OBDOBÍ DYNASTIE VÝCHODNÍ ZHOU A OBDOBÍ JAR A PODZIMŮ - HANDOUT Z4. JAR A PODZIMŮ 春秋 (chūnqīu) ( /453/403 př.n.l.)

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "OBDOBÍ DYNASTIE VÝCHODNÍ ZHOU A OBDOBÍ JAR A PODZIMŮ - HANDOUT Z4. JAR A PODZIMŮ 春秋 (chūnqīu) ( /453/403 př.n.l.)"

Leoš Šimek
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 OBDOBÍ DYNASTIE VÝCHODNÍ ZHOU A OBDOBÍ JAR A PODZIMŮ - HANDOUT Z4 OBDOBÍ DYNASTIE VÝCHODNÍ ZHOU 东周 / 東周 (dōngzhōu) ( př.n.l.) A OBDOBÍ JAR A PODZIMŮ 春秋 (chūnqīu) ( /453/403 př.n.l.) Dynastie Východní Zhou - podle toho, že hl. m. bylo na východě, období Jar a podzimů podle spisu Období jar a podzimů - kronika (Konfucius) státu Lu - kromika začíná r. 722 př. n. l., končí r. 481 př. n. l., shořela, žáci, kteří si ji pamatovali, ji zapsali znova. 平王 (píngwáng) - zhouský král ( př.n.l.), který přeložil hl. m. na východ Válka: - Zritualizování války - na bitelním poli zanechávali oběti. Válčilo se téměř pořád, válka měla zvláštní pravidla (začalo se obětováním masa u chrámu předků, končí se opět v chrámu s trofejemi - usekané hlavy nepřítel atd., pro bitvu vybráno místo a čas - když nepřítel nepřišel, vojsko táhlo domů). - Hl. složkou armády je válečný vůz - nejvíce se utkalo cca 800 válečných vozů, max lidí (to je proti bitvám v tehdejší Evropě poměrně dost). Válečný vůz řídí 2 lidé, později 3 (1 luk, 1 kopí - ještě se nepoužívají meče). - Nedbalo se na taktiku, nechtělo se zničit nepřítele, ale jen prolít krev (kvůli rituálu). Bráni zajatci (nakládalo se s nim čestně), po zaplacení mohou zpět domů - Aristokraté jsou schopní válečníci - GUAN - mrtvoly nepřítele v pyramidě na válečném poli Stát QIN: - dobrá pozice - všude hory, přístup jen z jihu od Žl. ř. - později se rozšiřuje na západ - r. 759 př.n. l. - vévodové státu Qin opět sjednocují Zhou Stát JIN: - soused Qinů - nej rozkvět expanzí na sever - r. 771 př.n. l. - podpora krále Píngwánga - r. 746 př.n. l. - občanská válka - vedlejší linie se stala vládnoucí linií státu 1

2 Stát ZHENG: - 8. st. nejsilnější - blízko královskému dvoru - Vévoda Zhūanggōng - diktuje královskému dvoru - Upadá na konci 7. st. př.n. l. kvůli boji se sousedními státy Mimo říši je nové nebezpečí - severní stát 狄 (dí). Nejdříve zničili jeden stát, poté stát Wei (vévodu snědli, nechali jen jeho játra - pohozená na zemi. Vévodův oddaný služebník si rozřízl břicho a dal si do něj vévodova játra - oddanost. To naznačovalo jak byl vévoda ctěn a jeho stát byl později obnoven). Nové nebezpečí na jihu - stát CHU - šíří se na sever. Tato kultura existovala již za Shangů, Zhouy však neuznávají a sami si udělují titul Wang, r. 704 př. n. l. se snaží d. Zhou nahradit - král 楚武王 (chŭ wŭwáng). Ostatní stáci tvoří koalici a státu CHU se snaží zabránit se dostat k moci. CHU ničí několik malých států - syn krále Chŭ wŭwánga se dostává skoro až ke královské doméně. Stát CHU tvoří tzv. 县 / 縣 (xiàn) - okresy. Výnos jednotlivých okresů jde panovníkovi. Panovník dále zvětšoval svou domému a zmenšoval moc aristokracie. r př.n.l. - OBDOBÍ HEGEMONŮ: 霸 (bà) - hegemoni (státy) jsou obránci královské domény - král se stává loutkou!!! 盟 (méng) - shromáždění, konference států, rituální charakter (oběti atd.). Rozhodnutí musí být přijato všemi. Soudí se tu spory mezi státy nebo se řeší válečně. 齐桓公 / 齊桓公 (qí huángōng): - 1. hegemon ze státu Qi - V době nástupu stát upadá a bojuje se o trůn - on vyhrává - Vyhrává díky rádci 管仲 (guăn zhōng), díky němu i reformuje stát (důraz na obchod - ryby a mořská sůl; reorganizuje armádu - verbováni a vesničtí obyvatelé, když nejsou na poli) - Obnovuje stát Wei (když mu snědli panovníka) 2

3 - Daroval kus území sousedovi - obrovská autorita!!! 召陵 (shàolíng) - konference v Shaolinu ( 659 př. n. l.): - vyřešen problém se státem CHU - jednání. CHU musí uznat titul WANG, aby nemusel bojovat se všemi armádami - zásluha Qí huángōnga!!! 葵丘 (kuíqīu) - konference v Kuiqiu (651 př. n. l.): - král poslal pro obětní maso Qí huángōnga - neslýchanost!!! Qí huángōng nebyl z královské rodiny! - Uznány zásady: 1. uznávat panovníka 2. bojovat s barbary 3. trestat, když není vyznáván kult předků 4. nesmí se povyšovat konkubíny a preferovat oblíbenější synové 5. do úřadu se dosazuje ne dědičně, ale na základě schopností jedince Qí huángōng - umírá r. 643 př. n. l., synové ho nepohřbí a pouze bojují o moc. Pouze jeden se prosadí a otce pohřbí. S pomocí 宋襄公 (s òng xiānggōng) - vévoda ze Song - aspiruje na hegemona, moc se neprosadí. Má spory se státem CHU. CHU ubírá moc Zhouského dvora (už se u nich na dvoře dělají audience jako na dvoře Zhouů). 秦穆公 (qín mùgōng) - vévoda Mugong z Qin ( př.n.l.) - rigionální hegemon (ikdyž mu tento titul král neudělil) - má moc jen na svém území 晋文公 / 晉文公 (jìn wéngōng ) - vévoda Wengong z Jin ( př.n.l.): - hegemon ze státu Jin - stát jin už tvoří okresy jako CHU - zničil stát Guo a Yü - ohrožují zhouský dvůr - na trůn nastupuje v 60 letech 3

4 - soupeří s CHU - r. 633 př. n. l. - CHU napadá stát Song, Song prosí pomoc u Jinů - bitva u Chengpu (632 př.n.l.) - Jin vyhrává, panovník CHU zavražděn - občanské války. Stát není zničen, pouze zastaven jeho postup - r. 631 př.n.l. - Jìn wéngōng uznán za hegemona! 楚庄王 / 楚莊王 (chŭ zhuāngwáng): - král z CHU - nový hegemon př. n. l. táhne na S - útočí na Zheng. Pomoc je přislíbena od Jin, Zheng se ale dříve vzdává r. 597 př. n. l. - bitva u Bi - CHU vyhrává nad Jiny a stává se hegemonem!!! Jin dále soupeří i s Qiny - 齐景公 / 齊景公 (qí jĭnggōng) - vévoda z Qin si chce obnovit hegemonství - nepodaří se! Jinové vítězí a mají nárok na S Číny r. 546 př. n. l. - setkání států - stanoveno, že audience se budou provádět i u CHUů i u Jinů - vyrovnání síly velmocí 楚灵王 / 楚靈王 (chŭ língwáng) - vrchol vlády státu CHU, ale konflik se státem WU - bojovný král státu Wu 阖闾 / 闔閭 (hélǘ) stát CHU odrazil a pak jim obsadil hlavní město - CHU ztrácí hegemonii, hegemonem je stát WU. Po Hélǘovi vládne jeho syn 夫差 (fūchāi) - porazil Qi a potvrzuje hegemonii státu Wu. Spory s 勾践 / 勾踐 (gōujiàn) - ten Wu poráží!!! SPOLEČNÉ PROMĚNY: - z aristokracie na birokracii!!! - hlavní sílou státu jsou QIN a DAFU, ne královská rodina Důležité rodiny: 赵 / 趙 (Zhào) 韩 / 韓 (hán) 魏 (wèi) 4

5 - 6. a 7. st.př. n. l. tvoří vojenské jednotky státu Jin - sílí a rozhodují. V 6.st. př. n. l. se snaží vyrovnat, soupeří spolu, panovník je jen loutkou a rodiny se likvidují. Rodiny 中行 (zhōngháng) a 范 (fàn) se ještě se třemi dalšími spojí proti 赵 / 趙 (Zhào) - 中行 (zhōngháng) a 范 (fàn) jsou zlikvidovány - dále jdou 3 rodiny proti 1 (mocné) - zbyly nakonec ZHAO, HAN a WEI a rozdělují si území státu Jin. Oblehnou i zhouský palác, aby byli uznáni za panovníky. QIN a DAFU úplně odstřihnou lenní knížata od moci - v O.V.S. úplně vymizí aristokraci (přijdou o půdu a moc - otroci, poddaní) - nový vládci již neobnovují lenní systém. Většina států je dělena na okresy (HANDOUT Z6 - č. 11) - na nově obsazených územích - nebyly majetkem státu, ale pod správou, pod jedním ze zástupců panovníka. Po vymizení aristokracie je tu vrstvu 士 (shì) (služebníci vládce, panovníci s nimi nemají vazby, jen je zaměstnávají, platí jim - i v naturáliích). Nová mantalita: člověk musí být vzdělaný, dobrý a být přínosem pro panovníka (učení Konfucia - morální zdatnost. Ideálem je 君子 (tzv. ušlechtilý muž). Konec období Jar a Podzimů - málo informací (konec komentářů kroniky Jar a podzimů) O.V.S. - řemeslníci vyrábí pro trh, už je nevlastní aristokracie - bronz je pro všechny!!! rozvoj obchodu (už nejen výměna mezi rody) - každý stát má svůj vyhlášený produkt (o tom se mluví v Knize dokumentů - co se kde vyrábí - jih kovy, někde meše, jinde sůl, hedvábí atd.) st. př. n. l. obnovování silnic (silnice z doby Zhou se ozpadají!!!) - kvůli obchodu a přesunu armády peníze! Dříve nebyly, 1. peníze jsou kovové, různých zvláštních tvarů (tvary předmětů každoden. potřeby - nůž, motyka atd.), na J se platí mušlemi rozkvět měst, urbanizace (do teď bylo město spíše rituální centrum, teď je centrem obchodu) více obyvatel (př obyv.) 5

Podobné dokumenty

Třicetiletá válka celoevropský důsledky se řešily na mezinárodní konferenci

Třicetiletá válka celoevropský důsledky se řešily na mezinárodní konferenci Třicetiletá válka léta 1618 1648 první celoevropský válečný konflikt primárně vyvrcholení sporů mezi katolíky a protestanty, sekundárně boj o politickou nadvládu v Evropě první válka, jejíž důsledky se