Přírodní katastrofy ve výuce zeměpisu

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra geografie Přírodní katastrofy ve výuce zeměpisu Diplomová práce Vedoucí práce: doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc. Vypracovala: Jana Procházková

2 Bibliografický záznam PROCHÁZKOVÁ, Jana.: Přírodní katastrofy ve výuce zeměpisu: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra geografie, s., 41 s. přílohy. Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc. PROCHÁZKOVÁ, Jana.: Natural disasters in geography teaching: Diploma Thesis. Brno: Masaryk University, Faculty of Education, Department of Geography, pages, 41 pages of appendix. Supervisor: doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc. Anotace Diplomová práce se zabývá otázkou přírodních katastrof ve výuce zeměpisu na druhém stupni základních škol. První část práce podává informace o přírodních katastrofách, jejich charakteristice, možnostech výskytu na území ČR a dopadech na krajinu. Druhá část poskytuje návod, jak tyto informace předat žákům. Práce by měla sloužit jako příručka pro učitelé zeměpisu základních škol. Annotation Diploma thesis deals with the questions of natural disasters within the geography teaching at the second degree of primary school. First part of my work presents the information about the disasters themselves, their characteristic, possibilities of occurrence within the Czech Republic and impacts on the landscape. Second part of my work provides the manual how to present these information to pupils. Work should serve as manual for teachers of geography at primary schools. Klíčová slova povodně, požáry, přírodní katastrofy, silné větry, svahové pohyby, výuka zeměpisu, základní škola, zemětřesení Key words floods, fires, natural hazards, strong winds, landslides, geography teaching, elementary school, earthquakes

3 . Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne..... podpis

4 Poděkování Především děkuji doc. RNDr. Jaromíru Kolejkovi, CSc. za odborné vedení a pomoc při zpracování této diplomové práce. Dále děkuji RNDr. Jozefu Mečiarovi, doc. PaedDr. Eduardu Hofmannovi, CSc. a doc. RNDr. Svatopluku Novákovi, CSc., kteří mi ochotně pomáhali a radili. Děkuji také Ing. Ondřeji Jágrovi a Veronice Kotasové za psychickou podporu.

5 Seznam použitých zkratek: ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČR Česká republika DP diplomová práce GFÚ AV ČR - Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MV GŘ HZS ČR - Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MŽP ČR - Ministerstvo životního prostředí České republiky PK - přírodní katastrofa RVP ZV Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VŠB-TU Ostrava - Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava VVC výchovně vzdělávací cíle

6 Obsah: I. Úvod do problematiky II. Cíle práce III. Diskuze pramenů a literatury IV. Metodika IV.1. OBECNÝ POSTUP IV.2. DISKUZE KE KONKRÉTNÍM METODÁM TEORETICKÁ ČÁST V. Přírodní katastrofy V.1. VYMEZENÍ POJMU PŘÍRODNÍ KATASTROFA V.2. TŘÍDĚNÍ PŘÍRODNÍCH KATASTROF V.3. PŘÍRODNÍ KATASTROFY V ČÍSLECH VI. Přírodní katastrofy a rizika v České republice VI.1. SVAHOVÉ POHYBY VI.1.1. Obecná charakteristika VI.1.2. Svahové pohyby v ČR VI.2. POŽÁRY VI.2.1. Obecná charakteristika VI.2.2. Požáry v ČR VI.3. POVODNĚ VI.3.1. Obecná charakteristika VI.3.2. Povodně v ČR VI.4. SILNÉ VĚTRY VI.4.1. Obecná charakteristika VI.4.2. Silné větry v ČR VI.5. ZEMĚTŘESENÍ VI.5.1. Obecná charakteristika VI.5.2. Zemětřesení v ČR DIDAKTICKÁ ČÁST VII. Jak danou problematiku obsáhnout v RVP ZV v předmětu zeměpis VII.1. RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁNÍ VII.1.1. Cíle základního vzdělávání VII.1.2. Klíčové kompetence VII.1.3. Vzdělávací oblasti VII.1.4. Průřezová témata VII.1.5. Charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a příroda VII.1.6. Zařazení problematiky přírodních katastrof jako průřezového tématu v RVP ZV v předmětu zeměpis VIII. Didaktická analýza učiva VIII.1. PŘÍPRAVA NA HODINU KATASTROFY VIII.2. PŘÍPRAVA NA HODINU SVAHOVÉ POHYBY VIII.3. PŘÍPRAVA NA HODINU POŽÁRY VIII.4. PŘÍPRAVA NA HODINU POVODNĚ VIII.5. PŘÍPRAVA NA HODINU SILNÉ VĚTRY VIII.6. PŘÍPRAVA NA HODINU ZEMĚTŘESENÍ

7 IX. Závěr X. Resumé XI. Seznam pramenů a literatury XI.1. KNIŽNÍ PUBLIKACE A ČASOPISY XI.2. INTERNETOVÉ ZDROJE: XI.3. OBRAZOVÉ MATERIÁLY K PREZENTACÍM XII. Seznam příloh XII.1. PŘÍLOHY V TEXTU XII.2. PŘÍLOHY ZA TEXTEM

8 I. Úvod do problematiky Přírodní katastrofy jsou nedílnou součástí dějin naší planety. Po celou dobu existence lidstva komplikují životy jednotlivců i celých společností. Člověk dosáhl své úrovně, protože byl schopen se proměnám a zvratům přizpůsobovat. Katastrofy fascinují nejen svou ohromnou silou, oproti které je člověk i se sebevyspělejší technikou pouhou přizpůsobující se loutkou, ale současně i přetvářením rázu krajinné sféry. Jsou tedy zbraní, která přímo manipuluje s geografickým objektem. Rozhodujícími činiteli míry vlivu jsou geografické aspekty katastrof. Rozsah škod tedy nezávisí jen na jejich intenzitě, ale i na koncentraci lidí, průmyslu, dopravy a rizikových technologií na postiženém území. Nedokážeme jim zamezit, můžeme je jen částečně předvídat a připraveností tak do jisté míry zmírnit jejich následky. Proto je důležité znát možná nebezpečí, chování při vzniku těchto událostí a umět tak pomoci sobě a hlavně svým blízkým. Diplomová práce je příručkou pro učitele a skládá se ze dvou částí teoretické a praktické (didaktické). V první části se zaměřuje na popis přírodních katastrof a rizik v České republice, která, i když se naštěstí nachází v geologicky klidné oblasti a je tak těch nejzávažnějších katastrof ušetřena, není zemí zcela bezpečnou. Intenzita většiny přírodních procesů zde nedosahuje maximálních hodnot a z toho vyplývá riziko podceňování těchto událostí. Soustředí se na pochopení jednotlivých katastrof z hlediska jejich vzniku, působení a následků v krajinné sféře, protože pouze pochopení procesů a vztahů ve všech částech geosystému má význam pro studium krajiny jako celku. Z hlediska potřeb práce a splnění didaktických cílů se zaměřuje na tyto katastrofy: povodně, požáry, sesuvy, silné větry a zemětřesení, běžně komentované v našich médiích. Cílem praktické části je didaktické ztvárnění dané problematiky, které spočívá ve vytvoření návodu pro učitele, jak danou látku ztvárnit tak, aby byla podána dětem co nejzábavnější a zároveň nejefektivnější formou, tzn. že žák dokáže teoretické znalosti využít v běžném životě. Úspěšným příkladem je včasné varování školačky před příchodem vlny tsunami v prosinci 2004 v jihovýchodní Asii

9 II. Cíle práce Hlavním cílem práce je prokázat (1) smysl a možnosti didaktické transformace problematiky přírodních katastrof České republiky a vytvořit (2) příručku pro učitele základních škol na toto téma. Tyto cíle jsou reakcí na pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) z roku 2003 o začlenění tématiky ochrany člověka za mimořádných situací do vzdělávacích programů. Didaktické cíle práce: 1. Žákovi se dostane do podvědomí reálná hrozba vzniku přírodních katastrof, 2. žák si uvědomuje odpovědnost za svoji ochranu, za efektivní jednání a vzájemnou pomoc při hrozbě nebo vzniku přírodních katastrof, 3. žák ví, jak předcházet některým krizovým situacím, 4. žák citlivě vnímá oblast životního prostředí, a to nejen při vzniku přírodních katastrof, 5. žák využívá poznání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání či ovlivňování průběhu, 6. žák uplatňuje své geografické vědomosti a dovednosti v zaměstnání, osobním i veřejném životě (výběr bezpečného místa k bydlení apod.)

10 III. Diskuze pramenů a literatury Seznam literatury, která se nějakým způsobem týká přírodních katastrof (dále jen PK), je bohatý. Pro svou práci jsem čerpala především z nabídky Moravské zemské knihovny v Brně. Bohužel některé publikace, a to hlavně učebnice věnované mimořádným událostem, jsou k dispozici pouze prezenčně. Důležitým a aktuálním zdrojem informací byly různé internetové servery, z nichž bylo důležité vybrat ty důvěryhodné (např. stránky Ministerstva životního prostředí), případně je porovnat i s jinými zdroji. Hned v úvodu jsem se setkala s problémem - definicí přírodní katastrofy. Každý autor je zastáncem jiné. Z toho vyplývá riziko, že především statisticky zpracované údaje se mohou podstatně lišit. Například na internetových stránkách, ze kterých pochází mapa četnosti výskytu přírodních katastrof (Emergency Disasters Data Base; 2007), jsem nenalezla definici katastrofy, takže údaje o počtu katastrof nám toho moc neřeknou, když není jasné, co autor mapy za katastrofu považuje. Z hlediska porovnání jednotlivých regionů je však mapa využitelná. Existují různé způsoby klasifikace katastrof. Já jsem použila jak jednoduchou klasifikaci podle publikace Přírodní katastrofy (Kukal, Z.; 1983), která může být použitelná při výuce, tak i klasifikaci velmi podrobnou, kterou nabízí kniha Opasnye prirodnye processy (Mazur, I. I., Ivanov, O. P.; 2004). Z potřeby využitelnosti informací teoretické části diplomové práce pro výuku jsem se nesnažila detailně prostudovat a popsat jednotlivé přírodní katastrofy, resp. rizika, ale poskytnout jednoduchý a ucelený náhled na ně. Z tohoto hlediska mi nejvíce vyhovoval časopis Planeta (Kukal, Z., Pošmourný, K.; 2005), jehož celé jedno dílo je věnováno přírodním katastrofám. Ty jsou zde popsány formou, která je blízká i laikům. Jelikož jde o příspěvek geologie k ochraně lidí a krajiny, nejsou tu zahrnuty všechny PK. Naopak publikace Kvalitativní analýza mimořádných událostí (živelních pohrom a průmyslových havárií) na území České republiky (Veverka, I.; 1995) je stručným encyklopedickým přehledem pro veškeré katastrofy, které jsou popsány z hlediska vzniku, následků a hlavně opatření. Pro podrobnější informace jsem sáhla po odbornější literatuře, ze které jsem pouze vybírala určité informace nebo mapy. Jednou z nich jsou Sesuvy a zabezpečování svahů (Záruba, Q., Mencl, V.; 1987), která je velmi rozpracovaná a svým zaměřením se dotýká i jiných vědních oborů než geografie. Stejně tak i Jak se studují zemětřesení (Zátopek, A..; 1949), ze které jsem využila pouze - 9 -

11 úvodní část k popisu následků zemětřesení. Dalším je anglicky psané dílo History of weather and climate in the Czech lands VI: Strong winds. (Brázdil, R. a kol.; 2004), ve kterém jsou obsaženy veškeré záznamy o silných větrech na území ČR. Dílo je doplněno o mapy výskytu silných větrů, které jsou jinak těžko k sehnání. Rovněž anglicky psané dílo Natural Hazards in the Czech republic (Hrádek, M.; 1995) je doplněno spoustou map, ze kterých jsem si vybrala mapu prachových bouří a větrné eroze. Za zmínku také stojí publikace 100 největších přírodních katastrof (Vaccaro, J. a kol.; 2006), ve kterém jsou čtivou formou popsány největší zaznamenané katastrofy a jejich následky. Já jsem z ní použila kapitolu Katastrofální povodně v Praze. Z internetových zdrojů bych doporučila příspěvek Živelné a jiné pohromy (Procházková, D.; 2004) ve sborníku Požární ochrana 2004, ve kterém jsou PK popsány ve vztahu k území ČR. Zajímavé jsou také příspěvky v časopise Natura, které podává Jiří Svršek, a to Zpráva o životním prostředí (Svršek; 2005), kde jsou statisticky vyhodnocené obecné informace týkající se PK, a Katastrofy (Svršek, J.; 2000), což je celkem podrobné dílo a jednotlivé PK jsou zde popsány z hlediska vzniku i výskytu na území ČR. Čerpala jsem i z multimediální výukové příručky Přírodní katastrofy a environmentální hazardy multimediální výuková příručka (staženo 2007). Mimo jiné jsem z těchto stran uvedla tabulku s největšími katastrofami 20. století, ve které jsou uvedeny i počty obětí. Ty se však podle různých zdrojů velmi liší, proto je nutné je brát jen orientačně. Pro informace týkající se jednotlivých PK v ČR bylo nutné prostudovat specializovanější zdroje. Podrobně zpracovaná data týkající se požárů v ČR poskytují statistické ročenky Ministerstva vnitra-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR: Statistická ročenka 2006 (Vonásek, V. a kol.; 2007), Statistické informace o událostech se zásahem jednotek požární ochrany a požárech v roce 2007 (Vonásek, V.; staženo 2008), Statistická ročenka 2000 (2001). K sestavení grafů pro delší časové období jsem tyto ročenky kombinovala. Jelikož vyšla statistická ročenka za rok 2007 po Novém roce a já již měla zpracovaná jako aktuální data náležící roku 2006, ponechala jsem tato data a následně je doplnila o novější, což může posloužit k porovnání 2 posledních roků. Někoho může napadnout, proč se tolik věnuji informacím týkajícím se požárů obecně, a ne jen těm lesním, které jsou spíše přírodní katastrofou. Prvním vysvětlením je postup od obecného ke konkrétnímu. Dalším důvodem je, jak už je zmíněno v kapitole V.1., že u některých katastrof je těžké určit, jakého jsou charakteru. Přívlastek přírodní u katastrofy znamená, že je způsobena přírodními médii a procesy probíhajícími uvnitř i vně Země. Z tohoto pohledu by byly přírodní požáry téměř za

12 nedbatelné. Přesto jsou však z pohledu člověka jedním z největších rizik. A jelikož mi jde o pojednání těch katastrof, se kterými se žáci mohou v reálném životě na území našeho státu setkat nejčastěji, bylo by hloupé je vynechat, protože striktně neodpovídají definici. Teoreticky i požár vzniklý bleskem může ohrozit školu, stejně jako požár budovy způsobený člověkem se může rozšířit a poničit rozsáhlé plochy lesa. Proto je kapitola nazvána jen Požáry. Pro informace týkající se povodní jsem využila především Povodňový plán České republiky (1997). Pro data v ČR mi nejvíce svými mapami posloužily Hydrometeorologické vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002 (Bouček, J. a kol.; 2002) a Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997 (Hladný, J. a kol.; 1998), vydané Ministerstvem životního prostředí ČR. Pro kapitolu silné větry mi nejvíce podkladů poskytly stránky Českého hydrometeorologického úřadu: Tornáda v ČR (2008), Extrémní průběh počasí v lednu 2007 (2007). U mapy větrných oblastí ČR z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR v článku Výzkum vhodnosti lokalit v ČR z hlediska zásob větrné energie a zpracování metodiky pro posuzovací a schvalovací řízení při zavádění větrných elektráren (2008) jsem nenarazila na zdůvodnění, proč se kryjí intervaly průměrné síly větru. Stránky Geofyzikálního ústavu mi kromě výše zmíněné mapy posloužily i v oblasti seismiky: Seismicita České republiky (staženo 2007). Pro didaktickou část jsem se inspirovala učebnicí Geography today (Clammer, R. a kol.; 1989), ve které je kapitola Prepare for a shock věnovaná zemětřesení. I u nás existují poměrně čerstvě vydané učebnice či příručky pro učitele k tématice ochrany člověka za mimořádných událostí, přesto se svou kvalitou nemohou srovnat s touto téměř 20 let starou učebnicí, která je narozdíl od těch českých více praktická. V didaktické části mě tedy výrazným podílem ovlivnily zkušenosti z praxe. K zařazení problematiky jako průřezového tématu do předmětu zeměpis mi posloužil jako podklad Rámcový vzdělávací program (Jeřábek, J. a kol.; 2005). Při celkovém zhodnocení se mi jeví dostupnost i kvalita informačních zdrojů jako velmi dobrá, a to včetně internetových zdrojů, které se jinak málokdy vyrovnají odborné literatuře. Jako nedostatek shledávám menší dostupnost literatury geografického a didaktického charakteru v českém jazyce. Kromě výše zmíněných zdrojů jsem používala i některé další. Jejich kompletní přehled je obsažen v seznamu pramenů a literatury

13 IV. Metodika IV.1. OBECNÝ POSTUP Prvním krokem bylo upřesnění tématu, o kterém chci v rámci diplomové práce psát, snažila jsem se opatřit si odbornou literaturu a zajistit dostupnost dalších informačních zdrojů, které se dané problematiky nějakým způsobem týkají, vyčlenila jsem si zdroje, které jsem považovala za nejvhodnější, použitelné prameny jsem rozdělila podle zaměření na ty, které se věnují přírodním katastrofám obecně, přírodním katastrofám z hlediska území ČR, jejich vlivu na krajinu a didaktickému ztvárnění této problematiky, po nastudování potřebných informací k teoretické části DP jsem se snažila vyhledávat ta fakta, která nejlépe vystihují obecnou charakteristiku jednotlivých přírodních katastrof a která se bezprostředně týkají dané problematiky v ČR, před psaním diplomové práce jsem si nejprve ujasnila cíle, kterých chci dosáhnout, na základě toho jsem jako první sepsala část teoretickou, která obsahuje informace týkající se popisu přírodních katastrof, a to z hlediska příčin jejich vzniku, projevů a následků. Dále obsahuje nejzávažnější nebo nejaktuálnější případy jednotlivých přírodních katastrof na území ČR, statistická vyhodnocení prostřednictvím tabulek, grafů a map, aby čtenář získal představu o nejohroženějších oblastech a aby mohly být tyto informace použitelné při výuce, dále jsem pokračovala didaktickou částí, která se v první části věnuje zařazení problematiky jako průřezového tématu v RVP ZV. V další fázi jsem se soustředila na dořešení didaktických cílů a navrhla možné interpretace jednotlivých témat prostřednictvím konkrétních vyučovacích hodin, jejichž součástí jsou powerpointové prezentace a pracovní listy, které mohou být zcela nebo jen částečně využitelné při vyučování. na závěr jsem sepsala části, které musí obsahovat každá diplomová práce - konkrétně úvod, metodika, závěr, diskuze pramenů a literatury atd

14 IV.2. DISKUZE KE KONKRÉTNÍM METODÁM V prvé řadě jsem využila metody studia a analýzy literatury a dalších zdrojů, bez kterých se žádná odborná práce neobejde. Jelikož je téma velice atraktivní, internetové odkazy nabízející velmi zajímavé videozáznamy z průběhu katastrof mě neustále odpoutávaly od práce, dále následovala metoda popisně geografická převažující v teoretické části práce, pro případy jednotlivých událostí na území ČR jsem použila progresivní metody tedy chronologický postup, jenž zachycuje události tak, jak následovaly po sobě. Tato metoda ovšem nebyla dodržena v případě použití map, grafů či tabulek, a to z důvodu lepší přehlednosti tématicky blízkých jevů, které by jinak byly hůře porovnatelné, při tvorbě či úpravě map jsem používala metody kartografického znázornění, při manipulaci s číselnými údaji - tvorbě grafů a tabulek - jsem využila matematicko-statistické metody, využila jsem i metody komparativní k porovnávání dat (např. počet požárů pro jednotlivé roky, povodně 1997 ve srovnání s povodněmi 2002 atd.), pokud to bylo možné, údaje jsem dokládala vhodným typem dokumentace, tzn. obrázky, mapy, tabulky, grafy. Výše zmíněné metody byly upraveny z hlediska didaktických cílů. Jelikož práce není čistě geografická, ale didaktického zaměření, budou konkrétní didaktické metody pro jednotlivé vyučovací hodiny v didaktické části příručky

15 TEORETICKÁ ČÁST Zde je k dispozici základní soubor informací o problematice přírodních katastrof. Snahou této části není podat přemíru informací z negeografických oborů, které vydají na mnohaleté studium. Tato část nabízí základní informace, které by měly postačit pro výuku tohoto tématu, a zodpovězení případných dotazů žáků, pokud již nejsou zodpovězeny v didaktické části

16 V. Přírodní katastrofy V.1. VYMEZENÍ POJMU PŘÍRODNÍ KATASTROFA S pojmem katastrofa se setkáváme téměř denně. Ne vše takto pojmenované je však skutečnou katastrofou. V různých jazycích existují různé výrazy podobného významu. Katastrofa s menšími následky je světovými organizacemi označena jako disaster (česky pohroma). Stejné jevy probíhající dříve v málo osídlených oblastech a lépe se přizpůsobujícím lidem však nebyly označované jako katastrofy. Ani vědci se nedokázali sjednotit a vytvořit tak jedinou platnou definici katastrofy. Uvedu proto shrnutí vytvořené na základě různých definic, podle kterých je katastrofa proces mimořádných rozměrů, který za sebou zanechává lidské oběti, materiální škody a změny přírodního prostředí, které mohou být nevratné. Vzniká rychlým nebo pozvolným procesem a postihuje všechny složky krajiny. Spory vědců se vedou o to, jak velké musí být materiální škody či počty lidských obětí. A důležitá je i relativnost slova rychlý. Pravděpodobnost vzniku katastrofy na určitém území nazýváme rizikem. To, co se odehrává v přírodě, je přirozené a jde tedy o přírodní jev. Až ve spojení těchto jevů s životem lidí můžeme hovořit o přírodní katastrofě. Přívlastek přírodní znamená, že je způsoben ději probíhajícími uvnitř i vně Země gravitací, zemskou rotací nebo rozdílem teplot. (Kukal, Z., Pošmourný, K.; 2005) Určit však, zda je katastrofa pouze přírodního charakteru, není zcela bezproblémové. Například požáry mohou být způsobené bleskem, vulkanickou činností a vzácně samovznícením, ale z % je hlavním viníkem člověk. Taktéž povodně a sesuvy jsou výrazně ovlivněny činností člověka. D. Procházková (2004, str. 6) řadí mezi přírodní katastrofy laviny, horké vlhké letní dny (dusno), sucho, protržení hrází, povodně, tsunami, zemětřesení, sopečné erupce, sesuvy svahů, řícení skal, lesní požáry, vichřice, tornáda, nadměrné dešťové nebo sněhové srážky, výrony plynů ze zemského nitra. Je nutné si uvědomit, že jednotlivé přírodní katastrofy neexistují izolovaně, ale existuje mezi nimi souvislost. Například vztah mezi povodněmi a sesuvy, zemětřesením a tsunami, cyklóny a bouřlivými přílivy atd. Další nebezpečí kromě jejich samotného

17 účinku spočívá i v tom, že mohou vyvolat řetěz dalších katastrofických událostí souvisejících s lidskou civilizací (požáry, výbuchy, zřícení budov, poškození infrastruktury, hladomor, nemoci apod.). V.2. TŘÍDĚNÍ PŘÍRODNÍCH KATASTROF Katastrofy se člení podle různých hledisek, především podle prostředí jejich vzniku. Mnohé však vznikají na rozhraní těchto prostředí. Podle Z. Kukala (1983) je nejobvyklejší klasifikace na základě genetického hlediska: Katastrofy vznikající pod zemským povrchem (sopečné výbuchy, zemětřesení). Katastrofy vznikající na zemském povrchu (svahové pohyby, povodně, bouřlivé přílivy, tsunami). Katastrofy vznikající nad zemským povrchem v atmosféře (tornáda, tropické cyklóny, prachové bouře) anebo v kosmu (dopady meteoritů). Podrobné členění přírodních katastrof nazývaných nebezpečnými přírodními procesy (NPP) nabízejí I. I. Mazur a O. P. Ivanov (2004): Kosmogenní NPP (heliomagnetické, hmotné a impaktní, gravitační). Kosmogenně klimatické NPP (klimatické cykly, dlouhodobé výkyvy hladiny světového oceánu tektonické a glaciální, krátkodobé výkyvy hladiny oceánu a jev El Niňo, současné oteplování klimatu, problém ozonových děr). Atmosférické NPP (meteogenní přechod front, cyklóny, pasáty, monzun, vichry, uragány, tornáda, smrště, dlouhodobé lijáky, průtrže mračen, kroupy; zimní silné sněžení, metelice, ledové jevy, holomrazy; letní horko, sucho, suchověje). Meteogenně biogenní NPP (přírodní požáry lesní, stepní, podzemní). Hydrologické a hydrogeologické NPP (na vnitrozemských vodách povodně, ledové jevy ledové zácpy, podzemní led, termokras, brzký zámrz, větrné jevy nahánění vody větrem, unášení vod větrem; tsunami extrémní příbojová či přílivová vlna). Geologické NPP (endogenní: tektonické epeirogenetické, vulkanické, seismické jevy; geofyzikální geopatogenní, radiační, geochemické aureoly, exogenní:

18 zvětrávací, svahové sesuvy, řícení, sesypávání, laviny, plošná vodní eroze, creep, soliflukce, deflace, sesedání, lineární vodní eroze, abraze, větrná eroze). Infekční onemocnění lidí (jednotlivé případy infekcí, skupinové případy, epidemické výbuchy infekčních nemocí, epidemie, pandemie, infekční onemocnění nezjištěného původu). Infekční onemocnění domácích zvířat (jednotlivé případy infekcí, enzoocie, epizoocie, panzoocie, infekční onemocnění nezjištěného původu). Nákazy zemědělských kultur nemocemi a škůdci (progresivní epifytozoocie, panfytozoocie, nákazy bez znalosti původu, masové rozšíření škůdců). Z geometrického hlediska projevu mohou rizika nabývat (podle rozlišení a měřítka znázornění): Bodový charakter (např. impakty), lineární charakter (např. strže, sesuvy, laviny), plošný charakter (např. zemětřesení, vulkanismus, povodně), prostorový charakter (např. magnetické bouře, atmosferické jevy). V.3. PŘÍRODNÍ KATASTROFY V ČÍSLECH Lidé spolu se svým životním prostředím jsou stále více ohroženi přírodním katastrofami v důsledku růstu počtu a hustoty populace, migrace obyvatelstva, výstavby měst, úpadku životního prostředí a zřejmě také klimatických změn. Počet lidí postižených některou katastrofou vzrostl ze 147 miliónů v 80. letech na 211 miliónů v 90. letech 20. století. Zatímco počet geologických katastrof, mezi něž řadíme tektonická a vulkanická zemětřesení, sopečné erupce, sesuvy půdy, atd. je téměř stálý, počet hydrologických a atmosférických katastrof jako jsou velká sucha, hurikány, tornáda, povodně, neustále roste. V 90. letech 20. století více než 90 % lidí usmrcených při nějaké PK bylo zasaženo hydrometeorologickým jevem. Asi 2/3 lidí postižených PK byly postiženy povodněmi. Povodně způsobily 15 % všech úmrtí při přírodních katastrofách. Z pohledu čistě ekonomického hlediska jsou nejdražší povodně, zemětřesení a větrné bouře, tornáda a hurikány. Zemětřesení představují asi 30 % odhadovaných ekonomických škod, avšak jsou příčinou jen 9 % úmrtí způsobených PK. Pro samotné lidi jsou však nejničivějšími katastrofami sucha a hladomory. Hladomory v 90. letech 20. století představovaly jen 4 % ekonomických škod, avšak byly příčinou

19 42 % úmrtí způsobených PK. Ze 49 nejméně vyspělých zemí je 24 zemí značně ohroženo PK. Nejméně 6 z nich bylo v uplynulých 15 letech postiženo dvěma až osmi velkými katastrofami ročně s dlouhodobými důsledky pro populaci. Od roku 1991 více než polovina všech katastrof se vyskytla v zemích se střední nebo nízkou ekonomickou úrovní. Avšak 2/3 všech úmrtí způsobených PK bylo v zemích s nízkou ekonomickou úrovní. Pouze 2 % lidí zemřely v důsledku PK v ekonomicky vyspělých zemích. (Svršek, J.; 2005) Obr. 1: Mapa četnosti výskytu přírodních katastrof ve světě (Emergency Disasters Data Base; 2007 ; popisky počeštila autorka) Pro představu o nejpostiženějších regionech světa je uvedena mapa na obr. 1, která znázorňuje počet zaznamenaných katastrofických událostí pro jednotlivé země v období Je ale třeba si uvědomit, že vyspělé země vedou dokonalejší evidenci, což se do mapy také promítá

20 Tab. 1: Největší přírodní katastrofy podle počtu obětí ve 20. století Druh katastrofy Místo a datum události Počet obětí Povodně Čína, červenec Tropické cyklóny Bangladéš, listopad Zemětřesení Čína (Ťan Šan), červenec Sopečná činnost Martinik, květen Svahové pohyby SSSR, Mimotropické bouře severní Evropa, únor Tsunami Japonsko, březen Vlny teplého počasí Indie, květen Požáry USA, říjen Tornáda Bangladéš, duben Vlny studeného počasí Indie, prosinec (Přírodní katastrofy a environmentální hazardy multimediální výuková příručka; staženo 2007) Tab. 1 uvádí k jednotlivým typům přírodních katastrof tu událost, která zaznamenala největší počet obětí. Údaje se vztahují ke katastrofám 20. století. Je však nutné připomenout, že již na začátku 21. století byla některá tato absolutní čísla překonána. Tsunami v Indickém oceánu v prosinci 2004 si vyžádala více jak obětí. Údaje o počtu obětí pro jednotlivé katastrofy lze však brát jen orientačně, neboť se podle různých zdrojů podstatně liší. Například počet obětí zemětřesení v Číně 1976, které uvádí čínské úřady, považují vědci za značně podhodnocený

21 VI. Přírodní katastrofy a rizika v České republice VI.1. SVAHOVÉ POHYBY VI.1.1. Obecná charakteristika Jde o geologický proces pohybu hmot ze svahu, ke kterému dochází při porušení stability svahu, pokud jsou síly držící pohromadě svahovou hmotu překonány gravitací. Také proto jsou svahové pohyby nazývány též gravitačními. Podle jejich charakteru mají různá specifická pojmenování. Nejčastěji se užívá termín sesuv. (Kukal, Z., Pošmourný, K.; 2005) Obr. 2: Idealizovaný profil sesuvem s vyznačením hlavních částí a průběhem význačných trhlin (Záruba, Q., Mencl, V.; 1987, str. 56 ) Sesuv je charakterizován odlučnou oblastí v horní části, ve střední je tvořen vlastním splazem a v dolní části se vytváří výrazné čelo sesutých hmot. VI Příčiny vzniku svahových pohybů Svahové pohyby mohou být způsobeny různými mechanismy. Stabilitu svahu ohrožuje, pokud jsou na svahu pevné horniny kryty sutí nebo půdou. Suť se snadno odloučí od podloží, zejména pokud je provlhlá. Nestabilními jsou také svahy tvořené horninami z lavic pevných vápenců nebo pískovců, které jsou proloženy měkčími jílovitými břidli

22 cemi. Zvětráním se vytvoří odlučná plocha a lavice pevných vápenců pak sklouzávají ze svahu. Nápomocným činitelem je přitížení svahu násypy nebo změna jeho sklonu. Udává se, že kritický úhel je 25 stupňů. K nestabilitě přispívá dále zvýšení obsahu vody v půdě, suti nebo horninách. Voda vyplňující póry přerušuje vazby mezi zrny. Ve vrstevních plochách působí voda jako mazadlo usnadňující klouzání. Horské ledovce mohou být další příčinou sesuvů. Ledovce mají hluboko do údolí splazy, které se pohybují obvykle rychlostí několika metrů za rok, odtávají a voda z nich odtéká do horských řek. Někdy může dojít k tomu, že ledovec ztratí svoji stabilitu a náhle postoupí během několika dní o desítky až stovky metrů. Pokud ale ztratí stabilitu podklad ledovce, ledovec se může odlomit a celý zřítit do údolí. (Svršek, J.; 2000) Soudržnost hornin může být porušena také zemětřesením, mrznutím, zvětráváním, změnou porostu nebo odstraněním vegetace. VI Klasifikace svahových pohybů: Svahové pohyby lze rozdělit podle různých hledisek. Často se používá dělení podle převládajícího materiálu (bahnotoky, pískotoky, úlomkotoky, sněhokamenité laviny, turbiditní proudy), průběhu smykových ploch (asekventní, konsekventní, insekventní), tvaru (plošné, proudové, frontální), stupně stabilizace (aktivní, dočasně uklidněné, trvale uklidněné) a stáří (recentní, fosilní). Quido Záruba a Vojtěch Mencl (1987) je rozdělují následujícím způsobem: Plouživé pohyby (creep): Slézání sutí (tj. pomalé povrchové pohyby svahových hlín a sutí podmíněny především klimatickými činiteli; mají za následek ohýbání vrstev, hákování), soliflukce (tj. pomalé odtékání povrchové vrstvy na roztálém povrchu trvale zmrzlé půdy), hlubinné plouživé pohyby hornin způsobující rozvolňování horských svahů, porušování horských hřebenů a stupňovité poklesávání svahů, gravitační vrásnění (např. shrnování vrstev na strmých okrajích sedimentačních pánví, vytlačování měkkých hornin na dně údolí (údolní antiklinály, bulging), blokové sesuvy (tj. pomalé pohyby horninových bloků na měkkém podloží)

23 Sesouvání Označuje poměrně rychlé pohyby hornin po svahu, při nichž sesouvající se hmoty jsou odděleny od pevného podloží zřetelnou smykovou plochou nebo zónou. Patří sem: Sesouvání zemin podél rovinných nebo smykových ploch, sesouvání pelitických hornin podél zakřivených, zpravidla válcových ploch nebo zón, rotační sesuvy, sesouvání skalních hornin podél rovinných, zpravidla předurčených ploch, sesouvání podél složených smykových ploch. Stékání Jde o svahové pohyby, při nichž pohybující se hmoty obsahují takové množství vody, že pohyb má charakter tečení. Zpravidla jde o pohyby svahových sutí a zvětralin, které se uvolnily v odlučné oblasti v horní části svahu a odtékají po povrchu území ve formě proudu. Poloha proudu je dána erozní brázdou nebo rýhou potoka. Do této skupiny náleží: Zemní proudy a přechodný typ proudové sesuvy, přívalové suťové a bahnité proudy (mury), svahové poruchy vznikající vyplavováním písku, sesuvy citlivých jílů, subakvatické skluzy. Skalní zřícení Jde o náhlý řítivý pohyb uvolněných bloků nebo vrstevních komplexů ze strmých skalních stěn. Při pohybu převládá volný pád a pohyb nenastává po výrazné smykové ploše. Nejčastěji uváděná klasifikace svahových pohybů vychází z rychlosti pohybu a je uvedena v tab. 2. Srovnáme-li pojmenování hlavních typů svahových pohybů podle Quida Záruby a Vojtěcha Mencla (1987) s tab. 2, řadili bychom například skalní řícení do pohybů mimořádně rychlých, a naopak soliflukce by patřila do pohybů mimořádně pomalých

24 Tab. 2: Základní klasifikace svahových pohybů podle rychlosti Slovní vyjádření rychlosti pohybu mimořádně pomalý, plouživý velmi pomalý, plouživý pomalý středně rychlý rychlý velmi rychlý Rychlost pohybu 0 0,6 m za rok 0,7 1,5 m za rok 1,6 m za rok až 1,5 m za měsíc 1,6 m za měsíc až 1,5 m za den 1,6 m za den až 0,3 m za minutu 0,4 m za minutu až 3 m za sekundu (Kukal, Z., Pošmourný, K.; 2005, str. 17) Svým mechanismem patří do svahových pohybů též sněhové laviny. Jde o náhlý pohyb sněhové hmoty ze svahu po dráze delší než 50 metrů. Lavina je směsí sněhových krystalků a vzduchu. Dochází k ní pokud soudržnost sněhu poklesne pod určitou mez a gravitace uvede hmotu do pohybu. Pro vznik lavin je kritický úhel 22 stupňů. Nezáleží jen na absolutním sklonu, ale také na profilu. Svahy vypuklé zvyšují napětí sněhové hmoty. Laviny vznikají častěji na hladkých travnatých svazích, zatímco mikroreliéf a jiné překážky vzniku lavin brání. Přímou příčinou uvolnění laviny je otřes (např. pád stromu). Nepřímou příčinou jsou především nestabilita svahu, rekrystalizace sněhu, vytvoření skluzné plochy, navátí sněhu do útvarů majících větší sklon než svah. Prachové laviny tvoří beztvará směs prachového sněhu a pohybují se rychleji. Pokud je v nich mnoho vzduchu, mohou se pohybovat rychlostí v rozmezí od 120 do 160 km/h. Těžší prachové laviny se pohybují rychlostí v rozmezí od 50 do 70 km/h. Vrstevní laviny, které jsou odděleny skluznou plochou od podloží, se pohybují v rozmezí rychlostí od 25 do 36 km/h. (Kukal, Z., Pošmourný, K.; 2005) VI Ovlivnění krajinné sféry svahovými pohyby Zahrazení údolí, vytváření dočasných jezer a záplav, změna území na jiný krajinný typ (Veverka, I.; 1995), ohrožení provozu lomů a těžby nerostných surovin, ničí zemědělské pozemky a ztěžují jejich obdělávání, ničí obytné, průmyslové a vodohospodářské objekty, přerušují komunikace, tunelové stavby, energetické sítě, produktovody

25 VI.1.2. Svahové pohyby v ČR Velmi pestrá geologická stavba území státu i jeho pestrá morfologie způsobují, že svahové pohyby (zejména sesuvy, skalní zřícení) jsou rozšířeny velmi nerovnoměrně. Většina území je budována horninami, v nichž, a to ani v jejich zvětralinách, k sesuvům nedochází vůbec, nebo jen ve zcela nepatrném rozsahu. Oblasti, ve kterých lze očekávat vznik svahových pohybů většího rozsahu jsou: Území České křídové pánve Zde jde o sesuvy pískovcových komplexů po podložních jílových sedimentech, eventuálně se zřícením skalních kulis v oblastech s mocnými pískovcovými souvrstvími, kde vznikla erozí tzv. skalní města. Postiženy jsou zejména okraje křídových tabulí, které bývají lemovány rozsáhlými svahovými deformacemi. Jsou to však většinou deformace staré, které však mohou být nevhodnými zásahy aktivovány. Sesouváním křídových hornin jsou porušena rozsáhlá území Českého středohoří, údolí ve Džbánu, vrchy Chlomeckého hřbetu u Mladé Boleslavi i širší okolí Mnichova Hradiště, Turnova a Jičína. Všeobecně známa je přímá závislost oživení sesuvné činnosti v křídových komplexech na srážkách. Území terciérních pánví v Podkrušnohoří Terciérní sedimenty a jejich hydrogeologické poměry podmiňují náchylnost horninových komplexů k sesouvání. I když plochý reliéf vznik sesuvů celkem neumožňuje, patří terciérní pánve vlivem zásahů člověka k nejvíce postihovaným územím. Jde zejména o porušování stability svahů skrývkovými zářezy povrchových lomů, výsypky, hydrotechnické úpravy toků, poruchy kanalizační sítě (ke zničení řady objektů došlo v minulosti v Žatci, Chomutově, Ústí nad Labem i řadě dalších obcí). Území karpatského flyše ve východní části republiky V oblastech jako Moravskoslezské Beskydy, Javorník, Bílé Karpaty, Chřiby, Ždánický les, Vizovické vrchy je intenzivní rozvoj svahových pohybů závislý na nasycení horninových komplexů vodou. Většina z nich je vyvolána lidskou činností (zářezy dopravních cest, výkopy velkých staveb), jen výjimečně jsou vyvolány ryze přírodními příčinami (extrémní srážky, eroze údolních svahů za katastrofálních povodní). (Procházková, D.; 2004) V jižním svahu bočního údolí vodní nádrže Šance na řece Ostravici se nachází největší a nejznámější sesuvná oblast na území ČR. K sesouvání zde dochází především v důsledku sycení vrstev vodou z nádrže. Z hlediska kritických stavů byla

26 situace napjatá zejména po povodních v roce V současné době se rychlost sesouvání pohybuje v řádu mm za den. Celkový objem sesuvu činí cca 7 mil. m 3. Další oblastí náchylnou k tvorbě svahových pohybů je také Hornomoravský a Dyjskosvratecký úval. Oblasti náchylné na vznik svahových pohybů a poklesů jsou přehledně znázorněny na obr. 3. Obr. 3: Výskyt svahových pohybů v ČR (Jandová, V.; 2008, MŽP ČR) V České republice s výjimkou jednoho případu nebyly zaznamenány katastrofální sesuvy půdy, ale členitost našeho území nás nutí takové procesy podrobně sledovat. V současné době eviduje Geofond cca 6500 sesuvů. K opravdové katastrofě došlo 29. a 30. července 1897 v krkonošském Obřím dole. Bahnitokamenité mury, které se uvolnily po velkých deštích, zde smetly dvě horské boudy i s jejími obyvateli, vymýtily les a přerušily komunikaci. Zahynulo 7 obyvatel. Největší sesuv půdy v blízkosti České republiky byl sesuv na území bývalého Československa v Handlové na Slovensku v letech 1960 a Do pohybu se ve tvaru jazykového splazu 300 m širokého, m dlouhého a 18 až 25 m mocného dalo

27 14,5 milionů m 3 zeminy. Svahová suť nasycená vodou z podzimních dešťů se pohybovala rychlostí 6 m za den a bořila domy, přerušila silnici, zpřetrhala telefonní a elektrické vedení, poškodila vodovodní potrubí. Prováděnou evakuaci komplikovala skutečnost, že sesuv půdy začal na Vánoce. Vzhledem k přijatým opatřením však nedošlo k obětem na životech a sesuv půdy se nakonec zastavil. (Martínek, B. a kol.; 2003) Další událost, ke které sice nedošlo na českém území, ale přesto ji můžeme považovat za tragédii pro naši společnost, se uskutečnila 31. května 1970 v Peru. Při silném zemětřesení (M=7,7) se z hory Nevado Huascarán utrhl kus ledovce, který po smísení se sutí vytvořil sněhokamenitou lavinu. Ta se pohybovala ze svahu rychlostí kolem 400 km/h a v údolí řeky Santa zcela pohřbila dvě vesnice. Nedaleké město Yungay bylo smeteno z povrchu a zahynuly tisíce lidí. Obětí jí padlo i všech 15 členů naší horolezecké expedice. Na základě zařazení lavin do svahových pohybů je nutno se zmínit také o nich. Mezi faktory, které nejčastěji ovlivňují vznik lavin v ČR, patří lavinový terén, sněhové podmínky, teplota ovzduší, vítr a spouštěcí mechanismus. Jsou evidovány od r a roční průměr výskytu je 20. Laviny v českých horách neohrožují žádné horské osady, majetek, ani lidská sídla a veřejné komunikace. (Procházková, D.; 2004) VI.2. POŽÁRY VI.2.1. Obecná charakteristika V 51 vyhlášky MV č.21/96 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o požární ochraně, definuje požár takto: Pro účely požární ochrany se za požár považuje každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení či zranění osob nebo zvířat, anebo ke škodám na materiálních hodnotách. Za požár se považuje i nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata nebo materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy. (Požár jeho definice, rozdělení, pásma a fáze hoření; 2007) Pro jejich vznik je obecně příznivá kombinace vysokých teplot a dlouhotrvajících období sucha. To znamená, že nejvíce ohrožené jsou oblasti, v nichž převládá středozemní nebo kontinentální klima s převládajícím xerofilním nebo sklerofilním typem vegetace. Mezi regiony, které jsou nejvíce ohrožené požáry, tedy patří oblasti při pobřeží Středozemního moře, Kalifornie a jihozápad USA a Austrálie. Hlavními

28 faktory, které ovlivňují riziko vzniku ničivých požárů, jejich intenzitu, délku trvání a rozsah škod jsou typ vegetace, vlastnosti paliva (tedy materiálu, který hoří na daném území), klimatické a povětrnostní podmínky a chování ohně. (Přírodní katastrofy a environmentální hazardy multimediální výuková příručka; staženo 2007) VI Příčiny vzniku požárů Přestože jsou někdy požáry řazeny mezi přírodní katastrofy, v poslední době je hlavním viníkem jejich vzniku člověk. Mezi přirozené příčiny požárů patří zapálení bleskem, důsledkem vulkanické činnosti nebo vzácně samovznícením. Důležitým rozdílem mezi požáry, které vzniknou přirozeně, a těmi, které jsou způsobené lidskou činností, je jejich dosažitelnost a v závislosti na ní i rozsah škod. Lidmi založené požáry jsou lokalizovány především v blízkosti obývaných území. Boj s nimi proto bývá jednodušší a rozsah menší. Oproti tomu, pokud požár vzplane na těžko dostupném území, je jeho eliminace velmi náročnou záležitostí a za oběť často padnou velké rozlohy vegetace. VI Klasifikace požárů Požáry lze dělit podle různých hledisek: podle polohy: Podzemní požáry pod úrovní místního terénu, přízemní požáry na úrovni místního terénu nebo snadno dostupné, nadzemní středně vysoké (požáry nad úrovní země, které jsou dostupné standardní výškovou technikou a nepřesahují výšku 27 m), výškové (požáry ve výšce nad 27 m). podle zjistitelnosti: Otevřené viditelné plameny, kouř apod., skryté požáry, které nejsou snadno zjistitelné (např. žhnoucí materiály, požáry v podzemí apod.). podle doby trvání: Krátkodobé řádově v hodinách, střednědobé řádově v desítkách hodin, dlouhodobé nad čtyři dny

29 podle rozsahu: Malé jsou ohroženy jednotlivé osoby, plochy o rozloze m 2, části budov, střední jsou ohroženy desítky osob, plochy o rozloze stovek m 2, celé domy, velké jsou ohroženy stovky osob, plochy v hektarech či desítkách hektarů, bloky domů, katastrofické jsou ohroženy tisíce lidí, plochy ve stovkách hektarů, celé čtvrti obcí. podle možnosti šíření: Rozšiřující se požáry, nerozšiřující se požáry. (Požár jeho definice, rozdělení, pásma a fáze hoření; 2007) Požáry vzniklé v přírodě bychom mohli rozdělit podle vegetace, která je požárem postižena, na dvě hlavní kategorie: Travní požáry, křovinaté a lesní požáry. Charakteristickou vlastností travních požárů, je snadné vznícení porostů a poměrně velká rychlost šíření, ale intenzita ohně je nízká oproti křovinatým a lesním požárům. Zde totiž jako palivo účinkují nejen rostoucí stromy a keře, ale také opad, který se hromadí v těchto porostech. Důležité je nejen množství, ale také uspořádání tohoto opadu. Materiál, který je kompaktní, není tak náchylný k vznícení a hoření jako ten, který je dobře provzdušněn. Stejně tak se bude oheň šířit lépe v lese s hustým podrostem, než tam, kde byl podrost odstraněn. (Přírodní katastrofy a environmentální hazardy multimediální výuková příručka; staženo 2007) VI Ovlivnění krajinné sféry požáry Znečištění ovzduší, zrychlení eroze půdního pokryvu, zničení půdních živin a organismů, snížení stavu lesní zvěře, narušení krajinných ekosystémů, zničení lesní a zemědělské plochy, ovlivnění ceny papíru, zničení obytných budov a jiných objektů,

30 narušení zásobování obyvatelstva, porušení energetických sítí a produktovodů. VI.2.2. Požáry v ČR V České republice vzniká ročně přes 9 tisíc požárů. Během roku je v průměru při požáru usmrceno přes 110 lidí a zraněno přes 300 lidí. Z toho je více než třetina požárů v domácnostech a objektech pro bydlení a ubytování. Každý den vznikne v domácnostech v průměru osm požárů, každý den je při nich v průměru jeden člověk zraněn, každý týden zemře při požáru člověk, denně při požáru přichází lidé o majetek v hodnotě 777 tisíc korun. Na požárech v domácnosti má rozhodující podíl lidská neopatrnost. Mezi nejčastější příčiny těchto požárů patří nedbalost při kouření nebo zacházení s otevřeným ohněm v domácnostech - ať už se jedná o zapomenuté jídlo na sporáku, nevhodně odložené nedopalky cigaret, svíčky ponechané bez dozoru v blízkosti hořlavé látky nebo užití benzínu při zapalování kamen. Obr. 4: Mapa požárů v ČR podle regionů ( ) (Vonásek, V. a kol.; 2007, MV GŘ HZS ČR)

31 Obr. 5: Mapa požárů způsobených dětmi ( ) (Vonásek, V. a kol.; 2007, MV GŘ HZS ČR) Extrémním rokem v počtu požárů ve sledovaném období byl rok 2003, kdy na území ČR vzniklo v průměru 79 požárů denně se škodou Kč. Důvodem bylo sucho. I loňský rok (2007) se vyznačoval vysokým počtem požárů vzniklo požárů (s účastí i bez účasti jednotek požární ochrany), což je o 9 % více než v předešlém roce Vloni tak v ČR došlo k největšímu počtu požárů od extrémního roku Důvodem bylo především počasí v dubnu a květnu s dlouhotrvajícím obdobím sucha, které se projevovalo na počtu požárů volných skládek, odpadů, ale i lesních porostů a požárů v přírodním prostředí vůbec. Bezkonkurenčně nejhorší měsíc byl duben, kdy museli hasiči každý den likvidovat v průměru 124 požárů, což je více než dvojnásobek celoročního průměru. V roce 2007 narostly přímé škody způsobené požáry, ty přesáhly 2,1 mld. Kč (nárůst o 10 %) - nejvíce od roku Při požárech v roce 2007 zemřelo celkem 125 lidí, což je výrazný pokles oproti předešlému roku. Nejvyšších škod, jak už bylo zmíněno, bylo dosáhnuto v roce 2002, kdy dosáhly 3,7 mld. Kč. V tomto roce totiž výrazně vzrostl počet požárů v průmyslovém odvětví z 51 % v roce 2006 na 72 %. Grafy pro jednotlivé ukazatele viz obr. 6, obr. 7 a obr

32 Obr. 6: Počet požárů v ČR ( ) Počet požárů v ČR ( ) Počet Rok (vytvořila autorka na základě: Vonásek, V. a kol., 2007, MV GŘ HZS ČR; Vonásek, V., staženo 2008, MV GŘ HZS ČR) Obr. 7: Škody vzniklé požáry v ČR ( ) Škody vzniklé požáry v ČR ( ) Škoda (v mil. Kč) Rok (vytvořila autorka na základě: Vonásek, V. a kol., 2007, MV GŘ HZS ČR; Vonásek, V., staženo 2008, MV GŘ HZS ČR)

33 Obr. 8: Počet obětí požárů ( ) Počet obětí požárů v ČR ( ) Počet Rok (vytvořila autorka na základě: Vonásek, V. a kol., 2007, MV GŘ HZS ČR; Vonásek, V., staženo 2008, MV GŘ HZS ČR) Obr. 9: Mapa požárů v ČR podle regionů (2007) (vytvořila autorka na základě: Vonásek, V.; staženo 2008, MV GŘ HZS ČR)

34 Obr. 9: Jednotky požární ochrany zasahovaly v roce 2007 u celkem mimořádných událostí, což je o 7 % (o událostí) více než v roce Hasiči tak zasahovali u největšího počtu mimořádných událostí v historii. Na nárůstu počtu zásahů se nejvíce podílely zejména klimatické faktory (vichřice, sucho). Nejvíce narostl počet případů živelních pohrom - hasiči v roce 2007 vyjeli k celkem těmto událostem, což je o 86 % více než v roce Nárůst lze připsat zejména lednovému orkánu "Kyrill". Následky živelních pohrom likvidovali hasiči nejčastěji v Moravskoslezském kraji. Tab. 3: Počet požárů v ČR podle odvětví hospodářství (2006) Odvětví hospodářství Počet požárů Domácnosti 2631 Doprava 2122 Ostatní veřejné a osobní služby 1504 Zpracovatelský průmysl 685 Lesnictví 679 Zemědělství 667 Výzkum, služby podnikům, reality 456 Pohostinství, ubytování 322 Obchod, opravy zboží 251 Výroba, rozvod elektřiny, plynu, vody 167 Stavebnictví 167 Školství 54 Veřejná správa, bezpečnost 53 Zdravotnictví, sociální činnost 53 Dobývání nerostných surovin 31 Pošty, telekomunikace 23 Peněžnictví, pojišťovnictví 14 (upravila autorka na základě: Vonásek, V. a kol.; 2007, MV GŘ HZS ČR)

35 Tab. 4: Počet požárů v ČR podle odvětví hospodářství (2007) Odvětví hospodářství Počet požárů Domácnosti Doprava Ostatní veřejné a osobní služby Lesnictví 845 Zemědělství 638 Zpracovatelský průmysl 586 Výzkum, služby podnikům 451 Pohostinství, ubytování 307 Obchod, opravy zboží 189 Stavebnictví 133 Výroba,rozvod elektřiny a plynu 121 Školství 46 Veřejná správa, bezpečnost 42 Zdravotnictví, sociální činnost 38 Pošty, telekomunikace 19 Dobývání nerostných surovin 18 Peněžnictví, pojišťovnictví 11 (upravila autorka na základě: Vonásek, V.; staženo 2008, MV GŘ HZS ČR) Ve srovnání s rokem 2006 narostl počet požárů v ČR v roce 2007 v odvětvích lesnictví a v ostatních veřejných a osobních službách. Celkově se údaje příliš neliší a i podíl jednotlivých odvětví hospodářství zůstává pro oba roky přibližně stejný. Nejvíce požárů tedy vzniká v domácnosti a v dopravě - tvoří tak přibližně polovinu všech případů. Nejméně se podílí odvětví jako peněžnictví a pojišťovnictví, dobývání nerostných surovin a pošty, telekomunikace. Ve školství vzniká přibližně 50 požárů ročně (tab. 3 a tab. 4)

36 Obr. 10: Přehled požárů v odvětvích za rok 2006 domácnosti ostatní veřejné a osobní služby lesnictví výzkum, služby podnikům, reality obchod, opravy zboží stavebnictví veřejná správa, bezpečnost dobývání nerostných surovin peněžnictví, pojišťovnictví doprava zpracovatelský průmysl zemědělství pohostinství, ubytování výroba, rozvod elektřiny, plynu, vody školství zdravotnictví, sociální činnost pošty, telekomunikace (vytvořila autorka na základě: Vonásek, V. a kol.; 2007, MV GŘ HZS ČR) Obr. 11: Přehled požárů v odvětvích za rok 2007 domácnosti ostatní veřejné a osobní služby zemědělství výzkum, služby podnikům obchod, opravy zboží výroba,rozvod elektřiny a plynu veřejná správa, bezpečnost pošty, telekomunikace peněžnictví, pojišťovnictví doprava lesnictví zpracovatelský průmysl pohostinství, ubytování stavebnictví školství zdravotnictví, sociální činnost dobývání nerostných surovin (vytvořila autorka na základě: Vonásek, V., staženo 2008, MV GŘ HZS ČR)

37 Tab. 5: Počet objasněných požárů v České Republice podle jednotlivých příčin Příčina Rok Úmyslné zapálení Hra dětí s ohněm Nedbalost dospělých Závady komínů Závady topidel Technické závady (mimo komínů a topidel) Dopravní nehody Výbuchy Blesky Samovznícení CELKEM (upravila autorka na základě: Vonásek, V., staženo 2008, MV GŘ HZS ČR) V tab. 5 je vyjádřen roční počet požárů přisouzených jednotlivým příčinám. Údaje zahrnují požáry za 3 sledované roky (2005, 2006 a 2007). Z výsledků vyplývá, že výrazně převládají požáry zaviněné člověkem a jeho činností. Požáry přírodního původu (blesky, samovznícení) jsou zde zastoupeny pouze v 3,3 % sledovaných případů. Obr. 12: Mapa lesních požárů ČR ( ) (Statistická ročenka 2000; 2001, MV GŘ HZS ČR)

38 Problém lesních požárů je v Evropě považován za kritický. Česká republika nemá takové problémy s lesními požáry jako v oblasti Středomoří, ale ani jako např. v zemích se srovnatelným přírodně-porostním charakterem a klimatem (např. skandinávské země, Kanada aj.). Jedním z faktorů, který zapříčiňuje tento fakt, je hustota osídlení, která je v ČR na venkově stále poměrně vysoká. Tím se v obecném důsledku snižuje riziko vzniku a šíření požárů, a zejména urychluje jejich uhašení. V ČR jsou rizika vzniku a šíření požárů vyšší zejména u nejmladších věkových stupňů porostů a monokultur jehličnatých dřevin; riziko u borovice je vyšší než u smrku. V posledních letech je možno vyloučit jako významnou příčinu lesních požárů vypalování suché trávy, rovněž chatové objekty nejsou významnou příčinou lesních požárů. Podle dosavadních poznatků způsobují podstatnou část lesních požárů turisté. (Šišák, L.; 2007) Jednoznačně jde nejčastěji o nedbalostní příčiny. Nejvýznamnějšími nedbalostními příčinami jsou: kouření, zakládání ohňů v přírodě, používání otevřeného ohně k osvětlování, rozehřívání apod. Mapa lesních požárů na obr. 12 uvádí na první pohled možná překvapivý fakt, že nejpostiženějšími oblastmi jsou velká města a jejich okolí, tedy málo zalesněná urbanizovaná krajina. Mapa však nezobrazuje absolutní velikost zasažené plochy lesa v daných okresech (resp. krajích), ale její přepočet na hektar lesa. Ke zmíněné skutečnosti dále přispívá fakt, že v těchto regionech je nejvyšší koncentrace obyvatelstva a jeho aktivit, jakožto nejčastější příčiny požárů. Jako příklad zřejmě největšího nejznámějšího lesní požáru z posledních let lze uvést událost, ke které došlo na katastrálním území obce Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí v srpnu roku 2003 při těžbě rašeliny. Požár zničil mladé porostní skupiny ve věku 3 13 let, především borové, na výměře 26,38 ha. Úředně vykázaná ekonomická škoda podle vyhlášky ministerstva financí č. 55/1999 Sb. dosáhla 4,542 mil. Kč (tj. 172 tis. Kč/ha). Avšak společenská sociálně-ekonomická újma na netržních, mimoprodukčních funkcích lesa činila dalších 4,220 mil. Kč (160 tis. Kč/ha). (Šišák, L.; 2007) K největšímu lesnímu požáru od roku 2003 došlo v červenci 2006 ve skalnaté nepřístupné oblasti Národního parku České Švýcarsko u Jetřichovic na Děčínsku. Tento požár likvidovalo na 900 dobrovolných i profesionálních hasičů, jeho hašení se protáhlo na 8 dní, přičemž musela být nasazena i letecká technika. Bylo zničeno přes 20 hektarů lesa

39 Obr. 13: Počet lesních požárů v ČR ( ) Počet požárů Rok (vytvořila autorka na základě: Forest Fires in Europe 2005; 2006) Obr. 14: Plocha postižená lesními požáry v ČR ( ) Postižená oblast (ha) Rok (vytvořila autorka na základě: Forest Fires in Europe 2005; 2006)

40 Tab. 6: Ekonomické škody způsobené lesními požáry v ČR v letech Základní údaje Rok Počet Postižená plocha (ha) Škody (mil. Kč) 33,5 19,1 9,3 Škody (tis. Kč)/ha plochy 27,1 57,2 41,2 (upravila autorka na základě: Šišák, L.; 2007) Tab. 6 vyčleňuje pouze lesní požáry a zobrazuje jejich počet a ekonomický dopad ve sledovaném období tří let ( ). Počet, výměra a škody značně kolísají. Ekonomické škody jsou ovlivňovány evidencí tzv. zahoření, tj. požáru hrabanky, bylinného a keřového podrostu. V takových poměrně častých případech je ekonomická škoda nepatrná. VI.3. POVODNĚ VI.3.1. Obecná charakteristika Povodněmi se podle vodního zákona (č.254/2001., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň). (Povodňový plán Pardubického kraje; 2005) VI Příčiny vzniku povodní Vznik a velikost povodní ovlivňují především dešťové srážky, a to jejich úhrnné množství dopadající v určitém čase na určitou plochu zemského povrchu. Se stoupajícím srážkovým úhrnem při přepočtu na dobu a na postiženou plochu se zvy

41 šuje rozsah povodně. Přispívá však řada dalších faktorů, a to podmínky geografické a geologické. Ke geografickým patří: Tvar povodí, nadmořská výška, sklonitost svahů, spád otoku, členitost povrchu, zeměpisná orientace svahů, vegetace. Ve své podstatě jsou tyto faktory podmíněny geologickým vývojem území. Mnoho dalších faktorů (hlavně geologických) je obsaženo pod pojmem retence krajiny. Patří sem infiltrační schopnosti půdy i geologického podkladu, velikost říčních niv a jejich složení, reliéf (např. stupňovitost svahů závislá na geologickém složení). Nejen půdy, ale i geologický podklad výrazně ovlivňují retenci. Pískovce a vápence retenci zvyšují, jílové sedimenty snižují. Puklinaté granity a ruly a jiné krystalické horniny retenci zvyšují, masivní horniny snižují. I mírné deště mohou vodou nasytit půdy a podložní horniny a tím retenci snížit až skoro k nulové hodnotě. Infiltrace velkého množství vody do půdy a nádrží podzemních vod může omezit odtok. Je závislá jak na typu půdy, tak na její mocnosti, pórovitosti, obsahu humusu a na nasycenosti vodou. Při dopadu více vody, než je povrch schopen infiltrovat, dochází k odtoku. Pokud se půda a podložní horniny vodou nasytí, povrchový odtok se zvyšuje. Jeho velikost je však ovlivněna i naplňováním prohlubní na povrchu, což nazýváme detencí. Reliéf tedy ovlivňuje množství nahromaděné vody. Detence omezí odtok ovšem jen v prvních stádiích povodně. (Kukal, Z., Pošmourný, K.; 2005) VI Klasifikace povodní Podle příčin vzniku z dešťů, z tání sněhové pokrývky, z tání ledovců a sněhu nad sněžnou čárou, přirozeným vzdutím hladiny (ledové bariéry), způsobené silou větru obvykle kombinované s přílivovou vlnou (ve vnitrozemí nejsou), způsobené sesuvy půdy, seismickou nebo vulkanickou činností, anebo antropogenními činiteli (protržení hráze). (Smolová, I.; staženo 2007)

42 Základní dělení v našich klimatických podmínkách rozlišuje tyto 2 druhy povodní: Přirozená povodeň způsobená přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů. Zvláštní povodeň způsobena umělými vlivy, a to především protržením hráze vodního díla. Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů: Technická příčina havárie díla, silné zemětřesení, letecká katastrofa (pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze), válečný konflikt, teroristický útok. (Dvůr Králové nad Labem oficiální stránky města; staženo 2007) Míru povodňového nebezpečí určují stupně povodňové aktivity vázané na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu (denní úhrn srážek, hladina vody v nádrži, průsak nebo deformace hráze, vznik ledových nápěchů a bariér, chod ledu apod.). Informace o nastalém 1. stupni povodňové aktivity je obyčejně předávána prostřednictvím ČHMÚ, správců toků, HZS, prostřednictvím povodňových komisí různých úrovní, případně dalším způsobem (televizí, rozhlasem, občany apod.). Rozsah opatření prováděných při řízení ochrany před povodněmi se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity: 1. stupeň - bdělost (1. SPA) se nevyhlašuje, nastává při nebezpečí vzniku povodně a zaniká, pominou-li příčiny tohoto nebezpečí. Vyžaduje věnovat zvýšenou míru pozornosti vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí - zpravidla zahajuje činnost hlídková a hlásná služba. Rovněž za stav bdělosti se považuje situace označená předpovědní povodňovou službou ČHMÚ. Na vodních dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností, které by mohly vést ke vzniku nebezpečí zvláštní povodně. 2. stupeň - pohotovost (2. SPA) vyhlašuje příslušný povodňový orgán, pokud nebezpečí povodně přeroste ve skutečný povodňový jev, ale ještě nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto. Vývoj situace je nutné pečlivě sledovat, aktivizují se povodňové orgány a další složky povodňové služby, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně

43 Vyhlašuje se ale i při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti. Aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu. 3. stupeň - ohrožení (3. SPA) vyhlašuje příslušný povodňový orgán při bezprostředním nebezpečí nebo při vzniku větších škod, při ohrožení životů a majetku v záplavovém území. Vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření. Provádějí se zabezpečovací a záchranné práce nebo evakuace. Opatření k ochraně před povodněmi se dělí na : přípravná - povodňové plány, povodňové prohlídky, organizační a technická příprava, zajišťování povodňových rezerv, vyklízení záplavových území, příprava informačního systému, školení pracovníků povodňové služby, zajištění technicko-bezpečnostního dohledu na vodních dílech. při povodni - činnost předpovědní povodňové služby a informačního (hlásného) systému, ovlivňování odtokových poměrů, zabezpečovací povodňové práce, záchranné povodňové práce (varování a vyrozumění, evakuace obyvatel, humanitární pomoc), náhradní doprava, zajištění zásobování potravinami, vodou, energií, činnost ostatních účastníků povodňové ochrany (Armáda ČR, Policie ČR) atd. po povodni - obnovení povodní narušených funkcí v zasaženém území (mimo investiční výstavbu), zjišťování a oceňování povodňových škod, evidenční a dokumentační práce, celkové vyhodnocení průběhu povodně. (Povodňový plán České republiky; 1997) Hlavní typy povodní V České republice podle příčin a sezónního výskytu jsou uvedeny v následující kapitole VI.3.2. VI Ovlivnění krajinné sféry povodněmi Devastace svahů přehrady či jiného vodního díla, zničení přehradního tělesa, narušení přirozených i upravených koryt a ochranných hrází vodních toků, zatopení vodních zdrojů nedostatek pitné vody, likvidace půdního krytu,

44 likvidace rostlinného krytu, změna reliéfu krajiny, únik nebezpečných látek a znečištění krajiny (benzínem, oleji, hnojiva..), zničení úrody a celkové škody v zemědělské prvovýrobě a ve zpracovatelském průmyslu, vznik epidemií, poškození lidských obydlí, poškození průmyslových objektů, výpadky dodávek energie, zasažení skládek, narušení kanalizační sítě, porušení infrastruktury. VI.3.2. Povodně v ČR Následkem značné členitosti území má Česká republika velmi hustou hydrografickou síť o délce cca 85 tis. km. Nachází se v oblasti mírného klimatického pásu s pravidelným sezónním chodem teplot a srážek. Mimo těchto dlouhodobých výkyvů jsou krátkodobé změny počasí způsobovány častými přechody atmosférických front, které od sebe oddělují teplejší a studenější vzduchové masy a jsou většinou doprovázeny srážkami. Rozdělení srážek v průběhu roku má spíše kontinentální charakter. Nejvyšších měsíčních úhrnů srážek dosahují květen až srpen, nejméně srážek je v únoru a březnu. V letních měsících se často vyskytují krátkodobé extrémní srážky bouřkového charakteru, které zasahují menší plochy území. Dlouhodobé úhrny srážek obecně stoupají se zvětšující se nadmořskou výškou, významné jsou však orografické vlivy terénu. Sněhová pokrývka se objevuje v průměru od poloviny prosince do poloviny března, na horách déle. Výška sněhové pokrývky v průměru dosahuje v nížinách cm, ve středních polohách cm, na horách přes 100 cm. Ve sněhově bohatém roce je na celém území ve sněhu akumulováno přibližně 5 mld. m 3 vody. Období tání sněhové pokrývky není pravidelné. Tání významná pro vznik povodní mohou nastat od prosince až do dubna. Průměrný roční odtok z území republiky činí 15,1 mld. m 3, což odpovídá měrnému odtoku 6,1 ls -1 km -2. Odtokové poměry jsou značně nerovnoměrné. (Povodňový plán České republiky; 1997)

45 Naprostá většina povodní v ČR je způsobena srážkami, v zimním půlroce táním sněhové pokrývky, zvláště je-li provázeno srážkami. Povodeň může též být vyvolána výskytem ledových jevů v tocích. Povodně převážně lokálního významu mohou být také způsobeny jinými příčinami, např. přehrazením toku sesuvem půdy. Obr. 15: Mapa průměrných srážkových úhrnů ČR (Herber, V., Dobrovolný, P.; staženo 2007) Podle příčin a sezónního výskytu rozlišujeme následující hlavní typy povodní: Letní typ povodní z regionálních dešťů s trváním i několika dnů (v průměru 1-3 dny) s možným výskytem na celém území ČR. Rozsáhlé záplavy vznikají především na středních a dolních úsecích vodních toků. Deště postihují rozlehlejší oblasti, vyznačují se menší vydatností, vznik je většinou vázán na výskyt atmosférických front a cyklon (tlakových níží). Příkladem tohoto typu je katastrofální povodeň v červenci 1997, která postihla především povodí Moravy, Odry a horního Labe, a v srpnu 2002, která postihla povodí Vltavy a tok Labe pod ústím Vltavy. Zimní a jarní typ povodní z tání sněhu, což může být provázeno současnými srážkami. Povodně bývají nejvýraznější, pokud leží sníh i v nížinách a podhůřích, protože ve vyšších polohách odtávají sněhové zásoby pozvolna. Výskyt tohoto

46 typu převládá v nížinách a pahorkatinách v povodí Moravy, Labe a Vltavy. Záleží na intenzitě oteplení, mocnosti sněhové pokrývky, vodní hodnotě sněhu (1 cm čerstvého prachového sněhu odpovídá 1 mm vody, 1 cm starého slehlého sněhu představuje 4 mm vody), nadmořské výšce, expozici povodí, míry zamrznutí půdy. Výskyt není vázán pouze na jaro, ale i na zimní měsíce. Příkladem jsou povodně v ČR z přelomu března a dubna Letní typ povodní, jejichž příčinou jsou krátkodobé přívalové deště a vznikají tzv. bleskové povodně. V extrémních případech je intenzita vyšší než 100 mm/hod. Mívají krátké trvání (v průměru méně než 2-6 hod), postihují území menší rozlohy (většinou do desítek km 2 ), mohou se vyskytnout kdekoli v ČR a vyvolávají povodeň většinou na malých tocích. Nejčastější výskyt je pozorován v letních měsících. Odtoková odezva u bleskových povodní bývá i jen několik desítek minut, zvláště v malých povodích s větším sklonem svahů a menší lesnatostí, proto je tato povodeň u nás nejčastějším typem povodňového ohrožení. Možnosti předpovědí přesnějšího místa výskytu bleskové povodně jsou poměrně obtížné. K tomuto typu lze řadit povodeň z přelomu června a července 2006 na Dyji v Podhradí. Zimní a jarní typ povodní, kdy dojde ke zmenšení průtočnosti koryta, a tím k vzestupu hladiny. Povodně vznikají jako následek výskytu ledových jevů (např. ledové zácpy a nápěchy) v tocích, mohou nastat i v tocích s relativně nízkými průtoky. Povodně ze specifických příčin nastávají např. přehrazením toku sesuvem půdy, masou horniny či sněhu. Může dojít též k poškození či protržení zvláště malých vodních nádrží a rybníků, ucpání mostních otvorů, propustků nebo koryta unášeným splávím (keři, kmeny stromů, dřevem a jinými spláchnutými předměty). Též jsou možné záplavy ze zpětného vzdutí, kdy vyšší hladina na hlavním toku způsobuje vzdouvání vody v dolních úsecích přítoků. Popsané typy povodní však mohou vykazovat různé přechodné formy, vyskytující se hlavně v jarních měsících, způsobené kombinací uvedených příčinných a dalších fyzickogeografických faktorů (např. nasycenost povodí, promrznutí půdy). (Sklenář, J.; 2008) S ohledem na historické povodně je třeba uvést zejména případ z července 1432, považovaný dosud za největší povodeň posledního tisíciletí v ČR. Podle pramenů

47 vltavská voda po dešti trvajícím 4 dny a tři noci zaplavila v Praze Staré Město a nižší části Malé Strany. Byly sebrány mlýny na Vltavě, zničeno mnoho domů, utopeni lidé a dobytek, zaplavena pole atd. Kamenný Juditin most v Praze byl na 5 místech probořen. Historické prameny hovoří explicitně i o povodni v Berouně a v celém povodí Labe, stejně jako o rozlití řek na Moravě, v Rakousku a Uhrách. Povodeň na Moravě (1997) proběhla přibližně v rozpětí července 1997 na Moravě, Slezsku a na východě Čech. Záplavy zasáhly také sousední země, a tak se tak stala součástí katastrof evropských rozměrů. Příčinou vydatných srážek byla tlaková níže, která se nad Moravu a Polskem posouvala směrem od severní Itálie. Déšť mimořádně zesiloval s návětrným účinkem pohoří, což se projevilo zejména v Jeseníkách a Beskydech. Během kritických málo dnů spadlo v povodí Odry a Moravy místy až přes polovinu ročního úhrnu. Obě řeky a jejich přítoky se rozvodnily neuvěřitelným způsobem (cca na úroveň 150leté až 500leté vody, povodeň zasáhla 1/3 území Moravy a Slezska). Bylo zničeno 2151 domů (dalších 5652 se stalo dlouhodobě neobyvatelnými), strženo 26 mostů a zaregistrováno celkem 405 půdních sesuvů. Za nejhůře postižené sídlo se považuje obec Troubky na soutoku Moravy a Bečvy. Povodeň prokázala mnohá selhání na úrovni státní správy, což vedlo k vyvinutí nových protipovodňových řádů a odstranění největších nedostatků na celém území České republiky. (Povodeň na Moravě 1997; 2007) Obr. 16: Měsíční úhrn srážek v červenci 1997 (Hladný, J. a kol.; 1998)

48 Povodeň (2002) způsobily stejně jako povodeň na Moravě v roce 1997 silné deště, které vyvolal přesun tlakových níží nad střední Evropou. Ty zavinily vydatné dešťové srážky, které postihly hlavně jižní Čechy. K první vlně došlo srpna, kdy místy spadlo přes 100 mm srážek. Při další vlně dešťů srpna zasáhly celé jižní Čechy srážky kolem 100 mm, což způsobilo okamžitý vzestup hladiny zdejších toků a následné záplavy. Celkově se dohaduje, že na povodí Vltavy spadlo 4,98 km 3 dešťových srážek, což o 0.78 km 3 překonalo deště v roce Převážná část odtékala pouze Vltavou, proto veškerá voda protekla Prahou. 14. srpna 2002 dosáhl průtok Vltavy v Praze 5160 m 3 /s (průměrný srpnový průtok = 50 m 3 /s). Podle historických záznamů se jednalo o největší povodeň v Praze od roku 1432, která se opakuje s největší pravděpodobností jednou za 500 let. Navzdory všem opatřením, které se uskutečnily po roce 1997, způsobila povodeň obrovské škody (viz tab. 7). Na výši ztrát se projevilo zatopení centra Prahy, kde je kromě významných historických památek soustředěna velká část ekonomických aktivit. Povodně postihly celkem 968 obcí a 3,2 milionu obyvatel ČR. (Vaccaro, J.; 2006) Obr. 17: Mapa srážkových úhrnů v ČR od 6. do 15. srpna 2002 (Bouček, J. a kol.; 2002, MŽP ČR) Rozložení celkových srážek v období 6. až 15. srpna ukazuje mapa na obr. 17. Nejvyšší srážky přesáhly 400 mm v Novohradských horách. Srážky vyšší než 300 mm se

49 vyskytly v podstatné části Šumavy a Novohradských hor a v jejich podhůří, dále pak ve východní části vrcholových partií Krušných hor a Jizerských hor. Úhrny mm byly zjištěny v celé oblasti Krušných hor, Krkonoš, Orlických hor, Jihlavských vrchů, Jeseníků a Moravskoslezských Beskyd. Hlavní rozdíl mezi povodní v roce 2002 a 1997: Obě zmíněné povodně patří mezi extrémní povodňové události na území ČR letního typu. Zatímco povodeň 2002 byla charakteristická dvěma vlnami srážek, které se vyskytly velmi brzy po sobě (s odstupem 3 dnů), měly velký plošný rozsah a výsledný odtok se soustředil do jedné řeky, povodeň 1997 měla delší trvání jednotlivých vln, které po sobě následovaly v delším časovém odstupu, přičemž druhá vlna na Moravě byla výrazně slabší než první. Srážky se navíc rozdělily do dvou různých povodí Odra, Morava. Pro základní porovnání obou povodní jsou v grafu (obr. 18) uvedeny měsíční úhrny srážek pro jednotlivé kraje ČR. Data se vztahují k povodňovým měsícům tzn. červenec 1997 a srpen Zatímco měsíční úhrny srážek se v červenci 1997 pohybovaly na Moravě a ve východních Čechách od 290 do 350 % normálu, v srpnu 2002 se pohybovaly v Čechách (mimo východních) od 190 do 310 % normálu. Obr. 18: Graf vyjadřující průměrné měsíční úhrny srážek v ČR pro červenec 1997 a srpen 2002 Průměrné měsíční úhrny srážek podle krajů (červenec 1997 ve srovnání se srpnem 2002) Úhrn (mm) středočeský jihočeský západočeský severočeský východočeský jihomoravský severomoravský Kraj (vytvořila autorka na základě: Bouček, J. a kol.; 2002, MŽP ČR)

50 Tab. 7: Povodňové situace v letech v ČR z hlediska počtu ztrát na lidských životech a výše povodňových škod Povodňová situace (rok) Počet ztrát na lidských životech Povodňové škody (mld. Kč) Celkem (Procházková, D.; 2004, str. 15) VI.4. SILNÉ VĚTRY VI.4.1. Obecná charakteristika Proudění, které nastává z místa s vyšším tlakem do místa nižšího tlaku vzduchu, se nazývá vítr. Je rozdělen podle rychlosti. Až od rychlosti 20,8 m/s se tento vítr nazývá vichřicí. V tropických zeměpisných šířkách vznikají tzv. tropické cyklony, mohutné rotující tropické bouře provázené vichřicemi a lijavci. Celý systém mívá v průměru až 800 km. Skládá se z prudkých větrů a oblačné fronty. Ta se ve spirále točí kolem středu známého jako oko, které může mít v průměru až 25 km, a panuje v něm bezvětří a jasná obloha. Samotné oko je však obklopeno hustými mraky, ze kterých pochází nejvíce doprovodných srážek. Dosahuje rychlosti přes 27 m/s, ale vítr kolem oka rotuje často rychlostí i 80 m/s. Tropické cyklony jsou podle regionů, ve kterých se vyskytují, označovány různými názvy (baguio oblast Filipín, cordonazo nebo uragán Střední Amerika a Mexiko, cyklón severní oblast Indického oceánu, hurikán severní část Atlantského oceánu, tajfun Jihočínské moře, Tichý oceán, willy-willy jižní polokoule v oblasti Austrálie)

51 Ničivé účinky mají i tornáda, tvořící se ve vyšších zeměpisných šířkách. Spolu s trombou spadají pod pojem větrná smršť. Ačkoliv je podstata obou stejná, terminologicky platí, že označení tornádo se užívá v anglicky mluvících oblastech (zejména v USA) a pojem tromba spíše v Evropě. Tornádo je rychle rotující vzduchový vír, jenž se otáčí obvykle proti směru hodinových ručiček (na severní polokouli). Na rozdíl od cyklon však směr rotace není u takto horizontálně malých vírů podmínkou. Doprovázeny bývají jedinou mohutnou dominantní buňkou (supercela), která se od běžných bouřek liší jak intenzitou cirkulace, tak dobou trvání (několik dní). Charakteristickou vlastností supercely je její rotace. Hlavní příčinou ničivých účinků je značný tlakový gradient ve středu tornáda, který způsobuje silné proudění vzduchu v přízemní vrstvě. (Skřehot, P.; 2004) Downburst jde o prudké zesílení sestupného proudu vzduchu spojeného s konvektivní bouří, které vyvolává při zemi silný a nárazovitý vítr a je zpravidla doprovázeno silnými přívalovými srážkami či krupobitím s dobou trvání obvykle v desítkách minut. Jeho průměr bývá většinou od několika set metrů do několika kilometrů. (Brázdil, R.; 2002) Velké škody páchají i prachové bouře, což jsou: atmosférické poruchy, při nichž se do vzduchu dostává značné množství prachu a písku. Písek letí blízko země a ve vyšších vrstvách je jemný prach. (Svršek, J.; 2000, str. 27) VI Příčiny vzniku silných větrů Silné větry vznikají na základě velkého barického gradientu. Tropické cyklony Tropické cyklony se tvoří v rovníkové oblasti mezi 5-10 severní i jižní zeměpisné šířky a v průběhu jejich postupného vývoje klesá tlak ve středu až na 950 hpa. Jejich vznik a vývoj je vázán na mořskou hladinu teplejší než 26 C. Nad pevninou jejich energie klesá, protože jim chybí vlhký oceánský vzduch. Bouře začínají v nevelkých oblastech nízkého tlaku vzduchu nad tropickými moři. Teplý vlhký vzduch prudce stoupá vzhůru. Kondenzací vodních par se uvolňuje velké množství tepla, které pak podněcuje vzestupný pohyb vzduchu. Spirály vlhkých větrů se navíjejí na oko cyklony, při čemž se intenzita větru zvyšuje. Cyklona působí až do té doby, než pronikne dál nad pevninu nebo nad studené moře, kde mu dojde zásoba tepla a vláhy. (Tichý, T.; 2005)

52 Větrné smrště Podobně jako hurikány se tornáda tvoří na okrajích front, kde se setkává studený suchý vzduch s teplým vlhkým a vytvoří se bouřkový mrak. Teplý vzduch stoupá. Když se na jeho místo začne tlačit další teplý vzduch, začne vzduch vířit a vytvoří tornádo, které se na severní polokouli většinou víří proti směru hodinových ručiček. Větry vytlačují tornádo i s jeho bouřkovým mračnem směrem nahoru do atmosféry. Z 1 mraku se může vytvořit i několik tornád. Prach a zemina jsou nasáty do trychtýře, kde rotují kolem klidné oblasti nízkého tlaku. (Morris, N.; 2003a) Downburst V každé konvektivní bouři vedle sebe koexistují tzv. vzestupný a sestupný konvektivní proud. Vzestupný proud vlastně živí bouři vtékajícím teplým vzduchem, který v určité výšce nad zemským povrchem kondenzuje a vytváří se tak vlastní bouřkový oblak. Sestupným proudem naopak z bouře vytéká studený vzduch, téměř vždy doprovázený srážkami (v podobě deště nebo krup). V momentě, kdy je vzestupný proud přerušen se bouře rozpadne. Namísto kontinuálního sestupného proudu může dojít k tomu, že se v horní polovině bouře nahromadí velké množství krup. V jistém okamžiku se začnou propadat k zemi. Táním ledu a odpařováním kapek dochází prudkému ochlazení a tím ke zvýšení pádové rychlosti. Destruktivní účinek je pak umocněn vyšší hustotou chladného vzduchu, případně přítomností velkého množství krup, dopadajících či téměř vodorovně hnaných vysokou rychlostí. Právě prudkost dopadu na zemský povrch je základem anglického výrazu downburst. Po dopadu na zemský povrch se downburst rozprskne do okolí, především ve směru postupu bouře. A právě na předním čele rozlévajícího se downburstu pak dochází k nejprudším nárazům větru. (Downburst, microburst; staženo 2007, ČHMÚ) Prachová bouře vzniká tehdy, když se klín studeného vzduchu vtlačuje pod vrstvu teplého vzduchu. Chladný vzduch se pohybuje rychle a má značnou turbulenci. Eroduje půdu a do atmosféry zdvihá množství prachových částic. Těsně za prachem obvykle následuje déšť. (Svršek, J.; 2000, str. 27) VI Klasifikace silných větrů Pro odhad síly větru se používá mezinárodní dvanáctidílná Beaufortova stupnice sestavená v roce 1805 anglickým admirálem Francisem Beaufortem

53 Tab. 8: Beaufortova stupnice rychlosti větru Stupeň Označení Rozpoznávací znaky Rychlost v m/s Rychlost v km/h 0 Bezvětří Kouř stoupá svisle vzhůru 0,0 0,2 méně než 1 1 Vánek 2 Slabý vítr 3 Mírný vítr 4 Dosti čerstvý vítr 5 Čerstvý vítr 6 Silný vítr 7 Prudký vítr 8 Bouřlivý vítr 9 Vichřice 10 Silná vichřice 11 Mohutná vichřice Směr větru je poznatelný podle kouře, vítr nepohybuje větrnou korouhví Vítr je cítit ve tváři, listy stromů šelestí, větrná korouhev se začíná pohybovat Listy stromů a větvičky jsou v trvalém pohybu, vítr napíná praporky Vítr zdvihá prach a kousky papíru, pohybuje menšími větvemi Listnaté keře se začínají hýbat, na stojatých vodách se tvoří menší vlny se zpěněnými hřebeny Vítr pohybuje silnějšími větvemi, telegrafní dráty sviští, používání deštníků se stává nesnadným Vítr pohybuje celými stromy, chůze proti větru je obtížná Vítr ulamuje větve, chůze proti větru je téměř nemožná Vítr působí menší škody na stavbách Vyskytuje se na pevnině zřídka. Vyvrací stromy, působí větší škody na stavbách Vyskytuje se velmi zřídka. Rozsáhle pustoší na lesích a stavbách 0,3 1, ,6 3, ,4 5, ,5 7, ,0 10, ,8 13, ,9 17, ,2 20, ,8 24, ,5 28, ,5 32, Orkán Maximální ničivé účinky více než 32,7 více než 118 (Skřehot, P.; 2004) Americký meteorolog Tetsuya Theodore Fujita vypracoval na základě dlouholetých pozorování stupnici se slovním popisem účinků a škod tornád, které zařadil do škály stupňů od 0 do 5. Později ji upravil Allen Pearson podle rychlosti větru a rozsahu škod

54 Tab. 9: Fujitova stupnice Označení m/s Rychlost větru km/h 0 lehké 17,2 32, mírné 32,7 50, silné 50,2 70, pustošivé 70,3 92, ničivé 92,2 116, katastrofální 116,3 141, ,9 6 devastující 142 a výše 511 a výše (Fujitova stupnice tornád; staženo k 2007; autorka doplnila F6) Tab. 10: Saffirova-Simpsonova hurikánová stupnice Kategorie Atmosférický tlak v oku (mbar) Rychlost větru (km/h) Rychlost větru (m/s) Škody 1 nad ,4 151, minimální ,3 172, mírné ,9 205, značné ,3 244, extrémní 5 menší než ,9 a více nad 68 katastrofické (Kukal, Z.; 1983, str.242 ; přepočet km/h autorka) VI Ovlivnění krajinné sféry silnými větry Záplavy (vlivem deště nebo přílivové vlny) a na ně navazující sesuvy, ochuzování půdy o živiny a jemnozem, odnos hnojiv, zasypávání příkopů a vegetace, utrhané nebo vyvrácené stromy, destrukce zasažené části krajiny, výpadky elektrické energie, požáry, ničení střech domů a lehčích staveb,

55 průmyslové havárie, roznášení virů, parazitů, prachové bouře způsobují dýchací potíže. VI.4.2. Silné větry v ČR Případy výskytu silných větrů lze v ČR dávat do souvislosti s konvektivními bouřemi a s vichřicemi. Některé si vyžádají lidské oběti a často způsobují velké škody, hlavně na lesních porostech. Silné větry související s vývojem bouřkových oblaků kumulonimbus mají obvykle podobu tornáda nebo downburstu. Vyskytují se především v teplém půlroce a způsobují lokálně omezené škody. Tornáda vyskytující se na území naší republiky nemají příliš silné účinky. Nejstarší známý popis tornáda je na pražském Vyšehradě 5. srpna (Brázdil, R.; 2002). Pravděpodobně nejznámějším tornádem na našem území je větrná smršť z 13. října 1870 v Brně, dokumentovaná Gregorem Mendelem. Její velmi přesný a podrobný popis lze považovat za přechod mezi historickými záznamy a vědeckým popisem přírodního jevu. (Svršek, J.; 2000) Obr. 19 znázorňuje rozložení tornád na území naší republiky během 18., 19. a 20. století. Obr. 19: Mapa tornád v ČR (Brázdil, R. a kol.; 2004, str. 225)

56 Obr. 20: Počet tornád v ČR ( ) Výskyt tornád v ČR Počet Rok (vytvořila autorka na základě: Tornáda v ČR; 2008, ČHMÚ) Obr. 21: Počet tornád v ČR podle síly ( ) Výskyt tornád v ČR podle síly Počet F0 F1 F2 F Rok (vytvořila autorka na základě: Tornáda v ČR; 2008, ČHMÚ)

57 Systematická pozornost věnovaná těmto jevům Českým hydrometeorologickým úřadem (ČHMÚ) se projevila enormním nárůstem počtu registrovaných případů v porovnání s předchozími léty. Tak např. jen dne 20. července 2001 byla při silných bouřkách pozorována na Moravě tři tornáda: jižně od Brna, mezi Prostějovem a Čechami pod Kosířem a severně od Velké Bystřice na Olomoucku. (Brázdil, R.; 2002) Počet případů zaznamenaných v posledních 8 letech vyjadřuje graf na obr. 20. Podrobnější vyjádření poskytuje graf na obr. 21, kde jsou případy tornád pro jednotlivé roky rozděleny podle Fujitovy stupnice. Graf je však sestaven jen na základě těch údajů, u kterých byla vyjádřena jejich síla, proto se počet případů neshoduje s předcházejícím grafem. Vichřice trvají déle a ovlivňují větší oblasti. Většinou jde o hluboké cyklony postupující přes Severní moře, Dánsko a Baltské moře. Největší nárazy větru se vyskytují při přechodech s nimi spojených studených front. Pro extrémně vysoké rychlosti větru je typický velký tlakový gradient mezi cyklonou nad Severním mořem, západní nebo střední Francií a anticyklonou nad východní nebo severovýchodní Evropou, popř. významný tlakový gradient na zadní části anticyklony se středem nad Ukrajinou. Pro zesílení rychlosti větru je často příznivá i deformace pole proudění v Alpách a na dalších horských překážkách v Evropě. Dokumentární údaje ukazují maxima četností silných větrů na přelomu 15. a 16. století, v první polovině 19. století a přibližně mezi léty Významný vzestup četností po roce 1900 souvisí se systematickým zpracováním novinových zpráv. Do té doby byly použity údaje z tradičních historicko-klimatologických pramenů. Významně nižší počet případů silných větrů zaznamenaných ve 40. letech má příčinu v událostech 2. světové války a v 50. letech v politické situaci související s nástupem komunistické strany k moci, kdy zprávy o meteorologických událostech z novin úplně vymizely

58 Obr. 22: Vichřice v ČR (Brázdil, R. a kol.; 2004, str ) Významný případ vichřice je z prosince Tato vichřice začala v odpoledních hodinách v Čechách, postihla také Moravu a Slezsko, ale je zmiňována i ve Francii, Německu a Rakousku. Vichřice způsobila obrovské škody na budovách

59 a lesích. Např. jen na Poděbradsku bylo vyvráceno v panských lesích 5877 stromů. (Brázdil, R.; 2002) Další silnou vichřicí byla smršť z října 1870, která se vymykala středoevropským poměrům (například v Klatovech se zřítil vrchol Černé věže). Na Šumavě poničila přibližně 47 ha porostů. Jednou z posledních velkých událostí, která 18. a 19. ledna 2007 postihla velkou část evropského kontinentu včetně České republiky, je orkán Kyrill. Zasaženo bylo území od Velké Británie, přes Francii, Nizozemí, Německo, Dánsko, Polsko a Českou republiku, až po Ukrajinu a Rusko. Silné vzdušné proudění bylo vyvoláno velkým rozdílem tlaku mezi oblastí vyššího tlaku vzduchu nad jižní Evropou a hlubokou tlakovou níží nad Skandinávií. K tomu přispělo i silné západní proudění. 18. ledna večer dosahovala průměrná rychlost větru v Čechách 15 až 20 m/s. Ojediněle vítr překonal i hranici 45 m/s a dosahoval tak síly orkánu. Řádění Kyrilla způsobilo velké materiální škody a v celé Evropě zemřelo kolem 50 lidí. (Kukliš, L.; 2007; Orkán nad západní a střední Evropou ; 2007) Obr. 23: Větrná mapa ČR (Výzkum vhodnosti lokalit v ČR z hlediska zásob větrné energie a zpracování metodiky pro posuzovací a schvalovací řízení při zavádění větrných elektráren; staženo 2008, Akademie věd ČR)

60 Obr. 24: Maximální nárazy větru na území ČR z (Extrémní průběh počasí v lednu 2007; 2007, ČHMÚ) Na většině území České republiky dosahovala rychlost větru v průměru m/s, ovšem v nárazech a na exponovaných lokalitách byly zaznamenány rychlosti značně vyšší. V nižších polohách, s výjimkou Dolnomoravské kotliny a úpatí Orlických hor byla rychlost větru v nárazech od 23 do 35 m/s, ve vyšších a exponovaných polohách se rychlost v nárazech pohybovala mezi 35 až 45 m/s, ojediněle i více. Co se týče prachových bouří, lze za rizikové oblasti u nás hlavně pokládat ty, kde často rychlost překračuje 5. stupeň Beaufortovy stupnice. Jde hlavně o Polabí a moravské úvaly i brány. Maximální nárazy větru obvykle nepřevyšují rychlost 18 m/s, jsou však výjimky. V Dyjsko-svrateckém úvale jsou největší a stálá rizika v oblasti Znojma a Mikulova, občas je to i oblast Brna. Ve zmíněné jižní oblasti byla zaznamenána prachová bouře 26. dubna a 5. května 1989 u Drnholce. Byla při ní zničena úroda cukrovky na 260 ha. Brno bylo postiženo 28. dubna 1989, kdy Český hydrometeorologický ústav oznámil rychlost větru 33 m/s. Mračna prachu z okolí vesnice Dvorská se šířila na Brno, kde snížila viditelnost a zcela ochromila dopravu. V Dolnomoravském úvalu jsou známy prachové a pískové bouře z okolí tzv. Moravské (Hodonínské) Sahary. V severní části Dolnomoravského úvalu došlo ke katastrofální prachové bouři

61 u Polešovic v dubnu 1976, kdy bylo erodováno celkem m 3 půdy. (Kukal, Z., Pošmourný, K.; 2005) Obr. 25: Mapa prachových bouří a větrné eroze v ČR Vybrané pozorovací lokality: 1. Milešovka, 2. Přimda, 3. Churáňov, 4. Tábor, 5. Čáslav, 6. Liberec, 7. Praděd, 8. Lysá hora, 9. Olomouc, 10. Holešov (Hrádek, M.; 1995, str. 29) VI.5. ZEMĚTŘESENÍ VI.5.1. Obecná charakteristika Tektonická zemětřesení jsou krátkodobé otřesy zemské kůry vyvolané uvolněním energie, kumulované v místech zeslabené zemské kůry tektonických zlomech. K uvolnění energie a vzniku zemětřesení dochází v prostoru ohniska, jehož těžištěm je hypocentrum, ležící v určité hloubce pod povrchem. Uvolněná energie se šíří z ohniska zemským tělesem vlněním. Jeden druh vln se nazývá vlnami podélnými. Vlny kmitají ve směru šíření a dají se představit jako kmitající pružina se závažím. Druhým typem jsou vlny příčné, které kmitají kolmo ve směru šíření. Na geologických rozhraních se vlny lámou a odráží. Nejrychleji se šíří ve tmavých horninách (čedič, gabro), nejpoma

62 leji v jílech a pískovcích. Podélné vlny (označuje se zkratkou P) se šíří rychleji než příčné (označované S), proto jsou příčné vlny taky označované jako sekundární. Působí nejničivěji, jelikož zatřesou zemským povrchem různými směry. Od ohniska se šíří i vlny povrchové, které se šíří jen podél povrchu. Místo, které je na povrchu nejblíže hypocentru, se nazývá epicentrum a účinky zemětřesení se zde projeví nejvíce. Zemětřesné vlny zachycujeme na přístrojích zvaných seismografech. Objektivní velikost zemětřesení udává veličina magnitudo (značená symbolem M), která zjišťuje největší výchylky zemětřesných vln ve vzdálenosti 100 km od epicentra. Označování zemětřesení magnitudem se uvádí jako Richterova stupnice. Naproti tomu intenzita zemětřesení je subjektivní a může být pro jedno zemětřesení v každém místě jiná. Vychází z míry škod, deformací zemského povrchu a lidských vjemů. Většinou se užívá stupnice MM (modified Mercalliho), MCS (Mercalli-Cancani-Sieberg) nebo novější MSK-64 (Medvěděv-Sponheuer-Kárník). Srovnání velikosti magnituda se stupni zemětřesné stupnice je značně nepřesné. VI Příčiny vzniku zemětřesení Zhruba 90 % zemětřesení má tektonický původ. Zemětřesení jsou tedy na zemském povrchu soustředěna do pásů, které odpovídají aktivním tektonickým zónám, především hlubinným zlomům. K zemětřesením dochází především na okrajích litosférických desek. Divergentní okraje desek jsou místa, kde dochází k rozestupování desek. Jsou to středooceánské hřbety s riftovým údolím uprostřed a mělkými hypocentry zemětřesení. Konvergentní okraje desek se spolu srážejí. Vzniká tak buď subdukce, kdy se podsouvá deska oceánská pod pevninskou, nebo akrece, kdy se podsouvají dvě desky oceánské. Při tomto procesu se uvolňuje obrovské množství energie a vznikají ničivá zemětřesení. Při kolizi pevninských okrajů desek vznikají pásemná pohoří se silnými zemětřeseními na aktivních tektonických švech - geostrukturách. Subdukční i akreční zóny jsou lemovány hlubokomořskými příkopy. Zemětřesení ovšem nevznikají jen na okraji litosférických desek, ale existují i zemětřesení vnitrodesková, která jsou vázaná na poruchy v zemské kůře uvnitř desek. Kolem 7 % zemětřesení bývá průvodním jevem sopečné činnosti. Hypocentra mají vázaná na přívodní dráhy vulkanického materiálu a nacházejí se v hloubkách do 10 km. Často se vyskytují v rojích. A asi 3 % všech zemětřesení jsou zemětřesení řítivá, která vznikají např. zřícením stropů podzemních dutin v krasových nebo poddolovaných oblastech. Mají mělké hypocentrum a bývají lokálního charakteru. Společným faktorem vzniku všech typů zemětřesení je uvolnění napětí

63 VI Klasifikace zemětřesení Podle hloubky ohniska rozlišujeme zemětřesení: Mělká zemětřesení vznikají v zemské kůře a svrchní části pláště v hloubce do 60 km. Patří sem všechny řítivé, vulkanické i většina tektonických otřesů, spolu s projevy různých dalších procesů jako je řícení skal, pád lavin nebo odpal náloží. Středně hluboká zemětřesení jsou charakteristická hloubkou hypocentra km. Vznikají tedy výhradně v zemském plášti a jsou vázána především na okraje litosférických desek (subdukční zóny). Hluboká zemětřesení v hloubce nad 300 km jsou soustředěna výhradně ve významných subdukčních zónách, především v tichomořské oblasti. Podle původu (podrobněji vysvětleno v kapitole příčiny vzniku): Řítivá, sopečná (vulkanická), tektonická (dislokační). Podle velikosti jsou zemětřesení klasifikována tak, jak je uvedeno v tab. 11 a tab. 12. Richterova stupnice hodnotí intenzitu zemětřesení podle hodnoty magnituda, Mercalliho stupnice na základě pozorování následků. Tab. 11: Richterova stupnice Stupeň Popis Roční průměr Intenzita v blízkosti epicentra 0 1, lze zachytit pouze přístroji 2 2, lze zachytit pouze přístroji 3 3,9 téměř nepatrné cítí je jen někteří lidé 4 4,9 mírné cítí je většina lidí 5 5,9 střední 800 působí drobné škody 6 6,9 silné 120 působí velké škody 7 7,9 velmi silné 18 ničivá 8 8,9 mimořádně silné 1 za let pustošivá (Morris, N.; 2003b, str.12-13)

64 Tab. 12: Popis modifikované Mercalliho stupnice (MM) s uvedeným zrychlením povrchu Stupeň Označení Zrychlení (mm/s) Popis I. nepozorovatelné do 2,5 Člověk nerozpozná, pouze přístroje. II. velmi slabé 2,6 5 II. slabé 5,1 10 IV. mírné 10,1 25 V. málo silné 25,1 50 VI. silné 50,1 100 VII. velmi silné 100,1 250 VIII. bořivé 250,1 500 IX. pustošivé 500, X. ničivé 1000, XI. katastrofické 2500, XII. globální přes 5000 Rozpoznatelné v horních patrech budov citlivými lidmi. Vibrace, lustry se pohybují; srovnatelné s vibracemi způsobenými projíždějícím těžkým nákladním automobilem. Drnčení oken, cinkot příborů a nádobí, zdi vydávají praskavé zvuky. Lze rozpoznat v krajině, probouzí spící, praskání oken, kyvadlové hodiny se mohou zastavit. Vrávorání při chůzi, padají předměty, rozbíjí se nádobí, praskliny v omítce. Lze jen obtížně stát, zvony zvoní, trhliny ve zdech. Padají komíny, poškození budov, pohybující se těžký nábytek. Panika, vážné poškození domů, větší trhliny v půdě. Zničené budovy, porušení přehrad, velké trhliny v půdě. Roztržení kolejí a potrubí, zničené mosty, změny terénu. Velké předměty létají vzduchem, úplné zničení, rozsáhlé terénní změny. (Přírodní katastrofy a environmentální hazardy multimediální výuková příručka; staženo 2007)

65 VI Ovlivnění krajinné sféry zemětřesením Trhliny v půdě, zdvihy a poklesy (vyzdvižení či ponoření ostrovů), přemodelování georeliéfu, změny pobřežní čáry, změny vodních toků (staré řečiště ztrácí vodu, vznik nových pramenů, potoků, jezer a vodopádů), povodně, tsunami, sesuvy půdy, požáry, destrukce staveb a jiných objektů, porušení komunikací, elektrických vedení, potrubí. (Zátopek, A.; 1948) VI.5.2. Zemětřesení v ČR Ve střední Evropě jsou tektonické posuny malé a skutečně katastrofická zemětřesení se zde vyskytují jen výjimečně. Česká republika díky své geotektonické struktuře, kterou tvoří převážně blok Českého masívu, vykazuje relativně slabou seismickou aktivitu, která je omezena jen na obvodové části Českého masívu. Předpokládá se, že zemětřesení zde vznikají hlavně vlivem tlaku alpského systému na tento stabilizovaný blok. Svými účinky (makroseismickými projevy) zasahují na území České republiky silnější zemětřesení z východoalpské seismicky aktivní oblasti (Rakousko, Itálie), z Panonské pánve (Maďarsko), Západních (Slovensko) i Východních Karpat (Rumunsko) a jihovýchodního Německa (Švábský a Francký Jura). (Seismicita České republiky; staženo 2007, ČGÚ AV ČR)

66 Obr. 26: Mapa epicenter zemětřesení na území ČR s intenzitou větší než 4 MSK 64 (Kukal, Z., Pošmourný, K.; 2005, obrazová příloha str. 4) Obr. 27: Mapa prognóz zemětřesení pro ČR a SR v intenzitách podle makroseismické stupnice MSK-64 (Seismicita České republiky; staženo 2007, ČGÚ AV ČR)

67 Mapa na obr. 27 ukazuje, jaké lze očekávat podle dosavadních znalostí maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky v intenzitách podle makroseismické stupnice MSK-64. Na mapě jsou černými kroužky vyznačena města v České republice s počtem obyvatel přes V následujícím seznamu je v závorce je uvedena pro tato města maximální intenzita zemětřesení, jaká podle MSK-64 lze v místě očekávat: Frýdek-Místek(7), Havířov(7), Karviná(7), Ostrava(7), Brno(6), České Budějovice(6), Hradec Králové(6), Jihlava(6), Liberec(6), Most(6), Olomouc(6), Opava(6), Prostějov(6), Přerov(6), Teplice(6), Zlín(6), Chomutov(5), Děčín(5), Karlovy Vary(5), Kladno(5), Pardubice(5), Plzeň(5), Praha(5), Ústí nad Labem(5). Z analýzy historických zemětřesení vyplývá, že zemětřesné ohrožení na území České republiky je malé. Jen v některých místech se mohou vyskytnout intenzity 7 až 8 MSK-64. Ohniska zemětřesení s intenzitou větší nebo rovnou 6 o MSK-64 se v posledních 800 letech vyskytla v oblasti Trutnov Náchod, Šumperk Kouty nad Desnou, Opavy, Českého Těšína, Přimdy, Aš Skalná Kraslice Bad Elster, Komořany Duchcov. Zemětřesení takto silná se vyskytují zřídka. Zvýšená zemětřesná činnost na území České republiky je historicky doložena v následujících oblastech: Severozápadní Čechy (Kraslicko podkrušnohoří) až do epicentrální intenzity 7 MSK-64. Severovýchodní Čechy (Trutnov, Úpice) až do epicentrální intenzity 7.5 MSK-64. Severovýchodní Morava (Těšínsko, Beskydy) až do epicentrální intenzity 8 MSK-64. Nejsilnější známá zemětřesení s ohniskem na území ČR měla intenzitu 8 o MSK-64, poslední takové zemětřesení bylo v okolí Českého Těšína. Kromě autochtonních zemětřesení ovlivňuje území České republiky také indukovaná seismicita, tj. seismické jevy vyvolávané lidskou činností. K nim patří především důlní otřesy, vázané na oblasti s intenzívní nerostnou těžbou (Ostravsko, Kladensko, podkrušnohorská pánev). (Procházková, D.; 2004)

68 Tab. 13: Zemětřesení pocítěná v ČR v letech Datum Zdrojová oblast Hloubka km Magnitudo Max. intenzita Vznik Vogtland 1, Vogtland 2, Vídeň 2, Vogtland 2, Roermond (NL) 21 5, Hronov Opava Ostrava důlní otřes Lubin (Polsko) 1 4,3 4 důlní otřes Příbram 1,3 4 důlní otřes Kraslice 8,8 3, Kraslice Lubin (Polsko) 1 3,2 4 důlní otřes Ostrava 10 3,3 4 důlní otřes Nový Kostel 10 3,2 4 roj Nový Kostel 11 2,7 4 roj Klučenice 0 0, Nový Kostel 10 2,9 4 roj Nový Kostel 10 3,0 5 roj Nový Kostel 10 3,0 4 roj Nový Kostel 10 3,4 4 5 roj Ostravsko 0 3,7 4 důlní otřes Ostravsko 0 3,3 4 důlní otřes (Kukal, Z., Pošmourný, K.; 2005, str. 14)

69 DIDAKTICKÁ ČÁST

70 VII. Jak danou problematiku obsáhnout v RVP ZV v předmětu zeměpis VII.1. RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁNÍ V souladu s novými principy kurikulární politiky zformulovanými v Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílé knize) a zakotvenými ve školském zákoně se do vzdělávací soustavy v roce 2004 zavedl nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních státní a školní. Státní úroveň představuje Národní program pro rozvoj vzdělávání (Bílá Kniha) a rámcové vzdělávací programy (déle jen RVP). Národní program vzdělávání vymezuje počáteční vzdělávání jako celek a rámcové programy pak vymezují závazné rámce pro jednotlivé etapy vzdělávání (předškolní, základní a střední vzdělávání). Školní úroveň pak představují školní vzdělávací programy, podle nichž se uskutečňuje výuka. Každá škola si je v souladu s RVP vytváří sama podle tzv. Manuálu pro tvorbu školních vzdělávacích programů.) Obr. 28: Systém kutikulárních dokumentů (Jeřábek, J. a kol.; 2005, str. 1)

71 VII.1.1. Cíle základního vzdělávání Umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení, podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů, vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci, rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých, připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti, vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě, učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný, vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi, pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci. (Jeřábek, J. a kol.; 2005, str.4) VII.1.2. Klíčové kompetence Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní. (Jeřábek, J. a kol.; 2005, str. 6)

72 Obr. 29: Směřování k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků VII.1.3. Vzdělávací oblasti (Jeřábek, J. a kol.; 2005, str. 11) Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP ZV rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním nebo více vzdělávacími obory, které si jsou obsahově blízké: Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk). Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace). Informační a komunikační technologie (Informační a komunikační technologie). Člověk a jeho svět (Člověk a jeho svět). Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství). Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis). Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova). Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova). Člověk a svět práce (Člověk a svět práce). (Jeřábek, J. a kol.; 2005)

73 VII.1.4. Průřezová témata Průřezová témata, reprezentující v RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa, se stávají významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Jako důležitý formativní prvek základního vzdělávání vytvářejí příležitosti jak pro individuální uplatnění žáků, tak i pro jejich vzájemnou spolupráci, a napomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují tak propojení vzdělávacích obsahů oborů. Tím přispívají ke komplexnosti vzdělávání žáků a pozitivním způsobem ovlivňují proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Žáci tedy dostávají možnost utvářet si integrovaný pohled na danou problematiku a uplatňovat širší spektrum dovedností. Podmínkou účinnosti průřezových témat je jejich propojení se vzdělávacím obsahem konkrétních vyučovacích předmětů a s obsahem dalších činností žáků realizovaných ve škole i mimo ni. V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, environmentální výchova, mediální výchova. (Jeřábek, J. a kol.; 2005) VII.1.5. Charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a příroda Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje tyto vzdělávací obory: Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis. Svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňuje žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikace v praktickém životě. Jde především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, a hledat odpo

74 vědi na otázky (Jak? Proč? Co se stane, když?), vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání či ovlivňování. Ve výše zmíněných vzdělávacích oborech žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Zeměpis, který má přírodovědný i společenskovědní charakter, je, v zájmu zachování celistvosti oboru, umístěn v této vzdělávací oblasti celý. (Jeřábek, J. a kol.; 2005) VII.1.6. Zařazení problematiky přírodních katastrof jako průřezového tématu v RVP ZV v předmětu zeměpis Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo v roce 2003 pokyn k začlenění tématiky ochrany člověka za mimořádných situací do vzdělávacích programů. Žáci by měli být tedy informováni o jednotlivých druzích živelních pohrom a měli by si uvědomit nebezpečí z nich vyplývající a získat poznatky o možnostech ochrany před nimi. Jelikož zeměpis je komplexní předmět, který poznává a vysvětluje jevy na povrchu Země, lze tuto tématiku zařadit jako průřezové téma: Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie Letecké a družicové snímky povodní, požárů atd., statistické vyhodnocení katastrof (vývojové diagramy, grafy, tabulky apod.), mapy rozšíření katastrof, internet jako zdroj aktuálních dat. Přírodní obraz Země Příčiny vzniku katastrof, vzájemná podmíněnost složek a prvků přírodní sféry. Regiony světa Modelové regiony světa (nejpostiženější oblasti). Společenské a hospodářské prostředí Vliv katastrof na obyvatelstvo, jednotlivé odvětví hospodářství a politiku. Životní prostředí Vzájemný vztah lidé a příroda, ochrana přírody a krajiny, ovlivnění krajinné sféry katastrofami

75 Česká republika Přírodní poměry a možná ohrožení v ČR (vodstvo povodně, podnebí silné větry..), rizikové oblasti v místní krajině. Terénní geografická výuka, praxe a aplikace Zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě, praktické poznávání přírody (pozorování a cvičení v terénu) modely eroze, laviny, sesuvy, hodnocení stavu krajiny a hrozby vzniku živelních pohrom, ochrana člověka při ohrožení živelních pohrom opatření, chování a jednání při nebezpečí živelních pohrom v modelových situacích. Průběžně: aktuální dění ve světě Problematiku PK lze začlenit do každého tématického celku učiva zeměpisu a tedy i do každého ročníku a věnovat se jí tak postupně z různých hledisek. VII Vybrané mezipředmětové vazby Informační a komunikační technologie Vyhledávání a prezentace informací týkajících se PK. Člověk a společnost (dějepis, výchova k občanství) Změny ve společnosti vyvolané PK, význam vzájemné solidarity mezi lidmi v souvislosti s PK, PK jako globální problém. Člověk a příroda (fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis) Fyzikální podstata vzniku PK, podnebí a počasí ve vztahu k životu, kladné a záporné vlivy člověka na životní prostředí (ochrana území, ekologické katastrofy). Člověk a zdraví (výchova ke zdraví, tělesná výchova) Dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví, ochrana člověka za mimořádných událostí, nácvik první pomoci a evakuace, turistika a pobyt v přírodě pohyb a chování v terénu, táboření, ochrana přírody. Člověk a svět práce Pracovní aktivity ve prospěch životního prostředí

76 VIII. Didaktická analýza učiva Tato část se věnuje nejpodstatnější části práce interpretaci problematiky přírodních katastrof ve výuce zeměpisu. Téma je možné učit různým způsobem jako průřezové v jednotlivých ročnících, metodou projektové výuky, v rámci zájmového kroužku atd. Přípravy na hodinu jsou vytvořeny pro případ nezařazení tématu přírodních katastrof jako průřezového ale komplexního, tzn. že jednotlivé přírodní katastrofy jsou tu podány z různých hledisek předmětu zeměpis. Z toho vyplývá, že u většiny příprav je doporučená dvouhodinová dotace. Jelikož scénáře k vyučovacím hodinám předpokládají znalosti jak z fyzické geografie, tak i z regionální geografie, jsou zařazeny až do devátých ročníků, který sumarizuje, co se již žáci naučili. Mají už tak základní představu o světě a procesech, které tu probíhají, a na základě těchto znalostí lze mnoho skutečností snadněji odvodit. V předešlých ročnících je však nutné poskytnout patřičný základ vědomostí. Jako podklad vyučovacím hodinám slouží především power-pointové prezentace, pracovní listy a jiné přílohy (viz Příloha A F.2). Součástí prezentací jsou otázky a úkoly pro žáky, ale i animace, které v tištěné formě nejsou patrné. V závěru prezentací se nachází dodatek pro učitele se správnými odpověďmi. Tyto přípravy jsou především expozičního charakteru a slouží jako podklad, který může být měněn a přizpůsobován časovým možnostem a požadavkům učitele. VIII.1. PŘÍPRAVA NA HODINU KATASTROFY Název učiva: Katastrofy Ročník: 9. Místo realizace: učebna zeměpisu nebo i jiná Časová dotace: 45 min. Použitá učebnice, pomůcky: tabule, lepící kartičky, pracovní list, kalkulačka Metody: brainstorming, práce s pracovním listem, statistické šetření, diskuze Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Tématické okruhy: Životní prostředí Průřezová témata: environmentální výchova Mezipředmětové vazby (předmět + téma): matematika (číslo a proměnná)

77 Kompetence: kompetence sociální a personální (práce ve skupinách), kompetence k řešení problémů (rozpoznat a řešit problém, schopnost obhájit postoje), kompetence komunikativní (umět formulovat a vyjadřovat své myšlenky, zapojovat se do diskuze, obhajovat svůj názor a vhodně argumentovat), kompetence pracovní (dodržovat stanovená pravidla během práce), kompetence občanské (schopnost vcítit se do situací ostatních lidí). VVC: žák vyjádří své představy o pojmu katastrofa ; žák si uvědomí, že slovo katastrofa není jednoduché definovat a že může mít různou míru závažnosti. Pojmy opěrné: Pojmy nové: katastrofa Scénář výuky:

78 Podrobný popis aktivit (činností) Metody (+ formy) Čas - min. Pomůcky ÚVOD Zahájení hodiny (pozdrav, zápis do třídní knihy) 1. Motivace učitel napíše na tabuli slovo KATASTROFA. Žáci jsou rozdělení do skupin (doporučení: 5 skupin po 4 žácích) a mají za úkol sepsat na lepící kartičky všechna slova, která je napadnou v souvislosti s tímto pojmem. Samostatná práce (homogenní skupiny) 10 Tabule, lepící kartičky 2. Každá skupina umístí na tabuli své nápady. Za pomocí žáků se učitel pokusí roztřídit slova do skupin s podobným významem (např. synonyma slova katastrofa, typy katastrof, následky..). Vytvoří se tak interaktivní tabule, která může být neustále měněna nebo doplňována o výstřižky z novin, fotografie apod. Brainstorming (frontální), jehož výsledkem je pojmová mapa 10 Tabule, lepící kartičky 3. Hodnocení jednotlivých životních situací podle míry jejich závažnosti a nejvýstižnějšího vyjádření pojmu katastrofa pomocí číslování od 1 do 5 (největší katastrofa = 5). Podrobněji v Příloze A Práce s pracovním listem (individuální) 6 Pracovní list HLAVNÍ ČÁST: 4. Statistické vyhodnocení na tabuli se napíší ve zkratkách jednotlivé události z pracovního listu a žáci ke každé napíší své bodové hodnocení. Po sečtení zjistíme, která událost nejlépe vystihuje jejich představu o katastrofě. Statistické šetření (frontální) 8 Tabule, kalkulačka 5. Zjištění, na základě kterých kritérií se žáci rozhodovali a co podle nich činí z katastrofy katastrofu. Případně jim můžete nabídnout následující otázky: Přihodí se katastrofa vždy náhle? Záleží na počtu postižených lidí? Znamená katastrofa vždy ztrátu na lidských životech? Záleží na tom, jak často se katastrofa stane? Záleží na tom, co nebo kdo katastrofu způsobí? Záleží na tom, kdo o tom ví? Diskuze (frontální) 10 ZÁVĚR Rozloučení, seznámení s náplní dalších hodin. 1min

79 Přílohy: Pracovní list viz Příloha A. Poznámky: Nezapomínat, že při brainstormingu neexistují špatné odpovědi. Při tvorbě pojmové mapy dávat pozor, aby zůstala část tabule volná k pozdějšímu statistickému vyhodnocení. VIII.2. PŘÍPRAVA NA HODINU SVAHOVÉ POHYBY Název učiva: Svahové pohyby Ročník: 9. Místo realizace: učebna zeměpisu Časová dotace: 45 min. Použitá učebnice, pomůcky : Školní atlas světa, Školní atlas ČR, power-pointová prezentace, lyžařské mapy Metody: výklad, rozhovor, práce s atlasem, práce s lyžařskou mapou Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Tématické okruhy: Životní prostředí Průřezová témata: environmentální výchova Mezipředmětové vazby (předmět + téma): přírodopis (neživá příroda), výchova ke zdraví (rizika ohrožující zdraví a jejich prevence), fyzika (pohyb těles, síly; energie). Kompetence: kompetence k učení (operace s obecně užívanými termíny, uvádění věci do souvislostí), kompetence sociální a personální (práce ve skupinách), kompetence k řešení problémů (rozpoznat a řešit problém, schopnost obhájit postoje), kompetence komunikativní (umět formulovat a vyjadřovat své myšlenky, zapojovat se do diskuze, obhajovat svůj názor a vhodně argumentovat, rozumět různým typům obrazových materiálů), kompetence pracovní (dodržovat stanovená pravidla během práce), kompetence občanské (schopnost vcítit se do situací ostatních lidí, chovat se zodpovědně v krizových situacích). VVC: žák chápe původ vzniku svahových pohybů a umí zdůvodnit rizikové oblasti; žák si uvědomuje následky svahových pohybů; žák ví, jak předcházet nebezpečí, a zvládá způsob chování při bezprostředním ohrožení lavinou. Pojmy opěrné: svah, flyše, zvětrávání, zemětřesení, povodně Pojmy nové: sesouvání, stékání, řícení, opilé stromy, lavinový svah

80 Scénář výuky: Podrobný popis aktivit (činností) Metody (+ formy) Čas - min. Pomůcky ÚVOD Zahájení hodiny (pozdrav, zápis do třídní knihy) Motivace hádanka v úvodu prezentace 2 S pomocí prezentace: 1. Sesuvy obecně. Výklad + rozhovor (frontální) 8 2. Oblasti ohrožené sesuvy v ČR i ve světě. Práce s atlasem + rozhovor (frontální) 8 Školní atlas ČR, Školní atlas světa HLAVNÍ ČÁST: 3. Peruánská katastrofa. 4. Ochrana. 5. Následky. 6. Laviny Výklad + rozhovor + práce s atlasem (frontální) Výklad (frontální) Rozhovor (frontální) Výklad + rozhovor (frontální) Školní atlas světa 7. Žáci se učí orientovat v mapách a hledat lavinové svahy. Práce s lyžařskými mapami (homogenní skupiny) 8 Lyžařské mapy Podrobněji v Příloze B ZÁVĚR Zakončení hodiny, rozloučení. 1 min Poznámky: Veškeré úkoly pro žáky a otázky jsou součástí power-pointové prezentace, kde jsou přesně specifikované. Přílohy: Power-pointová prezentace (viz Příloha B)

81 VIII.3. PŘÍPRAVA NA HODINU POŽÁRY Název učiva: Požáry Ročník: 9. Místo realizace: učebna zeměpisu Časová dotace: 90 min. Použitá učebnice, pomůcky : Školní atlas světa, power-pointová prezentace Metody: komunitní kruh, výklad, rozhovor, práce s atlasem, samostatná práce, práce s tabulkami a grafy, dramatizace Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Tématické okruhy: Životní prostředí Průřezová témata: environmentální výchova Mezipředmětové vazby (předmět + téma): přírodopis (neživá příroda), výchova ke zdraví (rizika ohrožující zdraví a jejich prevence), chemie (chemie a společnost), matematika (závislosti, vztahy a práce s daty). Kompetence: kompetence k učení (operace s obecně užívanými termíny, uvádění věci do souvislostí), kompetence sociální a personální (práce ve skupině, přispívání k diskusi, oceňování zkušeností druhých lidí), kompetence k řešení problémů (rozpoznat a řešit problém, schopnost obhájit postoje), kompetence komunikativní (umět formulovat a vyjadřovat své myšlenky, zapojovat se do diskuze, obhajovat svůj názor a vhodně argumentovat, rozumět různým typům obrazových materiálů), kompetence pracovní (dodržovat stanovená pravidla během práce), kompetence občanské (schopnost vcítit se do situací ostatních lidí, chovat se zodpovědně v krizových situacích). VVC: žák zná nejčastější příčiny požárů; žák umí zdůvodnit, proč jsou některé místnosti z požárního hlediska nebezpečné více; žák dokáže vysvětlit rizikové klimatické a vegetační faktory ovlivňující šíření požárů; žák si uvědomuje následky požárů; žák ví, jak požárům předcházet, a zvládá způsob chování během požáru. Pojmy opěrné: oheň, biom, poušť, tundra, tropický deštný les, savana, klima Pojmy nové: požár, lesní požár, samovznícení, blahovičník Scénář výuky:

82 Podrobný popis aktivit (činností) Metody (+ formy) Čas - min. Pomůcky ÚVOD Zahájení hodiny (pozdrav, zápis do třídní knihy) Motivace Vytvoří se kruh. Máte nějaké zkušenosti s požárem? Viděli jste zasahovat někde hasiče? S pomocí prezentace: 1. Definice požáru. Komunitní kruh (frontální) 15 Výklad (frontální) 3 2. Rizikové oblasti. Rozhovor + práce s atlasem (frontální) 7 Školní atlas světa. 3. Blahovičník. Výklad (frontální) 1 4. Otázky Ve kterém biomu se bude šířit požár nejlépe? Je obtížnější boj s domácím nebo lesním požárem. Rozhovor (frontální) 3 5. Nejčastější příčiny požárů podle tabulky. Porovnání počtu požáru v závislosti na výši škod. Požáry způsobené dětmi v okresech ČR. Práce s tabulkami a grafy, (frontální) 8 6. Požáry v odvětvích společné hledání různých příčin pro jednotlivá odvětví (kromě domácnosti a školství). Rozhovor (frontální) 7 HLAVNÍ ČÁST: 7. Požáry v domácnosti a e školství jaké mohou být příčiny a která místa jsou riziková? 8. Vyhodnocení. 9. Porovnání počtu lesních požáru a vyvození příčiny, proč je u nás méně než ve Finsku. Učitel radí. 10. Nebezpečí požáru v přírodě. 11. Postup v případě požáru. 12. Rozdělení žáku na 4 skupiny (doporučená velikost jedné skupiny 5 žáků) a zadání témat o požárech: a) táborák v lese, b) poplach ve škole, c) hra s ohněm, d) požár v desátém patře. Žáci si sami rozdělí role a vytvoří scénku (cca 3 min.) na dané téma během 5 minutové přípravy. V případě nesouhlasu žáků s dramatizací, může být scénka nahrazena napsaným příběhem. Samostatná práce (individuální) Rozhovor (frontální) Samostatná práce + práce s atlasem (individuální), rozhovor (frontální) Rozhovor (frontální) Výklad + rozhovor (frontální) Dramatizace (4 heterogenní skupiny) Komentář scének zda byl postup v případě požáru správný atd. Podrobněji v Příloze C. Rozhovor (frontální) 3 ZÁVĚR Zakončení hodiny, rozloučení. Zadání úkolu: Zjistěte, kde máte v domě hasicí přístroj a seznamte se s evakuačním plánem

83 Poznámky: Veškeré úkoly pro žáky a otázky jsou součástí power-pointové prezentace, kde jsou přesně specifikované. Pro komunitní kruh platí: Právo mluvit má jen ten, kdo má v ruce drobný předmět, který je předáván postupně po kruhu z ruky do ruky. Toto pravidlo platí i pro učitele. Když se někdo, na koho přišla řada, nechce vyjádřit, předá bez vysvětlování předmět dál. Pozor na přímé účastníky událostí s tragickým koncem! Přílohy: Power-pointová prezentace (viz Příloha C). VIII.4. PŘÍPRAVA NA HODINU POVODNĚ Název učiva: Povodně Ročník: 9. Místo realizace: učebna zeměpisu, učebna informatiky (přesun v poslední části hodiny) Časová dotace: 90 min. Použitá učebnice, pomůcky : Školní atlas světa, Školní atlas ČR, power-pointová prezentace, křížovka, počítače s internetem Metody: výklad, rozhovor, práce s atlasem, práce ve dvojicích, didaktická hra, práce s internetem Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Tématické okruhy: Životní prostředí Průřezová témata: environmentální výchova, mediální výchova Mezipředmětové vazby (předmět + téma): přírodopis (neživá příroda), výchova ke zdraví (rizika ohrožující zdraví a jejich prevence), fyzika (mechanické vlastnosti tekutin). Kompetence: kompetence k učení (operace s obecně užívanými termíny, uvádění věci do souvislostí), kompetence sociální a personální (práce ve dvojicích), kompetence k řešení problémů (rozpoznat a řešit problém, schopnost obhájit postoje), kompetence komunikativní (umět formulovat a vyjadřovat své myšlenky, zapojovat se do diskuze, rozumět různým typům obrazových materiálů, využívat informační a komunikační prostředky a technologie), kompetence pracovní (dodržovat stanovená pravidla během práce), kompetence občanské (schopnost vcítit se do situací ostatních lidí, chovat se zodpovědně v krizových situacích)

84 VVC: žák chápe podstatu vzniku povodní a umí zdůvodnit rizikové faktory a oblasti; žák si uvědomuje následky povodní; žák zvládá způsob chování před, během a po povodni; žák se orientuje na internetových stránkách ČHMÚ. Pojmy opěrné: oběh vody v přírodě, povrchová a podpovrchová voda, říční koryto, srážky, vsakování, odpařování, povodí, meteorologické fronty, monzuny, Pojmy nové: povodeň, povodňová vlna, stupně povodňové aktivity, stoletá voda, evakuační zavazadlo, Český hydrometeorologický ústav. Scénář výuky:

85 Podrobný popis aktivit (činností) Metody (+ formy) Čas - min. Pomůcky ÚVOD Zahájení hodiny (pozdrav, zápis do třídní knihy) Motivace křížovka (luštění s pomocí atlasu) Podrobněji v Příloze D.2 Práce s atlasem (individuální) 10 Nevyplněná křížovka, Školní atlas světa S pomocí prezentace: 1. Co je povodeň a jak vzniká. Výklad + rozhovor (frontální) 5 2. Co a jak ji ovlivňuje + povodňová vlna. Výklad + rozhovor (frontální) 8 3. Přiřazení správných tvrzení k jednotlivým stupňům povodňové aktivity. Rozhovor (frontální) 5 4. Následky odvozování z obrázků. 5. Vliv monzunů opakování. Rozhovor (frontální) Rozhovor + práce s atlasem (frontální) 3 5 Školní atlas ČR Školní atlas světa HLAVNÍ ČÁST: 6. Vliv reliéfu na povodně v ČR proč a kde? Otázky: Co se stane s vodou, kterou už půda nevsákne? Kam je tento povrchový odtok směrován?proč? Které oblasti jsou tedy ohroženy? 7. Povodně 1997 a Příprava na povodně. Rozhovor (frontální) Rozhovor + práce s atlasem (frontální) Výklad (frontální) Školní atlas ČR 9. Co dělat/nedělat při povodni žák třídí tvrzení na pravdivá a nepravdivá. Samostatná práce (individuální) 8 sešit 10. Vyhodnocení. Rozhovor (frontální) Jak se chovat při evakuaci paměťová hra (snaha si během 1 minuty zapamatovat všechna doporučení.). Poté vyhodnocení vybraní žáci se pokouší sdělit, co si zapamatovali. Didaktická hra (frontální) Co dělat po povodni a evakuační zavazadlo. Podrobněji v Příloze D.1 Výklad.(frontální) 4 Přesun do počítačové učebny 5 Seznámení s ČHMÚ Práce s internetem (ve dvojicích) 15 internet ZÁVĚR Ukončení práce s počítačem, zakončení hodiny, rozloučení. Výklad (frontální) 1min

86 Poznámky: Veškeré úkoly pro žáky a otázky jsou součástí power-pointové prezentace, kde jsou přesně specifikované. Přílohy: Power-pointová prezentace (viz Příloha D.1), křížovka (viz Příloha D.2) VIII.5. PŘÍPRAVA NA HODINU SILNÉ VĚTRY Název učiva: Silné větry Ročník: 9. Místo realizace: učebna zeměpisu Časová dotace: 90 min. Použitá učebnice, pomůcky : Školní atlas světa, Školní atlas ČR, power-pointová prezentace, rozstříhaná Beaufortova stupnice, pracovní list, osmisměrka, seznam tvrzení k didaktické hře Metody: výklad, rozhovor, práce s atlasem, práce ve dvojicích, práce s pracovním listem, didaktická hra Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Tématické okruhy: Životní prostředí Průřezová témata: environmentální výchova Mezipředmětové vazby (předmět + téma): přírodopis (neživá příroda), výchova ke zdraví (rizika ohrožující zdraví a jejich prevence), fyzika (mechanické vlastnosti tekutin). Kompetence: kompetence k učení (operace s obecně užívanými termíny, uvádění věci do souvislostí), kompetence sociální a personální (práce ve dvojicích), kompetence k řešení problémů (rozpoznat a řešit problém, schopnost obhájit postoje), kompetence komunikativní (umět formulovat a vyjadřovat své myšlenky, rozumět různým typům obrazových materiálů), kompetence pracovní (dodržovat stanovená pravidla během práce), kompetence občanské (schopnost vcítit se do situací ostatních lidí, chovat se zodpovědně v krizových situacích). VVC: žák chápe podstatu vzniku silných větrů, žák umí zdůvodnit rizikové oblasti v ČR i v zahraničí, žák má přehled o výskytu tornád v ČR, žák si uvědomuje následky silných větrů, žák zvládá způsob chování během silných větrů

87 Pojmy opěrné: atmosféra, tlaková výše, tlaková níže, fronta, počasí, podnebí, teplota, tlak, srážky, monzuny. Pojmy nové: vichřice, orkán, Beaufortova stupnice, místní názvy tropických cyklon, tornádo, Fujitova stupnice. Scénář výuky:

88 Podrobný popis aktivit (činností) Metody (+ formy) Čas - min. Pomůcky ÚVOD Zahájení hodiny (pozdrav, zápis do třídní knihy) Motivace osmisměrka Podrobněji v Příloze E.3 10 Nevyplněná osmisměrka, S pomocí prezentace: 1. Co je to vítr a jak vzniká na pokusu. Výklad (frontální) 5 2. Podle mapy v prezentaci žáci jmenují oblasti s největší průměrnou rychlostí větru. Rozhovor (frontální) 4 Školní atlas ČR 3. Skládání rozstříhané Beaufortovy stupnice. 4. Vyhodnocení Samostatná práce ve dvojicích Rozhovor (frontální) 10 2 Rozstříhaná Beufortova stupnice 5. Rozpoznání který obrázek odpovídá kterému stupni. Rozhovor (frontální) 1 6. Kyrill-zařadit do Beaufortovy stupnice. Porovnávání větrných map. Rozhovor (frontální) 5 HLAVNÍ ČÁST: 7. Vznik a místní názvy tropických cyklón. 8. Hádanka poznej stát, u které ho se nachází tropická cyklóna. Výklad Práce s atlasem (individuální) 5 5 Školní atlas světa 9. Tornáda. Výklad + rozhovor (frontální) Následky odvození z obrázků. Rozhovor (frontální) Ochrana. Podrobněji v Příloze E.1 Výklad 5 Pracovní list Podrobněji v Příloze E.2 Kontrola pracovní list. Práce s pracovním listem (individuální) 10 Pracovní list Žáci si nadepíší 2 listy papíru na 1 velký nápis ANO a na 2. NE Čtu tvrzení. Žáci podle správnosti zvedají list papíru buď s nápisem ANO nebo NE. Kdo neuhodne, vypadá ze hry, dokud nezůstane vítěz. Tvrzení viz Poznámky dole. Rozhovor (frontální) Didaktická hra 5 13 Seznam s tvrzeními. 2 listy papíru. ZÁVĚR Zakončení hodiny, rozloučení. 1min

89 Poznámky: Veškeré úkoly pro žáky a otázky jsou součástí power-pointové prezentace, kde jsou přesně specifikované. Otázky k didaktické hře: 1. Nejlepší úkryt za bouře v přírodě je pod vysokým stromem. NE 2. Tropické cyklóny se tvoří v polárních oblastech. NE 3. V oblasti Severní Ameriky se nazývají hurikány. ANO 4. Tornáda se vyskytují i v ČR. ANO 5. Sílu tornáda vyjadřuje Beaufortova stupnice. NE 6. Beaufortova stupnice má 10 stupňů. NE 7. Silné větry způsobují výpadky elektrické energie. ANO 8. Vítr se nazývá vichřicí od 40 km/hod. NE 9. Největrnější jsou v ČR horské oblasti. ANO 10. Bezpečí při bouři poskytuje stan. NE 11. Willy-willy je název pro tornádo. NE 12. Podle Beaufortovy stupnice je prudký vítr silnější než mohutná vichřice. NE 13. Tropické cyklóny postupují z pevniny na moře. NE 14. V přírodě je před vichřicí nejlepší úkryt v údolí. ANO 15. Nejsilnější tornádo u nás dosáhlo síly F6. NE 16. Při orkánu Kyrill zaznamenal největší nárazy větru Dolnomoravský úval. NE 17. V ČR se vyskytne v průměru 30 tornád ročně. NE 18. Vzduch proudí z oblasti vyššího tlaku do oblasti nižšího tlaku. ANO 19. Z jednoho mraku se může vytvořit i několik tornád. ANO 20. Studený vzduch je lehčí než teplý, a proto stoupá vzhůru. NE Přílohy: Power-pointová prezentace (viz Příloha E.1), pracovní list (viz Příloha E.2), osmisměrka (viz Příloha E.3) VIII.6. PŘÍPRAVA NA HODINU ZEMĚTŘESENÍ Název učiva: Zemětřesení Ročník: 9. Místo realizace: učebna zeměpisu Časová dotace: 90 min

90 Použitá učebnice, pomůcky : Školní atlas světa, Školní atlas ČR, power-pointová prezentace, rozstříhaná Mercalliho stupnice, pracovní list Metody: výklad, rozhovor, práce s atlasem, práce ve dvojicích, diskuze, pokus, práce s pracovním listem Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Tématické okruhy: Životní prostředí Průřezová témata: environmentální výchova Mezipředmětové vazby (předmět + téma): přírodopis (neživá příroda), výchova ke zdraví (rizika ohrožující zdraví a jejich prevence), fyzika (energie). Kompetence: kompetence k učení (operace s obecně užívanými termíny, uvádění věci do souvislostí), kompetence sociální a personální (práce ve dvojicích), kompetence k řešení problémů (rozpoznat a řešit problém, schopnost obhájit postoje), kompetence komunikativní (umět formulovat a vyjadřovat své myšlenky, zapojovat se do diskuze, obhajovat svůj názor a vhodně argumentovat, rozumět různým typům obrazových materiálů), kompetence pracovní (dodržovat stanovená pravidla během práce), kompetence občanské (schopnost vcítit se do situací ostatních lidí, chovat se zodpovědně v krizových situacích). VVC: žák chápe podstatu vzniku zemětřesení a umí zdůvodnit rizikové oblasti, žák si uvědomuje následky zemětřesení a omezenost metod předpovídání, žák zvládá způsob chování během zemětřesení. Pojmy opěrné: zemská kůra, zemský plášť, zemské jádro, litosférické desky, zlom, pokles, přesmyk. Pojmy nové: epicentrum, hypocenrtum, zemětřesné vlny, seismograf, Richterova stupnice, Mercalliho stupnice. Scénář výuky:

91 Podrobný popis aktivit (činností) Metody (+ formy) Čas - min. Pomůcky ÚVOD Zahájení hodiny (pozdrav, zápis do třídní knihy). Motivace fotky v úvodu prezentace. 2 S pomocí prezentace: 1. Rozhovor na téma co je to zemětřesení a jak dlouho trvá. Výklad + rozhovor (frontální) 4 2. Hledání souvislosti mezi zemětřesnými oblastmi a litosférickými deskami. Jmenování rizikových oblastí. Práce s atlasem (frontální) 8 Školní atlas světa 3. Pohyby litosférických desek. Výklad + práce s atlasem (frontální) 6 Školní atlas světa 4. Šíření seismických vln závislost na materiálu (pokus na dřevěném stole). Výklad (frontální) + pokus (práce ve dvojicích) 6 lavice 5. Jak pracuje seismograf + Richterova stupnice. Výklad (frontální) 5 HLAVNÍ ČÁST: 6. Přiřazování popisů následků k jednotlivým stupňům Mercalliho stupnice. 7. Vyhodnocení. 8. Následky odvozování z obrázků. Práce ve dvojicích Rozhovor (frontální) Rozhovor (frontální) Rozstříhaná Mercalliho stupnice 9. Které další katastrofy může zemětřesení vyvolat a která budova mu lépe odolá. Rozhovor (frontální) Zemětřesení v ČR proč a kde? Výklad + práce s atlasem (frontální) 5 Školní atlas ČR 11. Řešení otázek ochrany. 12. Vyhodnocení diskuze. Podrobněji v Příloze F.1 Diskuze ve dvojicích Diskuze (frontální) 7 5 Pracovní list Kontrola pracovního listu. Podrobněji v Příloze F.2 Práce s pracovním listem (individuální) Rozhovor (frontální) 10 8 Pracovní list ZÁVĚR -Krátké zopakování základních pojmů formou otázek: Co je to zemětřesení? Jak dlouho trvá? Kde se vyskytují zemětřesné oblasti? Jak se nazývá místo vzniku zemětřesení a místo s nejsilnějším projevem na zemském povrchu? Jak se nazývá přístroj zaznamenávající sílu zemětřesení? Která stupnice udává sílu zemětřesení bez použití přístrojů? Zakončení hodiny. Rozhovor (frontální) 5 min

92 Poznámky: Veškeré úkoly pro žáky a otázky jsou součástí power-pointové prezentace, kde jsou přesně specifikované. Přílohy: Power-pointová prezentace (viz Příloha F.1) a pracovní list (viz Příloha F.2)

93 IX. Závěr Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit smysl a možnosti didaktické transformace problematiky přírodních katastrof ve výuce zeměpisu a vytvořit návod pro učitele základních škol na toto téma. K tomu mi měly dopomoci dílčí cíle, které jsem si stanovila v didaktické části diplomové práce. O smyslu vyučování této tématiky nebylo pochyb již před začátkem práce. Možností, jak problematiku podat, je ale celá řada ať už jako průřezové téma po částech zařazené do jednotlivých tématických celků učiva zeměpis, nebo jako komplexní tématický celek, popřípadě v rámci zájmového kroužku. Já vytvořila příručku pro učitele, která poskytuje teoretickou základnu k problematice a konkrétní přípravy na vyučování jednotlivých témat obsahující samozřejmě i použité metody, formy a prostředky. V teoretické části jsem vysvětlila přírodní katastrofy z hlediska jejich příčin, projevů a následků, popsala rizikové oblasti a zmínila největší události na území České republiky. Vše jsem doplnila o statisticky zpracované informace, které mohou být použitelné při výuce. Příručka má především posloužit jako námět pro výuku jednotlivých témat. Není nutné tedy striktně dodržovat scénář výuky v didaktické části, mou snahou je pouze poskytnout podklady a nápady, které si učitelé mohou přizpůsobit svým potřebám a časovým možnostem. Úprava by měla vycházet především z rizik území školy a okolí. Cílem didaktické části nebylo zahltit žáky spoustou faktů, ale pochopení nejdůležitějších skutečností, které by jim někdy v životě mohly pomoci, jelikož nebezpečí nevychází jen z katastrofy samotné, ale hlavně z nevědomosti a nepřipravenosti. Jak tvrdí Josef Dvořák: Stupeň emoční reakce je přímo úměrný nikoli velikosti nebezpečí, nýbrž nedostatku informací. Stará zkušenost ukazuje, že lidé se dovedou postavit ohrožení, které chápou, jehož dosah mohou zvážit i když jde o ohrožení života. Proto se domnívám, že není vhodné zahlcovat žáky množstvím pro život nepodstatných informací, jelikož v životních situacích není důležité vědět, s jakým druhem povodní máme tu čest, ale nebát se reagovat. Ze stejného důvodu do scénářů výuky nebyl zařazen popis všech velkých přírodních katastrof, které Zemi postihly a jsou jistě atraktivním tématem. Není podstatné vědět, co se kde přihodilo, ale umět předvídat, co se kde může přihodit a snažit se tomu vyvarovat. Problematika katastrof obecně je obsáhlá a nebylo by na škodu se jí věnovat i v rámci dalších předmětů především praktické činnosti jako nácvik evakuace, první pomoc při zraněních apod. Se stále stoupajícím rozvojem cestování by také bylo vhodné

94 ztvárnit kromě již zmíněných katastrof i ty, které na nás číhají v zahraničí, a příručku tak rozšířit. Uvědomuji si, že zůstává celá řada informací, které mohly být k tématu ještě řečeny, a je mnoho dalších nápadů, jak mohlo být téma didakticky ztvárněné. Mně se však podařilo to, k čemu jsem získala informace, zkušenosti a čas. Do jaké míry jsem tak naplnila své cíle nechám na posouzení druhých. Sama se však domnívám, že pokud by zařazení tématu do učebních osnov v budoucnu přispělo k záchraně byť i jediného lidského života či obydlí, pak by byl můj osobní cíl splněn

95 X. Resumé Diplomová práce se zabývá otázkou přírodních katastrof ve výuce zeměpisu na druhém stupni základních škol. Pro práci jsou zvoleny ty přírodní katastrofy, se kterými se na území České republiky a blízkého okolí setkáme nejpravděpodobněji: povodně, svahové pohyby, silné větry, požáry a zemětřesení. První část práce podává informace o přírodních katastrofách, jejich charakteristice, možnostech výskytu na území ČR a dopadech na krajinu. Druhá část je věnována zařazení tématiky do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a didaktickému ztvárnění. Součástí jsou přípravy na vyučování jednotlivých témat doplněné o power-pointové prezentace a pracovní listy. Důraz je kladen na využitelnost teoretických poznatků v běžném životě žáka, což bývá často opomíjeno. Práce je určena především učitelům zeměpisu na základních školách. Slouží jako příručka, která nabízí podklady a podněty pro výuku. Summary Diploma thesis deals with the questions of natural disasters within the geography teaching at the second degree of primary schools. For my work have been chosen such natural disasters that are likeliest to occur via the region of the Czech Republic, these are the: floods, landslides, strong winds, fires and earthquakes. First part of my work presents the information about the disasters themselves, their characteristic and possibilities of occurrence within the Czech Republic and impacts on the landscape. Second part of my work appropriates to inclusion of concerned problematic into the general education program for the primary schools and also to the didactic interpretation. Component parts are also the preparations of each topic for teaching extended by the power-point presentations and work sheets. The accent is put on usability of theoretical knowledge in common pupil s life which is often missed out fact. My work is first of all intended for teachers of geography at primary schools. The work serves as manual which offers background papers and stimuli for teaching

96 XI. Seznam pramenů a literatury XI.1. KNIŽNÍ PUBLIKACE A ČASOPISY 1. BRÁZDIL, R. a kol.: History of weather and climate in the Czech lands VI: Strong winds. 1. vyd. Brno: Masaryk University, s. ISBN CLAMMER, R. a kol.: Geography Today Book vyd. London: Collins Educational, s. ISBN DVOŘÁK, J.: Země, lidé a katastrofy. 1.vyd. Praha: Naše vojsko, s. 4. HRÁDEK, M. (ed.): Natural Hazards in the Czech republic. 1. vyd. Brno: Institute of Geonics, s. ISBN KUKAL, Z.: Přírodní katastrofy. 2. vyd. Praha: Horizont, s. 6. KUKAL, Z., POŠMOURNÝ, K.: Přírodní katastrofy a rizika : příspěvek geologie k ochraně lidí a krajiny před přírodními katastrofami. Planeta, 2005, roč. 12., č. 3. Praha: Ministerstvo životního prostředí, s. ISSN MAZUR, I. I., IVANOV, O. P.: Opasnye prirodnye processy. 1. vyd. Moskva: Ekonomika, s. ISBN: MORRIS, N.: Hurikány a tornáda. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003a. 31 s. ISBN MORRIS, N.: Zemětřesení. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003b. 31 s. ISBN VACCARO, J. a kol.: 100 největších přírodních katastrof. 2. vyd. Dobřejovice: REBO productions CZ, s. ISBN X. 11. VEVERKA, I.: Kvalitativní analýza mimořádných událostí (živelních pohrom a průmyslových havárií) na území České republiky. 1. vyd. Lom u Mostu: Aa/Print, s. 12. ZÁRUBA, Q.; MENCL, V.: Sesuvy a zabezpečování svahů. 2. vyd. Praha: Academia, s. 13. ZÁTOPEK, A.: Jak se studují zemětřesení. ( Základy seismiky). 1. vyd. Praha: Jednota československých matematiků a fysiků, s

97 XI.2. INTERNETOVÉ ZDROJE: 1. BOUČEK, J. a kol.: Hydrometeorologické vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002 (Rozložení a extremita příčinných srážek). Praha: MŽP ČR, Dostupné z WWW: < Staženo dne: BRÁZDIL, R.: Meteorologické extrémy a povodně v České republice Přirozený trend nebo následek globálního oteplování? In Geografie - Sborník České geografické společnosti, 2002, roč. 107, č. 4. Dostupné z WWW: < Staženo dne: DOWNBURST, MICROBURST. Praha: ČHMÚ, Dostupné z WWW: < Staženo dne: DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM oficiální stránky města. Dostupné z WWW: < Staženo dne: EXTRÉMNÍ PRŮBĚH POČASÍ V LEDNU Praha: ČHMÚ, Dostupné z WWW: < Staženo dne: EMERGENCY DISASTERS DATA BASE. Centre for Research on the Epidemiology of Disasters, Dostupné z WWW: < Staženo k FOREST FIRES IN EUROPE Italy: European comunnities, Dostupné z WWW: < Staženo dne: FUJITOVA STUPNICE TORNÁD. Dostupné z WWW: < Staženo dne: HERBER, V., DOBROVOLNÝ, P.: Fyzická geografie České republiky (multimediální podpora výuky regionální geografie ČR). Brno: Masaryk University, Fakulty of Science, Institute of Geography. Dostupné z WWW: < Staženo dne:

98 10. HLADNÝ, J. a kol.: Vyhodnocení povodňové situace v červenci vyd. Praha: MŽP, Dostupné z WWW: < Staženo k JANDOVÁ, V. a kol.: Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2007 (Půda a horninové prostředí). Praha: MŽP ČR, Dostupné z WWW: < Staženo k JEŘÁBEK, J. a kol.: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP, Dostupné z WWW: < pdf>. Staženo dne: KUKLIŠ, L.: Orkán Kyrill a škody jím způsobené. Gnosis9.net, vydáno dne Dostupné z WWW: < Staženo dne: MARTÍNEK, B. a kol.: Ochrana člověka za mimořádných událostí: Příručka pro učitele základních a středních škol. 2. vyd. Praha: MV GŘ HZS ČR, ISBN Dostupné z WWW: < Staženo dne: ORKÁN NAD ZÁPADNÍ A STŘEDNÍ EVROPOU Ostrava: ČHMÚ, Dostupné z WWW: < Staženo dne: POVODEŇ NA MORAVĚ Wikipedia, Dostupné z WWW: < Staženo dne: POVODŇOVÝ PLÁN PARDUBICKÉHO KRAJE. Veleslavín: Hydrosoft Veleslavín, Dostupné z WWW: < Staženo dne:

99 18. POŽÁR - JEHO DEFINICE, ROZDĚLENÍ, PÁSMA A FÁZE HOŘENÍ. Domažlice: Sbor dobrovolných hasičů, Dostupné z WWW: < Staženo dne: POVODŇOVÝ PLÁN ČESKÉ REPUBLIKY. Praha: MŽP ČR, Dostupné z WWW: < Staženo dne: PROCHÁZKOVÁ, D.: Živelné a jiné pohromy. In Šenovský, M. (ed.): Požární ochrana Ostrava: Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava: Dostupné z WWW: < Staženo dne: PŘÍRODNÍ KATASTROFY A ENVIRONMENTÁLNÍ HAZARDY multimediální výuková příručka. Dostupné z WWW: < >. Staženo k SEISMICITA ČESKÉ REPUBLIKY. Praha: GFÚ AV ČR. Dostupné z WWW: < Staženo dne: SKLENÁŘ, J.: Povodně na území České republiky a povodňová měření. Spisy Zeměpisného sdružení, 2008, roč. 6, č. 17. ISSN Dostupné z WWW: < Staženo dne: SKŘEHOT, P.: Stručné základy teorie bouřek. Praha: Meteorologická Operativní Rada, Dostupné z WWW: < Staženo dne: SMOLOVÁ, I.: Přírodní rizika podmíněná exogenními vlivy. Dostupné z WWW: < df> Staženo dne: STATISTICKÁ ROČENKA Příloha časopisu 150 Hoří. 2001, č. 3. Praha: MV GŘ HZS ČR, Dostupné z WWW: < Staženo dne:

100 27. SVRŠEK, J.: Zpráva o životním prostředí (1). Natura, 2005, č. 2. Dostupné z WWW: < Staženo dne: SVRŠEK, J.: Katastrofy. Natura, Dostupné z WWW: < 04.rtf>. Staženo dne: ŠIŠÁK, L.: Vlivy působící na lesní požáry a sociálně-ekonomické škody. Lesnická práce, 2007, roč. 86, č. 6. Dostupné z WWW: < Staženo dne: TICHÝ, T.: Katrina, Rita, Wilma a jiné rozzuřené jevy. Příroda.cz, publikováno 31. října Dostupné z WWW: < Staženo dne: TORNÁDA V ČR. Praha: ČHMÚ, Dostupné z WWW: < Staženo dne: VONÁSEK, V.: Statistické informace o událostech se zásahem jednotek požární ochrany a požárech v roce MV GŘ HZS ČR. Dostupné z WWW: < Staženo dne: VONÁSEK, V. a kol.: Statistická ročenka Příloha časopisu 112, 2007, č. 3. Praha: MV GŘ HZS ČR, Dostupné z WWW: < Staženo dne: VÝZKUM VHODNOSTI LOKALIT V ČR Z HLEDISKA ZÁSOB VĚTRNÉ ENERGIE A ZPRACOVÁNÍ METODIKY PRO POSUZOVACÍ A SCHVALOVACÍ ŘÍZENÍ PŘI ZAVÁDĚNÍ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN. (Příloha Průměrná rychlost větru v 10 m). Praha: Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Dostupné z WWW: < Staženo dne:

101 XI.3. OBRAZOVÉ MATERIÁLY K PREZENTACÍM KING COUNTRY FLOOD HAZARD MANAGEMENT PLAN RECAP. Dostupné z WWW: < df>. Staženo dne: A NEW SPIN ON CLEAN ENERGY TORNADO POWER. Dostupné z WWW: < Staženo dne: AERIAL SURVEY. Dostupné z WWW: < Staženo dne: APPLIED GEOLOGY TO PREVENT AND MITIGATE GEOLOGIC HAZARDS. Dostupné z WWW: < Staženo dne: ARCHIVE FOR THE PREDICTIONS CATEGORY. Dostupné z WWW: < Staženo dne: ASIA OUTLINE MAP. Dostupné z WWW: < Staženo dne: ASTRONOMY PICTURE OF THE DAY. Dostupné z WWW: < Staženo dne: BACKGRUNN OG HISTORISKE INSTRUMENTER. Dostupné z WWW: < Staženo dne: BALI. Dostupné z WWW: < Staženo dne: BANGLADESH FLOOD. Dostupné z WWW: < Staženo dne: BOUČEK, J. a kol.: Hydrometeorologické vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002 (Rozložení a extremita příčinných srážek). Praha: Ministerstvo ŽP ČR, Dostupné z WWW: < Staženo dne: CAMBRIDGE COUPLE HAPPY TO SEE THEIR HOUSE BURN DOWN. Dostupné z WWW: < Staženo dne: CO DĚLÁ VÍTR, KDYŽ NEFOUKÁ?. Dostupné z WWW: < Staženo dne: COASTAL PROCESSES. Dostupné z WWW: < Staženo dne: CYKLÓNA. Dostupné z WWW: < Staženo dne

102 16. CZECH PRESS FOTO: Fotografie roku Czech press foto 97. Dostupné z WWW: < Staženo dne ČESKO ZASÁHNE NEJSILNĚJŠÍ VÍTR OD ORKÁNU KYRILL. Dostupné z WWW: < Staženo dne: DANGEROUS SEA. Dostupné z WWW: < pictures.htm>. Staženo dne: DEFINICE A POPIS TORNÁDA. Dostupné z WWW: < Staženo dne: DEPARTMENT FOR INTERNATIONAL DEVELOPMENT: Press release. Dostupné z WWW: < Staženo dne: DESERT VIEWS. Dostupné z WWW: < Staženo dne: DISASTER TYPES MAPS. Dostupné z WWW: < Staženo dne: DISASTERS IMAGE GALLERY. Dostupné z WWW: < Landslides_Cliff_balance_Landslides-Cliff_Balance>. Staženo dne: DYNAMICKÁ GEOMORFOLOGIE PEVNIN. Dostupné z WWW: < Staženo dne: EARTHQUAKE IMAGES. Dostupné z WWW: < Staženo dne: EARTHQUAKE SEISMOGRAPHS. Dostupné z WWW: < Staženo dne: EDUCATIONAL SISMOGRAPH. Dostupné z WWW: < Staženo dne: EKOLOGICKÁ KATASTROFA V TATRÁCH. Dostupné z WWW: < Staženo dne: ESA MAPUJE POŽÁRY. Dostupné z WWW: < Staženo dne: EXTRÉMNÍ PRŮBĚH POČASÍ V LEDNU Praha: ČHMÚ, Dostupné z WWW: < >. Staženo dne:

103 31. FIRE SAFETY AND PETS. Dostupné z WWW: < Staženo dne: FIRE SAFETY AND PREVENTATION PROGRAM. Dostupné z WWW: < Staženo dne: FLOOD IN ENGLAND. Dostupné z WWW: < Staženo dne: FOREST FIRES IN EUROPE Italy: European comunnities, Dostupné z WWW: < Staženo dne: FOTOGALERIE PRAHA POVODEŇ Dostupné z WWW: < Staženo dne FOTOGRAFIE POVODNÍ - POVODNĚ Dostupné z WWW: < =165#>. Staženo dne: FUNNY FUNNY PICTURES STRONG WIND AND BEAUTIFUL WOMAN. Dostupné z WWW: < Staženo dne: GEOGRAFICKÉ LISTY INFORMAČNÍ SERVER. Dostupné z WWW: < Staženo dne: GONTESKY, J.: Day 164 Tornadoes. Dostupné z WWW: < Staženo dne: HANLEY,J.: Follow up on Toronto fire. Dostupné z WWW: < Staženo dne: HASÍCÍ PŘÍSTROJ. Dostupné z WWW: < Staženo dne: HELICOPTER SURVEY OF DAMAGED AREAS. Dostupné z WWW: < Staženo dne: HERBER, V., DOBROVOLNÝ, P.: Fyzická geografie České republiky (multimediální podpora výuky regionální geografie ČR). Brno: Masaryk University, Fakulty of Science, Institute of Geography. Dostupné z WWW: < 44. HLADNÝ, J. a kol.: Vyhodnocení povodňové situace v červenci vyd. Praha: MŽP, Dostupné z WWW: < Staženo k

104 45. HLÁSNÁ TŘEBÁŇ REVIZE SKALNÍCH ZÁŘEZŮ. Dostupné z WWW: < Staženo dne: HUASCARAN PHOTOS. Dostupné z WWW: < Staženo dne: HUDÁK, J.: Oheň. Dostupné z WWW: < Staženo dne: HURRICANE KYRILL IN GERMANY. Dostupné z WWW: < Staženo dne: HURRICANE OPHELIA. Dostupné z WWW: < Staženo dne: IN PICTURES CHILE AFTERMATH. Dostupné z WWW: < Staženo dne: INSIDE OF HOUSE FROM ANTIGUA GUATEMALA. Dostupné z WWW: < Staženo dne: IRANIAN MAN FOUND ALIVE IN EARTHQUAKE RUBBLE AFTER 13 DAYS. Dostupné z WWW: < Staženo dne: IS YOURS THE BEST BUNGALOV IN WALES?. Dostupné z WWW: < Staženo dne: JANDOVÁ, V. a kol.: Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2007 (Půda a horninové prostředí). Praha: Ministerstvo ŽP ČR, Dostupné z WWW: < Staženo k KOLEJKA, J.: Tatry. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, KOLEJKA, J.: Výškové stupně. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy Univerzity, LANDSLIDE IN CANADA. Dostupné z WWW: < Staženo dne: LANDSLIDE TRIGGERING MECHANISMS. Dostupné z WWW: < Staženo dne: METODY OCHRANNÝCH A SANAČNÍCH OPATŘENÍ. Dostupné z WWW: < Staženo dne: MORRIS, N.: Hurikány a tornáda. 1. vyd. Brno: Computer Press, s. ISBN

105 61. MRVÍK, O.: Klasické a nové sesuvy v oblasti karpatského flyše. Dostupné z WWW: < Staženo dne: NÁČRT VZNIKU ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ. Dostupné z WWW: < Staženo dne: NÁRAZOVÝ VÍTR PŮSOBIL ŠKODY I V NEDĚLI. Dostupné z WWW: < /ln_domov.asp?c=a080302_174957_ln_domov_nev>. Staženo dne: NASA ELBE FLOOD BEFORE AFTER. Dostupné z WWW: < Staženo dne: NEŠVARA, P., SEKYRA, Z.: Obecné zásady postupů směřujících ke stabilizaci sesuvů. Praha: Ministerstvo ŽP ČR, NOVÁ NEJVYŠŠÍ STAVBA EVROPY POKOŘÍ RUSKO. Dostupné z WWW: < Staženo dne: OBEC MLADÝ SMOLIVEC. Dostupné z WWW: < Staženo dne: OBNOVA TATIER Dostupné z WWW: < Staženo dne: OSBORNE, N.: Bushfire season. Dostupné z WWW: < Staženo dne: PAKISTAN EARTHQUAKE Dostupné z WWW: < Staženo dne: PHILIPPINES LANDSLIDES. Dostupné z WWW: < Staženo dne: PHOTO OF EARTHQUAKE. Dostupné z WWW: < Staženo dne: PHOTO OF LANDSLIDE. Dostupné z WWW: < Staženo dne: PHOTOS OF A TORNADO, NORTHWOOD ND. Dostupné z WWW: < Staženo dne:

106 75. PHYSIC PREDICTS DEVASTATING SUMATRA EARTHQUAKE FOR 23/12/2007. Dostupné z WWW: < Staženo dne: PLATE TECTONICS. Dostupné z WWW: < Tectonics.html>. Staženo dne: POVODEŇ PRAHA Dostupné z WWW: < Staženo dne: POVODNĚ LITOMĚŘICE. Dostupné z WWW: < povodne-litomerice-01.jpg>. Staženo dne: POŽÁRY. Dostupné z WWW: < Staženo dne: PREVENCE LOGO. Dostupné z WWW: < Staženo dne: PROCHÁZKOVÁ, D.: Živelné a jiné pohromy. In Šenovský, M. (ed.): Požární ochrana Ostrava: Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava: Dostupné z WWW: < Staženo dne: PŘÍRODNÍ KATASTROFY A ENVIRONMENTÁLNÍ HAZARDY multimediální výuková příručka. Dostupné z WWW: < Staženo k RESULTS FOR FAULT. Dostupné z WWW: < Staženo dne: RUMUNSKO ANEB NECH KOSU VISET. Dostupné z WWW: < Staženo dne: SAFETY CHALLENGES. Dostupné z WWW: < Staženo dne: SAN ANDREAS FAULT. Dostupné z WWW: < Evolution/Earthquakes/Causes/San-Andreas-Fault/San-Andreas-Fault-4.html>. Staženo dne: SCIENCE CLARIFIED. Dostupné z WWW: < Staženo dne: SESUVY VNĚJŠÍ ZÁPADNÍ KARPATY Dostupné z WWW: < Staženo dne: SESUVY SVAHŮ, SKALNÍ ŘÍCENÍ. Dostupné z WWW: < Staženo dne:

107 90. SMRKOVÝ LES LHOTA. Dostupné z WWW: < Staženo dne: SNOW GALLERY. Dostupné z WWW: < Staženo dne: SPOR O TĚŽBU V TATRÁCH PŘEROSTL V DOSUD NEJOSTŘEJŠÍ KONFLIKT SLOVENSKÉ OCHRANY PŘÍRODY. Dostupné z WWW: < Staženo dne: ST. CHARLES AVENUE. Dostupné z WWW: < Staženo dne: STATE OFFICIALS TOUR FLOOD DAMAGED FARMS IN NORTHEASTERN PENNSYLVANIA. Dostupné z WWW: < Staženo dne: TAJFUN DURIAN PŘIMĚL K EVAKUACI DESÍTKY TISÍC OSOB. Dostupné z WWW: < Staženo dne: TELEGRAPH.CO.UK: Death toll in monsoon disaster rises to 1,400. Dostupné z WWW: < Staženo dne: THE FOUR BASIC TYPES OF FAULTS. Dostupné z WWW: < Staženo dne: THE GREAT SAN FRANCISCO EARTHQUAKE. Dostupné z WWW: < Staženo dne: THE JOURNEY OF YOUNG INVESTIGATORS. Dostupné z WWW: < Staženo dne: THE PLAN TO COORDINATE NEHRP POST-EARTHQUAKE INVESTIGATIONS. Dostupné z WWW: < Staženo dne: TORNÁDA V ČR. Praha: ČHMÚ, Dostupné z WWW: < Staženo dne: TROMBA. Dostupné z WWW: < Staženo dne: TUNDRA. Dostupné z WWW: < Staženo dne: USING THE AMASEIS SEISMOGRAM VIEWER AND DOWNLOADING SESIMOGRAMS FROM THE INTERNET A TUTORIAL. Dostupné z WWW:

108 < Staženo dne: VONÁSEK, V. a kol.: Statistická ročenka Příloha časopisu 112, 2007, č. 3. Praha: MV GŘ HZS ČR, Dostupné z WWW: < >. Staženo dne: VONÁSEK, V.: Statistické informace o událostech se zásahem jednotek požární ochrany a požárech v roce MV GŘ HZS ČR. Dostupné z WWW: < Staženo dne: VÝZKUM VHODNOSTI LOKALIT V ČR Z HLEDISKA ZÁSOB VĚTRNÉ ENERGIE A ZPRACOVÁNÍ METODIKY PRO POSUZOVACÍ A SCHVALOVACÍ ŘÍZENÍ PŘI ZAVÁDĚNÍ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN. (Příloha Průměrná rychlost větru v 10 m). Praha: Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Dostupné z WWW: < Staženo dne: VZNIK POVODNÍ: PROČ POVODNĚ PŘICHÁZEJÍ. Dostupné z WWW: < Staženo dne: WHEN THE WATER RISES. Dostupné z WWW: < Staženo dne: WILDFIRE RESEARCH AT NCAR. Dostupné z WWW: < Staženo dne: WILDFIRE. Dostupné z WWW: < Staženo dne: WILDPREHISTORY. Dostupné z WWW: < Staženo dne: WORLD: SOUTH ASIA BANGLADESH FLOOD WATERS RECEDE. Dostupné z WWW: < Staženo dne: WRECK EARTHQUAKE. Dostupné z WWW: < Staženo dne: ŽÁK, J.: Úvod do geologie. Dostupné z WWW: < Staženo dne:

109 XII. Seznam příloh XII.1. PŘÍLOHY V TEXTU PŘÍLOHA 1: Obr. 1: Mapa četnosti výskytu přírodních katastrof ve světě (18) PŘÍLOHA 2: Tab. 1: Největší přírodní katastrofy podle počtu obětí ve 20. století (19) PŘÍLOHA 3: Obr. 2: Idealizovaný profil sesuvem s vyznačením hlavních částí a průběhem význačných trhlin (20) PŘÍLOHA 4: Tab. 2: Základní klasifikace svahových pohybů podle rychlosti (23) PŘÍLOHA 5: Obr. 3: Výskyt svahových pohybů v ČR (25) PŘÍLOHA 6: Obr. 4: Mapa požárů v ČR podle regionů ( ) (29) PŘÍLOHA 7: Obr. 5: Mapa požárů způsobených dětmi ( ) (30) PŘÍLOHA 8: Obr. 6: Počet požárů v ČR ( ) (31) PŘÍLOHA 9: Obr. 7: Škody vzniklé požáry v ČR ( ) (31) PŘÍLOHA 10: Obr. 8: Počet obětí požárů ( ) (32) PŘÍLOHA 11: Obr. 9: Mapa požárů v ČR podle regionů (2007) (32) PŘÍLOHA 12: Tab. 3: Počet požárů v ČR podle odvětví hospodářství (2006) (33) PŘÍLOHA 13: Tab. 4: Počet požárů v ČR podle odvětví hospodářství (2007) (34) PŘÍLOHA 14: Obr. 10: Přehled požárů v odvětvích za rok 2006 (35) PŘÍLOHA 15: Obr. 11: Přehled požárů v odvětvích za rok 2007 (35) PŘÍLOHA 16: Tab. 5: Počet objasněných požárů v České Republice podle jednotlivých příčin (36) PŘÍLOHA 17: Obr. 12: Mapa lesních požárů ČR ( ) (36) PŘÍLOHA 18: Obr. 13: Počet lesních požárů v ČR ( ) (38) PŘÍLOHA 19: Obr. 14: Plocha postižená lesními požáry v ČR ( ) (38) PŘÍLOHA 20: Tab. 6: Ekonomické škody způsobené lesními požáry v ČR v letech (39) PŘÍLOHA 21: Obr. 15: Mapa průměrných srážkových úhrnů ČR (44) PŘÍLOHA 22: Obr. 16: Měsíční úhrn srážek v červenci 1997 (46) PŘÍLOHA 23: Obr. 17: Mapa srážkových úhrnů v ČR od 6. do 15. srpna 2002 (47) PŘÍLOHA 24: Obr. 18: Graf vyjadřující průměrné měsíční úhrny srážek v ČR pro červenec 1997 a srpen 2002 (48) PŘÍLOHA 25: Tab. 7: Povodňové situace v letech v ČR z hlediska počtu ztrát na lidských životech a výše povodňových škod (49)

110 PŘÍLOHA 26: Tab. 8: Beaufortova stupnice rychlosti větru (52) PŘÍLOHA 27: Tab. 9: Fujitova stupnice (53) PŘÍLOHA 28: Tab. 10: Saffirova-Simpsonova hurikánová stupnice (53) PŘÍLOHA 29: Obr. 19: Mapa tornád v ČR (54) PŘÍLOHA 30: Obr. 20: Počet tornád v ČR ( ) (55) PŘÍLOHA 31: Obr. 21: Počet tornád v ČR podle síly ( ) (55) PŘÍLOHA 32: Obr. 22: Vichřice v ČR (57) PŘÍLOHA 33: Obr. 23: Větrná mapa ČR (58) PŘÍLOHA 34: Obr. 24: Maximální nárazy větru na území ČR z (59) PŘÍLOHA 35: Obr. 25: Mapa prachových bouří a větrné eroze v ČR (60) PŘÍLOHA 36: Tab. 11: Richterova stupnice (62) PŘÍLOHA 37: Tab. 12: Popis modifikované Mercalliho stupnice (MM) s uvedeným zrychlením povrchu (63) PŘÍLOHA 38: Obr. 26: Mapa epicenter zemětřesení na území ČR s intenzitou větší než 4 MSK 64 (65) PŘÍLOHA 39: Obr. 27: Mapa prognóz zemětřesení pro ČR a SR v intenzitách podle makroseismické stupnice MSK-64 (65) PŘÍLOHA 40: Tab. 13: Zemětřesení pocítěná v ČR v letech (67) PŘÍLOHA 41: Obr. 28: Systém kurikulárních dokumentů (69) PŘÍLOHA 42: Obr. 29: Směřování k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků (71) XII.2. PŘÍLOHY ZA TEXTEM PŘÍLOHA A: Katastrofy pracovní list PŘÍLOHA B: Svahové pohyby prezentace PŘÍLOHA C: Požáry - prezentace PŘÍLOHA D.1: Povodně prezentace PŘÍLOHA D.2: Povodně křížovka PŘÍLOHA E.1: Silné větry prezentace PŘÍLOHA E.2: Silné větry pracovní list PŘÍLOHA E.3: Silné větry osmisměrka PŘÍLOHA F.1: Zemětřesení prezentace PŘÍLOHA F.2: Zemětřesení pracovní list

111 PŘÍLOHA A Co je katastrofa? Zlomili jste si nohu a nacházíte se sami v lese 20 km od nejbližší obce. Vyhořel vám dům, ale jste pojištěni. Jdete na velmi důležitou schůzku a cestou zmoknete. Vážně jste se zranili při autonehodě. Sanitka je už na cestě. Při povodních jste vy i tisíce dalších lidí ztratili úplně všechno. 1

112 PŘÍLOHA A Takto vypadá vaše vysvědčení, které nesete domů. Jste zadluženi a bez práce. Chystáte se na pracovní pohovor a ujede vám autobus. Vaši nejbližší a mnoho dalších lidí se stalo obětí teroristického útoku. Nemáte dostatek peněz a trpíte hladem. 2

113 PŘÍLOHA B??? O který geologický proces jde??? Svahové pohyby Svahový pohyb = pohyb hmot ze svahu dolů, ke kterému dochází při porušení stability svahu.??? Která síla způsobuje pohyb hmoty směrem dolů??? 1

114 PŘÍLOHA B Ideální místo pro vznik: strmý svah odstraněná vegetace na flyších??? Pamatujete si, co jsou flyše?????? Proč jsou rizikové?????? Kde se v ČR vyskytují??? Vzniku napomáhají: srážky (často po povodních) přitížení svahu násypy zemětřesení mrznutí zvětrávání Druhy svahových pohybů Sesouvání Stékání Řícení??? Který z pohybů je nejrychlejší?????? Setkali jste se s některým z nich (pokud ano kde)??? 2

115 PŘÍLOHA B Řez sesuvem opilé lesy??? Co signalizují??? S pomocí atlasu jmenuj oblasti ohrožené sesuvy. 3

116 PŘÍLOHA B Svahové pohyby ( ) S pomocí atlasu jmenuj oblasti nejvíce postižené svahovými pohyby. Které z faktorů ve které oblasti mají rozhodující vliv pro jejich vznik? Huascarán 1970 Při silném zemětřesení v roce 1970 se z hory Huascarán utrhl kus ledovce. 2 vesnice byly zcela pohřbeny. Zahynula i 15 členná česká expedice.??? Ve kterém státě se hora nachází?????? Jakého pohoří je to součást?????? Jak je hora vysoká??? Ochrana okamžitá záchrana domu opěrnou zdí překrytí svahu mříží a stříkání betonem dočasné zábrany proti padajícím kamenům odvodnění výsadba 4

117 PŘÍLOHA B Následky svahových pohybů Laviny Vznikají jako ostatní sesuvy. Jde o náhlý a rychlý pohyb sněhu ze svahu na dráze delší než 50 m. Lavina je směsí sněhových krystalků a vzduchu. Sníh se po dopadnutí na zemský povrch brzy mění. V určité hloubce pod povrchem překrystalováním může vytvořit kluzná plocha, po které se masa sněhu sune. Rizikové faktory: - silné nárazové oteplení - úhel stupňů (??? Proč ne vyšší???) - nový sníh (nad 2,5 cm) - závětrný svah - nestabilní svah - navátí sněhu do forem s větším sklonem než svah - otřes (pád stromu atd.) Na kterém svahu vznikne pravděpodobněji lavina a proč? 5

118 PŘÍLOHA B Ochrana Vyhýbat se porušeným svahům, kde hrozí uvolnění kamení, zřícení skal. Snažit se co nejrychleji od závalu uniknout do výše položených prostorů. V případě, že se ocitnete přímo v prostoru řítícího se kamení snažte se dostat pod jakýkoliv převis, či terénní nerovnost, kryjte si hlavu i za pomocí příručního zavazadla. Vyhýbat se lavinovým svahům. Pokud nelze lavině uniknout, rychle uvolnit vázání na lyžích, odhodit hole, zahodit batoh, přetáhnout kapuci přes hlavu a dát si ruce před obličej. Pokusit si v lavině vytvořit vzduchovou kapsu. V prachové lavině je někdy možné i plavat, a tak se dostat k povrchu. Mít s sebou lavinový provázek. Prostudujte lyžařské mapy (Krkonoše, Jeseníky, Vysoké Tatry) a vyhledejte tzv. lavinové svahy. Horská služba Co o ní víte? 6

119 PŘÍLOHA B Správné odpovědi Snímek č. 3: Gravitační síla. Snímek č. 4: Flyš = sedimentární horniny charakteristické střídáním pískovců a jílovců. Rizikové jsou, jelikož jde o vrstvy s proměnlivou propustností a rozdílným pevnostním charakterem, které podporují vznik nestability. Flyšového původu jsou Západní Karpaty. Snímek č. 6: Nejrychlejší je řícení (v řádech metrů za sekundu) Snímek č. 8: Opilé lesy představují jeden ze znaků sesuvů. Jsou způsobeny pomalým pohybem hmoty. Snímek č. 9: Ohrožené oblasti: Mostecká pánev, Český ráj, Broumovsko, Bílé Karpaty, Javorníky, Moravskoslezské Beskydy Snímek č. 10: Peru, Kolumbie srážky, zemětřesení Brazílie srážky, kácení lesů Japonsko srážky, zemětřesení Čína srážky, prosakování Tří Soutěsek, zemětřesení Indie, Indonésie - srážky Snímek č. 11: Huascarán se nachází v Peru v pohoří Andy m n. m. Snímek č. 14: Při vyšším sklonu svahu sníh odpadává postupně. Snímek č. 15: Svah bez vegetace je rizikovější. 7

120 PŘÍLOHA C POŽÁRY Požár = nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení či zranění osob nebo zvířat a ke škodám na materiálních hodnotách. Nebo také nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy. Otevři atlas a jmenuj oblasti s častým vznikem požárů. Zjisti, co mají tyto oblasti požárů společného. Které klimatické faktory a vegetace příznivě ovlivňují jejich vznik a šíření? 1

121 PŘÍLOHA C Největší potencionální riziko Z vegetace jsou nejvíce náchylné porosty blahovičníku. Obsahují v listech velké množství oleje, který podporuje hoření. Porosty blahovičníku se v současnosti nacházejí nejen v Austrálii, ale pokrývají jako dovezené plodiny také značné plochy v Kalifornii, severní Africe, Indii a na Blízkém Východě..??? Se kterým požárem je boj náročnější a proč??? vnitrozemí Toronto Obě fotografie byly pořízeny v Kanadě.??? Ve kterém biomu se šíří požár nejrychleji a proč??? pouště tropický deštný les tundra savana 2

122 PŘÍLOHA C Které 3 příčiny způsobily nejvíce požárů v ČR? Čím se liší poslední 2 příčiny požárů v tabulce od těch ostatních? Srovnej je s ostatními - kolik % z požárů pro rok 2005 tvoří? Porovnej grafy. Proč výše škod nezávisí na počtu požárů? Počet požárů v ČR ( ) Počet Rok Škody vzniklé požáry v ČR ( ) Škoda (v mil. Kč) Rok Ve kterých okresech způsobily děti nejvíce požárů? Zdá se vám toto množství vysoké, přiměřené nebo nízké? Proč? 3

123 PŘÍLOHA C Přehled požárů v odvětvích za rok 2007 domácnosti ostatní veřejné a osobní služby zemědělství výzkum, služby podnikům obchod, opravy zboží výroba,rozvod elektřiny a plynu veřejná správa, bezpečnost pošty, telekomunikace peněžnictví, pojišťovnictví doprava lesnictví zpracovatelský průmysl pohostinství, ubytování stavebnictví školství zdravotnictví, sociální činnost dobývání nerostných surovin??? Které činnosti v jednotlivých odvětvích mohou způsobit požáry??? Pokuste se sepsat co nejvíce příčin pro domácnost a školství. Jak se jim dá předejít? Která místa jsou nejvíce riziková? Lesní požár??? Proč nemáčr takové problémy s lesními požáry jako Kanada či Skandinávské země, když klima i vegetace jsou celkem srovnatelné??? Nápověda mapa obyvatelstva Počet lesních požárů v ČR Počet lesních požárů ve Finsku Počet požárů Rok Nebezpečí v přírodním terénu 1. Za kterého počasí je nebezpečné rozdělávat oheň v přírodě? 2. Vybrali byste tato místa pro založení ohně? A proč? - na kořenech stromů - na suchém listí - v blízkosti suché trávy nebo obilí 3. Jak dlouho můžu nechat oheň bez dozoru?!!! Je zakázáno rozdělávat oheň v lese a do 50 metrů od okraje lesa!!! 4

124 PŘÍLOHA C Co když se ocitnete v nesprávnou dobu na nesprávném místě?!!! Osud přeje připraveným!!! Postup v případě požáru: varujte všechny osoby nacházející se v ohrožených místech zastavte přívod plynu a vypněte elektrický proud. opusťte objekt, zavírejte za sebou dveře ohlaste požár (linka tísňového volání - 150) pokuste se požár uhasit z bezpečného místa když na mně hoří oblečení: zastav se, lehni si, kutálej se??? Víte, kde máte v domě hasicí přístroj?????? A kde se nachází ve škole??? 5

125 PŘÍLOHA C Následky požárů Správné odpovědi Snímek č. 3: Nejohroženější oblasti: Střední Amerika, Venezuela, Brazílie, JV Asie, Austrálie, Subsaharská Afrika. Jde o oblasti savan. Příznivá pro vznik požárů je kombinace vysokých teplot a dlouhotrvajících období sucha. Ohrožené jsou oblasti, v nichž převládá středozemní nebo kontinentální klima s převládajícím xerofilním nebo sklerofilním typem vegetace. Snímek č. 5: Nejpříznivější je savana (sucho, teplo). Tropický deštný les vysoká vlhkost vzduchu + deště, pouště málo vegetace, tundra málo vegetace, dlouhodobě sněhová pokrývka. Snímek č. 6: Požár ve městě je dřív odhalen a snadněji likvidován. V neosídlených oblastech je požár většinou objeven, až když už je hodně rozšířen a pro hasící techniku je těžko dostupný. Snímek č. 7: Nejčastější příčiny jsou: technické závady, nedbalost dospělých, úmyslné zapálení. Barevně vyznačené příčiny se liší od ostatních svým přírodním původem. Pro rok 2005 tvoří 3,5 %. Snímek č. 8: Záleží na objektu, který hoří. Snímek č. 10: Doprava nehody, lesnictví blesky, turisté, zemědělství vypalování trávy, průmysl výbuchy a samovznícení, Ve škole jsou riziková místa: kuchyně, laboratoře a dílny. V domácnosti: kuchyně, komín, dílna, elektrospotřebiče, plynová zařízení, hořlaviny a pyrotechnika apod. Snímek č. 11: ČR má na rozdíl s porovnanými státy vysokou hustotu zalidnění, takže je požár brzy odhalen a nestačí se tak rozšířit. Snímek č. 12: Nebezpečné je suché, větrné počasí. Všechna jmenovaná místa jsou nevhodná jde o hořlavé materiály. Oheň se nesmí nechat ani chvíli bez dozoru. 6

126 PŘÍLOHA D.1 Povodně Co je to povodeň? Zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. řeka Labe před a během povodně v roce 2002 Jak vzniká? Prší. Voda, která se neodpaří nebo nezadrží v půdě, odtéká v podobě povrchové a podzemní vody do nejbližšího vodního toku. Jsou-li srážky vydatné, je tento odtok tak velký, že je kapacita koryt vodních toků překročena a dochází k povodni. 1

127 PŘÍLOHA D.1 Příčiny vzniku: nadměrné srážky tání sněhu zmenšení průtočného koryta (ledová zácpa, bariéra po sesuvech zemětřesení apod.) protržení přehrady (? Čím může být způsobeno?)??? Co nejčastěji způsobuje povodně v ČR?????? Kdy u nás hrozí??? Co ji ovlivňuje: 1. Klima Dlouhotrvající vytrvalé srážky Vytrvalé srážky přicházejí v souvislosti s meteorologickými frontami. Setká-li se teplý proud vzduchu v atmosféře s chladnějším vzdušným prouděním, dochází k jeho pomalému, ale zato neustálému stoupání. Na velké ploše území pak padají slabší, ale dlouhotrvající srážky. Tento přechod mezi teplou a studenou masou vzduchu se nazývá teplá fronta. Přívalové deště Stoupá-li teplý a velmi vlhký vzduch rychle vzhůru, mohou vznikat mohutné mraky. Coby ohniska bouřek a přeháněk se omezují na poměrně malý prostor. Mohou vyvolat bleskové povodně. Vír mraků kolem tlakové níže na družicovém snímku. 2

128 PŘÍLOHA D.1 2. Reliéf 3. Tvar povodí Ve strmých horských povodích se voda rychle shromažďuje a dosahuje vysokých odtokových maxim. V povodích vějířovitého tvaru (B) se stéká voda ze všech jeho částí současně a tvoří strmé, krátké odtokové vlny. V dlouhém, protáhlém povodí (A) se voda rozdělí rovnoměrněji po celém toku řeky. Vznikají nízké a dlouhé odtokové vlny. 4. Vegetace Les zadržuje vodu. Kácení způsobuje vyšší vrstvu sněhu (vyšší odtávání) a snížený výpar. Při přesycení půdy vodou dochází k povrchovému odtoku. 5. Činnost člověka Čištění potoků způsobuje menší drsnost koryta a strmější nárůst povodňové vlny. Stavba komunikací sníží propustnost vody -> zvýšený povrchový odtok. 3

129 PŘÍLOHA D.1 Vypadá jako vlna v moři? Čím se liší? Jak zjistíme její průběh? Povodňová vlna Následky povodní Pokus se přiřadit k jednotlivým stupňům povodňové aktivity správné tvrzení: 1. První stupeň povodňové aktivity - bdělost 2. Druhý stupeň povodňové aktivity - pohotovost 3. Třetí stupeň povodňové aktivity - ohrožení a) vyhlašuje příslušný povodňový orgán v době povodně při bezprostředním nebezpečí nebo při vzniku větších škod, ohrožení majetku a životů v záplavovém území. Provádějí se zabezpečovací a záchranné práce nebo evakuace. b) nastává při nebezpečí povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí. Za tento stav se pokládá rovněž situace takto označená předpovědní povodňovou službou ČHMÚ. Zahajuje činnost hlídková služba. c) vyhlašuje příslušný povodňový orgán když nebezpečí povodně přerůstá v povodeň a v době povodně, když však ještě nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto. Provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně. 4

130 PŘÍLOHA D.1 V některých teplých oblastech způsobují vydatné srážky pravidelné větry. Jak se tyto větry nazývají? Ve kterém období vanou? A odkud kam? Jmenuj podle atlasu oblasti jimi postižené. Ve kterém státu byly pořízeny tyto fotografie? Jaký vliv na povodně má reliéf ČR? Které oblasti jsou ohroženy? Povodeň Porovnej mapu měsíčního úhrnu srážek za měsíc červenec s průměrem ročních srážek. 2. Otevři v atlasu mapu vodstvo ČR. Srovnej ji s mapou vlevo. Které řeky odvedly nejvíce vody? 5

131 PŘÍLOHA D.1 Povodeň 1997 Uherské Hradiště Kroměříž řeka Opava severně od Ostravy Olomouc Povodeň 2002 Povodeň 2002 Která řeka odvedla většinu srážek? Které město na ní bylo nejvíce postiženo? Slyšeli jste někdy pojem pětsetletá voda? Co to znamená? 6

132 PŘÍLOHA D.1 Proč bylo dosáhnuto nejvyšších škod při povodních 2002? Povodňové situace v letech včr z hlediska počtu ztrát na lidských životech a výše povodňových škod Povodňová situace (rok) Celkem Počet ztrát na lidských životech Povodňové škody (mld. Kč) Protipovodňová opatření pytly s pískem (popř. dalším materiálem) zajistit a utěsnit dveře, okna a vchody včetně hospodářských stavení a garáží odstranit nebo řádně zajistit snadno odplavitelný materiál jídlo, pití a cenné věci uschovat do vyšších pater budovy. zabezpečit ropné látky, chemikálie, jedy a žíraviny, aby nedošlo ke kontaminaci vody a půdy automobily a jinou techniku přemístit do míst mimo oblast zatopení Co dělat/nedělat při povodni 1. Riskovat a pokusit se zachránit vše co jde. 2. Řídit se doporučeními a pokyny povodňových orgánů, záchranářů a policie. 3. Být v pohotovosti - sledovat vývoj situace v médiích, informovat se u místních orgánů o situaci a způsobu případné evakuace. 4. Jednat v klidu a s rozvahou. 5. Pohybovat se v bezprostřední blízkosti rozvodněných toků nebo v níže položených místech, která mohou být zaplavena vodou. 6. Projíždět již zaplavená místa na kole či autem a zjišťovat stav situace. 7. Pomoci starým a nemocným lidem. 8. V případě vyhlášené evakuace se zamknout ve svém obydlí. Udělejte si do sešitu 2 sloupce 1. co dělat a 2. co nedělat při povodni. Pokuste se do nich zařadit jednotlivá tvrzení. 7

133 PŘÍLOHA D.1 ŘEŠENÍ Co dělat/nedělat při povodni 1. Riskovat a pokusit se zachránit vše co jde. 2. Řídit se doporučeními a pokyny povodňových orgánů, záchranářů a policie. 3. Být v pohotovosti - sledovat vývoj situace v médiích, informovat se u místních orgánů o situaci a způsobu případné evakuace. 4. Jednat v klidu a s rozvahou. 5. Pohybovat se v bezprostřední blízkosti rozvodněných toků nebo v níže položených místech, která mohou být zaplavena vodou. 6. Projíždět již zaplavená místa na kole či autem a zjišťovat stav situace. 7. Pomoci starým a nemocným lidem. 8. V případě vyhlášené evakuace se zamknout ve svém obydlí. Evakuační zavazadlo Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění obydlí na delší dobu. Jako evakuační zavazadlo poslouží např. kufr, batoh nebo cestovní taška. Zavazadlo je nutné označit jménem a adresou. Doporučený obsah evakuačního zavazadla: základní trvanlivé potraviny (nejlépe v konzervách), dobře zabalený chléb a pitná voda - vše na dva až tři dny předměty denní potřeby, (jídelní nádobí a příbor, otvírák, ostrý nůž, hrnky) užívané léky, toaletní a hygienické potřeby osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti náhradní oděv, obuv, pláštěnka, spací pytel nebo přikrývka přenosné rádio s rezervními bateriemi, mobil, přenosná svítilna, zápalky, nůž Jak se chovat při evakuaci Zkus si tato doporučení během 1 min. zapamatovat vypnout hlavní vypínač elektrického proudu, uzavřít hlavní uzávěr vody a plynu zavřít a uzamknout všechna okna a vstupy uvědomit o evakuaci sousedy malým dětem vložit do kapsy kartičku se jménem a adresou uvolnit cestu domácímu zvířectvu dobře se obléci a obout vzít si s sebou evakuační zavazadlo 8

134 PŘÍLOHA D.1 Co dělat po povodni? Nechte si zkontrolovat stav obydlí: statickou narušenost, obyvatelnost bytu, domu, rozvody energií (plynu, elektrické energie), stav kanalizace a rozvodů vody, pokud neklesne hladina spodní vody, nečerpejte vodu ze sklepů domů. Podle pokynů hygienika: - zlikvidujte potraviny, které byly zasaženy vodou, - zlikvidujte polní plodiny, které byly zasaženy vodou, - zlikvidujte uhynulé domácí zvířectvo, které bylo usmrceno povodní, - nahlaste hygienikovi výskyt úhynu cizích domácích a divokých zvířat, - nepijte vodu z místních zdrojů, pokud hygienik vodu jako pitnou neschválil Seznámení se s Českým hydrometeorologickým úřadem (ČHMÚ) Zjisti: 1. Je vydaná nějaká výstražná informace? 2. Na mapě v sekci povodňová služba zjisti aktuální průtok řeky Svratky v Brně Poříčí. 3. Zjisti předpověď počasí pro Českou republiku na zítřejší den. 4. Zjisti ve stav počasí ->počasí ve světě údaje pro New York. 5. V sekci informace o klimatu najdi mapu průměrných ročních úhrnů srážek a zaznamenej údaj pro místo svého bydliště. 6. Prohlédni si další informace, které tě na stránkách zaujmou. 9

135 PŘÍLOHA D.1 Správné odpovědi Snímek č. 4: Protržení hráze může být způsobeno teroristickými nebo válečnými útoky. V ČR povodně způsobují hlavně srážky (léto) a tání sněhu (jaro). Snímek č. 5: Povodňová vlna má pomalejší průběh, proto nevypadá jak vlna v moři. Její tvar zjistíme průběžným zaznamenáním výše hladiny řeky v jednom místě. Snímek č. 11: 1b, 2c, 3a Snímek č. 13: Srážky přináší letní monzunové proudění (z moře na pevninu) typické pro JV a V Asii. Fotografie pochází z Bangladéše. Snímek č. 15: Za měsíc červenec spadla polovina průměrného ročního úhrnu srážek. Nejvíce vody odvedly Odra a Morava. Snímek č. 17: Nejvíce vody odvedla Vltava, zasažena byla Praha. Pětsetletá voda je průtok, který se v daném místě vyskytne v dlouhodobém průměru pravděpodobně jednou za 500 let. Snímek č. 19: Vysokých škod bylo dosáhnuto, jelikož bylo zasaženo i centrum Prahy. 10

136 PŘÍLOHA D.2 Křížovka (použij atlas) Vnitrozemský stát Jižní Ameriky. 2. Ostrov v JV Asii, na kterém se nachází 3 státy. 3. Stát v Tichém oceánu - 17º jižní šířky, 168º východní délky. 4. Největší ostrov světa. 5. Město na soutoku Vltavy a Ploučnice. 6. Jiný název pro Hongkong. 7. Město na soutoku Labe, Úpy a Metuje. 1

137 PŘÍLOHA E.1 Silné větry Co je to vítr a jak vzniká? Proudění vzduchu, kdy se vyrovnávají tlakové rozdíly (vzduch proudí z tlakové výše do tlakové níže). Tlakové rozdíly jsou ovlivněny rozdíly teploty. Pokus jak vzniká vítr: 1. Otevři dveře mezi dvěma místnostmi s různou teplotou (například mezi teplejším obývákem a chladnější předsíní). 2. V obou místnostech zavři ostatní dveře i okna, aby tam nefoukal vítr odjinud a byl tam jen ten, co skutečně vzniká. 3. Pomocí plamene svíčky se přesvědčíme, jak v těchto dveřích proudí vzduch. 4. V horní části dveří se plamínek svíčky ohýbá směrem od teplejší místnosti k chladnější, protože tam proudí lehčí teplý vzduch. 5. Uprostřed dveří je plamínek přibližně rovně. 6. V dolní části dveří se ohýbá směrem do teplejší místnosti, protože tam proudí u země těžší studený vzduch z chladnější místnosti do teplejší. Pokus: horní část dveří uprostřed dolní část dveří 1

138 PŘÍLOHA E.1 S pomocí atlasu jmenuj oblasti s největší průměrnou rychlostí větru. Sílu větru měří Beaufortova stupnice. Zkus si ji poskládat a přiřadit účinky k jednotlivým stupňům. Všimni si, od jaké rychlosti nazýváme vítr vichřicí a od které orkánem. ŘEŠENÍ Beaufortova stupnice 2

139 PŘÍLOHA E.1 Podle mořské hladiny přiřaď 1., 6. a 12. stupeň Beaufortovy stupnice Kyrill Silné vzdušné proudění bylo vyvoláno velkým rozdílem tlaku mezi oblastí vyššího tlaku vzduchu nad jižní Evropou a hlubokou tlakovou níží nad Skandinávií. Nárazy větru u nás dosahovaly až 160 km/h do které skupiny Beaufortovy stupnice patří? Porovnej maximální nárazy větru z ledna 2007 s průměrnou rychlostí větru. Tropické cyklóny mohutné rotující tropické bouře, v průměru až 800 km tvoří se v rovníkové oblasti mezi 5-10 severní i jižní zem ěpisné šířky nad teplou mořskou hladinou, nad pevninou jejich energie klesá. spirála větrů a oblačné fronty se otáčí kolem středu = oko regionální názvy pro tropické cyklóny: baguio - oblast Filipín uragán, cordonazo - západní pobřeží Střední Ameriky a Mexika cyklón - severní oblast Indického oceánu hurikán - severní část Atlantského oceánu tajfun - Jihočínské moře, Filipíny, Tichý oceán willy-willy jižní polokoule v oblasti Austrálie 3

140 PŘÍLOHA E.1 S pomocí atlasu poznej podle tvaru pobřeží, který stát je postižen touto tropickou cyklónou. Jsou tropické cyklóny i u nás? Proč? Tornádo Je to silně rotující vír vyskytující se pod spodní základnou bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody. Fujitova stupnice Označení lehké mírné silné pustošivé ničivé katastrofální devastující Rychlost větru m/s km/h 17,2 32, ,7 50, ,2 70, ,3 92, ,2 116, ,3 141, ,9 142 a výše 511 a výše??? Porovnej tuto stupnici s Beufortovou. Čemu odpovídá lehké tornádo??? 4

141 PŘÍLOHA E.1 Jsou v ČR tornáda? Tornádo pozorované jižně od Brna??? Pokuste se odhadnout, o který stupeň Fujitovy stupnice jde (F0 F6)??? Kolik tornád se u nás průměrně vyskytne v 1 roce? Výskyt tornád v ČR Počet Rok 5

142 PŘÍLOHA E.1 Jaké dosahují síly? Výskyt tornád v ČR podle síly 7 6 Počet 5 4 F0 F1 3 F2 F Rok Následky silných větrů Tatry po vichřici

143 PŘÍLOHA E.1 Ochrana: sleduj zprávy v rozhlase a televizi opusť ta venkovní místa, na kterých hrozí pády větších předmětů ze střech apod. zavři okenice nebo zatluč (zajisti) okna nezůstávej u oken, přesuň se k nosným stěnám nejlepší ukrytí je ve sklepích či v krytech pod úrovní terénu, (v přírodě v údolí, za skalou..) před bleskem se neukrývej ve skalách nebo na vrcholech hor, v blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického napětí) a vysokých osamocených stromů, v otevřeném terénu vhodným úkrytem v lese je nižší porost na nepodmáčené půdě nezůstávej v autech, stanech a lehčích stavbách Správné odpovědi Snímek č. 4: Největrnější oblasti ČR jsou Krušné hory, Krkonoše, Rychlebské hory, Hrubý Jeseník, Moravsoslezské Beskydy a Šumava. Snímek č. 7: Obrázky v pořadí zleva doprava odpovídají šestému, prvnímu a dvanáctému stupni Beaufortovy stupnice. Snímek č. 8: Kyrill je orkán. V některých místech dosahovala rychlost větru šestinásobku průměru. Největší nárazy: Krušné hory, České středohoří, Krkonoše, Šumava, Brdy, Hrubý Jeseník, Žďárské vrchy. Nejmenší nárazy: Dolnomoravský úval, Orlická tabule. Snímek č. 10: Jde o jižní pobřeží USA. Tropická cyklóna se již dle názvu vyskytuje pouze v tropech (5-20 s.š. a j.š.) nebo v místech s velmi teplou mořskou vodou (nad 27ºC), takže ne na územíčr. Snímek č. 12: Lehké tornádo odpovídá rozmezí od bouřlivého větru po orkán. Snímek č. 13: ANO Snímek č. 14: F1 7

144 PŘÍLOHA E.2 Pracovní list silné větry 1. Která fotografie hurikánu byla pořízena dříve? A) B) 2. Zakresli správné písmeno místního názvu pro cyklonu do daného regionu : A - willy-willy B hurikán C baguio D cyklón E tajfun 1

145 PŘÍLOHA E.2 3. Jaké maximální síly dosahují tornáda v ČR? a) F1 b) F3 c) F6 4. Spoj k sobě: vánek čerstvý vítr prudký vítr vichřice pohyb stromů, obtížná chůze proti větru vítr nepohybuje větrnou korouhví menší škody na stavbách listnaté keře se začínají ohýbat 5. Vybarvi oblasti s nejvyšší průměrnou rychlostí větu. 6. Jak se chránit před silnými větry? 2

146 PŘÍLOHA E.3 OSMISMĚRKA E T U N D R A S E C A T E G E V P V N L E Ř O M Ó I I U A D Ů P L É N L L L N É F V V Ě Á S E L N Á E C O Z Ó N T R P O U Š Ť Y LES, MOŘE, OCEÁN, OZÓN, PEVNINA, PÓL, POUŠŤ, PŮDA, RELIÉF, SLUNCE, TUNDRA, VEGETACE, ZÁLIV 1

147 PŘÍLOHA F.1 Zemětřesení??? Co je to zemětřesení?????? Třese se celá Země?????? Jak dlouho trvá??? Náhlý pohyb zemské kůry vyvolaný uvolněním energie. Podle mapy jmenuj rizikové země. Porovnej místa vzniku zemětřesení na obrázku s mapou litosférických desek v atlasu na str. 7. Existuje nějaká souvislost? Proč tomu tak je? 1

148 PŘÍLOHA F.1 Litosférické desky se pohybují: Pokles Přesmyk Horizontální posun Násunový zlom Zlom San Andreas - přibližně 1200 km dlouhý a 200 km široký - vznikl třením 2 litosférických desek??? Najdi v atlase kterých??? 2

149 PŘÍLOHA F.1 Vznik zemětřesení Šíření seismických vln Přilož ucho k jedné straně stolu a popros spolužáka, aby tiše škrábal na druhé straně stolu. Je to slyšet? Zvedni hlavu a poslouchej znovu je to pořád slyšet? Šíří se zvuk lépe stolem nebo vzduchem? Jak pracuje seismograf 3

150 PŘÍLOHA F.1 Sílu zemětřesení udává Richterova stupnice. Každý stupeň je desetinásobek předchozího. Existují i jiné stupnice. Mercalliho stupnice byla sestvena na základě účinků zemětřesení bez použití přístrojů. Pokuste se správně přiřadit účinky k jednotlivým stupňům. VÝSLEDEK Mercalliho stupnice Následky: 4

151 PŘÍLOHA F.1 Jaké další přírodní katastrofy může zemětřesení způsobit? Nápověda odpovědi souvisí s těmito slovy: 1 -řeka 2 - moře 3 - svah 4 - plynovod Která budova vzhledem k tvaru lépe odolá zemětřesení a proč? nebo Která budova vzhledem k materiálu lépe odolá zemětřesení? nebo Guatemala Japonsko Které oblasti jsou ohroženy u nás? 5

152 PŘÍLOHA F.1 Jak se chránit Diskutujte ve dvojicích: 1. Je nejlepším řešením vyběhnout během zemětřesení z budovy ven? 2. Kam byste se schovali, pokud by vás zemětřesení postihlo doma? 3. Které místo byste vyhledali, pokud by vás postihlo zemětřesení venku? 4. Je bezpečné během a po zemětřesení používat výtahy? 5. Je bezpečné během a po zemětřesení používat schodiště? 6. Jak bezpečně uspořádat nábytek v místnosti? 7. Proč je důležité znát hlavní uzávěry vody, plynu a elektřiny? Správné odpovědi Snímek č. 2: Zemětřesení je náhlý pohyb zemské kůry vyvolaný uvolněním energie. Netřese se tedy celá Země, ale jen její povrch. Většinou trvá v řádu sekund, maximálně několik minut. Snímek č. 3: Rizikové oblasti jsou: státy východního pobřeží Asie, Blízkého východu, jižní Evropy, Andského pohoří,karibské oblasti aj. Většina se nachází na střetu litosférických desek, které se vůči sobě pohybují. Snímek č. 6: Pacifická a Severoamerická litosférická deska. Snímek č. 8: Rychlost šíření vln v různých materiálech je různá. Signál dojde při šíření stolem rychleji, než kdyby šel vzduchem, proto je i lépe slyšet. Snímek č. 13: Řeka povodně, moře tsunami, svah sesuvy, plynovod - výbuchy Snímek č. 14: Nízký dům odolá lépe, protože má níže položené těžiště. Domy v Japonsku jsou zpevněné ocelí a navržené tak, aby odolaly zemětřesení, zatímco dům z Bangladéše je postaven z nepálených cihel, které náporu zemětřesení neodolají. Snímek č. 16: Bezpečnější je zůstat v budově, nejvíce úrazů je při vybíhání v panice z domů. Bezpečná místa v domě: rám dveří, pod pevným stolem, pultem, postelí a vedle těchto velkých předmětů. Venku je nejlépe vyhledat volné prostranství, kde nehrozí pád žádného předmětu (pole, louka, atd.). Nepoužívejte výtah. Může být poškozen nebo zablokován výpadkem proudu. I schodiště je část budovy, která bude nejpravděpodobněji poškozena. Nevstupujte na ně ani po skončení zemětřesení! Když vás otřesy zachytnou na schodech, sedněte si, jednou rukou se přidržte zábradlí a druhou si chraňte hlavu. Neumisťujte těžké předměty na police a skříně. Těžký nábytek upevněte a zabraňte tak jeho posunu. Po zemětřesení zkontroluj plyn, elektřinu a vodu. Jsou-li poškozeny, zastav je. 6

153 PŘÍLOHA F.2 Pracovní list zemětřesení 1) Který dům na obrázku byste si vybrali jako nejbezpečnější k bydlení? Ano/ne Zdůvodni rozhodnutí A).. B)..... C)..... D).. E). 2) Podle záznamu seismografu urči, jak dlouho trvalo zemětřesení v Číně... 1