Rekonstrukce stávajícího rodinného domu systému OKAL

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Rekonstrukce stávajícího rodinného domu systému OKAL Bakalářská práce Samostatná příloha: Výkresová část Vedoucí bakalářské práce: doc. Dr. Ing. Zdeňka Havířová Vypracoval: Ondřej Šitta Brno

2

3

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Rekonstrukce stávajícího rodinného domu systému OKAL zpracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně, dne: podpis studenta:

5 Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce paní doc. Dr. Ing. Zdeňce Havířové za rady, připomínky a vedení práce a především za její čas obětovaný mé práci. Dále chci poděkovat všem ostatním, kteří mě v mé bakalářské práci jakkoliv podporovali.

6 Abstrakt Ondřej Šitta Rekonstrukce stávajícího rodinného domu systému OKAL Tato bakalářská práce se zabývá rekonstrukcí domu. Popisuje původní stav domu před rekonstrukcí, následující stav současný již zrekonstruovaný a návrh následné možné rekonstrukce. Práce představuje několik alternativních variant na zateplení domu různých tloušťek zateplovacího systému. V práci vypočítávám různé součinitele prostupu tepla konstrukcí obvodového pláště původního, současně zatepleného, nových alternativ, zateplení obvodových zdí sklepa a jeho stropu a součinitel prostupu tepla u konstrukce mezi obytným a půdním prostorem. Bakalářská práce tedy obsahuje popis původního stavu a postupu rekonstrukce. Zahrnuje rovněž výpočty součinitelů tepelných prostupů a schémata skladeb k těmto výpočtům. Součástí práce je výkresová dokumentace, která obsahuje půdorys sklepa a 1.NP, pohledy na dům a svislý řez. Tyto výkresy jsou provedeny pro stav před i po rekonstrukci. Klíčová slova Okál Zateplení Výpočet U Rekonstrukce Dřevostavba Vytápění Zateplovací systémy

7 Abstract Ondřej Šitta Reconstruction of an existing family house in OKAL systems This bachelor thesis is concerned with reconstruction of a house. It describes the initial condition of the house before the reconstruction, the following current state after the reconstruction and a plan for possible subsequent reconstruction. The bachelor thesis introduces several alternative variations of thermal insulation of different thicknesses of insulation system. In the work, I calculate coefficients of thermal transmission of the original structures of the building envelope, while insulated, new alternatives, insulation of the external walls of the basement and the ceiling and the heat transfer coefficient for the construction of residential and attic space. The thesis provides a description of the initial situation and the process of reconstruction. It also includes calculations of coefficients of thermal penetration and schematics wall construction for these calculations. The work contains drawing documentation, which includes platform of cellar and 1.NP, views of the house and the vertical section. These drawings are performed for the status before and after reconstruction. Keywords System OKAL Insulation Calculation of the U Reconstruction Wooden house Heating Insulation system

8 Obsah 1 Úvod 1 2 Cíle bakalářské práce 3 3 Metodika Zaměření stávajícího objektu Zakreslení stávajícího objektu Fotografická dokumentace Zhodnocení stavu Návrhy nových alternativ Zateplovací systémy Historie zateplovacích systémů Zateplování u nás Porevoluční změny Současná nabídka Životnost zateplovacích systémů Údržba zateplovacích systémů Požadavky na nízkoenergetické a pasivní domy Náklady na vytápění Popis původní budovy Sklep Popis zevnějšku budovy Interiér nadzemního podlaží Půdní prostor Provedené rekonstrukce a modernizace Rok 2008 rekonstrukce, zateplení a modernizace interiéru Rekonstrukce a zateplení interiéru Modernizace Rok 2009 rekonstrukce a zateplení interiéru... 19

9 6.3 Rok 2010 zbudování terasy Rok 2011 zámková dlažba, zateplení exteriéru Pokládka zámkové dlažby Zateplení exteriéru a zhotovení štítu domu Rok 2012 Stání pro auto Stání pro auto Rok 2013 komín, střecha, vstupní schodiště Vložkování komínu a modernizace nadstřešní části Prodloužení střechy a pokládka nové krytiny Modernizace schodiště Původní a současná skladba stěny, výpočet U Původní skladba stěny Současné zateplení Alternativní návrhy na zateplení Alternativa 1 minerální vata 150 mm s kolmými vlákny: Alternativa 2 minerální vata 150 mm s rovnoběžnými vlákny: Alternativa 3 PS 150 mm, bílý: Alternativa 4 PS 150 mm, šedý: Alternativa 5 minerální vata 300 mm s kolmými vlákny: Alternativa 6 minerální vata 300 mm s rovnoběžnými vlákny: Alternativa 7 - PS 300 mm, bílý: Alternativa 8 - PS 300 mm, šedý: Alternativa 9 - fenolická pěna Kooltherm 140 mm: Finanční zhodnocení Jednotlivé alternativy zateplení: Celková rekonstrukce a modernizace Plánovaná rekonstrukce Rekonstrukce sklepa: Zateplení stropu sklepa Zateplení sklepa PS 50 mm, bílý:... 45

10 Původní skladba: Zateplená skladba: Zateplení stropu nad obytným prostorem: Původní stav: Současný stav: Alternativa 1 minerální vata 100mm Požadované a doporučené hodnoty součinitele tepelného prostupu Diskuze a závěr Summary Zdroje Knižní zdroje Normy Internetové zdroje Zdroje obrázků Zdroje tabulek Seznam obrázků Seznam tabulek Samostatná příloha seznam výkresů 61

11 1 Úvod Po dlouhou dobu se u nás v České republice stavěly pouze zděné domy, ať už kamenné, cihelné, nebo z betonových tvárnic. Dřevěné konstrukce se využívaly především do zahrádkářských kolonií a na výstavbu chat. Výhodou dřevostaveb, oproti zděným budovám jsou jejich možnosti výstavby vzhledem k povrchu země a umístění pozemku. Pro klasickou zděnou stavbu musíme složitě připravovat rovinu buď zavážkou nerovností, nebo naopak rozsáhlým odstraňováním zeminy. U dřevostaveb je možnost výstavby na pilířích. V tomto případě je zde mnohem méně práce s odstraňováním zeminy. Ve výsledku může být třeba polovina domu, umístěného ve svahu, nad zemí. Takto vzniklý prostor může být využit například jako stání pro auto. Stavební systém dřevostavby typu OKAL se začal stavět na počátku 70. let. Licenci na výrobní a montážní systém zakoupil národní podnik Rudné doly Jeseník od německé firmy. Montáž těchto domů spočívala v jednoduchosti a rychlosti. Díky nim, ale vzniklo i spoustu negativních názorů, které provází dřevostavby dodnes. Jednalo se o mýty o zatékání, špatných konstrukčních materiálech a především o špatné zvukové izolaci. Tyto závady ale většinou nemůžeme spojovat se dřevostavbou, ale se špatným použitím materiálů, nebo se špatným konstruováním. Dále musíme brát v úvahu, že od postavení prvních okálů uplynulo již skoro půl století, tudíž se materiály používané na tehdejší a nynější dřevostavbu velmi liší. Byly již zmíněné nějaké mýty o okálech. Mezi dalšími se traduje o nebezpečném formaldehydu, používajícím se na lepení dřevotřískových desek. Firma, která převzala výrobu okálu, se vyjádřila, že strach z formaldehydu není na místě, protože používají lepidla fenolová. Mezi další, tentokrát opodstatněné hrozby patří nebezpečný azbest. Ten se nacházel v azbestocementových deskách na vnějším plášti budovy a také v eternitové krytině. Jeho nebezpečnost spočívá v jeho malých rozměrech vláknitých struktur. Právě při likvidaci dochází k rozvíření těchto mikročástic, a ty se ve formě osinek zapichují do plic, kde mohou způsobovat rakovinné bujení. Zatékaní do okálů je to samé, jako zatékání do jiných staveb a to díky 1

12 špatnému provedení a zanedbané práci. Co se týče zažloutlých koutů, tak ty většinou nejsou od zatékání, ale od zkondenzované vody kvůli špatnému provedení, nebo i absenci parozábrany. Velký problém představuje špatná zvuková izolace. Dá se skoro říci, že venku můžeme slyšet povídající si lidi uvnitř. To je brané trošku s nadsázkou, nicméně to nemění nic na tom, že zvuková izolace je velmi špatná. ( 2

13 2 Cíle bakalářské práce Cílem bakalářské práce je návrh rekonstrukce stávajícího rodinného domu typu OKAL. Původní stavba prošla rekonstrukcí a byla provedena odbornou firmou. Součástí práce je posouzení původních a současných skladeb a alternativní návrhy nových skladeb. Jednotlivé alternativy skladeb jsou mezi sebou porovnány a zhodnoceny jak po technické stránce, tak po finanční. Je provedena odhadní cena rekonstrukce. V práci se dále nachází výkresová dokumentace obsahující pohledy, půdorysy a řez budovou. Tato dokumentace je jak pro původní budovu, tak pro rekonstruovanou budovu. 3

14 3 Metodika 3.1 Zaměření stávajícího objektu U budovy nebyla žádná technická dokumentace, objekt musel být nově zaměřen Zaměření rekonstruovaného stavu Zaměření původního stavu. Ačkoliv zaměření probíhalo několik let poté, co proběhla rekonstrukce, nebylo obtížné zaměřit tento původní stav a to díky absenci dispozičních změn 3.2 Zakreslení stávajícího objektu Zakreslení stavu po rekonstrukci Zakreslení stavu před rekonstrukcí Obě tyto části obsahují výkresy půdorysů sklepa a 1NP, pohledů domu, řez domem 3.3 Fotografická dokumentace Shromáždění fotografií původního stavu, rekonstrukce a zrekonstruovaného stavu 3.4 Zhodnocení stavu Popis původního stavu a jeho nedostatků Popis rekonstrukcí v jednotlivých letech 4

15 3.5 Návrhy nových alternativ Výběr vhodných zateplovacích systémů minerální vata s podélným a kolmým směrem vláken, polystyren v šedé a bílé alternativě, fenolická pěna Zvolení různých tloušťek zateplovacích systémů Navržení nových alternativ zateplení domu ze strany exteriéru Nákres schémat skladby stěny a výpočet součinitele prostupu tepla 5

16 4 Zateplovací systémy Pro člověka dnes i v minulosti byla vždy důležitá tepelná pohoda. Teplo dodávalo pocit bezpečí, sloužilo k odpočinku i regeneraci sil a zvyšovalo pohodlí života. 4.1 Historie zateplovacích systémů Zateplovací systémy vycházely vždy z přírodních materiálů. Mezi první zateplovací systém se může počítat vyplňování spár mechem. V pozdější době se začalo zateplovat pomocí dřevovláknitých desek. Jednalo se především o známé heraklitové desky a o desky z lněného pazdeří. Tyto desky byly uchyceny k obvodovým zdem, armovány pletivem a omítány. Jako armovací pletivo bylo nejčastěji používáno takzvané rabicovo. Zde ale ovšem docházelo k častému vzniku trhlin a to díky objemové nestálosti jednotlivých vrstev. Vše se změnilo na začátku 20. století, kdy se velmi rozmáhá chemický průmysl. S ním se ve velkém množství rozmáhá i výroba syntetických hmot a to především polystyrenu. Ten začala vyrábět německá firma IG Farben a jako tepelně izolační deska se začíná rozmáhat v padesátých letech dvacátého století. A právě zde přichází nápad používat tuto izolační desku na zateplení již stojících domů. A tak je v roce 1957 zateplen první rodinný dům pomocí polystyrénových desek. V 70. letech se začíná rozmáhat nový zateplovací systém a to minerální vata. Oproti polystyrénu se nijak zvlášť neliší součinitelem prostupu tepla, její přednosti spočívají v nízkém difuzním odporu stavby a nehořlavosti materiálu, z čehož vyplývá i zvýšení požární bezpečnosti. S vyvíjejícím se zateplovacím systémem musely vznikat i nové omítkové systémy. Na původní zateplovací systémy se používaly silnovrstvé minerální omítky, ty však díky své tloušťce a tvrdosti nedokázaly přenášet napětí z izolantu, vznikající díky teplotním změnám. Kvůli tomuto napětí omítky praskaly, a tudíž se začalo přecházet na tenkovrstvé flexibilní omítky. ( 6

17 4.2 Zateplování u nás V Československu se začíná dodatečné zateplení domů řešit na počátku 70. let dvacátého století. V této době se začaly projevovat špatné tepelně technické vlastnosti panelových domů z 50. a 60. let. Díky vznikajícím tepelným mostům začali v okrajových bytech, převážně v jejich rozích, vznikat plísně. Aby se tvoření plísní předešlo, je zapotřebí posunout rosný bod ven z konstrukce. Toho se dosáhne přidáním další vrstvy materiálu z exteriéru. U těchto panelových domů se na posunutí rosného bodu použily pórobetonové tvárnice. Ty byly kotveny pomocí skob a rabicovým pletivem byly armovány pro silnovrstvou omítku. Díky špatnému kotvení často docházelo k odtržení příček, a proto toto řešení nebylo příliš vhodné. V 60. letech se v Příbrami začaly budovat panelové domy z monolitického železobetonu. V bednění byla jako izolace vložena polystyrénová vložka. Jednalo se o první použití polystyrénu na zateplení budovy u nás. Polystyrén a rabicovo pletivo byly uchyceny do železobetonu pomocí rádlovacích drátů a to již při vylévání bednění betonem. Na rabicovo pletivo se opět nanášely silnovrstvé omítky. V 80. letech se začíná na stavby aplikovat klasický zateplovací systém. Zde však dochází ke spoustě nedostatků. U materiálů většinou nejsou požadované vlastnosti, a proto vykazují časté poruchy. Díky nestálosti materiálu vznikaly trhlinky na tenkovrstvé fasádě. U sklotextilních sítí docházelo k trhání při přenášení větších tahových napětí a to kvůli ztrátě jejich pružnosti. Jako kotvení se používaly obyčejné hřebíky, které tvořily tepelné mosty, a na lepení se používalo lepidlo na lepení obkladových dlaždic. Vrchní omítka byla pouze štukovaná. Je tedy jasné, že na tomto systému, který může vlivem teplot pracovat, musí štuk, který má pevnou a tvrdou strukturu, popraskat. Na konci 80. let byla vyvinuta tepelně izolační omítka thermfix. Ta byla vyvinuta československými dodavateli stavebních hmot. Jednalo se o tepelně izolační omítku stříkanou přímo na podklad. Ta byla tvořena polystyrénovými kuličkami slepenými pojivem. Nevýhodou tohoto sytému byla maximální tloušťka do 6 cm, většinou se však používaly pouze 4cm. 7

18 Jako další pokusy zateplení byly použity zateplovací systémy s provětrávanou vrstvou. Jednalo se o osazování minerálních desek mezi dřevěný rošt. Krycí vrstvu zde tvořily hliníkové nebo plastové lamely. Nevýhodou tohoto systému byly vznikající tepelné mosty pod dřevěným roštem, docházelo k častému sesouvání těchto systémů a celkově jejich instalace vyžadovala značnou zručnost dělníků. ( 4.3 Porevoluční změny Po pádu železné opony se začíná dovážet nový materiál ze zahraničí. Tyto systémy měly většinu much již vychytaných a tak se mohly naplno využívat. V letech stát poskytoval nenávratné dotace ve výši 30-40% investice na zateplení panelových domů. V roce 2001 se objevil program s názvem Panel, který dotoval úrokové sazby zateplení a fungoval až do roku 2009, kdy jej nahradil Nový panel a to Zelená úsporám. Změna byla v tom, že o dotaci mohlo být zažádáno i u jiných než panelových soustav. V letech 2009 a 2010 tak dochází k největšímu stavebnímu boomu. Za jeden rok bylo v České republice zatepleno více jak 18 miliónů m2, což je po přepočtu na jednoho obyvatele skoro dvojnásobek ve srovnání se západními státy. Zateplování se tak stalo jediným rostoucím sektorem ve stavebním průmyslu. ( 4.4 Současná nabídka V dnešní době je trh přeplněn spoustou zateplovacích systémů a umožňuje tak velkou možnost výběru. Nechá se vybírat podle podkladového materiálu, místa určení nebo vlastností. Dnes je vyvíjen velký tlak na zlepšování parametrů izolačních systémů ze strany nízkoenergetických a pasivních domů. Vlastnosti izolačních materiálů se vyjádří hodnotou lambda, což je součinitel prostupu tepla materiálem. Čím menší prostup tepla materiálem je, tím lepší má materiál izolační vlastnosti. Z toho vyplývá, že čím hodnota lambdy je tím lépe. Kromě bílého polystyrenu s lambdou 0,039 W/mK a minerální vaty s lambdami 0,041 a 0,036 W/mK, 8

19 v závislosti orientace vláken ke zdi, jsou v nabídce i takzvané šedé polystyrény s grafitovou náplní, kde může lambda dosahovat až 0,032 W/mK. Nižších hodnot nelze dosáhnout, proto se objevují nové materiály, jako jsou například fenolické desky s lambdou 0,021 W/mK. Zkouší se například vakuové izolační desky, zde nastává problém s udržením vakua po dobu životnosti izolantu nebo celkovou odolnost těchto desek. Nedá se také přehlédnout vysoká cena za m2 materiálu, ať už fenolické pěny nebo vakuových desek. Existují i difusně otevřené polystyrény. Tyto polystyreny jsou děrované a mohou se používat na vlhké zdivo. Největší výběr je však v omítkách. Jsou požadovány omítky odrážející infračervenou část světla, z důvodu menšího zahřívání. Díky tomuto se mohou používat omítky tmavých barev. Ze základních omítek se mohou vybrat akrylátové, silikátové a silikonové omítky. Existují i omítky z nanotechnologií, které jsou samočistící. ( 4.5 Životnost zateplovacích systémů Pro dosažení dlouhodobé trvanlivosti a životnosti zateplovacích systémů se musí používat materiály, u nichž je potřebná spolupůsobnost jednotlivých částí celého systému. Musí být zabezpečeno: Odolnost proti vzniku a působení trhlin Odolnost proti vodním parám prostupujícím z interiéru Odolnost proti rázu Životnost těchto zateplovacích systémů není možně přesně určit. Předpokládaná životnost je kolem 30 let, za předpokladu dobře provedeného a udržovaného systému. Životnost polystyrenu byla zkoumána pomocí sondy. Polystyren byl stáří 25 let a nejevil žádné známky opotřebení ani únavy materiálu. Materiál by tedy mohl vydržet 50 let a více. ( 9

20 Životnost může prodloužit: Správný návrh detailů a celého zateplení Správná realizace Správná údržba ( 4.6 Údržba zateplovacích systémů Údržba nastává v případě degradace povrchové vrstvy působením povětrností, slunečním zářením nebo v případě mechanického poškození. Na povrch fasády se také usazují různé nečistoty, prach a mohou se tvořit i řasy. Běžná údržba se provádí zhruba po letech. Ochranné nátěry Opravy mechanického poškození Očistění povrchu od nečistot Ochranné nátěry musí být snášenlivé se zateplovacím systémem, nesmí ho rozpouštět ani způsobovat bobtnání omítek. Je požadována co nejvyšší prodyšnost vodním parám a co nejmenší pronikání vody do systému. Při mechanickém poškození vyřízneme pravidelný výřez na celou hloubku zateplovacího systému. Zhruba 100 mm od obvodu výřezu odstraníme povrchovou vrstvu systému. Do výřezu vlepíme novou izolaci a přelepíme sítí s přesahem 100 mm přes okraj výřezu. Na takto opravený zateplovací systém se nanese poslední povrchová úprava. Omytím fasády lze docílit oživení barevnosti povrchu a to díky odstranění nečistot a prachu. Omývat lze tlakovou vodou i se saponáty, které jsou schváleny výrobcem. Na odstranění řas jsou výrobci stanovené technologické postupy založené na hubení biocidy. ( 10

21 4.7 Požadavky na nízkoenergetické a pasivní domy Za nízkoenergetické domy považujeme budovy s potřebou tepla na vytápění do 50 kwh/m2 na rok. V porovnání s běžnými novostavbami toto číslo může být až několikanásobně nižší. Nízkoenergetické domy jsou jakýmsi mezistupněm mezi obyčejným nezatepleným domem a pasivním domem z hlediska potřeby energie na vytápění. U pasivních domů je spotřeba energie do 15 kwh/m2 za rok. Obr. 1 Porovnání potřeby tepla na vytápění 1 m 2 u různých typů domů (zdroj obrázku: ) Spotřeba energie je udávána na 1 m2 podlahové plochy vytápěné části domu. Z tohoto hlediska je lepší vícepatrový dům, než jednopatrový bungalov. Množství tepla na vytápění je ovlivněno kvalitou zateplení obvodového pláště, střechy, soklů budovy, podlahy v prvním podlaží a kvalitou oken a dveří. 11

22 Tab. 1 Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí (zdroj tabulky: Množství tepla potřebného na vytápění není ovlivněno pouze kvalitou materiálu použitých na výstavbu doma, ale také orientací budovy vzhledem k světovým stranám a orientaci samotné budovy na pozemku. Důležité je umístění obytných místností směrem k jihu, naopak málo obývané prostory směrem na sever. Je to dáno tím, že od jihu máme nejvíce tepelných neboli solárních zisků od Slunce. Díky využití alternativních zdrojů, jako jsou solární kolektory a tepelná čerpadla, můžeme snížit potřebu tepla na vytápění. 12

23 4.8 Náklady na vytápění U nízkoenergetických a pasivních domů není tím nejdůležitějším faktorem cena energie, musíme ale brát v potaz pořizovací náklady, provozní náklady a životnost systému. U dobře provedených domů je potřeba energie na vytápění tak malá, že může být návratnost investice delší než životnost systému. Přestože dokážeme docílit co nejlevnější energie, nemusí to být vždy ta nejlevnější varianta. Nejlepší poměr investice a návratnosti je u elektrických a plynových přímotopných systémů. Tyto systémy ovšem bývají většinou vnímány jako jedny z těch dražších co se týče provozních nákladů. Příklad vytápění domu elektřinou a plynem jednopodlažního domu se sedlovou střechou a rozlohou 130 m2. Obvodová stěna je z cihlových bloků 300 mm a zatepleno polystyrénem také 300 mm. Zateplení stropu je PUR desky 300 mm a podlaha polystyren 150 mm.( Obr. 2 Porovnání nákladů na vytápění plynem a elektřinou u pasivního domu, nízkoenergetického a normálního (zdroj obrázku: ) Porovnáme-li náklady na energie, zjistíme, že zemní plyn vychází u tohoto nízkoenergetického domu zhruba o Kč levněji než elektřina. Pokud to přepočteme na 20 let tak se dostaneme na hodnotu Kč. Pořizovací hodnota 13

24 plynového kotle však byla o Kč více než elektrické vytápění. Takže z toho vyplývá, že na srovnatelnou hodnotu se dostane zhruba po 30 letech a to za předpokladu užívání bez poruch. ( Tab. 2 Porovnání podlahového vytápění elektrickými topnými kabely s teplovodním podlahovým vytápění ohřívaným plynovým kotlem (zdroj tabulky: 14

25 5 Popis původní budovy 5.1 Sklep Jedná se o budovu s částečně zapuštěným sklepem do terénu. Obvodové a nosné zdi sklepa jsou zděné z plných cihel a tloušťka zdi je 300mm. Tloušťka příček je 150mm. Zdivo je z venku omítnuté cemento-jádrovou omítkou zvanou břízolit a ze vnitř je zdivo omítnuté, naštukované a vymalované vápnem. Podlaha tvoří podkladový beton, na kterém leží hydroizolace. V této podlaze se nenachází tepelná izolace a na hydroizolaci je vrstva pochozího betonu, která není jinak povrchově upravena. Rozvody vody, topení a elektřiny jsou vedené na stropě. Okna jsou jednoduchého typu s dvojitým zasklením. Rám a jeho křídla jsou železného provedení. Sklep je rozčleněn do šesti místností a úložného prostoru pod schody. Nachází se zde garáž s dílnou, prádelna, kotelna, sklad na pevné palivo, sklad, chodba a úložný prostor pod schody. Podrobný půdorys sklepa se nachází v přílohách. Tam jsou popsány jednotlivé místnosti a jejich výměra. Tento půdorys není dobře řešený z důvodu zbytečně velké chodby. Při přívalových deštích sem zatéká voda z důvodu špatné hydroizolace na obvodových stěnách. Další problém nastává v hromadění vody kvůli špatnému spádování vrchní vrstvy betonu, která je spádovaná do nejvzdálenější místnosti od garážových vrat. Tyto problémy doposud nejsou odstraněny a budu se s nimi zabývat v kapitole věnující se plánovaným rekonstrukcím. 5.2 Popis zevnějšku budovy Do obytného patra se vchází po schodech, které jsou umístěny z venku ze severovýchodu. Schody jsou monolitické, to znamená, že byly vylity do předem připraveného bednění. Povrch byl bez povrchové úpravy. Zábradlí bylo ze železné kulatiny. Vchodové dveře byly dřevěné s prosklenými kazetami. Plášť celého domu byl tvořen azbestocementovými deskami, které měly bílo-šedou barvu a jejich spo- 15

26 je byly překryty dřevěnou lištou. Horní i spodní ukončení těchto desek bylo ohraničeno pozinkovanou okapničkou. Okna byla zdvojeného typu ze smrkového dřeva bílé barvy. Štít tvoří hnědé palubky. Jako krytina byly použity eternitové šablony. Komín byl vyzděn ze šamotových cihel a zakončen betonovou hlavou. Obr. 3 Rodinný dům typu OKAL před rekonstrukcí 5.3 Interiér nadzemního podlaží Po vstupu do domu se dostaneme přes verandu do chodby, jejíž nevýhoda je, že je zbytečně veliká. Po pravé ruce se nachází spíž, WC a tři pokoje. Přímo naproti se nachází koupelna a kuchyň. Po levé ruce je schodiště do sklepa a na půdu a obývací pokoj s jídelnou. Po celém domě byla na betonové podlaze položena dřevotřísková deska, která na řadě míst nabyla na tloušťce. Všechny stěny a stropy byly velmi nerovné a nevzhledné díky nedokonalosti spojů jednotlivých desek a absence jakékoliv povrchové úpravy vyjma nabílení. Jejich právě zmíněné spoje byly vždy překryty dřevěnými lištami. Obvodové stěny se skládají stejně jako příčky z minerální vaty, kterou oplášťují dvě dřevotřískové desky, rozdíl je pouze v tloušťce. U obvodových stěn je to 100 mm, což znamená, že jsou zde dvě dřevotřískové desky o tloušťce 20 mm a 16

27 minerální vata tloušťky 60 mm. Místnosti jsou od sebe oddělené dveřmi s voštinovou vložkou a usazené na ocelových zárubních. Dřevěné příčky této rámové konstrukce jsou tvořeny trámky o rozměrech 60/60 mm. U otvorů ve stěně se zde namísto překladů používá dřevěná výměna. Ta se převážně kotví pomocí kování. Rozteč sloupků je dána rozměry obkladového materiálu. Ten se připevňuje pomocí šroubů, hřebíků, nebo spon. (Měšťan, 1995) 5.4 Půdní prostor Na půdní prostor se vchází z verandy pomocí dřevěného schodiště. Schodiště je typu schodnicového. To znamená, že ho tvoří dvě dřevěná ramena a stupnice, které jsou do těchto ramen uchyceny. Schodiště mohou být typu schodnicového, sedlového, zavěšeného, nebo speciálního. (Havířová, 2006) Krov je zde ve variantě sbíjených vazníků. Vazník je trojúhelníkového tvaru a je složen ze tří na sebe sbitých prken tloušťky 20 mm. Samotný trojúhelníkový rám by nemohl držet, a proto je z každé strany do jedné třetiny vyztužen. V této vzdálenosti jsou zavětrované i všechny trojúhelníkové rámy k sobě. Pochozí plocha je právě pouze v jedné třetině uprostřed. Tato podlaha je tvořena prkny přitlučenými na vrchní stranu rámu sbíjeného vazníku. Na spodní stranu je přímo připevněna dřevotřísková deska, která je již podhledová. Takže tepelná izolace stropu je pouze na výšku spodních sbitých prken tvořících spodek rámu. Jako tepelná izolace zde byla použita skelná vata. Na střešní krytinu byly použity eternitové šablony a z tohoto důvodu bylo pod eternit použito bednění. Jako hydroizolační vrstva zde byly použity asfaltové pásy. Stav krovu je velmi důležitý a proto musí být jednotlivé prvky v dobrém stavu. To znamená zbavení dřevokazných škůdců a dobrá statika konstrukce. Škůdci se nechají zničit chemicky, za předpokladu, že konstrukce nebyla nebezpečně narušena. (Fischer Uhlig, 2001) 17

28 6 Provedené rekonstrukce a modernizace Doposud provedené rekonstrukce a modernizace jsou rozdělené podle roku jejich provádění. Ne všechny práce jsou prováděny podle správných postupů, jsou však uvedeny tak, jak probíhaly. 6.1 Rok 2008 rekonstrukce, zateplení a modernizace interiéru Rekonstrukce a zateplení interiéru V roce 2008 se započaly prvotní práce na rekonstrukci domu. Bylo to zateplení interiéru severo-západních pokojů. Pomocí vodících profilů UW upevněných na podlaze a na stropu ve vzdálenosti zhruba 4 cm od obvodové zdi. Vzdálenost uvádím zhruba z důvodu nerovné původní zdi. Následovalo vsazení svislých nosných profilů CW do vodících s roztečí 625 mm. Tento rozměr je udán výrobním rozměrem sádrokartonové desky, který je 1250 mm. Prostor mezi profily byl vyplněn minerální vatou tloušťky 80 mm. Následovalo zateplení stropu. Stejně jako u stěn byly nejprve namontovány vodící profily typu UD a do nich byly vsazeny profily CD. Aby se profily neprověsily, jsou ještě kotveny pomocí speciálních závěsů k původnímu stropu. Profily byly opět montovány v rozteči 625 mm vyplněny minerální vatou a následně zaklopeny sádrokartonem. Během těchto prací bylo nutné povytáhnout elektrické rozvody a do sádrokartonu vložit nové elektrické krabice určené do sádrokartonu. Tyto krabice se nesádrují, pouze montují k sádrokartonové desce. Dále bylo nutné poposadit radiátor více do místnosti. Následovalo přelepení spojů sádrokartonové desky samolepící páskou. Ta se používá za účelem minimalizace prasklin. Veškeré spáry a hlavičky sádrokartonových šroubů byly přesádrovány. Zbylé dvě příčky bylo nutné přebrousit, protože z dřevotřískové desky vystupovaly třísky. Takto dokončená místnost byla vymalována. 18

29 Následně byl rekonstruován obývací pokoj s jídelnou obdobným způsobem. Zde byla navíc provedená demontáž příčky mezi kuchyní a jídelnou Modernizace Z podlahy byl pouze sejmut původní koberec a byl nahrazen mirelonem, který slouží jako podklad pod laminátovou podlahu. Po instalaci laminátové podlahy a jejího olištování byla místnost hotová. Takto byly zrekonstruovány všechny tři pokoje. Rekonstrukce spíže nezahrnovala zateplení, ale pouze nový podhled stropu, na kterém se uprostřed střetávaly dvě desky a tvořily nerovný povrch. Podhled byl opět z hliníkových profilů UD a CD, ale díky malým rozměrům místnosti nebylo zapotřebí CD profily kotvit pomocí závěsů. Stěny tentokrát nebyly broušeny ale nataženy fasádním lepidlem a naštukovány. Nakonec byla položena a olištována laminátová podlaha. 6.2 Rok 2009 rekonstrukce a zateplení interiéru Rokem 2009 započala rekonstrukce koupelny, WC, kuchyně, chodby a předsíně. Jako první byla demontována příčka mezi koupelnou a kuchyní, která byla částečně zděná a z části dřevotřísková. Zeď byla vyzděná z pórobetonových tvárnic stejné tloušťky, jako byla původní příčka a to 80 mm. Dále byla koupelna prodloužena o 800 mm do sousedního pokoje. Nová příčka je opět z pórobetonových tvárnic. Z podlahy byla sejmuta dřevotřísková deska tloušťky 25 mm a nahrazena betonovou mazaninou. Byla položena dlažba bílá mramorovaná o rozměrech 250x250 mm a nové obklady zelené mramorové barvy o rozměrech 200x250 mm. Vestavěla se nová vana a namontovalo nové umyvadlo. Díky zvětšenému prostoru bylo možné do koupelny přidat i sprchový kout. Strop byl opět zateplen minerální vatou a zaklopen sádrokartonovou deskou kotvenou na hliníkový profil. WC bylo rekonstruováno stejným způsobem a použit byl stejný obklad i stejná dlažba. 19

30 V kuchyni byla také vysekána dřevotřísková podlaha a nahrazena betonovou mazaninou s dlažbou o rozměrech 330x330 mm hnědé barvy. Pórobetonová příčka sousedící s koupelnou byla obložena pruhem dlaždic světle hnědé barvy o rozměrech 150x150 mm ve výšce mm. Zbytek příčky byl natažen lepidlem a naštukován. Strop byl opět zateplen stejným systémem. Kuchyň byla vybavena novou kuchyňskou linkou s ostrůvkem, který předěluje kuchyň a jídelnu. Chodba s verandou byly taktéž zatepleny jako v předchozích případech minerální vatou. Podlaha byla opět vysekána a nahrazena betonovou mazaninou s velkorozměrovou dlažbou 450x450 mm hnědé barvy. Příčky byly pouze přebroušeny a znovu vymalovány. 6.3 Rok 2010 zbudování terasy V roce 2010 byla postavena dřevěná terasa. Terasa vznikla prodloužením původního balkónu, na který se vcházelo z jídelny. Hloubka původního balkónu byla 800 mm a šíře byla 3650 mm. Původní zábradlí bylo odstraněno. Nejprve byly vykopané dvě díry pro patky do hloubky 850 mm. Následovalo zhotovení bednění a jeho následné zarovnání horní hrany do stejné roviny s druhým bedněním. Bednění je ve vzdálenosti 2700 mm od budovy. Nyní byla díra na patku a bednění vylita betonem a vložena železná deska o rozměrech 200x200 mm. Na tu byly navařeny železné pláty pro následující přichycení nosných trámů. Následovalo zhotovení kozy a zároveň pozednice na původním balkóně. Materiál byl nejprve nakrácen na patřičné rozměry, následně ohoblován a frézkou sraženy hrany. Ještě před sestavením byly jednotlivé dílce natřeny žlutou lazurovací barvou. Průřez těchto prvků byl 150x150 mm. Hrana kozy a hrana pozednice je ve stejné rovině. Koza byla pomocí závitových tyčí uchycená do předem vyvrtaných otvorů v železných plátech na patce. Mezi patku a stojnu kozy byla vložena plastová podložka. Následovalo položení sedmi krokví o průřezu 150x100 mm. Po sestavení této kostry terasy byla položena prkenná podlaha tloušťky 30 mm. V poslední řadě byly vztyčeny sloupky nesoucí zábradlí. Nově vybudovaná terasa má rozměry 3800x3810 mm. 20

31 6.4 Rok 2011 zámková dlažba, zateplení exteriéru Pokládka zámkové dlažby Na jaře roku 2011 započaly výkopové práce na přístřešek pro auto. Byla sejmuta zemina pod celým půdorysem do hloubky 500 mm a vyhloubeno sedm děr do hloubky 850 mm pro budoucí patky. Patky byly zaměřeny a bednění bylo srovnáno 70 mm pod úroveň budoucí vrchní hrany zámkové dlažby. Následně byly patky zabetonovány opět se železnou deskou, na kterou budou později navařeny ocelové pláty na přichycení trámů. Během betonování patek byly betonovány i obrubníky. Po vytvrdnutí betonu a demontáži bednění na patky, započalo skládání kamene mezi patky a obrubníky. Na kámen byl navezen štěrk 16/32 a ten byl vyrovnán do jednotné vrstvy 80 mm pod úroveň hrany obrubníků. Na tuto vrstvu byla navezena další vrstva podkladového štěrku 2/8. Znovu byla samotná pergola přesně zaměřena a byly navařeny ocelové pláty na uchycení trámů pergoly. Nakonec mohla být položena zámková dlažba obdélníkového tvaru, jejíž tloušťka je 60 mm. Dlažba byla dorovnána vibrační deskou a zasypána pískem Zateplení exteriéru a zhotovení štítu domu Po dokončení dlažby byly strženy azbestocementové desky z pláště budovy a jejich krycí lišty. Tyto desky byly následně odvezeny do patřičného sběrného dvora. Poté nastala demontáž okapnic, které byly na dolní i na horní části těchto desek. Po odstranění veškerého materiálu zůstaly holé dřevotřískové desky. Zateplovací systém byl založen pomocí hliníkového profilu. Ten byl přišroubován na spodní hranu dřevotřískové desky a tvoří jak podhled, tak především podporu první řady zateplovacího systému. Po montáží zakládacího profilu započaly zateplovací práce. Zateplovalo se pomocí polystyrenu, který se lepil pomocí PUR pěny. Práce s touto pěnou byla velmi pohodlná z důvodu lepší manipulace s malou nádobkou PUR pěny, než s těžkým kýblem lepidla. PUR pěna držela PS desky na dřevotřísce takovou silou, že se spíše trhaly kuličky polystyrenu nebo 21

32 třísky ze samotné desky. Přesto byl PS dále kotven pomocí kotev, které se šroubují pomocí vrutů přímo do desky. Zateplená byla celá úroveň obytného patra do výšky 2600 mm a severozápadní štít. Ten byl zateplen pouze z estetického hlediska a tak aby nebyla vytvořena hrana přechodu mezi stěnou a štítem. Na jihovýchodním štítě byl namontován rošt, aby dorovnal zateplení domu a byl na něm zhotoven dřevěný štít. Štít je tvořen ze 150 mm prken, které jsou překryty 50 mm lištami. Ten byl stejně jako terasa natřen žlutou lazurovací barvou. Na přechodu mezi dřevěným štítem a polystyrénem je okapnice. Nyní se přechází na povrchovou úpravu polystyrenu. Nejprve jsou zamazány kotvící prvky pomocí fasádního lepidla. Následně je fasádním lepidlem natahován polystyren a do něj je vkládána perlinka fasádní síť. Ta byla znova přetažena novou vrstvou fasádního lepidla. Po vytvrdnutí lepidla byly stěny nataženy silikonovou omítkou světle zelené barvy. 6.5 Rok 2012 Stání pro auto Stání pro auto Rokem 2012 započala výstavba stání pro auto. Nejprve byly naměřeny a nakráceny stojky o průřezu 150x150 mm. U stojek byl dán nadměrek 50 mm, z kterého se vyřezal čep. Následovalo nakrácení a zhotovení pozednicových trámů. Tyto trámy byly dvou druhů. Jako první byl trám 150x150 mm, který byl umístěn na severovýchodní stranu. Zde stačil tento slabší trám, protože zde jsou tři stojné sloupy. Druhý profil trámu byl o průměru 150x250 mm. Zde musel být průměr větší z důvodu absence prostředního stojného sloupu. Do zhotovení pozednicových trámů se zahrnuje vyřezání plátových spojů na každém rohu přístřešku a zhotovení dlabů v místě stojek. Následně byly naměřeny a zařezány vazné trámy, které se k pozednicovým připojí právě díky plátovým spojům. Před samotným sestavením je celá konstrukce kozy ohoblována a pomocí frézky jsou sraženy hrany. Zbylé nedokonalosti jsou dokončené smirkovým papírem. 22

33 Nyní je možné celou kozu sestavit a připevnit k předem připraveným patkám pomocí závitových tyčí stejně jako to bylo u terasy. Samotný plátový spoj byl ještě spojen pomocí tesařských skob, lidově kramlí. Dodatečně byly připevněny pásky, které nebyly připevněné na čep a dlab, ale pouze pomocí vrutů. Po sestavení celé kozy byly naměřeny a vyřezány krokve a kleštiny. Krokve byly rozmístěny v rozteči 1500 mm a jejich průměr byl 140x100 mm. Ve spodu krokve byla vyřezána sedla. Hřeben krokví byl napojen způsobem pero-drážka a krokve byly k sobě spojeny dubovým kolíkem. Krokve byly vztyčeny a usazeny do sedel. Aby se od sebe krokve neroztahovaly, nebo aby nevyskočily ze sedel, jsou kotveny pomocí kleštin. Z důvodu nedostatku materiálu byla dvojitá kleština používaná ob jednu krokev, jinak byla použita pouze jedna kleština. Ty byly spojeny s krokvemi pomocí závitových tyčí. Obr. 4 stavba přístřešku pro auto. Postavená je nosná koza. Vztyčují se první krokve. 23

34 Tato konstrukce byla zaklopena pomocí OSB desek a kontaktní třívrstvé membránové fólie Den Braven. Dále bylo na řadě budoucí střechu nalaťovat. Nejprve byly přibity kontra latě na každou z krokví. Poté byly přibity latě. Jejich rozteč je udávána v instalační příručce krytiny a je ovlivněna samotným druhem krytiny. V tomto případě bylo laťování prováděno následujícím způsobem. Nejprve byla přibita spodní lať na stojato z důvodu zachování stejného spádu střechy. Následující lať byla v rozteči 280 mm od kraje střechy po její horní hranu. Další latě byly přibity v roztečích 350 mm od vrchní hrany k další vrchní hraně. Na poslední lať se rozteč 350 mm nevztahuje a lať je přibita do krajní polohy směrem k hřebenu. Po dokončení těchto prací přišly na řadu práce klempířské. Mezi ně patří instalace okapních háků, žlabů a svodů, dále byly připevněny lemovky a následně položena střecha. Jedná se o plechovou střechu tmavě hnědé barvy od firmy DEK. Obr. 5 Hotový přístřešek pro auto. 6.6 Rok 2013 komín, střecha, vstupní schodiště V roce 2013 byla provedena závěrečná rekonstrukce obsahující rekonstrukci nadstřešní části komínu, prodloužení střechy nad vchodovými dveřmi, položení nové krytiny a rekonstrukce hlavního schodiště do domu. 24

35 6.6.1 Vložkování komínu a modernizace nadstřešní části V první řadě byl komín vyfrézován na průměr 180 mm a vyvložkován flexibilní nerezovou komínovou vložkou. Na rekonstrukci nadstřešní části komínu bylo na výběr ze dvou možností. První varianta byla rozebrat nadstřešní část ze šamotových cihel a znovu ji vyzdít. Druhá varianta byla komín znovu důkladně vyspárovat, natáhnout fasádním lepidlem se sítí a fasádní silikonovou omítkou. Zvolena byla druhá varianta s fasádní omítkou modro-šedivé barvy Prodloužení střechy a pokládka nové krytiny Následně započalo hloubení patek na prodloužení střechy nad vstupním schodištěm do objektu. Patky byly vyhloubeny v roztečích 3950 mm a zarovnány do stejné výšky. Následně na tyto patky bylo nazděno šesti vrstev KB bloků. Bloky byly vyztuženy ocelovými pruty a zabetonovány. Do vrchní tvárnice KB bloku byla zabetonována ocelová deska. Na desce byly přivařené ocelové pláty pro uchycení trámů. Po zavadnutí betonu došlo na následné vyspárování spár bloků a přípravu krovu. Krov byl tvořen čtyřmi stojnými trámy, pozednicovým trámem, obojí průřezu 150x150 mm, a krokvemi průřezu 140x100 mm. Po naměření, nařezání, ohoblování a ofrézování byla vztyčena koza. Stojné trámy byly uchyceny k patkám pomocí závitových tyčí a ocelových plátů navařených na ocelové patce. K pozednicím byly uchycené opět na způsob čep a dlab. Pro zlepšení tuhosti a estetické hodnoty byly přidány vzpěrné pásky. Ty byly uchyceny stejně jako u stání na auto pomocí vrutů. 25

36 Obr. 6 Prodloužením střechy vznikl zastřešený prostor nad schody Následně se odstranila část krytiny a bednění pro umožnění přístupu pro přichycení krokví. Krokve byly přichyceny k původním sbíjeným nosníkům pomocí závitových tyčí. Na novou kozu byly usazeny do sedel a přibity hřeby. Následovalo odstranění eternitové krytiny, která byla odvezena do patřičného sběrného dvora. Po odstranění krytiny se zaklopila nová přístavba OSB deskou až na část nad oknem v obývacím pokoji. Celá střecha byla pokryta paropropustnou kontaktní membránou Den Braven. Nyní bylo na řadě laťování střechy. Opět byly jako první přibity kontralatě a na ně následně byly přibity střešní latě. V provětrávané dutině vysychá zkondenzovaná voda. Dále má za úkol odvod proniklé srážkové vody. Výška provětrávané dutiny je nastavena díky kontralatím. (Kolb, 2011) 26

37 Obr. 7 Návod na montáž latí ( Dále mohly být provedeny klempířské práce. Byl oplechován komín, usazen nový vlez na střechu, připevněné lemovky do štítů a zřízen nový okapový systém. Následně byl oplechován otvor ve střeše před obývacím pokojem a vloženy do něj polykarbonátové desky. Toto řešení bylo použito z důvodu prosvětlení obývacího pokoje. V poslední řadě byla položena plechová krytina MAXIDEK stejně jako na přístřešku na auto. Na střeše byl zřízen nový hromosvod. Klempířské výrobky jsou vyráběny z materiálů, jako jsou měď, zinek, hliník, nebo z titanzinek. ( Krytina MAXIDEK je velkoformátová plechová profilovaná střešní krytina, která imituje vzhled střešních tašek. Její předností je velmi nízká hmotnost 5kg/m 2. Je tedy vhodná i pro přestavby, kde by se při použití těžké krytiny musel zesilovat krov. Mezi další přednosti patří velmi vysoká rychlost pokládky. Povrch krytiny je bez pórů, takže se v nich nemohou zachytit nečistoty, mechy nebo lišejníky. Nej- 27

38 menší doporučený sklon je 14. Střešní krytina MAXIDEK z pozinkovaného ocelového plechu s organickým povlakem. ( Obr. 8 Pohled na celý zrekonstruovaný dům Modernizace schodiště Při přestavbě schodiště bylo odstraněno původní zábradlí a byla vyzděna zídka z šedivého porobetonu. Byly použity tvárnice tloušťky 80 mm a vyzděny do výšky 1000 mm. Tvárnice byly nataženy lepidlem s perlinkou a fasádní silikonovou omítkou, která byla použita i na fasádě domu. Následovalo vložení dřevěného madla, které ukončovalo samotnou zídku. Jeho průměr činí 100x50 mm. V poslední řadě byla položena keramická dlažba na schody. Dlažba je šedé barvy o rozměrech 300x300 mm. Zaspárovaná je šedivou spárovací hmotou. 28

39 Obr. 9 Ukázka zrekonstruovaného vstupního schodiště 29

40 7 Původní a současná skladba stěny, výpočet U Součinitel prostupu tepla U se počítá dle normy ČSN Tepelná ochrana budov. Výpočet: Tepelný odpor ekvivalentní: = [W/mK] Tepelný odpor: = [m 2 K/W] Tepelný odpor celé stěny: = + + [m 2 K/W] Součinitel prostupu tepla: = [W/m 2 K] Legenda: λ = ekvivalentní tepelná vodivost λ = tepelná vodivost a = délka materiálu R = tepelný odpor d = tloušťka materiálu α = přestup tepla na vnitřek konstrukce α = přestup tepla na vnějšek konstrukce U = součinitel prostupu tepla Je-li v jedné vrstvě více materiálu, například sloupky a mezi nimi izolace, používá se λ. 30

41 7.1 Původní skladba stěny Stěna se skládá z nosných trámků o rozměrech 60x60mm a jejich rozteč 600 mm je vyplněná minerální vatou 60mm. Z obou stran je opláštěná dřevotřískovou deskou. Tato skladba je z exteriérové strany krytá azbestocementovou deskou, která je přichycena na dřevěném roštu. Spáry těchto azbestocementových desek jsou překryty dřevěnou lištou. Obr. 10 Tab. 3 Původní skladba stěny OKÁLu. Výčet prvků ve skladbě, jejich tloušťky a součinitel tepelné vodivosti u původní skladby d (m) λ azbestocement 0,01 0,45 dřevo+ vzduch. mez. 0,01 0,02 DTD 0,02 0,11 MV 0,06 0,036 DTD 0,02 0,11 Výpočet U: = λ a + λ a a + a 0,22 0, ,5 = 0,5+0,05 = 0,02 W/mK => dřevěný rošt 31

42 λ = λ a +λ a a +a λ = 0,22 0,06+0,036 0,6 0,06+0,6 λ = 0,0527 W/mK = + +, +, +,- +,. +,/ + +, = 0 λ = ,01 0,45 + 0,01 0,02 + 0,02 0,11 + 0,06 0, ,02 0, = 2, /7 = 1 1 = 2,1928 =0,4561 7/ Současné zateplení U současné stěny probíhalo zateplení v obou směrech. Interiér byl zateplen minerální vatou 65mm a byla zde zhotovena sádrokartonová předstěna. Exteriér byl zateplen 80mm polystyrenem. Zde by mohl vznikat problém s kondenzací vodní páry díky uzavření skladby polystyrenem. Obr. 11 Současné zateplení z interiérové i exteriérové strany 32

43 Tab mm Výčet prvků ve skladbě, jejich tloušťky a součinitel tepelné vodivosti u nové skladby s PS d (m) λ silikon. omítka 0,002 0,7 PS 0,08 0,039 DTD 0,02 0,11 MV 0,06 0,036 DTD 0,02 0,11 MV 0,065 0,036 sádrokarton 0,015 0,22 Výpočet U: λ = λ a +λ a a +a λ = 0,22 0,06+0,036 0,6 0,06+0,6 λ = 0,0527 W/mK = + +, +, +,- +,. +,/ + + = ,002 0,7 + 0,08 0, ,02 0,11 + 0,06 0, ,02 0,11 +0,065 0,036 +0,015 0, = 3, /7 = 1 1 = 3,5473 =0,2819 7/5 6 33

44 8 Alternativní návrhy na zateplení Navrhovány jsou pouze zateplovací systémy vnějšího pláště. To znamená, že se počítá s výměnou současné tepelné izolace a to polystyrénu 80mm. Zateplovací systémy jsou navrhovány různých tloušťek a různých materiálů. 8.1 Alternativa 1 minerální vata 150 mm s kolmými vlákny: Obr. 12 Výměna exteriérového zateplovacího systému za minerální vatu s kolmými vlákny tloušťky 150 mm Tab. 5 Výčet prvků ve skladbě, jejich tloušťky a součinitel tepelné vodivosti u stěny s minerální vatou 150 mm s kolmými vlákny d (m) λ silikon. omítka 0,002 0,7 PS 0,15 0,041 DTD 0,02 0,11 MV 0,06 0,036 DTD 0,02 0,11 MV 0,065 0,036 sádrokarton 0,015 0,22 Výpočet U: = + +, +, +,- +,. +,/ + + = ,002 0,7 + 0,15 0, ,02 0,11 + 0,06 0, ,02 0,11 +0,065 0,036 +0,015 0, = 7, /7 = 1 1 = 7,2058 =0,1388 7/5 6 34

45 8.2 Alternativa 2 minerální vata 150 mm s rovnoběžnými vlákny: Obr. 13 Výměna exteriérového zateplovacího systému za minerální vatu s rovnoběžnými vlákny tloušťky 150 mm Tab. 6 Výčet prvků ve skladbě, jejich tloušťky a součinitel tepelné vodivosti u stěny s minerální vatou 150 mm s rovnoběžnými vlákny d (m) λ silikon. omítka 0,002 0,7 PS 0,15 0,036 DTD 0,02 0,11 MV 0,06 0,036 DTD 0,02 0,11 MV 0,065 0,036 sádrokarton 0,015 0,22 Výpočet U: = + +, +, +,- +,. +,/ + + = ,002 0,7 + 0,15 0, ,02 0,11 + 0,06 0, ,02 0,11 +0,065 0,036 +0,015 0, = 7, /7 = 1 1 = 7,714 =0,1296 7/5 6 35

46 8.3 Alternativa 3 PS 150 mm, bílý: Obr. 14 Výměna exteriérového zateplovacího systému za PS bílý 150 mm Tab. 7 Výčet prvků ve skladbě, jejich tloušťky a součinitel tepelné vodivosti u stěny PS 150 mm d (m) λ silikon. omítka 0,002 0,7 PS 0,15 0,039 DTD 0,02 0,11 MV 0,06 0,036 DTD 0,02 0,11 MV 0,065 0,036 sádrokarton 0,015 0,22 Výpočet U: = + +, +, +,- +,. +,/ + + = ,002 0,7 + 0,15 0, ,02 0,11 + 0,06 0, ,02 0,11 +0,065 0,036 +0,015 0, = 7, /7 = 1 1 = 7,3935 =0,1353 7/5 6 36

47 8.4 Alternativa 4 PS 150 mm, šedý: Obr. 15 Výměna exteriérového zateplovacího systému za PS šedý 150 mm Tab. 8 Výčet prvků ve skladbě, jejich tloušťky a součinitel tepelné vodivosti u stěny s PS 150 mm, varianta grey d (m) λ silikon. omítka 0,002 0,7 PS 0,15 0,032 DTD 0,02 0,11 MV 0,06 0,036 DTD 0,02 0,11 MV 0,065 0,036 sádrokarton 0,015 0,22 Výpočet U: = + +, +, +,- +,. +,/ + + = ,002 0,7 + 0,15 0, ,02 0,11 + 0,06 0, ,02 0,11 +0,065 0,036 +0,015 0, = 8, /7 = 1 1 = 8,2348 =0,1214 7/5 6 37

48 8.5 Alternativa 5 minerální vata 300 mm s kolmými vlákny: Obr. 16 Výměna exteriérového zateplovacího systému za minerální vatu s kolmými vlákny tloušťky 300 mm Tab. 9 Výčet prvků ve skladbě, jejich tloušťky a součinitel tepelné vodivosti u stěny s minerální vatou 300 mm s kolmými vlákny d (m) λ silikon. omítka 0,002 0,7 PS 0,3 0,041 DTD 0,02 0,11 MV 0,06 0,036 DTD 0,02 0,11 MV 0,065 0,036 sádrokarton 0,015 0,22 Výpočet U: = + +, +, +,- +,. +,/ + + = ,002 0,7 + 0,3 0, ,02 0,11 + 0,06 0, ,02 0,11 +0,065 0,036 +0,015 0, = 10, /7 = 1 1 = 10,8644 =0,092 7/5 6 38

49 8.6 Alternativa 6 minerální vata 300 mm s rovnoběžnými vlákny: Obr. 17 Výměna exteriérového zateplovacího systému za minerální vatu s rovnoběžnými vlákny tloušťky 300 mm Tab. 10 Výčet prvků ve skladbě, jejich tloušťky a součinitel tepelné vodivosti u stěny s minerální vatou 300 mm s rovnoběžnými vlákny d (m) λ silikon. omítka 0,002 0,7 PS 0,3 0,036 DTD 0,02 0,11 MV 0,06 0,036 DTD 0,02 0,11 MV 0,065 0,036 sádrokarton 0,015 0,22 Výpočet U: = + +, +, +,- +,. +,/ + + = ,002 0,7 + 0,3 0, ,02 0,11 + 0,06 0, ,02 0,11 +0,065 0,036 +0,015 0, = 11, /7 = 1 1 = 11,8806 =0,0842 7/5 6 39

50 8.7 Alternativa 7 - PS 300 mm, bílý: Obr. 18 Výměna exteriérového zateplovacího systému za PS bílý 300 mm Tab. 11 Výčet prvků ve skladbě, jejich tloušťky a součinitel tepelné vodivosti u stěny s PS 300mm d (m) λ silikon. omítka 0,002 0,7 PS 0,3 0,039 DTD 0,02 0,11 MV 0,06 0,036 DTD 0,02 0,11 MV 0,065 0,036 sádrokarton 0,015 0,22 Výpočet U: = + +, +, +,- +,. +,/ + + = ,002 0,7 + 0,3 0, ,02 0,11 + 0,06 0, ,02 0,11 +0,065 0,036 +0,015 0, = 11, /7 = 1 1 = 11,2396 =0,089 7/5 6 40