Metodický list. Vývoj ekonomických teorií METODICKÝ LIST

Transkript

1 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Vývoj ekonomických teorií METODICKÝ LIST Předmět Vývoj ekonomických teorií Typ studia KS Semestr 3. Způsob zakončení ústní zkouška Přednášející Název tematického celku: Vývoj ekonomických teorií 2. blok Cíl : Tento tématický celek doplňuje poznatky ze základů ekonomie (mikroekonomie a makroekonomie). Zabývá se historickými souvislostmi vývoje ekonomie - podmínkami vzniku jednotlivých teoretických škol, jejich návazností a přínosem. Rozebírá klíčové osobnosti a jejich hlavní díla. Tento tématický celek je rozložen do následujících dílčích témat: 5. Neoklasická ekonomie 1 6. Německá historická škola 7. Institucionalismus, neoinstitucionalismus a nový institucionalismus 8. Ekonomie blahobytu Neoklasická ekonomie 1. K tomuto tématu si prostudujte: Sojka, M. Kadeřábková, B.: Stručné dějiny ekonomických teorií. Praha, Eupress Kap , Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Tři etapy vývoje: 1) : marginalistická analýza, dílčí (tržní) a všeobecná rovnováha, kvantitativní teorie peněz (KTP), 2) 1936 do konce 60. let (za nadvlády kenyesiánství): neoklasická teorie růstu; dále monetarismus (viz téma č. 11), 3) od zač 70. let: ekonomie strany nabídky (viz téma č. 12), nová klasická makroekonomie (viz téma č. 14). STRUKTURA VÝKLADU: 1 Marginalisté, dílčí a celková rovnováha, teorie firmy, teorie rozdělování, teorie růstu.

2 - předchůdci, - subjektivní teorie hodnoty (rakouská škola), 2 - cambridgeská škola, - neoklasika v USA, - lausannská škola; J. R. Hicks - neoklasická teorie růstu (R. M. Solow), - J. A. Schumpeter. Charakteristika: - předmět zkoumání: alternativní využití vzácných zdrojů, - subjektivní psychologická teorie hodnoty, - marginalistický princip, - teorie rovnováhy, - matematizace, grafická analýza. Předchůdci: A. A. Cournot: - rozdělení tržních struktur (a model duopolu), - funkce poptávky a nabídky (zakladatel matematické ekonomie). H. H. Gossen: - zákon klesajícího mezního užitku, - zákon vyrovnávání mezních užitků, - (zákon vyrovnávání mezního užitku s mezní újmou z práce.) Subjektivní teorie hodnoty (rakouská vídeňská škola) (druhá polovina 19. stol.) W. S: Jevons (Anglie): teorie mezního užitku (měřitelnost - kardinalismus), teorie hospodářského cyklu. C. Menger: - předpoklad měřitelnosti užitku, teorie mezního užitku, Mengerovy škály, - teorie připočítávání (imputace) určení ceny výrobních faktorů cenou jimi vyráběných spotřebních statků; rozpracováno F. Wieserem, - spor o metodu (obhajoba abstraktně deduktivních modelů, kritika německé historické školy). E. von Böhm-Bawerk: - vyrovnávání ceny a mezního užitku, - teorie kapitálu a úroku (statky prvního řádu a vyšších řádů, výroba s oklikou, úrok jako výsledek plynutí času). Cambridgeská škola A. Marshall ( Zásady ekonomie, 1890): - rozpracoval MU, MC, 2 Neorakouská škola viz téma č. 10 (Neoliberalismus a další).

3 - křivky poptávky a nabídky ( ostří nůžek ) a tržní (dílčí) rovnováha, - přebytek spotřebitele a přebytek výrobce, - trhy výrobních faktorů (mezní fyzický produkt), mzda a mezní újma z práce, - teorie firmy - dokonalá konkurence, - období (velmi) krátké, (velmi) dlouhé. Dále: makroekonomické učení cambridgeská verze KTP: - poptávka po penězích: MD = k. P. Y - cambridgeský koeficient k je fixní - zvýšení M se promítá při fixním Y jen do P. A. C. Pigou: - teorie blahobytu (tzv. stará ekonomie blahobytu, Pigouova daň - viz téma č. 8), - Pigouův efekt (efekt reálných peněžních zůstatků) reakce na Keynese: i když selhává efekt úrokové sazby, vláda nemusí stimulovat AD. J. Robinsonová (původně neoklasická teorie, později přechod k postkeynesiánství viz téma č. 9): - výklad teorie firmy s křivkami MC, MR, AC, AR, - rozlišení dokonalé konkurence a monopolu, - model monopsonu (trh práce). Neoklasika v USA E. Chamberlin: teorie nedokonalé konkurence - rozlišení velké skupiny (= monopolistická konkurence) a malé skupiny (= oligopol). J. B. Clark: teorie mezní produktivity a z ní vyplývající teorie rozdělování. I. Fisher - jednoduchá verze KTP: Fisherova transakční rovnice: 3 M V = P T - teorie úroku: Fisherův diagram úroku (aplikace indiferenční analýzy), - statistika (indexy). Laussanská škola 1) Teorie celkové (všeobecné) rovnováhy = rovnováha na všech trzích současně. Používá soustavy rovnic. M. E. L. Walras - čtyři skupiny trhů (spotřebního zboží, služeb výrobních faktorů, peněz a trh výr. faktorů a meziproduktů), - dosahování všeobecné rovnováhy procesem tápání (tatônnement) = aukce, ve které se ceny vyhlašují a upravují, až by měl být nalezen stav rovnováhy. 2) Indiferenční analýza V. Pareto: - užitek je neměřitelný, jen porovnatelný (tzv. ordinalistické pojetí užitku), indiferenční křivka, indiferenční mapa, - Paretovo optimum (= základ nové teorie blahobytu, viz téma č. 8). J. R. Hicks (Oxford, pokračovatel lausannské školy): - mezní míra substituce, 3 Nezaměňovat s jinou Fisherovou rovnicí: IR = IN - očekávaná míra inflace

4 - rozpočtové omezení, - optimum spotřebitele. Obdobně nákladové optimum firmy. Dále: - nová teorie blahobytu (viz téma č. 8), - neokeynesiánská ekonomie model IS-LM (viz téma č. 9). Neoklasická teorie ekonomického růstu Součást druhé etapy neoklasické ekonomie (za nadvlády keynesiánství) spolu s monetarismem. R. M. Solow ( ) Produkční funkce - obecná Y = f (K, L, κ) - intenzivní Y/L = κ f (K/L). K/L je kapitálovou intenzitou práce (vybaveností práce kapitálem), - rovnice růstového účetnictví. MIMO PROUDY: J. A. Schumpeter (první polovina 20. stol., Teorie hospodářského vývoje, 1912) - ekonomický vývoj je vyvolán inovacemi ( novými kombinacemi ); pět forem inovací, - inovační teorie hospodářských cyklů ( tvořivá destrukce ) a dlouhých vln, - teorie samolikvidace kapitalismu (klesá význam kapitalistických vlastníků, roste význam a. s. a manažerů) jeho evoluční přeměna v socialismus. 3. Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) pojmů: 1. Subjektivně psychologická škola 2. Cambridgeská škola 3. I. Fisher, J. B.Clark 4. Laussanská škola 5. R. M. Solow teorie růstu 6. J. A. Schumpeter 4. Po prostudování uvedené literatury byste měli být schopni odpovědět na tyto otázky : 1. V čem spočívá přínos rakouské školy 2. Jaké jsou hlavní rysy cambridgeské školy 3. Jaké jsou hlavní ekonomické poznatky laussanské školy 4. Jaký je přínos R. Solowa k teorii růstu 5. Jaké jsou aplikace inovací J. A: Schumpetera Německá historická škola 1. K tomuto tématu si prostudujte: Sojka, M. Kadeřábková, B.: Stručné dějiny ekonomických teorií. Praha, Eupress Kap

5 2. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Polovina 19. stol. 30. léta 20. stol. Reakce na klasickou a neoklasickou ekonomii: - odmítnutí liberalismu, zdůraznění role vlády zejména v obchodní politice, - ekonomie nemá zkoumat absolutní zákony, nýbrž vývoj hospodářských dějin, - ekonomie není obecná, nýbrž národní, - používají nikoliv metodu abstraktně deduktivní, nýbrž historicko empirickou. F. List: - teorie výchovného protekcionismu (ochrana vznikajících odvětví), - stadiální teorie ekonomického vývoje (pět stádií, teprve nejvyšší je spojeno se svobodným obchodem). Starší historická škola W. G. Roscher, B. Hildebrand, K. Knies (kritika anglické klasické ekonomie za její absolutismus, kosmopolitismus a perpetualismus). Mladší historická škola katedroví socialisté (G. Schmoller, K. Bücher, L. Brentano) požadavek sociálních reforem (zlepšení postavení dělnictva), podpora živností a družstev. Druhá generace mladší školy M. Weber: podnikatelský duch kapitalismu vzniká díky protestantské etice (šetrnost, samostatnost, cílevědomost). W. Sombart - kapitalismus směřuje ke stagnaci: - dynamika od 16. stol. díky reformaci a podnikání Židů, - následuje socializace ztrát i zisků, plánovitost kartelů a státu, - vznikne národní socialismus. 3. Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) pojmů: 1. Výchovný protekcionismus 2. Kritika anglické klasiky 3. Katedroví socialisté 4. Druhá generace mladších historiků 4. Po prostudování uvedené literatury byste měli být schopni odpovědět na tyto otázky : 1. V čem spočívá Listovo učení 2. Jaké jsou hlavní poznatky starší historické školy 3. Co požadovali katedroví socialisté 4. Jaké je učení druhé generace mladších historiků Institucionalismus, neoinstitucionalismus a nový institucionalismus 1. K tomuto tématu si prostudujte: Sojka, M. Kadeřábková, B.: Stručné dějiny ekonomických teorií. Praha, Eupress Kap

6 2. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Reakce na absenci role institucí v neoklasické ekonomii, odmítnutí omezeného pojetí homo oeconomicus. Pojetí instituce : 4 psychologické postoje a stavy (Veblen) nebo pravidla (normy) zákony, zvyky (Commons). Institucionalismus a neoinstituciocnalismus: - odmítá neoklasiku, - metodologický kolektivismus, - potřeba vládních zásahů (normativní ekonomie). Nový institucionalismus: - navazuje na neoklasiku (metodologický individualismus, avšak s omezenou racionalitou jednotlivce), - zkoumání, kdy je vláda zbytečná. Institucionalismus (první polovina 20. stol.) T. Veblen ( Teorie zahálčivé třídy 1899): Kritika společnosti: - kritika honby za penězi a okázalé spotřeby, - produktivní třída vs. zahálčivá třída. Teorie podnikání: - industrie vs. business, - revoluce inženýrů. J. R. Commons: právní aspekty institucionalismu (úprava zájmových konfliktů skupin lidí). G. C. Means - role velkých korporací v ekonomice: - rozhodování manažerů ( moc bez vlastnictví ), - administrované (neklesající) ceny, režírované podle nákladů; trh neplní alokační funkci, - administrativní inflace (= inflace tlačená náklady). Neoinstitucionalismus (po druhé světové válce) J. K. Galbraith ( Společnost hojnosti 1958): - koncepce vyvažujících sil (proti korporacím stojí odbory, ochrana spotřebitelů), - zánik suverenity spotřebitele, - soukromé potřeby vs. veřejné potřeby, chudoba, - postindustriální společnost: význam vědy, technostruktura (akcionáři vs. manažeři); korporace = plánovaný sektor (koordinace cen). Nový industriální stát harmonizován vládní regulací. G. Myrdal - ekonomika rozvojových zemí: - začarovaný kruh chudoby, - využití vlastních sil rozvojových zemí, - význam institucí (podmínky podnikání, vzdělání...). 4 Nezaměňovat instituce a organizace.

7 Nový institucionalismus (od let 20. stol.) R. H. Coase - transakční náklady (spojené se směnou a vynucováním vlastnických práv): - příčiny existence firem, - Coaseho teorém vymezit a vynutit vlastnická práva, zabránit externalitám (reakce na Pigouovo pojetí externalit viz téma č. 8). D. North - vliv institucí a transakčních nákladů v historii hospodářského vývoje: - instituce působí na ekonomické chování, - cesta závislosti na minulém vývoji (path dependency). 3. Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) pojmů: 1. Původní institucionalismus 2. Neoinstitucionalismus 3. Nový institucionalismus 4. Po prostudování uvedené literatury byste měli být schopni odpovědět na tyto otázky : 1. Co je obsahem učení T. Veblena 2. Jaké jsou hlavní poznatky neoinstitucionalistů 4. V čem spočívá přínos nových institucionalistů Ekonomie blahobytu 1. K tomuto tématu si prostudujte: Sojka, M. Kadeřábková, B.: Stručné dějiny ekonomických teorií. Praha, Eupress Kap Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Teorie o maximalizaci blahobytu společnosti při daných výrobních faktorech. Obvykle normativní závěry: - realokace statků nebo výrobních faktorů, - role vlády při této realokaci. Stará ekonomie blahobytu A. C. Pigou ( Ekonomie blahobytu 1920) - maximalizace přebytků spotřebitelů a výrobců (toho je dosaženo na rovnovážném dokonale konkurenčním trhu), - rozlišení soukromého a společenského užitku a soukromých a společenských nákladů; vznikají externality ve výrobě a ve spotřebě, - Pigouovy daně (a subvence) přerozdělením důchodů se zvyšuje společenský blahobyt, - reakce R. H. Coase (viz téma č. 7). Nová ekonomie blahobytu Předchůdci (přelom 19./20. stol.):

8 - F. Edgeworth krabicové schéma souborů indiferenčních křivek (IC), kontraktační křivka (CC), - V. Pareto Paretovo optimum : stav kdy je možno zvýšit blahobyt jednoho spotřebitele jen při snížení blahobytu jiného spotřebitele, - dosažení P. o.: posun po IC na CC. A. Bergson (1938) - funkce společenského blahobytu agregující blahobyt jednotlivců, - konflikt mezi efektivností a rovností (spravedlností). J. R. Hicks (1939) - vyhnout se normativním soudům (ekonomie je pozitivní věda), - optimum vyplývá z cen statků a preferencí spotřebitelů, - stejná MRS u dvou spotřebitelů, stejná MRTS u dvou statků, - odvození PPF a MRPT, MRPT odpovídá poměru cen, - MRPT = MRS. K. Arrow (1951) - odmítnutí Bergsonovy funkce společenského blahobytu ( teorém nemožnosti agregace preferencí jednotlivců), - většinové hlasování nevede k výběru nejlepší varianty (východisko teorie veřejné volby viz z téma č. 13). 3. Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) pojmů: 1. Piguova ekonomie blahobytu 2. Nová ekonomie blahobytu 4. Po prostudování uvedené literatury byste měli být schopni odpovědět na tyto otázky : 1. Co je obsahem Piguovy ekonomie blahobytu 3. Jaké jsou hlavní poznatky nové ekonomie blahobytu Hlouběji a obšírněji se můžete s touto tematikou dále seznámit v těchto publikacích (doporučená literatura): Pressman, S.: Encyklopedie nejvýznamnějších ekonomů. Barrister a Principal, Brno Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Karolinum, Praha Volejníková, J.: Moderní kompendium ekonomických teorií. Profess Consulting. Praha 2005.