PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2008 V. volební období. Návrh

Transkript

1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2008 V. volební období Návrh Jiřího Dolejše, Petra Braného, Pavla Kováčika, Vojtěcha Filipa, Miloslavy Vostré a dalších na vydání zákona o přiznání k majetku a o změně zákona č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů (zákon o přiznání k majetku)

2 - 2 - Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PŘIZNÁNÍ K MAJETKU 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje postup při sestavování a podávání přiznání k majetku (dále jen přiznání ) a při jejich využívání pro účely daně z příjmů fyzických osob. Pro účely tohoto zákona se rozumí 2 Vymezení pojmů a) povinnou osobou fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště 1 nebo se zde obvykle zdržuje, s výjimkou fyzických osob, jež se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia, léčení nebo poskytování odborné pomoci, a která k 1. lednu roku, ve kterém se přiznání podává, vlastní majetek, jehož hodnota je vyšší než Kč, do této částky se nezapočítává hodnota majetku uvedeného v 4, b) přihlašovací povinností povinnost podat přiznání k majetku a uvést v něm veškerý majetek povinné osoby, s výjimkou majetku uvedeného v 4, c) souhrnnou hodnotou majetku majetek povinné osoby na území ČR i v zahraničí, vyjádřený cenou určenou podle 6 tohoto zákona. Do souhrnného majetku se u povinné osoby zahrne také hodnota majetku, darovaného touto osobou v období od předchozího přiznání jiné fyzické nebo právnické osobě, a majetek, získaný převodem od osob ekonomicky nebo personálně spojených, ve smyslu zákona o daních z příjmu, který se zahrne v ceně podle zvláštního právního předpisu 2. d) majetkovým přírůstkem kladný rozdíl mezi hodnotou majetku, uvedeného v přiznání, a hodnotou majetku uvedeného v přiznání za předcházející období, e) rozhodným dnem 1. leden kalendářního roku, ve kterém se přiznání podává, 1 2 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č.259/1994 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb. 2 odst. 5 zákona č. 51/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)

3 - 3 - f) sbírkou soubor předmětů shromažďovaných z určitého zájmu nebo oboru, nikoli za účelem prodeje, g) zdaněnými prostředky 1. příjmy zdaněné daní z příjmu fyzických osob, včetně příjmů zdaněných obdobnou daní z příjmů v zahraničí, 2. příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů 3 fyzických osob a příjmy, které jsou od daně z příjmu fyzických osob osvobozeny, 3. závazky, pokud povinná osoba prokáže, že souvisejí s nabytím majetku podléhajícího přihlašovací povinnosti, h) bezúplatným nabytím majetku nabytí, které je předmětem daně dědické nebo daně darovací, bez ohledu na to, zda toto nabytí bylo od uvedených daní osvobozeno. 3 Podání přiznání (1) Přiznání je povinna podat povinná osoba vždy, pokud souhrnná hodnota jejího majetku, vyjádřená cenou určenou podle 6, s výjimkou majetku osvobozeného od přihlašovací povinnosti, přesáhne k rozhodnému dni cenu Kč. Přiznání se podává finančnímu úřadu místně příslušnému podle zvláštního právního předpisu 4 (dále jen správci daně ). Má-li správce daně důvodnou pochybnost, zda některá osoba zanedbala povinnost podat přiznání, může ji k předložení přiznání vyzvat; osoba, kterou správce daně vyzval k podání přiznání, je povinna mu vyhovět. (2) Od přihlašovací povinnosti jsou osvobozeny a) movité věci osobní potřeby, s výjimkou motorových vozidel, letadel a lodí registrovaných u příslušných orgánů státní správy podle zvláštních právních předpisů, dále oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsten a jiné předměty podobné povahy, b) movité věci, sloužící výhradně pro potřeby zdravotně postižené osoby, které tato osoba potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, včetně zdravotních pomůcek, c) peněžní prostředky v hotovosti, včetně peněžních prostředků v cizí měně v přepočtu dle oficiálního kurzu k rozhodnému dni, jestliže úhrn peněžních prostředků nepřesáhne k rozhodnému dni částku Kč, 3 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb. 4 4 odst. 1,3 a 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., a zákona č. 255/1994 Sb.

4 - 4 - d) pohledávky, jejichž úhrnná hodnota nepřesahuje částku Kč, e) výtvarná díla, která povinná osoba sama vytvořila. 5 Lhůty pro podání přiznání Přiznání podává povinná osoba vždy do 30. června podle stavu k rozhodnému dni. Poprvé se přiznání podá za rok 2008 nebo za rok, kdy osoba poprvé splní podmínky povinné osoby, a pak vždy po třech letech. V přiznání podaném poprvé povinná osoba prokáže nabytí majetku čestným prohlášením o tom, že majetek a následný majetkový přírůstek byl získán ze zdaněných prostředků povinné osoby, nebo byl zdaněn v souladu se zákonem č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6 Oceňování majetku (1) Nemovitost zahrnutá do obchodního majetku 5 pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, se pro účely tohoto zákona ocení vstupní cenou podle zvláštního právního předpisu 6. Cenné papíry zahrnuté do obchodního majetku se ocení cenou použitou při jejich vložení do obchodního majetku. (2) Nemovitost nezahrnutá do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti se ocení, jde-li o a) nemovitost nabytou koupí cenou, zjištěnou podle 10 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů b) nemovitost nabytou zděděním nebo darováním cenou použitou pro účely daně dědické nebo daně darovací; není-li tato cena známa, cenou podle zákona č.357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Nemovitost nabytou vydáním podle zvláštního právního předpisu 7, cenou podle cenového 5 24 a následující zákona č. 1563/1991 Sb., o účetnictví, a 6 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 6 zákon č. 51/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) 7 Například zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb., zákona č. 528/1990 Sb., zákona č. 137/1991 Sb., zákona č.264/1992 Sb., a zákona č. 115/1994 Sb., zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., zákona č. 633/1992 Sb.a zákona 198/1993 Sb., zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 267/1992 Sb.,zákon č. 133/1993 Sb., zákon č. 115/1993 Sb., zákona č. 116/1994 Sb., zákon č. 164/1994 Sb., zákon č. 107/1995 Sb., zákon č.2/1997 Sb.,zákon č. 134/1997 Sb., zákon č. 78/1998 Sb., zákon č. 153/1998 Sb., a zákona č. 57/1999 Sb., zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb.,

5 - 5 - předpisu platného v době vydání nemovitosti, nemovitost pořízenou svépomocí, cenou zjištěnou podle zvláštního právního předpisu 8. (3) Věci movité, včetně výtvarných děl, sbírek a sbírkových předmětů, které jsou pojištěny, se ocení cenou uvedenou ve smlouvě o pojištění těchto věcí uzavřené s pojišťovnou. Věci movité, které nejsou pojištěny, se ocení podle zvláštního právního předpisu 9. (4) Ocenitelná práva se oceňují podle zvláštního právního předpisu. 10 (5) Podíly na obchodní společnosti nebo účast v družstvu se oceňují podle zvláštního právního předpisu 11. (6) Pohledávka se oceňuje její nominální hodnotou. (7) Peněžní prostředky v hotovosti uvede povinná osoba do přiznání ve skutečné výši k rozhodnému dni. (8) Vklady u bank, poboček zahraničních bank, vklady u zahraniční banky, spořitelního a úvěrového družstva 12 se ocení podle stavu podle zvláštního právního předpisu. (9) Pro účely oceňování majetku v zahraničí nebo v zahraniční měně se postupuje podle zvláštního právního předpisu 13. zákona č. 131/1994 Sb., zákona č. 166/1995 Sb., zákona č. 29/1996 a zákona č. 30/1996 Sb.,zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákona č. 297/1992 Sb., zákona č. 496/1992 Sb., zákona č. 72/1994 Sb. a zákona č. 144/1999 Sb. 8 zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) 9 zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) 10 zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) 11 zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) 12 zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 156/1994 Sb., 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb. zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., a zákon č. 165/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů., a zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 13 zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)

6 - 6-7 Majetkový přírůstek (1) Správce daně zjistí, zda podle podaného přiznání došlo ve srovnání s předchozím přiznáním k majetkovému přírůstku. (2) Z majetkového přírůstku, u něhož nebylo prokázáno, že byl získán ze zdaněných prostředků, správce daně vyměří daň z příjmu fyzických osob (dále jen daň ) za to zdaňovací období, ve kterém k tomuto přírůstku došlo. Nezjistí-li správce daně, ve kterém zdaňovacím období k majetkovému přírůstku došlo, vyměří daň za to zdaňovací období, ve kterém byl neprokázaný majetkový přírůstek zjištěn. (3) Ke změnám hodnoty majetku, vzniklým pouze v důsledku cenového vývoje, změny zvláštních právních předpisů upravujících oceňování majetku a změny hodnoty podílu na obchodní společnosti nebo účasti v družstvu, s výjimkou změny v důsledku vkladu (dalšího vkladu), se při zjišťování majetkového přírůstku nepřihlédne. 8 Řízení Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení podle zákona o správě daní a poplatků. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 9 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní : f) příjmy z majetkového přírůstku podle zvláštního právního předpisu 1b, u něhož nebylo prokázáno nabytí ze zdaněných prostředků. 1b zákon č..../ 2008 Sb., o přiznání k majetku, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

7 Za 5 se vkládá nový 5a, který včetně nadpisu zní: 5a Základ a vyměření daně z příjmů z neprokázaného majetkového přírůstku (1) Příjem z majetkového přírůstku podle zvláštního právního předpisu 1b u něhož poplatník neprokázal, že byl pořízen ze zdaněných prostředků, je samostatným základem daně. Při stanovení základu daně v tomto případě nelze uplatnit výdaje spojené s jeho dosažením.. (2) Daň se vyměří jednotnou sazbou podle 16 odst. 3 a nezahrnuje se do poslední známé daňové povinnosti. (3) O stanoveném samostatném základu daně a vyměřené dani vyrozumí správce daně poplatníka rozhodnutím a takto vyměřenou daň současně předepíše. Daň je splatná do třiceti dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. 3. V 36 se doplňuje odstavec 8, který zní: (3) Ze samostatného základu daně podle 5a se stanoví daň ve výši 30 %. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST 10 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. 1b zákon č. /2008 Sb., o přiznání k majetku, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o přiznání majetku)

8 - 8 - Důvodová zpráva I. Obecná část a) Zhodnocení platného právního stavu Právní úprava přiznání k majetku není v našem právním řádu v současné době zakotvena. V roce 1992 však byla provedena ustanovením 42 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Podle tohoto ustanovení měly povinnost podat přiznání k majetku fyzické i právnické osoby, jejichž majetek v souhrnné hodnotě činil více než 1 mil. Kč. Přiznání mělo být podáváno správci daně místně příslušnému ke správě daně z příjmu. Na základě novely zákona o správě daní a poplatků z roku 1993 se první přiznání k majetku mělo podávat do s uvedením majetku podle stavu k 1. lednu tohoto kalendářního roku, dále v roce 1997 a poté ve tříletých intervalech. Přiznání mělo být podáno na tiskopise vydaném Ministerstvem financí ČR a povinnost k jeho podání měl každý, komu by tato povinnost vznikla ze zákona nebo koho by k tomu finanční úřad vyzval. Tato úprava byla zrušena, aniž byla zavedena, a to zákonem č. 255/1994 Sb., kterým se mění zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. b) Odůvodnění hlavních principů návrhu zákona Návrh zákona o přiznání k majetku vyplývá z neustálého zpochybňování majetkových poměrů občanů, včetně politiků na centrální, regionální či místní úrovni. Navržená právní úprava je obdobná úpravě vládního návrhu zákona ze 3. volebního období. Zakládá zákonnou možnost dodatečného vyměření daně z příjmů fyzických osob, a to na základě majetkových přírůstků, u nichž poplatník neprokázal pořízení ze zdaněných příjmů, případně zdanění částek představujících rozdíl mezi celkovou přiznanou hodnotou majetku a mezi hodnotou majetku, u kterého nebyl způsob nabytí prokázán. Proto je součástí návrhu i novela zákona o daních z příjmů. Jedná se tak o jedno z opatření k omezení daňových úniků. Navrhovaná právní úprava se týká: poplatníků- fyzických osob jako osob povinných (majících bydliště v České republice), s místní příslušností podle místa bydliště, a majetku, který by podléhal přihlašovací povinnosti. Ten je vymezen negativně, tzn. že se týká veškerého majetku, kromě majetku od přihlašovací povinnosti osvobozeného (jako je například obvyklé vybavení domácnosti, movité věci osobní spotřeby s výjimkou motorových vozidel, letadel a lodí, výtvarná díla, která povinná osoba vytvořila sama a movité věci sloužící výhradně pro potřeby zdravotně postižené osoby). Na základě těchto informací by měl správce daně z příjmu impuls ke kontrolní činnosti, pokud by majetek neodpovídal přiznaným příjmům, nebo by mohl z případných přírůstků, kdy nebyl prokázán způsob jejich nabytí, doměřit daň z příjmů. Podle zákona o správě daní a poplatků by se postupovalo ve všech případech, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Tento zákon umožňuje vyzvat povinnou osobu k podání daňového

9 - 9 - přiznání nebo k odstranění pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti daňového přiznání nebo dokladů takovouto osobou předložených. Správce daně může provést místní šetření a daňovou kontrolu, event. při dodržení stanovených podmínek může vyměřit daň podle pomůcek, které si opatří i bez součinnosti s povinnou osobou. lhůty pro podání majetkových přiznání. Poprvé bude přiznání podáno podle stavu majetku k do , nebo za rok, kdy osoba poprvé splní podmínky povinné osoby; poté vždy po třech letech. oceňování majetku. Nemovitosti se budou oceňovat pořizovací cenou nebo podle oceňovacího zákona (zákon č. 151/1995 Sb.) v případech, kdy není známa pořizovací cena. Nemovitosti zahrnuté v obchodním rejstříku se ocení vstupní cenou. Pro majetek v zahraničí bude povinná osoba uvádět vstupní cenu ( 29 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů) nebo cenu pořizovací (přepočtenou stanoveným způsobem na Kč). Při ocenění movitého majetku se navrhuje rovněž ocenění podle oceňovacího předpisu. Výtvarná díla, sbírky a sbírkové předměty se ocení cenou uvedenou v pojistné smlouvě; nejsou-li pojištěny, ocení se podle oceňovacího předpisu. Podíly na obchodních společnostech a účast v družstvu se také ocení podle oceňovacího předpisu. Důkazní břemeno bude spočívat na povinné osobě. doměření daně. Případné doměření nezdaněných příjmů je součástí daně z příjmů fyzických osob a rozpočtově se řídí touto daní. c) Vysvětlení nezbytnosti navrhovaného zákona Zákon bude účinným nástrojem k doměření daně z příjmů u těch poplatníkůfyzických osob- kteří neprokáží, že přírůstek jejich majetku byl pořízen ze zdaněných prostředků. Limit 10 milionů Kč vychází z cíle takto postihnout vysoké nezdaněné příjmy a administrativně dále nezatěžovat poplatníky, kteří takový majetek či příjmy nemají a jichž je převážná většina. Tento limit zároveň odstraňuje hlavní nevýhodu původní již zrušené úpravy přiznání k majetku, a to její technickou a administrativní náročnost. K tomu navíc přispívá i poměrně jednoduché a nenáročné stanovení ceny majetku při zachování dostatečné míry její objektivnosti. Navrhovaná úprava by rovněž měla přispět k omezení možnosti legalizovat příjmy z trestné činnosti. Dále zákon může přispět, v případech daňových dlužníků, k získání podkladů pro vymáhání daňových nedoplatků a v každém případě lze očekávat jeho preventivní účinek ve vztahu k daňovým únikům. d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR Navržená právní úprava je v souladu s Ústavou České republiky a jejími dalšími právními předpisy.

10 e) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a předpisy Evropského společenství Evropské právo nezakazuje ani neupravuje nutnost zavedení institutu přiznání k majetku, upravuje pouze spolupráci jednotlivých členských zemí při efektivním a přesném vyměřování přímých daní a boji proti daňovým únikům. Návrh není v rozporu s právem ES ani s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána. f) Předpokládaný finanční dopad na státní rozpočet a na veřejné rozpočty Náklady na zavedení přiznání k majetku nelze jednoznačně vypočítat s ohledem na nemožnost objektivního odhadu počtu osob povinných přiznat majetek. Je však nutné předpokládat, že souhrnné výdaje budou činit přibližně 60 miliónů Kč ročně. Co se týká přínosu zavedení majetkových přiznání, očekáváme, že přiznání k majetku bude mít zejména preventivní účinek, který se projeví již v roce Předpokládáme, že již tento preventivní účinek bude svým významem minimálně přiměřený nebo i vyšší, než prostředky vynaložené ze státního rozpočtu na realizaci této právní úpravy. II. Zvláštní část K ČÁSTI PRVNÍ K 1 Navržená úprava stanoví postup fyzických osob při sestavování a podávání přiznání k majetku a využití takto získaných údajů pro účely daně z příjmů fyzických osob tak, aby byla zřejmá návaznost na zákon o daních z příjmů (hmotně právní předpis) a na zákon o správě daní a poplatků (procesní předpis). K 2 V tomto ustanovení se vysvětlují základní pojmy používané v návrhu zákona (povinná osoba, přihlašovací povinnost, souhrnná hodnota majetku, majetkový přírůstek, sbírka, rozhodný den, zdaněné prostředky apod.). Osobou povinnou podat daňové přiznání k majetku je fyzická osoba, o které zákon stanoví, že mimo jiné zákonem stanovené podmínky má bydliště v České republice nebo se zde obvykle zdržuje. V současné době se nepokládá za vhodné měnit ustálený pojem bydliště, proto se v souladu s ustanovením 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, rozumí bydlištěm na území České republiky místo, kde má poplatník stálý pobyt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto místě zdržovat. Pokud se jedná o poplatníky, obvykle se zdržující na území ČR, jsou to ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Rovněž se vysvětluje pojem zdaněné prostředky, kterými se rozumí v podstatě prostředky, které poplatník mohl legálně využít při získání majetkového přírůstku.

11 K 3 Limitující částka 10 miliónů Kč pro povinnost podávat přiznání k majetku byla stanovena s ohledem na skutečnost, že účelem zákona je postihnout vysoké nezdaněné příjmy. Do přiznání uvádí povinná osoba pouze majetek, který není od přihlašovací povinnosti osvobozen, tj. např. nemovitosti, včetně vlastních bytů, silniční motorová vozidla, lodě, letadla, finanční hotovost, pokud k rozhodnému dni převýší Kč (převýší-li tuto částku, uvede povinná osoba do přiznání celou částku, nikoli pouze rozdíl mezi zjištěnou částkou a částkou Kč), vklady na účtech u peněžních ústavů a na vkladních knížkách, cenné papíry zahrnuté do obchodního majetku a dále podíly na obchodních společnostech nebo účast v družstvu, ocenitelná práva apod. Za účelem omezení různých spekulací při nakládání s majetkem, na nějž se vztahuje přihlašovací povinnost, bylo vloženo ustanovení upravující postup při převodu majetku mezi osobami ekonomicky nebo personálně spojenými. Pojem ekonomicky nebo personálně spojené osoby i způsob ocenění takového převodu je uveden v 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Těmito osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby, či jestliže se shodné fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob a nebo fyzické osoby blízké (ve smyslu 116 občanského zákoníku). K 4 Navrhuje se osvobodit některé druhy majetku od povinnosti uvádět je do přiznání k majetku. Jedná se o movité věci osobní potřeby, tj. věci nesloužící k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, obvyklé vybavení domácnosti povinné osoby, věci sloužící zdravotně postiženým osobám apod. Důvodem pro navržené osvobození je snaha nezatěžovat fyzické osoby povinností uvádět do přiznání k majetku např. i standardní vybavení domácnosti a další stanovené věci a oceňovat je, což by z hlediska správy bylo zbytečně administrativně náročné a nekontrolovatelné. Na vlastnictví výtvarných děl, sbírek a sbírkových předmětů by se rovněž toto osvobození nevztahovalo, ovšem jen s výjimkou výtvarných děl vytvořených vlastní činností povinné osoby. Byl použit pojem výtvarné dílo, neboť původně uvedený pojem umělecké dílo navozovalo, že se jedná o autorské dílo podle autorského zákona, což nebylo úmyslem, neboť příjmy plynoucí z autorských práv jsou příjmy podrobené dani z příjmů fyzických osob a jako takové jsou zahrnuty do zdaněných prostředků. K 5 Lhůta k podávání přiznání k majetku je navržena tak, aby povinná osoba měla dostatek času k přípravě podání (tj. aby např. měla čas opatřit si znalecký posudek k ocenění určité věci apod.). Přiznání podává povinná osoba vždy do podle stavu k rozhodnému dni. K 6 Pro účely prvního přiznání majetku (myšleno první přiznání ve vztahu k povinné osobě, mající přihlašovací povinnost a nikoli pouze k přiznání podanému v roce 2009) se nemovitost vložená do obchodního majetku pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost do přiznání uvede ve výši vstupní ceny ( 29 zákona č. 586/1992 Sb., zákona o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů). V ostatních případech nemovitého majetku se tento majetek do prvního přiznání uvede v ceně pořízení. Zákon stanoví, co se

12 touto cenou rozumí. Zvláštním právním předpisem upravujícím ocenění majetku je zákon č.151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) nebo cenové předpisy platné v době vydání věci v restituci. Dále se navrhuje věci movité (z výjimkou výtvarných děl, nevytvořených vlastní činností povinné osoby, sbírek a sbírkových předmětů, které jsou pojištěny) ocenit podle oceňovacího předpisu. V případě výše uvedených předmětů by bylo zřejmě nemožné prověřovat jejich existenci a hodnotu přímo na místě, kde jsou umístěny a mohl by eventuálně vyvstat rozpor z čl. 12 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Z důvodu úplnosti majetku, kterého by se týkala přihlašovací povinnost, se navrhuje neosvobozovat je od přihlašovací povinnosti, ale usnadnit jejich ocenění jak povinné osobě, tak i při kontrolní činnosti správce daně tím, že jejich cena bude do přiznání uvedena cenou, zjištěnou v příslušné pojistné smlouvě. Výtvarná díla, sbírky a sbírkové předměty, které jsou pojištěny, se ocení cenou uvedenou ve smlouvě o pojištění těchto děl a předmětů, uzavřenou s pojišťovnou. Z hlediska správce daně se jedná o opatření, které je již kontrolovatelné na základě předložení listinného důkazu (opis, fotokopie pojistné smlouvy). Vklady na účtech u bank (včetně poboček zahraničních bank a družstevních záložen) se ocení podle 21 zákona č. 151/1997 Sb., tj. včetně příslušných úroků, ve výši podle stavu na účtech k rozhodnému dni. Podíly v neobchodních společnostech nebo účast v družstvu se ocení podle oceňovacího předpisu ( 23 zákona o ocenění majetku). Ocenitelnými právy se ve smyslu oceňovacího předpisu rozumí majetková práva ( 17 a 18 zákona o oceňování majetku). Pohledávka se oceňuje nominální hodnotou, tj. její jmenovitou hodnotou. Při oceňování majetku v zahraničí nebo v zahraniční měně se navrhuje rovněž postupovat podle oceňovacího předpisu ( 21 zákona o oceňování majetku), neboť tento postup pokládáme za nejjednodušší jak pro povinnou osobu, tak i pro správce daně. K 7 V navrhovaném ustanovení je uveden postup správce daně při zjišťování majetkového přírůstku. Majetek uvedený ve druhém a dalším přiznání porovná správce daně s majetkem uvedeným v předchozím přiznání a zjistí-li kladný rozdíl - majetkový přírůstek- zjišťuje, zda byl pořízen ze zdaněných prostředků. Pokud zjistí, že majetkový přírůstek nebo jeho část nenasvědčuje tomu, že byl pořízen ze zdaněných prostředků, je oprávněn vyzvat povinnou osobu k prokázání, že k němu došlo ze zdaněných prostředků ( 2 navrhovaného zákona). Nepodaří-li se povinné osobě tuto skutečnost prokázat, vyměří správce daně z neprokázaného majetkového přírůstku daň z příjmu fyzických osob. Zjistí-li správce daně, že určitá osoba měla podat přiznání k majetku a nepodala ho, je oprávněn ji k tomu vyzvat. Postupuje v souladu s 40 zák.č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Obdobně postupuje i při zjištění, že povinná osoba podala přiznání neúplné nebo zkreslené. Určitým problémem při vyměření daně by mohla být skutečnost, že správce daně nezjistí a povinná osoba neprokáže, kdy vlastně došlo ke vzniku přírůstku majetku. Proto se navrhuje správce daně vybavit zmocněním, aby daň mohl v takovém případě vyměřit za to zdaňovací období, ve kterém byl neprokázaný majetkový přírůstek zjištěn. Navrhujeme nepřihlížet ke změnám hodnoty majetku, které vznikly pouze v důsledku vývoje cen na trhu, změn oceňovacích předpisů a změny hodnoty podílu na obchodní společnosti nebo družstvu v důsledku nerozdělených zisků nebo ztráty. Jde tedy výhradně o případy, které nemají dopad na daň z příjmů.

13 K 8 Vzhledem k tomu, že zákon o přiznání k majetku je speciálním zákonem ve vztahu k zákonu o správě daní a poplatků, bude se podle něho postupovat vždy, nebude-li tímto zákonem stanoveno, že se postupuje jinak. Navržená právní úprava, ve které nejsou stanovena zvláštní procesní pravidla, je opatřením jak ve prospěch povinné osoby, tak i správce daně, neboť se jedná o osvědčené instituty. To však mimo jiné znamená, že v rozsahu daném uvedeným zákonem může správce daně provádět kontrolu údajů uvedených v přiznání nebo při stanovení základu daně a eventuálně v případech, kdy povinná osoba nespolupracuje se správcem daně, stanovit daň podle pomůcek ( 31 odst.5, 44 odst. 2, 46 odst. 2 a odst. 3 citovaného zákona). K ČÁSTI DRUHÉ K 9 Body 1. až 3. navrhované novely zákona o daních z příjmů zajišťují možnost správce daně vyměřit, na základě zákona o přiznání k majetku, daň z příjmů fyzických osob z neprokázaného majetkového přírůstku. Příjem z neprokázaného majetkového přírůstku je předmětem daně z příjmů fyzických osob. Je samostatným základem daně, který se nesnižuje o výdaje, nezdanitelné části základu daně odčitatelné položky ani o slevu na dani. Pokud převýší neprokázaný majetkový přírůstek částku Kč, vyměří se daň ve výši 30 %. Úmyslem navrhovatele není stanovit k této dani zálohovou povinnost, která by vzhledem k jejímu charakteru byla obtížně spravovatelná. Proto se vyměřená daň z příjmů z neprokázaného majetkového přírůstku nezahrnuje ani do poslední známé daňové povinnosti. Vzhledem k tomu, že přiznání k majetku se obecně bude podávat ve tříletých lhůtách, navrhujeme neupravovat lhůty pro vyměření, zcela podle 47 zákona o správě daní a poplatků (nezakotvit institut přerušení promlčecí lhůty úkonem směřujícím k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení), ale lhůtu stanovit tak, aby daň z příjmů fyzických osob nebylo možné vyměřit ani doměřit uplynutím desetileté promlčecí lhůty, což je maximální lhůta pro vyměření daně (včetně prodloužení lhůty z důvodu přetržení promlčení), uvedená v citovaném ustanovení. V Praze dne 3. června 2008 Jiří Dolejš, v.r. Petr Braný, v.r. Pavel Kováčik, v.r. Vojtěch Filip, v.r. Miloslava Vostrá, v.r. Marta Bayerová, v.r. Zuzka Bebarová- Rujbrová, v.r. Milan Bičík,v.r. Alexander Černý, v.r. Václav Exner, v.r.

14 Jiřina Fialová, v.r. Miroslav Grebeníček, v.r. Stanislav Grospič, v.r. Milada Halíková, v.r, Pavel Hojda, v.r. Kateřina Konečná, v.r. Vladimír Koníček, v.r. Ivana Levá, v.r. Soňa Marková, v.r. Zdeněk Maršíček, v.r. Ladislav Mlčák, v.r. Miroslav Opálka, v.r. Václav Snopek, v.r. Josef Šenfeld, v.r. Karel Šidlo, v.r. Josef Vondruška, v.r

15 Úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vysvětlivka k použitému typu písma: tučný text změny (kurzíva) text vypuštěn 3 Předmět daně z příjmu fyzických osob (1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen daň ) jsou a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6 ) b) příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7) c) příjmy z kapitálového majetku ( 8 ) d) Příjmy z pronájmu ( 9) e) ostatní příjmy ( 10) f) příjmy z majetkového přírůstku podle zvláštního právního předpisu 1a, u něhož nebylo prokázáno nabytí ze zdaněných prostředků. (2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. (3) Nepeněžní příjem se oceňuje podle zvláštního předpisu 1b pokud tento zákon nestanoví jinak. (4) Předmětem daně nejsou a) příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního zákona 1c, zděděním, vydáním 1d nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle 6 nebo s podnikáním, anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností, předmětem daně u fyzických osob, provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, není však příjem získaný nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností, b) úvěry a půjčky. 1a zákon č.... /2008 Sb., o přiznání k majetku a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o přiznání majetku) 1b zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). 1c zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů 1d např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.

16 - 16-5a Základ a vyměření daně z příjmů z neprokázaného majetkového přírůstku (1) Příjem z majetkového přírůstku podle zvláštního právního předpisu 1a, u něhož poplatník neprokázal, že byl pořízen ze zdaněných prostředků, je samostatným základem daně. (2) Daň se vyměří jednotnou sazbou podle 16 odst. 2 a nezahrnuje se do poslední známé daňové povinnosti. (3) O stanoveném samostatném základu daně a vyměřené dani vyrozumí správce daně poplatníka rozhodnutím a takto vyměřenou daň současně předepíše. Daň je splatná do třiceti dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí 16 Sazba daně (1) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně ( 15) a o odčitatelné položky od základu daně ( 34, zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %. (2) Ze samostatného základu daně podle 5a se stanoví daň ve výši 30 %. 1a zákon č.... /2008 Sb., o přiznání k majetku a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o přiznání majetku)