředky bezkontaktních technologií nebo aplikace internetového bankovnictví. 23 BERAN, J., D. DOLEŽALOVÁ, D. STRNADEL a A. ŠTĚPÁNOVÁ. Zákon o platebním styku komentář, str BERAN, J., D. DOLEŽALOVÁ, D. STRNADEL a A. ŠTĚPÁNOVÁ. Zákon o platebním styku komentář, str BERAN, J., D. DOLEŽALOVÁ, D. STRNADEL a A. ŠTĚPÁNOVÁ. Zákon o platebním styku komentář, str

43 Vždy je důležité, aby byla splněna podmínka personalizace, což znamená, že platební prostředek je vztažen k osobě uživatele Základní instrumenty platebních služeb Obecně můžeme nástroje platebních služeb rozdělit podle toho, zda se jedná o hotovostní či bezhotovostní platební styk. Mezi základní instrumenty platebních služeb řadíme pokladní operace (ty můžeme zařadit mezi hotovostní platební styk), dále základní instrumenty platebních služeb pro převody peněžních prostředků, platební karty a elektronické peníze (ty zařadíme k bezhotovostnímu platebnímu styku). Pokladní operace jsem již přiblížila v části Vklad, výběr hotovosti na/z platebního účtu, proto se zde k nim vracet nebudu. Ostatní instrumenty si částečně přiblížíme Základní instrumenty platebních služeb pro převod peněžních prostředků Všeobecně jsou převody peněžních prostředků základní službou platebního styku, jež můžeme zařadit mezi platební služby. Jako platební styk bývá velmi zjednodušeně označován proces placení prostřednictvím finanční instituce. V dnešní realitě nemůže ovšem toto tvrzení považovat za přesné. V současnosti je možné využít různých existujících forem a nástrojů pro převod peněžních prostředků. Pokud bychom tedy chtěli nějakým obecným způsobem definovat platební styk, můžeme říci, že se jedná o vztah mezi plátcem a příjemcem platby. Tento může být proveden přímo mezi plátcem a příjemce nebo může být zprostředkovaný třetí osobou, nejčastěji finanční institucí. Jedná se o platební službu bezhotovostní, jak jsem již uvedla výše. 26 BERAN, J., D. DOLEŽALOVÁ, D. STRNADEL a A. ŠTĚPÁNOVÁ. Zákon o platebním styku komentář, str

44 Pro bezhotovostní platby jsou charakteristické určité znaky a to: jedná se o bezhotovostní převod; provedený prostřednictvím finančního ústavu; v české nebo cizí měně; provedený na území České republiky nebo i směrem do zahraničí. Z tohoto je tedy patrné, že na rozdíl od pokladních operací je možné realizovat tuto službu jako vnitrostátní a současně i jako přeshraniční. Pokyn k převodu peněžních prostředků je možné podat na papírovém formuláři nebo elektronickou formou. Pokyn může zadat plátce platby jako příkazce a to formou příkazu k úhradě. Ovšem i příjemce platby může dát pokyn k provedení převodu. Je pak v roli příkazce a pokyn zadává formou příkazu k inkasu. V tomto případě, je současně nutný souhlas plátce s inkasem, které příkazce vůči jeho účtu dává. Jak příkaz k úhradě, tak i příkaz i k inkasu jsou základními a stále ještě nejčastějšími instrumenty pro převody peněžních prostředků. Dalšími podobami instrumentů, se kterými se můžeme setkat, jsou: hromadný příkaz k úhradě/inkasu bývá využíván pro zadání více plateb najednou; trvalý příkaz k úhradě/inkasu ten je využíván pro pravidelně se opakující platby např. měsíčně, ročně; platební příkaz pro mezinárodní platební styk ten je využíván právě pro přeshraniční platby Platební karty Platebním kartám věnuji více prostoru a to z důvodu, že jsou jedním z instrumentů, které vydávají i jiné instituce než jen banky a současně jsou stále se zdokonalujícím prostředkem pro provádění plateb. Platební karty jsou v současnosti velmi využívané, jde nejen o platební prostředek, ale současně i o elektronický platební prostředek. Mají velmi široké možnosti využití. Můžeme 48

45 s nimi platit zboží a služby v obchodech, na internetu, dobít si mobilní telefon, uhradit poštovní poukázku a v neposlední řadě si jejich prostřednictvím můžeme vybrat hotovost buď z bankomatu, nebo i v obchodě a také hotovost vložit na svůj či jiný platební účet opět prostřednictvím bankomatu. S platebními kartami jsou spojeny i další doplňkové služby, které se stále více a více rozšiřují. V České republice jsou vydávány karty několika mezinárodních karetních asociací. Mezi dvě nejznámější a na našem území nejčastěji vydávané patří karty asociací MasterCard a VISA. Kromě těchto dvou výše uvedených značek se i u nás můžete setkat s kartami společností DinersClub, JBC (Japan Credit Bureau) a AMEX (American Express). Všechny tyto karty jsou považovány za exkluzivní platební karty a jsou určeny jen pro bonitní klienty. Platební karta je platební prostředek, který v současnosti můžeme zařadit vedle hotových peněz k základním prostředkům placení za zboží a služby. Je vydáván bankami, ale také dalšími institucemi. Uživatel platební služby tímto prostředkem dává platební příkaz poskytovateli platební služby. Platební karty je možné členit z různých hledisek. Já jsem vybrala jen jedno a to dle způsobu zpracování transakcí jimi provedených. Toto hledisko jsem zvolila z důvodu, že dále budu popisovat jednu společnost, která svým klientům poskytuje dva druhy těchto karet. Karty z tohoto pohledu můžeme tedy rozdělit takto: 1. charge karta jde o tzv. kartu s odloženou splatností. Karta má stanoven limit, ze kterého může držitel čerpat a své závazky platí až po určité době. Poté uhradí jednorázově celkovou dlužnou sumu najednou a limit karty se opět obnoví na celkovou původní výši. Tyto karty v České republice vydávala společnost Diners Club Česká republika. 2. kreditní karta prostřednictvím karty její držitel čerpá spotřebitelský úvěr do stanoveného úvěrového limitu. Na rozdíl od charge karty může být vyčerpaná částka u kreditní karty podle podmínek vydavatele splácena po částech nebo najednou. 3. debetní karta mohou ji vydávat pouze banky, popř. spořitelní a úvěrní družstva, je spojena s běžným neboli platebním účtem držitele. Při jejím použití při platbě dochází tedy k okamžitému zatížení účtu klienta. 49

46 Platební karty se po roce 1990 staly součástí běžného života každého z nás. Při platbě kartou byl ještě do nedávné doby její držitel vždy vyzván k autorizaci platby a to buď podpisem (dnes již velmi zřídka) nebo zadáním PIN. V současnosti se však rozvoj platebních karet rychle posunuje kupředu. Proto se již dnes můžeme setkat s bezkontaktní platební kartou a to u bankovních i nebankovních vydavatelů. U nejznámějších karetních asociací jde o produkty s názvy ExpressPay from American Express, Discover Network Zip, MasterCard PayPass a Visa paywave. 27 Technologie PayPass a paywave je bezkontaktní platební metoda, která výrazným způsobem urychlí proces platby. Praxe v jiných zemích ukazuje, že díky těmto technologiím trvá celá platební transakce méně než 5 sekund. Vlastníkem licence bezkontaktní technologie PayPass je společnost MasterCard. Společnost Visa tuto licenci jen využívá a nazvala ji paywave. Snímače PayPass a paywave jsou vzájemně hardwarově kompatibilní, ale je nutná i softwarová podpora. 28 Z výše uvedeného je jasné, že bezkontaktní karty jsou vhodné pro klienty, kteří upřednostňují rychlé a pohodlné placení kartou u obchodníků, přičemž není nutné mít u sebe hotovost, vydávat kartu z ruky či zadávat PIN u nízkých plateb. Současně musí jít však o klienty, kteří se nových technologií nebojí a nejsou konzervativní. Díky této technologii tedy došlo k výraznému zkrácení čekací doby, k rozšíření akceptační sítě karet o prodejní místa s vysokou frekvencí transakcí a platbou nízkých částek. Jasné jsou i výhody pro obchodníky, kteří obslouží své klienty výrazně rychleji a sníží si tím své náklady a současně dochází k růstu obratu. Nabízí se tedy možnost pro platební karty proniknout i do míst jako jsou rychlá občerstvení, parkoviště, trafiky či městská hromadná doprava. 29 Další novinkou je i tzv. platební nálepka. Je to zmenšená varianta bezkontaktní platební karty a obvykle bývá doplňkovou kartou k této kartě. S její pomocí můžeme vytvořit platební kartu z čehokoliv, co máme vždy při sobě, např. mobilní telefon nebo klíče. S touto nálepkou je možné provádět platby pouze bezkontaktně u obchodníků s bezkontaktním terminálem a 27 Bankovní účty: Platební karty, Bezkontaktní platby. In: Měšec [online]. [cit ]. Dostupné z: 28 Bankovní účty: Platební karty, Bezkontaktní platby. In: Měšec [online]. [cit ]. Dostupné z: 29 Bankovní účty: Platební karty, Bezkontaktní platby. In: Měšec [online]. [cit ]. Dostupné z: 50

47 fungují pak stejně jako bezkontaktní platební karty. Ideální je především pro rychlé a pohotové placení menších částek a v případech, kdy zapomenete doma peněženku nebo si ji jen prostě nechcete vzít sebou. Pro držitele platebních karet, kteří vyhledávají technologické novinky, je tu i další možná varianta bezkontaktního placení. Jde o platební kartu přímo v mobilním telefonu. Funguje stejně jako bezkontaktní platební karta. K placení tímto i výše uvedenými druhy platebních karet je využívána tzv. NFC technologie, jež je určena pro bezdrátový bezpečný přenos dat na krátké vzdálenosti do několika centimetrů. 30 Stačí pak pouze přiložit mobilní telefon s nahranou platební kartou na SIM kartě a držitel zaplatí během pár vteřin úplně stejně jako s bezkontaktní platební kartou. Pro placení na internetu mohou držitelé platebních karet a smartphonů (v českém překladu chytrých telefonů) 31 využít také digitální peněžku. V ČR ji mohou získat např. pomocí aplikace MasterCard Mobile, která je ke stažení zdarma. Zjednodušeně řečeno jde o aplikaci, kterou si držitel stáhne do svého mobilního telefonu, poté do aplikace zadá osobní údaje a údaje o svých platebních kartách, které chce využívat. Karty můžou být vydané společností MasterCard nebo VISA a musejí mít aktivované platby na internetu. Při placení na internetu pak již nemusí údaje o konkrétní kartě zadávat stále dokola, ale pouze zvolí možnost platby přes MasterCard Mobile a tuto potvrdí svým mpinem. 32 Celkové využívání platebních karet neboli počet transakcí uskutečněných platební kartou za období pěti let nám znázorňuje graf č. 13. Opět jsem čerpala ze statistik ECB. Jak jsem očekávala v Portugalsku i v Belgii je počet transakcí oproti České republice a Maďarsku 30 NFC technologie jedná se o elektromagnetickou bezdrátovou technologii, která slouží ke komunikaci mezi dvěma zařízeními. Česky lze pojem překládat jako komunikace v blízkém poli komunikace mezi zařízeními probíhá ve velmi krátkých vzdálenostech (v řádu jednotek centimetrů). 31 Smartphon chytrý mobilní telefon využívající pokročilý mobilní operační systém a aplikační rozhraní, které umožňuje instalaci nebo úpravy programů (např.android, Windows Phone a další). 32 mpin - je 6místní alfanumerický kód na otevření aplikace při každém jejím spuštění. V případě, třikrát chybně vloženého mpin, aplikace je na 24 hodin zablokována. Následně má uživatel další 3 pokusy na vložení mpinu. Pokud ani po těchto pokusech není zadaný mpin správný, je aplikace definitivně zablokována. 51

48 velmi vysoký. Současně je vidět, že v ČR došlo od roku 2008 ke zvýšení počtu transakcí na dvojnásobek a lze tedy předpokládat rostoucí trend i v dalších letech. Graf 13: Celkový počet transakcí platební kartou (v milionech) k Belgie Česká republika Maďarsko Portugalsko Zdroj: ECB,Payments Statistics [online] [cit ]. Dostupné z: zpracování vlastní 2.4 Elektronické peníze Subjekty, které mohou elektronické peníze vydávat, jsou přesně uvedeny v zákoně o platebním styku. Jejich výčet a další informace k právní úpravě jsem již uvedla v první kapitole mé práce. Celkově je oblast elektronických peněz v právním výkladu rozporuplná. Obecně je možno elektronické peníze chápat jako další formu bezhotovostních peněžních prostředků vzniklou vývojem. 33 Na rozdíl od bezhotovostních peněžních prostředků však vydavatel elektronických peněz nesmí držiteli poskytovat úroky za dobu, kdy držitel elektronické peníze drží. Tímto je zdůrazněna funkce elektronických peněz jako prostředku placení. 33 PŮLPÁNOVÁ, S. Elektronické peníze a jejich úprava v České republice. Český finanční a účetní časopis [online]. 2007, roč. 2007, č. 03 [cit ]. Dostupné z: 52

49 Podle zákona o platebním styku je možné za elektronické peníze považovat peněžní hodnotu, která: představuje pohledávku za vydavatelem elektronických peněz; je uchovávána v elektronické podobě; je vydávána proti přijetí peněžních prostředků, a to v hodnotě ne nižší, než je hodnota vydávaných elektronických peněz; a zároveň je přijímána jako platební prostředek jinými osobami než jen vydavatelem těchto elektronických peněz. 34 Ovšem tyto znaky mohou splňovat i vklady klientů u bank. Není tedy zcela jasné, jak odlišit vklad od elektronických peněz. Pokud by vklad byl považován za elektronické peníze, nemohla by banka svým klientům poskytnout úroky. Peněžní hodnota představující elektronické peníze může být uchována na určitém nosiči (nejčastěji plastová karta) nebo na vzdáleném webovém serveru (uživatel má vedený virtuální účet, k němuž se hlásí prostřednictvím internetu). Elektronické peníze jsou vydávány vždy na základě smlouvy o vydání elektronických peněz, kterou uzavírá jejich vydavatel s jejich budoucím držitelem. V obchodních podmínkách vydavatele těchto peněz musejí být konkretizovány všechny způsoby užití elektronických peněz. Je možné si uvést tři základní způsoby užití elektronických peněz a to: vydání elektronických peněz; spotřeba elektronických peněz; a zpětná výměna elektronických peněz. Zajímavostí je, jak to v praxi vypadá. Potencionální držitel těchto peněz v hotovosti popřípadě bezhotovostně převodem z účtu na účet vydavatele předává danou sumu peněžních prostředků vydavateli. Ten mu vydá odpovídající množství elektronických peněz a připíše je do elektronického peněžního prostředku držitele nebo na virtuální účet zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 53

50 K tomu, aby bylo uživateli umožněno tyto elektronické peníze užívat, mu bude: k jejich užívání vydán nástroj (např. elektronická peněženka, aplikace pro mobilní telefon, jež ponese elektronický záznam o přesné výši peněžní hodnoty); nebo mu vydavatel sdělí autentifikační nástroje pro možnost elektronického placení těmito penězi v rámci různých privátních zúčtovacích platebních systémů. 35 Spotřeba elektronických peněz spočívá v uhrazení zboží nebo služeb pomocí těchto peněz. Tímto krokem dochází ke snížení celkového množství elektronických peněz držitele a vydavatel převede předmětnou částku ve prospěch osoby prodávající zboží či poskytovatele služeb, v jehož prospěch má být úhrada provedena. Zpětnou výměnu elektronických peněz je vydavatel povinen uskutečnit kdykoliv v době platnosti a účinnosti smlouvy a to v celkové nebo částečné výši jejich nominální hodnoty na základě požadavku držitele. Tuto zpětnou výměnu může provést hotovostně formou bankovek či mincí, nebo bezhotovostně převodem na účet původního držitele. Vydavatel si může za zpětnou výměnu účtovat pouze takové náklady, které jsou nezbytné k provedení zpětné výměny. V případě, že je smluvní vztah mezi držitelem a vydavatelem ukončen a držitel požádá o výměnu, je vydavatel povinen vyplatit veškerou hodnotu elektronických peněz. Tato povinnost platí až jeden rok od ukončení smluvního vztahu. Ovšem i u zpětné výměny elektronických peněz je právní rozpor a to pokud bychom opět vklad považovali za elektronické peníze. V tom případě by poskytovatel musel umožnit uživateli, aby si kdykoliv mohl své peněžní prostředky z platebního účtu vybrat. 36 Elektronické peníze mají své nesporné výhody. Jejich používání je mnohem pohodlnější. Jsou ovšem také levnější. Jednak se to týká jejich pořizovací hodnoty a jednak i manipulačních nákladů na ně vynaložených. U klasických peněz jsou náklady na jejich pořízení vysoké především z důvodu nutnosti ochranných prvků na bankovkách i na mincích. Stejně i náklady spojené s jejich skladováním, převozy a celkovým zabezpečením jsou v poměru s obdobnými náklady u elektronických peněz vysoké. Jako další výhodu je nutno uvést, že i tyto peníze 35 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, str BERAN, J., D. DOLEŽALOVÁ, D. STRNADEL a A. ŠTĚPÁNOVÁ. Zákon o platebním styku komentář, str

51 jsou pojištěny v rámci Fondu pojištění vkladů, jak je uvedeno v zákoně o bankách, blíže specifikováno v 41 písm. f, odst. 7. Existují však také nevýhody elektronických peněz. Vždy fungují pouze jako platba předem. Lze je tedy bez výjimky použít až poté, co jejich držitel převedl, popřípadě vložil na určený účet dostatečnou výši peněz skutečných. Pokud hovoříme o elektronických penězích, můžeme se také setkat s pojmem platební prostředek pro drobné platby. Jde o platební prostředek: kterým lze dát příkaz dle rámcové smlouvy k platební transakci do maximální částky odpovídající hodnotě 30 EUR, k vnitrostátní platební transakci v částce odpovídající maximálně hodnotě 60 EUR či k platební transakci týkající se elektronických peněz a to v částce odpovídající nejvýše 500 EUR; který má dle rámcové smlouvy výdajový limit nebo uchovává peněžní prostředky v částce, která odpovídá maximálně hodnotě 150 EUR, 300 EUR (pokud je tímto prostředkem možné dát příkaz pouze k vnitrostátní transakci), 500 EUR (jestliže je tímto prostředkem možné uskutečnit příkaz pouze k platební transakci týkající se elektronických peněz). 37 Platebním prostředkem pro takového platby bude nejčastěji elektronická (někdy také platební) peněženka a její různé varianty např. mobilní telefon. Tento platební prostředek funguje v podstatě podobným způsobem jako klasický bankovní účet. Rozdílem však je, že se jedná o on-line elektronický platební systém 38 a transakce jsou tak výrazně rychlejší a zpravidla neporovnatelně levnější. Zájemci stačí zaregistrovat se a založit si účet na webových stránkách společnosti, která službu elektronických peněženek nabízí. Pak si tento účet nadotuje a to tak, že si na něj pošle libovolnou částku ze svého účtu, nebo z platební karty. Na účet elektronické peněženky lze převést částku také z jiné elektronické peněženky. A jak pak může zákazník provést samotnou platbu za zboží pomocí tohoto nástroje? Je to velmi jednoduché. Po nákupu u internetového obchodníka vybere tento způsob platby, poté je 37 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, str On- line platební systém úspěšnost transakce je ihned po platbě (maximálně během několika desítek vteřin) potvrzená odesílateli i příjemci placené částky. 55

52 přesměrován na platební bránu, kde je celý nákup shrnutý (zboží, částka). Pokud zákazník se vším souhlasí, přihlásí se na svůj účet elektronické peněženky a platbu potvrdí. Celá transakce probíhá velmi rychle a jednoduše. Některé společnosti poskytující službu elektronické peněženky nabízejí také možnost napojení přímo na bankovní účet zákazníka. Poté se strhává konkrétní částka rovnou z jeho účtu u banky. Tuto možnost nabízí třeba elektronická peněženka PayPal, jež umožňuje napojení účtu elektronické peněženky přímo na zákazníkovu platební kartu a při platbě se pak částka strhne prostřednictvím této platební karty přímo z jeho účtu u banky. 39 Mezi nejznámější elektronické peněženky, se kterými se můžete v České republice setkat, patří již zmiňovaný PayPal, GoPay, Moneybookers, PayPay, PaySec poskytovaný ČSOB nebo mpeníze od mbank. Dále může být tímto nástrojem i platební karta, u které je užívání založeno na spojení elektronické peněženky s bezkontaktním placením. Jak jsem již popsala v části týkající se platebních karet, je karta pouze přiložena ke čtečce a ta zajistí přenesení placené částky do terminálu obchodníka. V grafu č. 14 je znázorněn přehled počtu transakcí provedených prostřednictvím elektronických peněz, který vychází znovu ze statistik ECB a to za období let Chybí zde data za Maďarsko, a to za celé období. Oproti transakcím provedeným platební kartou (viz předchozí graf) je u Portugalska téměř minimální počet transakcí prostřednictvím EP. V Belgii i v ČR je vidět snižující se trend. V ČR je to způsobeno změnou legislativy po roce 2009, a tím i jiným pohledem na instituce, které mohou EP vydávat. 39 KYSELA, Jiří. Mobilní komerce a elektronické platby. Internet pro všechny [online]. [cit ]. Dostupné z: 56

53 Graf 14: Počet transakcí provedených prostřednictvím EP (v milionech) k Belgie 40 Česká republika 30 Portugalsko Zdroj: ECB,Payments Statistics [online] [cit ]. Dostupné z: zpracování vlastní 2.5 Platební služby vybraných nebankovních subjektů Jak jsem již uvedla v první části své práce, mohou od roku 2009 poskytovat platební služby a to včetně vydávání elektronických peněz také platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu. V dalších podkapitolách se budu věnovat některým vybraným zástupcům jednotlivých výše uvedených subjektů, se kterými se můžeme setkat v České republice. Mým cílem ani cílem této práce není tyto společnosti detailně popsat, ale spíše přiblížit některé jejich produkty a služby, které nabízejí v rámci poskytování platebních služeb a částečně i jejich užití v praxi. Jako zástupce jsem si vybrala v případě platebních institucí společnost Diners Club CS, s.r.o. a společnost PayU Czech Republic s.r.o., poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu je společnost ThePay.cz, s.r.o., institucí elektronických peněz je společnost GOPAY s.r.o. a vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu je společnost DIRECT pay, s.r.o.. 57

54 2.5.1 Diners Club CS Diners Club CS, s.r.o. (dále DC) je dceřinou společností Diners Club Austria, která je franchisou Diners Club International. Vznikla v roce 2010 a to sloučením Diners Club Czech se sesterskou společností Diners Club Slovakia. 40 Tento subjekt má licenci od ČNB jako platební instituce. Konkrétně má povoleny dvě činnosti a to: provedení převodu peněžních prostředků podle písm. c), kterým je poskytnut úvěr uživateli poskytovatelem, nejedná-li se o převod podle písm. f) nebo g) ( 3 písm. d); a vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků, nejedná-li se o platební transakci podle písm. g) ( 3 písm. e). Hlavními a v podstatě jedinými produkty či službami společnosti Diners Club CS jsou tedy charge karty a kreditní karty. Rozdíl mezi oběma druhy karet je ve splácení. U charge karty je podmínkou splacení celé vyčerpané částky najednou. Oproti tomu u kreditní karty může její majitel sám určit jak, kdy a kolik bude splácet. Minimální splátka je však vždy ve výši 10% celkové dlužné částky. Všechny karty se vyznačují vysokými úvěrovými limity a jsou považovány za velmi prestižní celosvětově uznávané a požádat o ně může zájemce buď přímo přes vydávající společnost, nebo přes vybrané banky. V současnosti však již nově vydávány pouze kreditní karty. Dříve vydané charge karty mohou jejich majitelé i nadále využívat. V tabulce č. 1 je znázorněn přehled počtu vydaných karet společností Diners Club ve srovnání s celkovým počtem vydaných karet v ČR za posledních pět let tedy v letech Z přehledu vyplývá, že počet vydaných karet společností DC je ve srovnání s počtem všech vydaných karet v ČR nepatrný. Současně je překvapivé, že trend z pohledu počtu všech vydaných karet je stále rostoucí, zatímco trend u společnosti DC je od roku 2011 klesající. 40 DINERS CLUB CS. [online]. [cit ]. Dostupné z: 58

55 Tabulka 1: Počty vydaných karet společností DC a všech karet vydaných v ČR Počty vydaných karet v jednotlivých letech DC CELKEM Zdroj: Sdružení pro bankovní karty, [online] [cit ]. Dostupné z: zpracování vlastní Osobně vlastním charge kartu této společnosti a jsem s ní velmi spokojena. Jedinou nevýhodou, která mi v současné době moderních technologií na kartě vadí, je, že karta nemá čip a není s ní možné platit bezkontaktně. Domnívám se, že i tato skutečnost má vliv na klesající počet vydaných karet společnosti od roku Karty jsou sice embosované, ale mají jen magnetický proužek a tak platbu kartou autorizujete pouze podpisem na účtenku. Částečně se tím snižuje i bezpečnost při používání karty. Ale vzhledem k faktu, že v případě zneužití karty na sebe veškerou zodpovědnost přebírá vydávající společnost, pro mne hledisko bezpečnosti u této karty není tak podstatné. Jen pro doplnění - PIN se standardně k těmto kartám nevydává. Lze ho získat, ovšem pouze na zvláštní žádost klienta a využijete ho pouze pro výběry hotovosti z bankomatu, proto ho někteří držitelé ani nemají ke kartě vydaný PayU Czech Republic s.r.o. PayU Czech Republic je společnost, která byla založena v roce 2011 technologickou společností Naspers. S tou se můžeme setkat na online trhu v USA, Číně, Brazílii, Africe, Polsku, Rusku a řadě dalších zemí včetně České republiky. V Evropě celý systém této 59

56 platební brány funguje už od roku Prozatím nejdéle a nejvíce je využíván v Polsku a více než dvěma tisíci e-commerce subjektů. 41 V České republice má společnost PayU licenci od ČNB také jako platební instituce. Povoleny má pouze dvě činnosti a to: převod peněžních prostředků ( 3 písm. c); vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků, nejedná-li se o platební transakci podle písm. g) ( 3 písm. e). Společnost spolupracuje s několika bankami a vybranými developerskými společnostmi, které působí na českém trhu. Zákazníci internetových obchodů mohou díky této službě využít širokou škálu dostupných platebních metod od stále se rozšiřujícího portfolia finančních institucí. Transakce probíhají většinou online a v reálném čase. Konkrétní platební metody, jež jsou díky platebnímu systému PayU pro nakupující dostupné: rychlý převod z bankovního účtu prostřednictvím internetového bankovnictví, který probíhá v reálném čase a je umožněn klientům České spořitelny, Komerční banky, GE Money bank, mbank, Raiffeisenbank, Sberbank, Fio banky; platba kartou prostřednictvím platební brány ČSOB je umožněna držitelům platebních karet VISA, MasterCard a DinersClub a probíhá také v reálném čase; mobilní platba společnosti MOPET CZ tj. platba mobilní peněžkou, která probíhá opět v reálném čase; běžný bankovní převod pro klienty ostatních výše neuvedených bank, kdy při odeslání platby do hodin jsou prostředky připsány následující den; platba poštovní poukázkou neboli složenkou, kdy poukázaná peněžní částky je vyplacena do tří pracovních dnů ode dne podání; platba digitální peněženkou pro jednoduché a bezpečné placení pro zákazníky využívající službu MasterCard Mobile, která probíhá v reálném čase PayU: O PayU. [online]. [cit ]. Dostupné z: 42 PayU: Platební metody pro e-shopyo PayU. [online]. [cit ]. Dostupné z: 60

57 Zákazník si tedy vybere u internetového obchodníka zboží či službu a poté i jakým způsobem bude platit ThePay.cz, s.r.o. ThePay.cz. byla založena v roce 2011 tedy stejně jako společnost PayU Czech Republic. Společnost se již od samého počátku svého vzniku zaměřila na vývoj a provoz platební brány pod názvem ThePay. Podobně jako PayU Czech Republic nabízí internetovým obchodníkům na jejich webových stránkách možnosti přímého placení za jejich zboží nebo služby pro jejich zákazníky. Postup pro konkrétní platbu je také velmi podobný. Zákazník si jednoduše zvolí konkrétní způsob platby a klikne na příslušnou ikonu. Poté je bezpečně přesměrován na platební systém, zadá nutné údaje a platba proběhne rychle a jednoduše. Platby jsou zákazníkům umožněny pomocí těchto platebních metod: platební karty postup je stejný jako u společnosti PayU Czech Republic; platební peněženky nejznámější platební peněženkou je zřejmě PAYPAL; platební rozhraní bank mohou využít klienti Raiffeisenbank, Komerční banky, mbank, ČSOB, GE Money bank, České spořitelny, Fio banky a jde o rychlý převod z bankovního účtu prostřednictvím internetového bankovnictví, kdy si zákazník vybere tento způsob platby a je přesměrován do prostředí své banky, kde se standardně přihlásí a na základě údajů o platbě a zboží od obchodníka se mu zobrazí předvyplněný platební příkaz, který zákazník pouze potvrdí; převody z účtu pro klienty ostatních bank; SuperCASH zákazník si vybere tento způsob placení a obdrží nutnou identifikaci pro uskutečnění platby, kterou může provést na terminálu Sazky nebo přepážce České pošty, kde zaplatí svou objednávku v hotovosti; platby pomocí SMS (Short Message Service, český překlad služba krátkých textových zpráv) tedy platby pomocí textové zprávy zaslané z mobilního telefonu The Pay: Platební metody. [online]. [cit ]. Dostupné z: 61

58 Tento subjekt má udělenou licenci od ČNB jako poskytovatel platebních služeb malého rozsahu. Má povolení k poskytování jen dvou činností: převod peněžních prostředků ( 3 písm. c); a vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků, nejedná-li se o platební transakci podle písm. g) ( 3 písm. e) GOPAY s.r.o. Společnost GOPAY vznikla v roce 2007 a v tomto roce také získala povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu od České národní banky. Provoz platebního systému GoPay zahájila o rok později. V dalším roce pak jako první v České republice odstartovala platební bránu s platebními metodami třetích stran. Další prvenství přišlo v roce 2012, kdy společnost získala povolení k činnosti instituce elektronických peněz a to jako první nebankovní subjekt v České republice. 44 Konkrétně má tedy povoleno poskytovat činnosti jako je: vydávání elektronických peněz a distribuce a zpětná výměna elektronických peněz. GOPAY nabízí své služby obchodníkům, jejich zákazníkům, ale všem ostatním, kteří chtějí třeba jen převádět nebo posílat peníze. Obchodník může začít prodávat a po založení svého GoPay účtu mu na tento začnou chodit platby, které můžou být uskutečněny prostřednictvím: platební brány platba prostřednictvím QR kódu 45 - zákazník si pomocí stažené aplikace do mobilního zařízení (zpravidla mobilní telefon nebo tablet) tímto QR kód vyfotí a následně ho 44 GOPAY: O nás. [online]. [cit ]. Dostupné z: 45 QR kód zkratka vychází z anglického Quick Response, tedy kódy rychlé reakce. Jde o prostředek pro automatizovaný sběr dat. QR kódy se používají k rychlému přenosu libovolné informace do mobilního zařízení, telefonu či tabletu. Pomocí speciální aplikace se kód vyfotí a stejná aplikace zobrazí informace z QR kódu tak, že provede požadovanou akci např. zobrazí webovou stránku, pošle SMS, předvyplní platební příkaz. 62

59 stejná aplikace přesměruje na jeho internetové bankovnictví a předvyplněný platební příkaz zákazník jen potvrdí. Platby mohou zákazníci u svých internetových obchodníků provést několika různými způsoby. Některé už jsem popisovala výše, proto je zde pouze zmíním bez dalšího popisu. Jedná se o tyto varianty platebních metod: prostřednictvím platební karty; okamžitý on-line bankovní převod výhodou je opět předvyplněný platební příkaz prostřednictvím vlastního internetového bankovnictví a platba může být provedena v českých korunách nebo v eurech; expresní bankovní převody pro klienty všech bank v České republice prostřednictvím jejich internetového bankovnictví a opět může být platba provedena v českých korunách nebo v eurech; mobilní platby platba prostřednictvím mobilního telefonu i mimo internet; prostřednictvím elektronické peněženky; kupónové platby hotovostní platba prostřednictvím platebních terminálů. 46 Účet GoPay umožňuje přijímat platby i těm z vás, kteří děláte něco ne přímo kvůli výdělku peněz, ale přesto chcete dát ostatním možnost vás za tuto činnost odměnit. Pak právě pro vás je vhodné darovací tlačítko. Pokud vám chce někdo poslat příspěvek, stačí na vaší webové stránce kliknout na příslušnou ikonu a příspěvek zaplatit prostřednictvím vybraného způsobu platby. Další variantou pro přijímání plateb je platba přes odkaz. Tu je možné využít v případě, že jste sami něco vytvořili a ostatní by si to rádi stáhli. Na vašich stránkách si vytvoříte platební odkaz s předvyplněným příkazem a poté vám příchozí platby budou chodit na váš GoPay účet. Pro tuto službu také existuje samostatné tlačítko. Díky účtu GoPay je také možno provádět převody peněz, které nejsou nikterak omezeny. Můžete platbu poslat komukoliv na světě a to i tomu, kdo nevlastní GoPay účet. Stačí vyplnit jeho nebo telefon a společnost GOPAY už si s doručením platby poradí GOPAY: Platební brána. [online]. [cit ]. Dostupné z: 63

60 2.5.5 DIRECT pay, s.r.o. Společnost DIRECT pay je zástupce vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu a mohli jsme se s ní na českém trhu poprvé setkat v roce 2000, kdy vznikla. Na základě licence získané od České národní banky má povolení k činnostem: převod peněžních prostředků ( 3 písm. c); provedení převodu peněžních prostředků podle písm. c), kterým je poskytnut úvěr uživateli poskytovatelem, nejedná-li se o převod podle písm. f) nebo g) ( 3 písm. d); vydávání elektronických peněz; distribuce a zpětná výměna elektronických peněz. V reálném životě se její hlavní činností stalo poskytování služeb v oblasti přímých elektronických plateb, které mohou zákazníci realizovat prostřednictvím svého mobilního telefonu. Konkrétně tato společnost nabízí na svých webových stránkách službu SEJF. 48 Jedná se o mobilní aplikaci, jež v sobě skrývá systém elektronických peněz. Ty můžeme využít jako náhradu běžných hotovostních plateb hlavně v místech, kde není možné platit bezhotovostně. Pomocí aplikace SEJF, kterou si stáhnete do svého mobilního telefonu, pak platíte třeba jízdenek na městskou hromadnou dopravu, vstupenky na koncert, poplatek za parkoviště, zakoupit slevu do oblíbené restaurace, věnovat dárcovský příspěvek v partnerských nadacích či zaslat peníze blízkým. Funguje na principu elektronické peněženky, kterou si její uživatel dobíjí kreditem a ten pak kdykoliv využívá pro placení potřebných služeb on-line. To je možno provést čtyřmi způsoby: prostřednictvím mobilního telefonu po zvolení této varianty zadáte částku a zvolíte platební metodu (ČSOB Smartbanking, Era Smartbanking, MasterCard Mobile, Platební karta, PaySec); 47 GOPAY: Převádění. [online]. [cit ] SEJF. [online]. [cit ]. Dostupné z: 64

61 převodem z bankovního účtu zadáním příkazu na konkrétní číslo účtu, s unikátním variabilním symbolem prostřednictvím internetového bankovnictví nebo na pobočce banky; inkasem z bankovního účtu nejprve je nutné z vašeho bankovního účtu zadat jednorázový převod stejně jako v případě převodu z bankovního účtu a následně udělit souhlas s inkasem pro stejné konkrétní číslo účtu; hotově v bance na konkrétní číslo účtu, které aplikace zobrazuje. Po dobití kreditu je možné začít využívat službu k placení, například k nákupu jízdenky na městskou hromadnou dopravu nebo k platbě za parkování v některých městech. Bohužel obě tyto služby prozatím poskytuje jen několik měst. Prostřednictvím služby je také možné si pořídit cestovní pojištění, poslat peníze někomu blízkému, kdo tuto službu také využívá. Co velice oceňuji, je možnost takto přispět některé humanitární organizaci např. Český červený kříž a další. Pokud bych tedy měla celkově tuto službu ohodnotit, musím říci, že nějaké výhody má především pro obyvatele nebo návštěvníky konkrétních měst. Nevýhodou určitě je její malé rozšíření a také to, že si ji mohou stáhnout pouze majitelé chytrých mobilních telefonů Porovnání činností jednotlivých institucí U jednotlivých institucí, které jsem popisovala v předcházejících podkapitolách, jsou uvedeny činnosti, k nimž mají jednotlivé subjekty uděleno povolení pro oblast platebních služeb ČNB. Pro lepší orientaci jsem uvedené informace zadala do tabulky č. 2, která tak poskytuje ucelený přehled. Nejvíce povolených činností a to čtyři má společnost DIRECT pay. Z uvedeného vyplývá, že jednotlivé subjekty se zaměřují jen na některé činnosti a k těm poskytují adekvátní platební služby. 65

62 Tabulka 2: Přehled povolených činností jednotlivých institucí Povolená činnost/ Společnost DC PayU The Pay GOPAY DIRECT pay vklad hotovosti dle 3 písm. a) výběr hotovosti dle 3 písm. b) převod peněžních prostředků dle 3 písm. c) provedení převodu dle 3 písm. d) vydávání a správa plat. prostředků dle 3 písm. e) provedení převodu dle 3 písm. f) provedení platební transakce dle 3 písm. g) vydávání elektronických peněz distribuce a zpětná výměna elektronických peněz Zdroj: vlastní zpracování Průzkum využívání platebních metod uživateli internetu Tento průzkum jsem provedla spíše ze zvědavosti, zda se potvrdí mé předpoklady o současném stavu využívání platebních metod či nikoliv. Proto jsem výsledky přidala pouze jako přílohu mé práce. Cílem této praktické části bylo zjistit nejčastější formy a způsoby využívání platebních služeb a současně zjistit využívání platebních služeb od nebankovních poskytovatelů u uživatelů internetu v České republice. Částečně také, zda uživatelé internetu uváděné platební metody znají a zda je využívají nebo je plánují využívat v budoucnu. Ke svému průzkumu jsem zvolila pouze metodu elektronického dotazování, neboť jsem se chtěla zaměřit výhradně na uživatele internetu. Dotazování probíhalo v období od 27. dubna do 4. května 2014 a využila jsem k tomu webový server 49 Průzkum probíhal anonymně a zúčastnilo se ho celkem 115 respondentů. Ti o sobě pouze uvedli, zda se jedná o ženu či muže a do jaké věkové kategorie spadají. Z výše uvedeného vyplynulo, že dotazník

63 vyplnilo 62, 61 % žen a 37,39 % mužů. Nejvíce respondentů bylo ve věku let, a to 40 %, dále pak let to bylo 33,91 %, pouze 25 % respondentů bylo ve věku let. V rámci šetření jim bylo položeno celkem 19 otázek, všechny byly povinné. U některých otázek byla možnost odpovědi pouze ano/ne, u dalších pak mohli respondenti vybrat z více možností, ale minimálně vždy jednu. U žádné z otázek jsem nezvolila možnost, uvést vlastní odpověď respondenta, neboť pak by došlo při vyhodnocení otázek k velkým odlišnostem a není možné jednoznačně vyhodnotit výsledek odpovědí. 67

64 3. Vliv EU na oblast poskytování platebních služeb Vliv Evropské unie pociťuje Česká republika, jako člen Evropské unie, ve všech oblastech a tedy i v oblasti platebních služeb. Zásahy, regulaci a vliv EU pociťujeme všichni a téměř každý den. EU chce v jednotlivých oblastech stanovit jasná pravidla a těmi se pak mají řídit i členské země. Již od roku 2005 probíhá průběžná příprava pravidel pro oblast platebních služeb v rámci vnitřního trhu EU. Během této doby se však situace podstatně změnila a to především díky rychlému vývoji ve způsobu nakupování, formě plateb za zboží či služby. Jak popisuji ve své práci, je dnes zcela běžné, že placení pomocí mobilního telefonu, platební karty, elektronické bankovnictví i platby na internetu využívají jak děti od školních let tak i důchodci. Prostě se to stalo běžnou součástí našeho života. I z tohoto důvodu Evropská komise v polovině minulého roku představila návrh nové směrnice o platebních službách. 50 Na zavedení nových pravidel pro platební služby na vnitřním trhu EU si však budeme muset ještě počkat, neboť nestihne projít schvalovací procedurou a rozhodovat o něm bude tedy až Evropský parlament v novém složení. Nicméně to není první dokument, kterým by EU chtěla ovlivnit tuto oblast. Jen v bodech uvedu dosavadní vývoj a kroky, které již podnikla: listopad 2007 přijetí Směrnice Evropského parlamentu a rady 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu ( Zveřejnění směrnice v Evropském věstníku); listopad 2009 datum nejpozdější realizace transpozice Směrnice do národních legislativ členských států (s minimální možností stanovení rozdílných pravidel); 50 Pravidla pro platební služby na vnitřním trhu EU: Na cestě k hlubší integraci. In: EurActiv: Ekonomika a euro [online] [cit ]. Dostupné z: 68

65 Zveřejnění Zelené knihy Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu a vyhlášení veřejné konzultace ( ukončení veřejné konzultace); Evropská komise představila legislativní balíček obsahující návrh nové směrnice o platebních službách ( PSD2 ) a návrh nařízení o mezibankovních poplatcích za platební transakce prováděné kartou Směrnice o platebních službách V roce 2007 tedy byla přijata Směrnice Evropského parlamentu a rady 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu. Jejím hlavním cílem byl vznik jednotného platebního trhu, kde nebudou kladeny novým poskytovatelům platebních služeb překážky. Dále mělo dojít k posílení hospodářské soutěže a k definování práv a povinností poskytovatelů i uživatelů platebních služeb. Všechny členské státy měly povinnost tuto směrnici začlenit do svých národních legislativ a to nejpozději do 1. listopadu V naší republice byla implementována do zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 52 Hlavními body směrnice jsou: vytvoření tzv. platební instituce nový typ poskytovatele platebních služeb, jenž bude zpracovávat platby, ovšem na rozdíl od bank nebude přijímat vklady a tím dojde k otevření trhu s platebními službami pro konkurenci; stanovení konkrétních pravidel a kapitálových požadavků pro registraci platebních institucí; 51 Pravidla pro platební služby na vnitřním trhu EU: Na cestě k hlubší integraci. In: EurActiv: Ekonomika a euro [online] [cit ]. Dostupné z: 52 Pravidla pro platební služby na vnitřním trhu EU: Na cestě k hlubší integraci. In: EurActiv: Ekonomika a euro [online] [cit ]. Dostupné z: 69

66 k připsání plateb na účet musí dojít nejpozději následující pracovní den (bez ohledu na to v jaké měně je platba provedena eura či domácí měna, nebo je součástí převodu konverze eur a národní měny); poplatky za provedení operace by měli být rozděleny mezi plátce a příjemce (je možno stanovit i nulové poplatky, popř. veškeré poplatky bude hradit příjemce); připravit harmonizované právní prostředí pro fungování Jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), neboli jednotného standardu bankovní platby v eurech v rámci Evropské unie, jež umožní platby mezi jednotlivými členskými státy EU stejně tak jednoduše a za stejné poplatky jako platby v rámci jedné členské země Zelená kniha Důvodem pro vydání Zelené knihy Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu (dále jen Zelená kniha) byla snaha EU nastartovat komunikaci mezi všemi zainteresovanými stranami a tím pomoci Evropské komisi k úspěšnému provedení revize směrnice o platebních službách na vnitřním trhu EU. Výsledkem by mělo být lepší propojení evropského platebního trhu, neboť existence 27 národních systému pro uskutečňování plateb na internetu, mobilním telefonem nebo pomocí platební karty dle názoru Evropské komise brzdí hospodářskou soutěž. 54 Celkově se v celé Evropě zásadně mění způsoby nákupu zboží i služeb. Vzrůstá počet nákupů v elektronických obchodech na úkor nákupů v obchodech kamenných. V oblasti plateb dochází k rychlým změnám díky hromadnému využívání chytrých telefonů, nových platebních aplikací (například elektronické peněženky, jež nahrazují peněženky skutečné i platební karty). Proto pokud mají spotřebitelé, obchodníci a celá společnost plně využít výhod jednotného trhu, jsou pro ně zásadní bezpečné, rychlé, konkurenceschopné a inovační 53 Pravidla pro platební služby na vnitřním trhu EU: Na cestě k hlubší integraci. In: EurActiv: Ekonomika a euro [online] [cit ]. Dostupné z: 54 EU chce integrovat platby přes karty, internet a mobily. In: EurActiv: Ekonomika a euro [online] [cit ]. Dostupné z: 70

67 elektronické platby. Zásadní a první milník představuje proto jednotná oblast pro platby v eurech (SEPA) 55, kterou blíže popisuji v další podkapitole. Významně větších výhod integrovaného trhu by dle názoru Evropské komise mohli spotřebitelé, obchodníci i společnosti lépe využívat v případě, že bude zajištěna: větší konkurence ta vznikne snadnějším přístupem nových subjektů nebo konkurentů z jiných členských států na trh; širší výběr a větší průhlednost pro spotřebitele - toto bude zajištěno konkurencí, která nabídne lepší výběr platebních nástrojů nejlépe odpovídajícím potřebám jejich uživatelů; více inovací tu opět zajistí konkurence, která bude mít motivaci k dalším inovacím; větší zabezpečení plateb a důvěra zákazníků cílem je vyšší zabezpečení platebních transakcí a to především mobilních a internetových plateb a také zlepšení důvěry zákazníků v tyto platby. 56 Zelená kniha se věnuje více tématům jako je přístup na trh a vstup pro stávající a nové poskytovatele platebních služeb, bezpečnost plateb, ceny platebních služeb, technická normalizace a schopnosti vzájemné spolupráce poskytovatelů služeb a jejich systémů. Po jejím zveřejnění byla zahájena veřejná konzultace, která byla ukončena v dubnu Zúčastnila se jí i Česká národní banka, která vydala své stanovisko. Obecně lze říci, že ČNB dlouhodobě varuje, že regulatorní zásahy do oblasti inovativních plateb nejsou vhodné a jsou spíše škodlivé. Neboť díky takovýmto zásahům může docházet v této oblasti k omezení technologického rozvoje zmiňovaných plateb. Současně je vývoje v technologiích tak rychlý, že nové připravené regulace jsou zastaralé již po nabytí jejich účinnosti a nejsou schopny reagovat na stále nově vznikající produkty. Současně však ČNB podporuje zavádění 55 SEPA - Single Euro Payments Area jednotná oblast pro platby v eurech. 56 Stanovisko České národní banky...in: ČNB Stanovisko. [online] [cit ]. Dostupné z: _2012_stanovisko.pdf 71

68 povinnosti poskytovatelů těchto plateb dostatečně informovat uživatele o všech rizicích, která jsou s těmito platbami spojena. 57 V Zelené knize se často objevuje pojem inovativní platby, pod který jsou zahrnuty rozlišné formy způsobů placení jako například formy elektronických peněz, některé placené platební služby, internetové i telefonní bankovnictví, platební karty a další. Současně Zelená kniha uvádí řadu problémů nebo charakteristik, které však neplatí pro všechny výše uvedené platební metody. Dle názoru ČNB je nutné základní rozlišení a to dle výše částky placené konkrétním platebním prostředkem. Je nutno tedy rozlišit dvě primární skupiny těchto prostředků: platební prostředky vyšších částek jako jsou transakce provedené platební kartou, pomocí aplikace internetového bankovnictví; platební prostředky nižších částek především mobilní platby, jejichž prostřednictvím jsou v ČR převážně v současnosti placeny platby v řádu maximálně stovek korun a na tyto platby nejsou proto kladeny takové nároky na zabezpečení oproti klasickým platebním prostředkům, např. umožnění blokace a tudíž existuje názor, že v případě ztráty takového platebního prostředku či jeho zneužití je ztráta tak malá, že ji nelze vymáhat na vydavateli. 58 Z tohoto důvodu Česká národní banka považuje za nutné vycházet z existující právní úpravy a jasně rozdělovat kategorie mobilních plateb: na platby, kdy je souhlas plátce s provedením transakce dáván pomocí jakéhokoliv zařízení (telekomunikačního, digitálního, informačně technologického) a platba je provedena ve prospěch provozovatele dané telekomunikační nebo informačně technologické soustavy a tento jedná výlučně jako zprostředkovatel mezi uživatelem a platebních služeb a dodavatelem zboží/služeb; 57 Stanovisko České národní banky...in: ČNB Stanovisko. [online] [cit ]. Dostupné z: _2012_stanovisko.pdf 58 Stanovisko České národní banky...in: ČNB Stanovisko. [online] [cit ]. Dostupné z: _2012_stanovisko.pdf 72

69 na ostatní mobilní platby, kdy je mobilní telefon pouze komunikačním prostředkem mezi poskytovatelem a uživatelem platební služby (poskytovatel platební služby není v tomto případě mobilní operátor). V praxi jde tedy o to, s kým má uživatel uzavřenou dohodu o poskytování platebních služeb neboli kdo jeho transakci provádí SEPA SEPA (jednotná oblast pro platby v eurech) je tedy oblast, ve které mohou spotřebitelé, podniky a další subjekty provádět a přijímat platby v eurech uvnitř jednotlivých zemí i mezi nimi. Všichni uživatelé mají stejné podmínky, práva a povinnosti bez ohledu na to, z jaké jsou země. Vychází z předpokladu, že by neměl být rozdíl mezi domácími a zahraničními elektronickými platbami v eurech v rámci EU. Projekt SEPA se zaměřuje na maloobchodní platební nástroje a to na příkaz k úhradě, příkaz k inkasu a platební karty. Proto by měl být systém SEPA základní pro vytvoření konkurenceschopného a inovačního evropského platebního trhu dvěma způsoby. První se vztahuje ke stále se zvyšujícímu podílu internetových plateb (e-plateb) a mobilních plateb (m-plateb), kde může být díky celoevropským platebním nástrojům SEPA poskytnut základ pro integrovanější a bezpečnější inovace plateb. Druhý způsob by mohl zajistit, aby stávající normy a pravidla, jež byla vytvořena v rámci systému SEPA, byla uplatněna i na platební nástroje v jiných měnách. Tím by nedocházelo k omezení jednotného trhu pouze na transakce v eurech. 60 Konečným cílem SEPA má být převedení vnitrostátních platebních styků na nové standardy SEPA. Tím by došlo ke zrušení rozdílů mezi domácími a přeshraničními platbami. 59 Stanovisko České národní banky...in: ČNB Stanovisko. [online] [cit ]. Dostupné z: _2012_stanovisko.pdf 60 Stanovisko České národní banky...in: ČNB Stanovisko. [online] [cit ]. Dostupné z: _2012_stanovisko.pdf 73

70 V ČR a také v jednotlivých bankách je implementace SEPA ovlivněna vlastnickou strukturou bank, kde je v podstatné míře zastoupen zahraniční kapitál, tudíž je zde velký vliv mateřských institucí. Základními nástroji SEPA jsou: SEPA úhrada (SEPA Credit Transfer) platba musí být v eurech, bez omezení výše, číslo účtu příjemce musí být ve formátu IBAN 61, transakce musí obsahovat BIC 62 banky příjemce, poplatky si hradí plátce i příjemce každý své, platba probíhá rychle, snadno a efektivně; SEPA inkasa (SEPA Direct debit) nutný papírový nebo elektronický souhlas s inkasem od debetovaného klienta, CI (identifikační číslo příjemce), kontrola údajů v žádosti o inkaso se souhlasem k inkasu; SEPA pro platební karty (SEPA Cards) princip založen čipové technologii, provádění úhrad jednou kartou, držitelé a obchodníci mohou prostřednictvím karty jednotným způsobem provádět a přijímat platby a to vše v celé eurozóně, zpracovatelé platebních karet si mohou konkurovat a nabízet služby také v celé eurozóně; SEPA Cash nejčastější způsob placení, nákladný, neefektivní. 63 V grafu č. 15 je znázorněn přehled počtu transakcí provedených nástrojem SEPA úhrada (SEPA Credit Transfer) v ČR a již výše zmiňovaných zemích EU v letech Za ČR nejsou dostupná data v letech 2008 a Je překvapivé, že Belgie v počtu těchto transakcí výrazně převyšuje ostatní státy. Oproti tomu Portugalsko má těchto transakcí nejméně. A to i ve srovnání s ČR a Maďarskem, jež jsou na tom podobně. Na základě průzkumu v podkapitole Platební karty, který porovnával počet transakcí provedených platební kartou, jsem předpokládala zcela jiný výsledek. Ovšem je možné, že právě vzhledem k vysokému počtu transakcí platební kartou je počet transakcí SEPA úhradou tak nízký. 61 IBAN (International Bank Account Number) - je mezinárodní formát čísla účtu. 62 BIC (Bank Identifier Code) mezinárodní kód banky. 63 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, str

71 Graf 15: Počty transakcí nástrojem SEPA úhrada (v milionech) k Belgie Česká republika Maďarsko Portugalsko Zdroj: ECB,Payments Statistics [online] [cit ]. Dostupné z: zpracování vlastní Další srovnání vidíme v grafu č. 16. Jde o přehled počtu transakcí provedených nástrojem SEPA inkasa (Direct Debet) v letech a i zde chybí data za ČR v letech 2008 a Podle předchozího srovnání jsem očekávala, že Belgie bude opět výrazně převyšovat ostatní státy, ale to se potvrdilo jen ve srovnání s ČR a Maďarskem. ČR má poloviční počet transakcí než Belgie a Maďarsko má polovinu transakcí než ČR. Portugalsko má překvapivě téměř stejný počet transakcí jako Belgie. Graf 16: Počty transakcí nástrojem SEPA inkasa (v milionech) k Belgie Česká republika Maďarsko Portugalsko Zdroj: ECB,Payments Statistics [online] [cit ]. Dostupné z: zpracování vlastní 75

72 Z nových platebních produktů je podporována realizace mobilních plateb v rámci projektu mobil payments, který by umožňoval mobilní platby v rámci všech zemí Evropského hospodářského prostoru (dále jen EHP). Na realizaci platebních transakcí by se podíleli jak poskytovatelé platebních služeb, tak také mobilní operátoři. Další podporovanou oblastí jsou platby prostřednictvím internetových aplikací od klienta plátce přímo k obchodníkům. Jde o tzv. e-payments. Zřejmě zatím nejznámějším kanálem pro e-payments je systém PayPal. 3.4 TARGET2 TARGET (Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer) je možné definovat jako decentralizovaný evropský mezibankovní zúčtovací systém, jenž byl vytvořen k podpoře úkolů eurosystému v oblasti definování a implementace měnové politiky eurozóny a měl podporovat hladký průběh platebního styku. Systém je schopen zúčtovat přeshraniční převody denominované v euro stejně hladce, jako by se jednalo o domácí paltební styk. 64 Tento původní systém v roce 2007 nahrazen systémem TARGET2. Právním podkladem pro účast v novém systému je smlouva mezi eurosystémem a účastníkem systému. Přímým účastníkem může být: úvěrová instituce sídlící v EHP včetně případu, kdy jednají prostřednictvím pobočky sídlící v EHP; úvěrová instituce sídlící mimo EHP za podmínky, že jednají prostřednictvím pobočky sídlící v EHP; národní centrální banky členských zemí EU a ECB. Účastnictví je povinné pro národní banky zemí eurozóny. Ovšem i národní banka státu, kde není zavedena jako tuzemská měna euro, může být účastníkem, ale musí dodržovat pravidla 64 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, str

73 procesu zpracování plateb, jež jsou nedílnou součástí smlouvy. Systém funguje na základních principech, kterými jsou tržní princip, neodvolatelnost a definitivnost (konečnost). 65 V období od června 2010 do června 2011 se průměrný denní počet transakcí v systému Target2 pohyboval vždy přes 307 tisíc. V dubnu 2011 počet vzrostl přes 373 tisíc. Ve stejném období byl průměrný denní objem transakcí v tomto systému vyšší než 2100 miliard euro Mimosoudní řešení sporů v oblasti platebních služeb I tato oblast byla ovlivněna vstupem České republiky do Evropské unie. V EU je totiž v oblasti bankovnictví věnována velká pozornost ochraně spotřebitele. Ta vychází především z podstaty toho, že nákup jakékoliv služby je možné považovat za závazkový právní vztah neboli smlouvu mezi kupujícím a institucí tuto službu prodávající. Spotřebitele tedy není možné považovat za profesionální osobu, nýbrž jde o občana, který nakupuje v dobré víře a předpokládá, že vše bude probíhat dle jeho představ. Pokud tomu tak není, může toto reklamovat a pokud mu není vyhověno, může svůj případ předat dál k řešení nějakému subjektu soudu, České obchodní inspekci apod.. Před vstupem do EU nebyl v ČR pro oblast poskytování platebních služeb žádný takovýto subjekt zřízen snad jen kromě soudů. Pokud chtěla ČR vstoupit do EU, musela připravit existenci vhodného a účinného nápravného postupu pro řešení stížností klientů v této oblasti a taktéž v oblasti elektronických platebních prostředků. Bylo především z důvodu, že klasická soudní cesta nebývá v mnoha případech efektivní a to především k nákladům s ní spojených a spotřebitelé ji proto ani nevyužívají. Proto byl v ČR zřízen institut finančního arbitra SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, str SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, str SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, str

74 Finanční arbitr je fyzická osoba v zaměstnaneckém poměru k ČR, která řeší spory stížnosti mezi spotřebiteli klienty a finančními institucemi. Je jmenován vládou na návrh ministra financí na dobu pěti let. 68 Finanční arbitr může rozhodovat spory: mezi poskytovatelem platební služby a uživatelem platební služby; mezi vydavatelem elektronických peněz a držitelem elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz; mezi věřiteli nebo zprostředkovateli a spotřebiteli při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru; mezi investičními fondy, investičními společnostmi nebo zahraničními investičními společnostmi a spotřebiteli v rámci kolektivního investování. 69 Hlavním cílem finančního arbitra je, aby byl spor vyřešen smírně. Pro spotřebitele klienta je důležité, že veškeré služby poskytované finančním arbitrem jsou pro něj zdarma a výše sporné částky není omezena. V této oblasti je nutné hodnotit vliv EU velmi pozitivně, neboť spotřebitelé klienti mají větší možnosti dosáhnout svých práv. 68 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, str KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovnictví obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 168 s. ISBN , str

75 Závěr Poskytovatelé platebních služeb pod tímto pojmem si obvykle každý představí banky. Aniž by si to mnozí z nás uvědomovali, tato oblast je daleko obsáhlejší. Ani já jsem si při výběru tématu své diplomové práce vůbec neuvědomovala, kolik subjektů bude vlastně můj průzkum zahrnovat. V současnosti nabízí v České republice nějaký druh platební služby více než tisíc subjektů a to tuzemských i zahraničních. A nejsou to zdaleka jen banky nebo družstevní záložny. Vstupem naší republiky do Evropské unie došlo i v oblasti platebních služeb k velkým změnám. Zásadní byla ta, která od roku 2009 umožňuje vstup dalších subjektů s nabídkou jejich služeb do této oblasti a stát se tak konkurencí bank a družstevních spořitelen. Tuto hlavní změnu upravuje zákon o platebním styku. Nově tak na trhu působí instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, zahraniční platební instituce a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu. Cílem mé práce byl rozbor poskytovatelů platebních služeb a jejich nabídky platebních služeb. Zaměřila jsem se na banky, pobočky zahraničních bank, družstevní záložny a také na subjekty, které mohou v této oblasti nabízet své služby až od Svou práci jsem rozdělila do tří velkých kapitol, které dělím na další podkapitoly. První kapitola mé práce zahrnuje teoretickou i praktickou část. V teoretické části se zaměřuji na jednotlivé poskytovatele z pohledu legislativy, na základě jakých podmínek a od koho mohou získat povolení ke své činnosti a také z pohledu ochrany prostředků jim svěřených od jejich klientů. V praktické části jsem analyzovala téměř 800 subjektů a to z pohledu rozdělení na jednotlivé druhy subjektů a z pohledu jim udělených povolení k činnosti jako poskytovatelů platebních služeb. Zjistila jsem, že instituce mají většinou povolení jen k některým činnostem a na ty se při nabídce svých služeb zaměřují. Z určitého pohledu jsem také porovnala ČR s vybranými státy EU Belgie, Maďarsko a Portugalsko. Tyto státy jsem zvolila z důvodu, že mají podobný počet obyvatel a i použila jsem je i pro další průzkumy v mé práci. Z tohoto srovnání vyplynulo, že ČR má podobný počet institucí na milion obyvatel jako Belgie. Obě země mají jich ovšem výrazně méně oproti Portugalsku a Maďarsku. Podobně jsem porovnala i počet poboček jednotlivých institucí na milion obyvatel. Závěr je podobný, ale rozdíly již nejsou tak velké. V závěru kapitoly se ještě zmiňuji o celé oblasti z pohledu regulace a dohledu ze strany České národní banky. 79

76 Ve druhé kapitole se věnuji převážně platebním službám. Vysvětluji zde jednotlivé pojmy, jako jsou platební služba, platební prostředek, platební účet, platební transakce a platební systém. Detailněji se věnuji jednotlivým instrumentům platebních služeb. V praktické části jsem u platebních karet a elektronických peněz provedla průzkum počtu transakcí provedených těmito nástroji v ČR v porovnání s výše zmíněnými státy EU. Zjistila jsem, že Portugalsko a Belgie má čtyřnásobně vyšší počet transakcí platební kartou než ČR. Maďarsko jich má ještě méně než ČR. U elektronických peněz je situace výrazně odlišná. Počet transakcí v ČR a Belgii byl v letech 2008 až 2010 přibližně stejný, ale celkový trend je výrazně klesající a to především v naší republice. To bylo způsobeno změnou legislativy v roce 2009 a jiným pohledem na instituce vydávající elektronické peníze od roku Dále konkrétně popisuji služby vybraných subjektů, zástupců institucí působící nově v této oblasti. Tuto praktickou část jsem přidala pro lepší přiblížení některých činností, k nimž mají subjekty udělené povolení. Za platební instituce je to společnost Diners Club a společnost PayU. Představitelem poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu je společnost The Pay. Společnost GOPAY zastupuje instituce elektronických peněz a jako vydavatele elektronických peněz malého rozsahu představuji společnost DIRECT pay. Jak jsem již psala, tato oblast doznala značných změn po vstupu České republiky do Evropské unie. Proto třetí kapitola mé práce je věnována právě vlivu Evropské unie v této oblasti. Rozebírám zde některé dokumenty, jejich cílem by měla být větší integrace trhu. Za nejdůležitější považuji Zelenou knihu Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu. Jejím cílem je propojení či sjednocení národních systémů, neboť 27 jednotlivých systémů vede k neefektivnosti v rámci EU, nepřiměřeně se zvyšují transakční náklady a narušuje se konkurenceschopnost. A veškeré poplatky nakonec zaplatí spotřebitelé, kteří si to vůbec neuvědomují. Prvním důležitým krokem v této oblasti je SEPA - jednotná oblast pro platby v eurech. Ta vychází z předpokladu, že nebude rozdíl pro jednotlivé uživatele mezi zahraničními a domácími elektronickými maloobchodními platbami. V této oblasti mohou spotřebitelé, podniky a další subjekty provádět a přijímat platby v eurech uvnitř jednotlivých zemí i mezi nimi. Porovnáním počtu transakcí u vybraných zemí a ČR jsem došla k překvapivému zjištění. Portugalsko má ve srovnání s velkým počtem transakcí platební kartou velmi nízký počet transakcí SEPA úhradou. Belgie naopak s tímto typem transakcí výrazně převyšuje všechny 80

77 tři země. ČR a Maďarsko mají počet transakcí vyrovnaný. SEPA inkasa jako taková mají počet transakcí v jednotlivých zemích výrazně nižší než u předchozího typu transakcí. Belgie a Portugalsko mají nejvíce těchto transakcí, oproti tomu Maďarsko tento nástroj téměř využívá minimálně. ČR se drží v průměru mezi všemi čtyřmi zeměmi. Další důležitý vliv EU je i v oblasti mimosoudního řešení sporů platebních služeb. Zde je velkým přínosem pro spotřebitele, že se v případě svých stížností či sporů nemusejí obracet na soud, ale mohou vše vyřešit prostřednictvím finančního arbitra. A to vše navíc zdarma, neboť se neplatí žádné poplatky. Při zpracování celé problematiky mne také zajímalo, jak jsou na tom uživatelé. Proto jsem spíše z mé osobní zvědavosti provedla průzkum mezi uživateli internetu. Cílem této praktické části bylo zjistit nejčastější formy a způsoby využívání platebních služeb a současně zjistit využívání platebních služeb od nebankovních poskytovatelů u uživatelů internetu v České republice. Částečně také, zda uživatelé internetu uváděné platební metody znají a zda je využívají nebo je plánují využívat v budoucnu. V tomto průzkumu se potvrdily mé předpoklady či poznatky z praxe. Hotovost jako taková je na ústupu. Na její místo nastoupily převážně platební karty a další služby poskytované prostřednictvím nových technologií pro chytré telefony, tablety a určitě nezůstane jen u toho. Zajímalo by mne, zda se někdy dočkáme toho, že hotovost bude vlastně zbytečná. Zdá se to nemožné, jenže již dnes existuje v jižním Švédsku město Landskrona, kde bankovkami ani mincemi nikdo nezaplatí. 81

78 Seznam použité literatury Tištěná monografie: 1. BERAN, J., D. DOLEŽALOVÁ, D. STRNADEL a A. ŠTĚPÁNOVÁ. Zákon o platebním styku komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s. r. o., ISBN DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005, 681 s. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN X, str JUŘÍK, Pavel. Platební karty: ilustrovaná historie placení. 1. vyd. Praha: Libri, 2012, 204 s. ISBN KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovnictví obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 168 s. ISBN MEJSTŘÍK, Michal, Magda PEČENÁ a Petr TEPLÝ. Základní principy bankovnictví. 1. vyd. V Praze, 2008, 627 s. ISBN SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2012, 325 s. ISBN SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Bankovní institut, 2005, 368 s. ISBN Legislativa: 1. ČESKO. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ze dne 17. prosince In: Sbírka zákonů České republiky. 2. ČESKO. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ze dne 20. prosince In: Sbírka zákonů České republiky. 3. ČESKO. Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ze dne 20. dubna In: Sbírka zákonů České republiky. 4. ČESKO. Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ze dne 25. února In. Sbírka zákonů České republiky. 5. ČESKO. Zákon č. 284/2009 Sb., ze dne 22. července 2009 o platebním styku, ze dne 22. července In: Sbírka zákonů České republiky. 82

79 6. Vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. 7. Vyhláška č. 142/2011 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance. 8. EU. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2007/64/ES. In: Internetové zdroje: 1. ČSOB [online] [cit ]. Dostupné z: 2. ECB,Payments Statistics [online] [cit ]. Dostupné z: 3. EU chce integrovat platby přes karty, internet a mobily. In: EurActiv: Ekonomika a euro [online] [cit ]. Dostupné z: 4. Platební účty: Platební karty, Bezkontaktní platby. In: Měšec [online]. [cit ]. Dostupné z: 5. DINERS CLUB CS. [online]. [cit ]. Dostupné z: 6. DINERS CLUB CS. [online]. [cit ]. Dostupné z: 7. DINERS CLUB CS. Soukromí klienti [online]. [cit ]. Dostupné z: 8. DINERS CLUB CS. Firemní klienti [online]. [cit ]. Dostupné z: 83

80 9. Dohled a regulace: Postavení dohledu. ČNB [online] [cit ]. Dostupné z: _penize/index.html 10. Dohled a regulace: Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu. ČNB [online] Dostupné z: GOPAY: O nás. [online]. [cit ]. Dostupné z: GOPAY: Platební brána. [online]. [cit ]. Dostupné z: GOPAY: Převádění. [online]. [cit ] CHVÁTAL, Libor Z. Diners Club. Přátelská kreditka pro všechny (recenze). In: [online]. [cit ]. Dostupné z: KYSELA, Jiří. Mobilní komerce a elektronické platby. Internet pro všechny [online]. [cit ]. Dostupné z: Platební styk: CERTIS. ČNB [online]. [cit ]. Dostupné z: Platební styk: Právní předpisy. ČNB [online] [cit ]. Dostupné z: Platební karty a jejich druhy. Peníze.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: Pravidla pro platební služby na vnitřním trhu EU: Na cestě k hlubší integraci. In: EurActiv:Ekonomika a euro [online] [cit ]. Dostupné z: PayU: O PayU. [online]. [cit ]. Dostupné z: PayU: Implementace platebního systému PayU. [online]. [cit ]. Dostupné z: 84

81 22. PayU: Platební metody pro e-shopyo PayU. [online]. [cit ]. Dostupné z: PŮLPÁNOVÁ, S. Elektronické peníze a jejich úprava v České republice. Český finanční a účetní časopis [online]. 2007, roč. 2007, č. 03 [cit ]. Dostupné z: SEJF. [online]. [cit ]. Dostupné z: SEJF. [online]. [cit ]. Dostupné z: Sdružení pro bankovní karty, [online] [cit ]. Dostupné z: Stanovisko České národní banky..in: ČNB Stanovisko. [online] [cit ]. Dostupné z: ownload/zelena_kniha_2012_stanovisko.pdf 28. The Pay: Platební metody. [online]. [cit ]. Dostupné z: The Pay: Co nabízíme. [online]. [cit ]. Dostupné z: VYPLŇ TO [online] Dostupné z: 85

82 Seznam zkratek AMEX - American Express CERTIS - Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement Systém, mezibankovním systémem platebního styku v ČR ČNB Česká národní banka ČSOB Československá obchodní banka ČR Česká republika DC Diners Club CS E-commerce široký pojem používaný k označení všech obchodních transakcí, které jsou realizovány pomocí internetu a dalších elektronických prostředků E-platba internetová platba ECB Evropská centrální banka EHP Evropský hospodářský prostor EP Elektronické peníze ES Evropské společenství EU Evropská unie EUR měna euro JBC - Japan Credit Bureau mpin - je 6místní alfanumerický kód NFC - elektromagnetická bezdrátová technologie (komunikace v blízkém poli) PI Platební instituce PIN personal identification number, osobní identifikační číslo PPSMR Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu PUK - Personal Unlocking Key (osobní odblokovací kód). 86

83 QR kód Quick Response, kódy rychlé reakce. Jde o prostředek pro automatizovaný sběr dat. SIM subscriber identity module, účastnická identifikační karta SEJF aplikace společnosti DIRECT pay SEPA jednotná oblast pro platby v eurech SMS - Short Message Service, služba krátkých textových zpráv TARGET2 Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer), decentralizovaný evropský mezibankovní zúčtovací systém 87

84 Seznam použitých grafů a tabulek Grafy Graf 1: Přehled zastoupení bank v České republice k Graf 2: Přehled povolení k činnosti poboček zahraničních bank k Graf 3: Přehled povolení k činnosti zahraničních finančních institucí k Graf 4: Přehled povolení k vybraným činnostem družstevních záložen k Graf 5: Přehled povolených činností u zahraničních institucí EP k Graf 6: Přehled povolených činností platebních institucí k Graf 7: Přehled obchodních zástupců platebních institucí k Graf 8: Přehled poboček platebních institucí v ČR k Graf 9: Přehled povolených činností zahraničním PI poskytující přeshraniční služby Graf 10: Přehled povolených činností PPSMR k Graf 11: Počty institucí poskytujících platební služby na 1 mil. obyvatel k Graf 12: Počet poboček na milion obyvatel k Graf 13: Celkový počet transakcí platební kartou (v milionech) k Graf 14: Počet transakcí provedených prostřednictvím EP (v milionech) k Graf 15: Počty transakcí nástrojem SEPA úhrada (v milionech) k Graf 16: Počty transakcí nástrojem SEPA inkasa (v milionech) k Tabulky Tabulka 1: Počty vydaných karet společností DC a všech karet vydaných v ČR Tabulka 2: Přehled povolených činností jednotlivých institucí

85 Seznam příloh Příloha č. 1 Banky a pobočky zahraničních bank Příloha č. 2 Družstevní záložny Příloha č. 3 Zahraniční instituce elektronických peněz poskytující přeshraniční služby v ČR Příloha č. 4 Platební instituce a pobočky zahraničních platebních institucí Příloha č. 5 Poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu Příloha č. 6 Průzkum využívání platebních metod uživateli internetu 89

86 Příloha č. 1 Banky a pobočky zahraničních bank Stav k , celkem nalezeno subjektů [45]: IČO Název instituce nebo označení osoby Air Bank a.s Bank Gutmann Aktiengesellschaft, pobočka Česká republika Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch, organizační složka BNP Paribas Fortis SA/NV, pobočka Česká republika Citibank Europe plc, organizační složka COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha Česká exportní banka, a.s Česká spořitelna, a.s Českomoravská stavební spořitelna, a.s Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s Československá obchodní banka, a. s Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační složka Equa bank a.s Evropsko-ruská banka, a.s Fio banka, a.s GE Money Bank, a.s HSBC Bank plc - pobočka Praha Hypoteční banka, a.s ING Bank N.V J & T BANKA, a.s Komerční banka, a.s LBBW Bank CZ a.s mbank S.A., organizační složka MEINL BANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s Oberbank AG pobočka Česká republika Poštová banka, a.s., pobočka Česká republika PPF banka a.s. PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobočka Česká republika Raiffeisen stavební spořitelna a.s Raiffeisenbank a.s Raiffeisenbank im Stiftland eg pobočka Cheb, odštěpný závod 1

87 Saxo Bank A/S, organizační složka Sberbank CZ, a.s Stavební spořitelna České spořitelny, a.s Sumitomo Mitsui Banking Corporation Europe Limited, Prague Branch The Royal Bank of Scotland plc, organizační složka UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s Volksbank Löbau-Zittau eg, pobočka Všeobecná úverová banka a.s., pobočka Praha; zkráceně: VUB, a.s., pobočka Praha Waldviertler Sparkasse Bank AG Western Union International Bank GmbH, organizační složka Wüstenrot - stavební spořitelna a.s Wüstenrot hypoteční banka a.s ZUNO BANK AG, organizační složka 2

88 Příloha č. 2 Družstevní záložny Stav k , celkem nalezeno subjektů [12]: IČO Název instituce nebo označení osoby AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo ANO spořitelní družstvo Artesa, spořitelní družstvo Citfin, spořitelní družstvo České spořitelní družstvo Družstevní záložna Kredit Družstevní záložna PSD Moravský Peněžní Ústav - spořitelní družstvo Peněžní dům, spořitelní družstvo Podnikatelská družstevní záložna WPB Capital, spořitelní družstvo Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo 1

89 Příloha č. 3 Zahraniční instituce elektronických peněz poskytující přeshraniční služby v ČR Stav k , celkem nalezeno subjektů [30]: IČO Název instituce nebo označení osoby Amazon Payments Europe S.C.A. APS Financial Limited Blackhawk Network (UK) Ltd Boku Account Services UK Ltd Capital Financial Services S.A. ClickandBuy International Limited C4U-Malta Limited Euronet Payments & Card Services Ltd Euronet 360 Finance Limited EVP International, UAB GOOGLE PAYMENT LIMITED G-T-P FINANCIAL SERVICES Ltd Insignia Cards Ltd Intercard Finance AD ipay International S.A. izettle AB MOBEY S.A. Neteller (UK) Limited Optimal Payments Limited Payoneer (EU) Limited Prepaid Financial Services Limited Prepaid Services Company Limited PREPAY TECHNOLOGIES LIMITED PSI-Pay Ltd Rezidor Loyalty Management A/S Smart Voucher Limited (obchodní značka Ukash) Syspay Limited Transact Payments Limited VINCENTO PAYMENT SOLUTIONS LIMITED Yapital Financial AG 1

90 Příloha č. 4 Platební instituce a pobočky zahraničních platebních institucí IČO Stav k , celkem nalezeno subjektů [23]: AKCENTA CZ a.s. Název instituce nebo označení osoby American Express Payment Services Limited CETELEM ČR, a.s Citfin - Finanční trhy, a.s COFIDIS s.r.o CYRRUS FX, a. s Diners Club CS, s.r.o., organizační složka DIVIŠEK s.r.o. EasyPay AD ESSOX s.r.o EXCHANGE s.r.o FORTISSIMO, spol. s r.o Global Payments Europe, s.r.o Home Credit a.s. Lufthansa AirPlus Servicekarten GmbH MAYZUS FINANCIAL SERVICES LIMITED, organizační složka MoneyGram International Limited Patria Direct, a.s PayU Czech Republic s.r.o PES - Peněžní expresní service, s.r.o SAB Finance a.s Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Western Union Payment Services Ireland Limited 1

91 Příloha č. 5 Poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu Stav k , celkem nalezeno subjektů [87]: IČO Název instituce nebo označení osoby Accey s.r.o ADA FINANCE GROUP, s.r.o Advanced Telecom Services, s.r.o AGMO, a.s AGRO Liboměřice a.s Airtoy a.s Antikvi Praha s.r.o Aura Aktiv s.r.o AUTO RUDNÁ s.r.o Bankerat a.s Business Credit s.r.o CENTROPOL TELECOM, s.r.o Chequepoint, a. s Clipsan s.r.o COOP Mobil s.r.o ČEZ Prodej, s.r.o Dagensia Finance s.r.o DATASYS s.r.o DH Telecom a.s dohodime.cz s.r.o EasyChange s.r.o EEPAYS s.r.o EK Company s.r.o ERIKA, a.s EUROEXCHANGE s.r.o EUROIMPEX GROUP s.r.o EUROPAY s.r.o European Money Transfer Corporation s.r.o Excent s.r.o FIESTA INTERNATIONAL spol. s r.o Global Travel, spol. s r.o gonet s.r.o GOPE Systems a.s GTS Czech s.r.o. 1

92 H. P. - WORLD, s. r. o HM Capital Partners s.r.o IDAR s.r.o Investiční aukce s.r.o iservice Czech Republic, s.r.o Janoško Zdenko, Ing JKT Financial Services SE Kancelář daňových poradců, spol. s r.o KONFORT CZ s.r.o Kubík a.s LOANIS INVESTMENT a.s M & B směnárna s.r.o MANUM, s.r.o MATERNA Communications a.s Mayzus Financial Services s.r.o MEDIA SUPPORT, s.r.o MobilBonus s.r.o N. 59 a.s Netera Systems s.r.o OK credit s.r.o ORI, spol. s r.o PAY BOX s.r.o Private Mobile a.s ProScan a.s Red Eggs s.r.o Rich Products s.r.o Rödl & Partner, k.s SAZKA sázková kancelář, a.s Service Cards Online s.r.o SOLID FINANCE a.s STS-směnárna s.r.o SUNNY ON-LINE, s.r.o ŠKONDRA s.r.o Telefónica Czech Republic, a.s Tesco Franchise Stores ČR a.s Tesco Mobile ČR s.r.o ThePay.cz, s.r.o T-Mobile Czech Republic a.s TOURIST CENTRUM s.r.o TPA Horwath Tax s.r.o. 2

93 Travelex Czech Republic a.s Trimbalen s.r.o United Transport Company s.r.o UNNI Trading, s.r.o Veletrhy Brno, a.s VIKIPID a.s Vodafone Czech Republic a.s V.Z.V. směnárna a.s West Pay 24, SE WIA spol. s r.o Z - FIN, a.s Zemědělské družstvo Maleč ZEMPOMARKET a.s. Bečváry 3

94 Průzkum využívání platebních metod uživateli internetu Příloha č. 6 V této příloze uvádím jednotlivé otázky mnou provedeného průzkumu, konkrétní cíl každé z nich a výsledek výzkumu. Na závěr pak shrnuji výsledky. 1. Využíváte hotovostní platební služby vklad/výběr hotovosti? Cílem bylo zjistit, zda je v současné době stále důležitá hotovost nebo již ustupuje do pozadí. Na tuto otázku odpovědělo ano 74,78 % dotázaných a ne pouze 25,22 %. Z odpovědí je zcela zřejmé, že hotovost rozhodně není na ústupu, ale stále má v České republice velké zastoupení a to i přes náklady s ní spojené. 2. Jakým způsobem hotovostní platební služby provádíte? Tato otázka měla ukázat přehled o tom, jakou z nabízených možností respondenti nejvíce využívají. Převážná většina respondentů provádí platební služby prostřednictvím bankomatů. Jen velmi malá část z nich chodí na přepážky bank či jiné finanční instituce a stejně malá část využívá službu zvanou cash back, kterou ovšem za platební službu nelze považovat. Potvrdila se tak moje domněnka a i zkušenost z praxe, že přepážky bank nebo jiných finančních institucí jsou využívány stále méně a méně. Značný vliv na to budou mít zřejmě i stále se zvyšující poplatky za tyto služby, ale určitě také více možností k provedení platebních transakcí. 3. Provádíte převody peněžních prostředků? Chtěla jsem si ověřit můj předpoklad, že všichni respondenti mají zkušenost s převody peněz. Odpovědi mi to potvrdili z 98,26 %. Pouze 1,74 % dotázaných nemá žádnou zkušenost s převody peněz. 4. Jaký způsob/formu pro převody peněžních prostředků znáte? Prostřednictvím odpovědí jsem chtěla zjistit, zda respondenti znají nejen standardní způsoby či formy pro převod peněz, ale také nějaké z moderních způsobů. Každý respondent mohl vybrat více odpovědí. Jak vyplývá z grafu 2, jsou mnou uvedené možnosti pro převody peněžních prostředků všeobecně známé. 1

95 Graf 2 5. Jaký způsob pro převody peněžních prostředků využíváte? I u této otázky mohli dotázaní vybrat více odpovědí, protože jsem chtěla zjistit, zda všechny možnosti využívají nebo nikoliv. Z průzkumu je patrné, že nejvíce je využívané elektronické bankovnictví a platební karta. Platební systémy nejsou využívané ani třetinou respondentů a platbu pomocí SMS využívá jen 17,39 % respondentů. Zjištění, že papírový formulář využívá jen minimum dotázaných, potvrdilo mou domněnku, že tento způsob je dlouhodobě na ústupu. 6. Co na zvoleném způsobu platby oceňujete? Tato otázka měla přinést odpověď na to, co dotazovaní oceňují na jimi zvolených způsobech placení. Znovu bylo na výběr z více možností. Z odpovědí vyplynulo, že rychlost, časová dostupnost a jednoduchost jsou nejvíce oceňovány všechny možnosti získaly více jak 79 %. Oproti tomu bezpečnost a finanční úspora nejsou více než polovinou respondentů oceněny. 7. Co na zvoleném způsobu platby postrádáte? Upřímně musím říci, že tato otázka nebo spíše možnosti odpovědí jsem nezvolila dobře, neboť nemohu vyvodit konkrétní závěr. Více jak 52 % dotázaných zvolilo jako možnost 2