Hodnocení kvality života

Transkript

1 Elena Gurková Hodnocení kvality života Pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum

2 Poděkování Poděkování patří mým kolegům a přátelům Kataríně Žiakové a Jurajovi Čápovi za jejich pomoc a inspirující spolupráci. Zároveň bych chtěla poděkovat Mgr. Vlastě Wirthové za její vstřícnost a podporu při vydání knihy. Elena Gurková

3 Elena Gurková Hodnocení kvality života Pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum GRADA Publishing

4 Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Mgr. Elena Gurková, Ph.D. HODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTA pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum Překlad ze slovenského jazyka: Mgr. Vlasta Wirthová Recenze: Doc. PhDr. Darja Jarošová, Ph.D. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. Grada Publishing, a.s., 2011 Cover Photo fotobanka allphoto, 2011 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Helena Vorlová Sazba a zlom Jana Řeháková, DiS. Počet stran vydání, Praha 2011 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Publikace vznikla jako součást grantového úkolu VEGA 1/0215/10. Názvy produktů, firem apod. použité v této knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN

5 Obsah Použité zkratky...9 Předmluva...13 Úvod...15 Teoretická východiska kvality života v ošetřovatelství Kvalita života úskalí jejího definování v ošetřovatelství Co vyjadřuje pojem kvalita života? Proč je těžké definovat kvalitu života? Proč je důležitá konceptualizace kvality života v ošetřovatelství? Rozdílnost přístupů ke kvalitě života Od populační k individuální kvalitě života Od rozlišení konstruktů individuální kvality života k jejich kombinaci Kvalita života a subjektivní pohoda v psychologii Pohoda versus subjektivní pohoda Subjektivní pohoda versus psychologická pohoda Emocionální versus kognitivní část subjektivní pohody Stabilita a dynamika subjektivní pohody Subjektivní pohoda versus kvalita života v psychologii Kvalita života související se zdravím (HRQoL) a kvalita života v ošetřovatelství Vývoj HRQoL HRQoL versus kvalita života v ošetřovatelství HRQoL versus zdravotní stav/zdraví Funkčnost versus význam v HRQoL Vztah hodnot a kvality života Objektivní versus subjektivní kvalita života Význam adaptace ve vztahu k objektivní a subjektivní kvalitě života

6 4.4.2 Změna odpovědi/reakce jedince ve vztahu ke kvalitě života Konsekvence pro konceptualizaci kvality života v ošetřovatelství Multidimenzionalita konstruktu kvality života jeho rozdělení domén za účelem měření Domény kvality života vymezené v ošetřovatelství Domény versus determinanty kvality života Domény a determinanty v ošetřovatelských modelech kvality života Kultura a kvalita života Závěrečné poznámky...87 Poznámky k textu části Teoretická východiska kvality života v ošetřovatelství...90 Problematika hodnocení kvality života v ošetřovatelském výzkumu Hodnocení kvality života v ošetřovatelském výzkumu Teorie, modely a hodnocení kvality života Multidimenzionálnost kvality života: unidimenzionální versus multidimenzionální nástroje jejího měření Globální versus specifická kvalita života Objektivní versus subjektivní kvalita života a její měření Indikátorové versus kauzální proměnné Konvenční nástroje versus individuální nástroje Výběr nástroje měření kvality života v ošetřovatelském výzkumu Validita a reliabilita nástrojů kvality života Nástroje měření kvality života a jejich validizace v cílovém jazyce

7 8 Kvalita života v kontextu praxe založené na důkazech Design studie hodnotící kvalitu života Časový interval hodnocení kvality života Závěrečné poznámky Poznámky k textu části Problematika hodnocení kvality života v ošetřovatelském výzkumu Problematika hodnocení kvality života v klinické praxi Jaký význam má hodnocení kvality života pacientů v klinické praxi? Příklady využití generických a specifických nástrojů Generické nástroje měření kvality života Specifické nástroje měření kvality života Specifické nástroje měření kvality života pacientů s onkologickými chorobami Specifické nástroje měření kvality života pacientů s diabetes mellitus Specifické nástroje měření kvality života pacientů s kardiovaskulárními chorobami Specifické nástroje měření kvality života pacientů s gastrointestinálními problémy Specifické nástroje měření kvality života pacientů s respiračními chorobami Specifické nástroje měření kvality života pacientů s kožními chorobami Specifické nástroje měření kvality života pacientů s neurologickými chorobami Specifické nástroje měření kvality života pacientů s chorobami pohybového aparátu Specifické nástroje měření kvality života u dětí Měření kvality života u seniorů Měření kvality života u pečujících Závěrečné poznámky

8 Poznámky k textu části Problematika hodnocení kvality života v klinické praxi LITERATURA Slovníček pojmů REJSTŘÍK Souhrn/Summary

9 Použité zkratky Použité zkratky ADDQoL Audit of Diabetes Dependent Quality of Life ADS Appraisal Of Diabetes Scale AIMS 2 Arthritic Impact Measurement Scale ACMP akutní cévní mozková příhoda APQLQ Angina Pectoris Quality of Life Questionnaire AQLQ Asthma Quality of Life Questionnaire CCT klinická kontrolní studie CDLQI Children s Dermatology Life Quality Index CINAHL Cumulative Index to Nursing and Allied Health Literature CQOLQ Caregiver Quality of Life Questionnaire CRQ Chronic Respiratory Disease Questionnaire DAFNE Dose Adjustment For Normal Eating DALY Disability Adjusted Life Years (léta života ztracená v důsledku nezpůsobilosti) DCP Diabetes Care Profile DCCT Diabetes Control and Complications Trial DHP Diabetes Health Profile DIELH German Instrument for the Assessment of Quality of Life in Skin Diseases DIMS Diabetes Impact Measurement Scales DLQI Dermatology Life Quality Index DQOL Diabetes Quality of Life Scale DSQOLS Diabetes Specific Quality of Life Scale DQLCTQ-R Diabetes Quality Of Life Clinical Trial Questionnaire Revised DM diabetes mellitus EORTC European Organization for Research and Treatment of Cancer EQ-5D European Quality of Life Questionnaire Version HEPQLQ Hepatitis Quality of Life Questionnaire HRQoL Health Related Quality of Life (kvalita života související se zdravím) FACIT Functional Assessment of Chronic Illness Therapy FACT-G Functional Assessment of Cancer Therapy General 9

10 Hodnocení kvality života FDA The US Department of Health and Human Services Food and Drug Administration IBDQ Inflammatory Bowel Disease Questionnaire MacNew The MacNew Heart Disease HRQoL questionnaire Mini AQLQ Mini Asthma Quality of Life Questionnaire MLHF Minnesota Living with Heart Failure Questionnaire MSQoL 54 Multiple Sclerosis Quality of Life NHP Nottingham Health Profile QALY Quality-Adjusted Life Years (kvalita upravených let života) QLI Quality of Life Index QLMI Quality of Life after Myocardial Infarction QLP Quality of Life Profile QOLIE Quality of Life in Epilepsy OPTQOL Osteoporosis Targeted-Quality of Life Questionnaire QSD-R Questionnaire on Stress in Patients with Diabetes-R QUALEFFO Quality of life questionnaire of the European Foun dation for Osteoporosis QUALIOST The Quality of Life questionnaire in Osteoporosis PACQLQ Paediatric Asthma Caregiver s Quality of Life Questionnare PAD perorální antidiabetika PAID Problem Areas in DM PAQ Peripheral Artery Questionnaire PAQLQ Paediatric Asthma QoL Questionnaire PDQUALIF Parkinson s Disease Quality Of Life Scale PDQ-39 Parkinson s Disease Questionnaire-39 PDQL Parkinson s Disease Quality Of Life Questionnaire PedsQL Pediatric Quality of Life Inventory PGI Patient-Generated Index PGWI Psychological General Well-Being Index PRO Patient Reported Outcomes PROQOLID Patient Reported Outcomes and Quality of Life Instrument Database PIMS Parkinson s Impact Scale PWB Psychological well-being, psychologická pohoda PWI Personal Well-Being Index, Index osobní pohody RCT randomizovaná kontrolní studie 10

11 Použité zkratky RSCL Rotterdam Symptom Checklist, Rotterdamský seznam symptomů SAQ Seattle Angina Questionnaire SEIQoL Schedule for Evaluation of Individual Quality of Life (program hodnocení individuální kvality života) SEIQoL-DW Schedule for Evaluation of Individual Quality of Life direct weighting SF-36 Medical Outcomes Study 36 Item Short Form SGRQ St. George s Respiratory Questionnaire SIP Sickness Impact Profile SIS Stroke Impact Scale SOTI The Spinal Osteoporosis Therapeutic Intervention SWB Subjective well-being (subjektivní pohoda) UKPDS United Kingdom Prospective Diabetes Study WED Well-Being Enquiry For Diabetics WHO World Healht Organization (SZO Světová zdravotnická organizace) WHOQoL World Healht Organization Qualiy of Life WHO WBQ WHO Well-Being Questionnaire 11

12

13 Předmluva Předmluva Koncept kvality života získal v ošetřovatelství svou nezastupitelnou specifickou pozici. Zaměření ošetřovatelství na kvalitu života potvrzuje rozvoj teoretické báze konceptuálních modelů a teorií kvality života, stejně jako využívání nástrojů jejího měření v různých oblastech ošetřovatelského výzkumu a klinické praxe. Zároveň je na legislativní úrovni deklarovaná jako jeden z výsledků ošetřovatelské péče. Mezi předmětem ošetřovatelství a základními konceptualizačními principy kvality života (ve všech pomáhajících profesích) můžeme pozorovat vzájemnou komplementaritu subjektivní, multidimenzionální charakter kvality života ve vztahu k celostnímu přístupu a úsilí o individualizaci péče. Koncept kvality života úzce souvisí s dalšími pojmy, se kterými pracuje ošetřovatelství lidské potřeby, zdraví, sebepéče, pohoda, denní aktivity i existencionální rozměr lidského života. V kontextu současných trendů postupně získává v ošetřovatelství analogickou pozici, jakou si předtím vytvořil koncept zdraví. V definování a měření kvality života, uchopování jejích subjektivních a objektivních aspektů v rámci zdravotní péče přetrvává nejednotnost a nejednoznačnost. Multidimenzionálnost, dynamičnost kulturní podmíněnost a subjektivní charakter konceptu omezují jeho jednoznačný teoretický základ. Všeobecně je konstatovaná absence jeho univerzálně platné definice, základních atributů formujících její konceptuální parametry a taktéž chybějící metodologický konsenzus při jejich měření. V domácí ošetřovatelské literatuře se setkáváme s dominancí aplikačních, medicínských a psychologických přístupů ke kvalitě života. Zároveň zaznamenáváme rozmach studií (především empirických) hodnotících kvalitu života ve specifických populacích pacientů, včetně validizace nástrojů jejího měření. V omezené míře jsou však rozpracovány teoreticko-metodologická východiska konceptu kvality života vytvořené v ošetřovatelství. Právě to byl jeden z důvodů, proč jsme se v publikaci zaměřili na konceptuální a s nimi související metodologické aspekty kvality života v kontextu ošetřovatelského výzkumu a klinické praxe. Elena Gurková březen

14

15 Úvod Úvod Nárůst zájmu o problematiku kvality života v ošetřovatelství zaznamenáváme v průběhu posledních tří desetiletí. V databázi MEDLINE se kvalita života objevuje v názvu vědecké práce poprvé v roce 1975 (Padilla et al., 1992, s. 341). V nejznámější ošetřovatelské databázi Cumulative Index to Nursing and Allied Health Literature (dále CINAHL) se objevuje až od roku 1983 (Padilla et al., 1992, s. 341). O dva roky později věnovalo periodikum Advances of Nursing Science kvalitě života speciální číslo se zaměřením na její subjektivní, fenomenologickou perspektivu. Od tohoto období se obsah a rozsah pojmu dále vyvíjí, krystalizuje a etabluje v různých oblastech ošetřovatelské praxe, výzkumu a teorie. Uvedenou skutečnost dokazuje i nárůst publikací zabývajících se kvalitou života. Například v databázi MEDLINE bylo v roce 1975 registrovaných 40 referencí týkajících se kvality života, v roce 1999 jich nacházíme více než , v roce 2004 jejich počet stoupl na a v roce 2009 na (PubMed home, 2010). V ošetřovatelství, podobně jako v dalších vědních oborech zabývajících se kvalitou života, zaznamenáváme různorodost přístupů a definic, které se snaží zachytit lidskou zkušenost vyjádřenou tímto konceptem. V úvodu ošetřovatelských prací, týkajících se jeho definování, se standardně setkáváme s konstatováním, že kvalita života představuje těžko uchopitelný pojem právě pro jeho komplexnost a multidimenzionálnost. Na první pohled jednoduchý pojem, který však zároveň představuje přímo nepozorovatelnou, latentní proměnnou, popsatelnou a měřitelnou pouze zprostředkovaně. V odborných diskurzech rezonuje otázka, zda je vlastně vůbec definovatelný a měřitelný, když bereme do úvahy komplexnost jeho inter- a intraindividuálních determinant. I navzdory tomu se jeho vývoj v ošetřovatelství posunul od medicínského k multidimenzionálnímu psychologickému konstruktu, často fragmentovanému s ohledem na jeho empirickou pozorovatelnost a uchopitelnost. Rozvoj teoreticko-metodologické báze kvality života neprobíhal simultánně s progresivním vývojem nástrojů jejího měření. Kvalita života byla zakomponovaná jen v malém množství ošetřovatelských modelů, iniciálně vytvořených pro specifické skupiny pacientů (především v oblasti onkologického ošetřovatelství). Nedostatek koncep- 15

16 Hodnocení kvality života tuálních modelů usměrňujících vývoj výzkumu (včetně měřících nástrojů) v oblasti kvality života a definování kvality života ad hoc (jen pro účely konkrétních, specifických studií) limitoval možnost porovnání výsledků mnohých studií, a tak zevšeobecnění tohoto konceptu v ošetřovatelství. Insuficientní konceptuální báze kvality života v ošetřovatelství se promítla i do tvorby nástrojů. V rámci ošetřovatelského výzkumu zaznamenáváme implementaci heterogenního spektra nástrojů měření kvality života. U mnohých je kritizována absence konceptuálně-teoretického základu kvality života nebo jejich použití bez předcházející psychometrické analýzy (v mnohých studiích absentují údaje o validitě, reliabilitě, citlivosti nástrojů apod.). Předkládaná publikace je proto zaměřena na: zpracování problematiky kvality života z aspektu ošetřovatelství, zpřesnění, sjednocení rozdílných přístupů ke kvalitě života v ošetřovatelství, vymezení základních doporučení jejího hodnocení v rámci výzkumu a klinické praxe. Koncepčně je publikace rozdělená do tří oblastí: 1. Teoretická východiska kvality života v ošetřovatelství 2. Problematika hodnocení kvality života v ošetřovatelském výzkumu 3. Problematika hodnocení kvality života v klinické praxi V první části jsou analyzovány problémové oblasti definování kvality života v ošetřovatelství. Pozornost je věnovaná následujícím otázkám: Proč je těžké definovat kvalitu života? Proč je důležitá konceptualizace kvality života v ošetřovatelství? (1. kapitola) Jaké jsou přístupy ke konceptualizaci a měření kvality života v ošetřovatelství? (2. kapitola) Jaký je vztah mezi kvalitou života a subjektivní pohodou? (3. kapitola) Jaký je rozdíl mezi kvalitou života a kvalitou života související se zdravím? Jaký je rozdíl mezi zdravotním stavem a kvalitou života související se zdravím? Jaký je vztah mezi objektivní a subjektivní kvalitou života? Jak můžeme rozdělit kvalitu života za účelem jejího měření v ošetřovatelství? Jaký je rozdíl mezi doménami a determinantami kvality života? Jaké atributy (definující proměnné) má kvalita života v ošetřovatelském kontextu? (4. kapitola) 16

17 Úvod Které metodologické aspekty je potřeba zvažovat při měření kvality života v ošetřovatelství? Jaké jsou jejich praktické implikace? (5. kapitola) Závěr první části tvoří sumarizace definic kvality života v ošetřovatelství. První část publikace je proto určena především studentům, pedagogům a vědeckým pracovníkům (v oboru ošetřovatelství a příbuzných oborech), kteří se danou problematikou zabývají. Druhá část reflektuje základní problémy, které mohou vzniknout při měření kvality života v ošetřovatelském výzkumu. V této části jsou formulována základní metodologická doporučení pro měření kvality života pro výzkumné účely (například jak vybrat vhodný nástroj, co je u nástrojů potřeba hodnotit apod.). Tato část monografie může být užitečná jako výchozí literatura pro bakalářské, diplomové a dizertační práce, ve kterých je kvalita života předmětem výzkumu. Třetí část se věnuje problematice měření kvality života pro potřeby v klinické praxi. V této části jsou uváděny příklady využití generických a specifických škál měření kvality života u pacientů s vybranými chronickými chorobami. Tato část monografie je věnovaná zdravotnickým pracovníkům, především sestrám a lékařům, kteří se o danou problematiku zajímají. 17

18 *

19 Teoretická východiska kvality života v ošetřovatelství

20

21 Kvalita života úskalí jejího definování v ošetřovatelství 1 1 Kvalita života úskalí jejího definování v ošetřovatelství 1.1 Co vyjadřuje pojem kvalita života? Ve slovníku českého a slovenského jazyka pojem kvalita vyjadřuje jakost, hodnotu (Elektronický lexikon slovenského jazyka 1999), (Tokárová, 2002, s. 20) ho vymezuje ve dvou významech: 1. jako normativní kategorii (na vyjádření žádoucí, postulované, optimální úrovně nebo stupně, přibližující se k očekáváním, potřebám či představám jednotlivců nebo skupin) 1 ; 2. jako všeobecný výraz na označení specifických charakteristik, vlastností, atributů, kterými se daný objekt liší od objektů jiných, bez zdůrazňování míry uspokojení určitých potřeb. Kvalita není absolutní, ale relativní kategorií, protože může být vyjádřena kvalitativními (vycházejícími z hodnotového systému toho, kdo ji posuzuje) a kvantitativními (objektivními, měřitelnými) indikátory 2. Tím zároveň zahrnuje proces hodnocení. Pokud chceme vymezit, na jaký druh hodnocení je kvalita zaměřená, musíme určit jeho předmět a zároveň normu (standard), se kterou je předmět porovnávaný (Veenhoven 2000, s. 3). Protože v případě kvality života je předmětem hodnocení život, je důležité zodpovědět základní otázku: Kvalitu jakého života hodnotíme? Nejčastějším objektem hodnocení je individuální život, který zahrnuje jevy a činnosti charakterizující živý organizmus v kontextu paradigmatu ošetřovatelství lidského jednotlivce, osobu 3. Život jednotlivce nechápeme jen v úzkém významu biologické existence, resp. jako opozitum smrti, ale jako komplexní pojem zahrnující všechny projevy, oblasti jeho činnosti (rodinný, společenský, pracovní a citový život apod.). Kromě života jednotlivce může být předmětem hodnocení život skupiny (souboru jednotlivců), společnosti, nebo populace (úroveň společnosti). V ošetřovatelství hovoříme například o kvalitě života pacientů s diabetes mellitus, s onkologickým onemocněním apod. V sociologii např. o kvalitě života konkrétního národa, obyvatel. Život v tomto případě znamená průměrný život jednotlivce, před- 21

22 1 Hodnocení kvality života mětem hodnocení v ošetřovatelství je tedy nejčastěji život průměrného jednotlivce reprezentujícího sledovanou populaci. Běžně používaná slovní vyjádření např.,,jaký je to život,,,jak jde život naznačují, že pojmem život vyjadřujeme také způsob, jak žijeme. V běžné komunikaci se pojem kvalita života většinou pojí s pozitivní konotací pojmu kvalita (kvalitní = dobrý). V odborném jazyce se termín kvalita života používá na popis pozitivních i negativních aspektů života. Hodnocení, zda je, či není náš život kvalitní, je založené na porovnávání našeho života se žádoucí, očekávanou úrovní existence, nebo se životem druhých lidí. Jaká je ale norma, standard pro konstatování, že je daný život jednotlivce kvalitní (dobrý)? Co znamená dobrý život? Jaké,,kvality obsahuje pojem kvalita života? V odborné literatuře se setkáváme se základním rozlišením dvou kvalit objektivní 4 a subjektivní 5 kvality života (Cummins, 2003; Hnilicová, 2005; Veenhoven, 2000). Pokud například říkáme, že je kvalita života obyvatel krajiny nízká, pak tím podle Džuky (2004, s. 46) myslíme, že chybí objektivní podmínky pro dobrý život (dostatek potravin, možnosti bydlení nebo zdravotnická péče). Označit život společnosti za špatný je podle něj neobvyklé a toto vyjádření odpovídá spíše předvědecké každodenní úrovni. Na této úrovni se používá vyjádření, že není kvalita života jednotlivce dobrá, přičemž můžeme mít na mysli to, co jedinec prožívá, jak se subjektivně,,cítí. Pokud říkáme, že někdo žije špatně, můžeme mít na mysli, že se cítí osamělý, nemocný, fyzicky slabý atd. (Džuka, 2004, s. 46). Uvedené vyjádření může vyjadřovat také morální konotace. Švehlíková et al. (2008, s. 195) konstatuje, že pokud uvažujeme o jakosti/kvalitě bytí nebo o jednotlivých projevech živé bytosti jedince (individuální kvalitě života), uvažujeme o jejich odlišnostech, resp. charakteristických znacích, kterými se liší od jiných jevů. Kováč (2004, s. 168) ve své volné interpretaci latinského qualis (jaký) 6 uvádí možnost chápat kvalitu života jako to, čím se vyznačuje život daného jednotlivce v porovnání se životem jiných. Na základě této jednoduché interpretace můžeme kvalitu života člověka hodnotit jako subjektivní, individuální a komplexní (týkající se všech oblastí jeho života). Její měření je vlastně porovnávání jednotlivých,,životů různých lidí s důrazem na to, co je pro každého důležité (čím se jeho život vyznačuje). Z toho vyplývá, že se kvalita života nedá definovat jako něco všeobecně závazné, je to pojem formální, hypotetický 22

23 Kvalita života úskalí jejího definování v ošetřovatelství 1 konstrukt, latentní (skrytá) proměnná, kterou je možné naplnit pouze individuálním obsahem (Džuka, 2004). 1.2 Proč je těžké definovat kvalitu života? Koncept kvality života zahrnuje širokou škálu různorodých oblastí zkušenosti člověka od fyzických funkcí až po oblasti spojené s dosahováním životních cílů a prožíváním životního štěstí. Při vymezení toho, co kvalita života vyjadřuje, se nejčastěji setkáváme s předponou multi. Kvalita života je označována jako multidimenzionální (Džuka, 2004; Ondrejka, 2006; Speight et al., 2007; Vallerand, Payne 2003; Haase, Braden, 2003; Bradley, 2006; The WHOQOL-Group, 1993), multifaktoriálně podmíněná a mluvíme o ní jako o fenoménu multiúrovňovém (Kováč, 2003), multidisciplinárním (Murgaš, 2007; Švehlíková et al. 2008), tedy o fenoménu s vysokou mírou komplexnosti. Sociální, kulturní, politické, ekonomické, medicínské, interpersonální, psychologické, filozofické a historické aspekty lidského života byly různou měrou a v různém historickém a sociokulturním kontextu začleněny do velkého množství definic a přístupů k tomuto pojmu. Problematika kvality života je zkoumaná (hlavně za posledních 30 let) v několika vědních oborech (v medicíně, ošetřovatelství, filozofii, sociologii, psychologii, pedagogice, andragogice, ekonomii a v dalších). Jejich úhel pohledu, a tedy i teoretické vymezení toho, co tato specifická lidská zkušenost znamená sama o sobě a s jakými metodami ji lze uchopit a měřit, je v některých případech až zásadně rozdílný. Koncept kvality života tak nemá doposud všeobecně akceptovanou definici, metodologii a stává se předmětem mnohých interpretací, interdisciplinárních rozprav bez jednoznačného výsledného, všeobecně přijatého konsenzu (shody) v jeho konceptualizaci. Veenhoven (2000, s. 2) vyjadřuje výstižně:...,,ve filozofických disciplínách dosud nedošlo ke shodě v jednotné finální definici kvality života a v praktické oblasti empirických studií dochází k míchání hrušek s jablky. Navzdory tomu získal koncept kvality života v jednotlivých vědních disciplínách své nezastupitelné místo, které je různými přístupy napadáno a vyzdvihováno zároveň. Na jedné straně lze zaznamenat expanzivní nárůst studií (domácích 7 i zahraničních), 23

24 1 Hodnocení kvality života vědeckých publikací věnujících se této problematice 8 a s ním spojený vývoj širokého spektra nástrojů měření kvality života 9. Na druhou stranu tak zákonitě přibývají komplexnější (v mnoha případech komplikovanější a nejasnější) vymezení, koncepce a modely, které se týkají tohoto fenoménu. To vede k nabalování a používání dalších, příbuzných termínů 10, které je, jak poznamenává Švehlíková et al. (2008, s. 195), těžké až nemožné uvést do souladu. Joyce et al. (2003, s. 275) konkretizuje uvedenou skutečnost na příkladě pojmů, které sumarizoval na základě různých konstruktivních definic individuální kvality života. Kvalitou života tak může být mentální stav, osobnostní rys, vnímání, reakce v dané situaci, kognitivní hodnocení vlastního života, emoční stav, racionální posouzení apod. Veenhoven (2000, s. 2) dodává, že rétorické holistické (všeobsažné) definování kvality života selhává při jeho použití v praxi. Široce vymezený význam pojmu je podle něj neaplikovatelný v oblasti měření kvality života nebo v kontextu rozhodování v praxi (výběr vhodné terapeutické možnosti atd.). 11 Autor také uvádí rozporuplné definice kvality života, například definování kvality života jako podmínek potřebných pro prožívání štěstí, jako pocitu spokojenosti nebo jako potenciálu pro adaptaci. Koncept kvality života můžeme tak přirovnat k průsečíku, k bodu, ve kterém se prolínají různé roviny a přístupy jeho vymezení. 1.3 Proč je důležitá konceptualizace kvality života v ošetřovatelství? V konceptualizaci a měření kvality života se zaznamenávají dva hlavní přístupy (Rapley, 2003, s. 49): 1. kvalita života jako konstrukt na úrovni celé populace, 2. kvalita života jako individuální konstrukt. První přístup se prezentuje úsilím vytvořit generické definice kvality života, aplikovatelné na lidskou populaci jako na celek. V rámci tohoto přístupu jsou porovnávány objektivní ukazatele kvality života mezi jednotlivými společenstvy, např. prostřednictvím známého Indexu lidského rozvoje (Human Development Index). Druhý přístup představují specifické konstrukty individuální kvality života např. kvalita života související se zdravím (Health 24

25 Kvalita života úskalí jejího definování v ošetřovatelství 1 Related Quality of Life, používaná ve standardní zkratce HRQoL) nebo subjektivní pocit pohody. V ošetřovatelství vychází hodnocení kvality života z druhého, úžeji chápaného přístupu ke kvalitě života. Zaměřuje se na člověka ve specifické životní situaci ve vztahu ke zdravotnímu stavu. Podobně jako ve všech ostatních vědeckých disciplínách, které se zabývají individuální kvalitou života, také v rámci ošetřovatelství je konstatovaná rozdílnost přístupů k tomuto konceptu 12 (Mast, 1995, s. 957). Haaseová, Bradenová (2003, s. 67) v této souvislosti zastávají názor, že v ošetřovatelství můžeme mluvit spíše o příkladech jako definujících znacích, které více ilustrují, než definují kvalitu života. Autorky dokonce přirovnávají zmatek kolem termínu kvalita života k Babylonské věži. Podle nich tento stav neposkytuje prostor pro smysluplnou diferenciaci mezi pojmy, které s konceptem kvality života souvisejí, a indikátory, které vymezují kvalitu života jako takovou. Další výzkum v oblasti kvality života by se podle nich měl zaměřovat na vytvoření konceptuálních modelů 13 kvality života. Ty by jasně vysvětlovaly vztahy mezi jeho jednotlivými doménami a faktory, které je ovlivňují, resp. mezi pojmy souvisejícími s kvalitou života a indikátory kvality života. Rejeski, Mihalko (2001, s. 24) rozlišují: 1. kvalitu života jako psychologický konstrukt, 2. kvalitu života jako souhrnný pojem, který zastřešuje více ukazatelů souvisejících se zdravotním stavem (tzv. patient reported outcomes, mezi které patří pojmy např. zdraví, funkční stav, sebepéče, spokojenost s léčbou, denní aktivity). Výše uvedení autoři tak poukazují na to, že se setkáváme v klinické praxi, v oblasti výzkumu s neadekvátním, univerzálním používáním pojmu kvalita života 14 a s využíváním různých nástrojů jejího měření, ve kterých není kvalita života jasně definovaná nebo je chápána pouze v závislosti na zdraví. Vallerandová, Payneová (2003, s. 61) uvádějí, že pro další vývoj kvality života v ošetřovatelství je potřebné vytvoření reálné, všeobecně akceptovatelné definice kvality života, která vychází ze subjektivní perspektivy pacienta, z vnímání jeho vlastního života. Ferransová (1990, s. 5) identifikovala na základě přehledu definic kvality života v literatuře pět kategorií konceptualizace kvality života. Kvalita života je podle ní v ošetřovatelství vymezena v uvedených významech jako: 25

26 1 Hodnocení kvality života 1. schopnost vést normální život, 2. štěstí, spokojenost, 3. dosahování osobních cílů, 4. schopnost vést sociálně,,aktivní život, 5. jako úroveň potenciální tělesné a mentální kapacity. Haasová (1999, s. 740) vychází z multidisciplinární konceptuální analýzy kvality života a zdůrazňuje, že v ošetřovatelství je třeba zaměřit pozornost na jasné vymezení rozdílů mezi pojmy kvalita života, funkční stav, pohoda a spokojenost. Konceptualizace a diferenciace pojmů, které s kvalitou života souvisejí, a indikátory, které kvalitu života vymezují samu o sobě, není v našem sociokulturním kontextu v ošetřovatelství dostatečně rozpracovaná. A to i navzdory tomu, že je kvalita života všeobecně prohlašovaná jako výsledek ošetřovatelské péče 15, resp. ukazatel její efektivity, což předpokládá konkrétnost (uchopitelnost) a objektivní měřitelnost jejího dosažení. Abychom mohli kvalitu života pacientů zlepšit, musíme ji nejdříve přesně definovat a následně měřit 16. Přesněji řečeno: diagnostika kvality života je základním předpokladem úspěšnosti ošetřovatelských intervencí zaměřených na její zlepšení. Právě tato pozice hodnotícího kritéria pro výběr konkrétních intervencí je důvodem, proč je důležité přesně vymezit jejího význam v kontextu ošetřovatelství. Ten nabývá na intenzitě v současnosti tak zmiňované praxe založené na důkazech (evidence based practice). Koncept kvality života v ní nachází široké uplatnění. Kingová (2003, s. 32) shrnuje účel jejího uplatnění do tří kategorií: 1. diferenciace (rozdíl) 17, 2. predikce (odhad budoucích hodnot) 18, 3. hodnocení změny v časovém kontinuu. Nejčastěji je využívaná jako hodnotící kritérium v rámci klinických studií zaměřených na léčbu s kurativním (léčebným) nebo paliativním (tlumícím obtíže) efektem, resp. na zmírnění příznaků onemocnění. Nejednoznačnost ve vymezení kvality života podle Ferransové (2005, s. 14) může být příčinou jejího rozvoje v oblasti výzkumu a následné aplikace v klinické praxi. V dalších kapitolách jsou proto rozpracované následující problémové otázky: 1. Jaké jsou přístupy ke konceptualizaci kvality života v rámci ošetřovatelství? 26

27 Kvalita života úskalí jejího definování v ošetřovatelství 1 2. Jak by bylo možné jednotlivé přístupy ke kvalitě života v rámci ošetřovatelství sloučit, zpřesnit a aplikovat v oblasti jejího měření ve výzkumu a klinické praxi? 27

28 2 Hodnocení kvality života 2 Rozdílnost přístupů ke kvalitě života Jedním ze způsobů jak objasnit chápání pojmu kvality života v ošetřovatelství je analyzovat vývoj jeho využití v kontextu oboru s ohledem na metodologické přístupy k tomuto pojmu. 2.1 Od populační k individuální kvalitě života Vývoj kvality života můžeme mapovat z hlediska tří základních kontextů vývoj v kontextu sociálně-ekonomických věd, ve zdravotnickém a psychologickém kontextu. Výzkum kvality života byl iniciován koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let 20. století sociálními vědami. Kvalita života byla hodnocena především ve vztahu ke stavu společnosti (quality of life as a population level construct). Předmětem výzkumu byly ekonomické a sociální indikátory kvality života (indikátory blahobytu) příjem a materiální zajištění, politická svoboda a nezávislost, sociální spravedlnost, právní jistoty a zdravotní péče (Džuka, 2004, s. 44). Kvalita života vyjadřovala míru shody objektivních životních podmínek a jejich subjektivního hodnocení velkými skupinami lidí. Haasová (1999, s. 727) uvádí, že studie realizované koncem sedmdesátých let poukazovaly na fakt, že objektivní životní podmínky pouze malou měrou přispívají k subjektivně uváděné kvalitě života a/nebo subjektivní pohodě. Cummins (2000, s. 58) ve svém přehledu uvádí více studií z té doby, které potvrzují, že míra subjektivně vnímané kvality života u sledovaných jedinců nekorespondovala s podmínkami jejich prostředí. Za klíčové označil práce autorů Andrewse a Whitneye (1976) a Campbella et al. (1976). Individuální kvalita života (quality of life as an individual level construct) se díky vyznamnému podílu psychologických věd začíná zkoumat více ve vztahu k osobnostním nebo vnitřním faktorům než k vnějším objektivním podmínkám (obr. 2.1). Diener et al. (1999) to označuje jako posun od rozeznávání vnějších faktorů (potřeb), které musejí být naplněné k identifikaci vnitřních faktorů, přispívajících ke kvalitě života ve všech jejích oblastech. Jako posun od tzv. bottom-up přístupů k přístupům označovaným jako top-down

29 Rozdílnost přístupů ke kvalitě života 2 životní podmínky, zdravotní stav (kvalita života) subjektivní reflexe vnějších podmínek a) Kvalita života ve významu objektivních podmínek životní podmínky, zdravotní stav subjektivní reflexe vnějších podmínek (kvalita života) b) Kvalita života ve významu subjektivní reflexe objektivních podmínek životní podmínky, zdravotní stav kvalita života subjektivní reflexe vnějších podmínek c) Kvalita života ve významu jednoty životních podmínek a jejich subjektivní reflexe Obr. 2.1 Vývoj konceptualizací kvality života (modifikováno dle Felce ho, Perryho, 1995, s. 55) 2.2 Od rozlišení konstruktů individuální kvality života k jejich kombinaci Hnilicová (2005, s. 656) v souvislosti s vývojem kvality života uvádí tři konceptualizační a metodologické přístupy k individuální kvalitě života: psychologický, sociologický, medicínský (zdravotnický). 29

30 2 Hodnocení kvality života V sociologickém pojetí (zahrnujícím sociálně-ekonomické aspekty) kvality života jsou zdůrazňované atributy sociální úspěšnosti (status, materiální podmínky apod.) a subjektivní pocit jednotlivce ve vztahu k nim. Kvalita života je úzce chápaná ve vztahu k pojmu životní úroveň. V sociologických studiích je tak kvalita života hodnocena ve vztahu k sociálním, resp. sociálně-zdravotním programům. V psychologickém přístupu dominují pojmy jako pohoda, štěstí, spokojenost, flow fenomén, sebeaktualizace, smysl života a mnohé další. V medicínském přístupu zase zdraví a funkční stav. Čorňaničová (2005, s. 27) k uvedeným okruhům dodává sjednocující (teoretické a prakticistické praxi upřednostňující) konceptualizace kvality života, které se pokoušejí začlenit a integrovat všechny indikátory kvality života ze sociologických, psychologických a medicínských okruhů do určitého teoretického modelu, který by zobrazil vzájemné vztahy a propojení. Podle Cumminse et al. (2006, s. 168) se v sedmdesátých letech v rámci ekonomických, medicínských a sociálních 20 věd vytvořily tři rozdílné alternativní konceptualizace individuální kvality života, což vedlo k vytvoření tří odlišných forem jejího měření: Kvalita upravených let života (Quality-Adjusted Life Years, dále QALY) 21 představuje produkt vytvořený ekonomickými disciplínami společně v součinnosti s medicínskými. Subjektivní pohoda (Subjective Well-Being používaná ve standardně zavedené zkratce SWB) jako produkt věd sociálních. Kvalita života související se zdravím (Health Related Quality of Life, používaná ve standardní zkratce HRLoQ) jako produkt medicínských věd. Cummins et al. (2006, s. 173) dále dodává, že kvalita života je v oblasti zdravotní péče vykonávaná prostřednictvím konstruktu 22 HRQoL a v sociálních vědách 23 konstruktem SWB. 30

31 Kvalita života a subjektivní pohoda v psychologii 3 3 Kvalita života a subjektivní pohoda v psychologii Definování a měření kvality života v ošetřovatelství bylo ovlivněno přístupy psychologickými (prezentovanými konstruktem SWB) a aplikačními medicínskými (koncepce HRQoL). SWB 24 je originální psychologický pojem aplikovaný v rámci psychologických výzkumů kvality života. Podle Šolcové, Kebzy (2004, s. 21) se SWB používá v psychologii na hodnocení kvality života jako celku. V rámci přístupů k SWB se stejně jako v rámci přístupů ke kvalitě života setkáváme s nejednoznačností, rozdílností až protichůdností 25. Denotativně je vyjadřovaný většinou opisně, ve vztahu k dalším příbuzným pojmům. V anglosaské literatuře nejčastěji k pojmům spokojenost, štěstí, proudění, blaho apod. 26. V souvislosti s kvalitou života také k pojmům pohoda (well-being) a psychologická pohoda (psychological well-being). 3.1 Pohoda versus subjektivní pohoda Pohoda se do centra pozornosti dostává v souvislosti s rozvojem pozitivní psychologie 27 (Seligman, Csikszentmihalyi, 2000) a s jejím zaměřením na pozitivní aspekty (osobnostní rysy, prožívání a zkušenosti) lidské existence. Jde o komplexní pojem, integrující tělesnou, psycho-spirituální a sociální dimenzi života. V anglosaské terminologii se ale podle Haasové (1999) používá neprávně v (užším) významu emocionální pohody, resp. jako synonymum duševního zdraví 28. Na podobný problém ve slovenské i české terminologii upozorňují Šolcová, Kebza (2004, s. 21). Pojem pohoda se u nás podle nich používá často ve smyslu duševní pohody 29, přičemž na označení pohody tělesné se používají pojmy např. wellness, fitness. Pro pojem pohoda navrhují používat v našich podmínkách raději jeho ekvivalent osobní pohodu, ve které je obsažená její psycho-spirituální, tělesná a sociální dimenze. SWB je ve vztahu k pohodě vymezená rozdílně. Podle Gallowayové et al. (2005, s. 32) mnozí autoři používají pojmy pohoda a SWB 31

32 3 Hodnocení kvality života alternativně, bez jejich zřetelného (explicitního) rozlišení. Například Diener (2006, s. 400) chápe pohodu a SWB jako dva rovnocené pojmy. Uvádí, že pohoda (well-being) je pojem preferovaný více, aby se zamezilo dojmu, který může vyvolat přídavné jméno subjektivní (tedy, že je něco na pohodě nevědomé a arbitrární). Jiní autoři chápou well-being komplexněji a zdůrazňují, že SWB představuje jen jeho subjektivní dimenzi, resp. v rámci pohody vymezují SWB a objektivní pohodu (Hnilicová, 2005; International Wellbeing Group, 2006). V této publikaci se při vymezení SWB autorka ztotožňuje s uvedenými autory a SWB považuje za subjektivní dimenzi komplexněji vymezené pohody. K nejednoznačnosti vztahu SWB a celkové pohody přispívá ještě dal ší pojem používaný v psychologii koncept psychologické/eudaimonické (pokládající blaženost za hlavní smysl života) pohody (dále PWB) Subjektivní pohoda versus psychologická pohoda V současnosti je výzkum pohody v psychologii zaměřený na dva hlavní přístupy na štěstí, životní spokojenost a zažívání pozitivních emocí) a na vývoj lidského potenciálu. (Ryan, Deci, 2001). V rámci pohody (well-being) se tak v psychologii rozlišují dva rozdílné významové koncepty a s nimi související přístupy (Şimşek, 2008, s. 506) SWB a PWB. První přístup prezentovaný pozitivním SWB vychází z hedonistických (sledujících blaho) aspektů života, jakými jsou například pozitivní nálada, štěstí, radost a životní spokojenost. Tento přístup byl aplikován v padesátých až šedesátých letech 20. století a získal velkou pozornost v oblasti výzkumu kvality života. Později se pro svou hedonistickou perspektivu stal terčem kritiky ze strany humanistických psychologů. Především byl propagován názor, že osobní pohoda znamená něco víc než příjemné zážitky z vlastního společenského postavení, úspěchu, splněných přání a také špetku vrozeného optimizmu (Blatný, 2008, s. 301). Koncept PWB tak vznikl jako reakce na kritizovanou hedonistickou perspektivu SWB. PWB, označovaná také jako eudaimonická pohoda 30 (eudemonic well-being), se používá ve významu Aristotelovy starořecké eudaimonion (blaženosti 31 ) s důrazem na význam se- 32

33 Kvalita života a subjektivní pohoda v psychologii 3 beaktualizace, smyslu života a osobního růstu. Podle představitelů tohoto přístupu (Ryffová, Ryan, Keyes, Deci 32 ) se PWB pojí s uskutečňováním vlastního potenciálu, naplňováním nejen osobních, ale také všeobecně lidských potřeb. PWB si však na rozdíl od SWB získal v klinických směrech a výzkumech v oblasti kvality života jen malou pozornost (Blatný, 2008, s. 301). Zjednodušeně se dá říci, že SWB představuje zážitkový, aktuální a PWB hodnotový, osobnostní aspekt pohody 33. V rámci obou přístupů byly potvrzeny signifikantní vztahy pohody s osobnostními proměnnými (především charakteristikami jako je neuroticizmus, extroverze, svědomitost apod.). Osobnost je proto v rámci obou konstruktů považovaná za jejich nejlepší prediktor (Blatný, 2008, s. 301). Výzkumné tradice PWB a SWB poskytují ucelený pohled na fenomén pohody (Sirgy et al., 2006, citováno podle: Blatný, 2008, s. 301). Podle Sirgyho (2002) jsou oba pojmy základem prosociálního chování a prerekvizitou civilizované společnosti. Autor hovoří o kvalitě života a SWB/PWB jako o terminálních hodnotách (Rokeach, ), protože jsou konečným cílem lidského snažení. SWB konstruuje v souladu s PWB na základě Maslowovy hierarchie potřeb. Vysoká míra uspokojení potřeb znamená větší posun k vyšším stadiím kognitivního morálního vývoje. Prožívání pohody a štěstí tak může více predisponovat k tomu, aby se člověk choval altruisticky a přispíval k rozvoji společnosti. Podobný názor předkládá také Veenhoven (1991). Hinghofer-Szalkayová (2001, s. 1) v ošetřovatelství zdůrazňuje, že koncept pohody v kontextu podpory zdraví by měl spíše vycházet z existencionální perspektivy PWB než z hedonistické perspektivy SWB. V této publikaci autorka vychází vzhledem k dlouhodobé výzkumné tradici v oblasti kvality života z přístupů SWB. SWB je v rámci nich konstituovaná prostřednictvím kognitivní a emocionální složky. 3.2 Emocionální versus kognitivní část subjektivní pohody SWB se v psychologii nejčastěji vymezuje prostřednictvím dvou částí (komponentů) kognitivního a afektivního/emocionálního 35. V rámci definování a měření SWB se proto můžeme setkat se třemi směry: 33

34 3 Hodnocení kvality života 1. zaměřením na afektívní složku SWB (například Brandburn, citováno podle: Davern et al., 2007; Kahneman, ); 2. zdůrazňováním kognitivního komponentu SWB (Cantril, 1969, citováno podle: Şimşek, 2009, Sirgy, 2002, s. 19, Davern et al., 2007, s ); 3. chápáním afektivní/emocionální a kognitivní složky jako dvou rozdílných, ale souvisejících konstruktů tvořících SWB 39 (Campbell et al., 1976; Diener, 1984; Okun, Stock, ); Becker, ; Džuka, Dalbertová, ; Brandstätter, ). Kognitivní komponent (část) zahrnuje životní spokojenost, tedy vědomé, globální hodnocení vlastního života jako celku, dále subjektivně významné oblasti života, kterými jsou obvykle rodina, přátelé, práce, sociální prostředí a ekonomický status a sebehodnocení. Podle Dienera et al. (1985, s. 71, citováno podle: Sirgy, 2002, s. 7) představuje životní spokojenost kognitivní hodnotící proces, v rámci kterého jednotlivec porovnává své podmínky s tím, co považoval za přiměřený standard. Životní spokojenost je možné považovat podle Sirgyho (2002, s. 7) za kognitivní konceptualizaci štěstí (emocionální složky SWB), která může obsahovat hodnocení, do jaké míry jsou naplněné cíle, potřeby a přání jednotlivce (Campbell et al., 1976). Šolcová a Kebza (2004, s. 21) uvádějí, že navzdory pluralitě názorů a přístupů ke konstruktu SWB v psychologii se odborníci shodují v tom, že by měla být subjektivní pohoda vymezená prostřednictvím kognitivního a emocionálního komponentu 44. Vzhledem k tomu, že SWB je vyjádřená v různých emočních zážitcích a kognitivních obsazích, není jednoznačně považovaná za jednoduchý konstrukt, ale spíše (podobně jako kvalita života) za širokou kategorii různých psychologických proměnných (Blatný, 2008, s. 300). Všechny operacionalizace pojmu SWB, které byly v minulosti použity (viz výše uvedený text), jsou dnes považované za komponenty SWB. Předmětem psychologického výzkumu SWB jsou proto následující oblasti vztah emocionální a kognitivní složky, vztah pozitivních a negativních emocí, časový aspekt SWB (dlouhodobé vs. krátkodobé trvání, resp. SWB jako stav, rys a proces), stejně jako determinanty, prediktory, faktory ovlivňující SWB (demografické faktory, socioekonomický stav, hodnoty a především osobnost). Vztah emocionální (afektivní) a kognitivní složky byl potvrzený v několika studiích (Davern et al., 2007; Diener et al., 1984; Cummins et al. 2007; a v mnohých dalších). Například Davern et al. (2007, s. 429) 34

35 Kvalita života a subjektivní pohoda v psychologii 3 zkoumali SWB 45 jako afektivně-kognitivní konstrukt ve dvou samostatných studiích. V první se zaměřili na testování cirkumplexového (kruhového) modelu afektivních reakcí (Russel, ) ve vztahu k SWB, přičemž potvrdili, že SWB je silně afektivní konstrukt. Ve druhé studii se zaměřili na relativní sílu afektivní složky (tzv. core afektu, nosného afektu 47 ke kognitivní složce (prezentované sedmi diskrepancemi Michalosovy teorie diskrepance 48 Michalos, 1985, s. 347) a pěti osobnostními faktory (extraverze, otevřenost zkušenostem, neuroticizmus, vlídnost a svědomitost 49 ). Zároveň určovali relativní podíl afektivní a kognitivní složky v SWB. V této části studie potvrdili, že vztah mezi SWB a hlavním afektem a diskrepancemi vyjádřenými spokojeností je silnější než vztah mezi SWB a osobností. Jak tedy lze definovat SWB? Šolcová, Kebza (2004, s. 21) vycházející z Dienerovy teorie SWB (Diener et. al., 1984) podávají její souhrnnou definici. SWB podle nich představuje dlouhodobý nebo přetrvávající emoční stav (trvající řádově spíše týdny než dny nebo okamžiky), ve kterém je reflektovaná celková spokojenost jednotlivce s jeho životem. Z psychologického hlediska spadá SWB podle nich na hranici mezi afekty, nálady a osobnostní rysy a obsahuje i důležitou postojovou součást. Podobně vymezuje SWB i Sirgy (2002, s. 15). Podle něho SWB není přechodný behaviorální fenomén, ale přetrvávající fenomén ovlivněný dynamikou vztahu kognitivního a afektivního komponentu v daném čase. Na druhé straně však neznamená takový trvalý fenomén, jako jsou osobnostní charakteristiky nebo dispozice (tab. 3.1). Tab. 3.1 Tři aspekty SWB rozlišování mezi afektivní a kognitivní složkou; pozitivním a negativním afektem a krátkodobě a dlouhodobě trvajícím hlediskem (zpracováno dle Sirgyho, 2002, s. 13) Pozitivní Negativní Afektivní nahromaděné příjemné emoce (krátkodobé) a prožívání pocitu štěstí (dlouhododobé) nahromaděné nepříjemné emoce (krátkodobé) a depresivní prožívání (dlouhododobé) Kognitivní pozitivní hodnocení životních událostí (krátkodobé) a životních oblastí (dlouhododobé) negativní hodnocení životních událostí (krátkodobé) a životních oblastí (dlouhododobé) 35

36 3 Hodnocení kvality života Stabilita a dynamika subjektivní pohody SWB představuje stabilní a zároveň dynamický konstrukt. Při vysvětlování jeho stability jsou v literatuře nejčastěji citované dva modely: model dynamické rovnováhy či ekvilibria, homeostatický model (Cummins et al., 2002). Například Becker (1991, citováno podle: Šolcová, Kebza, 2004, s. 24) ve své teorii považuje SWB za konstrukt, definovatelný z aspektu tří vzájemně propojených a ovlivnitelných dimenzí: stavu (state), rysu (trait), procesu. Podstatou stavu jako součásti SWB je nálada (mood) ve smyslu hodnotícího ladění aktuální zkušenosti individua. V dimenzi rysu jako složky SWB je zachycena průměrná úroveň v čase, tzn. nejfrekventovanější charakteristika nálad, které jednotlivec prožívá. Procesuálním aspektem SWB je pak variabilita stavu nálad v průběhu času. Uvedená koncepce vychází z poznatků o lidské tendenci sjednocovat úroveň svých nálad do stabilně převažujícího osobnostního rysu, přičemž tato tendence je vysvětlovaná prostřednictvím modelu dynamické rovnováhy či ekvilibria. Podle tohoto modelu dochází k udržení úrovně pozitivních a negativních emocí v důsledku determiace vlastní osobnosti 50. Pozitivní a nepříznivé události způsobují časově omezenou odchylku od tohoto osobnostního základu, ale v průběhu času dochází postupně k návratu k původním charakteristikám (Šolcová, Kebza, 2004, s. 24). Stabilitu SWB zkoumal Cummins (2000) ve svém homeostatickém modelu. SWB je podle něj regulovaná homeostaticky (Cummins et al., 2002) podobně jako krevní tlak nebo tělesná teplota (Cummins, 2006, s. 176). SWB (obr. 3.1) je podle jeho teorie výsledek kombinace tří komponent: osobnosti (s důrazem na afektivní složku introverze/extroverze, emoční labilita/stabilita), kognice (zahrnující kontrolu, sebeúctu a optimizmus), interakce s prostředím. Prostřednictvím homeostatického mechanizmu má organizmus kapacitu potlačovat nepříznivé vlivy prostředí využitím vnitřních 36

37 Kvalita života a subjektivní pohoda v psychologii 3 (například nespokojenost se zdravím může být kompenzovaná vyšší spokojeností v jiné oblasti života) a vnějších (sociální opora, finanční zdroje) kompenzačních mechanizmů (buffers). SWB je aktivně kontrolovaná a udržovaná prostřednictvím psychických mechanizmů, výsledkem kterých je, že průměrná hladina SWB se stává v delším časovém horizontu 51 stabilní, na úrovni 75 % maxima použité stupnice ( ) (International Wellbeing Group, 2006, s. 5). Rozpětí normy a odchylky od této normy indikují homeostatickou poruchu. Déletrvající odchylka od normy/homeostatická porucha se vyskytne tehdy, došlo-li vlivem negativních faktorů (například onemocnění) k překročení kapacity homeostatického systému. 1. determinanty osobnostní charakteristiky 2. determinanty vnitřní nárazníky (kognitivní aspekty) extroverze neuroticizmus kontrola sebeúcta optimizmus subjektivní kvalita života pozitivní + negativní zkušenost (experiental input) 3. determinanty prostředí Obr. 3.1 Homeostatický model subjektivní kvality života (zpracováno dle Mellora et al., 2003, s. 2) Dynamiku SWB a vztahy mezi jejími jednotlivými doménami vysvětluje Sirgy (2002) prostřednictvím spillover modelů. Autor, podobně jako Cummins, ztotožňuje subjektivní kvalitu života s SWB. Předpokládá, že lidé mají tendenci optimalizovat, nikoliv maximalizovat úroveň SWB. Optimalizace SWB se navzdory nepříznivým vnějším okolnostem snaží dosáhnout více strategiemi: 37