TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

Transkript

1 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1. Filozofie a její význam pro poznávání skutečnosti. Filosofická východiska ošetřovatelství. Holistické pojetí člověka a jeho význam pro obor ošetřovatelství. Sociologie a sociologické myšlení v historickém a současném pojetí využití těchto poznatků při poskytování ošetřovatelské péče. Etika odpovědnosti sestry. 2. Předmět psychologie, přístupy k jeho vymezování. Systém psychologických věd, psychologické metody aplikace do ošetřovatelství. Komunitní ošetřovatelství definice, význam, organizace komunitní péče v ČR. Návaznost zdravotní a sociální péče u potřebných klientů. 3. Filosofie pojetí zdraví a nemoci. Odkaz filosofie minulosti pro současné pojímání metaparadigmatu ošetřovatelství. Funkce a význam obecné psychologie pro ostatní psychologické disciplíny, její role v práci všeobecné sestry. Vědecké poznávání a interpretace sociální reality - využití těchto poznatků v aplikovaném (ošetřovatelském) výzkumu. Etika a biomedicínský výzkum. 4. Kultura a její význam v teorii a praxi péče o nemocné. Kulturní a spirituální potřeby klientů a jejich saturace. Determinace psychiky. Psychické funkce a procesy v normě i patologii využití těchto poznatků při poskytování ošetřovatelské péče. Vymezení základních sociologických pojmů sociální integrace, sociální řád a sociální jednání.

2 5. Multikulturní ošetřovatelství: definice, význam, ošetřovatelské modely s akcentem na kulturní potřeby klienta, složky kulturního hodnocení v ošetřovatelství, kulturní šok, jeho zvládání v ošetřovatelském procesu. Osobnost, její struktura a dynamika. Typologické a rysové koncepce osobnosti aplikace do ošetřovatelství. Sociologické pojetí tradiční a moderní kultury. 6. Filosofie umírání a smrti. Charta práv umírajících. Důstojnost člověka: typy důstojnosti, fenomény důstojnosti: úcta, autonomie, participace, uznání aj. Etické problémy thanatologie. Temperament, charakter a sebesystém. Obranné systémy osobnosti využití těchto poznatků při poskytování ošetřovatelské péče. Vývoj sociologických přístupů ke zdraví, nemoci a ošetřovatelství ve světě a u nás. 7. Zdraví a nemoc v sociologickém kontextu. Sociální důsledky nemoci. Zdravotnické etické kodexy. Poznávání osobnosti, možnosti sebepoznání a jeho funkce. Patologie osobnosti využití těchto poznatků při poskytování ošetřovatelské péče. Filozofická a metodologická východiska společenskovědního výzkumu. 8. Role sestry, role lékaře a role pacienta z pohledu sociologie využití těchto poznatků v různých sociálních situacích. Práva nemocných a jejich dodržování. Vývojová psychologie - předmět studia, zákonitosti vývoje lidského jedince aplikace do ošetřovatelství. Etické problémy stanovení začátku života, antikoncepce a interrupcí. Výzkumný proces a jeho fáze. Postupy, procedury a techniky výzkumu v ošetřovatelství. Zpracování dat v kvalitativním výzkumu. Triangulace. 9. Sociální důsledky chronické nemoci a jejich vliv na kvalitu života klienta. Vývoj jedince od početí do kojeneckého období. Uspokojování psychosociálních potřeb novorozence a kojence. Význam denního režimů a rituálů u této věkové skupiny aplikace do ošetřovatelství. Charta práv hospitalizovaných dětí. Specifika výzkumu v ošetřovatelství. Etika ošetřovatelského výzkumu. 10. Přístup k duševně nemocným v minulosti a současnosti očima sociologie. Etika práce v psychiatrii. Vývoj jedince od batolete do předškolního věku. Uspokojování psychosociálních potřeb u těchto věkových skupin aplikace do ošetřovatelství. Vztah pedagogiky a ošetřovatelství. Specifika výchovy a vzdělávání v medicínské a ošetřovatelské praxi a ve zdravotní výchově obyvatel.

3 11. Vývoj jedince v období mladšího a staršího školního věku a v období dospívání. Uspokojování psychosociálních potřeb v období dospívání aplikace do ošetřovatelství. Etika péče o děti a mladistvé. Cíle výchovy a vzdělávání v různých oblastech ošetřovatelské praxe. Edukace a prevence. 12. Uspokojování psychosociálních potřeb u dětí mladšího a staršího školního věku. Metodika výchovných aktivit pro děti mladšího a staršího školního věku. Příklady praktických výchovných aktivit využitelných ve zdravotnickém zařízení. Sestra jako manager. Adaptační proces sestry na pracovišti. 13. Vývoj jedince v období dospělosti a v seniorském věku aplikace do ošetřovatelství. Etika péče o seniory. Umírání a smrt z psychologického a sociologického hlediska. Hospicová péče. Poradenství pro pozůstalé. Etika péče o umírající a pozůstalé. Pedagogické zásady výchovného působení sestry na různé skupiny klientů (děti, mládež, dospělé, seniory). 14. Stres, osobnostní předpoklady působící ve stresu, zvládání stresu ze strany klienta, ze strany sestry. Metodika výchovných aktivit pro děti předškolního věku. Příklady praktických výchovných aktivit využitelných ve zdravotnickém zařízení. Ošetřovatelství jako věda. Metody vědecké práce v ošetřovatelství. 15. Syndrom vyhoření. Navázání kontaktu s klientem v rámci edukačního procesu. Pedagogické aspekty verbální a neverbální komunikace sestry s klientem. Hlavní zásady a metodika práce s dětmi ve zdravotnickém zařízení. Kompetence všeobecné sestry a herního terapeuta při práci s dětmi ve zdravotnickém zařízení. 16. Psychické zvláštnosti jedinců s handicapem aplikace do ošetřovatelství. Etika přístupu k lidem s handicapem a k jejich blízkým. Motivace klientů a sociální opora klientům ze strany sestry, jako součást edukačního procesu. Hra v teorii a praxi. Hra a její terapeutické možnosti. Využití herních aktivit ve zdravotnickém zařízení. 17. Psychosomatický pohled na nemoc využití těchto poznatků při poskytování ošetřovatelské péče. Etické problémy alternativní medicíny. Edukace klientů a její význam. Příprava sestry k edukaci klienta. Zásady edukace

4 u klientů všech věkových kategorií. Specifické skupiny edukantů v edukaci. Edukační standardy. Volba a praktické použití výchovných a vzdělávacích metod v komunikaci s nemocnými. 18. Chování a prožívání jedince v nemoci, reakce na nemoc. Etika práce s obtížnými pacienty. Proces edukace ve zdravotnickém zařízení (zhodnocení / posouzení edukanta, vyhodnocení edukačních potřeb, projektování edukace, realizace edukačního procesu, hodnocení edukačního procesu). Specifičnost aktivizujících metod a instruktáže v práci sestry s klienty. 19. Vztah zdravotníka k nemocnému, krizová intervence. Psychologie v urgentní medicíně. Etika péče o kriticky nemocné. Všeobecná sestra jako lektor. Příprava a realizace vzdělávací akce. Vhodné edukační metody a jejich využití v praxi. Tvorba edukačního portfolia. 20. Psychologie u interních onemocnění. Reakce pacientů na dlouhodobá a chronická onemocnění. Etické problémy ošetřovatelské péče o dlouhodobě a chronicky nemocné. Rodinní příslušníci a blízcí klienta ve vztahu k edukačnímu procesu. Motivace blízkých klienta ke spolupráci jako nedílná součást edukace. Význam, zásady a metody aktivizace klientů ve zdravotnických zařízeních. 21. Psychologie v chirurgii. Etické problémy dárcovství orgánů a transplantací. Výchovná a vzdělávací úloha sestry v domácí péči o klienta. Výchova ke zdravému životnímu stylu role sestry. Základy ergoterapie a její uplatnění v klinické praxi. 22. Psychologie bolesti. Kulturně podmíněné vnímání bolesti. Tlumení bolesti nefarmakologickými prostředky. Psychosociální terapie a základy expresivních terapií ve zdravotnických zařízeních. Sebereflexe, sebepoznání a sebezdokonalování (sebevýchova a sebevzdělávání) sestry. Management v ošetřovatelské péči. 23. Kvalita zdravotní péče - základní terminologie, kontext problematiky kvality ve zdravotní péči. Akreditace zdravotnických zařízení. JCI. Ošetřovatelské standardy. Audit. Etické problémy interpersonálních vztahů.

5 24. Reakce pacientů na onkologická onemocnění. Etika práce v onkologii. Sestra jako mentorka. Příprava sestry na praktickou výuku studentů v klinickém zařízení. Nejčastější chyby ze strany mentorek. Kritéria posuzování kvality pedagogického procesu a jeho efektivity v ošetřovatelství. Ve Zlíně dne 27. ledna 2011 Mgr. Anna Krátká, Ph.D. ředitelka Ústavu ošetřovatelství doc. Mgr. Martina Cichá, Ph.D. ředitelka Institutu zdravotnických studií