âíslo 1 ROâNÍK 7. DUBEN 2012

Transkript

1 âíslo 1 ROâNÍK 7. DUBEN 2012 DVOUMùSÍâNÍK ZÁKLADNÍ KOLY A MATE SKÉ KOLY POVRLY Úvod Je tu jaro! Prozatím se tak poãasí zrovna moc nejeví, ale urãitû se doãkáme. Pfieji vám v em krásné a voàavé jarní období a aè nám ta poslední ãtvrtina kolního roku co nejrychleji uteãe. V herci projektu V Ïiva hrou. V ÎIVA HROU ANEB T DEN ZDRAVÉ V ÎIVY, ZKUSTE S NÁMI TAKY VY. V t dnu od 27. února do 2. bfiezna probûhl na prvním stupni projekt V Ïiva hrou, kter má za cíl dokázat dûtem, Ïe jíst se dá zdravû a zároveà chutnû. Hravou formou rovnûï roz ifiuje informace o zdravé v Ïivû a umoïàuje vnímat zdravé potraviny rûzn mi zpûsoby. Jak se to podafiilo z dlouhodobého hlediska se hned tak nedovíme. Doufáme ale, Ïe aktivity, které prvostupàoví bûhem tohoto t dne plnili, v nich zanechali tfieba jen malou chuè trochu zmûnit svûj jídelníãek a pfiístup ke stravû jako takové. V echny tfiídy pfiistupovaly k úkolûm opravdu zodpovûdnû a s touhou získat kaïd cenn bod. Svaãiny, jejichï pestrost a správné sloïení bodovali Ïáci ze kolního parlamentu, byly tento rok aï na malé v jimky bez vût ích chybiãek. KaÏd se sna- Ïil získat pro svou tfiídu dûleïit ch pût bodû. Do teoretické ãásti spadalo vyplàování pracovních listû, které nebyly nijak zvlá È jednoduché. V sledky jsou ov em vyrovnané a je z nich vidût, Ïe se valná vût ina, v tom co je zdravé, vyzná. Nûktefií ale bohuïel jen teoreticky. Co se t ãe receptû na nûjak zajímav a pfiitom zdrav pokrm, kaïdá tfiída vybrala ten nejlep í. V echny jsou zajímavé nejen z hlediska kuchafiského, ale jsou mezi nimi i recepty skvûle vyvedené v tvarnû. Plakáty, které mûly nést jak koli slogan nebo heslo t kající se zdravého Ïivotního stylu, se moc povedly a je na nich vidût dobr nápad a snahu, se kterou byly vym leny a tvofieny. a akce Vrcholem celého projektu bylo závûreãné poho tûní, za které by se vûbec nemuseli stydût lidé, ktefií pfiipravují rauty pro speciální akce. T den zdravé v Ïivy nebyl rozhodnû zbyteãn, protoïe spojil pfiíjemné s uïiteãn m. SoutûÏení se zdrav m stravováním. Jak ale cel projekt dopadl, co se t ãe poãtu získan ch bodû? Své loàské vítûzství obhájila 5. tfiída, na druhém místû skonãila 1. tfiída a na tfietím místû tfiída 4. Dûkuji nejen ÏákÛm a tfiídním uãitelûm za aktivní pfiístup k celému projektu, ale i rodiãûm, ktefií se i z domova zapojili tfieba nakoupením zdrav ch potravin na závûreãné poho tûní. K. Jaklová VELIKONOâNÍ JARMARK Poprvé se na e kola rozhodla uspofiádat Velikonoãní jarmark a bylo to rozhodnutí vskutku Èastné. Zapojily se v echny tfiídy i kolní druïina. Uãitelé pfiicházeli s nápady, konzultovali je se sv mi Ïáky a to byl základ vzniku zboïí na prodej. Ve tfiídách se prom lelo, vyrábûlo, tvofiilo. Bylo nutné do v roby vloïit vlastní prostfiedky a v e promyslet tak, aby se vklad nejlépe nûkolikanásobnû vrátil. Kdo se mezi stánky na eho jarmarku tfieba jen pro el, vidûl, Ïe toho, co Ïáci nabízeli, bylo opravdu hodnû. Krásné dekoraãní v robky, perky, ozdoby a dokonce i velikonoãní nádivka a perník lákaly kolemjdoucí k utrácení. A to jsme potfiebovali. KaÏdá tfiída vydûlané peníze pouïije na nákup nûãeho uïiteãného. Nûkdo na tfiídní tematick v jezd, nûkdo tfieba na v tvarné pomûcky.

2 Jarmark napfiesrok urãitû zopakujeme, a kdyï nám k tomu bude svítit sluníãko jako letos, budeme nad míru spokojeni. K. Jaklová Po velikonoãním jarmarku následoval, rovnûï první v historii na í koly, velikonoãní koncert. I ten se velmi vydafiil a v ichni vystupující a pofiádající z nûho mají dobr pocit. Sedadla místního kina byla beznadûjnû zaplnûna a ohlasy po koncertû pozitivní. VELIKONOâNÍ KONCERT PùVEC- KÉHO KROUÎKU. Chtûla bych se s vámi podûlit o mé dojmy z koncertu. Na e první vefiejné vystoupení, pokud nepoãítáme hostování na vánoãním koncertu, bylo velice úspû né. Ohlasy po koncertu byly dobré. Rodiãe dojati, jeden kapesník nezûstal such, dûti byly nad eny, v bûr repertoáru se líbil. Dokonce se zaãínají hlásit noví ãlenové. Chtûla bych v echny dûti moc pochválit, na koncert se pfiipravovaly opravdu dlouho a zodpovûdnû, nad ení z nich neopadávalo, ani kdyï se blí- Ïilo finále. Musím zmínit, Ïe fiada ãlenû skoro cel den pfied vystoupením stála u sv ch krámkû a prodávala své v robky na velikonoãním jarmarku. Dûkuji v em zúãastnûn m za krásn veãer, rodiãûm za trpûlivost pfii koncertu, a také za tûdré dary. Na buben jsme vybrali. Dokonce na více bubnû. JiÏ pro vás máme vybranou skladbu, kterou doprovází bonga, která plánujeme zakoupit z vybran ch penûz. Tû íme se na dal í vystoupení, které BU KA 2 / 2012 Stánek 1. a 2. tfiídy. bude v ãervnu, kdy budeme hostovat na koncertû ZU. Mgr. K. Kubíãková Velikonoãní jarmark 4. tfiídy V bibli se pí e, Ïe na poãátku bylo slovo. U nás to byla touha dostat se do Prahy a vidût památky, o kter ch se právû uãíme. Poznat bájn Vy ehrad, kde vû tila Libu e, procházet se po hradbách, ze kter ch skoãil emík, poslechnout si orloj mistra Hanu e, ãi projít se po Karlovû mostû. Nápad zariskovat, a tfieba si i vydûlat na cestu do Prahy, vznikl, kdyï nás spoluïák Vítek informoval o pfiipravované akci ãlenû dûtského parlamentu. Dûti zaãaly ihned vym let, co budeme prodávat, a jakou prodejní strategii pouïijeme. Stánek 4. tfiídy. Vojta pfiinesl papírové ta ky. Hned se rozjela diskuse Dát zadarmo, ãi za kaãku? Nakonec vznikl slogan Pfii vût ím nákupu, papírová ta ka zdarma! A svûte, div se, fungovalo to. Dûti se do práce zabraly natolik, Ïe o pfiestávkách háãkovaly fietízky, nalákaly do koly rodiãe, ktefií nás nauãili plést pomlázky z osmi prutû, zdobit perníãky, stloukat krmítka... Nemohu opomenout ani domácí v robu. Zuzka doma vyrábûla srdíãka z korálkû, Jirka upekl slaná tûsta, ostatní dûti zdobily kraslice. Nebylo jediného Ïáka, kter by se nepodílel na pfiípravû na jarmark. O hodinách VV a Pâ jsme s dûtmi opracovávali dfievo, z dílû jsme dodûlávali budky, krmítka, sluníãka. Napletli jsme z proutí hnízda a vûneãky. NaaranÏovali jsme svíãky, vûnce, hnízda, kufiátka se usadila do skofiápek a vypûstovali si trávu na dekoraci. Pak dûti vymyslely reklamní letáãky na eho stánku- nafotily se v robky, oslovili zákazníci a vlídné slovo pfiilákalo dal í zákazníky. No, co vám budu vyprávût, na stánek se nám ani na e zboïí neve lo. Celé tfii t dny probíhaly pfiípravy na ten Velk den. Nervozita byla veliká. Prodáme, neprodáme, prodûláme? Strach byl velik, vïdyè jsme vloïili do pfiíprav ve keré úsilí a vlastní peníze. Závûreãné práce spoãívaly v oceàování zboïí, poãítání nákladû, ãasu, kter jsme v robkûm vûnovali. Nebudu Vás napínat. Risk byl zisk! Do Prahy se jede. Díky vám, tatínkové, maminky, babiã-

3 ky,... i kolemjdoucí. Po seãtení a odeãtení v ech nákladû jsme si vydûlali 2 000,- Kã. Dûkujeme a tû íme se pfií tí rok Ale pozor, jiï budeme páèáci!!! ANKETA VE T ÍDÁCH - TÉMA: VELIKONOâNÍ JARMARK Jak se Vám líbil jarmark? 1. tfiída - Ano, jsme spokojení, v e se nám podafiilo prodat 2. tfiída - Ano, na e v robky se rychle prodávaly a dost jsme vydûlali 3. tfiída - Ano, jsme naprosto spokojeni 4. tfiída - Ano, prodalo se nejvíce vûneãkû a perníãkû, ale nejvût í úspûch mûly pomlázky 5. tfiída - Ano, dobfie se nám na e v robky prodávaly 6. tfiída - Ano, ná v robek mûl velik úspûch, prodali jsme v e a vydûlali jsme si hodnû 7. tfiída - Ano, v ichni Ïáci, ktefií prodávali, se nauãili lákat zákazníky 8. tfiída - Ano, v echno bylo OK, na e v robky mûly velk úspûch. Nápad na jarmark byl dobr 9. tfiída - Ano, líbil se nám :))))) 10. D II. - V echny v robky jsme mûli za hodinu prodané... a to jsme na poãátku mûli strach. Jarmark se velmi vydafiil. Je nûco, co se vám nelíbilo? 3. tfiída - Nelíbilo se nám chování nûkter ch ÏákÛ 4. tfiída - Nelíbilo se nám chování star ích ÏákÛ Vypracovaly: Adéla Dolinská a Katka âierná AKROSTICHY Akrostich [akrostych] (dfiíve také akrostych, z fieckého akrostichon, sloïeniny z akros, krajní a stichos, ver ) je báseà, v níï poãáteãní písmena, slabiky nebo slova kaïdého ver e nebo sloky tvofií slovo, jméno nebo vûtu, které se také mohou naz vat akrostich. Petra Pocklanová Proã nikdo nechápe, Ïe trhání kvûtu bolí? Edvarde kvûtinu netrhej, i kdyï dokáïe lásku jen obyãejnou rûïí. Ta láska poté rûïi bolí. Radost dívce udûlá, kvûty kytce otrhá! A ta kvûtina ãasem uschne, moïná Ïe i dívce v oku jiskra zhasne. Pak dívka rûïi zahodí a bude smutná zase. Obejmi dívku svojí a na sebe se usmûjte. Co v echno dokáïe jen obyãejn m objetím? Kopretinû ãi rûïi Ïivot zachrání. Ledová tváfi objetím roztaje. A co potom? Ona tû bude milovat, Va e láska bude trvat dlouho. A proto dívku obejmi a kvûtinu nech leïet Veronika Strnadová Vlakem jedou z Afriky Exotická zvífiata Ropuchy zpívají kvaky kvaky. Opice chlupatá z písnû je vysmátá. Na stanici paprika. Indián ed brk stojí bez trika. Komár z Mexika na tváfii smajlíka. A blíïí se do cíle - smûr âeská republika. Stanice U Zoo, koneãná Tráva zelená, obloha sluneãná. Rybníky umûle vytvofiené, zvífiata myslí, Ïe jsou na dovolené. NosoroÏec zvedne roh, A za ním hned kráãí hroch. Dinosaufii dfievûní, dûti jsou z nich zdû ení. Orangutan poznal bráchu, asi nejspí podle pachu. V ichni se tu cítí skvûle, jsou tu jako doma, A jen komár z tûch v ech lidí má teì velké koma. Jan Coubal Je tu jaro A slunce svítí Na lukách roste kvítí Co víc si pfiát, Oknem koukám a poslouchám, U i napínám, jak ptáci Blahem zazpívají A je tu jaro - Louky se zelenají. Radek Horáãek Rychl závod Aniãka odstartovala docela v klidu. Estrogen jí proudil v krvi, krvavû koukala na rozhodãího a horlivû fandila kamarádovi Olinovi, kter rychle bûïel a pfiál si vyhrát. âestn vítûz závodu elegantnû zvítûzil a krásnû to oslavil. Standa ÎiÏka Studen vítr vlál Tomá ovi vlasy proãechral a v rohu krásn pavouk na síti se zahoupal i ptactvo se schovalo studen vítr vlál l koïrout se bál a co li ka v nofie hezky v teplíãku Ïije si tam dál i na jihu zima byla veliká konec této fiíkanky a krásnou zimu vin uju BAJKA O BROUKU A HOUSENCE Tereza Pechová V lese zavládl velik poïár, pfii kterém shofiela v echna zeleà. Zvífiata nemûla co Ïrát, a proto mûla velk hlad. Jednoho dne se jedné housence po tûstilo. Vyhladovûlá zelená housenka na la krásn Èavnat lístek a tû ila se, aï se do nûj zakousne. V tom se objevil velk o kliv brouk a povídá: Housenko, b t tebou, nejedl bych to! Housenka drze odsekne: A to jako proã, ty urãitû závidí? Já jediná v lese jsem si na la nûco k jídlu a ty mû chce od toho odradit, jako by to udûlali jiní v lese. JenomÏe brouk mûl dobré srdce a chtûl housence fiíci, Ïe ten list je jedovat, ale housenka ho nepustila k fieãi. Brouk odletûl. ekla si: Koneãnû odletûl a teì se mohu v klidu najíst. Housenka list snûdla a po chvíli zbledla. Divila se, proã je jí najednou patnû po tak dobrém listu. Brouk se za chvíli vrátil a povídá: Vidí, vidí, já ti to chtûl fiíct, ale ty jsi mû nepustila ke slovu. Chtûl jsem ti povûdût, Ïe jí jed. Housenka se omluvila a zeptala se, co má dûlat. UÏ nic, fiekl brouk, pfiinesl jsem ti protilátku, je to med z hluchavky. Uvidí, Ïe se ti uleví. Housenka med rychle vypila a za chvíli jí bylo lépe. BU KA 3 / 2012

4 JÁ DYSLEKTIK A âe TINA âe tina je jejich velk m problémem. Nûkdo má problém se ãtením, nûkdo se psaním, nûktefií s gramatikou. Vût inou se tyto nedostatky potkávají v kombinaci, takïe hodiny ãeského jazyka nepatfií k jejich oblíben m. Pfiesto vznikají zajímavá minidílka, která stojí za pfieãtení. Jako tenkrát v hodinû slohu, kdy jsme na programu dne mûli líãení. Venku tak pûknû snûïilo a osmáci si mûli pfiedstavit, jak se cítí vloãka, která padá k zemi. Mgr. V. Slezáãková Vloãka Jsem vloãka, která padá. Létám si vzduchem lehce jako pírko. ProhlíÏím si krajinu, kam, kam asi dopadnu. Snad nééé na hlavu. UÏ jsem skoro na zemi. Vtom spatfiím psa. Och, ne. AÈ na nûj nespadnu! Zafoukal vítr a já spadla psovi do koïichu, v tom okamïiku jsem se rozpustila a zbyla po mnû jen malá kapiãka. Tonda Charvát VÛbec nevím, kde jsem se tu vzala. V ude bílo. Vidím ostatní vloãky, jak se také bojí. Pak jsem zahlédla nûco zeleného. Byla to zemû. Pfiistála jsem na stromû, po chvíli zaãal foukat vítr a já jsem dolítla aï na rybník. Uvidûla jsem díru v ledu. Dolétla jsem aï k ní, najednou zafoukal vítr a já spadla do vody a rozpustila jsem se. Pepa íha Padám kamsi do hlubin, já krásná vloãka. Kam mû vítr zavane, nikdo neví. Chtûla bych b t pták, ten sv m pánem je. Létá svûtem sem a tam a obãas nûkde pfiistane. Tak se znovu ptám, kam mû vítr zavane? Nikdo mi v ak neodpoví, spadla jsem mezi své sestry. Vím to, jsem tu. Jsem tu zase nakrátko, za lape mû kufiátko. 3 Uti ilová Bûhem nûkolika fiádkû se pfieneseme na jinou hodinu, tentokráte na téma líãení - Co si myslí budovy? Co asi Divoch vnímá? Jsem jen budova, ale není to tak. Jsem jako sloup, ale proãpak? KaÏd mû vidí jako monstrum. Jsem budova ze stfiíbra, já velk Divoch. Lidé se mû bojí, protoïe ve mnû pracují. Nemají mû rádi, a proto mû niãí. Nevûdí v ak, Ïe mám du i. Já bych bez nich nebyl, ale nûkdy se bojím, Ïe jsem zniãil více, neï jsem dal. Tak se ptám, kdy bude konec velkého Divocha? K. Uti ilová rûzn ch zvukû. Pofiád sly ím rachot, kter vychází z vozidel. V noci nemohu usnout, protoïe mû budí rachot. Nûkdy si fieknu: Jaké by bylo b t nûkde na venkovû, kde bych sly el vítr, kter vane v korunách stromû a zpûv ptáãkû. Kdybych mohl, tak si na noc koupím klapky na u i, ale v mojí velikosti je asi nevyrábûjí. Málokdy, kdyï rachot na chvíli pomine, se zamûfiím a poslouchám zpûv mal ch ptáãkû, ktefií vesele létají. Katefiina Lachmanová âtvrëáci ZAVÍTALI DO PRAVù- KU... SAMOZ EJMù JEN V HODI- NÁCH A JEN VIRTUÁLNù Pravûk ve ãtvrté tfiídû. Hurá, je tu koneãnû tolik oãekávané téma - PRAVùK. Na ãtrnáct dní se celá ãtvrtá tfiída, ale i její okolí, zmûnila k nepoznání. Vyrábûly se zbranû, kopí, pazourky, hrály se scénky, tanãilo se do rytmu bubnû, malovalo na tûlo, vyrábûly se pasti na mamuty. Vyzkou eli jsme si udûlat Vûstonickou Venu i, z pfiírodnin jsme vytváfieli náhrdelníky, pfiívûsky, nástroje. âetli jsme knihu Lovci mamutû, a já se pfii sledování filmu Cesta do pravûku vrátila do dûtsk ch let. Zvolili jsme si missku a misáka pravûku. Cel ch ãtrnáct dní bylo velice pfiíjemn ch. Îáci získali mnoho nov ch poznatkû a urãitû si je budou, díky této záïitkové metodû lépe pamatovat, neï kdyby si je jen pfieãetli uãebnici. Tfiídní uãitelka Mgr. K. Kubíãková KOMU PÍ Í PÁËÁCI? V páté tfiídû probírají na i historii a tak vyuïili moïnost napsat vzkaz z budoucnosti nûkter m z na ich slavn ch vladafiû z dávn ch dob. Povrly Dobr den, Jane Lucembursk Jak se má Vá syn Václav IV.? Vím, Ïe moc nejezdíte do âech, proto Vám posílám tento dopis do Lucemburska na Vá hrad Vianden, kter je zároveà i Va ím rodi tûm. Prásknu Vám na Va eho syna, Ïe se pfiejmenoval po jeho str ci. DrÏte se v bojích. Z budoucnosti Kry tof Besser Povrly Dobr den, pane Pfiemysle Otakare II. Sly el jsem, Ïe jste dospûl k titulu Král Ïelezn a zlat. Blahopfieji. Va e váleãné odhodlání a síla je pozoruhodná. Nedal byste si nûkdy tréninkovou bitvu? Jestli ano, odepi te mi. Srdeãn pozdrav celému vojsku a rodinû posílá Zdenûk Erlebach Povrly Va e veliãenstvo Ferdinande II. Nelíbí se mi, Ïe zacházíte s povstalci tak nemilosrdnû, a Ïe jste poru il RudolfÛv majestát. Díky Vám opustily fií i desetitisíce lidí. Nechápu, proã povolujete pouze katolické náboïenství. ZmûÀte to. Jakub Jehliãka, 21. století 5. A U atec Já jsem U atec. Jsem velik dûm, kterému za den u ima projde nûkolik DÛm u atec. BU KA 4 / 2012

5 Vidûli jsme historii EXKURZE DEVÍTKY DO TEREZÍNA Dne jsme jeli do Terezína. Ráno na nádraïí se nás se lo celkem est a jeli jsme do Ústí, kde jsme se se li s panem uãitelem Skálou. Poté jsme jeli vlakem do Bohu ovic nad Ohfií. Odtud jsme li pû ky aï do Terezína. Po pfiíchodu jsme poãkali na paní, která nás provedla cel m komplexem. Jak to na nás pûsobilo, mûïe fiíci kaïd sám za sebe, myslím si ov em, Ïe situace tam byla dost stra ná a nepfiedstavitelná. Z vyprávûní nám mnohdy naskoãila husí kûïe. Po zhlédnutí krátkého filmu jsme nav tívili muzeum pfiímo v Malé pevnosti a následnû jsme se odebrali do Muzeum ghetta. Celou náv tûvu jsme zakonãili prohlídkou krematoria, kde jsme vyslechli v klad od tamního pána. Pro li jsme hfibitov a mohli uctít památku v ech tûch lidí poloïením kamínkû na hroby. Celá náv tûva na nás dost zapûsobila. Vlakem jsme se vrátili domû asi okolo pûl ãtvrté, unavení a naplnûní nov mi dojmy. K. âierna A jak to vidûli ostatní? Nejvíce na mû zapûsobily malé místnosti, kde muselo Ïít aï 70 lidí. PÛsobilo to na mû patnû, nûkdy aï depresivnû. Neumím si pfiedstavit Ïít v takov ch podmínkách. Radek Culek Myslím, Ïe na e exkurze do mûsta Terezín byla povedená. Prohlídka celého komplexu pracovního táboru v Terezínû se mi moc líbila. Nejvíce mû zaujalo krematorium, které na mû pûsobilo hodnû depresivnû. Pfii lo mi hroznû zvlá tní, Ïe jsem na místû, kde se dûly takovéhle vûci. Ale i muzea byla velmi zajímavá. Nikola PoroÏÀáková Líbilo se mi, kdyï jsme procházeli chodbou dlouhou 500 metrû. KdyÏ jsme stáli v celách, kde bylo 70 lidí, tak jsem pfiem lel, jaké by to bylo, kdybych tam byl já s ostatními vûzni. Petr Doskoãil Bylo to stra né, Ïe jsem se musel dívat na to, co se v prûbûhu války v Terezínû dûlo. Patrik Müller Mohu-li mluvit sama za sebe, tak musím fiíct, Ïe je to jedno z témat, které mû skuteãnû zajímá. Bylo neuvûfiitelné, kdyï jsem pro la branou Terezína. V tu chvíli jako bych mûla v hlavû nûjak pfiehrávaã. Vybavilo se mi v e, o ãem jsme si fiíkali v hodinách, v echny ty pfiíbûhy, videa, obrázky. To v echno jsem si uï umûla pfiedstavit. Nejvíce jsem se zdûsila, kdyï jsem se dozvûdûla, Ïe se opilí dozorci bavili koukáním na vûznû, ktefií se museli tyãemi umlátit k smrti. Marie Pla ilová UHODNI POHÁDKU Pfii etice v 7. tfiídû mûli Ïáci uhodnout obsah pohádky, která vlastnû neexistovala, a to na základû m ch odpovûdí na otázky ÏákÛ. Ti mohli dávat otázky jakékoliv, na ty jsem odpovídala slûvky ano nebo ne. Fígl byl v tom, jaká samohláska byla v první slabice otázky. Dûti nechápaly, proã nûkdy odpovídám ANO, nûkdy fiíkám NE. Tajemství jsem prozradila v závûru. V otázkách s kladnou odpovûdí pak dûti na ly slova, která dále pouïily pfii vym lení pohádky. Ta slova byla trpaslíci, ãarodûjnice, dívka, zvífie, vesmír. Ne mnoho, viìte. Pfiesto ale vznikly originální pohádky. Posuìte sami. Mgr. Jaroslava Melounová BITVA MEZI DOBREM A ZLEM Jednoho dne za sedmero planetami se po hvûzdném prachu plavila se svou oddanou trpasliãí posádkou a sv m bíl m psem mladá dívka Leela, která se plavila do války se zlou ãarodûjnicí a jejím robotick m medvûdem a armádou ãern ch trpaslíkû. KdyÏ doplula na neznámou planetu, jeden z oddan ch trpaslíkû zahlédl robotického medvûda zlé ãarodûjnice, jak vede vojsko, které se táhlo pfiímo na nû. Leela zavelela:,,do útoku! Obû vojska mezi sebou bojovala. Zlá ãarodûjnice sledovala bitvu ze své lodi. KdyÏ celé vojsko zlé královny bylo dobyto, zlá královna se snesla na zem a utíkala. Tûsnû za ní bûïel bíl pes. Zlá ãarodûjnice bûïela tak rychle, jak jen mohla. Pes byl ãím dál tím blíï k ní. âarodûjnice se soustfiedila tak hodnû na psa, aï zakopla o kámen a spadla do jámy asi 10 km hluboké a zabila se. Od té doby vládne v ude dobro. Vilda Vanûk KDYSI DÁVNO... Kdysi dávno, v dobû, kterou si uï nikdo Ïiv nepamatuje, Ïila na zemi spousta národû. Pod zemí Ïili trpaslíci, na zemi lidé a ve vzduchu na létajících lodích ãarodûjnice. KaÏd národ byl rozdíln, ale v ichni se dokázali domlouvat a Ïít spolu v míru. Jednou v ak mezi nimi vznikl spor, kter nedokázali vyfie it Ïádnou domluvou. Z posledního setkání, kde se snaïili dohodnout, ode- li v ichni na tvaní a zaãali se pfiipravovat na válku. Mezi lidmi Ïila dívka. BU KA 5 / 2012

6 Jmenovala se Sára a rozhodla se, Ïe válce zabrání. Nevûdûla ale, jak to má udûlat. Na malém kopeãku nad vesnicí Ïila stará, moudrá bylinkáfika, která toho hodnû zaïila a hodnû si pamatovala, a tak se jí la zeptat. ekla jí o svém úmyslu a poïádala o radu. Bylinkáfika jí poradila, aby v noci la na m tinu doprostfied lesa, kam chodí Zvífie, kterému se zdají sny. To jí urãitû poví, co dál. V noci se Sára vydala na onu m tinu. la ti e, ale rychle, aby Zvífie nezme kala. Na kraji m tiny se zastavila. Na trávû leïela velká koãka. Mûla modrostfiíbrnou srst, která se v mûsíãním svûtle krásnû leskla. KdyÏ otoãila hlavu, Sára usly ela v duchu její hlas. Koãka jí fiekla, Ïe mûla sen, ve kterém vypukla válka, pfiesnû jak se stalo. Taky Sáfie fiekla, Ïe ví, proã za ní pfii- la a Ïe jí poradí. Povûdûla jí, Ïe fontánka, ze které pili zástupci národû na sv ch schûzích, má otrávenou vodu. Ta zpûsobila, Ïe se zaãali hádat. Jediná rostlina, která mûïe vodu zbavit jedu, roste na jiné planetû, na kterou se lze dostat létající lodí ãarodûjnic. Rostlina se musí rozdrtit a nasypat do fontány. Popsala jí také, kde planeta je. Sára podûkovala a bûïela na louku, kde pfiistávají létající lodû. Jedna zrovna pfiistála a ãarodûjnice vystoupily. Poãkala, aï budou venku, rychle proklouzla do lodû a odlétla s ní. Mífiila na malou planetku nedaleko Zemû. Opatrnû na ní pfiistála a snaïila se b t co nejménû nápadná. Bála se, co by mohla na planetû potkat. Najednou si uvûdomila, Ïe neví, jak kvûtina vypadá! Usilovnû myslela na modrou koãku a usly ela v hlavû její hlas. Koãka popsala kvûtinu a Sára si s úlevou v imla, Ïe jí tu roste spousta, hrst natrhala a vrátila se do lodi. Bez problémû se dostala na Zem, pfiistála u mûsta a bû- Ïela do sálu s fontánou. V sále rozdrtila rostlinu a vhodila ji do vody. V té chvíli pfii li do místnosti rozhádaní zástupci národû. Válka byla nerozhodná a oni se je tû víc hádali. Na Sáfiino naléhání se napili vody. Uvûdomili si, jak hloupû se chovali a usmífiili se. Lada ezáãová ZVÍ E, DÍVKA A âarodùjnice Jednoho dne rodiãe pofiídili malé dívce zvífiátko, s kter m by se mohla mazlit. Zvífie si za krátkou dobu dívku oblíbilo. Jednou bylo zvífie tak unavené, Ïe usnulo v dívãinû náruãi. Zdál se mu krásn a dlouh sen. Ve snu chtûla zlá a krutá ãarodûjnice zabít dívku. Do snu se pfiipletli trpaslíci z nekoneãného vesmíru, ktefií mûli za úkol zniãit ãarodûjnici, protoïe jim zniãila jejich vesnici na Saturnu. Ve vesnici zbyla jen jedna vesmírná loì. Zvífie se najednou z niãeho nic probudilo, bálo se, Ïe znovu neusne, ale opût usnulo. Chtûlo dívce a trpaslíkûm pomoci, av ak zlá ãarodûjnice jej zajala na své lodi. Trpaslíci se s dívkou proti ní spolãili. Podafiilo se jim ãarodûjnici shodit z její vesmírné lodi, dívka mezitím vysvobodila zvífie a spoleãnû s trpaslíky utekli z její lodi. Vzápûtí se zvífie ze snu probudilo s blaïen m pohledem. Bylo moc rádo, Ïe sen dopadl dobfie a jim se nic nestalo. Tereza NoÏárová V zva V ichni jistû víte, Ïe na na í kole pûsobí dûtsk pûveck sbor. Nemá v ak je tû svûj název a tak vás vyz váme, abyste podumali...vymyslete název pro ná pûveck sbor a své nápady na lísteãcích vhazujte do krabice umístûné v hale koly. Za nejlep í nápad bude jeho autor odmûnûn drobnou cenou. OLYMPIÁDA Z âeského JAZYKA Dne 20. bfiezna jsme spolu s Veronikou Lito ovou jely na Olympiádu z ãeského jazyka, jejíï okresní kolo se tradiãnû konalo v DDM v Ústí nad Labem. Zahájení bylo v devût hodin, my jsme pfiijely uï v osm a hodinu jsme ãekaly na zahájení. Celkem se nás se lo 39 soutûïících. Po uvítání nás rozdûlili do tfií skupin, kdy kaïdá skupina byla v jiné místnosti. Na vypracování testû - slohové a gramatické ãásti, jsme mûli celkem dvû hodiny plus asi deseti minutovou pfiestávku. Jako první jsme psali test gramatick, kter byl podobn tomu ve kolním kole. Jako pfiíklad uvedu, Ïe jsme mûli doplnit ãárky, rozpoznat pfiívlastek voln a tûsn, opravit a doplnit správné tvary slov, a také tfieba urãit mluvnické kategorie a vûtné ãleny u slov. Tato ãást byla ponûkud tûï í neï následná slohová ãást, kde jsme mûli téma - A zase je tu pondûlí... z pohledu Jak jsme ikovní nûjaké vûci denní potfieby. Já si vybrala kolní lavici a psaní mi zabralo cca 35 minut. Po dokonãení v ech ãástí testu jsme mûli pûvodnû pûtaãtyfiiceti minutovou pfiestávku. âas jsme trávili povídáním a hodnocením na ich v sledkû. Na vyhodnocení si nás pozvali do stejné místnosti, kde jsme ãekali jiï na zaãátku. Paní pofiadatelka nám podûkovala za úãast, pochválila nás a potom zaãala odzadu ãíst v sledky. ILUSTRAâNÍ FOTO Umístila jsem se na místû a Verãa Lito ová na místû. Co se v sledku t ãe, jsem ohromnû spokojená, zvlá tû proto, Ïe loni jsem doslova vybouchla. Katefiina âierna -). BIOLOGICKÁ OLYMPIÁDA Bûhem ledna a února se konala kolní kola BiO - tentokrát na téma Vztahy mezi organismy. První tfii vítûzové kolních kol postoupili do kola okresního a tam si vedli opût skvûle. V kategorii star ích ÏákÛ se na e dûvãata sefiadila pûknû za sebou na 2., 3. a 4. místû. Petra Pocklanová byla dokonce nejlep í ze v ech 25 soutûïících v poznávání organismû a tfietí v teoretick ch znalostech. Postupuje proto spolu s Terezou Pechovou do krajského kola, které se bude konat v kvûtnu na Gymnáziu v Teplicích. Dûkujeme za v bornou reprezentaci koly a pfiejeme hodnû úspûchû. J. Najmonová BU KA 6 / 2012

7 POVRLÁCI NA HORÁCH V termínu od 25. února do 2. bfiezna absolvovali Ïáci na í koly lyïafisk kurz v Sou i v Jizersk ch horách. Ubytováni byli v pfiíjemné chatû Na Sou i spoleãnû s Ïáky ze Z Nová z Ústí nad Labem. Poãasí celkem pfiálo a podmínky pro ly- Ïování byly velice dobré. Nikoho neodradila ani obleva v polovinû t dne. Pro nûkteré to bylo první seznámení s jízdou na lyïích nebo bûïkách. Hlavnû v bûïecké stopû si uïili mnoho legrace. Okolí vodní nádrïe Sou poskytuje velké mnoïství upraven ch bûïeck ch tratí a v ichni z nich mají spoustu vesel ch záïitkû. Sjezdafisk v cvik probíhal ve skiareálku âerná íãka. Na modré i ãervené sjezdovce se Ïáci seznamovali s technikou sm kan ch i fiezan ch obloukû a nûktefií pilovali i pfii veãerním lyïování na osvûtlené sjezdovce. Vyzkou eli si i novinky, jako jsou kraèounké lyïe zvané snowblade. V rámci regenerace nav tívili i jabloneck akvapark, kde mûli moïnost relaxovat ve vífiivce a dal ích atrakcích. Zpestfiením byla i pfiedná ka p. Jiráka, kter je velice podrobnû seznámil nejen s prací ãlenû Horské sluïky, ale i s faunou a flórou Jizersk ch hor. Îáci se jiï teì tû í na pokraãování.:o) Vrcholem lyïafiského snaïení byl závod v obfiím slalomu, kde Ïáci pfiedvedli vynikající jízdy a o vítûzích rozhodovali desetinky. Mezi chlapci se z prvenství radoval Standa ÎiÏka, nejrychlej í dívkou byla Adéla Dolinská. Pochválit je ale potfieba v echny, protoïe zlep ení ve stylu a technice lyïování bylo vidût i u ostatních. T den uplynul jako voda a byl ãas na návrat. Nikomu se nechtûlo domû, pobyt na horách se líbil v em, uãitelûm, instruktorûm i ÏákÛm. ZáÏitky si budou pamatovat velmi dlouho a uï se v ichni tû í na dal í lyïák.. Hauzner Úãastníci lyïáku. LyÏníci. Malá velikonoãní anketa Malou velikonoãní anketu pro nás udûlal Matûj Hnízdil ze 3. tfiídy. Oslovil 38 ÏákÛ na í koly, pfieváïnû z prvního stupnû a poloïil jim dvû otázky. 1. Z jak ch proutkû se dûlá pomlázka? 24 dotázan ch odpovûdûlo správnû, Ïe z vrbov ch, 10 dotázan ch nevûdûlo a patnû odpovûdûli Proã se slaví Velikonoce? Správnû odpovûdûlo 19 dotázan ch, nevûdûlo 10 a patnû odpovûdûlo 9 ÏákÛ. Správná odpovûì: Velikonoce ãi pascha jsou nejv znamnûj í kfiesèansk svátek, kter je oslavou zmrtv chvstání JeÏí e Krista. K tomu podle kfiesèanské víry do lo tfietího dne po jeho ukfiiïování. Dûkujeme Matûjovi a jsme rádi, Ïe vût ina ÏákÛ správné odpovûdi znala. BU KA 7 / 2012

8 KULIâKIÁDA Ve stfiedu jsem pro dûti uspofiádala první jarní soutûï v hraní kuliãek. Ten nej ikovnûj í se mohl stát Kuliãkov m králem. SoutûÏe se zúãastnilo 38 dûtí z první, druhé a tfietí tfiídy. ProtoÏe nemáme v okolí koly vhodn terén na vyhloubení dûlkû, hrálo se na betonû mezi pavilony. Dvanáct dûtí se dostalo do semifinále. Vítûzové Tina Dalihodová, Rí a Jozífek, Eli ka Krunãíková, Matûj Karvánek, Fanda Sysel a Michal Pittner se probojovali do finále a bojovali o metu nejvy í. A kdo vyhrál a stal se králem? Tento rok vyhrál nejmlad í úãastník RÍ A JOZÍFEK z první tfiídy. V em soutûïícím gratuluji a byla bych moc ráda, aby se tato jarní hra stala opût oblíbenou jarní hrou a neupadla v zapomnûní. Marie Musilová V souvislosti s tím, Ïe na portálu seznam.cz probíhá osvûtová kampaà o bezpeãnosti na internetu, rozhodli jsme se uvefiejnit materiál pro dûti i rodiãe zpracovan Katkou âiernou v hodinû Tvorba ãasopisu. BU KA 8 / 2012 VYHRÁLI JSME S PICKWICKEM V únoru vyhlásil ãasopis Pastelka soutûï Pohádka s ovocn mi skfiítky PIKEM a WIKEM. lo o to, vymyslet pohádku ãi pfiíbûh, kde hlavní postavy jsou ovocní skfiítkové PIK a WIK a v e mûlo b t doplnûno ilustrací nebo koláïí. Na e oddûlení se do této soutûïe zapojilo, a k velké radosti získalo speciální cenu ãasopisu Pastelka. Dûti z toho mûly ohromnou radost a v ichni se tû íme, jaká Ïe cena k nám doputuje. Pfieãtûte si ná pohádkov pfiíbûh a podívejte se na koláïe, které dûti vytvofiily. Dûkujeme paní uãitelce âernohlávkové za to, Ïe nám nakreslila oba skfiítky, na které jsme potom lepili barevné obaly od ãajov ch sáãkû ãajû PICK- WICK K. Jaklová PIK A WIK POMÁHAJÍ Bylo, nebylo, v kouzelném lese v malém pafiezu bydleli dva skfiítci Pik a Wik. KaÏd den chodili sbírat lesní plody na ãaj. Jednoho dne se vydali opût do lesa, ale za li trochu dále, neï jindy. V dálce zahlédli malou chaloupku, ve které bydleli babiãka a dûdeãek. Ti mûli kolem domku velkou zahrádku, na které rostlo mnoho ovocn ch stromû a kefiû. ProtoÏe byli babiãka s dûdeãkem uï stafií, stála je péãe o ovoce moc velkou práci a úsilí. KaÏd m rokem jim bylo víc a víc líto, Ïe na zahradu uï nestaãí. Nejvíce je ale mrzelo, Ïe mají v dobû, kdy ovoce dozrává, po lapan cel trávník, zniãen plot, vûtve ze stromû, kefiû, a Ïe v echno ovoce mizí. Nechápali proã. AÏ jednoho dne, kdyï se zrovna naveãer dívali z okna své chaloupky, vidûli, jak se jim do jejich zahrádky vkrádají dva lupiãi. Nemohli dûlat nic, báli se a tak jen mlãky pfiihlí- Ïeli, jak jim ti dva niãí zahrádku, stromy, kefie, plot a jak jim kradou ovoce, které vypûstovali. Takto se to opakovalo nûkolik dní a oni byli bezradní. Nevûdûli, kam se mají obrátit o pomoc. Jednoho letního rána k jejich chaloupce zabloudili Pik s Wikem, ktefií zdálky pozorovali, jak dva lupiãi kradou úrodu ze zahrádky u malé chaloupky. Chtûli babiãce a dûdeãkovi pomoct, a protoïe si vïdycky vûdûli rady, zaèukali na dvefie chaloupky. Nabídli starou kûm, Ïe jim budou pomáhat s pracemi na zahrádce a na oplátku budou z vypûstovaného ovoce vyrábût v borné ãaje, které budou do chaloupky dodávat po cel rok. Ta nabídka se babiãce a dûdeãkovi moc líbila. Byli rádi, Ïe budou mít nûkoho na pomoc. Lupiãi pfii li k chaloupce uï jen jednou. KdyÏ zjistili, Ïe v echno ovoce je sklizené a Ïe na zahrádce pracují dva skfiítci, uï se tam víckrát neukázali. Od tûch dob se babiãce a dûdeãkovi dobfie Ïilo. Mûli zdatné pomocníky, mohli víc odpoãívat a je tû pfii tom popíjeli skvûlé a zdravé ovocné ãaje PIK- WIK. Bezpeãnost na internetu Internet je fenoménem, kterému se dûti nevyhnou. MÛÏe velmi dobfie slouïit jejich rozvoji, ale mûïe pfiedstavovat i ohroïení, kterému lze pfiedcházet. Osobní bezpeãnost dûtí na internetu b vá ãasto podceàována, ale obãas i pfieceàována. Obojí je chybou. PodceÀují ji hlavnû dûti, pfieceàují nûktefií dospûlí, ktefií pak dûtem dávají pfiíli zákazû ãi pfiíkazû. Jak známo, ménû je nûkdy více. PfiedloÏíte-li dítûti seznam dvaceti bodû, co na internetu nesmí dûlat, nebude ho asi ani ãíst a hodí ho cel za hlavu. Na internetu plyne nejvût í nebezpeãí z reálného setkání s neznámou osobou, se kterou se dítû pomocí internetu seznámí. Pokud si dopisuje em nebo chatuje s kamará- (Pokraãování na následující stranû)

9 dem, kter bydlí poblíï, je celkem pfiirozené, Ïe jej bude chtít ãasem poznat osobnû. Takovéto setkání ale mûïe b t nebezpeãné, protoïe Internet je anonymní a pohybuje se na nûm dost lidí s fale nou identitou. Statistiky uvádûjí, Ïe kaïd pát ãlovûk se vydává na Internetu za nûkoho jiného. Nemáme tedy záruku, Ïe tím, s k m se sejdeme, je opravdu osoba, se kterou se sejít chceme. 10 rad, které je nutno dodrïet pro bezpeãné pouïívání. Nedávej nikomu telefon a ani svoji adresu! Neposílej neznámému fotografie své nebo sv ch pfiátel. Hesla k jak mkoliv aplikacím udrïuj v tajnosti. Neodpovídej na hrubé, neslu né a vulgární vzkazy a y. Nedomlouvej si schûzku na internetu. Pokud narazí na obrázek ãi video, které Tû okuje, ihned opusè stránku. Svûfi se dospûlému pfii pfiíli ném vydû ení z nûãeho, nûkoho. Neotvírej zprávy z neznám ch adres, dává tak anci virûm. Nevûfi kaïdé informaci z internetu. KdyÏ se s nûk m nechce bavit, nebav se. Mezi nejãastûj í rizika, se kter mi se mûïete setkat prostfiednictvím on-line komunikace, patfií: Kyber ikana - Cílená snaha nûkomu ublíïit pomocí poni- Ïujících fotek, obrázkû a videí zamûfien ch na danou osobu. Ztráta identity - Uvûdomujte si, co zvefiejníte! Vût inou uï to nejde vzít zpût! Odcizení osobních údajû a hesel - Nikomu neprozrazujte hesla, buìte ostraïití a nedûvûfiiví. âerpáme Z NA-INTERNETU.html/ ILUSTRAâNÍ FOTO z M NÁV TùVA MINIPRASÁTKA VE KOLCE KaÏdé zpestfiení programu je v na í kolce vfiele vítáno a tento mûsíc jsme se opravdu nenudili! Kromû pravideln ch kaïdoroãních akcí, jako napfiíklad karneval a bruslení, nás ãekalo pfiekvapení. Poprvé jsme mûli náv tûvu ze Zelené farmy Pidi Midi. A co nám pfiivezla? Nového kamaráda Jeníãka a krásnou pohádku. Byl jednou jeden snûhuláãek Bambuláãek, kter chodí po svûtû se sv m kamarádem Jeníãkem. Jeníãek je malé gottingenské prasátko. Jednou el Jeníãek na procházku a usly el tichounké cinkání a na el Snûhuláka a Snûhulaãku promrzlé na kost. Dûti z na í kolky snûhuláãky oblékly a poslechly si povídání o zimû a snûhu. Nakonec se dûtem pfiedstavil i sám Jeníãek! KaÏd, kdo chtûl, mohl prasátko pohladit a dát mu malou dobrotu. Zájem o krmení byl opravdu velik, a tak doufáme, Ïe z toho Jeníãkovi nebylo nakonec patnû. KaÏdopádnû mûïeme jít Jeníãka zkontrolovat na Zelenou farmu Pidi Midi, kam jsme byli v ichni pozváni. Doufáme, Ïe se na nás Jeniãek pfiijede je tû nûkdy podívat, abychom vidûli, jak vyrostl. Petra Jandová BU KA 9 / 2012

10 ???? Dvoumûsíãník Základní koly a Matefiské koly Povrly Vydává firma MAPA, vydavatelství Ústí nad Labem ve spolupráci se Základní kolou a Matefiskou kolou Povrly Náklad tohoto vydání je 250 kusû V tisk je neprodejn Redakãní rada: éfredaktorka: Bc. Karla Jaklová, zástupce éfredaktorky Mgr. Tomá Skála, dûtskou redakãní radu tvofií zástupci jednotliv ch tfiíd. TENTO ZPRAVODAJ JE ZAREGISTROVÁN NA MINISTERSTVU KULTURY V PRAZE EVIDENâNÍ âíslo: MK âr E 16855