Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva D I PLOMOVÁ PRÁCE KATASTR NEMOVITOSTÍ Marcel Pobořil 2007/2008 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Katastr nemovitostí zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Datum:.. Podpis:.. 1

2 Tímto bych chtěl poděkovat paní JUDr. Aleně Klikové za odborné vedení a cenné připomínky při zpracování mé diplomové práce. 2

3 Obsah: 1. Úvod Historický vývoj katastru nemovitostí První a druhý rustikální katastr Tereziánský katastr Josefský a Tereziánsko-josefský katastr Stabilní katastr Pozemkové knihy Železniční a horní knihy Pozemkový katastr Jednotná evidence půdy Evidence nemovitostí Katastr nemovitostí Pojem a právní úprava Předmět Obsah Zásady katastru nemovitostí Organizační struktura katastru nemovitostí Český úřad zeměměřický a katastrální Zeměměřický úřad Zeměměřické a katastrální inspektoráty Katastrální úřady Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický Zápisy právních vztahu do katastru nemovitostí Předmět zápisu Vklad Vkladové řízení Návrh na vklad Úkony katastrálního úřadu v průběhu vkladového řízení I. Zápis došlého návrhu do protokolu o vkladech II. Vyznačení plomby III. Přezkumná činnost při vkladovém řízení

4 IV. Přerušení vkladového řízení V. Zastavení vkladového řízení VI. Rozhodnutí o povolení vkladu VII. Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad Správní poplatky Záznam Poznámka Závěr Resumé Literatura

5 1. Úvod Evidování pozemků a staveb má své kořeny již ve starověkém Egyptě, na významu však nabylo zejména v období starověkého Říma, kde se poprvé začaly rozlišovat věci na movité a nemovité. Římské právo položilo základy celému systému soukromého práva a mnohé ze zásad jsou používány doposud. Jednou z těchto zásad je i zásada superficies solo cedit povrch ustupuje půdě - stanovující, že stavba je součástí pozemku. Tato zásada byla využívána po celá staletí i na našem území, po politických změnách, které proběhly v polovině minulého století, však byla opuštěna a ani současná právní úprava ji neobnovila. V současné době jsou tak u nás evidovány nemovitosti v podobě pozemků a staveb na nich postavených každá samostatně. Evidence nemovitostí prošla během staletí dlouhým vývojem. Z počátku byly evidovány pouze formou zápisů v dřívějších dobách používaných rejstříků, v pozdější době začaly být zobrazovány i v mapách. S vývojem techniky a vědy začaly být vytvářeny stále propracovanější systémy. Základem pro evidenci nemovitostí na našem území se stal tzv. Stabilní katastr z roku Právě historií katastru nemovitostí a postupným vývojem evidence nemovitostí se bude týkat druhá kapitola této práce. Katastr nemovitostí je poměrně rozsáhlé téma, jehož komplexní zpracování není touto prací, vzhledem k jejímu rozsahu, možné. Z tohoto důvodu se podrobněji zaměřím pouze na zápisy práv do katastru nemovitostí, konkrétně na vklad práva do katastru jako nejvýznamnější formy zápisů, neboť právě s institutem vkladu do katastru nemovitostí se většina soukromých fyzických nebo právnických osob během svého života resp. existence alespoň jednou setká. Zejména s problematikou vkladů jsem se setkával během své odborné praxe na Katastrálním pracovišti v Novém Jičíně, kde jsem měl možnost sledovat celé řízení o povolení vkladu od podání návrhu na vklad až po povolení vkladu, či zamítnutí v opačném případě. O záznamu a poznámce jakožto zápisů relativně menšího významu se zmíním pouze ve stručnosti. Třetí a čtvrtá část mé práce se bude týkat katastru nemovitostí jako pojmu; právní úpravy týkající se katastru nemovitostí; nemovitostí, které jsou předmětem katastru; co je obsahem katastru, tedy jednotlivých částí katastrálního operátu a v neposlední řadě alespoň stručně pojednám o zásadách, na kterých je katastr nemovitostí založen. V další části se budu zabývat katastrem nemovitostí v jeho organizačním pojetí. V rámci této části vymezím zeměměřické a katastrální orgány působící na úseku katastru nemovitostí, 5

6 jejich postavení v systému orgánů veřejné správy, vztahy mezi těmito orgány navzájem a činnosti, ke kterým jsou tyto orgány podle zákona oprávněny. V poslední kapitole, stěžejní části této práce, se zaměřím na zápisy právních vztahů do katastru nemovitostí, zejména pak, jak už jsem zmínil výše, na vklad práva do katastru nemovitostí. Celý tento okruh týkající se vkladu pojmu jako postup katastrálního úřadu v jeho jednotlivých fázích od podání návrhu na vklad, přezkoumání jeho náležitostí, po rozhodnutí o vkladovém návrhu, kterým se řízení končí. Cílem mé diplomové práce je zejména přiblížit a popsat problematiku zápisů vlastnických práv prostřednictvím vkladu do katastru nemovitostí a vkladového řízení jak z hlediska hmotněprávního, tak z hlediska procesněprávního. V rámci této práce je mým cílem vymezit činnosti katastrálního úřadu prováděné během celého řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí. 6

7 2. Historický vývoj katastru nemovitostí Evidence nemovitostí byla využívána ke dvěma základním účelům majetkoprávním a daňovým. S tím také souvisí vedení dvou linií zápisů nemovitostí. Majetkoprávní evidenci zajišťovaly veřejné knihy (zemské desky, knihy pozemkové, železniční a horní), k účelům daňovým pak sloužily katastry pozemkové. Obě evidence na sebe úzce navazovaly, jejich účelové rozlišení i přesto zůstalo zachováno. 2.1 První a druhý rustikální katastr I přesto, že první soupisy půd se objevují již v 11. století, první jednotně zakládané a vedené katastry začaly vznikat v českých zemích až v průběhu 17. století. Na základě první berní ruly z roku 1654 byl sestaven první rustikální katastr, který platil v letech Dani podléhala pouze půda rustikální, tzv. poddanská, oproti tomu dominikální půda (vrchnostenská) byla podle zemského zřízení zásadně nezdanitelná. První rustikální katastr byl revidován a doplněn v letech a uvádí se jako druhý rustikální katastr z roku 1684 (druhá berní rula). K významným změnám patří zejména přesnější určení velikosti měrné jednotky a rozdělení půdy podle její úrodnosti. Druhý rustikální katastr pak platil až do roku Tereziánský katastr V roce 1749 vstoupil v platnost tzv. první tereziánský katastr rustikální (třetí berní rula z roku 1748), který nahradil předchozí berní rulu. Tento soupis je výsledkem prací z let Snahou panovníka bylo získat daně i z půdy dominikální, proto byl v roce 1706 přijat důležitý princip zdanění jak půdy rustikální, tak i půdy dominikální. Proti vyhotovení katastru dominikální půdy se postavila šlechta. Vrchnostenská přiznání byla nakonec v roce 1713 prosazena, avšak podle instrukce z roku 1714 měly tyto přiznání sloužit pouze k dokonalejšímu vymezení hranic mezi půdou dominikální a rustikální. Proti prvnímu tereziánskému katastru byly podávány velmi často námitky a stížnosti, proto Marie Terezie na jejich základě v roce 1751 nařídila generální revisitaci všech pozemků. Revisitace skončila v roce 1753 a výsledkem byl druhý tereziánský katastr rustikální (čtvrtá berní rula) a exaequatorium dominicale. Exeaequatorium nazývané též panské vyrovnání, nebo dominikální katastr tereziánský, bylo soupisem dominikální půdy. Dominikál měl oproti rustikálu řadu výhod, zejména tato půda měla výhodu nižšího ocenění 7

8 pro daňové účely a zároveň byla zdaňována nižší sazbou než půda rustikální. Vyrovnáním se mělo vyjádřit, že zde jde o pouhé zjištění vzájemných majetkových poměrů jednotlivé vrchnosti. Navíc pouze půda zapsaná v exaequatoriu se směla zapisovat do zemských desek. Druhý rustikální katastr spolu s katastrem dominikálním (exaequatorium dominicale) z roku 1756 tvoří katastr tereziánský (tereziánská rektifikace katastru). Tento velký a úplný katastr zahrnuje všechny pozemky a statky poddaných i šlechty. Takto revidovaný katastr se podstatně nelišil od původního katastru z roku Rustikální a dominikální katastry byly vedeny samostatně a až do roku 1848, kdy byl zrušen rozdíl mezi rustikálem a dominikálem Josefský a tereziánsko-josefský katastr Josef II. dne vyhlásil patent o dani pozemkové a vyměření půdy, podle kterého měly být zaměřeny a sepsány všechny plodné pozemky v zemi, ty měly být rozlišeny podle druhu obdělávání a stanovena jejich výnosnost, pozemky měly být zaměřeny, zobrazeny a označeny tzv. topografickým číslem a také měl být zjištěn a zapsán jejich majitel. Byla zavedena nová měrná jednotka pro stanovení výše daně pozemek, která nahradila doposud používanou a novému katastru nevyhovující usedlost. Katastr byl vyhotovován pro jednotlivé obce. Území, které bylo třeba zaměřit, se vymezilo podle tzv. katastrálních obcí. Pro každou obec byly vyhotovovány knihy fasí a fasní archy, tabely a jiné soupisy, do kterých se pro každý pozemek zapisovala mimo jiné jeho výměra, kultura, výnosnost a také majitel tohoto pozemku. Josefský katastr vstoupil v platnost k , jednalo se o první katastr založený na výsledcích skutečného, i když velmi nepřesného, měření v terénu a nikoliv pouze na základě daňových přiznání. Jako tereziánsko-josefský katastr je označován katastr, který byl zaveden na nátlak šlechty, která nesouhlasila s jednotnou daňovou soustavou podle katastru josefského. Proto byl v roce 1792 dekretem císaře Leopolda II. zaveden kombinovaný katastr, kdy pro dominikální majetek se předepisovaly daně na základě katastru tereziánského, tedy placení podle exaequatoria, zatímco majetek rustikální byl nadále zdaňován podle katastru josefského. Tento katastr byl podkladem pro založení zemských desek zakládaných nebo upravovaných podle patentů z roku 1794 o deskách zemských a základem pro vybírání pozemkové daně až do roku 1851 na Moravě, a v Čechách do roku 1860, kdy byl nahrazen písemným operátem stabilního katastru. 1 Šíma, Petr. Vývoj katastru v ČR [citováno ]. Dostupný z: 8

9 2.4 Stabilní katastr Úprava obsažená v tereziánsko-josefském katastru přestala vyhovovat státním potřebám, nerozvrhovala ani stejnoměrně daňová břemena. Příčinou tohoto stavu byly zejména různě zjišťované výměry pozemků, způsob stanovování výnosů a jakosti půdy, které neodpovídalo skutečnosti, a další změny, jimiž nebyl katastr doplňován. Bylo proto potřeba upravit stanovování pozemkové daně. Přípravné práce započaly již v roce 1806 a na základě těchto prací byl 23. prosince 1817 vydán císařem Františkem I. patent o stabilním katastru daně pozemkové. Tento nový katastr byl jako první založen na vědeckých základech, obsahoval i geometrické zobrazení všech pozemků oproti dřívějším katastrům, které byly spíše jen soupisy a popisy usedlostí a pozemků. 2 Stabilním se tento katastr nazývá proto, neboť vzniklo domnění, že nový katastr pro svou důkladnost potrvá již navždy. Pozemky byly rozlišeny podle druhu a užívání, plodné pozemky byly zařazeny do jakostních tříd (bonity) a určil se čistý výnos z pozemku jako základ pro stanovení výše daně. Za čistý výnos se považoval výnos, kterého držitel dosáhl při obvyklém obhospodařování půdy v roce obyčejné (průměrné) úrodnosti, po odečtení všech nutných a v obci obvyklých výloh na osev, zpracování půdy, svážení, apod. 3 Od daně byly osvobozeny všechny pozemky hospodářsky nevyužívané, jednalo se zejména o neplodnou půdu, koryta řek a potoků, veřejné cesty, kostely, hřbitovy a další. Nejmenší evidenční jednotkou byly katastrální obce, jejichž hranice zůstaly shodné s hranicemi, které byly vymezeny pro katastrální obce při vytváření josefského katastru. Stabilní katastr v monarchii nabýval platnosti postupně podle toho, jak byly práce dokončovány, proto se pro Moravu stal platným již v 1851, zatímco pro Čechy až v roce Katastrální operát stabilního katastru nebyl schopen zaznamenat jakékoliv změny zejména hospodářské, ale také nastalé v přírodě. Z toho důvodu byl v roce 1869 vydán zákon č. 88 ř. z., o úpravě daně pozemkové, nazývaný též reambulační zákon, který stanovil zejména jednorázové doplnění katastrálního operátu změnami, jež nastaly od ukončení původního měření a následné provedení nového, tzv. všeobecného vcenění a vtřídění pozemků rozdělení pozemků podle druhu a užívání a nové určení čistého výnosu. Práce na reambulaci trvaly až do roku Pozemkové knihy Pozemkové knihy byly založeny zákonem č. 95/1871 ř. z., o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách (knihovní zákon) a o pár let později byl vydán zemský zákon 2 Šíma, Petr. Vývoj katastru v ČR [citováno ]. Dostupný z: 3 Mašek, Fr. Pozemkový katastr, Brno: Tiskové podniky Rovnost, 1948, s

10 o založení nových pozemkových knih č 92/1874 z. z. Č. Kniha se vedla podle katastrálních území. Předmětem zápisu do pozemkové knihy byl vznik, změna, či zánik vlastnictví, zatížení majetku nebo omezení výkonu vlastnického práva, nezapisovala se však práva zapsaná v horních nebo železničních knihách, veřejné statky a majetek, který byl předmět zápisu do zemských desek. Zápisy v pozemkových knihách měly konstitutivní charakter, k vlastnickým převodům nemovitostí nestačil pouze nabývací důvod, tzv. titulus, ale bylo třeba odevzdání věci, tzv. modus, kterým se rozuměl u nemovitostí zapsaných ve veřejných knihách vklad intabulace. Soulad mezi pozemkovou knihou a skutečným stavem zajišťoval zmíněný intabulační princip. Bylo však třeba zajistit také shodu mezi zápisy v pozemkové knize a operátem stabilního katastru, pro tento účel byl vydán zákon č. 83/1883 ř. z, o evidenci katastru daně pozemkové. Zákonem byla zavedena ohlašovací povinnost v případě změn údajů v katastru ve vztahu k pozemkové knize a naopak, čímž se zajišťoval také souhlas se skutečným stavem v přírodě. Konstitutivní charakter pozemkových knih byl opuštěn v roce 1951, kdy nabyl účinnosti zákon č. 141/1950 Sb., tzv. střední občanský zákoník. Zápisy poté měly již jen deklaratorní charakter, definitivně byly pozemkové knihy zrušeny 1. dubna 1964 s účinností zákona č. 22/1964 Sb., evidenci nemovitostí Železniční a horní knihy Železniční knihy byly založeny 19. května 1874 zákonem č. 70 ř. z. Železniční knihy sloužily jako specializovaný evidenční instrument pro železnice a později též další dráhy, které sloužily veřejné dopravě. 4 Provádění zápisů v železničních knihách bylo zastaveno stejně jako v případě pozemkových knih zákonem o evidenci nemovitostí č. 22/1964 Sb. 1. dubna Horní knihy, další specifický druh pozemkových knih, byly zavedeny obecným horním zákonem č. 146/1854 ř. z. Předmětem zápisu do knih nebyly pozemky a stavby, ale tzv. dolové míry, dolové stavby a další oprávnění, jímž horní zákon přiznával charakter nemovitostí. V roce 1945 přešla po znárodnění všechna vlastnická práva k nerostům na stát, k 1.lednu 1958, kdy nabyl účinnosti horní zákon č. 41/1957 Sb., byly zrušeny úplně. 2.5 Pozemkový katastr Po vzniku Československa bylo potřeba se vypořádat s právními otázkami vlastnických vztahů k půdě, které se značně změnily po první pozemkové reformě v letech a následném scelování pozemků. Informace z katastru už neměly sloužit jen daňovým 4 Pospíšil, B. Právní aspekty a problémy evidence nemovitostí. Praha: Academia, 1975, s

11 účelům, ale také zejména k zabezpečení vlastnictví k pozemkům, obnovování a doplňování veřejných knih, nebo také pro převody nemovitostí. Zákonem č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení, platným od , byly nahrazeny téměř všechny dříve platné katastrální normy. K provedení zákona byla dále vydána nařízení č. 205/1928 a č. 64/1930 Sb., ve kterých byl vymezen podrobnější obsah jednotlivých součástí katastrálního operátu. Správa katastrálního operátu se přesunula z berních úřadů na nově vytvořené katastrální úřady. Tyto úřady měly mimo jiné za úkol také zabezpečovat shodu pozemkového katastru se skutečným stavem v přírodě a s veřejnými knihami. Katastrální operát je vlastním pozemkovým katastrem, jsou v něm zobrazeny, sepsány a popsány veškeré pozemky daného území. 5 Ten se skládal z operátu měřičského (katastrální mapy), písemného (pozemkové soupisy a popisy), sbírky listin a úhrnných výkazů (přehledy pozemnostních archů, výkazy úhrnných katastrálních hodnot, a další). Operát byl veřejný a každý mohl za přítomnosti úředníka do něj nahlížet a činit si poznámky, za poplatek pak bylo možné vyžádat si opis nebo výpis. Pozemkový katastr se používal do roku 1956, definitivně však byl zrušen až zákonem č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii. 2.6 Jednotná evidence půdy Jednotná evidence půdy (JEP) byla vytvořena zejména pro účely socialistického hospodaření, pro které nebylo důležité kdo půdu vlastní, ale kdo ji obhospodařuje. Evidence byla zřízena pouhým usnesením vlády č. 192 z a neměla tudíž žádnou oporu v zákoně. Evidovaly se pouze užívací vztahy k půdě, zanedbávána tak byla evidence vlastnických vztahů, navíc vlastník půdy byl omezen ve svých vlastnických právech, když musel strpět zásahy do svých práv uživatelem zapsaným v JEP. Až do roku 1964 nepodléhala věcná práva k nemovitostem žádné evidenci. 2.7 Evidence nemovitostí V praxi se absence úpravy vlastnických vztahů po několika letech projevila, neboť i v socialistickém hospodářství bylo třeba ochrany vlastnictví. Proto byl přijat s účinností od 1. dubna 1964 nový občanský zákoník č. 40/1964 Sb., zákon o evidenci nemovitostí č. 22/1964 Sb. a zák. č. 95/1963 Sb., notářský řád. 5 Šíma, Petr. Vývoj katastru v ČR [citováno ]. Dostupný z: 11

12 Podle nové právní úpravy bylo zapotřebí k účinnosti smluv o převodu vlastnictví, pokud nešlo o převod do socialistického vlastnictví, registrace této smlouvy u státního notářství. Zajistit současné vedení užívacích vztahů k půdě i vlastnické vztahy měla nová evidence nemovitostí upravená výše zmíněným zákonem č. 22/1964 Sb. a také prováděcí vyhláškou č.23/1964 Sb. Zakládání a vedení evidence nemovitostí byla svěřena orgánům ústřední správy geodézie. Evidence nemovitostí vycházela z předchozí JEP a měla být doplněna o evidenci nově zavedených užívacích vztahů a vlastnictví. Právní vztahy byly zapisovány na základě ověřených kopií nebo originálů listin předkládaných k zápisu na jednoduchých listech vlastnictví. 6 Údaje zapisované do listů vlastnictví byly obdobné těm, které byly zapisovány v bývalé pozemkové knize. Soulad evidence se skutečným stavem měla zajišťovat ohlašovací povinnost všech vlastníků nemovitosti vůči příslušné národnímu výboru a následná oznamovací povinnost národního výboru vůči orgánům geodézie. Listiny o nemovitostech měly být předkládány orgánům geodézie do 60 dnů od nabytí právní moci, v případě rozhodnutí, nebo ode dne jejich vzniku. 7 Evidence nemovitostí byla využívána až do konce roku 1992, kdy k nabyla účinnosti zcela nová právní úprava v podobě zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky. Katastr nemovitostí navíc spojil vedení bývalých pozemkových knih a pozemkového katastr v jednu společnou evidenci. 6 Pešl, Ivan. Katastr nemovitostí po kapkách [citováno ]. Dostupný z: 7 Stručná historie katastru nemovitostí [citováno ]. Dostupný z: 12

13 3. Katastr nemovitostí 3.1 Pojem a právní úprava Katastr nemovitostí České republiky je soubor údajů o nemovitostech v České republice zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí je i evidence vlastnických a jiných věcných práv a dalších, zákonem stanovených práv k těmto nemovitostem. 8 Jedná se o ucelený, průběžně aktualizovaný systém vedený počítačovými prostředky, jehož údaje jsou využitelné i v jiných informačních systémech veřejné správy, ale zejména také při ochraně práv k nemovitostem, pro daňové účely, k ochraně životního prostředí, kulturních památek, apod. Katastr nemovitostí byl zřízen zákonem č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) s účinností od Ke stejnému dni nabyly účinnosti i další důležité zákony a to: - zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem - zákon č. 264/1992 Sb., kterým byl novelizován občanský zákoník a některé další zákony - zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních úřadech V zákoně o zápisech vlastnických a jiných věcných práv jsou upravena pravidla pro jednotlivé zápisy věcných a jiných práv k nemovitostem, tyto zápisy jsou prováděny ve formě vkladu, záznamu, nebo poznámky. Důležitou součástí právní úpravy katastru je i prováděcí vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou byla nahrazena dřívější deset let platná vyhláška č. 190/1996 Sb. Údaje souboru popisných informací katastru nemovitostí a také katastrální mapy v digitální podobě jsou vedeny v lokálních počítačových sítích všech katastrálních pracovišť katastrálních úřadů. Tyto lokální databáze jsou neustále aktualizovány na základě listin předložených katastrálnímu úřadu a dalších skutečností zjištěných úřadem při vedení katastru. Centrální databáze pro celou Českou republiku je vedena u Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v Praze. 3.2 Předmět Předmět katastru nemovitostí je vymezen v 2 odst. 1 katastrálního zákona, tento výčet je doplněn v odst. 2, podle kterého se v katastru nemovitostí neevidují drobné stavby, kterými se podle 27 písm. m) rozumí stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná 8 1 odst. 2 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 13

14 plocha nepřesahuje 16 m 2 a výška 4,5 m, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní. Předmět katastru je dále upřesněn v ustanoveních 3 5 vyhlášky č. 26/2007 Sb. provádějící tento zákon. Nemovitosti vedené v katastru jsou evidovány podle katastrálních území, jimiž se rozumí technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru společně evidovaný soubor nemovitostí. 9 Pozemky V katastru se evidují pozemky v podobě parcel, tj. pozemky zobrazené v katastrální mapě, geometricky a polohově určené a označené parcelním číslem. Pozemek je nutno odlišovat od parcely, zatímco pozemek je část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí, parcela je pouze takový pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a je mu přiděleno parcelní číslo. Zvláštním případem evidence pozemků je tzv. zjednodušená evidence podle 29 odst. 3 katastrálního zákona. Jedná se o lesní a zemědělské pozemky, které byly za platnosti dřívějších pozemkových evidencí sloučeny do větších půdních celků a jejichž hranic v terénu neexistují. Tyto pozemky se evidují zjednodušeným způsobem s využitím bývalých evidencí. Vedení parcel tímto způsobem je pouze dočasné, dokud nedojde k jejich zobrazení v katastrální mapě ať už v rámci pozemkových úprav podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách, v rámci zpracování katastrálních map do digitální podoby, nebo v rámci zápisů provedených do katastru, kdy zároveň dojde k jejich zobrazení v katastrální mapě. Budovy Budova je nadzemní stavba, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. 10 Stavby, které nesplňují tuto definici, se v katastru neevidují, může se jednat např. o plot, zídku, ale také podzemní garáž, nebo tunel. V katastru nemovitostí se evidují budovy spojené se zemí pevným základem, kterým se přiděluje popisné nebo evidenční číslo, nebo budovy, kterým se toto číslo nepřiděluje a které nejsou příslušenstvím k jiné evidované stavbě na téže parcele. Budovy se evidují vždy prostřednictvím pozemků, na kterých jsou postaveny. S tímto občas v praxi vznikají problémy, neboť se často při uzavírání smluv, nebo při podání návrhu na vklad zapomíná 9 27 písm. h) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů písm. k) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 14

15 právě na to, že ve smlouvě, resp. návrhu na vklad musí být současně převedeno vlastnické právo ke stavbě, ale také pozemek pod touto stavbou. Byty a nebytové prostory Byty a nebytové prostory, vymezené jako jednotky podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, se neevidují v katastrální mapě, ale pouze v souboru popisných informací, údaji vztaženými k budově, ve které jsou umístěny. Definice bytů a nebytových prostor je obsažena v zákoně o vlastnictví bytů v jeho ustanovení 2 písm. b) a c) zmíněného zákona. Byt je místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení. Nebytovým prostorem je pak místnost nebo soubor místností, které jsou určeny k jiným účelům, než k bydlení. Rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory Rozestavěnou budovou se rozumí budova alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží, pokud jí dosud nebylo přiděleno číslo popisné či evidenční, a u budovy, které se toto číslo nepřiděluje, pokud dosud nebylo započato s jejím užíváním. 11 Rozestavěná nemovitost není předmětem evidence v katastru nemovitostí od počátku samotných stavebních prací, ale až v případě kdy splňuje výše uvedené podmínky a zároveň jestliže o zapsání do katastru požádá vlastník popřípadě jiná oprávněná osoba, nebo v souvislosti se vznikem, změnou nebo zánikem věcného práva k těmto nemovitostem. Stavby stanovené zvláštním předpisem V katastru se evidují stavby spojené se zemí pevným základem, o nichž tak stanoví zvláštní předpis. V současnosti je takovým zvláštním předpisem pouze zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, podle jehož ustanovení 20 odst. 1 se v katastru nemovitostí evidují přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť. 3.3 Obsah Obsah katastru je vymezen jednak v ustanovení 3 katastrálního zákona a dále v ustanoveních 6-15 vyhlášky č. 26/2007 Sb. Obsah katastru tvoří konkrétní údaje písm. l) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 15

16 o nemovitostech, jež jsou předmětem evidence, a další skutečnosti podléhající zápisu do katastru. Z řady údajů uvedených ve výše zmiňovaných ustanoveních jsou však pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru závazné pouze některé. Podle ustanovení 20 katastrálního zákona jsou to pouze: - parcelní číslo - geometrické určení nemovitosti - název a geometrické určení katastrálního území Obsah katastru je uspořádán v katastrálních operátech podle katastrálních území, 12 které jsou sestavovány pro každé katastrální území zvlášť, v těchto operátech je pak obsažena veškera mapová i listinná dokumentace katastru. Katastrální operát se skládá z několika částí, jež jsou uvedeny v 4 odst. 2 katastrálního zákona, podrobnější obsah je pak vymezen v ustanoveních vyhlášky č. 26/2007 Sb. Operát katastru tvoří: - soubor geodetických informací - soubor popisných informací - souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru - dokumentace výsledků šetření a měření - sbírka listin Soubor geodetických informací Soubor geodetických informací zahrnuje katastrální mapu, která je závazným státním mapovým dílem obsahujícím body bodového pole, polohopis a popis. V současné době existují tři formy katastrálních map: - digitální katastrální mapa - digitalizovaná katastrální mapa - katastrální mapa analogová Analogové mapy se již přestávají používat a jsou v rámci digitalizace katastru postupně přepracovávány do digitální podoby. Soubor popisných informací Soubor popisných informací zahrnuje údaje o katastrálním území, parcelách, stavbách, bytech a nebytových prostorech, vlastnících a jiných oprávněných, o právních vztazích 12 4 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 16

17 a právech a skutečnostech stanovených katastrálním zákonem. Ze souboru popisných informací se vytvářejí základní výstupy např. výpis z katastru nemovitostí, informace o vlastnících a jiných oprávněných, informace o parcelách katastru a další. Souhrnné přehledy o půdním fondu Souhrnné přehledy o půdním fondu obsahují údaje o stavu a vývoji půdního fondu České republiky, úhrnné hodnoty druhů pozemků a rozčlenění orné a zemědělské půdy do výrobních podoblastí. Souhrnné přehledy se vyhotovují každoročně se stavem k 31. prosinci. Dokumentace výsledků šetření a měření Dokumentace obsahuje výsledky zeměměřických činností v katastru nemovitostí, které jsou spojeny zejména s obnovou katastrálního operátu novým mapováním, přepracováním souboru geodetických informací, s obnovou na podkladě výsledků pozemkových úprav, atd. Sbírka listin Sbírka listin obsahuje rozhodnutí státních orgánů, smlouvy a jiné listiny, na jejichž základě byl proveden zápis do katastru nemovitostí. Vzhledem k významu sbírky listin má její vedení přesně stanovený režim, jež zaručuje přehlednost této části operátu. Listiny obsažené ve sbírce listin se zakládají podle jednotlivých vkladových řízení vedených v katastrálním území. 17

18 4. Zásady katastru nemovitostí Konstrukce a vedení katastru nemovitostí jsou založeny na určitých zásadách, ty jsou zčásti upraveny přímo v zákonné úpravě (zejména zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem) a zčásti vycházejí z obecných zásad správního řízení. Některé z níže uvedených zásad prostupují celým katastrem nemovitostí, zatímco některé vzhledem k okruhu právních vztahů, kterých se dotýkají, se využívají pouze v řízení o povolení vkladu, jedná se např. o zásadu intabulační, nebo zásadu dispoziční. Zásada legality Zásada legality je vyjádřením skutečnosti, že strukturu, správu a vedení katastru včetně údajů, které jsou předmětem evidence, a práva a povinnosti všech zúčastněných, stanoví zákon. 13 V případě zápisů do katastru nemovitostí katastrální úřad podle ustanovení 5 odst. 1 zák. č. 265/1992 Sb. (zákon o zápisech) zkoumá, zda listiny, na základě kterých má být vklad proveden, jsou v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Katastrální úřad může tyto listiny zkoumat pouze z hledisek uvedených ve zmíněném ustanovení. Není tak například oprávněn posuzovat platnost předložené listiny, neboť by tato činnost odporovala této zásadě. I z judikatury vyplývá, že katastrálnímu úřadu v řízení o povolení vkladu nepřísluší zkoumat platnost listiny,, ale má se zabývat výlučně přezkoumáním listiny podle ust. 5 odst. 1 zák. č. 265/1992 Sb. 14 Zásada intabulační Zásada intabulační, nazývaná také jako zásada konstitutivní, se vztahuje pouze na zápisy do katastru nemovitostí. Podle této zásady všechny smluvní převody, které jsou předmětem evidence v katastru, zástavní práva k těmto nemovitostem, práva odpovídající věcným břemenům a předkupní práva s účinky věcného práva k nemovitostem vznikají, mění se nebo zanikají dnem vkladu do katastru, pokud občanský zákoník nebo jiný zákon nestanoví jinak. 15 Vklad do katastru lze podle ustanovení 3 odst. 1 zákona o zápisech provést jen na základě 13 Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo. 2. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2003, s Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne , sp. zn. 35 Ca 70/ odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. 18

19 pravomocného rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu. Právní účinky vkladu vznikají na základě tohoto rozhodnutí ke dni, kdy byl podán návrh na vklad práva. 16 Zásada dispoziční Zásada dispoziční nachází své vyjádření v ustanovení 4 odst. 2 zákona o zápisech. Stejně jako předchozí i zásada dispoziční se vztahuje pouze k zápisům do katastru nemovitosti ve formě vkladu. Vklad může být proveden pouze na návrh, jehož podání je zcela v dispozici účastníků právního vztahu. Podle zmíněného ustanovení je řízení o povolení vkladu zahájeno dnem doručení písemného návrhu účastníků řízení, nebo některého z nich katastrálnímu úřadu, bez tohoto návrhu není katastrální úřad oprávněn řízení o vkladu zahajovat. Úřad dále není oprávněn rozhodnout o právech, jež nejsou v návrhu na vklad účastníky uvedeny. Dispoziční zásada se projevuje i v tom, že žadatel (účastník, který podal návrh na vklad) může v souladu s 45 odst. 4 správního řádu zúžit předmět své žádosti, nebo může žádost v souladu s 66 odst. 1 písm. a) vzít zpět. 17 Zásada oficiality Zásada oficiality vyjadřuje veřejnoprávní charakter katastru nemovitostí, který převažuje i přesto, že jsou v něm evidovány soukromoprávní vztahy. 18 Zásada se uplatňuje také při zápisu práv do katastru ve formě záznamu. Záznamem se zapisují zejména práva vznikající ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu. Katastrální úřad provádí zápis takovýchto práv z úřední povinnosti na základě podnětu, kterého se mu dostane nositelem oprávnění, nebo zprostředkovaně příslušným státním orgánem. Zásada priority Zásada priority znamená, že návrhy na vklad jsou vyřizovány v pořadí, v jakém byly podány na příslušném katastrálním úřadě. Tato zásada je vymezena v ustanovení 12 zákona o zápisech, podle něhož se pořadí zápisů v katastru řídí, pokud zákon nestanoví jinak, dobou, ve které návrh na zápis do katastru byl doručen katastrálnímu úřadu. Pořadí zápisů (vklad, záznam i poznámka) je zajištěno tím, že na každý návrh na zápis do katastru je vyznačen datum doručení, u návrhu na vklad se vyznačuje také hodina a minuta doručení. Dále je pořadí zápisů zajištěno průběžným zaznamenáváním docházejících návrhů do přehledů podání. Přijatý návrh nebo listina, podle nichž má být zápis právního vztahu nebo poznámky 16 2 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. 17 Trajer, V. Katastr nemovitostí. Praha: ASPI, a. s., 2006, s Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo. 2. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2003, s

20 do katastru uskutečněn, je předmětem tzv. plomby, která se nejpozději následující pracovní den po doručení návrhu nebo listin vyznačí u dotčené parcely. Projevem zásady priority je v řízení o vkladu vlastnického, případně jiného věcného práva k nemovitostem, skutečnost, že právní účinky vkladu nastávají ke dni podání návrhu na vklad. 19 Zásada veřejnosti (formální publicity) Katastr nemovitostí je veřejný. Zásada veřejnosti je vyjádřena v ustanovení 13 zákona o zápisech ve spojení s ustanovením 21 katastrálního zákona. Podle těchto dvou ustanovení má každý právo do katastru za přítomnosti pracovníka katastrálního úřadu nahlížet a pořizovat si z něho pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty nejen o svých právech a závazcích, ale obecně o právních vztazích jakékoli osoby k jakékoli nemovitosti. 20 Veřejnost katastru nemovitostí je možné omezit, pouze pokud tak stanoví zvláštní zákon, kterým je zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Projevem zásady veřejnosti je i poskytování údajů z katastru na základě ustanovení 22 katastrálního zákona, katastrální úřad na požádání vyhotoví za úplatu výpis, opis, nebo kopii ze souboru geodetických a popisných informací. Zásada dobré víry (materiální publicity) Podle ustanovení 11 zákona o zápisech ten, kdo vychází ze zápisu v katastru nemovitostí učiněného po 1. lednu 1993, je v dobré víře, že stav katastru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět, že stav zápisů neodpovídá skutečnosti. Ten kdo v dobré víře podle údajů zapsaných v katastru nabyl nemovitost do vlastnictví a po čase se ukáže, že ji nabyl od nevlastníka, je tato dobrá víra předpokladem vydržení vlastnického práva k nemovitosti po uplynutí nepřetržité desetileté držby v dobré víře. Pokud tato lhůta dosud neuběhla, má oprávněný držitel právo ponechat si plody a užitky nemovitosti za dobu oprávněné držby, nemovitost však přes svou dobrou víru musí vydat jejímu skutečnému vlastníku. 21 Se zásadou materiální publicity souvisí i další ustanovení zákona o zápisech. Jedná se o ustanovení 16 odst. 1 tohoto zákona, podle kterého zápisy právních vztahů v evidenci nemovitostí provedené do 1. ledna 1993, prokazují pravdivost skutečností v nich uvedených, pokud není prokázán jejich opak. V tomto případě však již zákon nestanoví předpoklad dobré víry jednajícíh. 19 Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo. 2. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2003, s Kuba, B., Olivová, K. Katastr nemovitostí České republiky. 9. vydání. Praha: LINDE, a. s., 2005, s Tamtéž s

21 Zásada závaznosti O zásadě závaznosti jsem se již zmínil v části týkající se obsahu katastru, proto jen zopakuji, že závazné pro právní úkony jsou pouze údaje uvedené v 20 katastrálního zákona. Zásada přehlednosti Projevem této zásady je povinnost katastrálních úřadů vést jednotlivé součásti katastru nemovitostí a zápisů údajů v nich předepsaným způsobem. 22 Zásada komplexnosti Projevem zásady komplexnosti je skutečnost, že katastr nemovitostí představuje informační systém o širokém okruhu informací týkajících se zapisovaných nemovitostí. 23 Zásada souladnosti údajů vedených v katastru se skutečným stavem Tato zásada spočívá zejména v povinnosti katastrálních úřadů provádět revize katastru podle ustanovení 50 vyhlášky č. 26/2007 Sb., v dodržování povinností vlastníků a jiných oprávněných, vymezených v ustanovení 10 katastrálního zákona a v povinnosti součinnosti obcí a státních orgánů s katastrálními úřady podle ustanovení 11 a 12 katastrálního zákona. 22 Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo. 2. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2003, s Tamtéž s

22 5. Organizační struktura Katastru nemovitostí ČR Politické, ekonomické a právní změny, ke kterým došlo po roce 1989, měly za následek obsáhlé změny v majetkových vztazích v podobě rozsáhlých majetkových restitucí a transformací průmyslu a zemědělství do podmínek tržního hospodářství. Bylo proto potřeba zřídit orgány státní správy s působností tyto nové majetkové vztahy zaznamenávat. Za tímto účelem byl vydán zákon č. 359/1992, o zeměměřických a katastrálních orgánech, který s účinností od 1. ledna 1993 zřídil novou soustavu orgánů státní správy na úseku zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky nahrazující dosavadní orgány geodezie a kartografie. Soustavu zeměměřických a katastrálních orgánů tvoří: - Český úřad zeměměřický a katastrální - Zeměměřický úřad - zeměměřické a katastrální inspektoráty - katastrální úřady Český úřad zeměměřický a katastrální Katastrální úřady Zeměměřický úřad Zeměměřické a katastrální inspektoráty Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický Katastrální pracoviště 5.1 Český úřad zeměměřický a katastrální Český úřad zeměměřický a katastrální je ústředním správním úřadem zeměměřictví a katastru nemovitostí s celostátní působností. Sídlí v Praze. V čele tohoto úřadu je předseda, jehož jmenuje a odvolává vláda ČR. Styk s vládou a řízení je zajišťováno prostřednictvím ministra zemědělství. Působnost a pravomoci ČÚZK jsou vymezeny v ustanovení 3 odst. 1 zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech. Úřad zejména: - zabezpečuje jednotné provádění správy katastru nemovitostí, tvorby, obnovy a vydávání státních mapových děl a jiných publikací, vytváření a vedení 22

23 automatizovaného informačního systému zeměměřictví a katastru nemovitostí a dokumentaci výsledků zeměměřických činností - koordinuje výzkum v zeměměřictví a katastru nemovitostí - zajišťuje a koordinuje mezinárodní spolupráci - řídí Zeměměřický úřad, inspektoráty a katastrální úřady - vykonává správu centrální databáze katastru nemovitostí - rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím Zeměměřického úřadu a inspektorátů - vydává státní mapová díla Organizační schéma ČÚZK 5.2 Zeměměřický úřad Zeměměřický úřad byl zřízen s účinností od 1. června 1994 zákonem č. 107/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, jako jiný správní úřad zeměměřictví s celostátní působností se sídlem v Praze. Zeměměřický úřad je organizační složkou státu a je právním nástupcem Zeměměřického ústavu. 23

24 Věcná působnost tohoto úřadu je stanovena v 3a zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech a podrobněji vymezena ve Statutu Zeměměřického úřadu, který vydal Český úřad zeměměřický a katastrální jako nadřízeny orgán. Podle zákona Zeměměřický úřad zejména: - vykonává správu geodetických základů České republiky, včetně rozhodování o umístění značek základního bodového pole - vykonává správu státních mapových děl - vykonává správu základní báze geografických dat ČR - vede Ústřední archív zeměměřictví a katastru - provádí zeměměřické práce na státních hranicích - projednává porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví 5.3 Zeměměřické a katastrální inspektoráty Zeměměřické a katastrální inspektoráty byly zřízeny zákonem o zeměměřických a katastrálních orgánech jako územní orgány státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí ČR. Inspektorátů je na našem území zřízeno celkem 7, sídla a územní působnost inspektorátů jsou uvedeny v příloze č. 1 zmíněného zákona. 24 Inspektorát jako organizační složka státu je přímo řízen Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, v jehož čele je ředitel, kterého jmenuje a odvolává předseda ČÚZK. Další podrobnosti stanoví Statut zeměměřických a katastrálních orgánů, Organizační a Jednací řád zeměměřických a katastrálních inspektorátů. Působnost inspektorátů je vymezena v ustanovení 4 zák. o zeměměřických a katastrálních orgánech. Inspektorát zejména: - kontroluje výkon státní správy katastru nemovitostí katastrálními úřady ve svém územním obvodu - dohlíží na ověřování výsledků zeměměřických činností, které jsou využívány pro katastr nemovitostí a státní mapová díla 24 Příloha č. 1 k zák. č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech ve znění pozdějších předpisů: ZKI v Brně s územní působností pro obvody Jihomoravského kraje, Vysočiny a Zlínského kraje, ZKI v Českých Budějovicích s územní působností pro obvod Jihočeského kraje, ZKI v Liberci s územní působností pro obvody Libereckého a Ústeckého kraje, ZKI v Opavě s územní působností pro obvody Olomouckého a Moravskoslezského kraje, ZKI v Pardubicích s územní působností pro obvody Pardubického a Královéhradeckého kraje, ZKI v Plzni s územní působností pro obvody Plzeňského a Karlovarského kraje, ZKI v Praze s územní působností pro obvody hlavního města Prahy a Středočeského kraje. 24

25 - předkládá ČÚZK návrhy na opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a dohledu - rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím katastrálních úřadů - projednává porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle zákona o zeměměřictví 5.4 Katastrální úřady Katastrální úřady jsou zřízeny jako jiné správní úřady pro zeměměřictví a katastr nemovitostí ČR, se sídlem ve všech krajích ČR. V čele úřadu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Podle ustanovení 4 zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech katastrální úřady zejména: - vykonávají státní správu katastru nemovitostí ČR - projednávají porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí podle katastrálního zákona - schvalují změny hranic katastrálního území 25

26 Katastrální úřady mohou zřizovat katastrální pracoviště. Podle Vzorového organizačního řádu 25 katastrálních úřadů jsou katastrální pracoviště vnitřními organizačními jednotkami katastrálních úřadů. Seznam pracovišť, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu je uveden ve Sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 263/2005 Sb. V čele je ředitel katastrálního pracoviště, jenž je současně zástupcem ředitele katastrálního úřadu pro správu a vedení katastru nemovitostí v rámci územní působnosti podle uvedeného Sdělení. Podle počtu systemizovaných míst (zaměstnanců) může být pracoviště sekcí, odborem nebo oddělením. Katastrální pracoviště se dále z organizačního hlediska mohou členit na tři základní složky, které zajišťují plnění všech činností katastrálního pracoviště. Těmito složkami jsou: - odbor právních vztahů k nemovitostem, odbor geodetických informací katastru nemovitostí a odbor dokumentace katastru nemovitostí, je-li katastrální pracoviště sekcí - oddělení právních vztahů k nemovitostem, oddělení aktualizace katastru nemovitostí a oddělení dokumentace katastru nemovitostí, je-li pracoviště odborem - referát právních vztahů k nemovitostem, referát aktualizace katastru nemovitostí a referát dokumentace katastru nemovitostí, je-li pracoviště oddělením 25 Vzorový organizační řád katastrálních úřadů ze dne č. j. 5897/ se změnami a doplňky provedenými dodatkem č. 1 ze dne č. j. 1190/ , dodatkem č. 2 ze dne č. j. ČÚZK 2911/ , dodatkem č. 3 ze dne ČÚZK 5190/ a dodatkem č. 4 ze dne č. j. ČÚZK 3900/

27 Další podrobnosti o působnosti, organizační struktuře, činností vedoucích zaměstnanců a organizačních útvarů katastrálních úřadů stanoví Statut katastrálních úřadů 26 a Vzorový organizační řád. 5.5 Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický je veřejná výzkumná instituce zapsána Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy do rejstříku veřejných výzkumných institucí podle zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích. Zřizovatelem ústavu je Český úřad zeměměřický a katastrální. V čele ústavu stojí ředitel, kterého jmenuje ČÚZK na návrh rady VÚGTK předložený na základě výběrového řízení. Ústav provádí výzkum a vývoj v oboru zeměměřictví a katastru, vývoj a testování nových technik, postupů a odborné konzultace v oblastech tvorby a vedení katastru nemovitostí, tvorby a údržby mapových děl, výzkumu a vývoji Informačního systému zeměměřictví a katastru jako zdrojového registru pro Státní informační systém ČR a další Statut katastrálních úřadů ze dne , č. j. 5893/ Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický [citováno ]. Dostupný z: 27

28 6. Zápisy právních vztahů do katastru nemovitostí Zápisy údajů o právních vztazích a jiných údajů do katastru nemovitostí jsou podle katastrálního zákona jednou z hlavních činností vykonávaných na úseku správy katastru. Úprava zápisů práv do katastru nemovitostí je obsažena v zákoně č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 59/2005 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb. Zápis do katastru se provádí formou vkladu, záznamu a poznámky, za zápis se považuje i výmaz týkající se některého z práv zapisovaných do katastru nemovitostí. 28 Pojmy vklad, záznam a poznámka jsou definovány v ustanovení 14 odst. 1 3 zákona o zápisech: - za vklad se považuje zápis do katastrálních operátů - záznamem je úkon příslušného orgánu republiky, který nemá vliv na vznik, změnu nebo zánik práva - poznámka je úkon příslušného orgánu republiky, která je určena k vyznačení skutečností nebo poměru vztahujícího se k nemovitosti, nebo osobě a které nemají vliv na vznik změnu, nebo zánik práva Nejvýznamnějším rozdílem mezi těmito formami zápisů je jejich právní účinek. Vklad jako jediný má právotvorný (konstitutivní) účinek, oproti tomu záznam i poznámka mají pouze evidenční (deklaratorní) charakter. 6.1 Předmět zápisu Do katastru se k nemovitostem v něm evidovaným zapisuje vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni a předkupní právo s účinky věcného práva. Tento výčet obsažený v ustanovení 1 odst. 1 zákona o zápisech je taxativní, další práva se do katastru zapisují jen, pokud tak stanoví zvláštní zákon. 29 Za tento zvláštní zákon je považován zák. č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí, v jehož ustanovení 2 odst. 4 písm. b) i) jsou vyjmenována další práva zapisovaná do katastru odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. 28

29 V případě vlastnického práva se v katastru eviduje vlastník nemovitosti, velikost spoluvlastnického podílu, nemovitost nebo jednotka, která je předmětem vlastnického práva a listina, která byla podkladem k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí. U práva odpovídajícího věcnému břemeni se eviduje obsah práva jeho stručným popisem, údaje o nemovitosti nebo jednotce zatížené věcným břemenem, údaje o nemovitosti nebo jednotce oprávněného z tohoto práva, doba, na kterou bylo věcné břemeno sjednáno, a listina, která byla podkladem k zápisu práva. Právo z věcného břemene spojené s určitou nemovitostí se v katastru eviduje jak u nemovitosti oprávněného z věcného břemene tak u nemovitosti zatížené tímto právem. Věcné břemeno zřízené ve prospěch osoby se eviduje pouze u nemovitosti zatížené. U zástavního práva se v katastru nemovitostí eviduje zástava, tzn. nemovitost nebo jednotka, výše jistiny zajištěné pohledávky, popřípadě podíl na pohledávce, údaje o věřiteli a zástavním dlužníku, doba, na kterou bylo právo sjednáno, a listina, která byla podkladem k zápisu zástavního práva do katastru. Je-li zřízeno zástavní právo pro určitý druh pohledávek, eviduje se místo výše jistiny zajištěné pohledávky druh pohledávek a jejich limit. Zajištění nepeněžité pohledávky se do katastru zapíše také, pokud tato pohledávka nebyla oceněna, neuvede se výše jistiny. Zápisy zástavních práv na listu vlastnictví nevyjadřují pořadí vzniku zástavních práv, a nevyjadřují ani jejich pořadí zápisu v katastru. Pořadí vzniku lze určit podle data jejich vzniku (den vzniku právních účinků vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí, den nabytí právní moci rozhodnutí o zřízení zástavního práva apod.) a pořadí jejich zápisů do katastru nemovitostí podle data zápisu uvedeného v příslušném protokolu vkladu nebo záznamu 30 (V nebo Z.) Obdobně jako u zástavních práv se postupuje při zápisech práv podzástavních. U předkupního práva s účinky věcného práva se v katastru evidují údaje o zatížené nemovitosti, údaje o oprávněném z předkupního práva, údaje o vlastníku zatížené nemovitosti, doba, na kterou bylo předkupní právo sjednáno, a listina, která byla podkladem k zápisu práva. 6.2 Vklad Vklad je jedním z druhů zápisů do katastru nemovitosti prováděných katastrálním úřadem na základě rozhodnutí o povolení vkladu. I když počet vkladů provedených za kalendářní rok 30 Kuba, B., Olivová, K. Katastr nemovitostí České republiky. 9. vydání. Praha: LINDE, a. s., 2005, s