ZELENÁ KNIHA. Systém Evropské unie pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití: zajištění bezpečnosti a konkurenceschopnosti v měnícím se světě

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne KOM(2011) 393 v konečném znění ZELENÁ KNIHA Systém Evropské unie pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití: zajištění bezpečnosti a konkurenceschopnosti v měnícím se světě CS CS

2 ZELENÁ KNIHA Systém Evropské unie pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití: zajištění bezpečnosti a konkurenceschopnosti v měnícím se světě 1. ÚVOD Kontrola vývozu zboží dvojího užití, tj. zboží, které lze použít jak pro civilní, tak i pro vojenské účely, stojí v popředí mezinárodního úsilí o nešíření zbraní. Kontroly vývozu zboží dvojího užití, které se řídí cíli v oblasti bezpečnosti, se provádějí prostřednictvím obchodních opatření ve formě požadavků týkajících se povolení pro vývoz zboží dvojího užití do třetích zemí. Technická vyspělost tohoto zboží a technologií a značný objem obchodu s nimi znamenají, že odvětví zboží dvojího užití představuje rozhodující prvek ve směrování EU k inovacím a konkurenceschopnosti. Při kontrole vývozu je proto nutné věnovat zvláštní pozornost nalezení náležité rovnováhy mezi sledovaným cílem v oblasti bezpečnosti a potřebou podporovat obchodní činnosti. Tato úzká souvislost mezi bezpečností a obchodem je jádrem kontrol vývozu zboží dvojího užití. To při provádění v rámci Evropské unie vyvolává specifické problémy. Od roku se obecně uznává, že kontroly vývozu zboží dvojího užití patří do výlučné pravomoci Evropské unie a jsou nedílnou součástí společné obchodní politiky EU. Tato výlučná pravomoc vylučuje pravomoc členských států vyjma případu, kdy jim Unie udělí zvláštní povolení 2. Takovéto povolení k přijímání mimořádných vnitrostátních opatření bylo členským státům fakticky uděleno v nařízení o vývozu 3 a objevuje se rovněž v právních předpisech EU týkajících se zavedení systému kontroly vývozu zboží dvojího užití (nařízení (ES) č. 428/2009 nařízení o zboží dvojího užití). Kontroly vývozu v EU jsou proto na jedné straně funkcí obchodních a bezpečnostních aspektů a na straně druhé opatření EU a vnitrostátních opatření. Dojde-li k mimořádným situacím, které mohou mít vliv na základní bezpečnostní zájmy členského státu, měly by mít tyto zájmy samozřejmě přednost. Tato výjimka související s bezpečností by však neměla být vykládána jako obecné povolení umožňující přijímání nezávislých vnitrostátních přístupů, kdykoli chce určitý členský stát jednat 4. Toto propojení obchodních a bezpečnostních aspektů dosvědčuje rozvoj systému EU pro kontrolu vývozu v posledním desetiletí. Místo harmonizovaného přístupu EU ke kontrolám vývozu, kdy jsou v každém jednotlivém případě zohledněny bezpečnostní aspekty za účelem ochrany základních bezpečnostních zájmů a zamezení vysoce rizikovým operacím, se v EU uplatňují při kontrolách vývozu různé přístupy. Tyto přístupy sahají od mimořádně přísných Evropský soudní dvůr vydal v roce 1995 dva zásadní rozsudky ve věci C-70/94 Fritz Werner Industrie-Ausrüstungen GmbH v. Spolková republika Německo a ve věci C-83/94 Trestní řízení proti Peteru Leiferovi, Reinholdu Otto Krauskopfovi a Otto Holzerovi. Viz čl. 2 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Nařízení Rady (EHS) č. 2603/69. Viz výše uvedené věci C-70/94 a C-83/94. Ve věci C-83/94 Evropský soudní dvůr upřesnil, že případná mimořádná opatření přijatá v této souvislosti musí být přiměřená sledovanému cíli. CS 2 CS

3 omezení vývozu, která jsou uložena vývozcům usazeným v některých členských státech, po používání obecných vnitrostátních zjednodušujících opatření s cílem umožnit určitým vývozcům v konkrétních členských státech vývoz zboží dvojího užití s co nejmenšími potížemi. 2. CÍL ZELENÉ KNIHY Článek 25 nařízení o zboží dvojího užití vyžaduje, aby Komise vyhotovila zprávu o uplatňování systému EU pro kontrolu vývozu a o možných oblastech reformy. Cílem této zelené knihy je proto zahájení široké veřejné diskuse o fungování stávajícího systému EU pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití 5. Tato konzultace se uskutečňuje s cílem získat od občanské společnosti, nevládních organizací, výrobního odvětví, akademické obce a vlád členských států informace ohledně: podrobných ustanovení stávajícího rámce pro kontrolu vývozu s cílem připravit přezkum systému, postupné reformy systému EU pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití za účelem jeho přizpůsobení rychle se měnícím podmínkám v moderním světě. Výsledky konzultace proto pomohou určit klady a zápory stávajícího systému a načrtnout dlouhodobější vizi rámce EU pro kontroly vývozu. Tyto výsledky budou převedeny do konkrétních změn stávajícího systému a přípravy dlouhodobé strategie pro rozvoj kontrol vývozu v EU. 3. STRUKTURA ZELENÉ KNIHY S cílem usnadnit konzultační postup a oddělit krátkodobé prvky procesu přezkumu od diskusí o střednědobé až dlouhodobé vizi je tato zelená kniha rozdělena na tři zvláštní části: první část se zabývá širším kontextem kontrol vývozu, druhá část pojednává o stávajícím systému EU pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití, který je stanoven v nařízení č. 428/2009, třetí část se zabývá možným směřováním vývoje rámce EU pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití. 4. KONTROLY VÝVOZU V EU V MĚNÍCÍM SE SVĚTĚ 4.1. Význam odvětví zboží dvojího užití pro hospodářství EU Odvětví zboží dvojího užití v EU je rozsáhlé a zahrnuje přibližně podniků podílejících se na vývozu kontrolovaného zboží dvojího užití, na něž připadá nezanedbatelné procento 5 Tato zelená kniha pojednává výhradně o kontrolách vývozu zboží dvojího užití. Sankce EU a vývoz zařízení pro vojenské účely jsou výslovně vyloučeny. CS 3 CS

4 vývozu EU 6. Odvětví zboží dvojího užití je rovněž mimořádně rozmanité a zahrnuje vývozce působící v odvětvích jako jaderné, biologické a chemické materiály, zařízení na zpracování materiálu, elektronika, počítače, telekomunikace, kódování, snímače a lasery, navigace a letecká elektrotechnika, námořní a kosmická zařízení a pohonné systémy. Vzhledem k povaze těchto činností představuje zboží dvojího užití často špičkové technologicky vyspělé výrobky a je odrazem vedoucího technologického postavení EU ve světě. Odvětví zboží dvojího užití je velkým zaměstnavatelem vysoce kvalifikovaných pracovníků, kteří jsou klíčem ke konkurenceschopnosti EU. Pro vývozce: (1) Jaký je podle vašeho názoru význam odvětví zboží dvojího užití pro hospodářství EU? (2) Jaký je význam vývozu zboží dvojího užití pro váš podnik? Jaké jsou související náklady na dodržování předpisů? Uveďte příslušné číselné údaje. Pro příslušné orgány členských států: (3) Jaká je hodnota vývozu zboží dvojího užití z vašeho členského státu (v absolutním vyjádření a jako procento veškerého vývozu)? 4.2. Kontroly vývozu zboží dvojího užití ve vyvíjejícím se světě Vzhledem k samotné povaze zboží dvojího užití je technologicky nejvyspělejší zboží dostupné pouze z omezeného počtu dodávajících zemí. Tito dodavatelé vzájemně spolupracují v rámci čtyř mezinárodních režimů pro kontrolu vývozu: Australská skupina (AG), Režim kontroly raketových technologií (MTCR), Skupina jaderných dodavatelů (NSG) a Wassenaarské ujednání (WA). Toto se uskutečňuje s cílem snížit riziko zneužití citlivého zboží pro vojenské účely nebo pro výrobu zbraní hromadného ničení 7. Ne všichni dodavatelé zboží dvojího užití jsou členy všech mezinárodních režimů pro kontrolu vývozu a ne všichni členové těchto režimů mají stejně účinné systémy kontroly vývozu. Řada druhů citlivého zboží proto možná kontrolám vývozu vůbec nepodléhá, nebo se na ně může vztahovat pouze minimální úroveň kontroly. Hlavním prvkem aspektů kontroly vývozu je otázka dostupnosti kontrolovaného zboží v zahraničí, jelikož to významně ovlivňuje rozhodnutí, zda je nutné určité zboží kontrolovat, či nikoli. Je-li určité zboží obecně dostupné v zahraničí, jsou důvody pro jeho kontrolu značně omezené, jelikož příslušná rozhodnutí o kontrole vývozu mohou případně negativně ovlivnit výkonnost podniků, aniž by bylo dosaženo cílů v oblasti bezpečnosti. Otázka dostupnosti v zahraničí je jednou z mnoha obchodních záležitostí, které významně ovlivňují mezinárodní úsilí v oblasti kontroly vývozu a úzce souvisí s dynamickým 6 7 Z analýzy příslušných kódů KN pro zboží dvojího užití (zahrnujících zboží dvojího užití i zboží, které nemá dvojí užití) vyplývá, že na vývoz zboží dvojího užití může připadat až 10 % vývozu EU (horní hranice odhadu). Fungování mezinárodních režimů pro kontrolu vývozu úzce souvisí s dosažením cílů řady mezinárodních nástrojů, včetně Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, Úmluvy o chemických zbraních, Úmluvy o biologických a toxinových zbraních a rezolucí Rady bezpečnosti OSN, například rezoluce č CS 4 CS

5 hospodářským rozvojem ve světě. Značný hospodářský pokrok, rychlá modernizace, šíření technologií exponenciální rychlostí to vše přispívá k rostoucí celosvětové prosperitě, zásadně však mění rovněž základní principy, na nichž je založena politika v oblasti kontrol vývozu. Zatímco před několika desetiletími bylo možno důvodně očekávat, že se kontrolované zboží vyskytuje ve velmi omezeném počtu technologicky nejvyspělejších zemí, nyní je nabídka mnohem rozsáhlejší. Technologický pokrok a pokroky v oblasti vzdělávání znamenají, že mnoho druhů citlivého zboží lze nyní vyrábět v mnohem různorodějším prostředí, což přispívá k vyšší světové nabídce. Mnoho dodavatelských zemí ve světě si tyto tendence uvědomilo a zahájilo ambiciózní reformy, jež mají zvýšit konkurenceschopnost jejich výrobních odvětví a vývozu a současně zajistit, aby byly zachovány přijatelné úrovně bezpečnosti. Tyto reformy jsou založeny zejména na určitém přednostním zaměření kontrolní činnosti na zboží, které představuje nejvyšší riziko, což znamená, že se nejpřísnější kontroly soustředí na nejcitlivější zboží a místa určení. Jako součást těchto reforem jsou u méně citlivého vývozu navrhována ambiciózní opatření k usnadnění vývozu, což by místním vývozcům poskytlo značnou konkurenční výhodu. Existuje riziko, že by dostupnost určitého zboží v zahraničí ve spojení se zjednodušováním postupů kontroly vývozu, k němuž dochází v určitých třetích zemích, mohla vést k tomu, že pro vývozce v EU bude obtížnější soutěžit na světových trzích. Otázky Pro všechny zúčastněné strany: (4) Jaký je dopad dostupnosti určitého kontrolovaného zboží v zahraničí na konkurenceschopnost vývozu zboží dvojího užití z EU? (5) Nakolik jsou vývozci zboží dvojího užití v EU konkurenceschopní v porovnání s vývozci ze třetích zemí? Nakolik je tato konkurenceschopnost dotčena reformami v oblasti kontroly vývozu, které se uskutečňují ve třetích zemích? (6) Jak byste ohodnotili stávající systém EU pro kontrolu vývozu v porovnání se systémy třetích zemí pro kontrolu vývozu? (7) Jaký je dopad kontrol vývozu zboží dvojího užití na činnosti v rámci mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací? Měl by právní rámec EU obsahovat zvláštní ustanovení týkající se těchto činností? 4.3. Rozdíly ve vnitrostátních přístupech ke kontrolám vývozu zboží dvojího užití Nařízení o zboží dvojího užití stanoví obecný rámec pro kontroly vývozu zboží dvojího užití v Evropské unii. Provádění v praxi je však téměř zcela ponecháno na členských státech, což vede k tomu, že v EU jsou uplatňovány různé přístupy. Tyto rozdíly mezi vnitrostátními přístupy lze rozdělit do tří obecných kategorií: Správní členské státy přistupují velmi rozdílně k záležitostem, jako jsou požadavky na registraci vývozců a vykazování. Co je důležitější, zdá se, že některé členské státy požadují, aby jejich vývozci zavedli interní programy dodržování předpisů před tím, než jsou uznáni za způsobilé pro vývoz zboží dvojího užití, zatímco jiné nikoli. CS 5 CS

6 Věcné některé členské státy používají rozdílně různá povolení, která jsou dostupná podle nařízení o zboží dvojího užití. Několik členských států například zavedlo široká národní všeobecná vývozní povolení, čímž svým vývozcům usnadnilo vývoz, zatímco vývozci z ostatních členských států nemají k takovýmto zjednodušujícím opatřením přístup. Operativní členské státy vykládají záznamy v kontrolním seznamu různě a univerzální (catch-all) ustanovení nařízení o zboží dvojího užití uplatňují rozdílně, což umožňuje uložit požadavky týkající se povolení na zboží, které není uvedeno v kontrolním seznamu EU 8. Tyto rozdíly vedou k případům, kdy vývoz určitého zboží z jednoho členského státu může být značně opožděn či dokonce zakázán, zatímco vývoz téhož zboží z jiného členského státu lze uskutečnit bez jakýchkoli problémů. Bylo by možno uvážit otázku omezení nejvýznamnějších rozdílů při uplatňování nařízení o zboží dvojího užití. Pro všechny zúčastněné strany: (8) Setkali jste se s problémy kvůli rozdílům při uplatňování kontrol vývozu mezi jednotlivými členskými státy EU? Jaká byla povaha těchto problémů? 4.4. Rovné podmínky pro vývozce v EU Prosperita Evropské unie je založena na řadě základních zásad, včetně volného pohybu zboží, svobody usazování a hospodářské soutěže, což společně vytváří ovzduší, které je nezbytné pro hospodářský růst, stabilitu a prosperitu. Tyto zásady jsou jádrem jednotného trhu. Logickým odrazem těchto zásad v oblasti obchodu je společná obchodní politika EU, kdy EU vystupuje jednotně a zajišťuje rovné zacházení s vývozci ze všech 27 členských států, a tím poskytuje potřebný základ pro úspěšnou hospodářskou soutěž na světovém trhu. Zdá se, že v tomto ohledu je oblast kontroly vývozu obzvláště problematická, což má za následek to, že navzdory více než desetiletí práce na úrovni EU je systém EU pro kontrolu vývozu roztříštěný a nezajišťuje pro vývozce podobné normy jako v ostatních oblastech. S kontrolami vývozu zboží dvojího užití nelze samozřejmě nakládat stejně jako s jakoukoli jinou oblastí obchodu. Kontroly vývozu zboží dvojího užití spojují snahy v oblasti bezpečnosti a nešíření zbraní s nutností podporovat konkurenceschopnost výrobního odvětví EU a pokoušejí se nalézt rovnováhu mezi těmito aspekty. V tomto ohledu může uplatňování kontrol vývozu znamenat pro vývozce buď značné ztráty (nelze-li vývozní povolení získat), nebo obrovské zisky (je-li možné povolení získat rychle nebo přinejmenším rychleji než konkurence). Nanejvýš důležitá je proto otázka administrativní zátěže uložené vývozcům v souvislosti s dodržováním právních předpisů týkajících se kontroly vývozu a doba potřebná k získání povolení. Vzhledem k logice jednotného trhu EU a společné obchodní politiky je nutno tyto záležitosti náležitě řešit na úrovni EU, aby se evropské podniky mohly soustředit na hospodářskou soutěž na světových trzích, místo aby vynakládaly cenné zdroje na 8 Existují však určité operativní oblasti, zejména v celnictví, v nichž se uplatňuje jednotný přístup EU. Vzájemný vztah mezi položkami kontrolního seznamu a celní nomenklaturou zboží je na úrovni EU sjednocen prostřednictvím databáze TARIC. CS 6 CS

7 dodržování různých a někdy protichůdných pravidel, která jsou zavedena v jednotlivých členských státech. Povinností EU a všech členských států je spolupracovat s cílem dosáhnout pokroku s ohledem na tento společný program. Pro všechny zúčastněné strany: (9) Domníváte se, že stávající rámec EU pro kontroly vývozu zboží dvojího užití zajišťuje rovné podmínky pro vývozce v EU? Pokud ne, jak se projevuje případná nerovnost? Uveďte příklady. 5. KONTROLY VÝVOZU ZBOŽÍ DVOJÍHO UŽITÍ V EU PODLE NAŘÍZENÍ Č. 428/ Přehled systému EU pro kontrolu zboží dvojího užití Nařízení č. 428/2009 stanoví hlavní prvky systému EU pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití, přičemž většinu aspektů uplatňování v praxi a stanovení doplňkových opatření ponechává v pravomoci členských států. Rámec stanoví mimo jiné typy povolení, která lze vydávat, podmínky, za nichž lze uložit kontroly zboží, jež není uvedeno v kontrolním seznamu, postupy konzultací a výměny informací a požadavky na přepravu určitého kontrolovaného zboží uvnitř EU. Hlavní prvky rámce pro kontrolu vývozu jsou podrobněji popsány níže. Za každým pododdílem následuje řada otázek zaměřených na získání názorů obzvláště dotčených zúčastněných stran, pokud jde o uplatňování nařízení o zboží dvojího užití v praxi Dostupné typy povolení Podle nařízení o zboží dvojího užití jsou v současnosti dostupné čtyři typy povolení, přičemž tři z nich vydávají členské státy (individuální, souhrnné a národní všeobecné vývozní povolení). Všeobecné vývozní povolení EU EU001 uvedené v příloze II nařízení vydává EU. Komise si je vědoma skutečnosti, že se doba potřebná pro vyřízení žádosti o povolení a požadavky týkající se různých povolení mezi jednotlivými členskými státy liší, a proto by chtěla od zúčastněných stran získat další konkrétní informace ohledně způsobu uplatňování těchto povolení v EU. Obzvláště se zajímá o používání národních všeobecných vývozních povolení v EU vzhledem k jejich značnému dopadu na vývoz. Pokud jde o pozitivní aspekty, národní všeobecná vývozní povolení mohou značně usnadnit vývoz zboží v případě malého rizika. Co se týká negativních aspektů, národní všeobecná vývozní povolení jsou dostupná pouze pro vývozce v určitých členských státech, a mohou proto narušit jednotný trh. Národní všeobecná vývozní povolení svým vývozcům zpřístupnilo pouze 7 členských států. Pro všechny zúčastněné strany: (10) Je rámec povolení, která jsou dostupná v EU, dostatečný? Pokud ne, jak by se měl změnit? CS 7 CS

8 (11) Jaká doba je zapotřebí k získání individuálního nebo souhrnného povolení? (12) Zajišťují stávající typy vývozních povolení spravedlivé zacházení s vývozci v celé EU a rovné podmínky? (13) V čem spočívá užitečnost národních všeobecných vývozních povolení v porovnání s všeobecným vývozním povolením EU? (14) Jak by bylo možno výhody národních všeobecných vývozních povolení rozšířit na vývozce usazené v ostatních členských státech? Pro vývozce: (15) Jaký typ (typy) povolení používáte především? Existují při získávání konkrétních typů povolení zvláštní problémy? Pro orgány vydávající povolení: (16) Kolik povolení jste vydali v roce 2010 (podle jednotlivých typů povolení)? 5.3. Univerzální (catch-all) kontroly Článek 4 nařízení o zboží dvojího užití členským státům umožňuje, aby za určitých podmínek požadovaly povolení pro vývoz zboží, které není uvedeno v kontrolním seznamu EU. Tento požadavek týkající se povolení platí pouze ve vydávajícím členském státě a vztahuje se na konkrétní operaci nebo druh operace (např. vývoz určitého zboží do konkrétního místa určení či konkrétnímu konečnému uživateli). Vzhledem ke své omezené oblasti působnosti může mít univerzální (catch-all) mechanismus, který je dostupný v současnosti, nepříznivé dopady na bezpečnost a obchod. Z hlediska bezpečnosti může tato omezená oblast působnosti znamenat, že z ostatních členských států je stejné nebo podobné zboží dostupné. Z hlediska obchodu může tato omezená platnost znamenat, že konkurenti v ostatních členských státech mohou s určitým zbožím nadále volně obchodovat, zatímco v jiných členských státech se vyžaduje povolení. Pro všechny zúčastněné strany: (17) Jste spokojeni se způsobem fungování současného univerzálního mechanismu? Pokud ne, s jakými potížemi jste se setkali? (18) Vede stávající systém univerzálních kontrol k narušení na jednotném trhu a k nerovným podmínkám pro vývozce v EU? (19) Jak byste zlepšili uplatňování univerzálních kontrol v EU? Pro vývozce: (20) Setkali jste se s případy, kdy se na vaši vývozní operaci vztahovala univerzální kontrola, zatímco vaši konkurenti nadále obchodovali se stejným zbožím a případně pokračovali v dodávkách zboží stejnému konečnému uživateli nebo do stejného místa určení? Popište tyto případy. CS 8 CS

9 5.4. Kontroly tranzitu a zprostředkování Nařízení č. 428/2009 zavedlo zcela nové kontroly zprostředkovatelských služeb a tranzitu. Co se týká zprostředkování, pro činnosti vykonávané z EU se požaduje povolení, pokud se operace týká zboží dvojího užití přepravovaného z jedné třetí země do druhé. Pokud jde o kontroly tranzitu, členské státy mohou zakázat konkrétní tranzit zboží, které není zbožím EU, územní platnost zákazu je však omezena na vydávající členský stát. Pro všechny zúčastněné strany: (21) V čem spočívá užitečnost stávajících kontrol zprostředkování? (22) Je nutné rozšířit rozsah těchto kontrol tak, aby zahrnovaly rovněž operace uskutečňované z EU do třetích zemí? (23) Jak funguje stávající systém kontroly tranzitu? Jaký je dopad omezené územní platnosti zákazů? 5.5. Doplňkové kontroly uložené členskými státy Nařízení o zboží dvojího užití členským státům umožňuje zavést určitá doplňková vnitrostátní opatření týkající se zboží dvojího užití. Tato doplňková opatření se předpokládají mimo jiné ve vztahu k univerzálním kontrolám (čl. 4 odst. 5), kontrolám zprostředkování, tranzitu a přepravy uvnitř EU, jakož i s ohledem na doplňkové seznamy kontrolovaného zboží z důvodů veřejné bezpečnosti nebo ochrany lidských práv (článek 8). Zdá se, že obecné oblasti, v nichž jsou přípustná doplňková vnitrostátní opatření, naznačují značné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o rozsah nezbytných kontrol zboží dvojího užití. Pro všechny zúčastněné strany: (24) Jaký dopad na vás mají ustanovení nařízení o zboží dvojího užití, která povolují, aby členské státy zavedly doplňkové kontroly? (25) Jaký je dopad těchto doplňkových vnitrostátních kontrol na konkurenceschopnost, obchodní toky a bezpečnost? 5.6. Kritéria používaná při rozhodování o vývozním povolení Nařízení o zboží dvojího užití obsahuje v článku 12 seznam kritérií, která by se měla používat při posuzování žádostí o povolení. Z hlediska kladných aspektů obsahuje nařízení flexibilní soubor kritérií, která jsou použitelná v celé EU. Pokud jde o negativní aspekty, tato kritéria mohou být příliš obecná, což ponechává prostor pro různý výklad. Pro všechny zúčastněné strany: CS 9 CS

10 (26) Domníváte se, že kritéria stanovená v článku 12 jsou jednoznačná a dostatečně přesná, či nikoli? (27) Je nutné harmonizovat ve větší míře kritéria, která členské státy používají při posuzování žádostí o vývozní povolení? Pokud ano, jak? 5.7. Zamítavá rozhodnutí Článek 13 nařízení o zboží dvojího užití obsahuje řadu podrobných ustanovení týkajících se rozhodnutí o zamítnutí udělení vývozního povolení, konzultací a výměny informací mezi členskými státy. Podle nařízení by členské státy měly každé tři roky svá zamítavá rozhodnutí přezkoumat za účelem jejich odvolání, změny či prodloužení. Pro všechny orgány vydávající povolení: (28) Jaký je váš názor na stávající systém zamítavých rozhodnutí a mechanismus konzultací v případě zamítavého rozhodnutí? Jak by bylo možno tento mechanismus zlepšit? (29) Jaký je s ohledem na množství práce, která je zapotřebí pro provedení přezkumu, a počet platných zamítavých rozhodnutí váš názor na zavedení 3leté lhůty platnosti každého zamítavého rozhodnutí, po jejímž uplynutí by bylo zamítavé rozhodnutí automaticky odvoláno, není-li změněno nebo prodlouženo? 5.8. Kontroly přepravy uvnitř EU Nařízení o zboží dvojího užití obsahuje ustanovení, která vyžadují kontroly týkající se přepravy určitého zboží uvedeného v příloze IV nařízení mezi členskými státy EU. Příslušná ustanovení nařízení však z oblasti působnosti těchto kontrol vyjímají určité projekty EU. Mimoto se zdá, že existuje několik členských států, které tyto kontroly plně neuplatňují kvůli existenci dříve podepsaných mezinárodních závazků, jež jsou dosud platné. Při řadě příležitostí obdržela Komise od zúčastněných stran informace, že tyto kontroly uvnitř EU zbytečně brání spolupráci členských států EU na různých projektech, jelikož předmětem kontrol je nejen fyzické zboží, nýbrž rovněž příslušné technologie. Kontroly přepravy uvnitř EU velmi ztěžují zapojení dodavatelů nebo subdodavatelů se sídlem mimo hlavní členský stát do projektu. To platí rovněž během fáze nabídkového řízení. To poškozuje spolupráci mezi podniky usazenými v různých členských státech. Tak je tomu zejména v odvětví jaderných technologií 9. Kontroly přepravy uvnitř EU mohou mít dokonce negativní dopad v podobě snížení konkurenceschopnosti podniků v EU, které působí ve více než jednom členském státě EU, v porovnání s jejich konkurenty ze třetích zemí. 9 Je nutno podotknout, že kontroly přepravy jaderného zboží uvnitř EU jsou spojeny rovněž s dodatkovým protokolem s MAAE. CS 10 CS

11 Pro všechny zúčastněné strany: (30) Jaký je váš názor, pokud jde o stávající systém kontroly přepravy uvnitř EU? Zaznamenali jste mezi členskými státy rozdíly v postupech? (31) Je vhodné uplatňovat na přepravu uvnitř EU stejnou úroveň posouzení jako na vývoz do třetích zemí? (32) Jak by mohla být ustanovení o kontrole přepravy uvnitř EU reformována? Pro vývozce: (33) Jaký je dopad kontrol uvnitř EU na váš podnik a jednotný trh? Ovlivňují tyto kontroly nepříznivě vaši konkurenceschopnost vůči vývozcům ze třetích zemí, kteří vyvážejí do EU? Vysvětlete. (34) Jaká doba je přibližně zapotřebí k získání povolení pro přepravu zboží uvedeného v příloze IV uvnitř EU? Pro orgány vydávající povolení: (35) Jaká opatření by bylo možno přijmout k zmírnění kontrol přepravy uvnitř EU a současně k zajištění dodržování mezinárodních závazků? 5.9. Kontrolní seznam EU Základ pro určení zboží, které podléhá kontrolám vývozu, a zboží, na něž se tyto kontroly nevztahují, představuje seznam EU zahrnující kontrolované zboží, který je uveden v příloze I nařízení o zboží dvojího užití. Seznam EU představuje konsolidovanou verzi kontrolních seznamů schválených v rámci mezinárodních režimů pro kontrolu vývozu a několik doplňkových položek. Seznam obsahuje soubor kritérií a parametrů, které rozhodují o tom, zda se na určité zboží vztahuje vývozní kontrola, či nikoli. Vzhledem k jeho zásadní úloze v postupu kontroly vývozu by kontrolní seznam EU měl být uplatňován ve všech členských státech EU jednotně, aby bylo v celé EU dosaženo stejné úrovně kontroly. Pro všechny zúčastněné strany: (36) Jak byste ohodnotili kvalitu kontrolního seznamu EU? Je aktualizace seznamu dostatečně pravidelná? (37) Setkali jste se v členských státech EU s rozdíly ve výkladu záznamů v kontrolním seznamu? Vysvětlete. (38) Je kontrolní seznam EU zřetelně přísnější než kontrolní seznamy třetích zemí? Způsobilo vám to někdy problémy? CS 11 CS

12 6. VÝVOJ KONTROL VÝVOZU ZBOŽÍ DVOJÍHO UŽITÍ V EU 6.1. Na cestě k novému modelu kontroly vývozu v EU Stávající rámec EU pro kontrolu vývozu má různé výhody a nevýhody. Odhlédneme-li od možných rozdílů, pokud jde o hlavní zásady kontrol vývozu v EU, je zřejmé, že se tento rámec bude muset v nadcházejících letech vyvíjet, aby reagoval na výzvy, které přináší rychle se rozvíjející svět. Nové hrozby pro naši bezpečnost ve spojení s technologickým pokrokem vedoucím k větší dostupnosti citlivého zboží znamenají, že se systém EU bude možná muset určitým způsobem postupně změnit. Realizace nových myšlenek někdy zabere značný čas. Příležitost, kterou vytváří tato zelená kniha, by se měla využít k získání názorů na možné oblasti reformy a směry činnosti, aby bylo možno co nejdříve provést potřebné přípravné práce. Tato část zelené knihy má zahájit diskusi o budoucích strategických možnostech, pokud jde o kontroly vývozu zboží dvojího užití na úrovni EU Strategický cíl a kontroly vývozu v EU založené na riziku Kontroly vývozu budou i v budoucnu založeny na nutnosti zabránit tomu, aby bylo citlivé zboží použito jak státními, tak i nestátními subjekty k šíření zbraní nebo k vojenským účelům. Strategický cíl kontrol vývozu v EU bude proto i nadále zaměřen na zajištění úplného souladu s mezinárodním úsilím o nešíření zbraní. Nástroje, které jsou zapotřebí k dosažení tohoto cíle, se však mohou v průběhu času vyvíjet. Vývoj v posledních několika letech prokázal, že může být nezbytné stanovit určitá prioritní opatření v oblasti kontrol vývozu. Moderní svět se vyznačuje stále větší dostupností určitého zboží, zrychlující se globalizací a novými obchodními postupy, které zahrnují dodavatelské řetězce rozprostírající se na několika kontinentech. Podniky, které vyvíjejí kontrolované zboží nebo technologie či k nim mají přístup, jsou často mezinárodní společnosti a tyto podniky vyžadují rychlý přenos kontrolovaných technologií pro každodenní obchodní činnosti. I pro menší podniky nacházející se v jedné zemi znamená realita podnikání v dnešním světě soutěžení v rámci celé zeměkoule. Hlavním prvkem dnešního dynamického světa obchodu je schopnost dodávat rychle a včas. Oprávněně lze očekávat, že vývoz zboží dvojího užití bude i budoucnu představovat významnou část obchodu EU a že se tento obchod bude ve velké většině případů i nadále uskutečňovat pro legitimní účely. Stejně tak však bude i nadále existovat malá skupina zemí a zločineckých organizací, které budou mít zájem na získání přístupu k tomuto zboží kvůli jeho možnému použití k vojenským účelům. Řešení tohoto hlavolamu musí být založeno na opatřeních a přístupech, které jsou přizpůsobeny současnému světu. Technologický vývoj a rostoucí počet uskutečňovaných operací vyvíjejí trvale rostoucí tlak na omezené zdroje orgánů provádějících kontroly vývozu. Zdá se, že jediným možným řešením jsou kontroly, které jsou zcela založeny na riziku, a to na všech úrovních postupu kontroly vývozu. Současně je nutno využít plně přínosů jednotného trhu EU a společné obchodní politiky. EU zajišťuje jedinečné hospodářské prostředí, které podnikům dovoluje fungovat bez problémů v několika či ve všech členských státech, a tím jim umožňuje konkurovat na celosvětové CS 12 CS

13 úrovni. Zdá se, že je nutné soustředit úsilí na zajištění toho, aby tuto konkurenceschopnost neohrozily rozdílné přístupy členských států. Může být proto nezbytné zahájit práci na přechodu k rozvinutějšímu modelu kontrol vývozu v EU, který je založen na riziku, kdy jsou omezené zdroje investovány do kontroly nejrizikovějšího zboží. Aby tento model fungoval, je nutno zajistit následující: všechny orgány provádějící kontroly vývozu budou muset používat společný přístup k posuzování rizik, systematicky se musí uskutečňovat větší výměna informací o podezřelých operacích a vydaných povoleních, národní všeobecná vývozní povolení budou muset být postupně nahrazena všeobecným vývozním povolením EU, pro univerzální kontroly bude nutno vypracovat společný přístup, bude nutno nalézt uspokojivé řešení problému týkajícího se kontrol přepravy uvnitř EU, v celé EU musí být zajištěno koordinované prosazování pravidel spolu s lepším přístupem celních orgánů k příslušným informacím. Podle tohoto modelu si členské státy ponechají kontrolu nad svými politikami v oblasti kontroly vývozu, protože budou moci i nadále zabránit vývozu v případě ohrožení jejich bezpečnostních zájmů. Celkově však bude v celé EU zaveden skutečný společný přístup ke kontrolám vývozu, který povede k: rovnému zacházení s vývozci, lepšímu ovzduší pro fungování podniků, posílené kontrole nejrizikovějších operací, většímu vývozu z EU. V důsledku toho by se mohla zvýšit bezpečnost i konkurenceschopnost EU. Koncepce nového modelu kontroly vývozu v EU je podrobněji popsána níže Organizace kontrol vývozu v EU v budoucnu Organizační přístup ke kontrolám vývozu na základě výše popsaného modelu bude v zásadě podobný stávajícímu systému EU pro kontrolu vývozu, a to v tom, že za rozhodnutí o vydání povolení v příslušných členských státech bude odpovídat řada vnitrostátních orgánů provádějících kontroly vývozu. Tento přístup zaručí dodržování zásady subsidiarity a zajistí i nadále úzký vztah mezi vývozci působícími v konkrétním členském státě a orgány odpovědnými za vydávání vývozních povolení a kontrolu dodržování předpisů. Vnitrostátní orgány zabývající se kontrolami vývozu zboží dvojího užití budou na druhou stranu systematicky úžeji spolupracovat, a to prostřednictvím většího využívání společných nástrojů informačních technologií, lepší výměny informací a společných postupů posuzování rizik. Tato architektura bude v mnoha ohledech podobná stávajícím úrovním spolupráce mezi CS 13 CS

14 celními orgány v EU. Modelem, o nějž by mohly usilovat orgány provádějící kontroly vývozu, je úroveň systematické spolupráce, která existuje mezi celními orgány EU. (39) Jaký je váš názor na možný nový model kontroly vývozu v EU, který by byl založen na síti stávajících orgánů vydávajících povolení, jež by působily na základě jednotnějších pravidel? 6.4. Společné posuzování rizik a vhodné postupy přezkumu V zájmu dosažení požadované úrovně harmonizace, pokud jde o postupy kontroly vývozu, bude nutné schválit společný přístup k posuzování rizik, který se bude používat v celé EU při přijímání rozhodnutí o kontrole vývozu. Takovýto společný přístup k posuzování rizik by měl v zásadě vést k podobným rozhodnutím, která jsou přijata s ohledem na podobné případy, včetně v případě univerzálních kontrol. To by znamenalo, že se zamezí situacím, kdy orgány vydávající povolení dospějí v podobných situacích k různým závěrům. Spolu s přístupem k posuzování rizik může být nutné zavést vhodné mechanismy přezkumu, aby byly pro vývozce v EU zajištěny rovné podmínky. (40) Jaký je váš názor na zavedení společného přístupu k posuzování rizik, který by všechny orgány vydávající povolení používaly pro účely povolovacích postupů? 6.5. Systematická výměna informací Základem účinných a důkladných kontrol vývozu jsou spolehlivé informace. Bez přístupu k odpovídajícím informacím nemají orgány vydávající povolení dostatečně pevný základ pro kvalifikovaná rozhodnutí týkající se konkrétních vývozních operací. Je nutno jednoznačně rozlišovat mezi dvěma druhy informací: Za prvé, informace související s bezpečností tento druh informací shromažďují členské státy v rámci svých výsad souvisejících s bezpečností. Tyto informace nespadají do oblasti působnosti této zelené knihy a měly by být vyměňovány pouze tehdy, pokládají-li to členské státy za vhodné. Jak je však uvedeno v dokumentu o nových pokynech pro činnost, který přijala Rada, bylo by možno lépe využívat kapacity v oblasti analýzy na úrovni EU. Za druhé, informace přímo vyplývající z postupů kontroly vývozu tento druh informací zahrnuje údaje o vývozcích, přijatých rozhodnutích o vydání povolení, podezřelých subjektech a zamítavých rozhodnutích. Úsilí EU by se mělo zaměřit na zlepšení výměny tohoto druhu informací. V současnosti jsou informace, které jsou důležité pro kontroly vývozu, vyměňovány především na neformálním dvoustranném základě. K systematické výměně údajů dochází pouze s ohledem na zamítavá rozhodnutí orgánů vydávajících povolení a i to se uskutečňuje s minimální úrovní podrobnosti. Informace o zamítavých rozhodnutích jsou vyměňovány s cílem zamezit tzv. podkopávání, tj. situaci, kdy jeden členský stát povolí vývoz, který je podobný jiné operaci, jež nebyla v druhém členském státě povolena. Zajímavé je, že úroveň systematické výměny údajů o zamítavých rozhodnutích v rámci 27 členských států EU CS 14 CS

15 nepřesahuje úroveň výměny informací mezi zeměmi, které jsou účastníky mezinárodních režimů pro kontrolu vývozu, jež zahrnují přibližně 50 států. V některých případech dochází k větší výměně informací s určitou mezinárodní organizací než s partnery z EU. Například v jaderné oblasti poskytují členské státy Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) informace o povolené přepravě jaderných materiálů a některé členské státy poskytují MAAE dokonce informace o poptávkách. Zdá se proto, že v systematické výměně informací je určitý nepoměr vzhledem k úrovni integrace, jíž bylo dosaženo v EU, a existenci zdánlivě společné vývozní politiky. Aby bylo zajištěno, že budoucí architektura kontroly vývozu v EU bude fungovat podle předpokladů, je nezbytná systematická výměna informací ohledně různých aspektů kontrol vývozu. Tato výměna by měla zahrnovat přinejmenším: údaje o povoleních vydaných členskými státy EU, údaje o vývozcích, kteří se podílejí na vývozu zboží dvojího užití, údaje o vývozcích, kteří jsou zaregistrováni jako vývozci používající všeobecné vývozní povolení, údaje o podezřelých subjektech, které se snaží obstarat zboží dvojího užití. Shromáždění těchto informací zajistí, že úřady vydávající povolení budou mít na jedné straně potřebné podkladové informace o záležitostech týkajících se povolení, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování kontrol vývozu v celé EU. Přístup k těmto informacím na druhou stranu umožní účinnější prosazování pravidel na hranicích EU, jelikož jednotlivé operace bude možno snadno zkontrolovat na základě seznamů platných povolení a oprávněných vývozců. (41) Jaký je váš názor na výše nastíněný model výměny informací? (42) Jaké jiné druhy informací by si měly orgány vydávající povolení vyměňovat, aby bylo v celé EU zajištěno jednotné uplatňování kontrol vývozu? 6.6. Rozšíření oblasti působnosti všeobecného vývozního povolení EU V zájmu zajištění účinných kontrol vývozu na základě nového modelu kontroly vývozu je nutno dospět k dohodě ohledně přednostního zaměření úsilí. Mnoho členských států EU, jakož i řada třetích zemí již stanoví priority pro svou práci tím, že operace s nízkým rizikem pokládá za způsobilé pro zjednodušené vývozní postupy na základě všeobecných povolení. V samotné EU platí nejméně v 7 členských státech národní všeobecná vývozní povolení, která povolují vývoz řady kontrolovaných druhů zboží do široké škály míst určení pouze s minimálními formalitami. Tato všeobecná povolení zjevně usnadňují vývoz tím, že podniky mají přístup k těmto povolením, a úřady vydávající povolení mohou vyhradit zdroje na podrobné posouzení rizikovějších operací. Na úrovni EU v současnosti platí jedno všeobecné vývozní povolení EU, které umožňuje vývoz nejkontrolovanějšího zboží do 7 míst určení. V zájmu rozšíření výhod všeobecných povolení pro vývozce v celé EU navrhla Komise v roce 2008 zavedení 6 nových všeobecných vývozních povolení. CS 15 CS

16 Komise se domnívá, že v budoucnu bude nutno vynaložit další úsilí s cílem rozšířit dostupnost všeobecných vývozních povolení EU, zejména v oblastech, v nichž již některé členské státy zavedly národní všeobecná povolení. Tato záležitost úzce souvisí se způsobem posuzování rizik v EU. V současnosti vedou různé přístupy k riziku k diametrálně odlišným závěrům členských států, pokud jde o možnou oblast působnosti všeobecných vývozních povolení EU. Operace, které jsou v některých členských státech považovány za nízkorizikové, a jsou proto zařazeny do národních všeobecných povolení, jsou jinými členskými státy považovány za příliš rizikové, a vyžadují se pro ně tudíž individuální povolení. Z hlediska Komise by však na jednotném trhu nemělo k takovým případům docházet, jelikož na straně jedné otevírají prostor pro obcházení a na straně druhé vytvářejí nerovné podmínky pro hospodářské subjekty v EU. Mělo by proto být možné dospět k obecným dohodám o vývozu s nízkým rizikem. Vzhledem k široké oblasti působnosti některých národních všeobecných povolení, která jsou již zavedena, a široké oblasti působnosti všeobecných povolení, která jsou dostupná ve třetích zemích, by EU měla být zejména schopna dohodnout se na nových širokých všeobecných vývozních povoleních EU. V zájmu zachování výsad členských států v oblasti bezpečnosti by bylo možno do těchto širokých všeobecných vývozních povolení EU zavést určité doložky o bezpečnosti, které by členským státům umožňovaly zablokovat v jednotlivých případech určité operace, pokud by mohly poškodit jejich základní bezpečnostní zájmy. Bude-li možno dospět k dohodě ohledně takovéhoto společného přístupu, mohlo by být postupně ukončeno používání národních všeobecných povolení. Nedojde-li k dohodě o nových širokých všeobecných vývozních povoleních EU a postupnému vyřazení národních všeobecných povolení, bude nutno uvážit možnost rozšíření dostupnosti národních všeobecných povolení pro vývozce ze všech členských států EU. (43) Jaký je váš názor na myšlenku postupně vyřadit národní všeobecná povolení, pokud by byla nahrazena všeobecnými vývozními povoleními EU? Tato všeobecná vývozní povolení EU by měla podobnou oblast působnosti, pokud jde o zboží a místa určení, byla by však dostupná pro vývozce ve všech členských státech EU. (44) Jaké nové typy všeobecných vývozních povolení EU byste si přáli zavést v EU? (45) Jak byste srovnali stávající všeobecné vývozní povolení EU EU001 a národní všeobecná povolení s podobnými typy povolení, která jsou dostupná ve třetích zemích (např. license exceptions v USA)? 6.7. Společný přístup k univerzálním kontrolám Základním prvkem systémů kontroly vývozu po celém světě je možnost zakázat určitou vývozní operaci týkající se zboží, které sice není výslovně uvedeno v kontrolním seznamu EU, mohlo by však být použito pro účely šíření zbraní. Takovéto univerzální kontroly jsou nezbytné, aby bylo zajištěno, že se zboží, jež by mohlo přispět k programům šíření zbraní či vojenským programům, nedostane k těmto programům v případě, jsou-li jeho technické parametry mírně pod kontrolovanými prahovými hodnotami nebo nebylo-li dotyčné zboží dosud zařazeno na kontrolní seznam. Univerzální kontroly jsou proto logickým rozšířením kontrol týkajících se zboží uvedeného v seznamu. CS 16 CS

17 Uplatňování univerzálních kontrol je vždy složité, v rámci EU však vzhledem k nutnosti zajistit rovné podmínky pro vývozce v EU vyvolává specifické problémy. Při uplatňování univerzálních kontrol v EU se objevují dva konkrétní problémy: Za prvé, pokud jeden členský stát uloží univerzální kontrolu a následně požaduje pro vývoz určitého zboží povolení, nejsou tím dotčeny podobné operace v ostatních členských státech. To znamená, že se od vývozce v jednom členském státě může vyžadovat, aby podstoupil povolovací postup, zatímco konkurenti v ostatních členských státech nadále vyvážejí zboží bez omezení. Nařízení o zboží dvojího užití v současnosti členským státům pouze umožňuje, aby se vzájemně informovaly o uložení univerzálních kontrol, nevyžaduje však od nich, aby na základě těchto informací jednaly. Pro vývozce v EU nejsou tudíž zajištěny rovné podmínky a nejsou splněny cíle v oblasti bezpečnosti, jelikož zúčastněné strany si mohou v EU vybírat za účelem získání přístupu k tomuto zboží. Za druhé, pokud jeden členský stát vydá na základě uložení univerzální kontroly zamítavé rozhodnutí ohledně vývozu, nemusí ostatní členské státy nutně podniknout potřebné kroky k zavedení zásady zakazující podkopávání. Ačkoliv nařízení o zboží dvojího užití vyžaduje, aby členské státy před vydáním povolení ověřily seznam platných zamítavých rozhodnutí a v případě podobných operací se vzájemně konzultovaly, nemusí být v případě univerzálních kontrol v některých členských státech povolovací postup vůbec zaveden. V jednom členském státě proto může být vydáno zamítavé rozhodnutí ohledně vývozu, konkurenti v ostatních členských státech však mohou nadále obchodovat bez omezení, což jednoznačně porušuje zásadu rovných podmínek pro vývozce v EU a především zpochybňuje smysl uložení těchto kontrol. Výše uvedené problémy úzce souvisí s otázkou existence různých přístupů k posuzování rizik, které se používají v členských státech EU. V zásadě je nutno zamezit případům, kdy jeden členský stát pokládá kvůli obavám týkajícím se šíření zbraní operaci za příliš rizikovou, než aby ji povolil, zatímco ostatní členské státy v podobných či totožných situacích toto zboží vyvážejí. V budoucnu by se na členské státy mohla vztahovat povinná výměna informací o uložených univerzálních kontrolách a o důvodech jejich rozhodnutí. Mimoto by bylo možno uvážit koncepci vytvoření univerzální kontroly v celé EU. Na základě takovéhoto mechanismu by dotčený členský stát nebo skupina členských států mohly v určitých případech Komisi požádat, aby stanovila požadavek týkající se povolení, který by se vztahoval na všech 27 členských států EU a platil by po určitou dobu. Celní orgány v EU by pak mohly být požádány, aby určitým konkrétním druhům operací věnovaly zvláštní pozornost. Zavedení takovéhoto společného přístupu by znamenalo, že situace vývozců v celé EU by byla stabilnější, přičemž by bylo silně podpořeno úsilí v oblasti bezpečnosti, jelikož by možným šiřitelům zbraní bylo účinně znemožněno vyhledávat v EU určité zboží. Dále bude nutno uvážit otázku, jak zajistit, aby nedocházelo k podkopávání, jakmile určitý členský stát vydal na základě uložení univerzální kontroly zamítavé rozhodnutí. V tomto ohledu lze uvážit posílení úlohy celních orgánů nebo případně vyhotovení dočasných seznamů dalšího kontrolovaného zboží, jež by byly založeny na nově vydaných zamítavých rozhodnutích. Takovýto dočasný seznam by zavedl požadavek na povolení pro vývoz určitého zboží (které není uvedeno na kontrolním seznamu EU) do určitých míst a uložil by tak CS 17 CS

18 členským státům povinnost posuzovat tyto vývozní operace na základě souboru společných pravidel. (46) Podpořili byste myšlenku uložit členským státům povinnost, aby si vyměňovaly informace o uložených univerzálních kontrolách (požadavky na povolení), která by nahradila stávající přístup založený na dobrovolné výměně informací? (47) Podpořili byste myšlenku vytvořit mechanismus pro uložení univerzální kontroly v celé EU? (48) Jaký je váš názor na nápad vytvořit dočasné seznamy zboží a míst určení, jež by podléhaly kontrolám na základě univerzálních ustanovení? 6.8. Snaha o dosažení plně integrovaného vnitřního trhu pro zboží dvojího užití Diskuse o budoucím modelu kontroly vývozu v EU by nebyla úplná bez zvážení otázky přepravy uvnitř EU, která je i nadále jednou z několika málo výjimek ze zásady volného pohybu zboží v EU. V době, kdy bylo možno dohodnout určitá zjednodušující opatření týkající se přepravy zboží určeného k vojenským účelům uvnitř EU, se důvody pro zachování kontrol přepravy zboží dvojího užití uvnitř EU zdají poněkud nejasné. Na vnitřním trhu lze stěží odůvodnit podrobení přepravy uvnitř EU v zásadě totožným povolovacím postupům jako vývoz do třetích zemí. Problém zhoršuje neexistence jednoznačných harmonizovaných postupů pro udělování povolení pro přepravu uvnitř EU. Řadu let ponechávaly na sebe navazující právní rámce EU zabývající se kontrolami vývozu otevřenou možnost zrušení těchto kontrol na základě dalších kroků směrem k harmonizaci kontrol vývozu v EU. Dosud však nebylo bohužel dosaženo žádného pokroku. Kontroly přepravy uvnitř EU brání rozvoji, jelikož se podniky snaží pokud možno vyhnout přeshraniční spolupráci, která vyžaduje splnění zdlouhavých povolovacích postupů a vedení záznamů. Obecně existuje řada velkých projektů, které v současnosti vyžadují vysoký počet povolení a jimž by zjednodušený přístup ke kontrolám přepravy uvnitř EU mohl přinést značný prospěch. V rámci koncepce nového modelu kontroly vývozu v EU bude nutno vynaložit značné úsilí na dosažení cíle spočívajícího v odstranění kontrol přepravy zboží dvojího užití uvnitř EU. Je-li to nezbytné z bezpečnostních důvodů, bylo by možno uvážit alternativní způsoby zajištění toho, aby nedošlo k zneužití, včetně: většího využívání mechanismů ověřování po odeslání, existence seznamů certifikovaných konečných uživatelů v EU, kteří mohou získat specifické zboží/technologie, jež jsou v současnosti uvedeny v příloze IV. Jako minimum a první fáze práce v této oblasti by mohly být zmírněny požadavky týkající se vedení záznamů a pro určité zboží by mohla být zavedena všeobecná povolení. (49) Podpořili byste cíl spočívající v postupném omezování kontrol přepravy uvnitř EU? CS 18 CS

19 (50) Podpořili byste myšlenku nahradit požadavky na povolení v případě přepravy uvnitř EU mechanismem ověřování po odeslání? (51) Souhlasili byste s myšlenkou nahradit požadavky na povolení v případě přepravy uvnitř EU zavedením výše popsaných certifikovaných konečných uživatelů? (52) Máte nějaké další nápady, jež by umožnily postupné omezení kontrol přepravy uvnitř EU? 6.9. Lepší prosazování kontrol vývozu Prosazování právních předpisů týkajících se kontroly vývozu uskutečňují celní orgány ve dvou fázích, a to v místě, kde je zboží umístěno do režimu vývozu, a na hranicích EU. V současnosti se toto uskutečňuje na základě velmi omezených informací, které mají orgány prosazování práva k dispozici. Po výše popsaném zlepšení mechanismů výměny informací by mohly orgány prosazování práva získat přístup k shromážděným informacím týkajícím se platných povolení, registrovaných vývozců a podezřelých subjektů, jež by bylo možno využít k lepšímu určení vysoce rizikových operací a k zaměření úsilí v oblasti prosazování pravidel na tyto operace. Dále by se měla uvážit rovněž otázka lepšího využívání statusu oprávněného hospodářského subjektu (AEO) v postupu kontroly vývozu. (53) Jaký druh informací potřebují celní orgány, aby mohly náležitě uplatňovat kontroly vývozu na hranicích EU? (54) Pokládaly by celní orgány za užitečné mít přístup k shromážděným informacím týkajícím se povolení, která byla vydána v EU, a seznamů vývozců, kteří získali povolení? (55) Jak by bylo možno využít status AEO v rámci kontroly vývozu? 7. ZÁVĚRY 7.1. Další opatření Tato konzultace k zelené knize má zahájit proces přezkumu systému EU pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití, jak se požaduje podle článku 25 nařízení č. 428/2009. Níže je uveden přibližný časový harmonogram následných opatření: 31. říjen 2011 ukončení konzultace, leden 2012 zpráva o výsledcích zelené knihy, září 2012 oficiální zpráva pro Evropský parlament a Radu podle článku 25, návrhy na změnu nařízení o zboží dvojího užití. CS 19 CS

20 7.2. Období konzultace Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby předložily své názory na výše uvedené záležitosti a otázky. Podání by měla být zaslána v elektronickém formátu nejpozději do 31. října 2011 na tuto ovou adresu: TRADE-F1-DU-CONSULT-2011@ec.europa.eu 7.3. Zveřejnění podání Komise předpokládá možnost zveřejnění nebo šíření podrobných podání, která obdrží v reakci na konzultaci k této zelené knize. Pokud si přejete, aby bylo vaše podání pokládáno za důvěrné, musí to být ve vaší odpovědi jednoznačně uvedeno. CS 20 CS