SEMINÁŘ PRO LESNÍ PEDAGOGY, NOVÉ AKTIVITY, INFORMACE A VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ, 12. ČERVNA 2012, KLÍNOVEC

Transkript

1 SEMINÁŘ PRO LESNÍ PEDAGOGY, NOVÉ AKTIVITY, INFORMACE A VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ, 12. ČERVNA 2012, KLÍNOVEC K A Ž D É D V Ě M I N U T Y N A R O S T E D Ř E V O N A J E D E N R O D I N N Ý D Ů M A N E B, K Č E M U N Á M T O D Ř E V O JE JAN ŘEZÁČ

2 OTÁZKA NA ÚVOD Zkuste jednou větou vyslovit svoji nejvýraznější pozitivní vzpomínku na nějakého svého učitele z dětství. Čím vás zaujal, že jste na něho nezapomněli?

3 CO JE TO PEDAGOGIKA A DIDAKTIKA Pedagogika je společenská věda, která zkoumá podstatu, strukturu a zákonitosti výchovy a vzdělání jako záměrné, cílevědomé a soustavné činnosti formující osobnost člověka v nejrůznějších sférách života společnosti. Studuje a kriticky hodnotí myšlenkové dědictví minulosti, sleduje vývoj školství, výchovy a vzdělávání v zahraničí a ve spolupráci s dalšími vědními disciplínami formuluje nové vývojové trendy pro různé oblasti výchovy a vzdělávání. (Wikipedie) Didaktika je teorie vzdělávání, která se zabývá formami, postupy a cíli vyučování. (Wikipedie) Dohromady je to způsob, jak vykrást v nějakém oboru někde pár informací, dát jim přitažlivou formu a donutit děti, aby si je zapamatovaly, věřily jim a ještě se podle toho chovaly

4 DIDAKTICKÉ ZÁSADY Stanovte si měřitelný cíl Určete si hodnotící kritéria Prezentujte dětem 3 4 hlavní informace Hledejte formu, jak tyto informace co nejsrozumitelněji sdělit Během výukového programu tyto informace několikrát různými způsoby zopakujte Nepřidávejte další podružné, doplňující, rozšiřující informace Povězte, o čem budete hovořit Povězte to Povězte, o čem jste hovořili

5 LESŮ V EVROPĚ PŘIBÝVÁ Za posledních 15 let se rozrostla rozloha zalesněné půdy v Evropě o 13 mil. hektarů, to představuje přibližně rozlohu Řecka nebo více než 1 milion fotbalových hřišť. Dnes tak celkově představuje přes miliardu ha. Lesy dnes pokrývají 44 % rozlohy Evropy (včetně evropské části Ruska). Z celkové zalesněné plochy zeměkoule připadá na Evropu čtvrtina. Podle údajů OSN je v Evropě zhruba 112 mld. m3 dřeva a ročně přibývá přibližně 350 mil. m3. Z celkové zalesněné plochy zeměkoule připadá na Evropu jedna čtvrtina.

6 LESŮ V EVROPĚ PŘIBÝVÁ Každých 80 let vyroste v Evropě na každou rodinu 240 m3 dřeva. Ze 140 m3, zpracovaných na užitkové dřevo, lze postavit rodinný dům s kvalitní izolací a 80 let jej levně vytápět. Ze 100 m3 lze vyrobit nábytek a řadu ostatních výrobků (hudební nástroje, hračky, vybavení pro volný čas apod.). Takto zpracované dřevo lze po letech několikanásobně recyklovat nebo ho spálit a vzniklé teplo opět různými způsoby využít. Přitom za dobu životnosti dřevěného domu nám vyroste nový les. Je znám lepší a efektivnější způsob udržitelného stavění, včetně recyklace materiálů pro stavění? Každý Evropan má k dispozici téměř 1 m3 dorůstajícího dříví ročně.

7 LESŮ PŘIBÝVÁ I V ČR Za 150 let se zvětšila rozloha lesů téměř o ha, tj. o 1/4 Za 10 let se rozrostla rozloha lesů v ČR o 18,5 tis. ha. V roce 2010 tak představovala ha, tj. 35 % rozlohy ČR. Zásoby dřeva v lesích narostly za 10 let o 50 mil. m3 ( ,5 mil. m3, ,6 mil. m3). Ročně se zásoby dřeva zvyšují v průměru o 5 mil. m3. Při ročních těžbách mezi mil. m3 nám tak v lesích za 10 let narostly navíc 3 roční těžby, tedy za 3,3 roku naroste navíc jedna roční těžba, kterou nevyužijeme. Mezi evropskými státy zaujímá ČR 4. místo v zásobě dřeva na 1 hektar (265,2 m3/ha), 6. místo v ročním přírůstu na 1 ha (6,6 m3/ha) a rozlohou lesů se řadíme mezi 12 nejlesnatějších států v Evropě.

8 STROM ROSTE ZE SEMENE DŘEVO ROSTE NA DŘEVĚ 100 kg smrkových šišek = 3 kg smrkového osiva 1 kg osiva = semen = semenáčků nebo výsadby schopných sazenic = pět hektarů smrkového lesa = m3 dřeva = m3 pilařské kulatiny = 21,5 rodinných domů postavených zcela ze dřeva. Na 1 průměrný rodinný dům se spotřebuje cca 65 m3 kulatiny Jeden m3 dřeva váže až 250 kg CO2

9 MÁME DOST DŘEVA? V lesích ČR přiroste za 1 vteřinu 0,6 m3 dřevní hmoty. Každých 108 vteřin vyprodukují naše lesy tolik dřeva, kolik se spotřebuje na jeden rodinný dům. Dřevo na stavbu 1000 rodinných domků naroste v lesích za 30 hod.! V posledních letech se v ČR staví ročně asi 1500 rodinných domů na bázi dřeva, lesy potřebné dřevo vyprodukovaly za 45 hod., ani ne za 2 dny! Pro 20% podíl domů ze dřeva na celkové výstavbě nám v lesích k tomu nezbytně nutné dřevo vyroste za necelý týden. A pokud bychom chtěli všechny rodinné domky stavět ze dřeva, lesy nám k tomu dodají dřevo za jeden měsíc. Při takovémto využívání dřeva zcela jistě nehrozí žádné přetěžování lesů Každé dvě minuty naroste v našich lesích dřevo na jeden rodinný dům

10 PŘÍKLAD KONFLIKTNÍ KOMUNIKACE: ENERGETICKÉ VYUŽITÍ DŘEVA KONTRA STAVĚNÍ ZE DŘEVA VYUŽITÍ BIOMASY PRO VÝROBU ELEKTŘINY STÁLE STOUPÁ ČEZ vyrobil elektřiny z biomasy v roce: 2006 cca 132 GWh; Kontext 2007 cca 220 GWh ; 2008 cca 327 GWh; 2009 cca 340 GWh To pokrývá spotřebu elektřiny cca domácností Na to spálil v r téměř tun dřevní hmoty = cca m3 Na výrobu elektřiny pro 1 domácnost spálil cca 8,5 m3 Je to pravda? Stačí jedné domácnosti na rok elektřina vyrobená z 8,5 kubíku dřeva?

11 VYUŽITÍ BIOMASY PRO VÝROBU ELEKTŘINY STÁLE STOUPÁ V posledních letech se v ČR staví ročně rodinných domů na bázi dřeva, které splňují nízkoenergetický standard. Kontext Na jeden takový dům se spotřebuje kolem 65 m3 surového dřeva. Při výstavbě bytového domu činí spotřeba dřeva na 1 byt m3, jeho využití je tak ještě efektivnější. V energeticky úsporném stavebnictví využijeme asi m3 surového dřeva ročně, to je 8x méně než při výrobě elektřiny. Ve stavebnictví využijeme 8x méně dřeva než pro výrobu elektřiny spalováním

12 DOMY, TEPLO, ELEKTŘINA, BIOETANOL? UMÍME EFEKTIVNĚ VYUŽÍVAT DŘEVO? Biomasu lze nejefektivněji využívat na výrobu tepla. Na trhu jsou Kontext technologie, které spalují biomasu ve formě dřevní štěpky nebo pelet s účinností přes 90 %. Pokud se biomasa používá k výrobě elektřiny, např. přimícháváním štěpky k uhlí, tak je spalována s účinností zhruba kolem 20 %. Stát svými dotacemi podporuje to, aby se z 1 kg štěpky využilo 4x méně energie, než je technologicky možné.

13 ČEHO BY DOSÁHLA ČR VYŠŠÍM VYUŽÍVÁNÍM DŘEVA VE STAVEBNICTVÍ, ENERGETICKÉ ÚSPORY Spotřeba výrobní energie pro byt s plochou 100 m2 v bytovém domě s dřevěným skeletem ve srovnání s domem z cihelných bloků a železobetonovými stropy je o cca 50 MWh nižší. Kontext U rodinného domu s plochou kolem 150 m2 činí úspora výrobní energie cca 75 MWh. V průběhu 10 let lze zvýšit podíl dřevěné bytové výstavby na %, dnes jsou to 3-4 %, tj bytových jednotek. = vzrůst spotřeby dřeva ve stavebnictví na cca m3 kulatiny ročně 50 MWh = energie potřebná na celoroční vytápění 10 nízkoenergetických domků ze dřeva o ploše 100 m2

14 ČEHO BY DOSÁHLA ČR VYŠŠÍM VYUŽÍVÁNÍM DŘEVA VE STAVEBNICTVÍ, ENERGETICKÉ ÚSPORY Při současném růstu podílu dřeva i v občanské výstavbě je roční potenciál výrobních energetických úspor navrhovaného rozvoje dřevěných budov cca 1000 GWh = 620 větrných elektráren, nebo Kontext polovina solárních elektráren (v roce 2011 se v ČR vyrobilo cca 2000 GWh elektřiny ze slunce). Každý dřevěný dům může být nízkoenergetický, úspora provozní energie činí min. 5 MWh/rok na prům. byt, tj. při rozvoji výstavby na bázi dřeva bychom ročně ušetřili celkem 50 GWh = 31 větrných elektráren (1600 MWh). Úspory energie, kterých dosáhneme při stavění ze dřeva jsou nejméně 7x efektivnější než výroba energie spalováním dřeva.

15 Omezení těžby a dopravy neobnovitelných silikátových surovin cca o 1,5 mil. t/rok (slínky, vápence, cihlářské hlíny, kamenivo atd.) a s tím spojená lepší ochrana přírody a krajiny. Kontext EKOLOGICKÉ ÚSPORY S ENERGETICKÝMI ÚSPORAMI JSOU SPOJENY POZITIVNÍ EKOLOGICKÉ EFEKTY Snížení hmotnosti nadzemních částí budov cca o 150 t na jeden prům. byt (při prům. přepravní vzdálenosti 40 km a 80 % přepravy po silnicích) představuje potenciál omezení silniční nákl. přepravy cca o 60 mil. tkm/rok a snížení škodlivých emisí CO2 (cca t). Snížení požadavků na nákladní silniční přepravu představuje potenciál energetických úspor cca 30 GWh ročně. Méně náklaďáků na silnicích

16 EKOLOGICKÉ ÚSPORY Snížená hmotnost se po demolici domů projeví příznivě ekologicky i ekonomicky v podstatně nižších nárocích na skládkování, jde o potenciál cca 2 mil. tun. Spotřeba vody je u stavění na bázi dřeva cca 7x menší suchá Kontext technologie. Výroba energie v průměru produkuje emise ve výši 0,7 t CO2 / 1 MWh. Využívání dřeva ve stavebnictví nabízí roční potenciál snížení emisí CO2 cca o t. Dřevo akumuluje váže cca 0,93 t CO2 / m3, tj. při spotřebě dřeva m3 / průměrný byt - cca 25 t. Emise se tak vcelku sníží o dalších cca t. Nižší emise CO2 o 1,3 mil. tun Celková produkce emisí v ČR: t 11,2 t / obyv.

17 INVESTIČNÍ ÚSPORY Energetické úspory a ekologická pozitiva mohou být dosažena bez růstu cen a bez nároků na investice nebo jiné náklady. Kontext Ve srovnání s uvedenými úsporami energie je budování větrných a fotovoltaických elektráren investičně nákladné a cena energie vysoká. Větrná elektrárna má při výrobě 1600 MWh/rok investiční náklady cca 62 mil. Kč, fotovoltaická s výrobou cca 630 MWh/rok asi 85 mil. Kč. I výstavba elektráren má značné nároky na spotřebu energie a 1-2 roky, budou vyrábět energii, spotřebovanou na jejich realizaci.

18 INVESTIČNÍ ÚSPORY Výstavba těchto energetických kapacit je bohatě podporována státem. V roce 2008 činí dotace MPO 2 mld. Kč, do roku 2013 se mají zvýšit na 6 mld. Kč. ČEZ zamýšlí v Kontext příštích 15 letech investovat do větrných a solárních elektráren cca 20 mld. Kč. Půjde o větší a investičně efektivnější energetická zařízení, než jsou stávající průkopnické. Přesto, na základě jednoduchého srovnání, nepřekročí jejich celkový roční energetický výkon potenciální energetické úspory spojené s rozšířením technologie dřevěného stavění v oblasti bytové a občanské výstavby. OZE výrazně zvyšují cenu elektřiny pro koncové odběratele

19 V roce 2010 investovala celá skupina ČEZ v oblasti obnovitelných zdrojů přibližně 10,4 mld. Kč. Dominantní část, asi deset miliard, byla použita na akvizice projektů fotovoltaických elektráren. Kontext INVESTIČNÍ ÚSPORY Investice do fotovoltaiky vynese firmě i díky štědré podpoře státu za 20 let kolem 23 mld. Kč. Budoucí zisky jsou ale jediná pozitiva celé akce. ČEZ za své peníze získal dokončené solární elektrárny o výkonu pouhých 106 megawattů - tedy asi dvacetiny výkonu temelínské jaderky. Ekonomicky i ekologicky je nejefektivnější ušetřená energie, která se v důsledku technologicko materiálových inovací nemusí vůbec instalovat a vyrábět.

20 INVESTIČNÍ ÚSPORY Dotace cca tisíc Kč na jeden prům. dřevěný byt by při dosažení navrhovaného cíle pro státní rozpočet představovala roční výdaj cca 3-4 mld. Kč, ale zároveň by otevřela možnost investičních úspor v úrovni desítek mld. Kč + ekologické efekty, které lze vyjádřit i Kontext ekonomicky. Např. uvedený potenciál snížení emisí CO2 má při ceně 24 euro/t (cena povolenek na překročení emisí v EU r. 2006) hodnotu cca 660 mil Kč. MŽP uvažuje cenu podstatně vyšší přes 2000 Kč/t CO2 a v tom případě jde o hodnotu cca 2,2 mld. Kč. Známe lepší a efektivnější, k přírodě ohleduplnější cestu pro dosažení výrazných energetických a investičních úspor, než je využívání dřeva pro stavbu domů?