Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení Studium vlivu ionizace prostředí na redukci vybraných emitovaných VOC látek Bakalářská práce Brno 2013 Adéla Kalousová

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Studium vlivu ionizace prostředí na redukci vybraných emitovaných VOC látek zpracovala samostatně a uvedla jsem všechny pouţité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uloţena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyţádá písemné stanovisko univerzity o tom, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně dne Podpis studenta

3 PODĚKOVÁNÍ Mé poděkování patří především vedoucímu mé práce Ing. Zdeňkovi Muzikářovi, Ph.D., mému konzultantovi Ing. Jaroslavu Svobodovi, Ph.D. za rady, ochotu a čas. Velké díky patří Ing. Petru Čechovi, Ph.D. za pomoc při vyhodnocování výsledků a za jeho čas strávený nad touto prací. Dále bych chtěla poděkovat panu Petru Malivánkovi za poskytnutí vzorků pro měření, za jeho čas a rady při přípravě těchto vzorků. Dále děkuji své rodině za velkou podporu po celý čas mého studia.

4 Autor: Adéla Kalousová Název Bakalářské práce: Studium vlivu ionizace prostředí na redukci vybraných emitovaných VOC látek Abstrakt: Práce se zabývá vlivem ionizace prostředí na redukcí emisí VOC látek z povrchově upravených nábytkových dílců ve formě hranolků. Dále shrnuje poznatky o prostředí, charakterizuje pouţité nátěrové hmoty, ionizaci prostředí. Měřením emisí z povrchově upravených ploch před ionizací prostředí a po ionizaci prostředí bylo zjištěno, ţe ionizace má vliv na emise VOC látek. Výsledky ukázaly, ţe ionizace prostředí má pozitivní vliv na kvalitu prostředí a sniţuje obsah škodlivých látek. Klíčová slova: ionizace, ionty, nátěrová hmota, VOC látky Author: Adéla Kalousová Title of the bachelor thesis: Study of impact of ionization of the environment on reduction of Volatile Organic Compounds Abstract: The thesis investigates influence of ionization of environment to reduction of emission of Volatile Organic Compounds (VOC) from the surface-modifies parts of furniture in prism form. Knowledge of environment, characterization of used coatings and ionization of contaminated environment is summarized as well. By measurement of emission from surface-modifies flats before and after ionization of contaminated environment was found, that ionization has an impact on the emission of VOC. The result showed that the ionization of environment has a positive influence on quality of environment and reduce the amount of pollutants. Key words: ionization, ions, coatings, VOC

5 OBSAH 1. ÚVOD CÍL PRÁCE IONTY A CHARAKTERISTIKA JEJICH ZDROJŮ Dělení iontů Tvorba aeroiontů Tvorba iontů v interiéru Zánik iontů Záporné ionty Jednotlivé vlivy ovlivňující koncentraci iontů Působení iontů na organismus člověka Syndrom nemocných budov CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH NÁTĚROVÝCH HMOT Vodou ředitelné nátěrové hmoty Nitrocelulózové nátěrové hmoty Polyuretanové nátěrové hmoty TĚKAVÉ ORGANICKÉ LÁTKY Emise VOC při nanášení nátěrových hmot Vliv VOC látek na člověka PŘÍPRAVA ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ Charakteristika pouţité dřeviny Charakteristika vybraných nátěrových hmot Postup přípravy vzorků POSTUP ŘEŠENÍ Postup práce Pouţité přístroje Ionizátor a čistička vzduchu Bionic YB

6 Odběrová desorpční trubička Odběrové čerpadlo vzduchu Ventilátor Digitální teploměr a vlhkoměr Zařízení pro analýzu odebraných vzorků VÝSLEDKY MĚŘENÍ VLIVU ZÁPORNÝCH IONTŮ NA OBSAH VOC LÁTEK V DEFINOVANÉM ZKUŠEBNÍM PROSTORU Výsledky měření koncentrace VOC látek ve zkušebním prostředí znečištěném vodou ředitelnou nátěrovou hmotou Výsledky měření koncentrace VOC látek ve zkušebním prostředí znečištěném nitrocelulózovou nátěrovou hmotou Výsledky měření koncentrace VOC látek ve zkušebním prostředí znečištěném polyuretanovou nátěrovou hmotou Grafické porovnání TVOC z pouţitých nátěrových hmot DISKUZE A VYHODNOCENÍ DOSAŢENÝCH VÝSLEDKŮ ZÁVĚR SUMMARY POUŢITÁ LITERATURA SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM GRAFŮ PŘÍLOHA 1 Výsledky měřením emisí VŘ nátěrové hmoty PŘÍLOHA 2 Výsledky měřením emisí NC nátěrové hmoty PŘÍLOHA 3 Výsledky měřením emisí PUR nátěrové hmoty PŘÍLOHA 4 Technický list Dixol V PŘÍLOHA 5 Technický list Lazurol C PŘÍLOHA 6 Technický list Purcryl SM

7 Úvod 1. ÚVOD Kvalita ţivotního prostředí z velké části ovlivňuje ţivot všech jedinců. Prostor kolem nás, interiér i exteriér, je neoddělitelnou součástí našeho ţivota. Je velmi důleţité o tyto prostory pečovat a zabývat se vším, co prostředí znečišťuje a naopak zkvalitňuje. Kvalita prostředí souvisí totiţ s kvalitou našich ţivotů. Ovlivňuje naši náladu, práci, spánek a v neposlední řadě zdraví. Kaţdý člověk potřebuje prostor, který bude splňovat poţadavky na pohodlné a zdravé ţivobytí. Je důleţité se soustředit na stavební materiály a na materiály, kterým je prostor vybaven. Nábytek, který je pouţit v interiéru je většinou opatřen nátěrovou hmotou. Tato nátěrová hmota emituje do ovzduší určité mnoţství VOC látek. VOC látky jsou látky, které jsou škodlivé a mají negativní vliv na naše zdraví. Výzkumy ukazují, ţe nátěrové hmoty zaujímají druhé místo v znečištění ovzduší hned po dopravě. Společnost by se tedy neměla zajímat jen o vizuální pocit z předmětů, ale také o kvalitu jejich zpracování a o kvalitu jejich povrchové úpravy. Existuje řada způsobů, jak zkvalitnit naše prostředí. Člověk si svoje ţivotní prostředí negativně ovlivňuje sám pouţíváním různých čisticích a kosmetických prostředků, nedostatečným větráním a samozřejmě kouřením. Cestou ke zlepšení ovzduší v interiéru můţe být pouţívání ionizátoru. Výsledky ionizace vzduchu se jeví jako vhodná varianta, coţ prokázalo i následující měření. Při ionizaci vzduchu dochází k zachycováním polutantů filtrem a k obohacování prostředí zápornými ionty, které ionizátor produkuje. Ionizace vzduchu má pozitivní vliv na čistotu vzduchu. Jelikoţ špatná kvality ovzduší kolem nás má na náš ţivot vliv negativní, můţeme ionizaci vzduchu povaţovat za prostředek, který vede ke zlepšení prostředí v interiéru, které nás obklopuje. 7

8 Cíl práce 2. CÍL PRÁCE Cílem práce je studium vlivu ionizace prostředí na redukci obsahu VOC látek emitovaných z povrchově upravených nábytkových dílců, ve formě hranolků, nitrocelulózovými, vodou ředitelnými a polyuretanovými nátěrovými hmotami. Snahou bylo charakterizovat mikroklimatické prostředí, zejména pak ionty záporné, které zlepšují kvalitu ovzduší, pouţité nátěrové hmoty a povrchovou úpravu vzorků určených pro měření. Hlavním cílem bylo studium vlivu ionizace prostředí uskutečněné měřením VOC látek emitovaných ze vzorků, které byly povrchově dokončeny vybranou nátěrovou hmotou. Dále měření dle dané metodiky práce a následné vyhodnocení výsledků. 8

9 Ionty a charakteristika jejich zdrojů 3. IONTY A CHARAKTERISTIKA JEJICH ZDROJŮ Ionty jsou elektricky nabité částice. Společně vytvářejí elektroiontové mikroklima. Elektroiontové mikroklima je sloţka prostředí vytvářená negativními a pozitivními ionty. Elektrické pole Země rozděluje ionty tak, ţe kladné přitahuje povrch země a záporné jsou odpuzovány směrem k ionosféře (Svoboda, 2007). Atomy nebo molekuly plynů jsou za normálních podmínek elektricky neutrální. Vlivem ionizační energie přijímají nebo odevzdávají jeden nebo více elektronů. Vznikají tak dvě elektricky nabité částice; negativní odtrţený elektron a kladný zbytek atomu. Vzniklé částice nejsou stabilní a spojují se s neutrálními atomy, popř. molekulami, do komplexů 10 aţ 30 molekul, které jsou uţ poměrně stálé a nazývají se lehkými ionty (aeroionty). Celý proces vzniku lehkých iontů probíhá ve zlomku sekundy (Jokl, 2002). 3.1 Dělení iontů Podle polarity Ionty se dělí na kladné a záporné. Nejčastější výskyt kladných částic představuje iont dusíku a záporných částic iont vodní páry a kyslíku. Podle hmotnosti Shluky molekul plynů s ţivotností několika sekund jsou označovány jako ionty lehké. Jejich velikost je cca 10-8 cm. Z hygienického hlediska jsou nejdůleţitější, neboť jsou nositeli příznivého biologického působení na člověka (Lajčíková, 2007). Střední ionty jsou shluky několika set molekul plynů. Jejich ţivotnost je několik minut aţ několik hodin. Velikost středních iontů je 10-7 cm (Zelené úřadování, 2007). Těţké, tzv. Langevinovy ionty jsou shluky aţ tisíců molekul o velikosti 10-5 cm. Jejich ţivotnost je několik dnů aţ týdnů. Jsou tvořeny kondenzačními jádry (dým, mlha, prach, kouř pevné i kapalné aerosoly), (Zelené úřadování, 2007). 3.2 Tvorba aeroiontů Tvorba iontů probíhá v exteriéru i v interiéru. Ke vzniku dochází vlivem působení ionizační energie, která způsobuje neelastické sráţky molekul. Do interiéru vstupují aeroionty jednak z exteriéru, jednak mohou být vytvářeny i v interiéru budovy (Jokl, 2002). 9

10 Ionty a charakteristika jejich zdrojů Zdrojem ionizační energie je nejčastěji: a) Působení elektrického pole, b) Působení kosmického, ionizujícího a ultrafialového záření, c) Lenardův efekt. Působení elektrického pole Zeměkouli si lze představit jako obrovský kulový kondenzátor, jehoţ vnitřní elektrodou je vodivý povrch Země, nabitý záporně, a druhou elektrodou vrstva ionizovaného, dobře vodivého ovzduší, tzv. ionosféra, nabitá kladně. Dielektrikem je vrstva špatně vodivého vzduchu tloušťky, resp. výšky, kolem 50 km. V blízkosti Země dochází v elektrickém poli k urychlení uţ existujících vzdušných iontů do té míry, ţe jejich kinetická energie dostačuje k tomu, aby při neelastických sráţkách těchto iontů s molekulami vzduchu nastala nárazová ionizace. Tento proces probíhá ve zlomku sekundy (v době 10-6 s), (Jokl, 2002). Působení kosmického, ionizujícího a ultrafialového záření Prvním a nejvýznamnějším zdrojem energie, vyvolávajícím ionizaci ovzduší je elektromagnetické záření, zejména kosmické záření, krátkovlnná (ultrafialová) sloţka slunečního záření a gama záření radioaktivních látek. Tyto radioaktivní látky jsou obsaţeny ve vzduchu a půdě (Zelené úřadování, 2007). Kinetická energie dopadajících částeček těchto záření nebo energetické kvantum dává energii potřebnou k uvolnění elektronu z vnějšího elektronového obalu molekul vzdušných plynů (Jokl, 2002). Lenardův efekt Lenard prokázal, ţe při rozprašování vody do vzduchu (vodotrysk, stříkání hadicí), popř. při prudkém nárazu vodní kapky na překáţku nebo při unikání a praskání bublinek plynu z vody, se tvoří negativní a pozitivní ionty oddělováním malých částic z povrchu vody, které zčásti unášejí záporný náboj, daný přesunutými elektrony z jedné molekuly na druhou; část molekul nebo skupin molekul vody, odtrţených z povrchu vody, nese tudíţ negativní náboj, kdeţto větší kapky nebo celá hmoty vody se stávají pozitivními, dochází k Lenardovu efektu (Jokl, 2002). Lenardův efekt je balloelektrický jev, coţ znamená, ţe vzduch obohacuje o záporné ionty, bez vzniku vedlejších zplodin. Tento efekt lze pozorovat zejména u vodopádů a 10

11 Ionty a charakteristika jejich zdrojů gejzírů čistých vod, kde bylo naměřeno aţ záporných iontů na cm 3 (Zelené úřadování, 2007) Tvorba iontů v interiéru Ionty se mohou vytvářet buď přímo v budově, nebo do ní mohou vstupovat z exteriéru. Uvnitř se vytváří působením elektrických polí a UV záření zasahujících zvenčí. K zachování přirozené ionizace vzduchu je nezbytné nenarušit elektrické pole, nacházející se mezi povrchem Země a ionosférou. Tradiční stavební materiály jako je kámen, cihly nebo dřevo narušují zmíněné elektrické pole díky své slabé vodivosti jen mírně. Odlišná je situace při pouţívání kovů, oceli či betonu. Tyto materiály vytvářejí stínění elektrického pole Země, tzv. Faradayovu klec, čímţ elektrické pole silně narušují (Avair, 2008). Mnoţství iontů v interiéru ve velké míře ovlivňuje také vybavení místnosti. Běţně pouţívané prvky jako televize, monitory, kopírky, tiskárny, umělá vlákna, atd. totiţ produkují velké mnoţství škodlivých kladných iontů, a tím narušují zdravou rovnováhu iontů. Velkou problematikou je také pouţívání klimatizace, kouření a vnikání škodlivých látek z exteriéru (Avair, 2008). 3.4 Zánik iontů Děje se tak, ţe se setkají dva ionty opačného náboje, vymění si elektron a stanou se z nich dvě elektricky neutrální částice. K zániku iontů dochází jak v ovzduší, tak na pevných površích, stejně ve venkovním jako ve vnitřním prostředí. Tento jev se nazývá rekombinace iontů. K neutralizaci iontů dochází i vlivem Země, která na svůj povrch přitahuje ionty opačného (kladného) náboje a neutralizuje je. Naopak ionty se stejným (záporným) nábojem jsou vypuzovány do ionosféry, čímţ dochází k ionizaci. Další moţností je neutralizace vlivem styku s jinými opačně nabitými povrchy nebo při setkání se znečišťujícím aerosolem jako je prach nebo kouř. V tomto případě se molekula stává těţší a sedimentuje. Tvorba středních a těţkých iontů je ovlivněna zejména lidskou činností (kouření, větrání, klimatizace, atd.), (Lajčíková, 2007). 11

12 Ionty a charakteristika jejich zdrojů 3.5 Záporné ionty Záporné ionty působí příznivě na zdraví člověka. Čím více jich ve vzduchu je, tím se zdá být vzduch čistější. Minimální mnoţství čistého vzduchu, které potřebuje člověk denně k dýchání, činí asi 20m 3 (Svoboda, 2007). Jejich výskyt je značně ovlivněn tím, v jakém prostředí se nacházíme. Ve městech je situace horší neţ na venkově. Koncentrace záporných iontů můţe být tedy ukazatelem čistoty prostředí. Můţeme říci, ţe čím více je prostředí znečišťováno, tím více lehkých iontů se mění na střední a následně na těţké, čímţ zanikají (Lajčíková, 2007). Záporné ionty vznikají v přírodě i v místnostech ve značném mnoţství, ale jejich koncentrace se vlivem znečišťujících látek rychle sniţuje. Vzduch obsahuje stále větší podíl nečistot, které mají opačný elektrických náboj neţ záporné ionty. Nečistoty se na záporné ionty navazují a tyto ionty vychytávají. Často je úbytek iontů takový, ţe dochází k inopenii, která způsobuje zdravotní potíţe vyvolané nedostatkem záporných iontů (Svoboda, 2008). Počet lehkých iontů v čistém vzduchu, např. v lesích, je asi aţ v cm 3, v méně čistém městském ovzduší 80 aţ 200 v cm 3. Se znečištěním vzduchu (kouřem, mlhou, vysokou vlhkostí, prachem) stoupá počet středních a těţkých iontů v průměru aţ na 500 aţ 600 (Jokl, 2002). Tab. 1 Ionizace v různých prostředích (Ústav teoretické a experimentální elektrotechniky - VUT, 2008) Prostředí Koncentrace iontů [iont cm -3 ] místnosti městských bytů městské ulice klimatizované místnosti moře a les hory jeskynní prostory vodopády po bouřce a více 12

13 Ionty a charakteristika jejich zdrojů 3.6 Jednotlivé vlivy ovlivňující koncentraci iontů Vliv materiálů na koncentraci iontů Stavební materiály mají především vliv na vnitřní prostředí. Nejvhodnější jsou materiály přírodní, a to například dřevo nebo kámen. Naopak negativně působí ţelezobetonové konstrukce. Nejhorší situace nastává v prostorech, kde nedochází k přirozenému proudění vzduchu, které zde zastupuje klimatizace. Tento případ se týká zejména kancelářských prostor. Mezi materiály pouţívané při výrobě nejrůznějších předmětů patří i plasty, lepidla a nátěrové hmoty. V dnešní době je kladen důraz na kvalitu těchto materiálů (Lajčíková, 2007). Vliv lidské činnosti na koncentraci iontů Člověk jako jedinec nemůţe vţdy ovlivnit stavební materiály svého obydlí a pracoviště, znečišťování vzduchu, pouţívání klimatizací atd. Můţe však ovlivnit čistotu svého okolí svou vlastní činností. Hlavním nepřítelem je kouření, které je pro náš organismus škodlivé přímo i nepřímo. Přímý způsob je kouření jako takové, nepřímý způsob je vliv cigaretového kouře na okolní vzduch, který následně vdechujeme. Cigaretový kouř obsahuje mnoţství chemických látek, kde je hlavní sloţkou dehet, jehoţ mikroskopické kapky mají velkou schopnost na sebe vázat právě záporné ionty, a tím způsobují jejich zánik (Lajčíková, 2007). Negativem je také zdrţování se velkého počtu osob v jedné místnosti. Zde je vhodné velmi intenzivní větrání. Vzduch totiţ obsahuje malé mnoţství záporných iontů a působí pak jako vydýchaný (Lajčíková, 2007). Třetím činitelem malého výskytu záporných iontů je pouţívání klimatizace. Se spuštěním klimatizace počet záporných iontů rychle klesá. Jedná se o nevhodnou úpravu, kdy se vzduch filtruje a dopravuje pomocí potrubí do místností. Úbytek iontů rychle vzrůstá s poklesem rychlosti vzduchu a rostoucí délkou vzduchovodu (Jokl, 2002). 3.7 Působení iontů na organismus člověka Aeroionty mohou na náš organismus působit pozitivně i negativně. Záleţí na jejich koncentraci. Vzduch chudý na jakékoli ionty je označován vnímavými osobami jako těţký, vzduch s převahou pozitivních iontů jako dusno, vzduch s převahou negativních 13

14 Ionty a charakteristika jejich zdrojů iontů jako řídký a chladný a vzduch s optimálním poměrem pozitivních a negativních iontů jako lehký a čistý (Furchner, 1968). Aeroionty jsou člověkem vstřebávány plícemi a povrchem kůţe. Ve větším mnoţství plícemi, to je dáno velikostí plochy kůţe (1,5 m 2 ) a plic (150 m 2 ). Působení aerointů je velice subjektivní záleţitost. U někoho se mohou příznivé účinky ionizace prostředí projevit během dne, u někoho jsou změny citelné po týdnech. Negativní ionty urychlují oxidaci serotoninu, zvyšují afinitu (slučivost) hemoglobinu a kyslíku a metabolismus ve vodě rozpustných vitaminů (Jokl, 2002). Serotonin (téţ hormon dobré nálady) je biologicky aktivní látka obsaţená v krevních destičkách, v buňkách gastrointestinálního traktu a v menší míře i v centrálním nervovém systému. Funguje hlavně jako neurotransmiter neboli přenašeč nervových vzruchů. V centrálním nervovém systému se serotoin účastní především procesů, které se podílejí na vzniku nálad. Zvýšená hladina serotoninu můţe způsobit zvýšení krevního tlaku, křeče, vedoucí aţ k astmatickému záchvatu, zvýšenou agresivitu, bolesti hlavy, kloubů, jizev (Čapka, 2013). Iontová nerovnováha má na člověka přímý i nepřímý vliv. Mezi ty přímé se řadí právě vylučování serotoninu, nálada, kvalita spánku, agresivita. Mezi nepřímé vlivy patří především znečištěné ovzduší, které můţe obsahovat četné alergeny. Jejich vdechování můţe u citlivých jedinců vyvolávat aţ záchvaty průduškového astmatu, zjitřit chronickou bronchitidu, případně vyvolat celkové alergické reakce koţní. V prostředí s optimální elektro iontovou rovnováhou ať přirozenou (hory, lázně, jeskyně) nebo vytvořenou uměle generátory negativních iontů, se můţe těmto stavům účinně předcházet nebo je léčit. Je rovněţ prokázáno, ţe působením dostatečného mnoţství negativních iontů lze dosáhnout bakteriostatického aţ baktericidního účinku na bakterie ve vzduchu (Marková, 2006). Naopak ionty kladné a jejich zvýšená koncentrace mohou způsobit řadu problémů. Při jejich dlouhodobém působení na člověka v jeho běţném okolí, v budovách, kde se nejčastěji vyskytuje, můţou u senzitivnějších jedinců odstartovat alergii, deprese či astma. Tento celosvětový problém byl objeven v 70. letech minulého století a popsán jako Syndrom nemocných budov (Burge, 2004). 14

15 Ionty a charakteristika jejich zdrojů 3.8 Syndrom nemocných budov SBS popisuje zdravotní a psychické problémy lidí vyskytujících se v nemocné budově. Tyto problémy odeznívají při pobytu na jiném místě, a naopak se stupňují při dlouhém pobytu v budově. Problémy, příznaky nemoci, se objevují bez zjevné příčiny. Syndrom se vyskytuje více u moderních staveb, které jsou vybudovány na základě ţelezobetonové konstrukce a jsou vybaveny klimatizací, méně se vyskytuje ve staré zástavbě. Syndrom nemocných budov se projevuje řadou příznaků. Odborníci je nejčastěji dělí do čtyř skupin: postiţení očí a sliznic horních cest dýchacích (slzení, pálení, rýma), postiţení dolních cest dýchacích (obtíţné dýchání, tlak na prsou, někdy aţ obtíţe astmatického charakteru), podráţdění pokoţky a nervové problémy (Burge, 2004). 15

16 Charakteristika vybraných nátěrových hmot 4. CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH NÁTĚROVÝCH HMOT Nátěrové hmoty jsou látky, které se pouţívají pro povrchovou úpravu výrobků. Výběr nátěrové hmoty, úprava podkladu před nanesením nátěrové hmoty a celý proces povrchové úpravy dřeva výrazně ovlivňují finální výrobek. Působí na jeho fyzikálně-mechanické vlastnosti, uţitné vlastnosti, ale především má vliv na kvalitu bydlení. Pro výběr vhodné nátěrové hmoty musíme zohlednit druh podkladového materiálu a účel, kterému bude předmět slouţit (Ambroţová, 2000). V dnešní době je snaha sniţovat zátěţ obyvatelstva při povrchové úpravě výrobků. Sniţování emisí probíhá celosvětově. Je snaha tyto emise sniţovat emisí následně eliminovat. A to při výrobním procesu, při nanášení, zasychání, vytvrzování a dlouhodobém uţívání. Je tedy nezbytné pouţívat nové, ekologické látky. Například je nutné nahradit rozpouštědlové nátěrové hmoty jinými, méně škodlivými. Dále se musí dbát na pouţití vhodné technologie. Příkladem je nanášení nitrocelulózových nátěrových hmot stříkáním. Při tomto způsobu je do ovzduší emitováno asi 700 ml rozpouštědla z jednoho litru (Tesařová, 2011). Povrchová úprava dřeva a s tavebně-truhlářských výrobků je neoddělitelnou součástí výrobků, které nás obklopují v našich obydlích i pracovních prostorech. V těchto prostorách trávíme aţ 90% svého času. Nábytek a ostatní stavebně truhlářské výrobky jsou významným zdrojem VOC látek v interiéru. Je tedy vyţadováno sníţení těkavých organických látek při dokončování povrchových úprav i při dlouhodobém uţívání těchto výrobků. Řešení můţe být v pouţití takových nátěrových hmot, u kterých je emise těkavých organických látek minimalizována (Tesařová, 2011). Pro měření byly zvoleny následující nátěrové hmoty. 4.1 Vodou ředitelné nátěrové hmoty Vodou ředitelné nátěrové hmoty představují další ze způsobů, jak je moţné omezit VOC látky. Obsah vody v těchto hmotách je obvykle % a 3-18 % organických rozpouštědel, vícesytných alkoholů, které se označují jako koalescenty (Tesařová, 2007). Tyto nátěrové hmoty se pouţívají pro dokončení nábytkových ploch a stavebnětruhlářských výrobků. Pouţívají se především v interiéru, ale také v exteriéru, který je částečně chráněný. Lze je mechanicky a chemicky zatěţovat (Nutsch, 2006). 16

17 Charakteristika vybraných nátěrových hmot Rozeznáváme vodou ředitelné nátěrové hmoty: a) Jednosloţkové disperzní, b) Jednosloţkové na bázi hydrofilních polymerů rozpuštěných ve vodě, c) Jednosloţkové na bázi směsi hydrofilních polymerů rozpuštěných ve vodě a vodou ředitelných disperzí, d) Dvousloţkové polyuretanové disperzní, e) Jednosloţkové, UV zářením vytvrzované disperzní, f) Dvousloţkové, UV zářením vytvrzované disperzní (Tesařová, 2011). Pojivo u nátěrové hmoty ředitelné vodou můţe podle typu zasychat fyzikálně, vytvrzovat chemickou reakcí anebo zesíťovávat UV zářením. Vodou ředitelné nátěrové hmoty vytvářejí vysoce odolný a trvanlivý film. Doporučená aplikace je stříkání, nejlépe konvenční nebo vysokotlaké, u vybraných materiálů lze pouţít i polévání. Vodou ředitelné materiály lze vysoušet za běţných dílenských podmínek anebo lze urychlit zvýšenou teplotou a cirkulací vzduchu (Becker Acroma). 4.2 Nitrocelulózové nátěrové hmoty Nitrocelulózové nátěrové hmoty se řadí mezi nízkosušinové. Při aplikaci mívají pod 25 % sušiny a zbytek do 100 % jsou rozpouštědla. Z hlediska obsahu sušiny se jedná o málo plnivé hmoty, které vytvářejí slabý film. Mezi jejich výhody patří krátká doba zasychání. Po nanesení dochází k rychlému odpaření hlavního podílu rozpouštědel. Vytváří se povrchově zaschlé filmy, které následující jednu aţ dvanáct hodiny po odpaření ředidel a rozpouštědel prosychají aţ do úplného zaschnutí. To však probíhá pouze na fyzikální úrovni a nedochází tak k zesílení lakového filmu ve formě chemického zesítění. NC nátěrové hmoty lze nanášet v několika vrstvách, a to i 7 aţ 12. Lze jimi dokončit povrch na hluboce matnou aţ vysoce lesklou transparentní, lazurovací i pigmentovanou povrchovou úpravu. Jsou málo odolné vůči působení vlhkého a suchého tepla, proti působení některých studených kapalin. Časem se u nich projevuje propadání nátěrového filmu. Nízká je i odolnost vůči poškrábání a otěru (Nutsch, 1999). Nanášení štětcem, válečkem, navalováním, poléváním stříkáním, máčením i v bubnu. Zpracovávají se při teplotách nad 15 C, v menších provozech většinou stříkáním. Zvýšená vlhkost můţe způsobit mléčné zbarvení laku. Uplatňují se zejména u sedacího nábytku a nábytku, u něhoţ nejsou kladeny výrazné poţadavky na kvalitu povrchové úpravy. 17

18 Charakteristika vybraných nátěrových hmot Pouţívají se pro dokončení běţného obývacího nábytku v interiérech. Nejsou vhodné pro namáhané plochy, jako stolové desky nebo kuchyňské desky (Nutsch, 2006) Polyuretanové nátěrové hmoty Polyuretanové nátěrové hmoty jsou jednosloţkové a dvousloţkové. Dvousloţkové se skládají z tuţidla ve formě izokyanátu a lakové sloţky obsahující hydroxylové skupiny. Jde o roztok alkydové, polyesterové nebo polyetherové pryskyřice, polymerů a kopolymerů s obsahem hydroxylových skupin, nitrocelulózy atd. Vlastnosti nátěrových filmů lze měnit úpravou struktury pouţité pryskyřice molekulové hmotnosti a obsahem hydroxylových skupin. Zdravotní nezávadnost moderních tuţidel je zajištěna minimálním obsahem těkavých monomerů v maskovaných polyizokyanátech a uţíváním izokyanátů vyšších molekulových hmotností s nepatrnou tenzí par (Nutsch, 1999). Polyuretanové nátěrové hmoty se vyznačují velkou odolností a hladkým slitým povrchem. Mezi nevýhody patří zejména velmi krátká ţivotnost namíchané směsi a relativně pomalé schnutí. Vytvrzování a vysoušení probíhá pouze do teploty 40 C (Nutsch, 2006). Rozeznáváme: a) jednosloţkové, vytvrzující vzdušnou vlhkostí, b) dvousloţkové čisté, c) dvousloţkové kombinované s NC a akryláty. d) fyzikálně vytvrzované Tyto nátěrové hmoty jsou vysoce odolné. Pouţívají se při povrchové úpravě materiálu do interiéru i exteriéru. Nátěr je odolný proti povětrnostním vlivům, ţloutnutí, působení řady chemických látek a mechanickému opotřebení. Tyto nátěrové hmoty se pouţívají zvláště tam, kde je plocha vystavena vysokému namáhání a vlhkosti, například schody, podlahy, koupelnový nábytek (Nutsch, 2006). 18

19 Těkavé organické látky 5. TĚKAVÉ ORGANICKÉ LÁTKY Těkavé organické látky neboli Volatile organic compounds (VOC), jejichţ definice zní: Těkavá organická látka (VOC) je jakákoli organická sloučenina nebo směs organických sloučenin, s výjimkou metanu, která při teplotě 20 C (293,15 K) má tlak par 0,01 kpa nebo více nebo má odpovídající těkavost za konkrétních podmínek jejího pouţití, a která můţe v průběhu své přítomnosti v ovzduší reagovat za spolupůsobení slunečního záření s oxidy dusíku za vzniku fotochemických oxidantů. (Zákon č. 86/2002 Sb., zákon o ochraně ovzduší). Problematiku emisí VOC v České republice z legislativního pohledu řeší ISO , dále pak zákon č. 352/2000 Sb. O chemických látkách a chemických přípravcích (interiér). Povinnost zaměstnavatelů v rámci minimalizace negativního působení škodlivých faktorů na zaměstnance v pracovním prostředí obsahuje zákoník práce (zákon č. 65/1965 Sb.). Ochranu zdraví zaměstnanců při práci stanovuje nařízení vlády č. 178/2001 Sb. Definuje termíny jako přípustný expoziční limit (PEL) a nejvyšší přípustná koncentrace (NPK), (Jergl, 2008). V dnešní době je velká snaha o co nejvýraznější sníţení emisí VOC látek, které patří mezi látky, které významně znečišťují ovzduší. Podle dlouhodobého průzkumu Českého hydrometeorologického ústavu se produkce VOC látek řadí na třetí místo v znečistění ovzduší. Na prvním a druhém místě jsou oxidy dusíku a emise oxidu siřičitého. Největší podíl na mnoţství VOC látek má samozřejmě doprava. Na druhé místo se ovšem řadí pouţívání barev a laků (Český hydrometeorologický ústav). VOC látky patří mezi velké znečišťovatele venkovního ovzduší, znečišťují ale také interiéry. Jejich zdrojem v interiérech je především nábytek (velkoplošný konstrukční materiál, lepidla a nátěrové hmoty), nátěry, barvy, laky, textilie, podlahoviny, kosmetika, přípravky proti hmyzu a plísním ( Jergl, 2007). Setkání lidského organismu s VOC látkami z nátěrových hmot, kterými je nábytek opatřen, probíhá ve dvou fázích. První fáze je v pozici člověka jako výrobce nábytku, koncentrace těkavých organických látek z tvořícího se nátěrového filmu je nejvyšší. Ve druhé fázi se jedná o setkání spotřebitele s povrchově upraveným nábytkovým dílcem. Mnoţství emitovaných VOC látek z hotové úpravy je na mnohonásobně niţší úrovni (Meloun, Haraslínová, 2008). 19

20 Těkavé organické látky 5. 1 Emise VOC látek při nanášení nátěrových hmot V interiéru je významným zdrojem emisí VOC látek nábytek. Emitované koncentrace VOC z vnitřního vybavení interiéru jsou do značné míry závislé na mnoţství a stáří těchto zdrojů. V případě stáří platí, ţe na začátku jsou emise VOC několikanásobně vyšší neţ je průměr a časem se pomalu sniţují. Z nového nábytku se do 24 hodin po nanesení nátěrové hmoty uvolní aţ 99% VOC. Zbytek se uvolňuje v průběhu následujících týdnů a měsíců. Malé koncentrace těkavých látek však moţno naměřit ještě i několik let po uloţení toho nábytku v interiéru (Čech, 2007). Mnoţství emitovaných látek z nátěrové hmoty záleţí na kvalitě této hmoty. Ukazatelem je obsah sušiny. Velký obsah sušiny, aţ 100 %, najdeme u nátěrových hmot vytvrzovaných UV zářením. Naopak malý obsah sušiny je u rozpouštědlových hmot, kde podíl rozpouštědla můţe dosahovat aţ na 70 %. V dnešní době je kladen velký důraz na eliminaci VOC. Největší důraz je kladen na sniţování emisí VOC a pouţívání základních surovin z obnovitelných zdrojů při zachování všech funkčních, chemických, technologických a fyzikálně- mechanických vlastností povrchových úprav (Tesařová, 2011). Tab. 2 Limitní hodinové koncentrace chemických ukazatelů ve vnitřním prostředí staveb (vyhláška MZ ČR č. 6/2003 Sb.) Ukazatelé Limit [μg.m -3 ] Benzen 7 Toluen 300 Xyleny (suma) 200 Styren 40 Etylbenzen 200 Trichloretylen 150 Tetrachloretylen 150 Limity jsou stanoveny pro koncentrace látek vztaţené na standardní podmínky (teplota vzduchu 20 C a tlak vzduchu 101,32 kpa). V souvislosti s VOC látkami, je také důleţité zmínit pojem TVOC (total volatile organic compounds), který se pouţívá k popsání celkového mnoţství emisí VOC ve vnitřním prostředí. Hodnota TVOC je tak kritériem pro určení znečištění vnitřního prostředí (Meloun, Haraslínová, 2008). 20

21 Těkavé organické látky 5. 2 Vliv VOC látek na člověka Problematika emisí VOC látek v obytném a pracovním interiéru patří mezi faktory výrazně ovlivňující kvalitu ţivotního prostředí v interiéru. Emise VOC látek, vyskytující se v ovzduší interiéru obytných budov, se stávají jedním z nejváţnějších problémů ţivotního prostředí (Holoubek, 2011). Vzduch v interiéru můţe obsahovat mnoho různých znečišťujících látek, včetně mikroorganismů, alergenů z roztočů nebo zvířat, oxidy dusíku, a samozřejmě těkavé organické látky. Vnitřní vzduch můţe obsahovat různé typy VOC, emitované z různých zdrojů, jako například stavební materiály, spotřební zboţí, nebo lidskou činností (Norbäck, et al. 1995). Jednou z oblastí, které se věnuje pozornost v souvislosti s působením VOC látek v ovzduší na člověka, je působení pachových látek. Touto problematikou se zabývá tzv. odérové mikroklima (Haraslínová, 2007). Odérové mikroklima jsou plynné sloţky v ovzduší vnímané jako pachy. Nepříjemné zápachy, příjemné vůně. Nepříjemnost odéru je určována tzv. hédonickým tónem = subjektivní pocit člověka. VOC látky tak mohou na nějaké jedince působit jako pachy, coţ můţe vyvolat reakci odporu. Zapříčinit zhoršení nálady, sníţit výkonnost, soustředění a narušit celkovou harmonii. Nedá se ale říci, ţe by odéry přímo narušovaly zdraví člověka. Při dlouhodobé expozici se však můţe dostavit stres, únava nebo deprese (Haraslínová, 2007). Některé VOC látky vykazují aţ narkotické účinky. Určité látky jsou toxické a karcinogenní. Působí dráţdivě na sliznici očí a dýchacích cest, vyvolávají alergie. Organické těkavé látky na lidský ţivot působí ale také nepřímým způsobem. Tyto látky narušují stratosférický ozón a zapříčiňují vznik ozónu přízemního. Negativně ovlivňují vegetaci, zpomalují růst rostlin a vývoj jejich kořenového systému (Holoubek, 2011). 21

22 Příprava zkušebních vzorků 6. PŘÍPRAVA ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ 6.1 Charakteristika pouţité dřeviny Pro přípravu zkušebních vzorků bylo pouţito dřevo smrku. Latinským názvem Picea. Dřevo je bělové a vyznačuje se pozvolným přechodem mezi jarním a letním dřevem. Má ţlutobílou aţ ţlutohnědou barvu. Je méně trvanlivé a odolné proti biotickým škůdcům. Vyuţívá se jako stavební a konstrukční dřevo (stoţáry, sloupy, střešní a mostní konstrukce). V nábytkářství se pouţívá pro výrobu nábytku, lišt, dýh a překliţek. Jeho hustota je 420 kg.m -3. Z hlediska mikroskopie je pro dřevinu charakteristický výskyt pryskyřičných kanálků, má heterocelulární typ dřeňového paprsku, ztluštěniny buněčných stěn tracheid chybí. Zřídka se mohou objevit krystaly v parenchymatických buňkách dřeňového paprsku (Lexikon dřev, 2002). 6.2 Charakteristika vybraných nátěrových hmot Vodou ředitelná nátěrová hmota Dixol V 1600 Je lazurovací lak na bázi vodné kopolymerní akrylátové disperze s přísadou pigmentů a speciálních aditiv. Pouţívá se k lazurovacím nátěrům dřeva v interiérech a exteriérech, např. dřevěných štítů, obloţení, dveří, apod. Není vhodný k ochranným nátěrům vystaveným povětrnosti. Dixol není hořlavou kapalinou. Obsahuje nepatrné mnoţství biologicky aktivních látek. Nátěr není určen pro přímý styk s potravinami a pitnou vodou. Nitrocelulózová nátěrová hmota Lazurol C 1037 Je roztok nitrocelulózy v organických rozpouštědlech s přísadou syntetických pryskyřic, aditiv a zvláčňovadel. Lak C 1037 je určen k interiérové bezbarvé lesklé povrchové úpravě dřevěného nábytku a všech dalších dřevěných a korkových předmětů v domácnosti i k přelakování starších nitrocelulózových a akrylátových nátěrů, (kromě podlahových ploch). Není vhodný pro nátěry vystavené dlouhodobému působení povětrnostních vlivů. Obsahuje látky pohlcující UV záření, proto je podstatně omezeno ţloutnutí. C 1037 nesmí být pouţit k povrchové úpravě výrobků, které přicházejí do přímého styku s poţivatinami, krmivy, pitnou vodou, ani k nátěrům dětského nábytku a hraček. 22

23 Příprava zkušebních vzorků Polyuretanová nátěrová hmota Purcryl SM Je vysoce transparentní neţloutnoucí systém se stejným základním i vrchním lakem. Purcryl je dvousloţkový nátěrový systém s pouţitím tuţidla Artipur SV Ţivotnost natuţené směsi je čtyři aţ dvanáct hodin. Purcryl je rychleschnoucí nátěrová hmota, která obsahuje UV absorbéry, které zajišťují vysokou odolnost vůči působení světla. Tento systém je vysoce odolný a utváří hladký film. Vyuţívá se v oblasti, která je namáhána chemicky i mechanicky, například kuchyně, koupelny, ţidle, stoly. 6.3 Postup přípravy vzorků Postup přípravy vzorku s vodou ředitelnou NH formátování na poţadovaný rozměr 20x20x600 mm na kotoučové pile broušení brusným papírem 150 a 180 nanesení nátěrové hmoty Dixol V 1600 ve třech vrstvách, velikost vrstvy nátěrové hmoty 172, 76 g.m -2 mezibrus mezi kaţdou vrstvou nátěrové hmoty brusným papírem číslo 200 po zaschnutí nátěrové hmoty provedeno balení do fixační fólie Postup přípravy vzorku s nitrocelulózovou NH formátování na poţadovaný rozměr 20x20x600 mm na kotoučové pile broušení brusným papírem 150 a 180 nanesení nátěrové hmoty Lazurol C 1037 ve třech vrstvách, velikost vrstvy nátěrové hmoty 156, 4 g.m -2, 161, 88 g.m -2, 159, 38 g.m -2. mezibrus mezi kaţdou vrstvou nátěrové hmoty brusným papírem číslo 240 po zaschnutí nátěrové hmoty provedeno balení do fixační fólie Postup přípravy vzorku s nitrocelulózovou NH formátování na poţadovaný rozměr 20x20x600 mm na kotoučové pile broušení brusným papírem 150 a 180 nanesení nátěrové hmoty Purcryl SM ve třech vrstvách, velikost vrstvy nátěrové hmoty 165, 86 g.m -2, 155, 4 g.m -2, 146 g.m -2. mezibrus mezi kaţdou vrstvou nátěrové hmoty brusným papírem číslo 240 po zaschnutí nátěrové hmoty provedeno balení do fixační fólie 23

24 Příprava zkušebních vzorků Obr. 1 Kotoučová formátovací pila použitá při formátování vzorků Obr. 2 Pohled na prostory truhlářství 24

25 Příprava zkušebních vzorků Obr. 3 Pohled na prostory truhlářství Obr. 4 Příprava vzorku k transportu 25

26 Postup řešení 7. POSTUP ŘEŠENÍ Měření obsahu VOC látek proběhlo ve zkušebním zařízení o objemu 0,25 m 3. Toto zařízení bylo zkonstruováno na Mendelově univerzitě v Brně, Ústavu nábytku, designu a bydlení. Byly pouţity zkušební vzorky opatřené nitrocelulózovou, polyuretanovou a vodou ředitelnou nátěrovou hmotou. 7.1 Postup práce Vloţení vzorku do zkušebního prostoru, zapnutí ventilátorů, znečištění zkušebního prostoru vzorkem opatřeným nátěrovou hmotou po dobu 30 minut, odstranění zkušebního vzorku, homogenizace prostředí po dobu 60 minut, vypnutí ventilátorů odběr vzorku ovzduší před ionizací po dobu 10 minut, ionizace zkušebního prostředí po dobu 180 minut vypnutí ionizátoru, odběr vzorku ovzduší po ionizaci po dobu 10 minut, analýza odebraných vzorků v plynovém chromatografu, vyhodnocení dosaţených výsledků. Teplota a vlhkost vzduchu se u kaţdého měření různily a jsou uvedeny u jednotlivých výsledků měření. Ve zkušebním zařízení byl umístěn ionizátor vzduchu, digitální teploměr, vlhkoměr a tři ventilátory. Do zkušebního prostoru byl umístěn vzorek opatřený nitrocelulózovým, polyuretanovým nebo vodou ředitelným nátěrem. Znečištění prostředí probíhalo po dobu třiceti minut za chodu tří ventilátorů. Po uplynutí této doby byl zkušební vzorek odstraněn. Prostředí bylo homogenizováno po dobu jedné hodiny. Následně byly vypnuty ventilátory a odebrán vzorek ovzduší pomocí speciální trubičky. Po odběru se zapnul ionizátor vzduchu. Ionizace probíhala sto osmdesát minut. Po této době byl opět odebrán vzorek zkušebního prostředí po ionizaci vzduchu. Odběr trval deset minut. Odběrové trubičky s obsahem VOC látek byly analyzovány na plynovém chromatografu s hmotnostním spektrometrem. Následně byly vyhodnoceny získané výsledky měření. 26

27 Postup řešení Obr. 6 Zkušební zařízení Obr. 7 Zkušební zařízení a příslušenství 27

28 Postup řešení 7.2 Pouţité přístroje Ionizátor a čistička vzduchu Bionic YB 737 Bionic YB 737 je přístroj, který díky moderním technologiím kombinuje výkonnou čističku vzduchu a emitor zdraví prospěšných záporných iontů. Funguje na principu přímé a nepřímé filtrace. Čištění vzduchu přímou filtrací spočívá v přechodu vzduch přes elektrostatický filtr. V případě nepřímé filtrace jde o čištění pomocí iontových clusterů. Většina nečistot jako prach, cigaretový kouř, pyly, mikročástice, výtrusy roztočů, plísně jsou aţ z 96% zachyceny elektrostatickým filtrem. Filtr má vysoce legovaný povrch se zvýšeným elektrostatickým napětím na povrchu kolektoru. Tento filtr se dá snadno umýt pomocí vlhkého hadru (Ionic-CARE, 2013). Při filtraci nepřímé se vyuţívají vzdušné ionty, které mají záporný náboj (tzn. opačný náboj neţ nečistoty). Mají tedy schopnost k sobě nečistoty přitahovat. Záporné ionty a kladně nabité nečistoty spolu vytvářejí shluk molekul, tzv. clustery. Tyto clustery se stávají těţší neţ vzduch a klesají k zemi, kde je můţeme při běţném úklidu odstranit. Další výhodou clusterů je, ţe při vdechnutí nepronikají hluboko do plicních sklípků (Svoboda, 2008). Tab. 3 Parametry přístroje Bionic YB 737 (Bionic, 2010) Parametr Bionic YB Napájení V/50 Hz Příkon 20 W Maximální plocha místnosti při výšce stropu cca 250 cm 60 m 2 Rozměry 69, cm Váha 3,2 kg Hlučnost max. 8 db Moţnosti pracovního reţimu high, medium, low Vzduchový výkon aţ 65 m 3 /hod Protiprašná účinnost 92% Ţivotnost kolektorů (filtru) doţivotní Produkce ozónu 0,04 ppm nebo méně (přípustný limit = 0,05 ppm) 28

29 Postup řešení Obr. 8 Ionizátor Bionic YB 737 Obr. 9 Celkový pohled na rozebraný YB-737 ( K zúţené části přístroje v levé části obrázku je v běţném stavu připevněn stojan, na kterém přístroj stojí na podloţce. V levé části je dále napájecí zdroj pro řídící elektroniku, vysokonapěťový generátor a konektory pro deskové elektrody. V pravé (horní) části přístroje je patrná deska řídící elektroniky ( 29

30 Postup řešení Odběrová desorpční trubička Pomocí trubičky se uskutečnily odběry vzorku ovzduší s obsahem VOC látek před a po ionizaci vzduchu. Tato trubička slouţí k odběru vzorku plynů za pomocí čerpadla. Sorbentem pro zachycení středně a vysoce vroucích sloučenin je TENAX TA. Je tedy vhodný pro stanovení emisí VOC látek. Obr. 10 Odběrová desorpční trubička Obr. 11 Odběrové čerpadlo vzduchu Odběrové čerpadlo vzduchu Čerpadlo bylo vyuţito pro odběr vzduchu skrz odběrovou trubičku. Pouţito bylo čerpadlo Gilian LFS 113 SENSIDINE s průtokem vzduchu 12l/h, doba odběru 180 minut Ventilátor Pro práci byly pouţity tři ventilátory Arctic Breeze Pro. K napájení byl vyuţit USB port, ventilátory byly zapojeny sériově. Průměr ventilátoru je 92 mm. Rychlost otáčení je nastavitelná v rozmezí od 800 do 1800 otáček/minuta Digitální teploměr a vlhkoměr Pro zaznamenání teploty a vlhkosti byl vyuţit digitální teploměr a vlhkoměr 30

31 Postup řešení Obr. 11 Digitální teploměr a vlhkoměr Obr. 12 Ventilátor Arctic Breeze Pro Zařízení pro analýzu odebraných vzorků Analýza odebraného vzorku vzduchu byla provedena na plynovém chromatografu (6890N HPST) s hmotnostním spektrometrem (5973 Network). Metodika proběhla dle normy ČSN EN ISO Analytická metoda plynové chromatografie je částí analytického postupu získání informace o sloţení směsí látek. Výsledkem analýzy u plynového chromatografu je záznam iontového proudu v retenčním čase, coţ je čistý čas, který určuje setrvání analytu v separačním systému. Pohyb analytu v separačním systému je převáţně určen migrací vyvolanou mobilní fází, nosným plynem (Ševčík, 2002). Vyjadřuje relativní četnost iontů jako abundanci, tj. závislost na poměru náboje k iontu [m/z]. Abundance odráţí kvantitativně i kvalitativně zastoupení jednotlivých organických těkavých látek ve směsi testovaných plynů (Brunecký, Tesařová, 2005). 31

32 Výsledky měření vlivu záporných iontů na obsah VOC látek v definovaném zkušebním prostoru 8. VÝSLEDKY MĚŘENÍ VLIVU ZÁPORNÝCH IONTŮ NA OBSAH VOC LÁTEK V DEFINOVANÉM ZKUŠEBNÍM PROSTORU 8.1 Výsledky měření koncentrace VOC látek ve zkušebním prostředí znečištěném vodou ředitelnou nátěrovou hmotou Měření emisí z vodou ředitelné nátěrové hmoty nevykazovalo velké rozdíly v hodnotách TVOC při odběru vzorku ovzduší ionizovaného a neionizovaného vzduchu. Proto jsou uvedeny výsledky pouze z jednoho měření. Tyto hodnoty jsou pro hodnocení vlivu ionizace ovzduší na emise VOC látek nevhodné. Hodnoty naměřené před ionizací a po ionizace se téměř shodují a nelze tak na nich určit, zda je metoda čištění vzduchu pomocí ionizátorů vhodná. Naopak výsledky, které toto měření přineslo, jsou z ekologického hlediska výhodné. Můţeme na nich poukázat na fakt, ţe emise VOC látek u vodou ředitelných nátěrových hmot jsou v porovnání s ostatními pouţívanými látkami zanedbatelné. V současné době jsou stále pouţívané nátěrové hmoty, které obsahují značné mnoţství škodlivých látek v podobě VOC. Těkavé organické látky jsou obsaţeny v nátěrových hmotách v podobě rozpouštědel. Výsledky tedy ukazují, ţe pouţívání VŘ nátěrových hmot se jeví jako vhodná alternativa. Cílem výrobců nátěrových hmot je v co největší míře sníţit obsah škodlivých látek v nátěrových hmotách, nebo pouţívat ekologicky a zdravotně nezávadná rozpouštědla, jejichţ typickým reprezentantem je voda (Jergl, 2006). Nahrazení organických rozpouštědel vodou se tak i v našem měření projevilo jako dobré řešení z hlediska ekologičnosti a zdravotního hlediska. 32

33 Výsledky měření vlivu záporných iontů na obsah VOC látek v definovaném zkušebním prostoru Tab. 4 Emise VOC z VŘ nátěrové hmoty Podmínky: w = 38 %, t = 21,7 C Znečišťující látka Dixol V 1600 Měření v interiéru: před ionizací po ionizaci VOC [μg.m -3 ] [μg.m -3 ] Ethyl acetát 2,6 5,0 Benzen 0,4 0,5 1-Methoxy-2-Propanol 0,6 0,8 Pentanal 0,4 0,6 Trichlorethylen 0,0 0,0 Toluen 58,0 77,6 Hexanal 1,5 2,1 Tetrachlorethylen 0,2 0,3 n-butyl acetát 15,5 23,8 Ethylbenzen 0,1 1,7 m,p-xylen 5,2 5,8 Styren 1,3 1,2 o-xylen 1,3 1,5 Butoxy-Ethanol 2,7 5,4 α-pinen 0,5 1,1 Camphen 0,0 0,0 3-Ethyl-Toluen 1,6 1,4 4-Ethyl-Toluen 1,7 1,5 1,3,5-Trimethyl-Benzen 0,0 0,1 β-pinen 0,7 1,4 2-Ethyl Toluen 0,4 0,3 Myrcen 0,0 0,7 1,2,4-Trimethyl-Benzen 1,4 1,3 α-phellandren 0,0 0,0 3-δ-Caren 0,2 0,2 1,2,3-Trimethyl-Benzen 0,3 0,3 Limonen 5,8 36,2 γ-terpinen 0,3 1,1 Bornyl Acetát 0,0 0,0 Suma 103,2 172,6 TVOC

34 Koncentrace[μg.m -3 ] Koncentrace [μg.m -3 ] Výsledky měření vlivu záporných iontů na obsah VOC látek v definovaném zkušebním prostoru Graf 1 Emise VOC z VŘ nátěrové hmoty před ionizací po ionizaci Toluen n-butyl acetát m,p-xylen o-xylen Ethylbenzen VOC látky Graf 2 Emise TVOC z VŘ nátěrové hmoty před ionizací TVOC po ionizaci 34

35 Výsledky měření vlivu záporných iontů na obsah VOC látek v definovaném zkušebním prostoru 8.2 Výsledky měření koncentrace VOC látek ve zkušebním prostředí znečištěném nitrocelulózovou nátěrovou hmotou V tabulce č. 5 jsou uvedeny koncentrace VOC látek naměřené před a po ionizaci prostředí. Měření bylo provedeno třikrát. Uvedeny jsou průměry z těchto měření. Tab. 5 Emise VOC z NC nátěrové hmoty Podmínky: w = 37 %, t = 22,5 C Znečišťující látka Lazurol C 1037 Měření v interiéru: před ionizací po ionizaci VOC [μg.m -3 ] [μg.m -3 ] Ethyl acetát 4,9 6,1 Benzen 0,7 0,8 1-Methoxy-2-Propanol 0,6 0,8 Pentanal 0,3 0,8 Trichlorethylen 0,1 0,0 Toluen 63,2 62,5 Hexanal 1,9 1,8 Tetrachlorethylen 0,2 0,2 n-butyl acetát 824,1 343,5 Ethylbenzen 110,9 4,2 m,p-xylen 399,9 48,5 Styren 9,7 0,8 o-xylen 128,5 18,5 Butoxy-Ethanol 5,4 6,1 α-pinen 1,0 0,8 Camphen 0,0 0,0 3-Ethyl-Toluen 1,7 1,4 4-Ethyl-Toluen 1,4 1,2 1,3,5-Trimethyl-Benzen 0,1 0,1 β-pinen 1,9 1,0 2-Ethyl Toluen 0,4 0,3 Myrcen 0,0 0,0 1,2,4-Trimethyl-Benzen 1,6 1,3 α-phellandren 0,0 0,0 3-δ-Caren 0,4 0,3 1,2,3-Trimethyl-Benzen 0,4 0,3 Limonen 5,1 3,7 γ-terpinen 0,3 0,1 Bornyl Acetát 0,0 0,0 Suma 1564,8 505,3 TVOC 1365,3 515,3 35

36 Koncentrace [μg.m -3 ] Koncentrace [μg.m -3 ] Výsledky měření vlivu záporných iontů na obsah VOC látek v definovaném zkušebním prostoru Graf 3 Emise VOC z NC nátěrové hmoty před ionizací po ionizaci n-butyl acetát m,p-xylen o-xylen Ethylbenzen Toluen VOC látky Graf 4 Emise TVOC z NC nátěrové hmoty před ionizaci TVOC po ionizaci 36

37 Výsledky měření vlivu záporných iontů na obsah VOC látek v definovaném zkušebním prostoru 8.3 Výsledky měření koncentrace VOC látek ve zkušebním prostředí znečištěném polyuretanovou nátěrovou hmotou V tabulce č. 6 jsou uvedeny koncentrace VOC látek naměřené před a po ionizaci prostředí. Měření bylo provedeno třikrát. Uvedeny jsou průměry z těchto měření. Tab. 6 Emise VOC z PUR nátěrové hmoty Podmínky: w = 36 %, t = 22 C Znečišťující látka Purcryl SM Měření v interiéru: před ionizací po ionizaci VOC [μg.m -3 ] [μg.m -3 ] Ethyl acetát 10,5 4,6 Benzen 1,1 0,6 1-Methoxy-2-Propanol 1,1 0,9 Pentanal 0,4 0,5 Trichlorethylen 0,0 0,0 Toluen 44,3 48,8 Hexanal 2,5 1,9 Tetrachlorethylen 0,2 0,2 n-butyl acetát 57,6 37,7 Ethylbenzen 4,1 2,7 m,p-xylen 59,5 15,5 Styren 1,3 0,2 o-xylen 16,1 5,2 Butoxy-Ethanol 1,1 1,0 α-pinen 2,5 1,3 Camphen 0,0 0,0 3-Ethyl-Toluen 1,9 1,5 4-Ethyl-Toluen 1,5 1,2 1,3,5-Trimethyl-Benzen 0,1 0,1 β-pinen 1,0 0,7 2-Ethyl Toluen 0,5 0,3 Myrcen 0,0 0,0 1,2,4-Trimethyl-Benzen 2,1 1,4 α-phellandren 0,1 0,0 3-δ-Caren 1,0 0,7 1,2,3-Trimethyl-Benzen 0,4 0,3 Limonen 11,9 7,4 γ-terpinen 0,2 0,1 Bornyl Acetát 0,1 0,0 Suma 223,0 135,1 TVOC 375,7 191,3 37

38 Koncentrace [μg.m -3 ] Koncentrace [μg.m -3 ] Výsledky měření vlivu záporných iontů na obsah VOC látek v definovaném zkušebním prostoru Graf 5 Emise VOC z PUR nátěrové hmoty před ionizací po ionizaci m,p-xylen n-butyl acetát Toluen o-xylen Ethylbenzen VOC látky Graf 6 Emise TVOC z PUR nátěrové hmoty před ionizací TVOC po ionizaci 38

39 TVOC [μg.m -3 ] TVOC [μg.m -3 ] Výsledky měření vlivu záporných iontů na obsah VOC látek v definovaném zkušebním prostoru 8.4 Grafické porovnání TVOC z pouţitých nátěrových hmot V následujících grafech jsou znázorněny výsledné průměrné hodnoty TVOC naměřené u jednotlivých nátěrových hmot před ionizací a po ionizaci prostředí. Grafy porovnávají komplexní hodnoty VOC látek emitovaných ze zkušebních vzorků. Graf 7 TVOC jednotlivých nátěrových hmot před ionizací zkušebního prostředí NC PUR VŘ Pouţitá nátěrová hmota Graf 8 TVOC jednotlivých nátěrových hmot po ionizaci zkušebního prostředí NC PUR VŘ Pouţitá nátěrová hmota 39

40 Diskuze a vyhodnocení dosaţených výsledků 9. DISKUZE A VYHODNOCENÍ DOSAŢENÝCH VÝSLEDKŮ Naměřené hodnoty koncentrací VOC látek jsou uvedeny v jednotlivých tabulkách a grafech. Grafy ukazují hodnoty emisí VOC látek před ionizací a po ionizace prostředí. Měřením bylo zjištěno, ţe nejvyšší mnoţství VOC látek emituje nitrocelulózová nátěrová hmota. Hodnota TVOC před ionizací prostředí byla 1365,3 μg.m -3 a po ionizaci hodnota klesla na 515,3 μg.m -3. Vlivem ionizace vzduchu poklesly emise těkavých organických látek na 37,7 % původní hodnoty. Nejvyšší emise vykazoval n-butyl acetát, u kterého bylo naměřeno 824,1 μg.m -3 před ionizací a 343,5 μg.m -3 po ionizaci. Jako druhý nejhorší se jeví polyuretanová nátěrová hmota, jejíţ hodnoty TVOC byly před ionizací zkušebního prostoru 375,7 μg.m -3 a po ionizaci 191,3 μg.m -3. Emise VOC klesly vlivem ionizace prostoru na 50,9 % původní hodnoty. Nejvyšších hodnot dosáhl m,p-xylen, u kterého bylo naměřeno 59,5 μg.m -3 před ionizací a 15,5 μg.m -3 po ionizaci. Vysoké hodnoty byly opět naměřeny i u n-butyl acetátu, a to 57,6 μg.m -3 před ionizací a 37,7 μg.m -3 po ionizaci zkušebního prostoru. Z hlediska emisí VOC látek je z těchto tří nátěrových hmot nejméně škodlivá vodou ředitelná nátěrová hmota. Její emise jsou i před ionizací pracovního prostoru v porovnání s ostatními velmi malé. Naměřené hodnoty před ionizací jsou 9 μg.m -3 a po ionizaci 8 μg.m -3. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny u toluenu a n-butyl acetátu. Měření ukázalo, ţe pouţití vodou ředitelné nátěrové hmoty pro úpravu nábytkových dílců je k lidskému organismu nejšetrnější. Hodnoty emisí VOC látek jsou však velmi malé a nelze na nich pozorovat znatelný pokles po ionizaci vzduchu, který byl znečištěn VŘ nátěrovou hmotou. Pro konstatování vlivu ionizace prostředí na emise VOC látek není tedy vodou ředitelná nátěrová hmoty příliš vhodná. Měřením se ale také ukázalo, ţe hodnoty těkavých organických látek jsou minimální, aniţ by ionizace vzduchu byla provedena. V porovnání s nitrocelulózovou a polyuretanovou nátěrovou hmotou je z hlediska emisí nejvhodnější. Musíme brát ale také v úvahu vhodnost jejího pouţití v různých prostředích a vliv na upravovaný podklad. Na grafech, které ukazují TVOC před ionizací a po ionizaci (grafy číslo 2, 4 a 6) můţeme pozorovat vliv čištění vzduchu pomocí ionizace. Je patrné, ţe vliv ionizace prostředí pomocí záporných iontů je efektivní způsob sniţování koncentrace VOC látek v prostředí, které bylo znečištěno vybranými nátěrovými hmotami. K velkému poklesu 40

41 Diskuze a vyhodnocení dosaţených výsledků došlu zejména u n-butyl acetátu, o,m,p-xylenu a toluenu. Při porovnání emisí VOC látek u nátěrových hmot, které byly pouţity pro povrchovou úpravu zkušebních vzorků, nejmenší hodnoty škodlivých těkavých organických látek vykazovala vodou ředitelná nátěrová hmota. Tabulky a grafy dále ukazují fakt, ţe vlivem ionizace prostoru VOC látky z prostředí zcela nevymizí. Měření ukázala, ţe ionizace znečištěného prostoru pomocí záporných iontů je vhodným řešením pro sníţení koncentrace škodlivých látek. Dále bylo zjištěno, která z pouţitých nátěrových hmot vykazuje nejvyšší mnoţství emitovaných VOC látek. Při řešení problému čistoty ovzduší je tedy vhodné vybírat takové nátěrové hmoty, které odpovídají poţadovaným podmínkám a splňují ekologické a zdravotní poţadavky. Ne vţdy se ale podaří vyhovět všem podmínkám a zvolit zdravotně nezávadnou látku, která vykazuje minimum emisí VOC látek. V tomto případě můţeme v interiéru pouţívat ionizátory vzduchu. Tyto čističky vzduchu zlepšují podmínky v interiéru, jak prokázalo i měření emisí před a po ionizaci zkušebního prostoru. Pouţívání ionizátorů tak můţe být jedním z moţných řešení problému kvality ovzduší v prostorech kolem nás. Vyuţití poznatků z této práce lze prakticky uplatnit v pouţívání méně škodlivých nátěrových hmot. Vybírat takové nátěrové hmoty, které odpovídají poţadavkům prostředí, kterému budou povrchově upravené výrobky vystaveny a zároveň budou ekologické a zdravotně nezávadné. Jestliţe se v prostředí jiţ vyskytují znečišťující látky, je vhodné k jejich redukci pouţívat čištění vzduchu pomocí ionizátorů. Ionizátory zlepšují kvalitu vzduchu, který dýcháme a obohacují ho o zdraví prospěšné záporné ionty. 41

42 Závěr 10. ZÁVĚR V práci byl zhodnocen vliv ionizace prostředí na emise VOC látek z povrchově upravených nábytkových dílců ve formě hranolků. V literární části byla charakterizována problematika, která se týká prostředí vnějšího i vnitřního. Byly shrnuty poznatky o elektroiontovém mikroklimatu, VOC látkách, pouţitých nátěrových hmotách a o vlivu VOC látek, které emitují z nátěrových hmot, na zdraví člověka. Praktická část se zaměřuje na pouţití dané metodiky práce pro analýzu VOC látek emitovaných z nitrocelulózové, polyuretanové a vodou ředitelné nátěrové hmoty. Ze získaných výsledků byl následně vyhodnocen vliv ionizace prostředí na emise VOC látek. Výsledky ukázaly, ţe pouţití ionizace vzduchu má vliv na výskyt VOC látek, které emitují z povrchově upravených nábytkových dílců ve formě hranolků. Škodlivé látky jsou vlivem ionizace redukovány, a tak dochází k zlepšení kvality ovzduší v interiéru. 42

43 Summary 11. SUMMARY The impact of ionization of environment on the emission of VOC from the surfacemodifies parts of furniture in prism form was summarized. Internal and external environment problematic was characterized in the research part. I summarized knowledge of electron microclimate, VOC, used coatings and impact of VOC emitted from coating on human health. The practical part of the thesis is focused on implementation of methods for VOC emitted from nitrocellulose, polyurethane and water diluted coatings. The impact of ionization of environment on emission of VOC was evaluated from the results. The results showed, that ionization of the air has an impact on the presence of VOC emitted from the surface-modifies parts of furniture in prism form. The pollutants are reduced by ionization and therefore improving of quality of environment in the interior is achieved. 43

44 Pouţitá literatura 12. POUŢITÁ LITERATURA AMBROŢOVÁ, E., Nátěry dřeva. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, 65 s. ISBN BURGE, P. S., Sick building syndrome. Occupational and Enviromental medicine. 2004, s ČAPKA, R., Sviťme zdravě! (I. Část). Dřevařský magazín. 14. ročník, číslo 3. ČECH, P., Vliv druhu pouţitého materiálu na mnoţství emisí VOC. In TESAŘOVÁ, D., HARASLÍNOVÁ, L., Informační bulletin a Sborník statí Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007, 80 s. ISBN BRUNECKÝ, P., TESAŘOVÁ, D., Emise VOC z nábytkových dílců. Brno: Zdeněk Novotný, 68 s. ISBN FURCHNER, H., Baustoffbedingte Einflüsse aud die Luftelektrizität in Räumen und auf das Behaglichkeitsempfinden des Menschen. Heiz. Lüft. Haustechn. 19,1968,5: HARASLÍNOVÁ, L., Hedonické pôsobenie VOC látok. In TESAŘOVÁ, D., HARASLÍNOVÁ, L., Informační bulletin a Sborník statí Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007, 80 s. ISBN JOKL, M., Zdravé obytné a pracovní prostředí. Praha: Academia, 2002, 261 s. ISBN JERGL, Z., Stanovení dlouhodobých emisí VOC z nábytkových dílců. In TESAŘOVÁ, D., HARASLÍNOVÁ, L., Informační bulletin a Sborník statí Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007, 80 s. ISBN JERGL, Z., Nátěrové hmoty pro povrchovou úpravu nábytku a jejich emise VOC ihned po aplikaci. In: Informační bulletin a sborník statí Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s ISBN MARKOVÁ, E., Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí. Příspěvky přednesené na konferenci v Úpici, 2006, ISBN

45 Pouţitá literatura MELOUN, M., HARASLÍNOVÁ, L., Způsoby dokončování a emise VOC vodou ředitelných nátěrových hmot. In: Informační bulletin a sborník statí Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s ISBN NORBÄCK, D. et al. Astmatic symptoms and volatile organic compounds, formaldehyde and carbon dioxide in dwellings. Occupational ane Enviromental medicine, 1995, s NUTSCH, W., Příručka pro truhláře. Praha: Sobotáles, 1999, 540 s. ISBN NUTSCH, W., Příručka pro truhláře. 2. přeprac. vyd. Praha: Sobotáles, 2006, 615 s. ISBN SVOBODA, J., Mikroklima pro zdravý spánek a odpočinek. In: Informační bulletin a sborník statí Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s ISBN SVOBODA, J., Postel s nebesy Pohled z hlediska vědy, psychologie a designu. In Informační bulletin a sborník statí. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008, 133 s. ISBN TESAŘOVÁ, D., Ekologické povrchové úpravy: Ecological finished surfaces. Vyd. 1. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011, 94 s. ISBN ŠEVČÍK, J. G. K., Plynová chromatografie a její aplikace v organické analýze. 2002, 40 s. ISBN Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. Zákon č. 86/2002 Sb., zákon o ochraně ovzduší. Internetové zdroje Avair [online] [cit ]. Dostupné z: 45

46 Pouţitá literatura Bionic [online] [cit ]. Dostupné z: Český hydrometeorologický ústav [online] [cit ]. Dostupné z: Ionic-CARE [online] [cit ]. Dostupné z: HOLOUBEK, I., Těkavé organické látky [online] [cit ]. Dostupné z: LAJČÍKOVÁ, A. Elektroiontové mikroklima. In: SZÚ [online] [cit ]. Dostupné z: Lexikon dřev [online] [cit ]. Dostupné z: Ústav teoretické a experimentální elektrotechniky VUT [online] [cit ]. Dostupné z: Zelené úřadování [online] [cit ]. Dostupné z: 46

47 Seznam pouţitých zkratek 13. SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK NH nátěrová hmota NC nitrocelulóza VŘ vodou ředitelná PUR polyuretanová SBS Sick Building Syndrome syndrom nemocných budov TVOC Total Volatile Organic Compounds komplex těkavých organických látek VOC Volatile Organic Compounds těkavé organické látky 47

48 Seznam tabulek 14. SEZNAM TABULEK Tab. 1 Ionizace v různých prostředích Tab. 2 Limitní hodinové koncentrace chemických ukazatelů ve vnitřním prostředí staveb Tab. 3 Parametry přístroje Bionic YB Tab. 4 Emise VOC z VŘ nátěrové hmoty Tab. 5 Emise VOC z NC nátěrové hmoty Tab. 6 Emise VOC z PUR nátěrové hmoty

49 Seznam obrázků 15. SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Kotoučová formátovací pila pouţitá při formátování vzorků Obr. 2 Pohled na prostory truhlářství Obr. 3 Pohled na prostory truhlářství Obr. 4 Příprava vzorku k transportu Obr. 5 Zkušební zařízení Obr. 6 Zkušební zařízení a příslušenství Obr. 7 Ionizátor Bionic YB Obr. 8 Celkový pohled na rozebraný YB Obr. 9 Odběrová desorpční trubička Obr. 10 Odběrové čerpadlo Obr. 11 Digitální teploměr a vlhkoměr Obr. 12 Ventilátor Arctic Breeze Pro

50 Seznam grafů 16. SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Emise VOC z VŘ nátěrové hmoty Graf 2 Emise TVOC z VŘ nátěrové hmoty Graf 3 Emise VOC z NC nátěrové hmoty Graf 4 Emise TVOC z NC nátěrové hmoty Graf 5 Emise VOC z PUR nátěrové hmoty Graf 6 Emise TVOC z PUR nátěrové hmoty Graf 7 TVOC jednotlivých nátěrových hmot před ionizací zkušebního prostředí Graf 8 TVOC jednotlivých nátěrových hmot po ionizaci zkušebního prostředí

51 Příloha 1 PŘÍLOHA 1 Výsledky měření emisí VŘ nátěrové hmoty Znečišťující látka Dixol V 1600 Měření v interiéru: před ionizací po ionizaci VOC [μg.m -3 ] [μg.m-3] Ethyl acetát 2,6 5,0 Benzen 0,4 0,5 1-Methoxy-2-Propanol 0,6 0,8 Pentanal 0,4 0,6 Trichlorethylen 0,0 0,0 Toluen 58,0 77,6 Hexanal 1,5 2,1 Tetrachlorethylen 0,2 0,3 n-butyl acetát 15,5 23,8 Ethylbenzen 0,1 1,7 m,p-xylen 5,2 5,8 Styren 1,3 1,2 o-xylen 1,3 1,5 Butoxy-Ethanol 2,7 5,4 α-pinen 0,5 1,1 Camphen 0,0 0,0 3-Ethyl-Toluen 1,6 1,4 4-Ethyl-Toluen 1,7 1,5 1,3,5-Trimethyl-Benzen 0,0 0,1 β-pinen 0,7 1,4 2-Ethyl Toluen 0,4 0,3 Myrcen 0,0 0,7 1,2,4-Trimethyl-Benzen 1,4 1,3 α-phellandren 0,0 0,0 3-δ-Caren 0,2 0,2 1,2,3-Trimethyl-Benzen 0,3 0,3 Limonen 5,8 36,2 γ-terpinen 0,3 1,1 Bornyl Acetát 0,0 0,0 Suma 103,2 172,6 TVOC

52 Příloha 2 PŘÍLOHA 2 Výsledky měření emisí NC nátěrové hmoty Znečišťující látka Lazurol C 1037 Měření v interiéru: před ionizací po ionizaci VOC [μg.m -3 ] [μg.m -3 ] Ethyl acetát 6,0 3,5 Benzen 1,2 1,0 1-Methoxy-2-Propanol 0,5 0,7 Pentanal 0,4 0,4 Trichlorethylen 0,0 0,1 Toluen 87,3 78,8 Hexanal 2,2 1,7 Tetrachlorethylen 0,3 0,3 n-butyl acetát 61,9 68,7 Ethylbenzen 10,9 5,3 m,p-xylen 35,9 20,2 Styren 15,5 0,3 o-xylen 9,5 6,4 Butoxy-Ethanol 1,0 0,8 α-pinen 2,0 1,4 Camphen 0,0 0,0 3-Ethyl-Toluen 1,9 1,7 4-Ethyl-Toluen 2,0 1,8 1,3,5-Trimethyl-Benzen 0,2 0,1 β-pinen 0,7 0,6 2-Ethyl Toluen 0,4 0,4 Myrcen 0,0 0,0 1,2,4-Trimethyl-Benzen 1,5 1,6 α-phellandren 0,0 0,0 3-δ-Caren 0,9 0,6 1,2,3-Trimethyl-Benzen 0,3 0,3 Limonen 6,6 5,7 γ-terpinen 0,2 0,1 Bornyl Acetát 0,0 0,0 Suma 249,9 203,3 TVOC

53 Příloha 2 Znečišťující látka Lazurol C 1037 Měření v interiéru: před ionizací po ionizaci VOC [μg.m -3 ] [μg.m -3 ] Ethyl acetát 7,4 6,2 Benzen 0,4 0,4 1-Methoxy-2-Propanol 0,4 0,4 Pentanal 0,3 0,6 Trichlorethylen 0,1 0,0 Toluen 74,5 61,8 Hexanal 1,8 1,7 Tetrachlorethylen 0,1 0,1 n-butyl acetát 2261,8 789,5 Ethylbenzen 305,7 0,6 m,p-xylen 1094,4 99,6 Styren 12,8 1,5 o-xylen 354,3 39,8 Butoxy-Ethanol 10,8 9,3 α-pinen 0,5 0,4 Camphen 0,0 0,0 3-Ethyl-Toluen 1,7 1,2 4-Ethyl-Toluen 0,6 0,4 1,3,5-Trimethyl-Benzen 0,1 0,1 β-pinen 0,8 1,7 2-Ethyl Toluen 0,5 0,3 Myrcen 0,0 0,0 1,2,4-Trimethyl-Benzen 2,1 1,1 α-phellandren 0,0 0,0 3-δ-Caren 0,2 0,1 1,2,3-Trimethyl-Benzen 0,5 0,3 Limonen 7,0 3,8 γ-terpinen 0,4 0,2 Bornyl Acetát 0,0 0,0 Suma 4139,9 1021,5 TVOC

54 Příloha 2 Znečišťující látka Lazurol C 1037 Měření v interiéru: před ionizací po ionizaci VOC [μg.m -3 ] [μg.m -3 ] Ethyl acetát 1,1 8,6 Benzen 0,4 0,9 1-Methoxy-2-Propanol 0,8 1,2 Pentanal 0,2 1,4 Trichlorethylen 0,0 0,0 Toluen 27,8 46,8 Hexanal 1,5 1,9 Tetrachlorethylen 0,1 0,1 n-butyl acetát 148,6 172,2 Ethylbenzen 16,2 6,6 m,p-xylen 69,4 25,7 Styren 0,8 0,4 o-xylen 21,6 9,2 Butoxy-Ethanol 4,2 8,2 α-pinen 0,3 0,4 Camphen 0,0 0,0 3-Ethyl-Toluen 1,4 1,2 4-Ethyl-Toluen 1,4 1,3 1,3,5-Trimethyl-Benzen 0,1 0,0 β-pinen 4,1 0,7 2-Ethyl Toluen 0,4 0,3 Myrcen 0,0 0,0 1,2,4-Trimethyl-Benzen 1,1 1,0 α-phellandren 0,0 0,0 3-δ-Caren 0,2 0,2 1,2,3-Trimethyl-Benzen 0,3 0,2 Limonen 1,8 1,6 γ-terpinen 0,1 0,0 Bornyl Acetát 0,0 0,0 Suma 304,6 290,9 TVOC

55 Příloha 3 PŘÍLOHA 3 Výsledky měření emisí PUR nátěrové hmoty Znečišťující látka Purcryl SM Měření v interiéru: před ionizací po ionizaci VOC [μg.m -3 ] [μg.m -3 ] Ethyl acetát 21,6 7,7 Benzen 1,3 0,4 1-Methoxy-2-Propanol 1,2 1,0 Pentanal 0,4 0,3 Trichlorethylen 0,0 0,0 Toluen 45,1 38,4 Hexanal 1,7 1,1 Tetrachlorethylen 0,4 0,1 n-butyl acetát 88,6 66,6 Ethylbenzen 9,3 4,7 m,p-xylen 37,3 20,5 Styren 0,4 0,3 o-xylen 10,4 7,0 Butoxy-Ethanol 1,2 1,5 α-pinen 2,1 1,0 Camphen 0,0 0,0 3-Ethyl-Toluen 1,2 1,2 4-Ethyl-Toluen 1,3 1,3 1,3,5-Trimethyl-Benzen 0,3 0,0 β-pinen 0,8 0,6 2-Ethyl Toluen 0,5 0,3 Myrcen 0,0 0,0 1,2,4-Trimethyl-Benzen 1,8 1,1 α-phellandren 0,0 0,0 3-δ-Caren 1,0 0,5 1,2,3-Trimethyl-Benzen 0,4 0,2 Limonen 6,6 3,4 γ-terpinen 0,3 0,2 Bornyl Acetát 0,1 0,0 Suma 235,7 160,1 TVOC

56 Příloha 3 Znečišťující látka Purcryl SM Měření v interiéru: před ionizací po ionizaci VOC [μg.m -3 ] [μg.m -3 ] Ethyl acetát 6,6 4,6 Benzen 1,4 0,9 1-Methoxy-2-Propanol 1,2 0,9 Pentanal 0,4 0,6 Trichlorethylen 0,0 0,0 Toluen 48,7 70,9 Hexanal 2,3 2,2 Tetrachlorethylen 0,1 0,3 n-butyl acetát 60,2 32,8 Ethylbenzen 0,8 0,2 m,p-xylen 105,2 13,7 Styren 1,4 0,2 o-xylen 33,2 5,0 Butoxy-Ethanol 1,2 0,9 α-pinen 2,0 1,4 Camphen 0,0 0,0 3-Ethyl-Toluen 2,6 1,7 4-Ethyl-Toluen 0,6 1,8 1,3,5-Trimethyl-Benzen 0,0 0,1 β-pinen 1,2 0,7 2-Ethyl Toluen 0,6 0,4 Myrcen 0,0 0,0 1,2,4-Trimethyl-Benzen 2,6 1,7 α-phellandren 0,0 0,0 3-δ-Caren 1,1 0,8 1,2,3-Trimethyl-Benzen 0,5 0,3 Limonen 16,0 11,4 γ-terpinen 0,2 0,0 Bornyl Acetát 0,1 0,0 Suma 290,6 154,1 TVOC

57 Příloha 3 Znečišťující látka Purcryl SM Měření v interiéru: před ionizací po ionizaci VOC [μg.m -3 ] [μg.m -3 ] Ethyl acetát 3,2 1,4 Benzen 0,6 0,5 1-Methoxy-2-Propanol 0,9 0,6 Pentanal 0,3 0,5 Trichlorethylen 0,0 0,0 Toluen 39,0 37,1 Hexanal 3,4 2,2 Tetrachlorethylen 0,2 0,2 n-butyl acetát 23,8 13,6 Ethylbenzen 2,1 3,1 m,p-xylen 35,9 12,4 Styren 2,2 0,2 o-xylen 4,7 3,5 Butoxy-Ethanol 0,8 0,7 α-pinen 3,2 1,4 Camphen 0,0 0,0 3-Ethyl-Toluen 1,8 1,7 4-Ethyl-Toluen 2,6 0,5 1,3,5-Trimethyl-Benzen 0,1 0,1 β-pinen 0,9 0,7 2-Ethyl Toluen 0,2 0,2 Myrcen 0,0 0,1 1,2,4-Trimethyl-Benzen 1,7 1,4 α-phellandren 0,2 0,0 3-δ-Caren 0,8 0,8 1,2,3-Trimethyl-Benzen 0,4 0,3 Limonen 13,1 7,4 γ-terpinen 0,0 0,0 Bornyl Acetát 0,0 0,0 Suma 142,7 91,1 TVOC

58 Příloha 4 PŘÍLOHA 4 Technický list Dixol V

59 Příloha 4 59

60 Příloha 5 PŘÍLOHA 5 Technický list Lazurol C

61 Příloha 5 61

62 Příloha 6 PŘÍLOHA 6 Technický list Purcryl SM