Chov zvířat v ekologickém zemědělství CHOV PRASAT

Transkript

1 Chov zvířat v ekologickém zemědělství CHOV PRASAT Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd

2 1. Pravidla pro chov prasat v ekologickém zemědělství Podnikání v ekologickém zemědělství je upraveno: 1. Nařízením Rady (ES) 834/ Nařízením Komise (ES) 889/ Zákonem č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství včetně prováděcí vyhlášky č. 80/ intenzita chovu nesmí překročit zatíţení půdy více jak 170 kg N.ha-1 - dle podmínek pro poskytování dotací dle NV 79/2007 Sb. je poţadované zatíţení 0,2 1,5 VDJ.ha-1 - chov zvířat bez zemědělské půdy není povolen 1 560tis.ks v KZ - v EZ cca 30 ekofarem s chovem prasat - zvířat celkem 2000 ks - výrazné sniţování zastaveno - 0,2% prasat v ČR chováno v EZ (největší zastoupení je na Vysočině)

3 2. Přirozené potřeby prasat Vaše postoje a názory jsou bezcenné pokud se neodrazí ve vašem jednání. - znalost fyziologických a etologických poţadavků - domestikace 5000 let př.n.l. - předek prase divoké (Sus scrofa) let se šlechtí (velikost, produkce, počet selat ) - stádové zvíře (aţ 10 dospělých prasnic ve skupině), denní i noční, kontaktní, mírně agresivní, hlasové projevy-chrochtání, varovná volání, kvičení - všeţravec (rytí), pevný rypák, vynikající čichové ústrojí (aţ 75%) - zrak i sluch dobré - kanci samotáři nebo ve skupinách - denní aktivity (průzkumové a vyhledávací chování, sociální a ochranné - skrývání, útok) - komfortní chování (slunění, bahnění, drbání ) - zvědavost, hravost (prostor, materiál) - čistota Prase není prase, ale prasetem se stává zásluhou člověka.. - dráţdivost (pozor při transportu) - sexuální chování (zpěv srdce) - mateřské chování (stavba hnízda, péče o potomstvo )

4 2. Přirozené potřeby prasat Teplota: selata : prasnice - do 20min po narození největší pokles teploty - termoregulace u selat ve 3 etapách (32 resp resp o C, prasnice o C - uspořádání kotců) - fyzikální, chemická a kolektivní termoregulace Tepelná zátěţ - prasata se nemohou potit - odvod tepla do podlahy při leţení na boku - zvýšená frekvencí dýchání - postřiky, válení v bahně, stín Teplota ustájení: spodní a horní hranice teplotního komfortu při ustájení na slámě v extenzivním chovu s běţným příjmem potravy je cca 7 a 26 C pro kojící prasnice a 12 a 31 C pro ostatní prasnice.

5 Minimální standardy pro ochranu hospodářských zvířat - pro prasata (Vyhláška 464/2009 Sb., Novela zákona na ochranu zvířat 246/1992- účinnost od ) - hladina nepřetrţitého hluku nesmí překročit 85dB, zamezit náhlý zvuk, stálý zvuk vyvolávající stres - min. po dobu 8 hod denně v prostředí s intenzitou 40 luxů - ustájení: - čisté, fyzicky a tepelně pohodlné, odtok, umoţňující všem zvířatům - současně polohu v leţe - bez omezení uléhat, vstávat a otáčet se - vidět na ostatní prasata - trvalý přístup k dostatečnému mnoţství materiálu, který jim umoţňuje etologické aktivity (sláma, seno, dřevo, piliny, kompost, rašelina) - podlahy hladké, ne kluzké, snadno čistitelné, u roštů optimální šíře mezer - krmení min. 1x za den s přístupem ke krmivu ve stejné době pro všechna prasata ve skupině - selata od 2 týdnů věku musí mít trvalý přístup k čerstvé vodě

6 Minimální standardy pro ochranu hospodářských zvířat pro prasata (Vyhláška 464/2009 Sb., Novela zákona na ochranu zvířat 246/1992 účinnost od ) SELATA (do odstavu) - v porodním kotci dostatečný prostor pro pohyb - suchá plocha pro leţení pro všechna zvířata současně - sláma, rohoţe - vlastní prostor, kam nemůţe prasnice - zdroj tepla nesmí škodit prasnici - odstavovat po 28 dnech věku (výjimky) i ve 21 dnech - krácení ocasu nebo extirpace špičáků se nesmí provádět bezdůvodně (poranění struků prasnice, uší a ocasů ostatních zvířat hustota osazení, podmínky prostředí, zvětšení prostoru) ODSTAVENÁ A VYKRMOVANÁ PRASATA - skupiny vytvářet co nejdříve po odstavu (do týdne), stálé skupiny, spojování omezit na minimum - při sestavování skupin lze pouţít uklidňující veterinární léčiva (veterinář) - agresivní zvířata vyloučit z chovu, napadená včas ošetřit - velikost podlahové plochy dle ţivé hmotnosti (do 10kg 0,15m2; nad 110kg 1m2) - roštové podlahy mají upravené šířky mezer

7 Minimální standardy pro ochranu hospodářských zvířat (Vyhláška 464/2009 Sb., Novela zákona na ochranu zvířat 246/1992 účinnost od ) KANCI - dostatečný prostor, umístění kotce tak, aby mohl slyšet, vidět, cítit jiná prasata - podlahová plocha 6m 2, pro připouštění 10m 2 - zkracování klů z důvodu předcházení poranění a bezpečnostní důvody - vyuţití plemenných kanců pro naskakování při odběru semene PRASNICE A PRASNIČKY (4 týdny po zapuštění do 1 týdne před porodem) - chov ve skupinách!!! (výjimky při nízkých počtech zvířat v chovu) - velikost strany kotce min. 2,8 m - podlahy velikost, část souvislá pevná podlaha, rošty min. a max. mezery - přístup k manipulovatelnému materiálu - objemné krmivo V období porodu: - slámu pro tvorbu hnízda - za prasnicí volná plocha pro asistovaný porod

8 Stálý výbor Evropské dohody o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely přijaté Doporučení týkající se prasat. Ošetřování a kontrola zvířat (min. 1x/den) a prostředí. Vztah mezi člověkem a zvířetem manipulace; osoby pracující se zvířaty musí být řádně proškolené, tak aby mohla být zajištěna pohoda zvířat!!!. Poraněná zvířata nebo agresivní oddělit od skupiny. Ustájení zásady omezující riziko poruch a poranění (platné pro jiţ existující chovy od 1.ledna 2013). Výţiva objemné krmivo. Přirozené světlo, 8 hod cykly, min. 40 luxů. Mrzačení zakázáno - Kastrace do 7 dnů ano; krouţek do rypáku u kanců (dle legislativy země); vrubování, tetování, čipování ano. Skupinové ustájení pro zapuštěné a březí (od ). Podpora mateřského chování

9 3. Původ zvířat 3.1. Výběr plemene dle NR přihlížet: - k adaptačním schopnostem k prostředí - k odolnosti vůči chorobám s cílem předcházet chorobám z intenzivních chovů (náhlá smrt, stres) Výběr plemene musí respektovat podmínky a technologii chovu tak, aby se v co největší míře předešlo stresu, utrpení a zdravotním problémům u chovaných zvířat. Pro EZ - velký tělesný rámec, - dlouhověkost, - plodnost, - optimální přírůstky ve výkrmu, - jemná svalovina, - optimální intramuskulární tuk, - sytě růţová barva, - bez vad masa PSE a DFD Nepoužívat intenzivně vyšlechtěné syntetické linie!!!!

10 3. Původ zvířat - plemena Přeštické černostrakaté prase - genová rezerva - dobré reprodukční vlastnosti, - přizpůsobivé, - méně náročné - tvrdá konstituce, - odolné proti stresu, - maso-sádelný uţitkový typ, - výborné mateřské vlastnosti

11 3. Původ zvířat 3.2. Nákup zvířat Nakupovaná zvířata musí pocházet z ekologických chovů. V případě, ţe ekologicky chovaná zvířata nejsou dostupná, mohou být nakoupena zvířata z konvenčního chovu za těchto podmínek: - při obnově stáda prasničky do 20 % počtu dospělých zvířat ročně (u stád s pěti nebo méně dospělými zvířaty jeden kus ročně) - do 40 % chovaných zvířat při zaloţení a podstatném rozšíření stáda nebo změně plemene (výjimku povoluje MZe, ÚKZUZ) - u plemeníků není ţádné omezení - pro zástav selata od odstavu max. však do 35 kg ţ.h. (nejkratší doba chovu je 6 měsíců - výjimku povoluje MZe, ÚKZUZ)

12 4. Ustájení a chovatelské postupy Konvenční chovy: - zvyšování normy obsluhy - sniţování investičních nákladů (zvyšování hustoty osazení, omezení pohybu) - nedostatek činnosti: agresivita, kousání, poruchy chování, apatie, ţvýkání na prázdno, truchlení (chybí obohacení prostředí) - bezstelivové provozy, roštové ustájení, spojování vrhů, problémy s reprodukcí

13 Ekologické chovy: 4. Ustájení a chovatelské postupy podpořit aktivity prasat objevování, rytí, čmuchání, ţvýkání, hraní sníţení výskytu kanibalismu a jiných poruch chování minimálně 50 % podlahové plochy stáje dostupné zvířatům musí být pevná a neklouzavá podlaha (max. 50 % mohou být rošty) zvířata musí mít pevné suché a stlané loţe podestýlka musí být z přírodních materiálů (sláma) přirozená ventilace musí udrţovat teplotu, prašnost, relativní vlhkost a koncentraci stájových plynů pod prahem škodlivosti musí být zajištěno dostatečné přirozené osvětlení intenzita chovu musí umoţnit druhově specifické způsoby chování (uléhání, vstávání apod.) a nesmí způsobovat stres (slabší jedinci musí mít moţnost úniku) zvířata nesmí být ustájena vazně (u nás od roku 2005) prasnice se chovají ve skupinách s výjimkou konce březosti a období kojení selata nesmí být ustájena na etáţích a v klecích

14 Minimální parametry pro stáje: 4. Ustájení a chovatelské postupy Maximální počet zvířat na hektar: odpovídá 170kg N/ha/rok Plemenné prasnice 6,5 Prasata na výkrm 14 Selata 74 Jiná prasata 14

15 4. Ustájení a chovatelské postupy - dle NR nutné zajistit pohyb, vzduch, světlo, přístup ke krmivu, vodě Prasata musí mít přístup na pastvinu nebo do výběhu kdykoliv to průběh počasí a stav půdy dovolí, musí mít moţnost rytí, přístup ke kališti a úkryt před sluncem. Přirozené projevy podpořit aktivity prasat objevování, rytí, čmuchání, ţvýkání, hraní sníţení výskytu kanibalismu a jiných poruch chování

16 4. Ustájení a chovatelské postupy Ustájení zapouštěných a březích prasnic Konvenční systémy: Individuální v boxech (s trvale omezeným pohybem) velkochovy Vazné (krční, hrudní vázání) velkochovy (už ne) poruchy chování, projevy říje Od (směrnice rady EU 2001/88/ES) od 4 týdnů po zapuštění do 1 týdne před očekávaným porodem skupinové ustájení!!! Ekologický systém: - kolektivní ustájení, slamnatá podestýlka 1. Stájové stelivové (výběh) 2. Hluboká podestýlka (výběh) 3. Venkovní chov (malochovy) 4. Venkovní chov kombinovaný se stájí

17 4. Ustájení a chovatelské postupy Ustájení vysokobřezích, rodících a kojících prasnic Intenzivní, individuální: - bez podestýlky - roštová podlaha - velmi omezený prostor - zdravotní problémy - malá moţnost pro přirozené chování Přirozené, skupinové: - vysoká podestýlka - prostorné - bohaté sociální prostředí - moţnost realizace přirozeného chování

18 4. Ustájení a chovatelské postupy Ustájení ve výkrmu V přírodě neexistují žádné rozdíly mezi chovem a výkrmem prasat! Konvenční způsob: = skupinové ustájení- spojování vrhů, počet, povaha, hmotnost 1. v kotcích s pevnou podlahou 2. v kotcích s pevnou podlahou loţe a roštovým kalištěm 3. v jedno - či více podlaţních klecích s roštovou podlahou po celé ploše klece

19 4. Ustájení a chovatelské postupy Ustájení ve výkrmu Ekologický způsob: 1. Tradiční skupinové ustájení na hluboké podestýlce - kombinace s výběhem! (pracovně náročné, vysoká spotřeba slámy) 2. Tretmist (skupiny max. 30 ks) Rodinný systém ustájení nevyţaduje vysoké náklady, zahrnuje klíčové prvky prostředí Základem je společné ustájení: prasnic+ selat+ kance. Slamnaté loţe Prostor pro rytí Prostor pro aktivní činnost (napajedla, drbadla, jesle na slámu) Prostor pro selata Prostor pro stavbu hnízda Prostor pro kance Prostor pro březí prasnice (Rist et al., 1994)

20 5. Zacházení se zvířaty Přiměřené zacházení bez vyvolání strachu a bolesti: jinak - ztráta důvěry v člověka, - poškození psychické sloţky welfare, - sníţení produkce, - negativní vliv na kvalitu masa (PSE, DFD). Při nakládce a vykládce nesmí být pouţito: - pohaněčů s elektrickým výbojem - alopatických uklidňujících prostředků před a v průběhu přepravy Příklad: Pozitivní zacházení s prasnicí během jednoho týdne, 2 min na prasnici denně, změnilo střední hodnotu skóre důvěry (confidence score) z 1,5 na 5,2 (rozpětí mezi 1 a 6, kde 1 je velmi bojácné zvíře a 6 zvíře aktivně vyhledávající fyzický kontakt)

21 5. Zacházení se zvířaty Dobré zacházení minimalizuje riziko úrazu, zvířata jsou méně lekavá a snadněji ovladatelná. Důleţité: - brzký pozitivní návyk na člověka od mláďat, hlazení, krmení, čištění - věnovat čas pozorování zvířat - důsledné chování, jeţ zvířata mohou předvídat - vyvarovat se fyzickému násilí - vliv na zabřezávání: přátelský kontakt březost 87%, neutrální kontakt březost 55% a nepřátelský kontakt březost 33%!!!!!!! - projevy stresu: genetická podmíněnost, svalová myopatie (teplota, třes, tuhnutí svalů, - následky stresu (náhlá úmrtí, PSE, DFD ) - detekce stresu: genetický marker RYR 1; DNA test (NN odolná, Nn - odolná, ale přenáší citlivost na potomky, nn citlivá ke stresům)

22 6. Výživa prasat 6.1 Obecná pravidla K zajištění kvalitní produkce, ne k maximalizaci výroby!!! násilné krmení zakázáno krmiva z ekologické produkce krmné suroviny ţivočišného původu uvedené v příloze VI NK 889/2008: mléko a mléčné výrobky, ryby, vejce a vaječné produkty, krmné suroviny minerálního původu a doplňkové látky

23 6. Výživa prasat 6.1 Obecná pravidla selata musí přijmout mlezivo a mléčná výţiva musí být zajištěna po dobu nejméně 40 dnů (zkrmování mléčných náhraţek není povoleno) není povoleno pouţití ţádných látek stimulujících růst a/nebo plodnost (synchronizace říje), GMO nebo odvozených z GMO (s výjimkou vakcín) denní krmná dávka prasat musí obsahovat objemná krmiva (ve vegetačním období čerstvá)

24 6. Výživa prasat 6.2 Pravidla pro použití krmiv z přechodného období aţ 30 % sušiny roční krmné dávky můţe být kryto nakupovanými krmivy z přechodného období aţ 20 % sušiny roční krmné dávky můţe být kryto krmivy získanými z pozemků TTP nebo víceletých pícnin na o.p. v době 12 měsíců po registraci pozemku v EZ (1.rok přechodného období) Poznámka: výše uvedená omezení se v dvouletém období přechodu uplatňují s ohledem na kontinuitu hospodaření (v 1.roce podnik nemá jiná krmiva než konvenční a z 1.roku přechodného období, první biokrmiva vypěstuje až po uplynutí dvouletého přechodného období).

25 6. Výživa prasat 6.3 Pravidla pro použití krmiv konvenčního původu do 10 % sušiny roční krmné dávky do ; do 5 % sušiny roční krmné dávky do od musí být všechna krmiva ekologického původu Výjimka: Prováděcí nařízení komise 836/2014 prodlouţení povoleno 5% podíl konvenčních proteinových krmiv/rok ve výţivě prasat Max. podíl v denní krmné dávce je 25 % sušiny. V případě výjimečných událostí (nákazy, katastrofy, neúroda v důsledku nepříznivého průběhu počasí) příslušný orgán dočasně povolí pouţití konvenčních krmiv.

26 6. Výživa prasat - všeţravec - způsob přijímání krmiva, zvláštnosti v trávicím traktu omezená stravitelnost vlákniny - přizpůsobit krmnou dávku a technologii krmení (suchá a vlhčená forma; ad libitní a dávková řízená forma) - prodlouţení doby příjmu - pestrost pastva, objemná krmiva (jetel, tráva, senáţ, sláma), - stádovost při příjmu krmiva (poruchy chování- sledovat jednotlivá zvířata), 1:1, - nedostatek NL v KD - zastoupení všech potřebných AK - vyuţití odborného poradce Pšenice (aţ 60%) ječmen 1:1 (příznivý vliv na kvalitu masa); ţito ne nad 15%; tritikále max. 40%; oves hodně vlákniny, vhodné lépe pro březí prasnice (max. 30% - kvalita sádla) jinak negativní vliv na sádlo a pohanka max. 10%; luštěniny soja!; hrách (niţší obsah bílkovin, nadýmání max. 20% v KD), peluška hořká (max. 10 %) pivovarské kvasnice; pivovarské mláto, pšeničné klíčky ML, doplněk odstředěné mléko; moučka ze zelené píce (vhodné pro březí prasnice); brambory (vařené, pařené, siláţované, 20 aţ 50% na konci výkrmu); kukuřice-negativní vliv na kvalitu sádla; pastva-20 kg; mrkev-trávení (2kg); krmná řepa-10kg vitamíny a minerály (krmná sůl, vápenec, dikalcium fosfát premixy) Nelze pouţít: extrahované šroty, úsušky ţiv. původu, syntetické AK, stimulátory růstu, antioxidanty, zchutňovadla (mimo bylin), barviva, ne AB a GMO

27 7. Veterinární péče a léčení zvířat Zdraví zvířat je zaloţeno na preventivních opatřeních, zejména volném pohybu (pastvě) a kvalitní krmné dávce. Jakékoliv rutinní podávání léčiv, stimulátorů růstu a hormonů je zakázáno. Onemocní-li zvíře musí být včas ošetřeno za těchto podmínek: přednost má pouţití fytoterapeutických a homeopatických přípravků pokud jsou účinné pokud ne, pouţijí se alopatická léčiva na předpis veterinárního lékaře ochranná lhůta stanovená výrobcem pro dané léčivo je v EZ dvojnásobná, pokud je lhůta nulová je v EZ dva dny o léčení se vede záznam pokud byla chovná prasata s výjimkou povinných eradikačních opatření, vakcinace a odčervování léčena alopatickými léčivy více neţ třikrát v průběhu dvanácti měsíců musí absolvovat přechodné období v délce šesti měsíců pokud mají být prodána jako bioprodukt

28 8. Reprodukce kastrace povolena (do 7 dnů věku selete) přednost má přirozená plemenitba (inseminace je povolena) přenos embryí a genové technologie jsou zakázány hormonální synchronizace říje není povolena (hormonální léčbu lze pouţít v případě individuálního léčení plemenic na předpis veterinárního lékaře)

29 9. Certifikace a prodej zvířat Zvířata mohou být certifikována a jejich produkty prodány jako bioprodukt: v případě, ţe celý podnik přechází na EZ, pak zvířata, která byla součástí podniku v den registrace mohou být označena jako bioprodukt jiţ po uplynutí dvouletého přechodného období (včetně jejich potomků) v případě, ţe selata byla nakoupena z konvenčního chovu musí být chována podle pravidel EZ nejméně po dobu 6 měsíců původ bioproduktu se kupujícímu prokazuje kopií platného certifikátu a v účetním dokladu musí být vyznačeno, ţe se jedná o produkt ekologického zemědělství a uveden kód kontrolní organizace

30 Rozdíly mezi ekologickým a konvenčním chovem v chovech prasat Opatření Ekologický Konvenční Ustájení Výběhy Krmiva stáje s venkovními výběhy s moţností rytí stelivové ustájení pokud rošty, pak - max. podíl z podlahy 50% - zákaz chovu prasat v trvale uzavřených stájích s klimatizací - nutné přistýlání povinné venkovní výběhy při dodrţení minimální plochy dle 191/2002 KKS sloţeny dle zákona o krmivech a NR, zakázáno: - pouţívat krmiva s chemickou úpravou (extrahované šroty) - do KKS přidat objemná krmiva ve formě čerstvé/sušené píce, či siláţe - nedávat GMO krmiva Od 2012 nelze zkrmovat konvenční KKS! trvale uzavřené stáje s řízenou klimatizací hlavně bezstelivové celoroštové ustájení výběhy neuplatňovány V KKS je povoleno: - zkrmovat chemicky upravené komponenty - syntetické AK - GMO-plodiny

31 Rozdíly mezi ekologickým a konvenčním chovem Opatření Ekologický Konvenční Odstav Ustájení Krmení -odstavy provádět nejdříve v 6 týdnech, jejich alternativa rodinný odchov -kastrace povolena -zákaz kupírování ocásků -skupinový kotec s venkovním výběhem, -zaroštování podlahy maximálně do 50% - minimální vnitřní plocha kotce/ks: - do 50kg 0,8m 2 - do 85kg 1,1m 2 - do 110kg 1,3m 2 Minimální venkovní plocha kotce/ks: - do 50kg 0,6m 2 - do 85kg 0,8m 2 - do 110kg 1,0m 2 KKS s podílem objemného krmiva v závislosti na fázi výkrmu - odstavy nejdříve ve 3 týdnech - skupiny pro PV a V se vytvářejí hned po odstavu - kastrace povolena - pouze skupinový kotec - celorošty - minimální plocha kotce/ks: - do 50kg 0,40m 2 - do 85kg 0,55m 2 - do 110kg 0,70m 2 KKS, fázová/multifázová výţiva

32 Praktická příručka Skupinové kojení selat v ekologickém chovu prasat. Bioinstitut Olomouc, imitace přirozené formy chovu: v přírodě se bachyně vrací několik dní po porodu do tlupy a spolu s ostatními bachyněmi vodí selata Kombinovaný individuální a skupinových chov kojících prasnic: - individuální ustájení prasnice při porodu - spojení několika 4-6 kojících prasnic do skupiny po 2-3 týdnech Výhody a nevýhody - vyšší potřeba práce (čistota, přesuny, odkliz hnoje..) - niţší náklady (sníţení počtu porodních kotců aţ o 2/3 při 14denním individuálním ustájení) - ne agresivní prasnice - menší stres pro selata při odstavu (zvířata se znají) -..

33 Výzkum v chovu prasat v EZ mezinárodní projekt EU ProPIG zemí EU (Rakousko, Dánsko, Francie, Německo, Itálie, Švýcarsko, VB, ČR) za ČR garant projektu VÚŢV Praha-Uhříněves a Bioinstitut Olomouc navazuje na evropský projekt Optimalizace zdraví prasat v EZ dílčí výsledky: velké rozdíly mezi státy i podniky z pohledu ţivotní pohody a zdraví prasat (management, místní specifiky a klimatické rozdíly) - řeší se shodné problémy: endoparazité, plodnost, obtíţné porody, průjmy selat po odstavu a úmrtnost selat

34 Výzkum v chovu prasat v EZ 5 fází projektu ProPig: 1. Monitoring zdravotního stavu, welfare, výţivy prasat a ekologických dopadů v 8 zemích EU. 2. Srovnání výsledků pro určení silných a slabých stránek různých systémů chovu. 3. Diskuze poznatků se zemědělci a poradenství pro dosaţení co nejlepších výsledků v praxi. 4. Návštěva monitorovaných farem po roce a sledování zlepšení v praxi. 5. Sdílení poznatků s praxí a jinými výzkumníky.